8

pro tento požadavek právního důvodu. Odklad vý-
konu pravoplatného rozhodnutí (rozsudku) lze po-
voliti individuelně v mezích předpisů, upravují-
cích trestní řízení správní (policejní), nebo za pod-
mínek ustanovených v §u 17 zákona o správním
soudě. Zda předpoklady posléze uvedeného zá-
konného ustanovení jsou pak v tom kterém pří-
padě splněny, jest otázkou skutkovou, kterou pří-
sluší posouditi v konkrétním případě úřadu, jenž
ve věci s konečnou platností rozhodl.

Vzhledem k tomu není důvodu, aby z podnětu
interpelace bylo něco zařízeno.

V Praze dne 3. Července 1937.

Předseda vlády:
Dr. M. Hodža, v. r.

1041/XV.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance Slánského
ve věci pojišťovny Fénix (tisk 831/VII).

Zápůjčka 25 milionů Kč byla poskytnuta po-
jišťovnou Fénix firmě »Rolnické akciové podniky,
cukrovar a mlýn v Rožďalovicích« jako hypote-
kární zápůjčka po provedeném znaleckém odhadu
pouze do výše sirotčí jistoty. Tato zápůjčka, jejíž
poskytnuti stalo se způsobem naprosto bezvad-
ným, je knihovně zajištěna, zúročena a pravidelně
umořována, a je již téměř ze dvou třetin spla-
cena.

Podstatnost tvrzení dalších bodů interpelace,
že totiž Moravská banka dostala nepřímo od Fé-
nixu půjčku 20 milionů Kč a že Moravská banka
a Anglobanka provedly nezákonně ve prospěch
Fénixu nostrifikaci válečných půjček v hodnotě
80 milionů KČ, nemohla býti revisemi zjištěna.

Zmiňuje-li se interpelace o pro visích a jiných
odměnách vyplacených Fénixem korporacím v in-
terpelaci blíže uvedeným nebo jejich funkcioná-
řům, jde nepochybně o obvyklé provise z výho-
dových smluv, sjednaných jmenovanými korpo-
racemi s Fénixem o životním pojištění jejich čle-
nů s pojišťovnou; takové výhodné smlouvy
sjednávaly různé korporace i u jiných pojišťoven
za určitých hmotných výhod.

Pokud jde o trestní řízení, zavedené proti
zodpovědným činitelům, jimž bylo by lze snad na
vrub přičísti nějaké nepřístojnosti ve správě a ve-

dení pojišťovny Fénix, nutno konstatovati, že toto
trestní řízení je, pokud to povaha věci připouští,
prováděno se vším urychlením a dospívá do ko-
nečného stadia. Výsledku tohoto soudního řízení
nelze jakýmkoliv prohlášením předbíhati.

Úprava poměrů československého stavu po-
jištění Fénixu byla zatím provedena vládním na-
řízením ze dne 21. dubna 1936 č. 56 Sb. z. a n.

Služební poměry zaměstnanců Fénixu jsou
upraveny vládním nařízením ze dne 24. června
1937 čís. 135 Sb. z. a n. Pokud jde o zaměstna-
necké otázky v pojišťovnách »Dunaj« a »Kotva«,
nemůže podle judikatury Nejvyššího správního
soudu ministerstvo vnitra při výkonu státního do-
zoru vykonávati vlivu na řešení zaměstnaneckých
otázek; ostatně v daném případě jest věc před-
mětem soudních sporů a jednání obou soukro-
mých stran; za daného stavu nebyl by jakýkoli
zásah správních úřadů ani vhodným.

V Praze dne 30. června 1937.

Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.

1041/XVI.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance Vlado
Clementise

o protizákonném zákazu veřejného pro-
jevu v Horním Vadičově (tisk 864/IV).

Odůvodnění zákazu shromáždění v interpela-
ci uvedeného je ve shodě s nařízením býv. uh.
ministerstva vnitra z 30. září 1913 č. 7430/1913
prez.

