8

kárnách a u pokladen, je označeno jednojazyčně
česky.

Poněvadž politický okres zábřežský má 38˙1%
německých obyvatelů, soudní okres zábřežský 24%
a samo město Zábřeh 30˙5 % německých obyvatelů,
neodpovídá jednojazyčné české označení a jedno-
jazyčně české nápisy ve staniční budobě v Zá-
břehu duchu jazykového zákona, ve kterém se
upravuje styk se stranami podle několikerých
ujištění pana ministra železnic.

Interpelanti táží se tedy pánů ministrů:

1. Jsou páni ministři ochotni dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?

2. Jaká konkrétní opatření učinili páni ministři
z podnětu této interpelace?

V Praze dne 16. července 1937.

Knorre,

dr Hodina, Stangl, inž. Lischka, G. Böhm, Hollube,
Franz Němec, dr Zippelius, May, Axmann, dr Eich-
holz, F. Nitsch, inž. Karmasin, Jobst, E. Köhler,
Obrlik, inž. Peschka, Sandner, Illing, Wollner,
Frank.

1069/X (překlad).

Interpelace

poslance A. Jobsta
ministrovi vnitra

o nepatřičném a protizákonném chování
vládního zástupce, vyslaného na shromáž-
dění sudetskoněmecké strany, předseda
Konrád Henlein, které se konalo dne
23. května 1937 ve Volovicích v okrese
prachatickém.

Dne 23. května 1937 konala sudetskoněmecká
strana, předseda Konrád Henlein, ve Volovicích
v okrese prachatickém shromáždění, na které
státní policejní úřad v Prachaticích vyslal vlád-
ního zástupce. Tento vládní zástupce žádal, aby
byl z místnosti, kde se shromáždění konalo, od-
straněn obraz předsedy sudetskoněmecké strany
Konráda Henleina.

Konstatujeme, že tato žádost vládního zástupce
jest úplně protizákonným postupem a oznámili
jsme již tuto událost státnímu policejnímu úřadu
v Prachaticích se žádostí, aby provedl nutná še-
třetní a vyrozuměl nás. Jelikož se to do dneška
nestalo, vidíme, že jsme nuceni podati o tom in-
terpelaci panu ministrovi vnitra, domnívajíce se,
že vylíčená událost není vhodná, aby upevnila
důvěru obyvatelstva v úřední opatření.

Tážeme se tedy pana ministra vnitra:

1. Ví pan ministr o vytýkané věci?

2. Jest pan ministr ochoten naříditi nutná še-
tření a postarati se, aby vládní zástupci, vysílaní

na politická shromáždění, byli poučeni o svých
zákonitých povinostech, aby se příště nedopouštěli
protizákonných přehmatů?

V Praze dne 16. července 1937.

Jobst,

Axmann, Stangl, Franz Němec, Hollube, dr Zip-
pelius, Obrlik, Knorre, May, Illing, inž. Lischka,
dr Eichholz, F. Nitsch, dr Hodina, G. Böhm, E.
Köhler, inž. Karmasin, Wollner, inž. Peschka,
Frank, Sandner.

1069/XI (překlad).

Interpelace

poslance inž. F. Karmasina

ministrovi školství a národní osvěty a
ministrovi vnitra,

že kružberský četnický strážmistr Slezák

proti zájmu služby agitoval pro českou

menšinovou školu.

Na interpelaci posl. inž. Karmasina, tisk
694/VI, odpověděl pan ministr vnitra a pan mi-
nistr školství a národní osvěty tiskem č. 797/V,
že podle vykonaného šetření nikdo nepřikázal čet-
nickému strážmistru Slezákovi, aby získával ně-
mecké děti pro českou menšinovou školu a stráž-
mistr Slezák nechodil také za tím účelem dům
od domu. Proti tomu jsou interpelanti s to, aby
uvedli obsah zápisu, jenž byl sepsán dne 30. červ-
na 1936 u obecního úřadu, po příp. u místní školní
rady v Kružberku:

Opis. Zápis, sepsaný dne 30. června 1936
u obecního úřadu, po příp. u místní školní
rady v Kružberku.

Za účelem výslechu pánů Josefa Jüstla, Adolfa
Reichla a Edmunda Michalky, všech z Kružberku,
o zápise jejich dětí nebo bratří do české menši-
nové školy, která se snad má nově zříditi v Kruž-
berku.

Po dotazování uvedli pánové dobrovolně bez ja-
kéhokoli vlivu do protokolu:

Dne 24. června 1936 přišel pan četnický stráž-
mistr Alois Slezák a pan poštmistr Karel Styrski
k nám do bytu a vyzval nás, abychom své děti
posílali do české školy, která se má dnem 1. září
1936 v Kružberku zříditi.

