13
nejednotnost a nezpůsobilost, aby byly širokými
masami pochopeny, a příznivě zlepšiti tyto zákony
v souhlasu s dnešními podmínkami a požadavky,
aby bylo chráněno tak důležité odvětví hospo-
dářství?
V Praze dne 15. prosince 1037.
Ur Fencik,
Danihel, Dembovský, Turček, Drobný, Trnka,
dr Dominik, Zvoniček, Longa, Suroviak, Slušný.
Gajda, Ivák, Kut, dr Branžovský, inž. F. Schwarz,
Smetánka, Kendra, Šalát, Florek, K. Schwarz.
1196 XII (překlad).
interpelace
poslance dr Š. A. Fencika
ministrovi školství a národní osvěty
o schůzi rodičů v ruském gymnasiu v Bere-
hově a o nedůstojném chování žáků téhož
gymnasia.
1. Účelem rodičovských schůzí jest podle Škol-
ských předpisů rozhodovati o sociálních otázkách
žáku příslušné školy a vejíti ve styk s profesory.
Na rodičovských schůzích mají právo býti přítom-
nými a činnými pouze rodiče žáků a učitelé této
školy. Ve zvláštních případech se povoluje přibí-
rati specialisty s poradním hlasem. Žáci nesmějí
v žádném případě býti účastníky a ani býti pří-
tomnými na rodičovských schůzích.
2. Schůze rodičů žáků ruského státního reálného
gymnasia v Berehově, která se konala dne l9. září
t. r., nesplnila ani jednoho ze základních poža-
davků, které klade zákon takovým schůzím:
a) Větší částí účastníků této schůze nebyli ro-
diče žáků gymnasia, nýbrž agitátoři ukrajinského
spolku "Prosvitá".
b) Předseda schůze, inspektor obecných škol
Julius Husnaj, zahájil schůzi návrhem, aby nově
jmenovaní profesoři, karpatští Rusové, vzdali se
služby nebo požádali, aby neprodleno byli přelo-
ženi na jiná gymnasia. Jinými slovy předseda
schůze, školní inspektor, který se zřetelem na své
služební postavení nemůže neznáti nařízení minis-
terstva o pravomoci rodičovských schůzí, řídil ro-
dičovskou schůzi tak, aby se vměšovala do nařízení
ministerstva školství a národní osvěty.
c) Protest jednoho z profesorů proti nezákoni-
tému vměšování do nařízení ministerstva školství
a národní osvěty způsobil hluk a nadávky na
adresu profesorů karpatských Rusů se strany části
účastníků schůze, jejichž většina, zdůrazňuji, se
neskládala z rodičů.
d) Na této rodičovské schůzi byli i žáci gymna-
sia, kteří se seskupili u dveří místnosti a projevo-
vali svou účast křikem a pískotem na adresu svých
učitelů, karpatských Rusů, kterým předseda
schůze, školní inspektor v Berehově Julius Husnaj,
navrhoval, aby se vzdali služby nebo se postarali
o změnu služebního místa, t. j. odešli z ruského
státního reálného gymnasia v Berehově.
3. Následkem tohoto případu, který se stál na
popud předsedy schůze, školního inspektora Julia
Husnaje, na rodičovské schůzi, která se konala ve
smutných dnech skonu a pohřbu Presidenta Osvo-
boditele, část loyálnich a vážně smýšlejících rodičú
opustila schůzi s nadějí, že bude svolána druhá
schůze ve vhodnější době a s měním více zákoni-
tým. Ale zbylí přátelé Ukrajinců a agritátoři
spolku.. Prosvitá" využili odchodu loyálně smýšle-
jící části rodičů pro tento případ a rozhodli že vy-
učovati v tomto gymnasiu ukrajinským jazykem
podle mluvnice a pravopisu haličských vystěho-
valou ukrajinofilů. Proti tomuto rozhodnutí po-
dalo dne 4. října t. r. pět profesorů karpatských
Rusů skelnímu oddělení ministerstva školství
a národní osvěty v Užhorodě odůvodněný protest
a žádost o vyšetření a zrušení usnesení nezákonné
rodičovské schůze.
