263

4. Ministerstvo zahraničních věcí.

Kapitola 4. Ministerstvo zahraničních věcí.

V roce 1937 pokračovalo ministerstvo zahraničních věcí úspěšně ve své činnosti ma-
jící za úkol soustavné a trvale prohlubovati politické, právní, obchodní a administrativní
styky československé republiky s jinými státy, jakož i upevňovati a udržovati mezinárodní
postavení republiky a obhajovati její zájmy a potřeby.

Ministerstvo zahraničních věcí sledovalo vývoj politických událostí evropských a mi-
moevropských, jakož i otázek týkajících se politiky světové, jež měly význam pro Česko-
slovensko, Malou Dohodu a státy, které ovlivňují politické dění. Ač politika evropská
byla v uplynulém období mimořádně bohatá na nebezpečné události, snažilo se, aby konci-
liantním postupem dosáhlo co možno hladkého urovnání incidentů, které se týkaly
Československa.

V oboru mezinárodních smluv dvoustranných byla provedena ratifikace a publikace
úmluv s Polskem o vzájemném vykonávání exekučních titulů a o vzájemnosti ve věcech
konkursních (č. 38/1937 Sb. z. a n. ) a dále o vzájemnosti ve věcech pozůstalostních (č.
39/1937 Sb. z. a n. ).

Ze smluv vícestranných byl proveden přístup k mezinárodní úmluvě o vzájemné
ochraně proti horečce dengue (č. 33/1937 Sb. z. a n. ), jakož i k Unii proti rakovině;
došlo k ratifikaci ženevských úmluv o zlepšení osudu raněných a nemocných v polních
armádách, jakož i o nakládání s válečnými zajatci.

Připravují se, po případě se již projednávají smlouvy s těmito státy: s Afganista-
nem úmluva o přátelství, s Belgií úmluva o vzájemném uznání a výkonu exekučních titu-
lů, s Francií nová úprava zasílání listin osobního stavu, s Německem úmluva o ověřo-
vání, s Polskem úmluva o rozdělení majetku sirotcích pokladen a úmluva o rozdělení ma-
jetku spořitelen měst Těšína, Jablunkova a Fryštátu, s Rakouskem úmluva o úpravě
právních styků ve věcech občanských, úmluva extradiční a dohoda o vypátrání uprchlých
zločinců, se Švýcarskem úmluva o usazování a úmluva extradiční, s Velkou Britanií úmlu-
va o ověřování a úmluva o vykonatelnosti rozsudků ve věcech občanských a obchodních.

V oboru vícestranných smluv se připravuje úmluva o postavení a ochraně civilního
obyvatelstva za války, úmluva o zdravotních letadlech v době války, projednává se rati-
fikace mezinárodní úmluvy o převozu mrtvol, jakož i možnost sjednati mezinárodní úmlu-
vu o právu asylu, navrženou všem státům se strany Argentiny.

V roce 1937 pokračovalo se v pracích směřujících k provedení modu vivendi mezi
Československou republikou a Vatikánem. V jednáních s Vatikánem bylo dosaženo dohody
o textu bully ve věci vnější delimitace československých diecésí, dále pak bylo jednáno
o provedení jiných článků modu vivendi. V roce 1938 bude ministerstvo zahraničních věcí
dále jednati s Vatikánem o provedení jednotlivých článků modu vivendi.

V oboru provádění mírových smluv a úpravy mezispojeneckého dluhu pracovalo se
na vyřízení reparačních a příbuzných otázek, o nichž bylo jednáno na haagské konferenci
roku 1929 a 1930, dále na konferenci pařížské roku 1930 a na schůzi lausannské r. 1932,
a na likvidaci smíšených rozhodčích soudů československo-německého a československo-
maďarského.

Rovněž zabývalo se ministerstvo zahraničních věcí otázkami neprovedených částí mí-
rových smluv a likvidací předválečného dluhu rakousko-uherského a dluhů mezispoje-
neckých.