Panu Jüstlovi sliboval pan strážmistr Slezák
práci v lomu v Mokřinkách, panu Michálkovi a
Adolfu Reichlovi slibovali, že tito žáci, až budou
prosti školní povinnosti, dostanou dobrá místa ve
státní službě, dají - li zapsati své děti do české
školy.

Dětem slibovali, že prý budou dostávati ve škole
všechny učebnice a učební pomůcky úplně zdarma.
Dále slibovali, že děti dostanou během roku oděv
a obuv, jakož i jídlo v dostatečném množství.

---

9

Starosta: Haschke v. r. Předseda místní školní
rady: Josef Krones v. r.

Uzavřeno a podepsáno stranami: Michalka Ed-
mund v. r., Reichel Adolf v. r., Jüstel Josef v. r.

Zdá se, že při vyšetřování tohoto případu byli
páni ministři nesprávně informováni, neboť z ob-
sahu zápisu je patrno, že se četnický strážmistr
Adolf Slezák přece jen zabýval agitační prací a za
tímto účelem navštěvoval rodiče německých dětí
školou povinných. Poněvadž provozoval tuto agi-
tační práci ve stejnokroji a rodičům se činily sli-
by, nelze mluviti o vlastním rozhodnutí, v opak
k vývodům tisku 797/V.

Interpelanti táží se tedy pana ministra školství
a národní osvěty a pana ministra vnitra:

1. Jsou páni ministři ochotni dáti tuto věc znovu
vyšetřiti?

2. Jaká konkrétní opatření učinili páni ministři
pro nepřípustnou činnost četnického strážmistra
Slezáka a z podnětu této interpelace?

V Praze dne 16. července 1937.

Inž. Karmasin,

dr Hodina, Stangl, inž. Lischka, Hollube, dr Zip-
pelius, Wollner, Frank, Illing, Franz Němec,
Sandner, Knorre, G. Böhm, Jobst, E. Köhler,
dr Eichholz, Obrlik, May, inž. Peschka, Axmann,
F. Nitsch.

1069/XII (překlad).

Interpelace

poslance inž. W. Richtra

ministrovi železnic a ministrovi
spravedlnosti,

že úřad traťmistra československých

státních drah v Benešově nad Ploučnicí

proti zákonu odepřel práci.

Interpelantům se oznamuje tato věc:

"Traťmistr stanice československých státních
drah pan Ganzmüller mne vyrozuměl, a to pro-
střednictvím příslušného okresního úřadu pro
zprostředkování práce v Benešově nad Ploučnicí,
že bych mohl dostati práci a zaměstnání při pra-
cích na vrchní stavbě československých státních
drah na trati Františkov-Benešov nad Ploučnicí.

Šel jsem ihned na traťmistrovský úřad v Bene-
šově nad Ploučnicí a dostal jsem tam písemné
vyzvání k lékařské prohlídce. Prohlídka, kterou
provedl Salus v Benešově nad Ploučnicí, měla
kladný výsledek. S lékařským posudkem jsem se
hlásil dne 15. července 1937 u traťmistrovského
úřadu v Benešově nad Ploučnicí. V té době byli
v kanceláři: úředník Pendel z Dolních Habartic a
rovněž k přijetí určený František Ernst z Bene-
šova nad Ploučnicí.

Úředník Pendel nám oběma řekl: "U vás je to
také velmi těžké, vy jste u sudetskoněmecké stra-
ny, a my nesmíme přijímati členy sudetskoně-
mecké strany. "

Na můj dotaz, proč jsou lidé ze sudetskoněmec-
ké strany poškozováni, úředník odpověděl: "Dů-
věrníci to zarazili, aby lidé ze sudetskoněmecké
strany směli pracovati (na vrchní stavbě). "

Jsem s krátkým přerušením od r. 1932 bez za-
městnání a byl bych nyní dostal práci aspoň do
zimy, jsem prostý člověk, ale tolik vím, že něco
takového je jistě protiústavní a prosím své ka-
marády poslance o ochranu a pomoc.

Pravdivost svých údajů jsem kdykoliv ochoten
potvrditi přísahou.

V Benešově nad Ploučnicí dne 16. července 1937.

Herbert Fiedler v. r.
z Benešova n. P. 202. "

Obsah uvedeného zápisu jest příznačný pro to,
jak nestejně se zachází s německými státními ob-
čany při přijímání do práce. Naprosto nehledě
k tomu, že příslušnost k nějaké národnosti nebo
politické straně nesmí býti při přijímání do státní
služby nikdy již podkladem nějakého uvažování,
odporuje prohlášení železničního úředníka Pendla
ústavě, zákonu na ochranu republiky, zákonu
o útisku atd.

Pro interpelanty jest nesnesitelné, že se dlou-
holetí nezaměstnaní pro své politické smýšlení ne-
přijímají do služeb československých statuích
drah. Proti tak zvaným prohlášením o vyrovnání
ze dne 18. února 1937 a několikerým ujištěním
s příslušného místa jest odepření práce další člá-
nek v řetězu poškozování a odstrkování českoslo-
venských státních občanů německé národnosti.