4. Dlužno poznamenati, že nezákonná rodičovská
schůze měla velký vliv na rusko gymnasium v Be-
rehově a na chování žáků. Pod vlivem demagogic-
kého přijímání profesorů ukrajinofilů, kterých jest
na gymnasiu úhrnem pět, z čehož tři jsou haličští
vystěhovalci, byl i dříve na gymnasiu duch fana-
tické, velkoukrajinské ideologie. Profesoři kar-
patští Rusové byli stále ohrožováni vyzývavostí
svých ukrajinských kolegů. Pod vlivem ukrajino-
filské části profesorského sboru dopouštěli se žáci
nedovolených činů vůči profesorům karpatským
Rusům. Z velkého počtu takových přestupků uvedu
jako příklad jen některé:
a) Žáci V. třídy proti profesorům karpatským
Rusům postavili ve třídě (ovšem svévolně) plakát
s nápisem: "Ani živé duše ani mateřského slova
nevyrazíš z nás. "
b) U profesora Piliněviče žáci strhli rozvrh
úkolů, sepsaný jazykem uzákoněným předpisem
školského oddělení v Užhorodě.
c) Žáci vyšších tříd úmyslně se neučí úkolům
o ruské literatuře, aby zkazili kvalifikaci učitelům.
d) Žáci gymnasia opravují na ulicích karpato-
ruské nápisy a mění karpatoruské nápisy ve svých
sešitech v ukrajinské.
e) Žáci gymnasijního sboru při oslavě 28. října
t. r. svévolně změnili znění karpatoruské hymny
podle ukrajinštiny a když tuto hymnu zpívali,
troufali si smáti se.
f) S učiteli ukrajinofily žáci hýří po kavárnách
a zpívají nemravné písně.
g) Žáci se vyhýbají tomu, aby zdravili profesory
karpatské Rusy na ulicích.
5. Po rodičovské schůzi dne 19. září žáci gymna-
sia se proměnili v ukrajinské agitátory a činně se
účastnili agitace proti mluvnici E. Sabova. Chodili
po obcích berehovského okresu, účastnili se rodi-
čovských schůzí a chovali se tak bouřlivě, že ře-
ditel obecné školy v obci Fančikovu byl nucen
úředně oznámiti ředitelství gymnasia činy žáků,
kteří si dovolili nejen provozovati agitaci, nýbrž
mu (řediteli obecné školy v obci Fančikovu) za
přítomnosti rodičů i nadávati.
I. Nepovažuje pan ministr za nutné provésti
přísné vyšetřovaní a zrušiti rozhodnutí rodičovské
schůze ruského státního reálného gymnasia v Be-
14
rehově ze dne 19. září t. r. jako schůze, která se
konala za protizákonných podmínek a naříditi, aby
byla svolána nová rodičovská schůze s podmínkou,
že budou dodrženy všechny požadavky a předpisy
zákona jak rovněž i základní veřejnost a výchovná
ethika?
II. Nepovažuje pan ministr za nutné pohnati
k přísné odpovědnosti předsedu rodičovské schůze
ruského státního reálného gymnasia v Berehově,
který vědomě řídil schůzi proti zákonu?
III. Nepovažuje pan ministr za nutné obnoviti
kázeň a úctu ke státní idei a zákonům naší repub-
liky tím, že požene k odpovědnosti profesory půso-
bící v ukrajinském duchu a žáky ruského státního
reálného gymnasia v Berehově pro protistátní,
protizákonné a nemravné chování?
V Praze dne 15. prosince 1987.
Dr Fencik,
Dembovský, Kendra, Longa, Turček, Danihel, Su-
roviak, Gajda, dr Branžovský, Drobný, Slušný,
dr Dominik, Ivák, Florek, Sivák, Zvoníček, inž. F.
Schwarz, Kut, Hasčík, Šalát, Trnka, Smetánka.
1196/XIII (překlad).
Interpelace
poslance dr š. A. Fencika
předsedovi vlády
o manifestaci Ukrajinců v Užhorodě
dne 17. října 1937.
1. S povolením úřadů se konala dne 17. října
1937 manifestace Ukrajinců v Užhorodě, kterou
se protestovalo proti demokratickému nařízení mi-
nistra školství a národní osvěty stran dotazu ro-
dičů, pokud jde o vyučovací jazyk na karpato-
ruských školách. Zatím co nařízení ministra škol-
ství a národní osvěty jest činem demokratické
spravedlnosti a vyplývá z demokratických zásad
naší republiky, neboť pouze dotazem rodičů lze
určiti pravou vůli karpatoruského lidu v oboru
lidové výchovy, zde právě Ukrajinci po 18 let vy-
konávali nekontrolovaný monopol na škodu lid-
ských a demokratických práv ohromné ruské vět-
šiny karpatoruského lidu.
