271

5. Ministerstvo národní obrany.

Tento způsob stanovení stravného se již všeobecně vžil a dobře se osvědčuje. Útva-
rům je tím dána nejširší možnost připravovat mužstvu za poměrně levný peníz chutnou
a vydatnou stravu.

Chléb bude i v roce 1938 konsumován jako konkretuální náležitost, protože zkuše-
nosti získané tímto opatřením od roku 1933, uspokojily.

Mužstvo konsumuje chléb společně; každý vojín dostane tolik chleba, kolik potřebuje
k nasycení.

Spotřebuje - li útvar při tomto způsobu konsumpce chleba méně chleba než 700 g na
muže a den, připadne částka za méně spotřebovaný chléb k dobru stravního hospodářství
k zlepšení stravy. Za chléb, spotřebovaný dočasně na víc, odevzdá stravní hospodářství
útvaru příslušnou částku do státních peněz.

Žito, oves a chlebovou mouku opatřuje vojenská správa podle vlád. nař.
č. 137/1934 Sb. z. a n., vlád. nař. č. 152/1935 Sb. z. a n., č. 156/1935 Sb. z. a n. a č. 219/
1936 Sb. z. a n. za ceny stanovené československou obilní společností.

Potřebu ostatního proviantu, t. j. sena, lůžkové a stelivové slámy, pa-
liva a topiva, kávových a masových konserv, zajišťuje vojenská správa
veřejnou soutěží za konkurenční ceny.

Do výstroje pro mužstvo se zavádí postupně teplé zimní prádlo, onuce a vlněné
zimní kukly.

Činnost legislativní.
I.

1. V oboru působnosti ministerstva národní obrany byl na konci roku 1936 pro-
jednán a schválen zákon č. 320/1936 Sb. z. a n. o změně správní působnosti vojenských
útvarů. Zákonem tímto byla v důsledku provedení částečné reorganisace armády počí-
najíc dnem 1. ledna 1937 přenesena na velitelství sborů působnost ve věcech správních,
jež do té doby podle platného právního řádu náležela do oboru působnosti zemských vo-
jenských velitelství. Zemská vojenská velitelství podržela toliko působnost velitelskou.

2. Podle ustanovení § 2 zákona č. 320/1936 Sb. z. a n. byla pak vyhláškou minis-
terstva národní obrany po dohodě s ministerstvem vnitra ze dne 22. prosince 1936, č. 321
Sb. z. a n. určena oblast působnosti jednotlivých velitelství sborů.

V rozpočtovém roce 1937 byly v oboru působnosti vojenské správy projednány a
schváleny tyto zákony:

3. Zákon č. 26/1937 Sb. z. a n., kterým se mění § 3 zákona ze dne 11. května 1932.
č. 66 Sb. z. a n. Podle § 3 zákona č. 66/1932 Sb. z. a n. mohl býti roční kontingent branců
70. 000 podle potřeby zvýšen ministrem národní obrany a se souhlasem vlády, avšak toto
zvýšení nesmělo překročiti 5. 000 osob. Vzhledem k novým úkolům na armádu kladeným
nebylo však možno s tímto počtem vystačiti a proto bylo dosavadní omezení možného
zvýšení kontingentu zákonem tímto zrušeno.

4. Zákon č. 115/1937 Sb. z. a n. o vojenském polním trestním řízení. Tímto záko-
nem bylo vojenské polní trestní řízení postaveno na nový moderní základ. Staré polní
trestní řízení, upravené v hlavě XXVII. vojenského trestního řádu nevyhovovalo a bylo
proto zrušeno zákonem č. 89/1918 Sb. z. a n. Staré polní trestní řízení neznalo samo-
statných polních soudů. Všechna moc byla soustředěna v rukou příslušného velitele. Sondy
nebyly odděleny ani od úřadů žalobních ani od správy; nebylo také žádného opravného
řízení a to ani při deliktech hrdelních. Tyto citelné nedostatky odstranil zákon č. 115/1937
Sb. z. a n. Připuštění opravných prostředků v polním trestním řízení, zřízení samostat-
ných polních soudů a oddělení jich od úřadů veřejné žaloby i od moci správní, jakož
i požadovaná rychlost polního trestního řízení si vyžádaly nutně decentralisaci polního
soudnictví, rozdělení polních soudů na nižší, vyšší a vrchní polní soudy.