Interpelanti se táží pánů ministrů:

1. Jest pan ministr železnic ochoten dáti vy-
šetřiti vytýkanou věc?

2. Souhlasí pan ministr železnic s míněním, kte-
ré uvedl železniční úředník Pendel v Benešově nad
Ploučnicí jako odůvodnění, proč členové sudetsko-
německé strany nebyli přijati do práce?

3. Jakých opatření se hodlá pan ministr chopi-
ti, aby ihned zamezil a zbavil účinnosti protizá-
konné mínění a jednání při odmítnutí práci hleda-
jících československých státních občanů německé
národnosti, kteří jsou zároveň členy sudetskoně-
mecké strany?

4. Jest pan ministr spravedlnosti ochoten uči-
niti potřebná opatření, aby bylo zahájeno úřední
řízení a uspokojen trestní nárok státu?

Naléhavost interpelace se odůvodňuje ohrože-
ním existence žadatelů dělníků německé národno-
sti a pokročilou roční dobou (sezónní práce).

V Praze dne 30. července 1937.
Inž. Richter,

inž. Schreiber, dr Eichholz, dr Neuwirth, Illing,
Klieber, dr Köllner, Rösler, Jobst, May, Obrlik,
Knorre, Franz Němec, Hirte, dr Kellner, Nickerl,
E. Köhler, Sandner, Jäkel, F. Nitsch, dr Jilly,
dr Peters, Frank, inž. Künzel, Knöchel, inž.
Peschka, inž. Lischka, Axmann, Kundt, Birke,
Gruber, dr Hodina, dr Rosche, Wagner, Ester-
házy, dr Korláth, Szentiványi, dr Porubszky, dr
Holota, Jaross, Petrášek, dr Szüllö, Wollner, A.
Nitsch, Sogl, Hollube, Fischer, G. Böhm, inž. Kar-
masin, Stangl, dr Zippelius.

2

---

10

1069/XIII (překlad).

Interpelace

poslanců Schenka a Vodičky
ministrovi železnic

o šikanách chomutovského staničního
úředníka.

Josefina Krehanová z Chomutova, Písková ulice
č. 40, jela dne 12. srpna 1937 se skupinou česačů
chmele z Chomutova do Deštnice. Česači chmele
mají na státních drahách 50% slevu na jízdném.
K tomu dostávají česači chmele od ústavu pro
zprostředkování práce legitimace, tištěné česky a
německy. Josefina Krehanová vyplnila legitimace
pro skupinu německy, ale pokladník chomutovské-
ho nádraží, pan Stark, je odmítl s poznámkou, že
legitimace musí býti vyplněny česky. Ale Stark a
úředníci, kteří byli v jiných kancelářích, zdráhali
se vyplniti legitimace česky, a to i tehdy, když
Josefina Krehanová prohlásila, že neumí česky
psáti. Ba dokonce na žádost státního policisty,
který tam konal službu, bylo odepřeno přijmouti
legitimace německy vyplněné a napsati je česky.
Konečně státní policista, který sám umí jen špatně
německy, legitimace poněkud pozměnil, neboť na-
psal místo Komotau Chomutov a místo Teschnitz
Deštnice. Teprve když byla provedena tato "opra-
va", dostala Josefina Krehanová železniční lístky
pro skupinu česačů chmele.

Jednání železničního úředníka Starka, které
vzbudilo rozhořčeni přítomných cestujících, odpo-
ruje platným jazykovým zákonům a nařízením a
křiklavě se příčí vládnímu prohlášení ze dne 18.
února t. r.

Tážeme se pana ministra železnic, je-li ochoten:

1. V této věci zahájiti vyšetřování;

2. poučiti úředníky v Chomutově, že se musí
dodržovati platné jazykové zákony a nařízení, že
se musí dbáti vládního prohlášení ze dne 18. úno-
ra a že se ho musí i prakticky a taktně po-
užívati;

3. co hodlá pan ministr železnic učiniti, aby
příště nedocházelo k takovým případům?

V Praze dne 23. září 1937.

Schenk, Vodička,

Kliment, Beuer, Appelt, Kosik, Schmidke, Dolling,

Synek, Kopřiva, Machačová, Zupka, Procházka,

Borkaňuk, Klíma, Krosnář, Švenna, Sliwka, Ho-

dinová-Spurná, Nepomucký, Fuščič.

1069/XIV (překlad).

Interpelácia

poslancov Kosíka, Valló a Zupku

ministrovi vnútra

o protizákonných počinoch policajného
riaditeľstva v Košiciach.

Štát vo štáte - tak možno charakterizovať celý
rad sebavoľných počinov policajného riaditeľstva
v Košiciach, ktorými sa porušujú a uvádzajú v po-
smech základné demokratické práva, zabezpečené
ústavou a zákonami.