V agendě smírčích a rozhodčích smluv byly obnoveny Stálé smírčí komise s Dán-
skem, Lucemburskem a Nizozemskem a jednáno o obnovení Stálé smírčí komise s Pol-
skem a o nový text smírčí a rozhodčí smlouvy s Rakouskem.

V oboru agendy hraničních smluv jednáno s Rumunskem o dohodu ve věci urbariál-
ního majetku (lesy), o úmluvu týkající se turistického styku (turistické pásmo) a o pro-
vedení revise hranice v přírodě podle hraničního statutu;

s Německem o hraničním statutu, o hraničních a quasihranicních cestách, o likvidaci
církevního společenství a o dohodě ve věci řešení pohraničních konfliktů; ratifikována
úmluva o hraničních tocích a o výměně časti území v šaškem a bavorském díle hranic;

17

---

264

4. Ministerstvo zahraničních věcí.

s Rakouskem o úpravě hraničních' tratí řeky Moravy, o společném postupu v prová-
dění opravných prací podle hraničního statutu, o urbariálním majetku proťatém česko-
slovensko-rakouskou hranicí.

S Maďarskem došlo k závěrečným jednáním o úpravě technicko-ekonomických otá-
zek na hraničních tocích Dunaje a Tisy, k jednání o společném postupu v provádění oprav-
ných prací podle hraničního statutu a o řešení pohraničních konfliktů.

S Polskem pokračovalo se v jednání o turistice (tatranská legitimace).

Pokud jde o úmluvy konsulární pokračovalo se v jednání o konsulární úmluvu s Ru-
munskem;

s Francií jednáno o rozšíření platnosti konsulární úmluvy na mandátní území Sýrie
a Libanonu;

se Spojenými Státy Americkými o československém protinávrhu konsulární úmluvy;

s Holandskem o rozšíření platnosti konsulární úmluvy na celé holandské území;

s Belgií připraven návrh konsulární úmluvy a

s Egyptem zahájena příprava k jednání o konsulární úmluvu.

Ministerstvo zahraničních věcí sleduje činnost Společnosti Národů, Mezinárodního
úřadu práce a Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti, jakož i ostatních organisací Spo-
lečnosti Národů, t. j. organisace pro dopravu a transit, hospodářského výboru, finančního
výboru, výboru pro duševní spolupráci, zdravotnického výboru atd.

československo účastnilo se v roce 1937 mimořádného zasedání Shromáždění Společ-
nosti Národů, dále prací Mezinárodní konference práce, správní rady Mezinárodního úřadu
práce a prací Stálých orgánů Malé Dohody, jakož i XVIII. řádného zasedání Shromáždění
Společnosti Národů.

Ministerstvo zahraničních věcí vyřizovalo administrativní a právní otázky týkající se
československých příslušníků v SSSR. Poskytovalo jim pomoc materielní i právní ve věcech
repatriace, cestovních pasů, pátrání, realisace majetku a pod.

Ruská pomocná akce byla postupně likvidována a celá tato agenda odevzdána počínaje
rokem 1938 ministerstvu vnitra.

Obchodní politika vykazuje výrazné zlepšení předpokladů pro rozvoj mezinárod-
ních hospodářských vztahů a podmínek pro rozvoj mezinárodního obchodu, jichž bylo využito
pro obchodně-politické účely Československa různými akcemi, které byly zavčas připraveny.
Patří sem v prvé řadě úplné zrušení devisového řízení při dovozu zboží. Pokud nebylo
možno uvolniti všecko zboží podrobené tomuto řízení, bylo převedeno do řízení povolovacího,
z něhož byly uvolněny četné druhy zboží.

Těmito příznivými vlivy zvenčí i autonomními opatřeními byly dány československé
obchodní politice významné možnosti pro rozsáhlejší činnost.

Hospodářská Malá dohoda. IX. zasedání Hospodářské rady zabývalo se -
jako obvykle - otázkami vzájemných hospodářských vztahů mezi státy Malé dohody. Bylo
schváleno prodloužení resp. prohloubení vzájemných obchodně-politických výhod a byly pro-
jednány některé další hospodářské otázky, úpravou dovozu československého zboží do Ru-
munska dosaženo zvýšení jednotlivých kontingentů a určité administrativní úlevy. S Jugo-
slávií sjednána dohoda o obnově celních výhod pro některé zboží a druhy obalů. S úspěchem
zahájeny práce v oboru železniční dopravy o jednotném dopravním řádu. Pracuje se dále
v oboru sjednocení práva obchodního, směnečného a celního, sjednocení statistiky a v oboru
cestovního ruchu.