Ostatně proti zákazu nebylo podáno odvolání
a oznamovatelé se tak sami vzdali práva, aby
postup okresního úřadu a důvodnost jeho opatře-
ní byly nadřízeným úřadem přezkoumány.

V Praze dne 1. července 1937.

Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.


9

1041/XVII.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance dra Vladimíra
Clementise

o protizákonném postupu okresního úřa-
du v Turč. Sv. Martině (tisk 864/V).

Odůvodnění výměru okresního úřadu nebylo
správné a učinil jsem v tom směru potřebné o-
patření.

V Praze dne 1. července 1937.

Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.

1041/XVIII.

Odpověď

ministra vnitra

na Interpelaci poslance dra Vladimíra
Clementise

o protizákonném zákazu veřejné před-
nášky v Komárně (tisk 864/VI).

Odůvodnění zákazu zmíněné přednášky je ve
shodě s nařízením býv. uh. ministerstva vnitra
z 30. září 1913 č. 7430/1913 prez.

Ostatně proti zákazu nebylo podáno odvolání
a oznamovatelé přednášky vzdali se tak sami prá-
va, aby postup okresního úřadu a důvodnost jeho
opatřeni byly nadřízeným úřadem přezkoušeny.

V Praze dne 1. července 1937.

Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.

1041/XIX.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance dra Vladimíra
Clementise

o protizákonném jednání a protizákon-
ných činech okresního náčelníka Haviara
z Popradu (tisk 864/VII).

Proti zákazu schůze v Popradu, oznámené na
28. únor 1937, bylo podáno odvolání a budou proto
postup okresního úřadu a vhodnost jeho opatření
přezkoumány zemským úřadem v Bratislavě, je-
muž bylo uloženo, aby o odvolání s urychlením
rozhodl.

Proti zákazům ostatních schůzí v interpelaci
uvedených odvolání podána nebyla a oznamo-
vatelé vzdali se tak sami práva, aby vhodnost
opatření okresního úřadu byla nadřízeným úřa-
dem přezkoumána.

Že by okresní náčelník nadržoval jiným poli-
tickým stranám a pronesl v interpelaci uvedené
výroky vůči Ivanu Gogovi, deputaci mladých děl-
níků a Josefu Lopuchoví, nebylo konaným šetře-
ním prokázáno.

V Praze dne 1. července 1937.

Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.

1041/XX (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelace posl. P. Nickerla a
G. Böhma,

aby se při zřízení expositury státní policie

ve Falknově n. O. a v Lokti dbalo zásady

národnostní rovnosti (tisk 790/XIX a

790/XX).

Při obsazováni služebních míst v oboru státní
služby policejní postupuje se se zřetelem na zá-
jem služby v mezích platných předpisů a budou
proto i u státní policejní expositury ve Falknově
n. O. resp. v Lokti ustanoveni podle služební po-
třeby a možnosti také zaměstnanci způsobilí úřa-


10

dovati a jednati se stranami v jazyce místní ná-
rodní menšiny německé, tak aby nebyla dotčena
práva této národní menšiny v rámci platných zá-
konných norem. Mínění, jakoby při obsazování
služebních míst u konkrétního úřadu mělo býti
postupováno podle národnostního klíče obyvatel-
stva, nemá právního opodstatnění v normách, jichž
se interpelace mylně dovolávají.

V Praze dne 25. května 1937.

Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.

1041/XXI (původní znění).

Odpověď

ministra železnic
na interpelaci poslance dra A. Kellnera

o rozličných nešvarech na nádraží Svo-
boda nad Úpou-Janské Lázně
(tisk 831/IX).

Vytýkané poměry byly vyšetřeny. Podle vý-
sledku šetření, jež se vztahovalo zejména i na
stav dne 13. února 1937, bylo by křivdou a omy-
lem viniti přednostu staničního úřadu ze zauja-
tosti nebo ze sabotováni předpisů trutnovského
okresního úřadu.