Z dôvodov, ktoré postrádajú zákonitého podkla-
du, zakazuje ľudové shromaždenia, na členské
schôdze kultúrnych organizácií vysiela proti vý-
slovným predpisom zákona o práve shromažďo-
vacom svojich agentov, ktorí nechcú odtiaľ sa
vzdialiť ani po legitimovaní členov, kladie prekáž-
ky iniciatívam, ktoré smerujú k propagácii pokoja,
obrany a branných síl v meste národnostne mno-
hojazyčnom a veľmi dôležitom s hľadiska obrany
republiky.

Chceme tu poukázať iba na niekoľko posledných,
charakteristických príkladov jeho činnosti:

Svojim výmerom č. 10. 130/37 zakazuje ľudové
shromaždenie strany komunistickej, prihlásené na
deň 16. VII. 1937, s programovým predmetom: "Čo
je účelom petičnej akcie komunistickej strany?"
- a to doslovne s týmto odôvodnením: "Uspo-
riadatelia v predložených letáčkoch, ktorými vy-
zývajú k účasti na toto verejné shromaždenie,
uvádzajú iný program ako je uvedený v podaní
tunajšiemu úradu, čím je úrad uvádzaný v omyl
a je oprávnený predpoklad, že by usporiadaním
verejného shromaždenia bol porušený verejný po-
koj a poriadok".

Svojim usnesením č. 10. 186/37 zasa zakazuje
rozširovanie uvedeného letáku s odôvodnením, že
sa v ňom vyzýva k účasti na zakázanom ľudovom
shromaždení.

Nehľadiac na to, že obsah vytlačeného avšak
ešte nerozširovaného letáku, jehož rozširovanie
môže byť ešte zakázané, za žiadnych okolností
nemôže byť dôvodom k zákazu ľudového shro-
maždenia - i zistenie skutku je už falošné, keďže
dotyčný leták, pripojený k interpelácii, svojím
obsahom naprosto kryje program ohláseného ľu-
dového shromaždenia, lebo je v ňom reč o osobe
starostu, ktorý má byť menovaný, a o podpiso-
vacej akcii s tým spojenej. Ale naprosto neuve-
riteľne odvážne znie tvrdenie usnesenia, že udán-
livý a vytýkaný rozdiel medzi programom ohlá-
seného ľudového shromaždenia a textom letáku
ohrozuje poriadok a kľud. Ide tu zrejme len o zá-
mienku, aby ľudové shromaždenie mohlo byť za-
kázané.

Svojím usnesenim zo 16. augusta 1937, čís.
12. 237/37 zakazuje ohlásené ľudové shromaždenie
strany komunistickej, ktoré má na programe:
"Prečo musíme sa vzdať funkcie v predsedníctve
obecného zastupiteľstva?" - a to s odôvodnením,
že prihlašovatelia boli v minulosti za rôzne trest-
né činy trestaní a že teda svojimi osobami ne-
zaisťujú udržovanie poriadku a kľudu. Zo stejných
dôvodov zakázal dve ďalšie verejné shromaždenia,
trvajúc na tom, aby ohlašovatelia boli iní, v po-
slednom prípade mal námietky už len proti osobe
podpísaného Štefana Kosika. Ovsení ide zase len
o kladenie prekážok a o dôvody za vlasy priťa-

---

11

žene, ktoré nemajú zákonného podkladu sú bez-
zákonné a urážajú osoby postavené vo funkciách
života verejného. Oznámeným programom shro-
maždenia boly veci radničné, ohlašovatelia boli od
prvého až do posledného členami mestského za-
stupiteľstva, resp. rady a predsedníctva, okrem
toho podpísaný Štefan Kosik je tiež poslancom
Národného shromaždenia, je tedy zbytočné zdô-
razňovať, že sú všetci v držbe svojho volebného
práva a nakoľko i boli trestaní, bolo to iba za
trestné činy politické. Je tedy jasné, že ohlasovať
schôdzu bolo nielen ich právom, ale i povinnosťou,
keďže verne plnily vôľu svojich voličov, ktorí ich
svojimi hlasy na túto funkciu delegovali. Že však
dôvody zakazujúceho usnesenia boly iba zámien-
kou, to vysvitá i z toho, že tí istí ohlašovatelia
prihlásili už nespočetné schôdze v r. 1937 i v ro-
koch predchádzajúcich, na ktorých ani raz nedo-
šlo k rušeniu poriadku a pokoja. A preto v tomto
rozhodnutí policajného riaditeľstva v Košiciach
treba spatrovať výsmech a nevšímanie funkcioná-
rov verejného života.