Souhrn obchodně-politických ujednání s Rakouskem ze dne 2. dubna 1936, doplněný
protokolem ze dne 9. července téhož roku, ukázal se jako dobrý nástroj pro podporu roz-
voje vzájemných hospodářských vztahů. Těmito ujednáními a příznivou hospodářskou
situací obou států rozšířila se 'podstatně i oboustranná výměna zboží, takže československý
vývoz do Rakouska stoupl.

Ve zvláštních komisích vlád obou států se jednalo o některých otázkách technické
povahy, vyplývajících ze souboru svrchu zmíněných ujednání, zvláště o možnostech roz-
šíření dosavadní smluvní základny ve vzájemné výměně zboží. Rakousku jde o prohloubení
výhod jemu dosud poskytovaných v oboru celně-tarifním, Československu pak hlavně
o další rozšíření jeho vývozních možností.

---

265

4. Ministerstvo zahraničních věcí.

S Maďarskem byla sjednána nová obchodní rámcová smlouva mající nahraditi dosa-
vadní obchodní dohodu ze dne 14. června 1935; k m pojí se úmluva o pohraničním styku,
o t. zv. celním kartelu a smlouva veterinární. Celým tímto souborem dává se široká zá-
kladna pro vzájemné hospodářské styky.

S Bulharskem sjednána dne 26. dubna 1937 nová úprava vzájemné výměny zboží a
nově upraven vzájemný platební styk. Ježto již v dřívějších úředních i soukromých akcích
byla z velké míry připravena půda pro rozšíření dovozních množství bulharského zboží, lze
očekávati, že bude lze splniti program vytčený zmíněnými úpravami a že se tak skýtá
zvýšená možnost pro nový československý vývoz.

S Německem byl sjednán dne 11. února protokol o nové úpravě vzájemné výměny
zboží v roce 1937. Zároveň sjednána úprava vzájemného cestovního ruchu. Německo po-
skytlo značné ulehčení v přídělu valuty pro krátkodobé návštěvy a pro pohraniční styk.
Skoro současně s úpravou výměny zboží a cestovního ruchu byly vyměněny ratifikační
listiny úmluvy o úpravě poměrů na železnicích přecházejících přes československo - německé
pohraniční území, jež byla sjednána dne 25. července 1931. Příznivé předpoklady pro další
rozšíření vzájemné výměny zboží vedly dne 12. července k sjednání dohody doplňující
svrchu zmíněný protokol ze dne 11. února 1937.

S Itálií nebylo lze z technických důvodů zavčas sjednati úpravu vzájemné výměny
zboží pro rok 1937, pročež byla úprava ze dne 31. srpna 1936 prodloužena. Před uply-
nutím tohoto provisoria byla však sjednána dne 31. března 1937 nová dohoda, jíž byly
dány předpoklady pro rozšíření objemu vzájemné výměny zboží asi na stejnou výši jako
v posledním roce před prohlášením sankcí. Zároveň byl upraven i platební styk. Dodat-
kovou dohodou ze dne 30. června 1937 došlo k dalšímu rozšíření základny sjednané svrchu
cit. dohodou, a to rozšířením kontingentů s obou stran.

Dne 15. července 1937 bylo docíleno dohody s Řeckem o prodloužení úpravy vzájem-
ného dovozu ze dne 19. října 1936 o další rok, t. j. do 30. září 1938. Dne 2. července 1937
došlo k ujednání, jímž byl nově upraven rozsah doložky o nejvyšších výhodách, stipulované
v prozatímní obchodní dohodě ze dne 30. července 1932. Napříště se nevztahuje doložka
na výhody plynoucí z vícestranných smluv sjednaných pod záštitou Společnosti Národů,
jejichž členem je jen jeden ze smluvních států, leč by druhý smluvní stát poskytoval
tytéž výhody.

