§ 180.
Dotazovací činnost stran.
(1) Každá strana se může k vysvětlení věci dotazovati přítomného odpůrce nebo jeho zástupce prostřednictvím předsedy, nebo se svolením předsedovým přímo, o všech okolnostech týkajících se předmětu sporu nebo ústního jednání, rozhodných pro vedení rozepře, a zejména také o tom, zdali a jaké jsou tu listiny, věci přezvědné a předměty ohledání sloužící k vedení sporu.
Otázky nepřiměřené a nepřípustné.
Jestliže předseda odmítne některou otázku jako nepřiměřenou nebo jestliže odpůrce popírá přípustnost některé otázky, může strana žádati, aby o tom rozhodl senát.
§ 181.
Je-li strana neschopna srozumitelně se vyjádřiti o předmětu sporu nebo ústně jednati.
(1) Jestliže strana, která se dostavila k ústnímu jednání bez zmocněnce, není schopna, aby se srozumitelně vyjádřila o předmětu sporu nebo aby ústně jednala, budiž rok předsedou odročen na dobu co nejkratší a tato strana poukázána, aby se k novému roku dostavila se způsobilým zmocněncem, je-li třeba, s advokátem, jinak že se bude míti za to, že se nedostavila. Opětně rok proto odročovati nelze.
Neschopnost zmocněnce nebo zákonného zástupce.
(2) Těchto ustanovení budiž obdobně užito také tenkráte, když zmocněnec strany není schopen srozumitelně se vyjádřiti o předmětu sporu nebo ústně jednati a strana sama buď není přítomna, nebo nemůže se s ní vzhledem k § 25, odst. 1 jednati. Jestliže takováto překážka nastane při zákonném zástupci, má předseda dáti zároveň potřebné příkazy, aby byl zřízen způsobilý zmocněnec.
§ 182.
Jaké účinky má odpor stran proti nařízením předsedovým.
(1) O odporu účastníka jednání proti přípustnosti předsedova nařízení týkajícího se řízení rozepře anebo proti přípustnosti otázky předsedy nebo člena senátu rozhoduje senát.
(2) Proti rozhodnutí senátu není samostatného prostředku opravného. Totéž platí o rozhodnutích senátu podle §§ 174, odst. 2, 177, odst. 2 a 180, odst. 2.
2. Senátem.
§ 183.
Kdy může býti několik sporů spojeno k společnému projednání.
(1) Je-li u téhož soudu zahájeno několik sporů mezi týmiž osobami nebo mezi touž osobou jakožto procesním odpůrcem a různými žalobci nebo žalovanými, mohou tyto spory usnesením senátu býti spojeny k společnému projednání, je-li patrno, že se tím jejich vyřízení zjednoduší nebo urychlí nebo zlevní. Za týchž podmínek může u krajských soudů senát k společnému jednání i rozhodnutí spojiti se svými spory i spory náležející jinak před samosoudce.
(2) Společným rozsudkem mohou býti rozhodnuty jen spory mezi týmiž stranami.
§ 184.
Oddělené jednání: a) o několika nárocích téže žaloby;
Senát může naříditi, aby se o několika nárocích téže žaloby jednalo odděleně. Rovněž může naříditi, aby se odděleně jednalo o vzájemných pohledávkách, kterých se domáhá žalovaný.
§ 185.
b) o samostatných sporných článcích nebo samostatných útočných nebo obranných prostředcích, vztahujících se na jeden a týž nárok;
(1) Vyskytne-li se při odůvodňování téhož nároku nebo při obraně proti témuž nároku několik samostatných sporných článků, nebo užije-li se vzhledem k témuž nároku několika samostatných útočných nebo obranných prostředků, může senát naříditi, aby bylo jednání omezeno nejprve na jeden nebo na některé z těchto sporných článků.
c) zejména o procesních obranách.
(2) Zejména může senát naříditi, aby se nejprve odděleně jednalo o námitce nepříslušnosti soudu, nepřípustnosti pořadu práva, sporu zahájeného nebo věci pravomocně rozsouzené.
§ 186.