2. Na manifestaci Ukrajinců dne 17. října 1937
byly demagogickou formou proneseny protesty
proti platným demokratickým zákonům naší re-
publiky, především proti jazykovému zákonu č.
17/1926 Sb. z. a n. (hl. XIX, § 100), podle kte-
rého jest ruský jazyk oficiálním jazykem na Pod-
karpatské Rusi, proti zákonu č. 172/1937, podle
jehož § 6 ruské učebnice musí býti připuštěny na
karpatoruských školách, proti nařízení ministra
školství a národní osvěty o schválení ruských
učebnic a proti zavedení ruských učebnic na kar-
patoruských školách. Tato manifestace byla dopro-
vázena štvanici na karpatoruský lid a hrozbami
na adresu ruské většiny. Vůbec měla tato mani-
festace ráz protistátní a protidemokratický.
3. Zvláštní pozornosti úřadů zasluhuje zejména
řeč poslance Julia Révaye, mající ráz urážlivý pro
školské úřady, ve které protestoval proti demo-
kratickým zákonům republiky a také proti zákonu
č. 172 stran schválení ruských učebnic nehledě
k tomu, že sám byl zpravodajem tohoto zákona
a hlasoval pro něj ve sněmovně.
4. Na této manifestaci Ukrajinců byli přítomni
vyšší zástupci místních úřadů, takže demonstraci
Ukrajinců proti platným demokratickým zákonům
a nařízením byl mimoděk přiznán ráz zákonitosti,
což vzbudilo hluboké roztrpčení u převážné ruské
většiny obyvatelstva Podkarpatské Rusi.
5. Podávaje tento dotaz, dovoluji si, abych tuto
věc vyjasnil, upozorniti na rozhodnutí nejvyššího
správního soudu ze dne 28. června 1935, č. 5136/33
a ze dne 30. dubna 1936, č. 10. 772/33, kterými nej-
vyšší správní soud nepřiznal ukrajinskému ja-
zyku a Ukrajincům žádných práv na Podkar-
patské Rusi.
I. Ví pan předseda vlády o hrubém porušení uve-
dených zákonů, jehož se dopustili zejména ti par-
lamentní zástupci, kteří se zúčastnili vydání zá-
konů, které potom pohanili?
U. Ví pan předseda vlády o nepřípustné urážce
pana ministra školství a národní osvěty na ma-
nifestaci Ukrajinců dne 17. - října 1937 v Užho-
rodě?
III. Považuje pan předseda vlády za nutné uči-
niti vhodná opatření, aby se pod heslem kultur-
ního sjezdu neprovozovala stranická politika a aby
nebyl urážen a štván karpatoruský lid a vyšší zá-
stupci úřadů naší republiky?
V Praze dne 15. prosince 1937.
Dr Fencik,
Danihel, Dembovský, Drobný, Florek, Hasčík,
Kendra, Longa, Suroviak, Slušný, Šalát, Sivák,
Turček, Gajda, Trnka, dr Branžovský, Ivák, dr Do-
minik, Zvoniček, inž. Schwarz, Kut, Smetánka.
1196/XIV (překlad).
Interpelace
poslance dr Š. A. Fencika
předsedovi vlády, ministrům školství
a národní osvěty, vnitra a spravedl-
nosti
o zavedení připuštěných ruských učebnic
do karpatoruských škol a o rozřešení jazy-
kové otázky na Podkarpatské Rusi.
1. Podle hlavy I, § 3 ústavní listiny, saintger-
mainské mírové smlouvy, podle všech nařízení mi-
nisterstva školství a národní osvěty je zřejmo, že
zásadní otázkou autonomie na Podkarpatské Rusi
15
jest rozřešiti jazykovou, to jest národnostní otázku.
Republika připravuje 20leté jubileum své samo-
statné národní existence, ale karpatoruský lid,
mající úplnou svobodu a absolutní právo rozhodo-
vati o své národnostní otázce, do dneška nemá
možnosti normálně se rozvíjeti svým národním ži-
votem, žíti podle odkazu svých předků buditelů a
rozhodnouti o své základní národnostní otázce -
conditio sine qua non - své existence.