Občanská válka ve Španělsku měla velmi silnou odezvu v hospodářských stycích mezi
oběma státy, která se projevila menší měrou v dovozu než ve vývozu. Dály se proto
pokusy aspoň o částečnou úpravu vzájemné výměny zboží. Teprve před samým koncem
minulého roku docílilo se určitého výsledku. Šlo však jen o dvě dílčí, rámcové kompensační
dohody, jejichž cílem bylo zabezpečení úhrady za některé československé zboží nově vy-
vezené do Španělska, jakož i o částečný úmor starých pohledávek za československé zboží.

Dne 2. března 1937 došlo k dohodě s Francií o nové úpravě vzájemného dovozu, jež
přináší pro československé zboží podstatné zlepšení, které je tím cennější, že byla rozšířena
úprava kontingentů pro další druhy zboží. Vedle toho byla dána úpravou možnost dalšího
zvýšení kontingentů. Docílilo se některých dodatečných kontingentů z titulu zvýšeného
cestovního ruchu z Československa do Francie. Pokud jde o dovoz z Francie, znamená ve
své formulaci přesnější vymezení závazků Československa.

Dne 14. května 1937 byla sjednána doplňková dohoda o úpravě vzájemného dovozu
a dohoda o poskytnutí výhod t. zv. vinného režimu pro lucemburská vína dovážená do Čes-
koslovenska. Československo docílilo jí zvýšení kontingentů pro některé druhy zboží a
krom toho získalo i určité úlevy v provádění kontingentního řízení, platného v Hospodářské
unii belgo-lucemburské. Také československo poskytlo pro některé belgo-lucemburské zboží
určité kontingentní úlevy v platném dovozním řízení.

Dne 16. července 1937 byla sjednána dohoda o dodatkové úpravě vzájemné výměny
zboží s Nizozemím, jak byla upravena ujednáním ze dne 7. března 1934. úprava obsahuje
jednak jednorázové zvýšení kontingentů pro některé československé zboží, jednak rozšiřuje
se jí úprava ze dne 7. března 1934.

Obchod s Velkou Britanií jako vedoucím státem celé t. zv. sterlingové skupiny se
vyvíjel velmi příznivě a nebyl dotčen žádnými rušivými momenty. Velká Britanie obsadila
v československém vývozu třetí místo.

17*

---

266

4. Ministerstvo zahraničních věcí.

Také do dalších dvou států t zv. sterlingové skupiny, totiž švédska a Norska, se vyvíjí
československý vývoz velmi dobře. Dánsko je jediný stát této skupiny, s nímž obchod
stagnuje, a to v důsledku mimořádně přísné regulace jeho dovozu. Proto dohoda o úpravě
vzájemného dovozu ze dne 22. dubna t. r. mohla přinésti jen poměrně malé zlepšení přes
nejlepší vůli československé vlády.

Také ve styku s Finskem stoupl vývoz. Rozdíl mezi hodnotami dovozu a vývozu vy-
volal úsilí Finska o zlepšení jejich poměru. V jednání vedeném o těchto otázkách vyhovělo
Československo v určitém rozsahu přáním Finska a poskytlo mu protokolem ze dne 17. dubna
1937 pro některé zboží jednak celní, jednak dovozní úlevy a dalo souhlas k nové celní
úpravě pro několik málo druhů československého zboží při dovozu do Finska.

Dne 15. dubna 1937 sjednána byla dodatková dohoda k obchodní smlouvě s Estonskem,
jíž se mění ustanovení této smlouvy o rozsahu doložky o nejvyšších výhodách, podobně jako
se to stalo ve svrchu zmíněné dohodě s Řeckem.