Přerušení jednání soudem: a) pro předurčující jiný spor;
(1) Jestliže rozhodnutí sporu zcela nebo zčásti závisí na tom, zdali tu jest či není jistý právní poměr, který je předmětem jiného sporu nebo který má býti na jisto postaven v zahájeném řízení správním, může senát naříditi, aby bylo řízení přerušeno na tak dlouho, až bude o tomto právním poměru v onom jiném sporu nebo ve správním řízení pravomocně rozhodnuto.
b) pro spor o přípustnost vedlejší intervence nebo pro hlavní intervenci;
(2) Jednání o hlavní věci může senát přerušiti k návrhu také tehdy, vznikne-li spor o přípustnost vedlejší intervence, anebo pro hlavní intervenci.
(3) Po pravomocném vyřízení příslušné rozepře nebo správního řízení, hlavní intervence nebo sporu o přípustnost vedlejší intervence budiž k návrhu nebo z moci úřední pokračováno v řízení ve věci hlavní.
§ 187.
c) pro úmrtí strany zastoupené osobou opatřenou plnou mocí procesní, nebo pro ztrátu procesní způsobilosti takovéto strany;
(1) Zemře-li nebo pozbude-li procesní způsobilosti nebo zákonného zastoupení strana, která je zastoupena advokátem nebo jiným zmocněncem s plnou mocí procesní (§ 31), může senát na návrh zmocněncův, a jde-li o úmrtí strany, i na návrh odpůrcův spor přerušiti.
(2) Co se týče trvání tohoto přerušení a pokračování v řízení, platí zde obdobně ustanovení §§ 149 až 152 s tou obměnou, že obsílku nutno doručiti i zmocněnci.
§ 188.
d) pro podezření z trestného činu.
(1) Vznikne-li za sporu podezření z trestného činu, jehož vyšetření a odsouzení bude míti, jak lze předvídati, rozhodný vliv na řešení sporu, může senát naříditi, aby byl spor přerušen až do skončení trestního řízení.
(2) Takové přerušení se může státi zejména, je-li důvodné podezření, že listina důležitá pro rozhodnutí rozepře byla podvržena nebo padělána, nebo že se svědek, znalec nebo strana, k jejichž výpovědi by senát jinak, jak lze předvídati, při rozhodování přihlížel, dopustili křivé výpovědi.
(3) Po pravomocném skončení trestního řízení budiž k návrhu nebo z úřední moci pokračováno v přerušeném řízení ve věci hlavní.
§ 189.
Volnost senátu zrušiti takováto svoje usnesení.
(1) Senát může k návrhu nebo z úřední moci zase zrušiti svá usnesení o tom, aby bylo jednání nebo řízení odděleno, spojeno nebo přerušeno. Zrušení toto nemůže již býti nařízeno, když je senát vázán rozsudkem, který vydal, nebo když se ono nařízení stalo předmětem rozhodnutí stolice vyšší.
(2) Bude-li zrušeno společné projednávání sporu senátního se sporem, který by náležel před samosoudce, náleží senátu, aby dále jednal a rozhodoval i ve sporu samosoudcovském.
Opravné prostředky.
(3) Proti usnesením podle §§ 183 až 188, pokud nestanoví, aby bylo řízení přerušeno, není opravného prostředku. Proti usnesení, kterým bylo odepřeno pokračovati v přerušeném řízení, rekurs se připouští.
Konec jednání.
§ 190.
Kdy se jednání končí.
(1) Předseda prohlásí jednání za skončené, když senát pokládá věc, o niž jde, nebo otázku, o níž má býti rozhodnuto odděleně, za úplně probranou a zralou k rozhodnutí.
Jednotnost přelíčení.
(2) Jednání se pokládá až do prohlášení, že je skončeno, za jediný celek.
Kdy lze přelíčení skončiti, aniž byly všechny připuštěné důkazy provedeny.
(3) Jednání může býti prohlášeno za skončené, třebas ještě nejsou provedeny všechny připuštěné důkazy, jde-li jen o provedení jednotlivých důkazů soudcem dožádaným a vzdají-li se buďto obě strany jednání o jich výsledku, nebo má-li senát za to, že se bez takového jednání obejde, anebo jde-li o důkaz spisy veřejných úřadů nebo veřejnými listinami a vzdají-li se obě strany jednání o výsledku tohoto dokazování. V těchto případech soud, jakmile dojdou spisy o provedení důkazů nebo vyžádané spisy a listiny, rozhodne, aniž znovu nařídí přelíčení.