Postup tohoto úředníka, který ovšem dbá to-
ho, aby doprava lyžařů z nádraží k jejich cíli ne-
byla uspořádána nespravedlivě a jen v nepro-
spěch železniční autobusové silniční dopravy, ne-
byl v uplynulé zimní sezóně v nesouladu s úpra-
vou, kterou vydal okresní úřad v Trutnově vyhlá-
škou o stanovištích autobusů na prostranství před
nádražím ve stanici Svoboda nad Úpou-Janské
Lázně r. 1935. Tento stanovištní řád vyhradil mí-
sto pro autobusy ČSD pravidelné linky č. 1852
Svoboda nad Úpou-Janské Lázně-Černý Důl-
Vrchlabí, pro autobusy pravidelných soukromých
doprav a pro posilově vozy.

Na popud Svazu lyžařů a Klubu turistů byly
během doby zavedeny t. zv. objednané jízdy au-
tobusy ČSD, jež mají zajistiti zdolání návalu po
příjezdu sportovních vlaků a hladké dosažení tu-
ristických cílů zimními sportovci. Jízdy jsou ob-
starávány pěti autobusy ČSD. Jejich umístění
před nádražím není ve zmíněné vyhlášce uprave-
no, avšak fakticky bylo prováděno tak, aby se ne-
příčilo duchu celkového uspořádání.

Také v sobotu dne 13. února 1937 bylo ve
Svobodě nad Úpou koncentrováno 5 autobusů
ČSD. Při příjezdu sportovního vlaku čís. 501 byly
však přistaveny u východu pro pěší pouze 3 vo-

zy, čtvrtý byl v Peci s výpravou od vlaku č. 5115
a pátý byl jako objednaný deponován u skladiště
pro výpravu hlášenou od vlaku č. 517. U téhož
východu na příjezdní silnici stál jeden autobus
soukromý a hned za ním další soukromý vůz.
K tomuto seskupení vozů došlo proto, že nadprů-
měrný stav sněhu nedovoloval přistavovati vozy
přesně podle znění vyhlášky. Toto seskupení o-
pakovalo se při sněhových závějích, kdy se auto-
drožky nedostaly na své stanoviště, podle vyše-
tření častěji.

Vytýkané uspořádání pro zastavování do-
jíždějících vlaků vyplývá nutně z dopravní situace
ve stanici. Vlak, jehož se interpelace týká a který
má čís. 501, zajíždí totiž od prosince 1936, kdy
byla zapojena a do provozu dána třetí kolej sta-
niční, z úsporných důvodů na tuto kolej, kde mů-
že bez posunu zůstati až do příštího dne. Na této
koleji zastavoval vlak vždy na stejném místě, a
to prostředkem proti středu přijímací budovy.
Toto umístění zaujmul vlak čís. 501 i dne 13. ú-
nora 1937. Následný vlak č. 5119 vjel toho dne na
kolej první a zastavil strojem proti poslednímu
vozu vlaku čís. 501. Další následný vlak čís. 517
vjel na kolej pátou a zastavil v podobné poloze.
Cestující vystupující z obou zmíněných vlaku
vycházeli tudíž novým východem, označeným
v interpelaci jako východ dolní. Uvedené vlaky
přivezly dne 13. února tolik cestujících, že byly
zaměstnány autobusy státní i autobusy soukro-
mé, které disponují jen asi 180 místy.

Tato poměrně omezená přepravní kapacita
plně odůvodňuje spoluúčast autobusů státních a
nezbytnost řečených objednaných jízd, které na
jedné straně sportovní veřejnost požaduje a proti
níž na druhé straně se z kruhů místních dopravců
brojí.

Ministerstvo železnic jest přesvědčeno, že
součinnost autobusů ČSD v této horské oblasti
zvyšuje podstatným způsobem cestovní pohodli
zimních sportovců, kteří jinak by byli sváděni
k použití dopravy silniční již z jejich výchozích
míst, a že tak zachovává potřebnou frekvenci ne-
jen sportovním vlakům, nýbrž nepřímo i silničním
vozidlům autodopravců místních. Jejich obchodní
činnost byla by zajisté zúžena, kdyby větší počet
zimních sportovců dal přednost cestování praž-
ským nebo jiným autobusem před příznivě kombi-
novaným cestováním sportovním vlakem a spo-
lehlivým autobusem místním.