5. S uzákoněním vojenského polního trestního řízení šla ruku v ruce otázka perso-
nální, otázka náležitého obsazení polních soudů zkušenými voj. soudci, zdůrazňovaná
v obou sněmovnách Národního shromáždění. Počet aktivních voj. soudců odpovídá přesně
jen potřebě mírové. Pro polní řízení bylo třeba vytvořit reservu ze zkušených voj. soudců.
Bylo možné dvojí řešení: Buď rozmnožit mírový počet voj. soudců tak, aby z něho bylo
lze krýti i potřebu soudnictví polního nebo si vytvořiti reservu z vojenských soudců pen-

---

272

5. Ministerstvo národní obrany.

sumovaných. Z úsporných důvodů rozhodl se zákon č. 185/1937 Sb. z. a n., kterým se
nově upravuje věková mez pro překládání vojenských soudců do výslužby, pro even-
tualitu druhou a snížil tuto mez s 65 let na 60 let.

6. Zákon č. 184/1937 Sb. z. a n. o branné výchově. Zákonem tímto byl vedle zákona
o obraně státu položen jeden ze základních pilířů obrany našeho státu. Poněvadž
v příští válce nebude rozdílu mezi polem a zázemím, jest nutno připraviti veškeré oby-
vatelstvo k tomu, aby dovedlo bránit sebe, čelit každému nebezpečí a v rámci možnosti
přispět k obraně státu. To bude hlavním cílem branné průpravy mravní, naukové a tě-
lesné, výcviku v pomocných a ochranných službách, zejména také výcviku v úkolech
civilní protiletecké ochrany a branného výcviku. Do zákona o branné výchově byla po-
jata též potřebná ustanovení o použití osob branné výchově podléhajících k úkolům, pro
něž jsou touto výchovou připravovány, hlavně k vojenskému střežení důležitých objektů,
jež měla býti obsahem zvláštního zákona o použití některých spolků k vojenskému stře-
žení, z něhož nyní v důsledku toho sejde.

II.

Z oboru vládních nařízení a vyhlášek ministerstva národní obrany jest uvésti:

1. vyhlášku ministerstva národní obrany v dohodě s ministerstvem vnitra ze dne
22. ledna 1937, č. 11 Sb. z. a n., kterou byly v důsledku zřízení velitelství sborů změ-
něny a vyhlášeny přehledy sídel doplňovacích úřadů I. a II. stolice s jejich vzájemným
vztahem, obsažené v příloze 1 k branným předpisům.

2. Vyhlášku ministerstva národní obrany č. 182/1937 Sb. z. a n. o nástupních termí-
nech v roce 1937. Vyhláškou touto byl určen den 1. října 1937 jako termín pro nastou-
pení do presenční služby a do vojenského výcviku příslušníků náhradní zálohy. Výjimka
byla učiněna u těch branců, kteří budou jmenovitě určeni k nastoupení do presenční
služby dne 1. dubna 1938. U těchto branců bude tento den jejich nástupním termínem.

III.

Vedle těchto legislativních prací, jejichž návrhy podávalo ministerstvo národní obrany,
možno se tu zmíniti též o zákonech a vládních nařízeních, jež sice spadají do oboru pů-
sobnosti jiných ministerstev, na nichž však ministerstvo národní obrany význačněji spolu-
pracovalo. Jsou to:

1. Vládní vyhláška ze dne 26. února 1937. č. 28 Sb. z. a n., o vyvlastnění k účelům
veřejných silnic a veřejných cest. Podle § 1 zákona č. 63/1935 Sb. z. a n. o vyvlastnění
k účelům obrany státu usnesla se vláda, že k účelům veřejných silnic a cest lze provést
vyvlastnění podle tohoto zákona též mimo dobu branné pohotovosti státu.

2. Zákon ze dne 20. května 1937, č. 86 Sb. z. a n., o drahách (železniční zákon).
Vzhledem k eminentnímu významu drah pro armádu, zejména za stavu branné pohoto-
vosti, byla do zákona o drahách pojata zvláštní část (§§ 117 až 121), jež obsahuje usta-
novení v zájmu obrany státu a vedle toho upravuje zákon v četných paragrafech vztahy
vojenské správy k železnicím.