Hatenie demokratických tendencií vyrástlo už
v systém. Prednášku výboru, utvoreného na pod-
porovanie demokratického španielska, ktorá bola
prihlásená dva týždne pred poriadaním, zakázalo
riaditeľstvo výnosom doručeným predposledného
dňa, ačkoľvek podľa platných zákonov o slobode
shromažďovacej musí byť rozhodnutie učinené a
sdelené v prvej polovici lehoty, počítanej od ohláš-
ky do ohláseného dňa. Po intervenciách muselo
síce riaditeľstvo ohlásenú prednášku povoliť,
avšak toto povolenie sdelilo poriadateľstvu až
v posledných hodinách dňa prednášky a tedy
prakticky učinilo prednášku nemožnou.

Činnosť riaditeľstva vyvrchoľuje, dáva sa sve-
doctvo o jeho jednostrannej politickej zaujatosti
a charakterizuje sa jeho pomer k demokracii v za-
kazujúcom rozhodnutí, ktoré ono vydalo dňa 1.
septembra 1937 pod č. 12. 985/37 prez., na základe
ktorého vydal tiež okresný úrad v Košiciach na-
sledujúceho dňa 2. septembra 1937 pod čís. 26. 217/
1937 rozhodnutie stejného obsahu a podobne odô-
vodnené. Ako je známo, Federácia proletárskej
telovýchovy poriadala dňa 5. septembra 1937 v ce-
lej krajine propagačný deň brannej výchovy a
mieru. Tento deň brannosti, ktorý bol povolený
v celej republike asi na 150 miestach a ktorý mal
účinne propagovať brannú výchovu, mier a bran-
nosť, práve v Košiciach bol zhatený, lebo horej-
šími dvoma rozhodnutiami boly odmietnuté takéto
prihlášky v 54 obvodoch Federácie brannej výcho-
vy. "Dôvody" sú bezpochyby originálne. Zákaz po-
kúša sa dovolávať dôvodov formálnych a svojím
jednostranným výkladom zákona chce dokazovať,
že FPT nie je na základe §§ 8 a 20 zákona č. 184/37
o brannej výchove oprávnená k tomu, aby pro-
pagovala brannosť. Je samozrejmé, že nie je treba
veľa námahy k tomu, aby tieto dôvody boly roz-
trhané na kúsky. V prvom rade FPT nechcela vo
svojich 54 okrskoch vykonať v zákone predpísa-
nú brannú výchovu a deň brannosti, plánovaný
5. septembra, ale chcela brannosť propagovať,
k čomu má každý právo, po druhé policajné riadi-
teľstvo v Košiciach chcelo svoju vlastnú vrelú
túhu povýšiť na zákon, lebo veď je všeobecne zná-
me, a i policajné riaditeľstvo má to vedeť, že
ešte vôbec nepadlo rozhodnutie o tom, ktorý telo-
výchovný spolok bude prevádzať brannú výchovu
predpísanú zákonom. Avšak za formálnymi "dô-

vody" stojí nevyvratiteľný fakt, že vo viacjazyč-
nom meste Košiciach, ktoré je i s hľadiska bran-
nosti tak veľmi dôležité, zabránilo sa veľkorysej
a na zdravé základy položenej iniciatíve, ktorá
mala slúžiť mieru, brannosti a jej organizácii a
ktorá vyšla z organizácie s veľkým počtom členov,
ktorá sa teší hromadnej sympatii v prvom rade
medzi maďarským obyvateľstvom.

K vôli úplnosti poznamenávame, že proti ci-
tovaným a vytýkaným rozhodnutiam sme sa od-
volali.

Z uvedených veci plynie, že tu neide o náho-
dilé prehmaty, ale o systematickú prácu protizá-
konnú, ktorá stále hatí iniciatívy demokratické,
vychádzajúce z organizácií ľudových. Tážeme sa
tedy pána ministra vnútra:

1. Či sú Vám známe shora uvedené skutky?

2. Či hodláte učiniť predmetom dôkladného
šetrenia uvedené krivdy a vo spojitosti s tým vô-
bec methody policajného riaditeľstva v Košiciach
a zaviesť proti vinníkom disciplinárne pokra-
čovanie?

3. Čo hodláte, pane minister vnútra, učiniť, aby
duch zavládnuvši na policajnom riaditeľstve v Ko-
šiciach zmenil sa v duch demokratický a aby sa
podobné prípady neopakovaly?

V Prahe dňa 7. septembra 1937.

Kosik, Vallo, Zupka,

Kliment, Appelt, Schmidke, Dölling, Synek, Vo-
dička, Machačová, Široký, dr Clementis, Šverma,
Krosnář, Klíma, Borkaňuk, Procházka, Fuščič,
Nepomucký, Hodinová - Spurná, Śliwka.

Príloha:

Čo chce strana komunistická?

Kto má byť starostom mesta Košíc?

Prečo sa dohodol Maxoň s Najmanom?

Ako možno chrániť záujmy ľudu oproti reakcii?

O týchto problémach, ktoré zaujímajú každého,
budú mluviť poslanci strany komunistickej dňa
19. t. m. o 1/2 8. hod.