S Polskem byl sjednán dne 18. února 1937 dodatkový protokol k obchodní a plavební
úmluvě ze dne 10. února 1934. Jím byla prodloužena platnost některých vzájemně upra-
vených celních sazeb, jak byly ustanoveny jednak ve zmíněné úmluvě, jednak v protokole
ze dne 12. srpna 1936. usilovné snaze o rozšíření vzájemné výměny zboží podařilo se sjed-
nati mezistátní rámcové kompensační dohody, jimiž byly získány za přiměřené proti-
výhody zvýšené kontingenty pro různé druhy československého zboží.

Poněvadž byl vyčerpán úvěr poskytnutý Československem Svazu sovětských socialis-
tických republik a jednání o nový úvěr mezi soukromými bankovními a průmyslovými sku-
pinami a příslušnými orgány svazu nevedlo: k cíli, poklesl značně československý vývoz
do SSSR.

Platnost úpravy výměny zboží a platebního styku, sjednaná dne 12. května 1936 s Tu-
reckem, byla prodloužena do 31. května 1938. československý vývoz byl omezen letos pro
nedostatečné prostředky na clearingovém úctě, ježto velkou část platů za turecké zboží
dovážené do Československa je nutno vyhraditi k úmoru československých pohledávek za
dřívější vývoz.

S Jihoafrickou Unií byla sjednána dne 27. ledna 1937 diplomatickou cestou prozatímní
obchodní dohoda, spočívající na zásadě nejvyšších výhod. Bylo jí docíleno odstranění dis-
ikriminace, jíž bylo postiženo při vzájemném dovozu zboží obou zemí. Její účinky se pro-
jevily zejména ve vzrůstu československého vývozu.

Spojené Státy Americké, které se i v celkovém československém vývozu vyšinuly na
druhé místo, zaujímají mezi zámořskými odběrateli československého zboží nejdůležitější
místo, ale i v dovozu jsou jedním z nejvýznamnějších dodavatelů. Obchodně-politický poměr
mezi oběma státy, upravený dosud pouze modem vivendi ze dne 29. března 1935, má býti
postaven na pevnou základnu řádnou obchodní smlouvou. Přípravné řízení, jež se vede podle
procedury obvyklé ve Spojených Státech Amerických, se provádí s největší péčí. K pora-
dám delegací vlád obou států dojde v nejbližší době.

Dne 19. května 1937 byla sjednána obchodní smlouva s Argentinou spočívající na zá-
sadě nejvyšších výhod. Její těžisko je v tom, že československo jí získává příznivější pla-
tební režim, než mělo dosavad, kdy argentinští dovozci československého zboží museli si
z velké části opatřovati devisy k placení tohoto zboží na volném trhu, tedy dráže než
u cedulové banky. Vzájemný obchod vykazuje v uplynulém období velmi značné zvýšení.

Obchodní smlouva sjednaná dne 15. dubna 1937 s Kolumbií, spočívá na zásadě nejvyš-
ších výhod. V celně-tarifním oboru získalo československo účast na výhodách, které po-
skytla Kolumbie Spojeným Státům Americkým. Vytváří se tak předpoklady pro opětný
vzrůst československého vývozu.

Kromě toho došlo v oblasti Latinské Ameriky k neformálním dohodám s Kubou a Ecua-
dorem, jimiž byly získány pro československé zboží určité výhody.

Dnem 1. ledna 1937 nabyla platnosti obchodní smlouva s Austrálií, sjednaná dne 19.
srpna 1936. Spočívá na zásadě nejvyšších výhod a má oboustranná celně-tarifní ustanovení
pro některé, s hlediska obou stran důležité druhy zboží. Lze doufati, že smlouva podstatně
usnadní pro československé zboží přístup na australský trh.

---

267

4. Ministerstvo zahraničních věcí.

Kromě toho nutno uvésti, že se vyjednává nebo se připravuje jednání o nové smlouvy
s Peru, Mexikem, Santo Salvadorem, Nicaraguou, Costaricou, Venezuelou, Hondurasem, Li-
berií, Saudovou Arábií a Irákem.