3. Vládní nařízení ze dne 11. června 1937, č. 103 Sb. z. a n., o poplatkových úlevách
při stavbách k účelům vojenské správy a při vyplácení některých mezd. Tímto vládním
nařízením byly listiny o úvěrech a zápůjčkách, které si opatřují svazky územní samosprávy
(hlavně obce a okresy) pro stavby kasáren a jiných budov k účelům vojenské správy,
jakož i knihovní zápisy, výmazy atd. osvobozeny od poplatků. Jak známo, vybíral se při
výplatě mezd dělníků a jiných pracovníků podle § 2 zákona č. 295/1921 Sb. z. a n. poklad-
nami státními zvláštní kvitanční poplatek. Strhování tohoto kvitančního poplatku zvláště
ve vojenských dílnách a skladech působilo mnoho hořkosti a bylo příčinou četných stížností.
Tento kvitanční poplatek nebude napříště již vybírán.

4. Vládní nařízení č. 192/1937 Sb. z. a n., jímž se mění a doplňuje vládní nařízení
č. 83/1935 Sb. z. a n. o živnosti výroby, opravy a prodeje plynových masek.

Ministerstvo národní obrany spolupracovalo na osnově obecného trestního zákona,
osnově obecného trestního řádu, osnově zákona o výkonu trestů, osnově zákona o správním
trestním právu a řízení, úmluvě o zřízení mezinárodního soudního trestního dvoru, úmluvě
o potírání terorismu a jiných.

---

273

5. Ministerstvo národní obrany.

IV.

Ministerstvo národní obrany připravuje:

1. Další vládní nařízení k zákonu ze dne 13. května 1936, č. 131 Sb. z. a n., o obraně
státu, hlavně pak k jeho hlavě V.

2. Prováděcí nařízení k zákonu ze dne 1. července 1937, č. 184 Sb. z. a n.. o branné
výchově. Zákon o branné výchově nabývá účinnosti podle § 69 dnem 1. září 1937. Nej-
dříve bude započato s brannou výchovou ve školách. K zahájení branné výchovy v jednot-
livých jejích složkách mimo školu bude zapotřebí vydati vládní nařízení k četným para-
grafům zákona a vydati několik prováděcích předpisů povahy administrativní v dohodě se
zúčastněnými ministerstvy.

3. Osnovu zákona, jímž se mění a doplňuje zákon č. 54/1927 Sb. z. a n. o umísťování
déle sloužících poddůstojníků.

4. Osnovu zákona o dodávkách a pracích pro účely obrany státu.

5. Nový vojenský trestní zákon, nový vojenský trestní řád, zákon o výkonu trestů
odsouzených voj. osob a zákon, kterým se v oboru vnitrostátním provádí ženevská úmluva
z 27. července 1929 o válečných zajatcích.

Kontrolní sbor vojenské správy.

O správné a účelné hospodaření povolenými rozpočtovými prostředky a řádný chod
služby ve všech oborech vojenské správy jest postaráno vhodnou organisací kontroly. Jako
zvláštní kontrolní orgán, který jest současně poradním orgánem ministra národní obrany,
jest v oboru vojenské správy zřízen Kontrolní sbor vojenské správy. Tento orgán jest při-
členěn ministerstvu národní obrany jako samostatná složka, zcela neodvislá od ostatních
složek a podléhající přímo ministru národní obrany. Jeho úkolem jest dozírati na hospo-
daření statky, sloužícími k ukojení potřeb vojenské správy, a na vykonávání vojenské
správy vůbec, pokud jsou jím dotčeny hmotné zájmy státu.

- Aby tento rozsáhlý a vysoce kvalifikovaný úkol mohl splniti, jest kontrolní sbor vo-
jenské správy složen z vybraných odborníků různých oborů služeb, kteří jsou po stránce
personální i služební zcela nezávislí na složkách, na jejichž činnost dozírají. Touto vhodnou
organisací nejvyšší kontrolní služby dociluje vojenská správa toho, že při výkonu kontroly
soustřeďuje se u kontrolního sboru vojenské správy řada velmi důležitých a všestranných
poznatků, jichž se. účelně využívá nejen k odstraňování zjištěných nedostatků, nýbrž hlavně
též preventivně, aby se nedostatkům a škodám předcházelo. O nejdůležitějších svých po-
znatcích zpravuje kontrolní sbor vojenské správy pravidelně čtvrtletně též nejvyšší účetní
kontrolní úřad a poskytuje mu další potřebné informace, jež si tento úřad vyžádá.