I v příští zimní sezóně učiní proto státní sprá-
va železniční vše potřebné, co by mohlo přispěti
k zdokonaleni komunikačních služeb veřejnosti,
obstarávaných ve Svobodě nad Úpou a přilehlých
obcích, a k náležité spolupráci jejich jednotlivých
složek.

Výrok, připisovaný v interpelaci přednostovi
staničního úřadu, nebyl vyšetřováním prokázán.

V Praze dne 10. července 1937.

Ministr železnic:
Rud. Bechyně, v. r.


11

1041/XXII (původní znění).

Odpověď

ministra železnic
na interpelaci poslance Döllinga

o neudržitelných poměrech na místní drá-
ze z Aše do Rossbachu (tisk 843/XI).

Příčiny vytýkaných závad byly vyšetřeny.
Zpoždění, která se vyskytovala zejména v měsí-
cích lednu a únoru t. r., způsobovala okolnost, že
pro neobvyklé sněhové závěje bylo třeba dočasně
nahrazovati motorový provoz parními vlaky.
Výzbroj těchto vlaků uhlím a vodou ve vratných
stanicích vyžadovala pochopitelně více času než
příprava jízd motorových vozů, s níž jízdní řád,
konstruovaný pro motorovou dopravu na trati
Aš-Rossbach, počítal. Vzniklá tím zpoždění u
některých vlaků přenášela se na vlaky další, po
příp. se ještě zvětšovala.

Dodržení jízdního řádu ztěžovala také sku-
tečnost, že v důsledku náhlého vzrůstu zaměstna-
nosti průmyslu v tomto kraji stoupla podstatně
dělnická frekvence a že bylo k jejímu zdolání
třeba zesilovati soupravy v nácestných stanicích.
Přidávání posilových vozů vedlo pak zhusta
k překročení zdržení, vyměřeného jízdním řádem
jen pro nástup a vystupování obecenstva.

Dne 25. února měl vlak, o němž se interpe-
lace zmiňuje, že přijel do Rossbachu teprve
krátce před 22. hodinou, ve skutečnosti jen 12 mi-
nut zpoždění a přijel do zmíněné stanice ve 20
hod. 50 min.

V posledních měsících se již provoz na trati
Aš-Rossbach podstatně zlepšil, takže místa jest
s dostatek pro nynější frekvenci a vlaky jezdí
včas.

V příštím zimním období bude případnou ú-
pravou jízdního řádu a jinými vhodnými disposi-
cemi pamatováno na to, aby se nešvary z po-
slední zimy v zájmu dělnictva dojíždějícího za
prací neopakovaly.

V Praze dne 10. července 1937.

Ministr železnic:
Rud. Bechyně, v. r.

1041/XXIII (původní znění).

Odpověď

ministra veřejných prací
na interpelaci poslance G. Obrlika,

že není upravena okresní silnice v Dolní
Rokytnici (tisk 847/XIII).

Péče o sjízdnost okresních silnic náleží vý-
hradně okresům jakožto samosprávným svazkům,
jejichž přední povinností jest pečovati o udržová-
ní silnic a každoročně je spravovati tak, aby byla
na nich zajištěna bezpečnost dopravy.

Za tím účelem má okres zařazovati do svých
rozpočtů příslušné částky na dodávku konser-
vačního štěrku, příp. na úpravy trvalejší.

Ministerstvo veřejných prací nemá zákonného
podkladu zasahovati do hospodaření okresů, k ně-
muž náleží správa a udržováni okresních silnic,
při čemž dohlédací právo na tyto úkony jest vy-
hrazeno úřadům politickým (§ 21 zákona z 12.
srpna 1864 č. 46 z. z. č. ).

Z uvedeného vyplývá, že ministerstvo ve-
řejných prací nemá vůbec odpovědnosti za event.
špatný stav okresních silnic.