Na verejnej schôdzi v Schalkháze.

Voličia! Dostavte sa hromadne! Demonštrujme
proti reakcii!

Miestna organizácia strany komunistickej.

Původní znění ad 1069/I.

Interpellation

des Abgeordneten Georg Stangl
an den Minister für nationale Verteidigung

wegen rohen und amtsunwürdigen Ver-
haltens seitens des Stabsrottmeister
Johann Pekař in Hostau anläßüch der
Husgedenkfeier in Hostau.

---

12

Der Ortsausschuß der Národní jednota in Hostau
im Böhmerwalde veranstaltete im Verein mit der
Garnisonsverwaltung in Hostau am Vorabend des
Husgedenktages 1937 eine Feier, an welcher sich
auch das in Hostau stationierte Militär beteiligte.

Als der Festzug nach dem Abbrennen des Feuers
zurück in die Stadt Hostau zog, befanden sich an
einer Straßenkreuzung mehrere Personen, aus
deren Mitte plötzlich der Gruß "Heil!" ertönt sein
soll. Darauf stürzten sich aus dem Zuge mehrere
Vertreter der Staatspolizei und der Soldat Stabs-
rottmeister Johann Pekař, welcher den zuvorderst
in der Personen gruppe stehenden Johann Wiedl,
Bahnarbeiter in Erasmus Nr. 1, bei Muttersdorf,
Gerichtsbezirk Hostau, an der Brust erfaßte und
ihm mehrere kräftige Ohrfeigen ins Gesicht ver-
setzte mit der Begründung, er hätte Heil gerufen.
Wiedl, dem der Hut vom Kopfe gefallen war, hob
ihn wieder auf und erhielt daraufhin nochmals
eine Ohrfeige von Pekař. Pekař war in Uniform.

Bescheinigung: Johann Wiedl, Bahnarbpiter in
Erasmus 1, Post Muttersdorf, Gerichtsbezirk Ho-
stau; Ferdinand Bauer, Schuhmacher in Hostau,
Anton Lorenz, Sattler in Hostau, Karl Gubick,
Töpfer in Hostau, als Zeugen.

Pekař wandte sich, als ihm Wiedl erklärte, daß
nicht er Heil gerufen habe, an eine weitere Per-
son (Anton Lorenz), doch auch diese vereinte die
Frage Pekař.

Als sich daraufhin die Personengruppe aus
Furcht vor weiteren Mißhandlungen schleunigst
entfernte und ein Zurückbleibender sagte, ein ge-
wisser Wilhelm Straßer habe den Gruß gerufen,
lief Johann Pekař diesem erst 14jährigen Burschen
nach und versetzte ihm zwei oder drei derart kräf-
tige Ohrfeigen, daß dem Kinde die Nase längere
Zeit blutete. Dann übergab er ihn seiner Mutter,
die Pekař, als sie eingreifen wollte, barsch zurück-
gestoßen hatte, mit den Worten: "So, jetzt führen
Sie ihren Buben heim!"

Bescheinigung: Anna Straßer, Angestelltens-
gattin, Wilhelm Straßer, beide in Hostau Nr. 15,
als Zeugen.

Das Benehmen des Stabsrottmeister Johann Pe-
kaf widerspricht nicht nur jedem Anstandsgefühl,
sondern auch dem Dienstreglement, und ist dazu
angetan, dem Ansehen des Militärs. speziell der
Hostauer Garnison, aufs empfindlichste zu schaden.

Die Bevölkerung ist wegen dieser Tätlichkeiten
aufs Äußerste erregt und beginnt den Glauben
an den ihr gebührenden Schutz durch das Militär
zu verlieren.

Die Interpellanten richten daher an den Herrn
Minister für nationale Verteidigung die Anfrage:

1. Ist der Herr Minister bereit, den vorstehenden
Fall sofort aufs Gründlichste untersuchen zu
lassen?

2. Ist der Herr Minister bereit, gegen den
Stabsrottmeister Johann Pekař aus Hostau das
Disziplinarverfahren einleiten zu lassen, bezw. die
ordentliche Durchführung desselben zu überprüfen
und darüber Rechenschaft zu geben?

3. Ist der Herr Minister bereit, dafür Sorge
zu tragen, daß sich ähnliche Ausschreitungen
seitens der Militärpersonem, insbesondere in Ho-
stau und insbesondere durch Johann Pekař in Zu-

kunft nicht mehr ereignen, damit die Zivilbevöl-
kerung wieder volles Vertrauen in die Militär-
behörden setzen kann?

Prag, am 16. Juli 1937.

Stangl,

F. Nitsch, E. Köhler, Jobst, Illing, Dr. Zippelius,
Ing. Karmasin, G. Böhm, Ing. Peschka, Frank,
Wollner, Dr. Hodina, Sandner, Knorre, Dr. Eich-
holz, Ing. Lischka, Axmann, May, Franz Nemec,
Obrlik, Hollube.