V rámci své kontrolní činnosti věnuje kontrolní sbor vojenské správy pozornost přede-
vším tomu, aby v oboru vojenské správy bylo použito poskytnutých finančních prostředků
co nejlépe. Za tím účelem je vedena zvláštní evidence o vyčerpávání těchto prostředků
a bedlivě jsou zkoumány po všech stránkách připravované objednávky a smlouvy vůbec.

Kontrolou přejímacího řízení není sledován pouze účel dozoru nad výkonem služby
přejímacích orgánů vojenské správy, nýbrž získávají se také vhodné informace o spoleh-
livosti a způsobilosti dodavatelů vojenské správy.

Zevrubným prohlídkám po nejrůznějších stránkách jest podrobován výkon služby
u útvarů, ústavů a podniků vojenské správy. Výsledky těchto prohlídek jsou zhodnocovány
v podrobných zprávách, které jsou předkládány příslušným činitelům vojenské správy,
zároveň s vhodnými návrhy, které by bylo v zájmu řádného chodu služby uskutečniti.
Poznatků při těchto prohlídkách získaných jest ovšem používáno v nejhojnější míře také
při běžné preventivní kontrole spisů, jež jsou kontrolnímu sboru povinně předkládány
k provedení dozoru a specielně též při posuzování návrhů zásadních výnosů a služebních
předpisů, jejichž zpracování se kontrolní sbor vojenské správy vydatným způsobem účastní.

Zdárné výsledky, kterých kontrolní sbor vojenské správy dociluje, a to zvláště pokud
jde o preventivní kontrolu, učinily z tohoto sboru velmi platnou složku vojenské správy,
která - ač vlastní výkonné moci nemá - usměrňuje činnost ve všech oborech svými vhod-
nými a četnými návrhy, spočívajícími na dlouholetých a všestranných zkušenostech.

---

274

5. Ministerstvo národní obrany.
Výcvik vojenských osob v záloze a cvičení vojsk.

V roce 1937 proti roku 1936:
1. mělo být podle branného zákona povoláno
o téměř ...........	2. 000 důstojníků a
	88. 000 mužů
více ke cvičení ve zbrani než v roce 1936;

2. hylo předpokládáno, že bude dodržena délka cvičení ve zbrani, předepsaná bran-
ným zákonem;

3. částky pro výpočet stravného a za chléb byly zvýšeny a sice:
v r. 1936 bylo stravné Kč 3'90, chléb Kč 1'15,

v r. 1937 bylo stravné Kč 4'20, chléb Kč l'25;

4. byly zřízeny nové útvary a zavedeny nové zbraně. Bylo třeba velmi intensivního vý-
cviku, střelby a pod.

Poněvadž úvěr pro rok 1937 byl proti roku 1936 dále snížen, bylo třeba, aby nebyl pře-
kročen, učiniti zejména tato opatření:

a) celému 1 ročníku záložníků bylo prominuto cvičení ve zbrani;

b) povolaným záložníkům byla zkrácena délka cvičení ve zbrani a to:

místo 28 dní na 24 dny,
místo 21 dní na 18 dní;

c) cvičení v pohraničí, závěrečná cvičení a cvičení meziposádková byla omezena na mi-
nimum;

d) mnohá cvičení skupinová, která nahrazují závěrečná cvičení byla škrnuta vůbec;

e) cvičení v železniční strážní službě bylo škrtnuto vůbec;

f) na minimum byla omezena soustředěn" vojskových těles a spolupráce mezi zbraněmi.
Přidělený úvěr stačil právě na povolání záložníků v uvedeném omezeném rozsahu a na

provedení některých cvičení nepatrného rozsahu.

Letectvo.

V roce 1937 se usilovně pokračovalo na doplnění počtu veškerého druhu leteckého ma-
teriálu, při čemž je brán hlavní zřetel k tomu, aby se dosáhlo náležitého sjednocení mate-
riálu ve všech kategoriích. V programu práce na rok 1938 jeví se nejpodstatnější zvý-
šení potřeb letectva v položkách, které byly preliminovány pro náhradní draky a motory.
Rozšíření letectva o nové letky, zvýšení počtu výkonných letců a letounů, vyžaduje vyšší
udržovací náklady ve všech dílčích položkách rozpočtu na letectvo. Jsou to hlavně opravy
draků i motorů, pro které bylo nutno zvýšiti počty zaměstnanců v leteckých dílnách a
opatřiti i vyšší dotaci typického a spotřebního materiálu. V přímé závislosti na zvýšení počtu
jednotek je též větší náklad s udržováním letištních ploch a všeho, co s příslušným provo-
zem na letišti souvisí.