Ministerstvo veřejných prací může jen povo-
lovati příspěvky buďto z mimořádného úvěru roz-
počtu vlastní státní správy na stavby a přestavby
nestátních silnic a mostů, anebo ze státního sil-
ničního fondu na zlepšení takových nestátních
silnic, které mají mimořádný význam pro dopravu
zejména dálkovou, a to v případě, že okres o to
zažádá a žádost svou doloží předepsanými dokla-
dy, jakož i, že stav příslušných úvěrových po-
ložek to připustí.

V tomto případě, kde by mohl přijíti v úvahu
jen příspěvek ze silničního fondu, nejde však o
silnici významu předepsaného § 2 zákona o sil-
ničním fondu, nýbrž o silnici významu místního,
jakožto spojky zemské silnice Jilemnice-Ro-
kytnice n. /Jiz. přes Rezek s Horskou silnicí pre-
sidenta T. G. Masaryka Osvoboditele.

Nehledíc k tomu, nenachází se tou dobou v
ministerstvu veřejných prací žádná žádost o sub-
venci k jejímu zlepšení. Avšak i v případě předlo-
žení takové žádosti nebude ministerstvu veřej-
ných prací možno uvažovati o povolení příspěv-
ku, a to jednak z důvodu, že úvěr silničního fondu
je povolenými a přislíbenými příspěvky již příliš
vázán ku předu, jednak, že silnice - jak již výše
podotčeno - nemá význam dálkový, předpoklá-
daný pro povolení příspěvku ze silničního fondu.

V Praze dne 28. června 1937.

Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek, v. r.


12

1041/XXIV (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra
na interpelaci poslance G. Knöchla,

že zástupce českolipské státní policie
dr Suschitzky zakázal nositi košile a če-
pice pořadatelům na shromážděních su-
detskoněmecké strany (tisk 861/XVII).

Ve výměru, jímž konání schůze v interpelaci
uvedené bylo vzato na vědomí, bylo stanoveno,
že pořadatelé, kteří budou pečovati o klidný prů-
běh schůze, mohou býti označeni toliko páskami
v nezávadných barvách na pravém rameni. Jaké-
koliv uniformování pořadatelů nebo účastníků
schůze bylo vzhledem k ustanoveni § 17 zákona
č. 269/1936 Sb. z. a n. výslovně zakázáno. Trval-li
intervenující úředník na splnění zmíněné podmín-
ky, jednal podle zákona.

Že by byl úředník pronesl výrok v interpe-
laci uvedený, nebylo konaným šetřením zjištěno.

V Praze dne 1. července 1937.

Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.

Překlad ad 1041/I.

Antwort

der Regierung

auf die Interpellation des Abgeordneten
Knöchel

wegen tschechischer Monopolwirtschaft auf
dem Gebiete der Bahnhofsreklame durch
die Firma »Magistrála« (Druck 799/XII).

Der Betrieb der Bahnhofsreklame ist seiner-
zeit in seiner Gänze einem Unternehmer in der
Erwägung Übertragen worden, dass handelsfinan-
zielle, Aquisations- und administrative Rücksich-
ten, an denen die staatliche Eisenbahnverwaltung
ein Interesse hat, von der Zersplitterung der Ex-

ploitierung dieses Tätigkeitsgebietes abgeraten
haben. Als vorteilhafteste Unternehmung ist die
Firma »Magistrála«, Reklame- und Propaganda-
unternehmung des Legionärfonds, Gesellschaft
mit b. H., befunden worden, deren gegenständli-
che Geschäftstätigkeit auch ein Mittel zur Erfül-
lung einer Sendung humanitären Charakters ist.
Die bisherige Art des Betriebes der Bahnhofre-
klame war von Erfolgt begleitet und die gewon-
nenen Erfahrungen sprechen für deren Beibehal-
tung.

Das Eisenbahnministerium hat für den Be-
trieb der Bahnhofreklame die notwendigen Richt-
linien herausgegeben. Auf Grand derselben kön-
nen Reklamen in zweisprachiger Ausstattung, d.
i. mit čechischem Texte und mit dem Texte einer
Minderheitssprache in allen Station ausgehängt
werden, welche mit Stationsaufschriften in diesen
Sprachen versehen sind. Im Hinblicke darauf
konnte der Aushang der Reklame der Zeitschrift
»Die Zeit« nicht bewilligt werden.