československo podepsalo jako významný účastník mezinárodní dohodu o obchodu s cu-
krem, k níž došlo dne 6. května 1937. Dohoda krom jiných důležitých ustanovení (týka-
jících se na př. podpory spotřeby cukru, boje proti umělým sladidlům a j. v. ) upravuje roz-
sah vývozu na t. zv. volný trh. Degresivní kvóty, přiřknuté Československu neuspokojují
sice plně československé zájmy, nicméně za dané situace, zejména proto, že jde o světovou
dlouhodobou úpravu, již samo uklidnění na mezinárodním trhu cukru přineslo pro Česko-
slovensko nepopiratelné ulehčení.

Dne 28. května 1937 byla sjednána mezi Belgií. Lucemburskem, Nizozemskem, Dán-
skem, Norskem, Švédskem a Finskem úmluva o rozvoj obchodních styků, jež ve vzájemném
poměru těchto států ztělesňuje dávnou myšlenku t. zv. hospodářského míru. Jakkoli česko-
slovensko zásadně vítá tento počin, může zaujmout a formulovat své stanovisko, až bude
znám postup signatárních států vůči státům třetím, tedy i vůči Československu.

Voboru dopravy vodní došlo začátkem roku 1937 k zasedání mezinárodní ko-
mise labské v Haagu, kde bylo zaujato stanovisko ke kroku Německa ze dne 14. XI. 1936.
Důsledkem toho bylo přestěhování komise a jejího generálního sekretariátu do Prahy. Také
mezinárodní komise oderská se sešla v dubnu ve Vídni, aby posoudila situaci vytvořenou ně-
meckým postupem, činnost obou komisí je ovšem ochromena, jejich existence sice trvá, ale
považuje se za vhodné nesvolávati je v této době. Tím důležitější je pak činnost meziná-
rodní komise dunajské, která krokem Německa není paralysována. československo hrálo
zde velmi důležitou a iniciativní roli a zasloužilo se zejména o snížení plavebních poplatků
v železných Vratech.

Pozornost byla věnována projektům odersko-dunajského průplavu.

V oboru letecké dopravy bylo uzavřeno několik důležitých smluv. Byla to
v lednu 1937 smlouva Československo-belgická, jíž byla stvořena linka Praha-Brusel bez
přistání.

Dále sjednána v březnu 1937 dohoda s Německem o přeletových úsecích, kterou byly
vyřešeny praktické otázky leteckého spojení mezi Československem a Německem.

Dohoda s Itálií, uzavřená v květnu 1937, znamená zahájení linky Praha-Benátky.

Bylo jednáno úspěšně i s Maďarskem a dospělo se k realisaci aspoň prvé části pro-
gramu (Praha-Vídeň-Budapešt).

Jednání s Polskem nevedlo sice dosud k cíli, ale osvětlilo jasně požadavky obou stran,
takže půda pro další jednání je nřipravena. Konečně podařilo se docíliti aspoň prozatímní
dohody mezi Rumunskem a SSSR. o linii Praha-Moskva.

Připravuje se jednání s Jugoslávií, Rumunskem, Dánskem a Bulharskem.

Doprava železniční. Sleduje se provádění svrchu zmíněné smlouvy s Němec-
kem o úpravě poměrů na železnicích přecházejících přes československo-německé pohraniční
území. Věnuje se zvláštní pozornost politice tarifní. V poslední době z iniciativy minister-
stva zahraničních věcí dochází k poradám o vybudování jednotného střediska dopravního.

V roce 1937 zahájily činnost honorami konsuláty v těchto místech: Adelaide (Austrá-
lie), Fiume (Italie), Izmiru (Turecko), Karachi (Indie Britská), Panamá-City (Panama),
Recifé (Brasilské Spojené Státy), Rio de Janeiro (Brasilské Spojené Státy) a San Salva-
dor de Bahia (Brasilské Spojené Státy).

Zřízeny byly: vyslanectví v Bogotě (Kolumbie) a v Limě (Peru), honorami konsu-
láty v La Paz (Bolivie) a v St. Louis (Spojené Státy Americké).

Činnost zastavil honorami konsulát v Asuncion (Paraguay).

Zrušen byl konsulát v Katovicích (Polsko), honorami konsulát v Kansas-City (Spojené
Státy Americké) a honorami konsulát v Limě (Peru).