Opětné zahájení skončeného jednání.
Senát může naříditi, aby jednání již skončené bylo opět zahájeno, jeví-li se mu toho pro rozhodnutí třeba.
§ 191.
Práva samosoudcova.
Projednává-li spor samosoudce, příslušejí mu práva vyhrazená v tomto zákoně jinak senátu i jeho předsedovi.
Výtka vad.
§ 192.
Kdy se nepřipouští.
(1) Porušení předpisů upravujících řízení, zejména pak formu procesního úkonu, nemůže strana, jež se má tím za postiženou, již vytýkati, jestliže se dala do dalšího projednávání věci, aniž vytkla poklesek, ač jí byl znám nebo znám býti musil.
Kdy jí není třeba.
(2) Ustanovení toto nemá platnosti, byl-li porušen předpis, jehož šetření se strana nemůže účinně vzdáti.
(3) Stane-li se výtka za přelíčení a není-li jí ihned za jednání vyhověno tím, že tvrzený poklesek bude napraven, budiž výtka poznamenána v protokole.
(4) Byly-li předpisy uvedené v odstavci 1 porušeny mimo ústní jednání, budiž výtka učiněna podáním nebo přednesena ústně při nejbližším ústním jednání dříve, než se strana dá do tohoto jednání.
Třetí hlava.
Udržování pořádku a kázně při zasedání.
§ 193.
Všeobecná povinnost předsedova.
Předseda senátu má pečovati o to, aby byl při ústním jednání zachován pořádek. Má právo volati k pořádku osoby, které jednání ruší nepřiměřeným chováním a učiniti jiná potřebná opatření.
§ 194.
Vykázání osob z ústního jednání a jeho následky.
(1) Projevy pochvaly a nesouhlasu jsou zapověděny.
(2) Kdo, ač napomenut, ruší jednání, může býti z jednání vykázán. Účastníka jednání lze vykázati jen usnesením senátu a teprve potom, když účastníku bylo tím pohroženo a byly mu připamatovány právní následky takového opatření.
(3) Strana musí zejména býti upozorněna na možnost, že bude-li vykázána, může býti proti ní vynesen rozsudek pro zmeškání nebo rozsudek podle § 404.
(4) Když byl vykázán účastník jednání, může se k návrhu postupovati proti němu tak, jako by se byl vzdálil dobrovolně.
§ 195.
Tresty na hrubší nepřístojnost.
(1) Tomu, kdo se při jednání dopustí hrubší nepřístojnosti, zejména tím, že urazí člena soudu, stranu, zástupce, svědka, nebo znalce, může senát uložiti pořádkový trest (§ 219) s výhradou stíhání trestním soudem nebo stíhání kárného.
(2) Tomu, kdo se zprotiví nařízením předsedy nebo soudu, daným k zachování pořádku a pokoje, může býti uložena vazba až do tří dnů.
§ 196.
Tresty proti zmocněnci.
(1) Ruší-li procesní zmocněnec jednání (§ 194) nebo chová-li se nepřístojně nebo urážlivě (§ 195), může mu senát dáti důtku nebo pořádkový trest až do 1.000 Kč.
Odnětí slova a odročení na náklady zmocněncovy.
(2) Pokračuje-li zmocněnec ve svém nenáležitém chování, anebo protiví-li se nařízením předsedy nebo soudu, daným k zachování pořádku, může mu býti usnesením senátu odňato slovo, a je-li třeba, může býti strana vyzvána, aby si zřídila zmocněnce jiného; nemohlo-li by se to státi ihned, budiž rok z úřední moci odročen. Náklady zmařeného roku a odročení stihnou provinilého zmocněnce.
Odevzdání věci kárnému úřadu.
(3) Za přitěžujících okolností může senát, je-li zmocněnec advokátem, veřejným notářem nebo kandidátem advokátním, mimo to odevzdati tu věc příslušnému jeho úřadu kárnému.
Použití na zástupce státu.