Prag, am 10. Juni 1937.

Der Vorsitzende der Regierung:
Dr. M. Hodža, m. p.

Překlad ad 1041/II.

Antwort

des Ministers für nationale Verteidigung

auf die Interpellation des Abgeordneten
Dr A. Kellner,

betreffend die unhaltbaren Verkehrsver-
hältnisse in Krombach b. Zwickau in
Böhmen (Druck 831/VIII).

Schranken und andere Einrichtungen an
Strassen und Wegen sind aus wichtigen Gründen
der Staatsverteidigung errichtet worden. Was
ihre technische Anlage anbelangt, ist die Mili-
tärverwaltung von dem Bestreben geleitet wor-
den, dass der übliche Strassenverkehr durch sie
nicht erschwert, und umsoweniger unmöglich ge-
macht werde. Durch praktische Erprobungen, bei
denen alle Arten von Fahrzeugen, Automobile,
mit Langholz beladene Wagen u. dgl. ausprobiert
wurden, ist wahrgenommen worden, dass die
Einrichtungen diesen Forderungen entsprechen.

Die Schranken werden nach dem Bedarfe
der Bevölkerung während einer Zeit geöffnet,
welche die Leiter der Finanzwachabteilungen im
Einvernehmen mit den Gemeindevorstehern fest-


13

setzen. Während der intensiven landwirtschaftli-
chen Arbeiten bleiben manche Schranken über-
haupt geöffnet. So sind z. B. die Schranken in
der Gemeinde Krombach beim Schlosse und bei
der Kapelle in Schanzendorf derzeit vorn Mor-
gengrauen bis zur Dämmerung geöffnet. Ausser-
dem kann der Schranken beim Schlosse, der sich
in der direkten Nachbarschaft der Finanzwache
befindet, auf Verlangen jederzeit geöffnet wer-
den. Auch dort, wo die Wege wenig frequentiert
werden und die Schranken geschlossen bleiben,
sind sie nach Bedarf derart geöffnet, dass den
Wünschen der Bevölkerung, namentlich der land-
wirtschaftlichen Kreise entsprochen werde.

Es ist wahrscheinlich, dass sich die Interpel-
lationsbeschwerden vorwiegend auf die Anfangs-
und Uebergangszeit beziehen, welche ungefähr
bis 25. I. 1937 gedauert hat, wo es notwendig
war, manche Schranken dauernd geschlossen zu
halten, weil bis zu diesem Zeitpunkte die erfor-
derlichen Anordnungen noch nicht getroffen wa-
ren und das Bedienungspersonal noch nicht be-
stimmt war.

Nunmehr ist jedoch die Oeffnung der Schran-
ken in einer Weise bereits geregelt worden, wel-
che den Ortsverhältnissen entspricht, und es sind
auch gegen eine Beschränkung der Frequenz we-
der seitens der Landwirte noch auch seitens des
Gemeindevorstehers von Krombach irgendwelche
Beschwerden eingelangt. Gerade bei dem Brande
der sächsischen flutte am Hochwald, zu dem es
vor kurzem gekommen war, hat es sich gezeigt,
dass die Schranken die Feuerwehr in keiner Wei-
se gehindert haben, trotzdem das Feuer während
der Nacht ausgebrochen war.

Zu der Beschwerde gegen die Unterbrechung
der Strasse bei der Rabensteinbaude führe ich
folgendes an:

Die Strasse ist auf unserer Seite unmittelbar
bei der Staatsgrenze unterbrochen. Dadurch wird
auch die Einfahrt von Fahrzeugen auf den Hof
der Baude unterbrochen. Deshalb ist der Bauden-
besirzer gezwungen, seine Vorräte von der unter-
brochenen Strasse mit einem kleinen Wagen oder
auf Traggestellen auf einem bequemen Fusswe-
ge ungefähr 50 Schritte zu befördern. Der Ge-
werbebetrieb wird nicht unmöglich gemacht und
handelt es sich, wie zu sehen ist, lediglich um
eine geringfügige Erschwerung des Transportes.
Der Zugang für Fussgänger ist bis zur Hütte auf
beiden Seiten frei. Aus diesem Grunde kann nicht
mit Recht behauptet werden, dass durch die Er-
richtung des Strassenhifldernisses der Sport- und
Fremdenverkehr beschränkt werde, namentlich da
auch früher am Hofe der Baude für Fahrzeuge
und für das Parken derselben nicht genug Platz
war.