Původní znění ad 1069/II.

Interpellation

der Abgeordneten Josef Illing, Georg
Wollner u. Ing. Peschka

an den Finanzminister

wegen übelstände in der Steuerver-
anlagung bei der Steuerbehörde
in Tetschen.

I.

Der § 15 des Steuergesetzes No. 76/27 bestimmt,
welche Aufwendungen bei der Ermittlung des
steuerpflichtigen Einkommens von den Einnahmen
in Abzug gebracht werden können.

Für den vorliegenden Fall kommt der Absatz
2 dieses Paragraphen in Betracht, der unter an-
derem besagt: "...... ferner die Beiträge, die

von einem Eheteil regelmäßig dem anderen Ehe-
teile, der nicht Angehöriger seines Haushaltes
ist, gewährt werden. "

Die Durchführungsverordnung ergänzt: "End-
lich können die Beiträge - und zwar auch die
freiwilligen Beiträge - abgerechnet werden,
welche von dem einen Eheteile dem anderen Ehe-
teile, der nicht Angehöriger seines Haushaltes ist,
regelmäßig1 gewährt werden, wenn diese Beiträge
glaubwürdig nachgewiesen sind. "

Der § 15 bildet die Ergänzung zum § 5 des
Steuergesetzes, welch letzterer erläutert, wer
Steuerpflichtiger ist, wie die Besteuerungsgrund-
lage gebildet wird und wer als Familienoberhaupt
zu gelten hat. Der § 277 des Steuergesetzes be-
handelt die Verjährung. Absatz 4 dieses Para-
graphen besagt: "War die ursprüngliche Steuer-
bemessung ohne Pflichtversäumnis der Partei un-
richtig, ..... so verjährt das Recht zur Vorschrei-
bung von Steuernachträgen binnen 2 Jahren nach
dem Jahre, in dem die Steuer ursprünglich vor-
geschrieben worden war. "

II.

Der der Einkommensteuer unterliegende Steuer-
träger Leopold Haschek, Bürgrerschuldirektor, der-
zeit im Ruhestande und in Schlaggenwald No. 158,
Bez. Elbogen lebend, gehörte in den Jahren 1929

---

13

bis 1935 zur Steuerbemessungsbehörde Tetschen,
Veranlagungsbezirk Tetschen-Land, Steuerge-
meinde Eulau. Seit dem Jahre 1927 lebt er von
seiner Frau Margarete Haschek getrennt, das
heißt nicht im gemeinsamen Haushalte mit ihr.
Laut Erkenntnis des Kreisgerichtes Leitmeritz
vom 25. 9. 1928, GZ. Ck II 76'28 wurde er dazu
verhalten, an die getrennt lebende Gattin eine
Alimentation von monatlich 1. 200 Kč zu leisten.
Leopold Haschek ist dieser Zahlungspflicht stets
nachgekomen. Sein Einkommen beträgt an die
39. 000 Kč jährlich. Nach Abzug der pauschalierten
Abzüge, der Alimentation an die Frau und Toch-
ter, der Versicherungsprämie, zusammen über
20. 000 Kč, verbleibt ein steuerpflichtiges Einkom-
men von ungefährt 19. 000 Kč. Dieser Betrag ist
in den einzelnen Jahren geringen Abweichungen
unterworfen, sodaß zur meritorischen Behandlung
der Angelegenheit die vorgenannten Zahlen ge-
nügen.

Leopold Haschek hat jedes Jahr im Sinne der
vorgenannten Ziffern das Steuerbekenntnis ein-
gebracht.

Die Zahlungsaufträge lauteten wie folgt:

Für 1929: Zahlungsauftr. No. 582 v. 30. 6. 30,
zugestellt am 2. 9. 30, Bemessungsgrundlage
19. 500 Kč.

Zahlungsauftr. No. 582 v. 30. 7. 33, als Rich-
tigstellung, zugestellt am 5. 8. 33, Bemessungs-
grundlage 33. 900 Kč.

Für 1930: Zahlungsauftrag No. 112, Bemesungs-
grundlage 36. 300 Kč.

Für 1931: Zahlungsauftrag No. 2537, Bemes-
sunsrsgrundlage 31. 600 Kč.

Für 1932: Zahlungsauftrag No. 2498, vom 30. 7.
32, zugestellt am 30 8. 33, Bemessungsgrundlage
18. 000 Kč.

Zahlungsauftrag No. 7/d vom 6. 12. 35, als
Richtigstellung, zugestellt am 9. 12. 35, Bemes-
sungsgrundlage 32. 500 Kč.

Für 1933: Zahlunersauftr. No. 2471, Bemessungs-
grundlage 32. 800 Kč.