Náhradní záloha.

V roce 1936 do úřadování smíšených komisí podle ustanovení § 93 branných předpisů
bylo podáno celkem 12. 390 žádostí o zařadění do náhradní zálohy a to:

podle	§ 84 b	ranných	předpisů	6714 žádostí,
,,	§ 85	W	,,	306 žádostí,
»	§ 86	,,	,,	181 žádostí,
,,	§ 87 (1)	,,	,,	4042 žádostí,
,,	§ 87 (2)	,,	99	1147 žádostí,
		celkem		12. 390 žádostí.

---

275

5. Ministerstvo národní obrany.

Z uvedeného počtu bylo vyhovujících žádostí celkem 6028 a to:

podle	§ 84	branných předpisů		3826 žádostí,
"	§ 85	"	"	201 žádostí,
"	§ 86	"	"	107 žádostí,
"	§ 87 (1)	"	"	1399 žádostí,
"	§ 87 (2)	"	"	495 žádostí,
		celkem		6028 žádostí.

Podle ustanovení § 93 branných předpisů bylo do náhradní zálohy určeno smíšenými
komisemi celkem 2. 340 branců a to:

živitelů rodin podle § 84 branných předpisů ..........	2207
majetníků zděděných zemědělských usedlostí podle § 85 cit. předpisů.	133
celkem..	2340

Mimo to bylo po úřadování smíšených komisí z počtu později došlých vyhovujících žá-
dostí přeloženo dodatečně do náhradní zálohy podle § 95 (1) a 96 branných předpisů z od-
vodního ročníku 1936 celkem 704 branců a to:

podle § 84 branných předpisů	321 branců,
podle § 85	43 branců,
podle § 86	11 branců,
podle § 86 (1) a (2) "	329 branců,
celkem...	704 branci.

Podle ustanovení § 20 písm. b) a c) branného zákona bylo v roce 1936 zařaděno do ná-
hradní zálohy celkem 356 branců.

Kancelář čs. legii.

Nezaměstnaní legionáři jsou jednou z nejpřednějších péčí Kanceláře
čs. legií. Snaží se je především umístiti, informuje je o možnostech dosažení trvalého
zaměstnání, doporučuje jejich žádosti o místa a stará se, aby v době nezaviněné neza-
městnanosti mohli uhájit alespoň holý život. Za dobu od 1. ledna do 30. června 1937
podařilo se umístiti 577 legionářů ve službě státní a jiné veřejné a 63 legionářů ve --
službě soukromé. Bídu nezaměstnaných legionářů zmírňuje podporami peněžními nebo
naturáliemi. Kromě nezaměstnaným poskytuje Kancelář čs. legií podpory také legionářům,
kteří jsou neschopni buď zcela nebo částečně občanského povolání ať pro vysoké stáří
nebo pro ztrátu zdraví, dále rodičům, vdovám a sirotkům po padlých nebo zemřelých
legionářích.

Otázka přestárlých a k práci neschopných legionářů stává se čím dále tím
více naléhavější, takže je nutno přikročiti k rychlému jejímu řešení. K tomu cíli byly
zahájeny statistické práce, neboť správná a úplná statistika legionářů je prvním před- -
pokladem tohoto řešení.

Léčebná péče o legionáře zahrnuje vedle poskytování orthopedických pomů-
cek invalidům i léčení nemocných, nemajetných legionářů a příslušníků jejich rodin.
Na útraty Kanceláře čs. legií bylo léčeno ve vojenských nebo civilních ústavech celkem
99 osob, v Piešťanském legionářském domě 72 osob kromě 9, jimž byl v tomto ústavě
poskytnut pobyt rekonvalescentů. Ve 189 případech dán byl na úhradu léčebných výdajů
průměrný příspěvek 378 Kč. V legionářských útulcích pro legionáře invalidy bez domova,
bez zaměstnání, pro nemajetné nebo práce neschopné byl průměrný stav 115 osob. V re-
kreačních osadách se vystřídalo v prvé polovině roku 1937 na 500 legionářských dětí.