Prag, am 1. Juni 1937.

Der Minister für nationale Verteidigung:
Machník, m. p.

Překlad ad 1041/III.

Antwort

des Ministers des Innern
und des Justizministers

auf die Interpellation des Abgeordneten
A. Sogl

wegen ungerechtfertigter Pauschalver
dächtigung der Sudetendeutschen Partei,
Vorsitzender Konrad Henlein, durch
Wachtmeister Josef Měřínský von der
Gendarmeriestation in Unter-Wisternitz
(Druck 847/VI).

Wachtmeister Josef Měřínský wurde wegen
der in der Interpellation ausgestellten Aeusserung
zur Verantwortung gezogen. Es sind auch Mass-
nahmen getroffen worden, dass sich ein ähnlicher
Fall in Zukunft nicht wiederhole.

Soweit die Interpellation den Justizminister
anbelangt, antwortet dieser, wie folgt:

Die Staatsanwaltschaft in Znaim hat nach
durchgeführter Vorerhebung die Anklage gegen
Alois Herzig wegen des Verbrechens der öffent-
lichen Gewalttätigkeit nach § 81 StG. und wegen
der Uebertretungen nach den §§ 312 und 468 StG.
erhoben. Das Gericht hat den Angeklagten der
Uebertretung nach § 312 StG. deshalb schuldig
erkannt, weil er durch Ausdrücke wie Hunde,
Lumpen, Säue 11. dgl. die Gendarmen beleidigt
hat. In den übrigen Richtungen hat es ihn von der
Anklage freigesprochen.

Das Urteil ist rechtskräftig. Der beanständete
Satz der Gendarmerieanzeige hatte keinen Ein-
fluss auf das Strafverfahren und konnte ihn auch
nicht haben.

Zu der im letzten Absätze unter 3) der Inter-
pellation verlangten Massnahmen besitzt der Jus-
tizminister keine gesetzliche Grundlage.

Prag, am 7. Juli 1937.

Der Minister des Innern:
Dr. Černý, m. p.

Der Justizminister:
Dr. Dérer, m. p.


14

Překlad ad 1041/IV.

Antwort

des Finanzministers

auf die Interpellation des Abgeordneten
R. Knorre

wegen dienstlicher Verfehlungen von

Organen des Zollamtes in Niklasdorf

(Druck 847/I).

Dem Inspektor II. Klasse der Finanzwache
Franz Strašák, Zollamtsleiter in Niklasdorf, ist
am 10. Jänner 1937 vertraulich angezeigt worden,
dass Adolf Gottwald, Fleischer in Sandhübel an-
geblich auf Schleichwegen herübergebrachte Be-
standteile eines Motorfahrrades und eines Fahr-
rades besitze. Inspektor Strašák begab sich des-
halb am nächsten Tage mit dem Finanzwachober-
respizienten Franz Zeman nach Sandhübel und
ging nach einer Vorerhebung zu Gottwald, wo
er feststellte, dass der Genannte ein Motorrad
besessen habe, das er vor einer gewissen Zeit
verkauft hat, und dass er ein Fahrrad mit Lenk-
stangen reichsdeutschen Ursprunges besitze. Bei
der Einvernahme hat Gottwald angegeben, dass
er diese Lenkstange von seinem Schwager Ru-
dolf Grüner, Schlosser in Sandhübel, erhalten und
gewusst habe, dass sie reichsdeutschen Ursprun-
ges ist.