Schváleno bylo zřízení generálního konsulátu v Barceloně (španělsko), v Šanghaji
(Čína), v Addis Abebě (Habeš), konsulátu v Gdyni. (Polsko) a povýšení honorárního vice-

---

268

4. Ministerstvo zahraničních věcí.

konsulátu v Christchurch (Nový Zéland) na konsulát; k aktivování zmíněných čtyř konsu-
látů však ještě nedošlo.

Přehled a vývoj zastupitelských úřadů.

		A. úřady skutečné:
Stav (ke dni:	31. XII.	31. XII	:. 31. XII.	31. XII.	31. XII.	31. XII.	30. IX.
	1931	1932	1933	1934	1935	1936	1937
1. vyslanectví	. 34	34	34	35	36	36	38
2. zastupitelství.	1	1	1	-	-	-	-
3. konsuláty..	. 54	51	50	49	50	48	47
	89	86	85	84	86	84	85
	B. Úřady honorární:
a) v činnosti.	119	116	115	115	119	134	156
b) s činností do
časně zástave
nou...	8	13	18	19	19	18	17
	127	129	133	134	138	152	173

33 vyslanectví vykonává kromě agendy diplomatické též agendu konsulární.

---

269

5. Ministerstvo národní obrany.

Kapitola 5. Ministerstvo národní obrany.

Výdaje.
V rozpočtu na rok 1937 bylo preliminováno .........	1. 359, 457. 000 Kč
Na rok 1938 se preliminuje ...............	2. 098, 024. 000 Kč.
tudíž v í c e o...	738, 567. 000 Kč.
Na osobních výdajích se preliminuje více o .........	137, 945. 000 Kč,
na věcných výdajích více o ...............	600, 622. 000 Kč.
Zvětšení osobních výdajů podle platových zá-
konů a nařízení se projevilo:
zvětšením počtu voj. gážistů a občanských zaměstnanců pragma-
tikálních v mezích nově systemisovaných počtů, postupem do vyšší
platové stupnice povýšením a postupem do vyššího stupně služného,
větší potřebou na sustentace způsobenou přemísťováním voj. gážistů
v důsledku reorganisace armády, intensivnějším výcvikem, zejména
u letectva, čímž stoupá náklad na přídavky a příplatky podle platných
norem a zmenšením platových srážek podle předpisů o úsporných opa-
třeních personálních .................	93, 000. 000 Kč.
Zvětšení ostatních osobních výdajů je způsobeno
větším počtem podporučíků presenční služby, déle sloužících a ostat-
ního mužstva, větším počtem mužstva v záloze, které bude povoláno
na cvičení ve zbrani, zvýšenou potřebou na vedlejší náležitosti muž-
stva v důsledku intensivního provádění výcviku, nově vzniklou po-
třebou na částečnou úhradu výdajů spojených s činností cvičitelů
branné výchovy a konečně rozmnožením počtu civilních dělníků a
smluvních zaměstnanců vyšších služeb, jichž je třeba k zdolání nalé-
havých prací, kterých přibývá, čím více voj. materiálu přichází do
používání .....................	44, 900. 000 Kč.
Zvětšení věcných výdajů vzniklo u nákladu na:
paušály ................ 4, 800. 000 Kč,
naturálie ............... 50, 000. 000 Kč,
sborové proviantní sklady ......... 700. 000 Kč,
udržování výstroje a lůžek ......... 99, 900. 000 Kč,
ubytovací výdaje ............. 11, 500. 000 Kč,
nákup koní .............. 26, 200. 000 Kč,
zdravotnictví .............. 2, 600. 000 Kč,
letectvo ................ 82, 000. 000 Kč,
ženijnictví a voj. železnice .......... 10, 500. 000 Kč,
udržování vnitřního zařízení ......... 100. 000- Kč,
telegraf a telefon ............ 10, 200. 000 Kč,
automobilnictví a pohonné hmoty pro celou armádu 89, 500. 000 Kč,
vozatajstvo ............... 9, 400. 000 Kč,
zbraně a dělostřelecký materiál ........ 15, 400. 000 Kč,
speciální výzbroj dělostřelectva, zvláštní bojové pro-
středky a optické přístroje ........ 23, 500. 000 Kč,
ústavy zbrojní služby ........... 1, 900. 000 Kč,
střelivo a výbušiny pro výcvik ........ 126, 400. 000 Kč,