Rozhodující o základní zásadě je zde these, že
jazyková otázka na Podkarpatské Rusi jest vý-
lučně otázkou karpatoruského lidu v mezích abso-
lutně demokratické autonomie, to znamená v me-
zích vytčených karpatoruskému sněmu, a do roz-
hodnutí sněmu má býti zachován status quo, to
jest jazyk učebnic má odpovídati jazyku učebnic,
mluvnic a literárních i vědeckých výtvorů spiso-
vatelů a buditelů karpatoruského lidu. Tímto ja-
zykem byl jazyk ruský, který byl zaveden záko-
nem jako oficiální jazyk ruského obyvatelstva bý-
valých Uher, to jest obyvatelstva dnešní Podkar-
patské Rusi, v roce 1868 tím, že maďarské mini-
sterstvo spravedlnosti vydalo podle § 1 zákona
z r. 1868, č. XLIV a § 8 zákona z r. 1868, č. III
(,, ..... zákony se vydávají v jazyku maďarském,
ale musí býti také vydány v ověřeném překlade
v jazyku každé jiné národnosti, bydlící ve státě"
zák. č. XLIV), úřední překlad zákonů v ruském
spisovném jazyku s titulem "Sbírka státních zá-
konů".
Toto základní pravidlo pro řízení státu nebylo
zachováno po převrate, neboť vláda republiky byla
nesprávnými informacemi uvedena v omyl, a te-
prve po l8letém boji ruské veřejnosti Podkar-
patské Rusi se povedlo vylíčiti stav věci ve správ-
ném světle. (Viz rozhodující memorandum rus-
ských kulturních spolků z r. 1935. ) V důsledku
toho bylo vydáno nařízení ministerstva školství
a národní osvěty č. 119. 512/37-I/I s tím účelem,
aby dotazováním byla zjištěna vůle rodičů dětí
školou povinných. Ačkoliv ani toho by nebylo bý-
valo zapotřebí, kdyby se od samého počátku bylo
zachovávalo základní pravidlo pro řízení státu.
Proto vládě republiky zásadně nepřiznáváme
práva vměšovati se do jazykových věcí karpato-
ruského lidu, neboť ona neměla práva jednostranně
vnucovati nám řízením administrativně donucova-
cím ukrajinský jazyk, částečně maskovaný "míst-
ním ruským nebo rusínským jazykem. "
2. Poněvadž karpatoruský lid neměl možnosti
během skoro 20 let rozhodnouti svou národnostní
jazykovou otázku, poněvadž "de facto" nebylo zde
žádného autoritativního fora k rozhodnutí této
otázky, ruská veřejnost vzala na vědomí jako ne-
zbytnost nařízení ministerstva školství a národní
osvěty č. 119. 512/XXXVII-I/I o dočasné úpravě
otázky o zavedení připuštěných ruských učebnic
do karpatoruských škol.
V tomto případě ministerstvo školství a národní
osvěty řídíc se zásadou demokratické spravedlnosti
a zároveň nerozhodujíc předem o definitivním ře-
šení jazykové otázky, které přísluší výlučně auto-
nomnímu sněmu Podkarp. Rusi, chtíc dosíci úplné
objektivnosti učinilo přítrž násilnému poukrajin-
šťování karpatoruských dětí a dotazovalo se ro-
dičů, jaký má býti vyučovací jazyk, což bylo je-
diným demokratickým východiskem ze situace,
která se vytvořila. To nebyl plebiscit, nýbrž vyjá-
dření vůle rodičů a to pouze v těch školách, kde
byla nespokojenost s dřívějšími učebnicemi (§§ 1 a
8 nařízeni ministerstva školství a národní osvěty).
A uznati vůli rodičů jest základním principem de-
mokracie.
3. Po zmíněném nařízení ministerstva školství
a národní osvěty a zvláště po tom, když vyslo-
vila svou vůli převážná většina rodičů dětí školou
povinných ve prospěch ruských učebnic, jest nutno
provésti do konce nařízení ministerstva školství a
národní osvěty a výsledky hlasování, neboť na
Podkarpatské Rusi po hlasování vzrůstá nespo-
kojenost pro rozličné překážky při provedení vůle
rodičů, pro neslýchaný nátlak ukrajinských uči-
telů na ruské děti, pro vzrůst úžasné a bezohledné
agitace, podporované vyzývavostí a revolučním
duchem, což rozhodně škodí nejen Podkarpatské
Rusi, nýbrž i samé republice a stejně i vážnosti
nynější vlády.
4. Podle demokraticky provedeného dotazování
rodičů dětí školou povinných stran vyučovacího ja-
zyka a školních učebnic je nyní úředně známo, že
69. 2%, to jest převážná většina rodičů se vyslo-
vila pro ruskou mluvnici Sabova a tedy pro do-
puštění ministerstvem školství a národní osvěty
ruské učebnice, sepsané na základě této mluvnice.
Myslím, že se nyní musí mluviti o vážném dů-
sledku uvedeného nařízení ministerstva školství a
národní osvěty. Zde již nemůže jíti o zavedení dvo-
jích učebnic. Ve školách neprodleně musí býti za-
vedeny učebnice takové, aby byla splněna vůle
většiny rodičů.
Podle výsledku dotazů a podle spravedlivé de-
mokracie musí se menšina podrobiti většině. To
znamená, že podle dotazů rodičů prozatím, než
bude svolán sněm, jsou ruské učebnice "de facto"
i "de jure" podle starých zákonných předpisů a
na základě historické dědičnosti jedině zákonité.
Zdůrazňuji, že se karpatoruský lid neskládá
z dvou národů, nýbrž z jediného. K českoslo-
venské republice se připojila Podkarpatská Kus a
nikoliv Podkarpatská Ukrajina. Mělo by tedy ná-
sledovati nařízení ministerstva školství a národní
osvěty o zavedení do ruských škol ruských, při-
puštěných učebnic.
5. Nepřeji si zabývati se zde tím, bylo-li hla-
sování správné, neboť jsem na to ukázal již ve
svých interpelacích, pouze zádům, aby učitelé,
kteří zneužívají nařízení ministerstva školství a
národní osvěty, byli přísně potrestáni třebas i pro-
puštěním ze služby. Učitel musí býti vzorem sku-
tečného demokrata a musí uměti ctíti a oceňovati
naši ústavní demokratickou svobodu. Proto ani
ministerstvo školství a národní osvěty ani podkar-
patoruský lid nemohou souhlasiti s beztrestným
zneužíváním a provokováním demokratických zá-
sad naší svobody.
6. Konečně musím Vám oznámiti a obrátiti Vaši
ctěnou pozornost na to, že vítězství tradičního
ruského jazyka jest nejen vítězstvím spravedlnosti
a národní kulturně historické tradice karpato-
ruského lidu, nýbrž jest zároveň i vítězstvím slo-
vanského ducha, který jest základem naší slo-
vanské republiky. Neboť ve štítě Československé
demokratické republiky jest psáno: Vytvoření čes-
koslovenského národa znamená sjednocení Slo-
vanů. Tedy na východě republiky nemůže pano-
vati zásada: "divide et impera", to jest zásada
rozděliti karpatoruský lid na ruský a ukrajinský.
Tragika situace se zvyšuje tím, že na Podkar-
patské Rusi vlastně není ukrajinského národa.
16
který vůbec neexistoval a neexistuje. To, co se na-
zývá ukrajinským národem, jest vlastně ukrajin-
skou stranou, to jest jedním ze směrů národně po-
litického smýšlení maloruského národa. Neboť
odkud se octl na Podkarpatské Rusi ukrajinský
národ, když do převratu nebyl na Podkarpatské
Rusi ani jediný Ukrajinec? Přece sta Ukrajinců
vystěhovalých z Haliče nemohla za dvacet let
zploditi stotisíc Ukrajinců? Na základě toho ne-
může karpatoruský lid uznati, že na Podkarpatské
Rusi existuje ukrajinský národ a ukrajinská men-
šina, jak toho neuznává ani nejvyšší správní soud
republiky. (Viz jeho rozhodnutí: i. 5136/33 ze dne
28. července 1935 a č. 10. 772/33 ze dne 30. dubna
1936. )
Jsou-li Ukrajinci jedním z národně politických
směrů maloruského národa, musím zde co nej-
rozhodněji zdůrazniti, že toto ukrajinské hnutí
jest hnutí iredentistické, velice nebezpečné nejen
blahu a klidu Podkarpatské Rusi, nýbrž i česko-
slovenské republiky. Nebudu zde mluviti o ně-
mecké orientaci ukrajinských separatistů, o idei
založení neexistující Ukrajiny, o skandálech a
atentátech ukrajinských separatistů vůbec proti
ruskému i proti českému národu, neboť o tom
mluví četné původní listiny, a to od doby atentátu
Tatince na P. archid. Eumenia Sabova až do po-
slední věci učitele Hopky a ukrajinských sem se
nastěhovavších mnichů, kteří pod heslem "lido-
vého jazyka", lidové kultury, pod ochranou a v me-
zích působnosti uniatské církve, pod praporem so-
cialismu, a podobných hesel rozšiřují ideologii ire-
douty. Ukrajinské hnutí jest hnutím iredentistic-
kým, o čemž jest dostatek dokumentárního ma-
teriálu v archivu stát. zastupitelství v Užhorodě.