Hierauf ist Inspektor Strašák mit Gottwald
zum Zollamte nach Niklasdorf gefahren, wo sich
auch Oberrespizient Zeman mit dem Grüner ein-
fand. Nach Abfassung der Tatbestandsaufnahme
hat Grüner um Abstandnahme von dem weiteren
Strafverfahren gegen Erlag einer Busse von 37
Kč ersucht, worauf er entlassen wurde.

Adolf Gottwald wurde in der Angelegenheit
sodann neuerlich einvernommen und weil der Ver-
dacht entstanden war, dass es sich im gegebenen
Falle um eine unter Beteiligung weiterer meh-
nerer Personen begangenen Zollübertretung hand-
le, und gleichzeitig die Befürchtung bestand, dass
die Untersuchung vereitelt werden könnte, wur-
de Gottwald gemäss der Bestimmung des § 14,
Abs. 4, und § 15, Abs. 1, lit. e), des Gesetzes
S. d. G. u. V. Nr. 114/27 (Zollgesetz) in vorläu-
fige Haft genommen und in den Gemeindearrest
des Ortes abgeführt. Inspektor Strašák hat in-
zwischen in der Angelegenheit mit Beschleuni-
gung die weitere Erhebung vorgenommen, nach
deren Abschluss Gottwald um Abstandnahme von
dem weiteren Verfahren wegen der verkürzten
Zollforderung gegen Entrichtung einer Busse von

55. 75 Kč ersuchte; hierauf wurde Gottwald sofort
entlassen.

Obwohl Gottwald nach reiflicher Erwägung
aller Umstände aus eigenem Willen und aus
freier Entscheidung sich zur Bezahlung des ober-
wähnten Betrages verpflichtet hatte, tat er dies
nicht, sondern es hat sich an seiner Stelle nach
mehreren Tagen beim Zollamte in Niklasdorf der
Mechaniker Grüner eingefunden und hat eine
Zollerklärung der Elisabeth Müller aus Böhmisch-
dorf vom 28. Februar 1931 vorgelegt, wonach ein
ihr gehörendes Fahrrad vom Zollamte Weiden au
als Übersiedlungsgut zollfrei abgefertigt worden
war.

Nachdem laut dem mit der Elisabeth Müller
am 21. Februar 1937 abgefassten Protokolle die
bei Gottwald gefundene Lenkstange von diesem
ihrem Fahrrade gestammt hat, hat das Zollamt
in Niklasdorf am 21. II. 1937 den Antrag auf
Aufhebung dieses Straffalles gestellt, welchem
Antrage das Finanzinspektorat in Zuckmantel mit
der Entscheidung vom 2. April 1937, Z. DVZ 239
/1/37, entsprochen hat.

Die vorläufige Haft des Gottwald war unter
den geschilderten Umständen durch die zit. Vor-
schriften des § 14, Abs. 4, und § 15, Abs. 1,
lit. e), des Zollgesetzes begründet. Laut Ermittlung
hat die Haft bloss während der zur Ermittlung
der wichtigen Umstände des Falles unerlässlich
notwendigen Zeit, im ganzen ungefähr 4 Stunden
gedauert. Inspektor Strašák ist in der Angele-
genheit eingehend einvernommen worden, wobei
er namentlich angab, dass Gottwald sich während
der Haft über eine Erkrankung nicht beschwert
hat. Weiter hat Inspektor Strašák mit Nachdruck
bestritten, dass er mit einem Gummiknüttel in
der Hand in den Gemeindearrest gekommen wä-
re: im übrigen hat Gottwald bei der Einvernahme
selbst angegeben, dass Inspektor Strašák zwar
etwas in der Hand gehabt habe, dass er aber
nicht behauptet könne, ob es ein Gummiknüttel
gewesen sei.

Durch die gepflogene eingehende Erhebung
ist also nicht nachgewiesen worden, dass die be-
teiligten Finanzwachorgane die geltenden Vor-
schriften verletzt hätten; im Hinblicke darauf er-
achte ich es nicht für erforderlich, in der Ange-
legenheit weitere Verfügungen zu treffen.

Prag, am 28. Juni 1937.

Der Finanzminister:
Dr. Kalfus, m. p.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP