8
Nemám tedy důvodu, abych ve věci činil ještě
nějaká další opatření.
V Praze dne 3. srpna 1937.
Ministr pošt a telegrafů:
Tučný v. r.
1063/ XVIII (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance R. Axmanna
o nedostatečné odpovědi na dotaz podle § 67
jednacího řádu poslanecké sněmovny
(tisk 982/ XVI).
Dotaz i interpelace vycházejí z předpokladu, že
poštovním úřadům mají býti přidělováni poštovní
zaměstnanci té národnosti, k níž se hlásí obyva-
telstvo míst, patřících do obvodu působnosti toho
kterého úřadu.
Takový postup, který by ostatně nebylo ani
možno opříti o nějaký kogentní předpis, nebyl by
však ani v zájmu poštovní služby, ba ani v zájmu
poštovních zaměstnanců samotných. Mohl by to-
tiž nejen působiti povážlivou immobilitu poštov-
ních zaměstnanců, t. j nemožnost disponovati jimi
podle služební potřeby, ale i značně brzditi even-
tuální jejich povýšení, jež jest z valné části možné
pouze při jejich přeložení na jiné služební místo,
systemisačně zřízené ve vyšší platové stupnici.
Československá poštovní správa musí vůbec dbáti
- stejně, jak to činila i dřívější správa před stát-
ním převratem - v prvé řadě toho, aby měla
zaměstnance všestranně vycvičené, tedy i po
stránce jazykové, tak. aby mohli konati službu
u kteréhokoliv poštovního úřadu. A toho může býti
docíleno pouze při největší disponibilitě poštovní-
ho personálu.
Při svých personálních opatřeních přihlíží však
československá poštovní správa již ve vlastním
zájmu k tomu, aby po stránce jazykové bylo dbá-
no požadavků poštovní služby aspoň v tě míře,
jaká jest předepsána v článku 68 vládního naří-
zení ze dne 8. února 1926, č. 17 Sb. z. a n., pro
obor ministerstev vnitra, spravedlnosti, financí,
průmyslu, obchodu a živností, veřejných prací a
veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, pro ve-
řejné korporace, podléhající těmto ministerstvům
v republice československé, jakož i pro úřady
místní samosprávy.
Ve své odpovědi na dotaz ze dne 9. března 1937
jsem proto také uvedl, že po stránce jazykové je
u poštovního úřadu Budišov nad Budišovkou
o řádný výkon poštovní služby postaráno, takže
nemám důvodu činiti po této stránce nějaké
opatření.
Podotýkám jen ještě, že neplně zaměstnaný
poštovní posel, který z počáteční neinformova-
nosti, nikoliv tedy z neznalosti německého jazyka,
doručil nesprávně spěšný dopis, byl dne 11. května
1937, tedy již před podáním interpelace, přeložen
od poštovního úřadu Budišov nad Budišovkou k ji-
nému poštovnímu úřadu.
V Praze dne 3. srpna 1937.
Ministr pošt a telegrafů:
Tučný v. r.
1063/ XIX (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance G. Knöchla,
že se nebere zřetel na německé šoféry na
autobusových tratích státní železniční
správy (tisk 902/ XXI).
Počet řidičů, zaměstnaných v automobilní do-
pravě ČSD, není ustálen a kolísá podle sezónní
potřeby. Bylo by proto nesnadno uvésti i přesný
počet řidičů podle jejich národnostní příslušnosti.
Od doby vyložení odpovědi na interpelaci čís.
tisku 694/ XXV, v níž byl postup při přijímání
řidičů již zevrubně objasněn a jeho nestrannost
zdůrazněna, byl přijat na přechodnou dobu pro
sezónní zesílení stavu menší počet řidičů, kteří
byli vybíráni se zřetelem na všeobecně uznávanou
a sociálně odůvodněnou potřebu, opatřiti zaměst-
nání bývalým délesloužícím poddůstojníkům, pře-
vážně z jejich řad.
V Praze dne 7. září 1937.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně v. r.
1063/XX (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance P. Nickerla,
že orgány poštovních úřadů stále činí jed-
nojazyčné poznámky o nedoručitelnosti
(tisk 911/XX).
Ustanovení § 2 jazykového zákona o právech ná-
rodních a jazykových menšin nevztahuje se na
státní podniky, tudíž ani na československou
poštu.
9
Poštovní správa učinila však svého času dobro-
volně m. j. také opatření, aby ty poštovní úřady,
v jejichž obvodu obývá podle posledního soupisu
lidu alespoň 20% státních občanů téhož, avšak
jiného jazyka než československého, připsaly na
poštovních zásilkách, které k nim zpět došly jako
nedoručitelné s adresou napsanou v jazyku národ-
ní menšiny a které vrací odesilateli dříve než je
tomuto dodají důvod nedoručitelnosti také ještě
v jazyku menšiny, v němž je napsána adresa, le-
daže by bylo poštovnímu úřadu známo, že odesi-
latel není příslušníkem této menšiny. Toto opatře-
ní je poštovními úřady všeobecně dodržováno,
i když mnohdy působí poštovním zaměstnancům
značné potíže, protože je zdržuje v doručovací
službě. Při známém spěchu, se kterým pošta v po-
měrně krátké době musí zpracovati zejména
v ranních hodinách miliony poštovních zásilek, ne-
lze zajisté zcela vyloučiti případy, že poštovní za-
městnanci ve stupňované snaze, aby došlou poštu
doručili bez zpoždění, ojediněle opomenou na ně-
které z nedoručitelných zásilek, vrácených odesi-
lateli, připojiti poznámku o nedoručitelnosti také
v jazyku národní menšiny.
Tak tomu bylo i v daném případě, kdy byly
firmě Barenther, Mann a Co. v Chebu vráceny tři
nedoručitelné tiskoviny s poznámkami nedoručitel-
nosti pouze v jazyku státním. Nejde tu o závady
zaviněné třemi různými poštovními úřady v mí-
stech určení zásilek (Mariánských Lázních, Hor-
šovském Týnu a Lomnici u Falknova nad Ohří),
tedy o zjev vyskytnuvší se na více místech, nýbrž
o závadu zjištěnou u jediného poštovního úřadu, a
to v Chebu, který vracel zásilky odesilateli a měl
je opatřiti jako úřad předpisem přímo k tomu za-
vázaný také ještě poznámkou o nedoručitelnosti
v jazyku německém. To však se nestalo - jak
šetřením zjištěno - úmyslně, a to již proto niko-
liv, že poštovní zaměstnanci, kteří u tohoto úřadu
přišli s nedoručitelnými zásilkami do styku, jsou
vesměs německé národnosti. Bylo ovšem učiněno
opatření, aby k podobným závadám u tohoto úřa-
du již nedocházelo.
Vzhledem k tornu, co v tomto určitém případě
bylo zařízeno, nepovažuji za potřebné činiti ve věci
ještě další opatření všeobecná.
V Praze dne 28. srpna 1937.
Ministr pošt a telegrafů:
Tučný v. r.
1063/XXI (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance 6. Wollnera
o nezákonitém ovlivňování orgány holýšov-
ské místní skupiny odborového průmyslo-
vého svazu se sídlem v Praze, Biskupský
dvůr (tisk 918/XV).
Okolnosti v interpelaci uvedené byly vyšetřeny
a bylo zjištěno, že Max S ell n e r vystoupil ze
sudetskoněmecké strany dobrovolně a že v tom
směru na něho nebyl činěn žádný nátlak. Poně-
vadz není tedy odůvodněno podezření z trestného
činu, nemám příčiny k dalšímu opatření.
V Praze dne 31. srpna 1937.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer v. r.
1063/XXII (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslance R. Axmanna,
že se v Moravském Berouně stranicky
provádí státní vyživovací akce a že se
poukázky vydávají v místnosti německé
sociálně-demokratické strany
(tisk 888/XIX).
V městě Moravském Berouně byla svého času
se svolením okresního úřadu zřízena úřadovna pro
vydávání poukázek z pomocných akcí pro neza-
městnané v dělnickém domě "Arbeiterheimu" a to
z toho důvodu, že na radnici nebyly k tomuto
účelu vhodné místnosti.
Nyní určila městská rada v Mor. Berouně pro
úřední činnost spojenou s prováděním pomocných
akcí pro nezaměstnané 2 místnosti ve vlastním
obytném domě v Olomoucké ulici, kam bude celá
agenda v nejbližších dnech přestěhována.
Ke třem případům v interpelaci uvedeným se
podotýká:
Ad 1. Rudolf Seidler z Mor. Berouna vytýkal
v únoru letošního roku členu místní sociální ko-
mibe Arnoštu Riedlovi, že neobdržel příděl uhlí,
při čemž došlo mezi oběma k rozepři. Seidlerovi
byla pak dodatečně na podnět Arnošta Riedla
poukázka na uhlí vydána.
Ad 2. Člen místní sociální komise Arnošt Riedl
měl v zimě letošního roku pouze 1 kozu a poukáz-
ky na mléko pro své děti dostával pouze v době,
kdy od kozy nemel mléko.
Ad 3. Případ, že Josefem Dittrichem bylo na
lístek, znějící na cizí jméno, odebráno maso a
uzeniny, je předmětem soudního řízení.
V Praze dne 20. srpna 1937.
Ministr sociální péče:
Ing. Jaromír Nečas v. r.
2
10
1063/XXIII (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance J. Illinga
o protizákonných počešťovacích metodách
"Národní jednoty" (tisk 902/XIII).
Plzeňský odbor "Národní jednoty pošumavské"
v 5 případech (nikoliv 38) k písemné žádosti ma-
jitelů a nájemců statků doporučil nezaměstnané
zemědělské dělníky pro naprostý nedostatek míst-
ních pracovních sil. V tom nelze spatřovati ani
počešťování, ani vybočení z rámce statutární čin-
nosti spolku. V žádném případě nebylo domácí
dělnictvo propuštěno.
Není proto důvodů k nějakému opatření.
V Praze dne 13. září 1937.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža v. r.
1063/XXIV (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance Jarosse
o zadržených daních Jana Prokopa a druhů
(tisk 853/IV).
Podle vyšetření domáhal se v interpelaci uve-
dený Jan Prokop st. u berního úřadu v Moldavě
nad Bodvou potvrzení o zaplacení dávky z ma-
jetku a z přírůstku na majetku. Potvrzení to po-
třeboval k uvolnění vázaného vkladu, uloženého
u Čerehátské banky v Nižním Medzevu a ručícího
podle § 62, odst. 4 zák. o d. z máj. za jeho dávku
z majetku a za dávku jeho dvaceti v interpelaci
uvedených druhů, kteří všichni byli dne 1. III.
1919, t. j. v den rozhodný pro vyměření dávky
z majetku, spoluvlastníky tohoto vkladu. Ježto po-
dle § 62, odst. 4 zák. o d. z máj. ručí při soupisu
zadržené a dosud neuvolněné vklady za dávku
z majetku tak dlouho, dokud strana neprokáže, že
dávka byla jiným způsobem zapravena nebo za-
jištěna, byl povinen berní úřad zjistiti, zda všichni
spoluvlastníci vkladu mají dávku i s příslušen-
stvím vyrovnánu. Při tom zjistil, že ze spoluvlast-
níků nemá dosud uhrazenou dávku z majetku Jan
Prokop ml. ze šomodu, který dluhuje dosud na
úrocích k této dávce 1. 129 Kč a dále, že další
spoluvlastníci vkladu Ladislav Špišák a Štefan Ta-
káč dluhují na běžných daních do konce roku 1936
úhrnem Částku 1. 894. 25 Kč.
Pro uvedený nedoplatek na dávce z maj. resp.
na jejím příslušenství nemohlo tedy býti Janu
Prokopu st. vydáno potvrzení k cíli uvolnění vkla-
du. Zároveň berní úřad zabavil předloženou
vkladní knížku pro uvedené dlužné daně Špišáka
a Takáče. Exekuce byla provedena dne 13. ledna
1937 na podkladě zájemního příkazu z téhož dne
a to pro nedoplatky na běžných daních (pozemko-
vá a domovní) do konce roku 1936, tedy pro dluž-
né daně splatné a vykonatelné, nikoliv pro daně
budoucí, jak je v interpelaci uvedeno. O zabavení
sepsán zájemní protokol, který Jan Prokop st.
podepsal. Do výkonu exekuce nebyly podány ani
námitky podle § 356 zák. o př. d. některým z dluž-
níků, ani odpor podle § 357 zák. o př. d. někte-
rým z ostatních spoluvlastníků, takže se výkon
exekuce stal právoplatným. Byla tedy exekuce
provedena řádným způsobem podle §§ 343-854
zák. o př. d. a bernímu úřadu nelze z toho dů-
vodu ničeho vytknouti.
Vzhledem k uvedenému neshledávám důvodů
k nějakému opatření.
V Praze dne 25. srpna 1937.
Ministr financí:
Dr Franke v. r.
1063/XXV (původní znění).
Odpověď
předsedy vlády a ministra sociální péče
na interpelaci poslance G. Wollnera
o protizákonném jednání lanškrounského
okresního úřadu a o národnostním útisku
úředníka téhož úřadu (tisk 874/VIII).
Pro umísťování dělnictva v podnicích platí směr-
nice obsažené v § 3 vládního nařízení č. 217/1936
Sb. z. a n. Podle těchto směrnic je veřejná zpro-
středkovatelna práce povinna přihlížeti k tomu,
aby při výběru uchazečů o práci bylo vyhověno
zvláštním potřebám pracovního místa, tělesným
a odborným vlastnostem zaměstnance a jeho osob-
ním a rodinným poměrům. Při stejné odborné
způsobilosti je dáti přednost osobám podporova-
ným ze státních prostředků, živitelům rodin více-
členným a osobám delší dobu nezaměstnaným, dá-
le osobám, které z místa, o jehož obsazení jde,
byly propuštěny při omezení provozu, osobám
mladistvým a osobám, u kterých je důvod zvlášt-
ního zřetele hodný.
Při přijímání pracovních sil mají ovšem i za-
městnavatelé říditi se směrnicemi, stanovenými
v cit. § 3 vládního nařízení.
Továrny papírových dutinek a cívek "M. Pam
a spol. " v Lanškroune přijímaly koncem roku 1936
a začátkem roku 1937 větší počet dělnictva, při
čemž - jak bylo zjištěno - přihlížely k národ-
nosti uchazečů a nepřijaly do práce ani jediného
11
příslušníka národnosti české, ač tito byli řádně
u příslušné zprostředkovatelny práce přihlášeni.
Za účelem řádného postupu při přijímání děl-
nictva podle shora vytčených směrnic v § 3 cit.
vládního nařízení uvedených, bylo dne 11. února
1937 jednáno u okresního úřadu v Lanškroune se
spolumajitelem továrny Teodorem Pamem. K jed-
nání teprve později byl pozván dr Jar. Fiala za
tím účelem, aby podal informace ve věci příslibu
zaměstnavatele, daného dřívějšímu okresnímu
hejtmanovi, pokud jde o otázku přijímání děl-
nictva do uvedeného podniku. Toto jednání bylo
stanoveno okresním hejtmanem vzhledem k opě-
tovně mu předneseným stížnostem deputací míst-
ních nezaměstnaných a sociálně slabých.
Že podnik firmy "Pam a spol. " odedávna za-
městnává alespoň 17% českých dělníků a dělnic,
neodpovídá skutečnosti. Podle přesných zjištění
bylo v době jednání se zástupcem firmy zaměstná-
no v podniku celkem 441 dělníků, z čehož bylo
29 Čechů, t. j. pouze 6. 58%, ač město Lanškroun
má podle posledního sčítání lidu 17. 4% českých
obyvatelů.
Rovněž neodpovídá skutečnosti, že českosloven-
ská tabáková továrna v Lanškroune již po delší
dobu nepřijímá žádných dělníků německé národ-
nosti, ježto tam v poslední době dělnictvo vůbec
nebylo přijímáno.
Uvedené jednání dne 11. února 1937 u okresního
úřadu bylo vedeno zcela nestranně a věcně a zá-
stupce zaměstnavatele T. Pam byl pouze upozor-
něn, aby se řídil při přijímání dělnictva do práce
směrnicemi, uvedenými v § 3 vládního nařízení
č. 217/1936 Sb. z. a n.
V Praze dne 20. srpna 1937.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža v. r.
Ministr sociální péče:
Ing. Jaromír Nečas v. r.
1063/XXVI (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance inž. F. Karmasina,
že na škole s německým vyučovacím jazy-
kem je zaměstnána učitelka neznající
němčiny (tisk 918/XI).
Nově zřízené místo učitelky domácích nauk při
státní lidové škole s německým jazykem vyučova-
cím a se slovenskou pobočkou v Horní Štubni bylo
v únoru tohoto roku z nedostatku plně kvalifiko-
vaných žadatelek obsazeno v interpelaci jmeno-
vanou učitelkou výpomocně jen do konce školního
roku 1936/37. Při obsazování tohoto místa v pří-
štím školním roce bude přihlíženo - pokud budou
k disposici - především k žadatelkám s kvalifi-
kací pro národní školy s německým i českosloven-
ským jazykem vyučovacím.
V Praze dne 2. září 1937.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke v. r.
1063/XXVII (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Dr. F. Hodiny
o odstrkování Němců ve školství
(tisk 918/V).
V městské radě v Jihlavě bylo v květnu 1937
jednáno o zřízení a umístění V. měšťanské školy
s československým jazykem vyučovacím. Návrh,
aby škola tato byla umístěna ve II. patře budo-
vy měšťanské školy s německým jazykem vyučo-
vacím, neměl naprosto na mysli nějakou redukci
německých tříd, městská rada není ostatně k ta-
kovému opatření příslušnou, a také místnosti, jichž
by se podle návrhu měšťanské škole s německým
jazykem vyučovacím náhradou dostalo, jsou s hle-
diska zdravotního zcela nezávadné a v přízemí
téže školní budovy.
K zamýšlenému zřízení měšťanské školy s čes-
koslovenským jazykem vyučovacím dosud nedošlo,
proto i otázka opatření místností pro tuto školu
není časovou.
Vzhledem k těmto skutečnostem nemám důvodu
k nějakému opatření ani k zakročení.
V Praze dne 25. srpna 1937.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke v. r.
1063/XXVIII (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance inž. E. Peschky
o uznání účetnictví na volných listech za
platně důkazné při sporech podle poplatko-
vého práva (tisk 911/VI).
Výnosem z 13. I. 1937 č. 101. 908/35-V/16 do-
volilo ministerstvo financí, aby ověřené výpisy
z obchodních knih, vedených na volných listech,
12
byly podle volného uvážení vyměřovacího resp.
odvolacího úřadu a až do odvolání připouštěny
jako průkaz pozůstalostních dluhů při měření daně
dědické, jsou-li splněny podmínky výnosem sta-
novené, že totiž pozůstalostní jmění a jeho hodno-
ta byly správně přiznány a že o řádném vedení
takových knih a jejich hodnověrnosti není po-
chybností.
Interpelace brojící proti této významné koncesi
má za to, že poplatník má právní nárok na
uznání důkazní moci výpisu z obchodních knih
vedených na volných listech; názor ten odporuje
však zákonným předpisům:
Podle § 21, odst. 1, č. 3 min. nařízení č. 397/15
ř. z. jsou dostatečným průkazem pozůstalostních
srážek jen ověřené výpisy z obchodních knih řád-
ně vedených. Řádně vedenými obchodními kniha-
mi jsou podle speciálního ustanovení čl. 32 ob-
chodního zákona jen knihy vázané a paginované.
Volné listy nejsou tedy podle tohoto ustanovení
knihou řádně vedenou a nemohou být průkazem
pozůstalostních srážek při měření daně dědické,
jaký požaduje zmíněný § 21 min. nař. č. 397/15
ř. z. Že tomu tak jest, plyne i z judikatury nejvyš-
šího soudu a nejvyššího správního soudu, srv. na
př. Vážný, Sbírka rozhodnutí nejvyššího soudu ve
věcech občanských č. 10. 271 a nález nejvyššího
správního soudu, Bohuslav F 8308/36.
Měla by tudíž finanční správa s hlediska ryze
právního volné listy jako doklady pro uznání po-
zůstalostních dluhů zásadně odmítat a je proto
uvedený výnos pro strany jen koncesí (hospodář-
sky velmi významnou) a jeho použití jest aktem
liberality finanční správy.
Není také žádného důvodu supponovat, že
v tomto výnose bylo svěřeno rozhodování o tak
důležité věci zcela volnému uvážení úřadů nebo
dokonce jejich libovůli, neboť i po této stránce
byly v něm dány úřadům pokyny.
Že podmínky připuštění volných listů jako prů-
kazu pozůstalostních dluhů jdou nad míru poža-
davků stanovených ve výnosu č. 5814/30-III/9a
pro průkaznost obchodních knih vedených na vol-
ných listech v řízení daňovém, jest odůvodněno
odlišným způsobem vyměřovacího řízení při dani
dědické a nyní po vydání zákona č. 227/37 i tím.
že v ustanovení § 324, odst. 4 byla vynechána
slova "podle obchodního zákona''.
Zakládají se tudíž údaje interpelace, že výno-
sem tímto byly těžce poškozeny firmy a korpo-
race, které zavedly účetnictví na volných listech
a že výnos ten je významným a neodůvodněným
zostřením výnosu č. 5814/30-III/9a, na nepostižení
důvodu, který vedl min. financí k vydání výnosu
č. 101. 908/35 - V/16 v jeho znění a ministerstvo fi-
nancí nemá důvodu pro to, aby tento svůj výnos
v jakémkoli směru měnilo.
V Praze dne 27. srpna 1937.
Ministr financí:
Dr Franke v. r.
1063/ XXIX (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Jarosse
o nedostatku učitelských sil na maďarské
odbočce státní lidové školy v obci Stará
Ďala (tisk 924/II).
Učitelská místa při maďarských pobočkách
státní lidové školy ve Staré Ďale byla k počátku
školního roku 1936/37 plně obsazena. Nedostatek
učitelů, který se tam ve školním roce nepředví-
daně projevil, vznikl onemocněním učitelů a byl
pouze přechodný. Za učitelku, přeloženou ve škol-
ním roce pro trvající chorobu na dočasný odpo-
činek, byl na maďarskou pobočku vyslán zastupu-
jící učitel, který místo nastoupil dne 1. června
1937.
Jinak vyučování ve třídách, jichž učitelé byli
pro nemoc ve službě nepřítomni, bylo obstaráno
zbývajícími členy učitelského sboru, kteří spolu
se správou školy vykonali svědomitě vše, aby
bylo dosaženo žádoucích vyučovacích výsledků.
Při inspekcích na škole bylo zjištěno, že tyto
výsledky jsou dobré.
V Praze dne 3. září 1937.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke v. r.
Překlad ad 1063/I.
Antwort
des Ministers für soziale Fürsorge
auf die Interpellation des Abgeordneten
6. Wollner,
betreffend die Durchführung der
Ernährungsaktion durch die Bezirks-
behörde Teplitz-Schönau
(Druck 861/ XIV).
Das Ministerium für soziale Fürsorge hat alle
in der Interpellation angeführten Fälle unter-
sucht und der Bezirksbehörde in Teplitz-Schönau
aufgetragen, gemeinsam mit der Bezirkssozial-
kommission über die beschäftigungslosen Bewer-
ber aus der Gemeinde Voitsdorf neuerlich zu ent-
scheiden; gleichzeitig wurde der Bezirksbehörde
aufgetragen, bei dieser Entscheidung jeden Be-
werber individuell zu beurteilen und sich hiebei
mit der Frage zu beschäftigen, ob im konkreten
Falle auch bei den bisherigen Einkünften, so wie
18
sie erhoben worden waren, der Unterhalt der Be-
werber sowie der Unterhalt ihrer Familien ge-
fährdet ist oder nicht, und auf Grund deszen zu
entscheiden, ob der Bewerber in die Aktion ein-
gereiht werden soll oder nicht.