Ministerstvo národní obrany rozhodnutím, jež uveřejnilo ve VV. 1937, č. 6, čl. 40,
povolilo až do odvolání, aby nemajetným legionářům, kteří prokáží, že jsou buď úplně
nemajetní a nezaměstnaní, nebo že mají jen zcela nepatrný majetek neb příjem, z kte-

---

276

5. Ministerstvo národní obrany.

rého bez ohrožení své rodiny nemohou platit plný poplatek za nemocniční ošetřování,
a že nepodléhají žádnému veřejnoprávnímu nemocničnímu pojištění, bylo poskytováno
jednak bezplatné ambulantní léčení ve vojenských ošetřovnách nebo ve vojenských ne-
mocnicích, jednak ústavní léčení na oddělení mužstva ve vojenských nemocnicích za sní-
žený ošetřovací poplatek 12 Kč denně, ve výjimečných případech i lázeňské léčení za
týž poplatek a konečně, aby byly poskytnuty bezplatně léky, obvazový materiál a léčebné
pomůcky v nejnutnější míře, pokud je má vojenský lékař pro ošetřovnu předepsány,
jinak za ceny platné ve vojenských lékárnách. Poukázky na léčení vystavuje Kancelář
čs. legií, která na příspěvcích zaplatila již" do 1. července t. r. 21. 000 Kč. Léčení ve
vojenských ústavech mezi nemajetnými legionáři se vžívá a počet uchazečů o poukázky
na léčení stoupá každodenně. Nejvíce nemocných je tuberkulosou plic a na choroby
žaludeční.

Legionářům-zemědělcům pomáhá Kancelář čs. legií několikerým způso-
bem. Poskytuje úvěr legionářům-kolonistům na koloniích, jež zřídila se souhlasem mi-
nisterstva zemědělství. Pomáhá jim při zaplacení nedoplatků za přidělenou půdu z po-
zemkové reformy, při nutné výstavbě, přestavbě a opravách hospodářských budov, aby
mohli vyhověti uloženým požadavkům, jichž splnění je předpokladem přídělové akce.
Nezapomíná na ně ani při živelních pohromách a neštěstích. V ojedinělých případech,
jež zasluhují zvláštního ohledu, poskytuje jim i úvěry na vybavení z nezaviněných dluhů
a zabránila tak mnohým katastrofám. Pohledávky státu jsou ovšem při každém poskyt-
nutí úvěru vždy řádně zajištěny zaknihováním na nemovitostech dlužníků. Za období
od 1. ledna do 30. června 1937 byl drobným zemědělcům povolen úvěr v 56 případech
úhrnnou částkou 3, 086. 303 Kč.

Legionáři-živnostníci domáhají se u Kanceláře čs. legií pomoci poskyt-
nutím zápůjček na zavedení a provozování živností, ježto je dosud mnoho legionářů
živnostníků existenčně nezabezpečených. Dále se povolují úvěry invalidům a pozůstalým
po nich, na převzetí trafik a tabákových skladů. Za první pololetí 1937 bylo povoleno
legionářům živnostníkům 105 úvěrů v úhrnné částce 352. 850 Kč.

Legionářů-invalidů, kteří dostávají vojenské zaopatřovací platy, má v péči
Kancelář čs. legií 975, z nichž žije 35 ve Spojených státech severoamerických a 30
v ostatní cizině. Kromě toho 149 legionářům-invalidům, jež jsou zaměstnáni ve veřej-
ných (státních) službách, poskytuje snížené zaopatřovací platy. Je ovšem mnoho legio-
nářů, skutečných invalidů, kteří teprve nyní uplatňují nárok na přiznání vojenských
zaopatřovacích platů pro utrpěná zranění nebo poruchy zdraví, získané konáním služby
v čs. zahraničním vojsku, jejichž následky se teprve nyní projevují značnější měrou.

---

277

6. Ministerstvo vnitra.

Kapitola 6. Ministerstvo vnitra.

Působnost ministerstva vnitra se vztahuje na veškeru vnitřní správu, pokud není
výslovně přikázána jiným úřadům, činnost resortu jest jednak normativní, jednak kon-
krétní, a její rozsah je dán skutečností, že resortní úřady obstarávají v nižších stolicích
agendu téměř všech ministerstev, a odpovídají za vnitřní bezpečnost ve státě.

činnost legislativní.