(4) Ustanovení odstavce 2 a 3 platí i pro zástupce státu.
§ 197.
Vykonatelnost těchto usnesení.
Usnesení podle předchozích ustanovení jsou ihned vykonatelná.
§ 198.
Opatření proti vojenským osobám.
Provinila-li se podle § 195 osoba podrobená trestní vojenské pravomoci nebo osoba četnictva, obrátí se předseda na představené vojenské (četnické) velitelství o její potrestání.
§ 199.
Stejné oprávnění samosoudce a soudce dožádaného nebo soudce z příkazu.
Oprávnění propůjčená v této hlavě předsedovi a senátu, příslušejí také samosoudci a soudci dožádanému nebo soudci z příkazu při jednáních a úkonech, které se před nimi konají.
Čtvrtá hlava.
Smír
§ 200.
Pokusy o smír při ústním jednání.
(1) Soud se může při ústním jednání v každém období k návrhu nebo z úřední moci pokusiti o smírné odklizení rozepře nebo o dohodu o jednotlivých sporných článcích. Dojde-li ke smíru, budiž k návrhu zapsán jeho obsah do jednacího protokolu.
(2) Pro pokus smíru nebo pro sepsání smíru mohou býti strany poukázány, jestliže k tomu svolí, před soudce z příkazu nebo soudce dožádaného.
Odročení roku pro jednání o smír:
(3) Soud může pro návrhy na smír nebo pro zahájené již vyjednávání o smír odložiti počátek jednání nebo další projednávání, ale jen jednou a na dobu co nejkratší, a jen lze-li důvodně očekávati, že ke smíru dojde. Proti zamítnutí návrhu na takové odročení není opravného prostředku.
§ 201.
Smluvená přísaha ve smíru.
(1) V soudním smíru může býti uznání právního poměru nebo převzetí závazku k plnění, snášení nebo opominutí učiněno závislým na vykonání smluvené přísahy. Přísaha smí míti za předmět jen sporné skutkové okolnosti.
(2) Ve smíru musí býti určen rok, při kterém přísaha má býti vykonána, nebo ustanovena alespoň lhůta, v které má strana přísahou povinná požádati o položení tohoto roku. Přísaha se koná před předsedou senátu nebo před soudcem z příkazu nebo dožádaným.
§ 202.
Snímky protokolů.
Stranám buďtě k žádosti a na jejich náklad vydány snímky protokolu o smíru. Rovněž budiž, byla-li vykonána přísaha smluvená smírem, straně o to žádající vydán opis protokolu o vykonání přísahy.
Pátá hlava.
Protokoly.
Jednací protokoly.
203.
Všeobecné údaje protokolů.
(1) O každém ústním jednání budiž sepsán protokol (jednací protokol). Protokol tento má obsahovati mimo zápisy a údaje zákonem zejména nařízené:
1. pojmenování soudu, jména soudců, zapisovatele, a byl-li přibrán tlumočník, jeho jméno, místo a čas jednání, a jedná- li se před rozhodujícím soudem, údaj, zdali se jednalo veřejně, nebo zda byla veřejnost vyloučena;
2. jména stran a jejich zástupců, jakož i krátké označení sporné věci;
3. pojmenování osob, které se jako strany nebo jako jejich zástupcově nebo zmocněnci dostavily k jednání.
(2) Při prvých rocích nebo přelíčeních, při kterých byl vynesen rozsudek pro zmeškání, osvědčený záznamem o rozsudku, nahrazuje tento záznam jednací protokol. Žalobce může proti údajům záznamu o rozsudku vznésti odpor ve smyslu § 208.
§ 204.
Zvláštní údaje protokolu.
(1) Zápisem do jednacího protokolu buďte osvědčeny:
1. prohlášení stran, která obsahují obmezení nebo změnu žaloby, obmezení plné moci (§ 32, odst. 1), výslovné uznání nebo vzdání nároku, o nějž ve sporu jde; nebo části jeho, vzdání opravných prostředků, jakož i prohlášení o navrženém přísežném výslechu některé strany;
2. návrhy stran při jednání, jimž soud nevyhověl, nebo které strany až do konce roku nevzaly zpět;
3. soudní rozhodnutí vynesená a prohlášená při jednání, jakož i ta nařízení a opatření předsedova, proti kterým je dovolen opravný prostředek.