---

270

5. Ministerstvo národní obrany.

voj. muniční a zbrojní továrny ........ 1, 900. 000 Kč,
voj. technický a letecký ústav ........ 1, 600. 000 Kč,
vojenský zeměpisný ústav .......... 600. 000 Kč,
brannou výchovu ............. 8, 900. 000 Kč,
výcvik záložníků a cvičení vojsk ....... 17, 000. 000 Kč,
dopravní a cestovní výdaje ......... 7, 200. 000 Kč,
různé potřeby .............. 900. 000 Kč	602, 700. 000 Kč.
Po odečtení menší potřeby, která vznikla u:
výdajů na osvětovou a mravní výchovu ..... 800. 000 Kč,
u Památníku osvobození .......... 300. 000 Kč,
a u péče o vojenské poškozence a legionáře.... 1, 000. 000 Kč	2, 100. 000 Kč
zbývá zvětšení o...	600, 600. 000 Kč.
Uvážíme-li, že v roce 1937 byla článkem XVII. finančního zákona povolena doplňkem k prostředkům rozpočteným v kapitole 5 ještě částka ......................	438, 000. 000 Kč,
která byla určena na doplnění, obměnu a zajištění materiálu, činí sku- tečná větší potřeba na úhradu věcných výdajů .......	162, 600. 000 Kč.

Zvětšení věcných výdajů je odůvodněno zejména postavením nových vyšších velitel-
ství a útvarů, zvětšeným počtem presenčně sloužícího mužstva a déle sloužících, zvýše-
ným množstvím mírového a augmentačního materiálu všeho druhu, který nutno udržo-
vati a konservovati, nájemným za objekty a místnosti pro umístění vojenských úřadů,
ústavů a skladů v důsledku organisačních změn, náhradami za novostavby kasáren a
jiných vojenských budov, preliminováním nákladu na osvětlování, otop a udržování no-
vých vojenských objektů, zvýšením cen některých naturalií a stoupnutím cen textilních
a jiných surovin, preliminováním nákladu na obnovu masových konserv, zvýšeným poč-
tem koní a zvýšením tržních cen všech druhů koní, zvýšenou potřebu pohonných hmot
(motorisace, letectví), opatřením zařízení pro stálé voj. radioelektrické sítě a vybudová-
ním a rekonstrukcí stálých telefonních zařízení pro velitelství a útvary, zejména v no-
vých objektech, větším počtem vojenských osob v záloze, které vykonají v r. 1938 cvi-
čení a cvičením vyšších jednotek ve větším měřítku, dopravou většího množství mate-
riálu opatřovaného ze zvláštních úvěrů a preliminováním nákladu na přípravu branné
výchovy.

Příjmy.
V rozpočtu na rok 1937 bylo preliminováno .........	7, 980. 000 Kč.
Na rok 1938 se preliminuje ...............	8, 208. 000 Kč,
tudíž v í c e o...	228. 000 Kč.

Preliminář příjmů je přizpůsoben panujícím poměrům a účetním výsledkům dosa-
ženým v předchozích letech. Většího příjmu bude dosaženo zvýšeným odbytem služebních
knih, o něž se jeví stále větší zájem v řadách voj. gážistů v záloze, vyřáděním většího
počtu koní než roku předchozího, prodejem většího množství koňské mrvy (zvýšený po-
čet koní). Očekává se též lepší výtěžek při prodeji různého vyřaděného materiálu.

Stravné bude v roce 1938 stanoveno opět způsobem, zavedeným již od 1. ledna
1934, t. j. podle cen, za které útvary proviant skutečně nakupují. K ceně potravin, z nichž
se skládá předepsaná denní dávka stravy, se připočítává 15% na nezbytné přípravy a
přísady, které nejsou ve stravní dávce jmenovitě uvedeny.

N. C