V roce 1937 byly z právních norem, jejichž osnovy vypracovalo ministerstvo vnitra,
publikovány ve Sbírce zákonů a nařízení zejména:

zákon č. 172/1937 Sb. z. a n. o prozatímní úpravě právního postavení guvernéra Pod-
karpatské Rusi a o souvislých opatřeních organisačních; zákon č. 111/1937 Sb. z. a n.,
kterým se doplňuje řád volení v obcích; zákon č. 98/1937 Sb. z. a n. o platnosti sňatků
uzavřených v době od 28. října 1918 do 13. července 1919 na území Slovenska nebo Pod-
karpatské Rusi pouze před duchovním správcem; zákon č. 164/1937 Sb. z. a n. o nej-
vyšším správním soudě; vládní nařízení č. 19/1937 Sb. z. a n. o některých změnách před-
pisů, týkajících se úpravy finančního hospodářství svazků územní samosprávy, vzhledem
k některým ustanovením zákona č. 226/1936 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňuje zákon
o přímých daních; vládní nařízení č. 56, 135 a 136/1937 Sb. z. a n., kterými se upravují
poměry pojišťovny Fénix; vládní nařízení č. 104/1937 Sb. z. a n., o opatřeních proti bez-
důvodnému zdražování. Jako vedoucí úřad bylo ministerstvo vnitra účastno na pracích
o jednacím řádu pro nejvyšší správní soud, vyhlášeném pod č. 191/1937 Sb. z. a n.

Národnímu shromáždění byly předloženy tyto dosud neuzákoněné vládní návrhy:
návrh zákona, jímž se doplňuje § 5, odst. 1. zákona o ochraně a obraně proti leteckým
útokům; návrh zákona o zbraních a střelivu; návrh zákona, kterým se mění některé
volební kraje v řádu volení do poslanecké sněmovny a v zákoně o složení a pravomoci
senátu; návrh zákona o správním trestním právu a řízení.

V meziministerském projednávání jsou dosud osnovy:

nového zákona o stálých seznamech voličských; zákona o kinematografech; zákona
o výbušinách; zákona o úpravě některých působností v oboru vnitřní správy, kterým má
býti vhodně rozdělena působnost mezi ústřední a zemské úřady v osobních věcech zaměst-
nanců politické správy, obecních a obvodních notářů a duchovních, pokud kompetence je
dosud upravena nejednotně, neúplně nebo neúčelně. Dále je v meziministerském jednání
novelisace vládního nařízení č. 103/1927 Sb. z. a n. o úřednických kategoriích a úředních
titulech a vládního nařízení č. 132/1931 Sb. z. a n. o zvláštních podmínkách pro ustano-
vení úřednickým čekatelem neb úředníkem a pro povýšení úředníka v jednotlivých úřed-
nických kategoriích a služebních oborech; dosud nebylo skončeno meziministerské řízení
o osnově zákona o nabývání a pozbývání státního občanství, vypracované ministerstvem
unifikací v dohodě s ministerstvem vnitra.

Z dalších osnov, na kterých ministerstvo vnitra pracuje, resp. pro které koná pří-
slušné přípravy, nutno uvésti zejména: osnovu zákona o jednotném správním řádu;
osnovu zákona archivního; osnovu prováděcího nařízení k zákonu o řádech a titulech;
osnovu zákona o novém statutu hlavního města Prahy; osnovu řádu silniční policie, který
bude vydán vládním nařízením na podkladě zákona o veřejných silnicích, připravovaného
ministerstvem veřejných prací; osnovu zákona o nadacích; osnovu všeobecného zákona
o vyvlastnění; osnovu jednotného nového zákona o obecním zřízení, kterým bude nově na
moderním podkladě vybudována a organisována obecní administrativa; ve spojení s tím
se zabývá ministerstvo vnitra též přípravami pro vyřešení souvisejících otázek, zejména
domovského práva a chudinského zaopatření.

Ministerstvo vnitra studuje dále otázku zavedení zemských a okresních správních se-
nátů podle §§ 6, 58 a 93 zákona o organisaci politické správy a zabývá se též myšlenkou
nové a systematické organisace zájmové samosprávy, která v dnešních složitých pomě-
rech moderního života nabývá stále většího a důležitějšího významu.

---

278

6. Ministerstvo vnitra.
Organisace a racionalisace správy.

V roce 1937 došlo ke zřízení okresního úřadu ve Vlašimi a politických expositur
v Novém Strašecí, Přelouči, Dobříši a Nových Benátkách.