(2) Prohlášení a návrhy dotčené v odstavci 1, č. 1 a 2, mohou býti i připojeny k protokolu písemně jako přílohy. Stalo-li se tak, nebudou osvědčeny jednacím protokolem.
§ 205.
Protokolování obsahu přednesu stran o skutkovém stavu věci a o důkazech.
(1) Do každého protokolu o ústním jednání budiž kromě údajů o povšechném postupu jednání pojat zhuštěně a úsečně obsah přednesu obou stran, jejž učinily o skutkovém stavu věci.
(2) Dále buďte v protokole označeny průvodní prostředky stranami nabízené pro tvrzení, která zůstala sporná.
(3) Soud může k návrhu nebo z úřední moci naříditi, aby byly jednotlivé části skutkového nebo důkazního přednesu do protokolu zapsány obšírněji.
(4) Nelze-li přelíčení skončiti v týž den, budiž při každém jednotlivém roku to, co při něm bylo předneseno, protokolováno zvláště.
(5) Soud může naříditi, aby byl protokol zcela nebo zčásti zapisovatelem napsán podle předsedova diktátu těsnopisně.
§ 206.
Jak se protokoluje přednes stran o skutkových okolnostech a o důkazech, jsou-li tu přípravná podání.
(1) Obsah skutkového a průvodního přednesu budiž co možná osvědčen poukazem k přípravným podáním, ke spisům přípravného řízení, jakož i k vylíčení stavu věci v sepsaném usnesení průvodním; pokud jsou tu přípravná podání nebo spisy přípravného řízení, stačí, když se protokolují všechny důležité odchylky ústního přednesu.
(2) Protokolovati jednotlivé přednesy stran není dovoleno. Osnovy jednacích protokolů nesmějí býti přijímány, strany a jejich zmocněnci nesmějí svá prohlášení do protokolu diktovati.
(3) Zdráhají-li se strany účastniti se protokolování, není to na překážku zápisu.
(4) V protokole nebudiž psáno nic mezi řádky. Dojde-li ke škrtům, musí škrtnutá slova zůstati čitelná. Doplňky buďtež psány na okraj nebo na konci protokolu a buďtež podepsány zvlášť.
§ 207.
Souhrnný protokol.
(1) Protokolování podle § 205 se může státi také tím způsobem, že předseda ihned, jakmile strany svoje vzájemné přednesy skončí, vylíčí za jejich přítomnosti § 206, odst. 3) zhuštěně stav věci podle jejich přednesu a toto vylíčení dá zapsati do protokolu, co možná s poukazem k obsahu procesních spisů.
(2) Jestliže je pro obsah projednané látky nebo pro jiné okolnosti třeba nebo vhodno, aby se protokolovalo dříve, může se tak státi již za ústního líčení tím způsobem, že se obsah jednotlivých oddílů jednání shrne (§§ 184 a 185) a zapíše do protokolu.
§ 208.
Součinnost stran při protokolování; odbor proti protokolu.
(1) Protokol budiž stranám předložen k prohlédnutí nebo přečten a budiž jimi podepsán. Stranám je dovoleno po nahlédnutí nebo přečtení protokolu upozorniti na všechno, v čem se obsah jednání v protokolu vylíčený neshoduje se skutečným průběhem jednání. Oprava obsahu protokolu, kterou soud uznává za nutnou, stane se dodatkem k protokolu. Nedojdou-li prohlášení stran povšimnutí, může býti proti jednacímu protokolu vznesen odpor.
(2) Podá-li strana z tohoto nebo z některého jiného důvodu odpor proti jednotlivým údajům protokolu, budiž dodatkem k protokolu poznamenáno, co bylo proti protokolování namítáno. Advokátovi (§ 26) může soud naříditi, aby svůj odpor stručně sepsal; odpor takto sepsaný budiž přiložen k protokolu.
§ 209.
Zvláštní ustanovení o protokolu sepsaném těsnopisně.
(1) Ustanovení § 208 se vztahují i na těsnopisné protokoly (§ 205, odst. poslední).
