LV

Tato výměna znamená snížení úrokového i úmorového břemene státního dluhu. Vy-
měněné dluhopisy této půjčky jsou uloženy jako majetek státu ve zvláštním depositu pod
spoluzávěrou nejvyššího účetního kontrolního úřadu, z něhož nemohou býti vydány do
oběhu. Úroky a kapitálové splatnosti, které připadají na tyto dluhopisy, inkasuje státní
správa a kompensuje jimi výdaje placené na úrok a úmor této půjčky do zahraničí.

Od 1. ledna 1936 pozbyla účinnosti Pařížská dohoda z 31. října 1930, která upravo-
vala progresivně dluhový závazek 4% zlaté renty rakouské (pro rok 1935 - 34% zlaté
stipulované hodnoty) a 4 1/2% rakouských pokladničních poukázek z roku 1914 (pro rok
1935 - 42% zlaté stipulované hodnoty). Tato dohoda nebyla ratifikována Maďarskem
a platila proto podle dodatečného ujednání z prosince 1930 závazně pro všechny státy jen
do konce roku 1935. Od 1. ledna 1936 řídí se tedy stanovení výše těchto dluhů a jejich
splácení opět jen ustanoveními Inšpruckého protokolu ze dne 29. června 1923 a Pražské
dohody ze dne 14. listopadu 1925. V roce 1936 klesl tudíž dluh u 4% zlaté renty rakouské
na 32 % a u 41/2% rakouských pokladničních poukázek z roku 1914 na 27% zlaté hodnoty
čsl. podílu na těchto dluzích. Uvedené snížení dluhového závazku znamená pokles těchto
dluhů, který činí:

Zákonem ze dne 9. října 1936, čís. 262 Sb. z. a n. o nové úpravě čsl. měny a vládním
nařízením čís. 263/1936 Sb. z. a n., kterým se stanoví přesně hodnota koruny čsl. v poměru
ke zlatu, byl snížen zlatý obsah Kč na 31. 21 mg ryzího zlata. Tím, jakož i devalvací měn
v některých zemích zlatého bloku, změnily se vzájemné relace mezi Kč a cizími měnami,
na které znějí čsl. zahraniční dluhy [viz poznámku*)].

Kursy tyto jsou stanoveny podle poměru zlatých parit Kč a těchto měn s výjimkou angl. £, amer.
$ a hl. fl., u kterých bylo přihlíženo k středním kursům devis 31. /12. na pražské burse. Zákonný obsah
zlata v jednotce měny, k němuž bylo přihlíženo, jest tento: Kč + 0. 03715 g, 0. 03121 g; fr. fr. =
0. 05895 g, 0. 0414 g (střed); zlatý fr. = 0. 29032 g; zl. Mk = 0. 35842 g; šv. fr. 0. 29032 g.

Pro 4 % rakouskou zlatou rentu byla vzata za základ relace 1 zl. zl. = 2. 5 zl. fr.

Pro 4 1/2 % rakouské pokladniční poukázky z roku 1914 byla 31. /12. 1935 vzata za základ relace
100 K = 105 šv. fr; 31. /12. 1936 podle volby Společné pokladny v Paříži relace 1000 K = 504 hol. fl.

LVI

V roce 1936 byla odložena podle čl. VIII finančního zákona na rok 1936 splátka z úro-
kových úspor pokladničních bonů na zálohu, která byla poskytnuta z výnosu dávky z ma-
jetku a z přírůstku na majetku na splacení státních pokladničních bonů, čímž úmor stá-
tovkového dluhu omezil se jen na výnos dávky z majetku a z přírůstku na majetku za
rok 1936, jak jest výše uvedeno. Kromě toho odpadl v roce 1936 úmor státovkového dluhu
z prostředků státní pokladny v důsledku úmluvy uzavřené mezi státem a Národní bankou
čsl. podle čl. III, odst. 2 zákona ze dne 17. února 1934, čís. 25 Sb. z. a n.

*) Ve stavu státního dluhu zahraničního vykazují se úvěry Spojených států severoamerických a
úvěry vlády italské ve výši vyúčtované a zapsané v knize státního dluhu a nikoliv ve výši stanovené
úmluvami ze dne 13. října 1925 s vládou Spojených států severoamerických a ze dne 20. ledna 1930
s vládou italskou, ježto tyto úmluvy nebyly dosud schváleny Národním shromážděním.