Postátňovací akce policejní, zahájená v roce 1936 vykazuje v roce 1937 znatelný
pokrok. S účinností od 15. února, 24. května a 28. června 1937 bylo v zemi české a Mo-
ravskoslezské uvedeno v činnost 20 nových státních policejních úřadu a 19 expositur
a působnost 2 dosavadních státních policejních úřadů byla rozšířena; rovněž byla s plat-
ností od 1. dubna 1937 rozšířena plná působnost policejního ředitelství v Praze na další
části území hlavního města Prahy zřízením novech policejních okresních komisařství
v Braníku a ve Vršovicích; vzhledem k těmto opatřením působí v přítomné době celkem
59 státních policejních úřadů a 46 státních policejních expositur. Vzhledem K potřebám
veřejné bezpečnosti ve státě není toto rozmnoženi orgánů státní policejní administrativy
ještě ukončeno. Vláda svými posledními usneseními v této věci z 9. července 1936
a z 19. března 1937 stanovila, že státní policejní úřady a expositury mají býti zřízeny
ještě v dalších místech, kde toho nezbytně vyžadují výsostné státní zájmy a veřejná bez-
pečnost; proto ministerstvo vnitra má v programu na rok 1937 ještě aktivovaní dalších
policejních úřadů, především v zemi Moravskoslezské, a provádí již s urychlením všechny
přípravy, aby ostatní zbývající část celkového dosavadního programu mohla býti plné
uskutečněna v roce 1938, čímž by pak počet státních policejních úřadů vzrostl na 89 a počet
státních policejních expositur na 55.

Veškeré úsilí bylo věnováno provedení vládního nařízení č. 51/1936 Sb. z. a n.
o organisaci policejní správy a služby a o některých jiných opatřeních v oboru vnitřní
správy. V tomto směru byly vypracovány: služební řád pro policejní strážní sbory a
související úpravy, instrukce pro školení policejní stráže, zkušební řády, kasární předpis
a vězeňský řád pro policejní věznice, takže dotyčné normy budou co nejdříve vydány.

V listopadu 1936 byla uvedena v činnost stráž obrany státu, zřízená podle vládního
nařízení č. 270/1936 Sb. z. a n., která je složena z příslušníků četnictva, policejních
strážních sborů, obecní stráže bezpečnosti, vojenských osob, příslušníků finanční stráže a
z jiných zaměstnanců veřejnoprávních korporací; jejím úkolem je ochrana neporušitelnosti
státních hranic, nedotknutelnosti státního území a spolupůsobení při ochraně veřejného
pořádku, klidu a bezpečnosti. Stráž je přičleněna k politickým (státním policejním) úřa-
dům. Ministerstvo vnitra vydalo pro ni v dohodě s ostatními příslušnými ministerstvy
organisační řád a, se vším úsilím pracuje na dokončení její organisace. V rámci těchto
prací připravilo zejména též návrh služebního řádu, který se projednává mezi zúčastně-
nými ministerstvy s největším urychlením.

V oboru práva zaměstnanců samosprávných bylo dosaženo schválení služebního řádu
pro zemské úředníky a zřízence země České.

Byla učiněna potřebná administrativní opatření k provedení zákona č. 172/1937 Sb.
z. a n. o prozatímní úpravě právního postavení guvernéra Podkarpatské Rusi.

Ministerstvo vnitra vypracovalo návrh podrobných prováděcích předpisů k § 19
vládního nařízení č. 51/1936 Sb. z. a n. o tak zv. blokovém trestním řízení, který se pro-
jednává se zúčastněnými ministerstvy; předpisy budou vydány ještě v roce 1937 a bude
jimi z části již připraveno i provádění chystaného zákona o správním trestním právu
a řízení.

Vláda již schválila směrnice o účelné a úsporné úpravě dodávání úředních zásilek
státních úřadů (soudů) v zemi české a Moravskoslezské, jež vypracovala podle námětů
a za součinnosti ministerstva vnitra komise pro zhospodárnění veřejné správy; směrnice
se již postupně provádějí. Ministerstvo vnitra pracuje na podkladě námětů komise pro
zhospodárnění veřejné správy na zřízení a organisaci legislativního archivu jako institutu,
který by vedl evidenci platných právních norem, pořídil úplnou jejich sbírku s texty ve
státním jazyku a sloužil tak nejen běžným potřebám veřejné správy, ale i potřebám
legislativní praxe jako studijní oddělení. Ministerstvo vnitra pokračuje na podkladě ná-
vrhu komise pro zhospodárnění veřejné správy v pracích na jednacím řádu ministerstev,