Was die zweite Forderung der Interpellation
anbelangt, hat das Ministerium für soziale Für-
sorge bereits früher einen diesbezüglichen An-
trag ausgearbeitet, welcher derzeit Gegenstand
interministerieller Beratungen ist.
Prag, am 26. Juli 1937.
Der Minister für soziale Fürsorge:
Ing. Nečas m. p.
Překlad ad 1063/11.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten
G. Wollner
wegen der Beanständung der historischen,
geographischen und volkskundlichen Be-
zeichnung "Egerland" durch die Landes-
behörde in Prag (Druck 861/XV).
Gegen den in der Interpellation zitierten Be-
scheid der Landesbehörde in Prag haben die Ver-
einsgründer keine Berufung eingebracht, so dasz
sie sich selbst des Rechtes begeben haben, daß
das Vorgehen der Landesbehörde instanzmäßig
überprüft werde.
Es liegt daher kein Grund zu irgendeiner Ver-
fügung vor.
Prag, am 15. Juli 1937.
Der Minister des Innern:
Dr. Černy m. p.
Překlad ad 1063/III.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten
Ing. A. Lischka
wegen grundsätzlicher Weigerung eines
Organes der Staatspolizeibehörde in
Leitmeritz, sich der deutschen Sprache
zu bedienen (Druck 861/XVI).
Der in der Interpellation angeführte Rudolf
Eis hat dadurch Anlaß zu einem polizeilichen
Einschreiten gegeben, daß er durch grundloses
Anzünden der großen Lichter seines Automobils
den öffentlichen Betrieb gestört hat. Das Ein-
schreiten des Polizeiwachorgans ist behördlich
überprüft wurden und ist, soweit in seiner Hand-
lungsweise ausnahmsweise ein ungehöriges Vor-
gehen gegenüber der erwähnten Partei fest-
gestellt wurde, die notwendige Abhilfe im Dienst-
wege bereits, verfügt worden.
Die staatlichen Polizeiorgane werden über das
Vorgehen im Dicnstverkehre mit Angehörigen
einer Minderheitssprache im Sinne der geltenden
Vorschriften sowohl bei der dienstlichen Schulung
als auch bei jeder geeigneten Gelegenheit be-
lehrt.
Prag, am 22. Juli 1937.
Der Minister des Innern:
Dr. Černý m. p.
Překlad ad 1063/IV.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten
K. Gruber
wegen ungerechtfertigter Beschränkung
der Reisefreiheit und gesetzwidriger Per-
sonsdurchsuchung und Beschlagnahme
durch Organe der Gendarmeriestation und
Staatspolizei in Wallern (Druck 864/XV).
Josef Chvála aus Prachatitz wurde am 14.
März 1937 zum Gendarmerieposten in Wallern
vorgeführt, weil wegen seiner häufigen Reisen
ins Ausland gegen ihn der Verdacht einer straf-
baren Tätigkeit entstanden ist. Dieser Verdacht
wurde noch dadurch verstärkt, daß Chvála bei
seiner Beanständung über den Zweck seiner Aus-
landsreisen keine befriedigenden Antworten ge-
geben, bezw. seine Aussagen geändert hat. Da er
auch am Gendarmerieposten bei seinen auswei-
chenden Aussagen verblieb und der Aufforde-
rung, die Sachen, die er bei sich habe, vorzulegen,
nur teilweise entsprach, wurde eine stichproben-
weise Nachschau seiner Taschen vorgenommen,
wobei ein Abzeichen in Elipsenform bei ihm ge-
funden wurde, welches heraldisch einen stehen-
den Adler mit einem Hakenkreuz mit einer
Kaute auf der Brust vorstellte, welches Abzeichen
Chvála absichtlich versteckt hatte und von dem
er behauptete, es in Deutschland gefunden zu
haben.
Da dieser Umstand den ursprünglichen Ver-
dacht nur verstärkte, daß Chvála im Besitze an-
derer für die Strafuntersuchung wichtiger Sa-
chen sei (§ 139, Abs. 2, STPO. ), wurde er mit
Recht und in schonender Weise einer flüchtigen