LVII

Celkový přehledný obraz státního dluhu za rok 1936 jest tudíž v hlavních skupinách
patrný z této tabely:

Stav státního dluhu koncem roku 1936.

Vzrostl tedy státní dluh za rok 1936 o čistou částku... Kč 5. 603, 069. 813. 50.

V pojednání o státním dluhu nelze nezmíniti se též o břemeni státního dluhu. Vý-
znamnou událostí v tomto ohledu bylo druhé snížení úroků ze státních dluhopisů podle
vládního nařízení ze dne 21. prosince 1935 čís. 239 Sb. z. a n. S platností od 1. ledna 1936
byl snížen úrok ze státních dluhopisů o 10% u dluhu založeného & na 4% u státních po-
kladničních poukázek. Skutečný úrok ze státních pokladničních poukázek klesl však
v tomto roce u většiny poukázek ještě pod úroveň 4%. Přes to stouplo v roce 1936 cel-
kové břemeno úroků proti roku 1935, jak patrno z tabulky níže připojené, což má příčinu
jednak v nových emisích, jak jsou vpředu uvedeny, jednak ve vzrůstu úrokové náleži-
tosti následkem unifikace, o dobu od posledního vyplaceného kuponu starého dluhopisu do
prvního běžného kuponu příslušné půjčky unifikační.

Z tabely dále uvedené jest patrno, že nejen úrokové břemeno stouplo u srovnání s ro-
kem 1935, nýbrž že i výdaje správy státního dluhu za rok 1936 vykazují podstatný vze-
stup. Také tento vzestup má příčinu v nových emisích a jest způsoben pořizovacími ná-
klady jejich dluhopisů a bankovními odměnami spojenými s těmito emisemi. Kromě toho
také odměny vyplácené při prolongacích státních dluhopisů byly ve své úhrnné částce
vyšší než v roce 1935, neboť stoupl i rozsah prolongací. Kdežto v roce 1935 bylo prolon-
gováno nom. 4. 471, 681. 000 Kč státních pokladničních poukázek, bylo v roce 1936 prolon-
gováno státních pokladničních poukázek 8. 705, 820. 000 Kč nom., jak bylo již vpředu kon-
statováno.

Naproti tomu klesly v roce 1936 výdaje na úmor státního dluhu a to tak podstatně, že
vyvážily vzestup břemene úrokového i výdajů správních a ještě způsobily celkový úbytek
břemene státního dluhu u porovnání s rokem 1935. Rozdíl tohoto poklesu byl způsoben
okolnostmi dotýkajícími se jednak dluhu založeného, jednak dluhu přechodného. V zalo-
ženém dluhu odpadl náhradní úmor per 150, 000. 000 Kč, kterým byl v roce 1935 nahrazen
odklad pravidelného slosování státních dluhů. Stalo se tak následkem definitivní úpravy
úmoru státních dluhů, jak došla výrazu v zákoně čís. 128/1936 Sb. z. a n. o výměně dluho-

LVIII

pisů vnitřního státního dluhu. Úmor dluhu přechodného byl menší následkem úspěšněj-
ších prolongací státních pokladničních poukázek, splatných v tomto roce.

Pro větší názornost připojuje se tabela o úrocích, úmoru a správě státního dluhu za
rok 1935 a za rok 1936:

ZVLÁŠTNÍ FOND PRO KONSOLIDACI PŘECHODNÉHO

STÁTNÍHO DLUHU.

LIX

HASIČSKÝ FOND.

Fond byl zřízen zákonem ze dne 11. dubna 1935, čís. 79 Sb. z. a n. a spravuje jej
ministerstvo vnitra. Příjmy fondu tvoří hlavně tak zvané hasičské příspěvky, které vy-
bírají pojišťovny zabývající se požárním pojišťováním na území republiky Českosloven-
ské a odvádějí ministerstvu vnitra, které je poukaze jednak městské radě hlavního města
Prahy, jednak zemským úřadům, podle toho ze kterého teritoriálního obvodu vyplynuly
příjmy z pojistek. Částky poukázané zemským úřadům tvoří pak zvláštní účelové jmění;
podpory udělují zemské výbory, na Slovensku a Podkarpatské Rusi zemské úřady.