Zde musím zároveň ukázati na urážlivé a vyzý-
vavé útoky ukrajinských časopisů (viz., Zemla
i vola", č. 16, 17, 18, 19, "Svoboda" č. 30, 31, 32,
86 a 37, "Ukrajinské slovo" č. 36 a zvláště č. 11
časopisu "Učitelskij holos") na školské úřady,
hlavně na přednostu školského referátu a na
Školský referát, kteří pouze provádějí nařízení mi-
nisterstva školství a národní osvěty, řídíce se sku-
tečnou demokracií a plnou nestranností, což vzbu-
zuje pocit hluboké vděčnosti karpatoruského lidu.
Zároveň prohlašuji svůj rozhodný protest proti
činnosti poslance Julia Révaye, který neodpovědně
a demagogicky vystupuje jako zástupce ukrajin-
ského směru a útočí na školský úřad, a zatím, co
jest úředníkem školského referátu, demagogicky
vystupuje proti těm zákonům a vládním naříze-
ním, jejichž zpravodajem sám byl.
Na základě toho, co jsem uvedl, mám čest se
tázati:
I. Jakým nařízením hodlají páni ministři, když
byli dotázáni rodiče dětí školou povinných, uči-
niti přítrž jazykovému zmatku na Podkarpatské
Rusi?
II. Jak si přejí zavésti připuštěné ruské učeb-
nice do karpatoruských škol ještě v tomto školním
roce?
III. Jak si přejí provésti vyšetřování se zřete-
lem na zneužití při provádění zmíněného nařízení
ministerstva školství a národní osvěty o projevu
vůle rodičů, aby byli v zájmu klidu karpatoruského
lidu a republiky a jménem prestiže a autority
vlády republiky nalezeni všichni vinníci a po-
trestáni?
IV. Kdy a jak si přejí páni ministři poskytnouti
možnost karpatoruskému lidu zákonitou cestou
rozhodnouti o své národnostně jazykové otázce,
to jest svolati jedině autoritativní a příslušný or-
gán, Karpatoruský sněm?
V Praze dne 15. prosince 1937.
Dr Fencik,
Dembovský, Danihel, Drobný, Florek, Haščík,
Kendra, Longa, Suroviak, Slušný, Šalát, Sivák,
Turček, Gajda, Trnka, Zvoníček, dr Dominik,
dr Branžovský, Ivák, inž. Schwarz, Kut, Sme-
tánka.
Рйуодш гпёш аи 1196/1.
1нтерпеляц1я
посла Юлгяна Ревая
до мШстра справедливости
в справ/ виступу Дра 1лп Гаджеги прези-
дента краевого суду в Ужгород!.
В часопис! »Руссюй Народний Голос*
ч. 241 з дня 17. новембра 1937 появилася
стаття шд назвою »В защиту исполня-
ющейся правди« подписана президентом
краевого суду в Ужгород! Др. 1л!ею
Гаджегою.
В статт! Ц1й пан Др. I. Гаджега напав
остро на Учительську Громаду, оргаш-
защю вах шдкарпатських украшських
УЧИТСЛ1В, 1 КрИТИКуЮЧИ Д6ЯК1 ВИСЛОВИ 13
стагп пом1щено1 в орган! Учительсько!'
Громади »Учительський Голос* кличе на
украшське учительство ГНдкарпатсько'1
Руси державну прокуратор!ю словами
>\.. все сто,... может бить предметом
обсуждежя компетентних урядов и дер-
жавной прокураторш«.
В дальний частиш сеГ своеГ стагп 1мпу-
туе пкра'шському учительству 1 украш-
ськ1й штелтгенцп взагал! думки I погляди
Н1чим непотверджеш, проти яких якраз
украшське учительство вело 1 веде як
найостр1шу боротьбу.
Боронячись перед поглядом украш-
ського учительства, що про питания на-
вчальноТ мови не можуть ршати селяне
як! ще навпъ не знають шдписатися, пи-
ше »Если это так, то прямим следств!ем
становится заключеже, что и всеобщее,
равное и тайное голосоваше основа на-