Für 1934: Zahlunsrsauftr. No. 1770, Bemessungs-
grundlage 21. 500 Kč.

Für 1935: Zahlungsauftr. No. 61, Bemessungs-
grundlage 15. 300 Kč.

Aus dieser Darstellung ist bereits zu ersehen,
daß die Steuer für 1929 richtig vorgeschrieben,
dann nach 3 Jahren erhöht wurde, für die Jahre
1930 und 1931 erhöht vorgeschrieben, für das
Jahr 1932 zuerst richtig und dann nach 2 Jahren
wieder erhöht vorgeschrieben wurde, für das Jahr
1933 wieder erhöht und für die Jahre 1934 und
1935 richtig vorgeschrieben wurde. Das heißt:
Ein Jahr wurden die Zahlungen an die getrennt
lebende Frau als Abzugspost anerkannt, das an-
dere Jahr wieder nicht, usw.

Ein ähnliches Bild ergibt sich, wenn man die
Beschlüsse und Erkenntnisse der Berufungskom-
mission und Finanzlandesdirektion vergleicht.

Für das Jahr 1929 wurde der Narhzahlungs-
auftrag No. 582 am 4. 9. 1935 infolge Verjährung
zurückgezogen (GZ. 21/444-6/33),

für das Jahr 1930 wurde der Berufung statt-
gegeben (GZ. 21/348-1/31),

für das Jahr 1931 wurde die Berufung ab-
gewiesen (GZ. 21/322-4/32),

für das Jahr 1933 wurde der Berufung statt-
gegeben (GZ. 6-636/36), Datum: 28. 12. 36,

für das Jahr 1932 wurde die Berufung ab-
gewiesen (GZ. 6-25, Datum: 16. 4. 37).

Zwischen diesem abwechselnden Stattgeben und
Abweisen liegen die richtigen Vorschreibungen
für die Jahre 1934 und 1935.

Hiezu sei bemerkt, daß der Steuerträger den
Nachweis dafür, daß er von seiner Frau faktisch
getrennt lebt, durch gemeindeämtliche Bestäti-
gung und durch Nominierung glaubwürdiger
Zeugen erbrachte, die Regelmäßigkeit der Zahlun-
gen an die Frau durch Beibringung der Aufgabe-
scheine bewies (im Sinne der Durchführungsver-
ordnung zu § 15, Z. 2 des Stellergesetzes). Er
machte in seinen Berufungen auch geltend, daß
es einer Irreführung der Behörden gleichkomme,
wenn vielleicht jemand behauptet habe, daß die
Frau im gemeinsamen Haushalte mit ihm lebe.
Tatsache ist, daß Leopold Haschek seit 1927,
völlig getrennt von seiner Frau lebt.

Unverständlich ist aber auch, daß dip Berufung
gegen die Vorschreibung für 1932 am 16. 4. 37
abgewiesen wurde, während kurz zuvor, nämlich
am 28. 12. 36, der Berufung gegen die Vorschrei-
bung für 1933 stattgegeben wurde.

Es ist in diesem Zusammenhange auch auffal-
lend, daß die Vorsohreibung für 1932 am 9. 12.
35, also kurz vor dem Veriährungstermin, erhöht
wurde. Das könnte als Beweis betrachtet werden,
daß die Bücher des Steueramtes revidiert und die
Termine in Evidenz gehalten werden. Den Beam-
ten hätte aber dann auch die ungleichmäßige Art
der Vorschreibungen überhaupt auffallen müssen.

Besondere Bedeutung kommt den abweisenden
Bescheiden deswegen zu, weil sie die Rechtsmit-
telbelehrung enthalten, daß "diese Entscheidung
endgültig ist", wobei auf den § 330, Abs. 2
oder 7 des Steuergesetzes verwiesen wird.

Der Steuerträger Leopold Haschek ist nach den
eingangs zitierten Bestimmungen des S 15 des
Steuprgesetzes und unter Berücksichtigung der
von ihm erbrachten und angebotenen Beweismittel
im Rechte. Daher liegt ein rügenswerter Mangel
im Vorfahren und eine Ungesetzlichkeit in der
Stouerbemessung vor. Der vorliegende Fall be-
weist, daß nicht von der Schuld eines einzelnen
Beamten gesprochen werden kann, sondern daß
anscheinend das System der Steuerbemessung und
des Berufungsverfahrens einer gründlichen Über-
prüfung bedarf.

Die Gefertigten stellen deshalb an den Herrn
Finanzminister die Anfrage:

1. Ist der Herr Minister bereit, eine gründliche
Untersuchung des dargestellten Sachverhaltes an-
zuordnen?

2. Ist der Herr Minister bereit, alle ungesetz-
lich überhöhten Vorschreibungen richtigstellen m
lassen?

3. Ist der Herr Minister bereit, die Fehler im
System der Steuerbemessung und des Berufungs-
verfahrens generell zu erheben und zu beseitigen?