(2) Těsnopisné stati protokolu musí býti převedeny v obyčejné písmo, podepsány soudcem i zapisovatelem a do tří dnů od skončení roku přiloženy k protokolu jako jeho příloha. Strany mohou do dalších tří dnů do tohoto převodu nahlédnouti a proti chybnému převodu podati odpor. Odpor může býti podán ústně nebo písemně. Patrné nesprávnosti v sepsání nebo v převodu může soud kdykoliv upraviti také dodatečně.
(3) Převodu v obyčejné písmo není třeba, byla-li věc při roku vyřízena smírem, zpětvzetím žaloby nebo rozsudkem pro uznání nebo vzdání a opis protokolu nebyl žádán. Smír, prohlášení, že žalobce béře žalobu zpět, uznání a vzdání musí býti v takovém případě protokolovány obyčejným písmem.
§ 210.
Podpis protokolu:
a) stranami;
(1) Jestliže se některá strana nemůže podepsati nebo se může podepsati toliko znamením ruky, budiž připojeno její jméno v protokole zapisovatelem.
(2) Vzdálí-li se strana před protokolováním nebo odepře-li protokol podepsati, budiž to osvědčeno dodatkem k protokolu; v tomto dodatku buďtež udány i důvody, proč se strana tak zachovala.
b) soudem.
(3) Protokol podpisují předseda, zapisovatel, a byl-li k jednání přibrán, i tlumočník. Zajde-li předsedu překážka, podpíše protokol nejstarší člen senátu.
§ 211.
Opravné prostředky.
(1) Proti usnesením a opatřením samosoudců, která se týkají protokolování, není samostatného opravného prostředku.
(2) Jestliže se v řízení před senátem proti takovýmto usnesením a opatřením předsedovým podá ohrazení, rozhodne o tom senát. Proti jeho rozhodnutí není samostatného prostředku opravného.
§ 212. Průvodnost protokolu.
(1) Pokud není výslovného odporu strany, je protokol podle předcházejících předpisů sepsaný plným důkazem o průběhu a obsahu jednání.
(2) Jen protokolem může býti prokázáno, že bylo šetřeno formalit ústního jednání
(3) Průvodní moc protokolu není dotčena změnou v osobě soudcově.
Protokoly mimo ústní jednání.
§ 213.
(1) Protokoly sepsané mimo ústní jednání mají kromě údajů podle § 203 a zjištění podle § 204 obsahovati stručné vylíčení úředního jednání a stručný údaj toho, co o skutkových okolnostech přednesly strany nebo třetí osoby.
(2) Ustanovení §§ 205 až 212 platí i pro tyto protokoly.
Význam obsahu protokolu.
a) Pro soud;
§ 214.
(1) K obsahu jednacího protokolu a jeho příloh, jakož i k obsahu protokolů, za rozepře sepsaných soudcem z příkazu nebo dožádaným a jsoucích po ruce rozhodujícímu soudu,
a jejich příloh budiž hleděno povinnosti úřední.
b) pro strany.
(2) Jestliže strany nebyly přítomny při jednání soudce z příkazu nebo dožádaného, budiž jim, pokud nemají místa ustanovení § 190, odst. 3, před rozhodnutím dána příležitost vysloviti se v ústním jednání o výsledcích tohoto jednání a o údajích obsažených v zaslaných spisech.
Šestá hlava.
Spisy.
§ 215.
Právo dovolávati se písemností.
Každá strana se může k odůvodnění svých návrhů dovolávati také písemností, které jí byly doručeny k podnětu odpůrcovu. Jestliže se ztratily a ani u soudu není jejich stejnopis, může strana žádati, aby jí bylo odpůrcem dovoleno poříditi si svým nákladem opisy příslušných písemností, které má v rukou.
§ 216.
Právo nahlížeti do spisů a poříditi si opisy.
Strany mohou nahlédati do všelikých spisů, které se týkají jejich rozepře a jsou u soudu (spisy procesní), vyjímajíc návrhy rozsudků a usnesení, protokoly o poradách a hlasování soudu a takové písemnosti, které obsahují opatření disciplinární; s týmž omezením si mohou na svůj náklad dáti pořídit opisy procesních spisů a výpisy z nich.