Zemským fondům připadlo podle § 11 zákona čís. 79/1935 Sb. z. a n. zároveň jmění
zvláštních fondů zřízených dříve k účelům sledovaným tímto zákonem a podle § 12, odst.
2, cit. zákona také příspěvek pojišťoven na účely hasičské z příjmu z pojistného, splat-
ného v roce 1934 podle do té doby platných předpisů.

Peněz fondů je zásadně použíti k udílení příspěvků obcím na nákup nebo opravu ha-
sičských potřeb pro obecní nebo dobrovolné sbory hasičské a na podpory členům hasič-
ských sborů, kteří utrpěli úraz v hasičské službě nebo onemocněli následkem hasičské
služby, jakož i jejich pozůstalým, jestliže zemřelý přispíval podstatně k jich výživě a
smrt nastala následkem úrazu neb onemocnění utrpěného v hasičské službě. Se souhlasem
ministerstva vnitra mohou orgánové disponující jměním fondu zcela výjimečně použíti
peněz i k podpoře jiných účelů hasičských nebo protipožárních.

LX

FOND PRO POJIŠŤOVÁNÍ VÝVOZNÍCH ÚVĚRŮ

Ustanovení hlavy II o státních zárukách za vývozní úvěry
zákona čís. 121/1931 Sb. z. a n. byla dalšími zákony doplněna,
pokud se týče změněna.

Zákonem ze dne 1. března 1933, čís. 45 Sb. z. a n., byl pro rok 1933 a následující
znovu upraven úhrn státních záruk, které směly býti poskytnuty podle hlavy II zákona
čís. 121/1931 Sb. z. a n., na částku 856, 000. 000- Kč.

Zákonem ze dne 9. dubna 1935, čís. 70 Sb. z. a n., byl tento limit státních záruk až
na další zvýšen o 1. 000. 000. 000´- Kč na 1. 856, 000. 000-- Kč.

Zároveň byl tímto zákonem ministr financí zmocněn, aby v dohodě se zúčastněnými
ministry přejímal státní záruky také za jiné úvěry, které budou poskytnuty za tím úče-
lem, aby dodávky do ciziny byly uskutečněny, a aby v případech zvláštního zřetele hod-
ných převzal státní záruky i nad 65 % vývozní pohledávky (odst. 3, § 8 zákona čís. 121/
1931 Sb. z. a n. ).

Ke dni 31. prosince 1936 činil stav záruk převzatých podle cit. zákonů 526, 377. 504 Kč,
z čehož připadá na vývozní pohledávky 262, 358. 504 Kč a na obchody sjednané na pod-
kladě úvěrové smlouvy s ruským obchodním zastupitelstvím v Praze 264, 019. 000'- Kč.

Zpráva ministrů průmyslu, obchodu a živností a financí o uložení jmění fondu a hos-
podaření jeho prostředky, jakož i o výši převzatých závazků jest podle § 12 zákona čís.
121/1931 Sb. z. a n. součástí státního závěrečného účtu (str. 575).

LXI

STATNÍ ELEKTRISAČNÍ FOND.

Zpráva ministra veřejných prací podle § 6 zák. čís. 44/1929 Sb. z. a n. o činnosti
fondu je součástí státního závěrečného účtu (str. 577).

Na podporu soustavné elektrisace státu je kromě toho pamatováno kapitálovou účastí
státu na všeužitečných elektrických podnicích stavbou parních elektráren a dálkových ve-
dení a podporou elektrisace venkova podle zákona čís. 72/1932 Sb. z. a n. Výdaje a příjmy
vztahující se na tyto akce jsou vykázány při kap. 13, tit. 5 (str. 76, 77, 81, 122 a 126).

Další podpora soustavné elektrisace státu vybudováním přehrad a jiných vodních
staveb pro využití vodních sil k provozu vodních elektráren jde k tíži státního vodohos-
podářského fondu při ministerstvu veřejných prací.

STÁTNÍ SILNIČNÍ FOND.