§ 217.
Právo osob třetích nahlížeti do spisů a poříditi si opisy.
Se svolením obou stran mohou také třetí osoby nahlédnouti do procesních spisů a poříditi si z nich opisy. Jestliže strany nesvolí, může osobě třetí, pokud osvědčí právní nebo vědecký zájem, přednosta soudu dovoliti, aby do spisů nahlédla a pořídila si z nich opisy.
§ 218.
Vrácení písemností straním.
Písemnosti stranou soudu odevzdané buďte jí vráceny k její žádosti, když účel uschování minul.
Sedmá hlava.
Tresty a pokuty.
§ 219.
(1) Pořádkový trest nesmí přesahovati 500 Kč, proti advokátovi 1000 Kč; trest pro svévoli nesmí přesahovati 3000 Kč.
(2) Peněžité tresty a pokuty, uložené podle tohoto zákona, připadají státu.
(3) Jestliže by vinník nemohl platiti, budiž peněžitý trest proměněn ve vazbu. Trvání vazby ustanoví soud; avšak vazba nesmí přesahovati deset dnů. Proti zmocněncům ze stavu advokátů, kandidátů advokacie, veřejných notářů a veřejných úředníků, kteří při výkonu svého úřadu vystupují jako zmocněnci, jakož i ze stavů jmenovaných v § 26, odst. 1 nemá proměna ve vazbu místa.
(4) Peněžité pokuty uložené podle tohoto zákona nelze změniti ve vazbu.
(5) Trestní opatření buďte vykonána z úřední moci.
Osmá hlava.
Nedělní klid a soudní prázdniny.
§ 220.
Kdy se nesmějí roky konati.
V neděli, zákonný den sváteční nebo památný nesmějí se roky konati.
§ 221.
Soudní prázdniny.
Soudní prázdniny počínají 1. červencem a končí 15. srpnem.
§ 222.
Jejich význam.
(1) Za soudních prázdnin se konají roky a vydávají rozhodnutí jen ve věcech prázdninových.
(2) V jiných věcech se konají jen prvé roky a procesní úkony uvedené v § 239. Soudní prázdniny nepůsobí na řízení upomínací.
§ 223.
Co je podle zákona prázdninovou věcí.
Věcmi prázdninovými jsou:
1. spory směnečné;
2. spory o pokračování ve stavbě nebo v jiném díle;
3. spory o uznání otcovství k nemanželskému dítěti a o nároky, příslušející podle zákona matce a dítěti proti nemanželskému otci;
4. jiné spory o výživné, k němuž je žalovaný povinen podle zákona;
5. spory na ochranu držby;
6. řízení o výpovědích, odevzdání a převzetí pachtovaných nebo najatých věcí, bytů nebo jiných místností, jakož i jiné spory o vyklizení nemovitostí;
7. spory z poměru pracovního, služebního nebo učebního;
8. spory mezi loďaři, lodníky, plťaři povozníky nebo hostinskými nebo osobami postavenými jim podle předpisů soukromého práva v této příčině na roveň a jejich zákazníky, cestujícími nebo hostmi o závazcích z těchto jejich vzájemných poměrů;
9. řízení o návrzích na zajištění důkazů;
10. spory vzniklé za exekučního řízení a z jeho podnětu.
§ 224.
Prázdninové věci z usnesení soudu.
Přednosta soudu nebo předseda senátu může mimo to také ještě jinou věc potřebující rychlého vyřízení prohlásiti v jednotlivém případě za věc prázdninovou. Rozhodnutí jeho nelze bráti v odpor opravným prostředkem.
§ 225.
(1) Připadne-li počátek soudních prázdnin do běhu lhůty nebo počátek lhůty do soudních prázdnin, prodlužuje se lhůta o celou dobu nebo onu část soudních prázdnin, která zbývá ještě při počátku lhůty.
(2) Soudní prázdniny nemají vlivu na počátek a uplynutí lhůt ve věcech prázdninových, konečných lhůt v opravném řízení proti rozsudkům pro zmeškání, zahrnujíc v to i odpor, a proti rozsudkům pro uznání a vzdání a lhůty pro návrh na navrácení v předešlý stav.