§ 402.
Jak se odpor soudem vyřídí.
(1) Odpor nepřípustný nebo opožděný budiž soudem odmítnut z úřední moci usnesením. Jinak soud nařídí k odporu ústní jednání.
(2) Podá-li odpor žalobce, omezí se toto jednání na úkony vyhrazené prvému roku (§ 239).
(3) Je-li odpor podán žalovaným, bude toto jednání určeno zároveň i k přelíčení (§ 244).
V tomto případě účinky, jež tento zákon pojí k tomu, že jisté úkony nebyly žalovaným předsevzaty při prvém roku, nastávají již tím, že nebyly spojeny hned s odporem (§ 401, odst. 4).
(4) Nedostaví-li se strana, jež odpor podala, k ústnímu jednání ustanovenému podle odstavce 1 a rovněž, nespojí-li žalovaný se svým odporem odpověď na žalobu, odmítne soud odpor usnesením a vysloví, že rozsudek odporem dotčený zůstává v platnosti. Proti těmto zmeškáním se nepřipouští navrácení k předešlému stavu.
(5) Jinak pozbývá odporem rozsudek účinnosti a rozepře se vrací do stavu, v němž byla v době padání odporu.
(6) Náklady spojené s podáním odporu nese strana odporující vždy ze svého a nemá nikdy proti straně druhé nároku na jich náhradu.
§ 403.
Zmeškání odpovědi na žalobu:
a) nebyly-li při prvém roku ohlášeny procesní obrany;
(1) Nepodá-li žalovaný odpověď na žalobu včas, může žalobce navrhnouti (§ 139, odst. 2), aby byl vynesen rozsudek pro zmeškání ve věci hlavní (§ 398 ). O tom rozhodne předseda senátu jako samosoudce do osmi dnů, nenařídě ústní jednání.
b) byly-li ohlášeny.
(2) Vznesl-li však žalovaný při prvém roku obranu nepřípustnosti pořadu práva, nepříslušnosti soudu, rozepře zahájené nebo pravomocně rozhodnuté, budiž k návrhu žalobcovu (odstavec 1) položen rok k ústnímu přelíčení. Přelíčení se v tomto případě omezí na ony obrany. Byly-li zamítnuty, budiž ihned vydán rozsudek pro zmeškání ve věci hlavní (§ 398).
(3) Dostaví-li se žalovaný k roku, není to na překážku tomu, aby byl vydán tento rozsudek pro zmeškání. K ústnímu přednesu žalovaného ve věci samé nebuď hleděno při vydání rozsudku pro zmeškání, leč by šlo toliko o vývody právní, ponechávající skutkový podklad žaloby nedotčeným.
(4) Nedostaví-li se žalobce k roku položenému k jeho návrhu, může dostavivší se žalovaný navrhnouti, aby bylo nicméně jednáno a rozhodnuto o obranách uvedených v odstavci 2. Neučiní-li tohoto návrhu, nastane klid řízení. Budou-li obrany zamítnuty, platí ustanovení odstavce 2, věty poslední.
§ 404.
Zmeškání roku k přelíčení.
(1) Byl-li po odpovědi na žalobu, podané včas, položen rok k přelíčení a některá že stran zmešká tento nebo pozdější rok k přelíčení, může dostavivší se strana navrhnouti při tomto roku vynesení rozsudku. Při tom se smí k novému skutkovému přednesu dostavivší se strany, který odporuje obsahu jejích podání nebo dřívějším jejím prohlášením a údajům o skutkových okolnostech, hleděti jen potud, pokud byl nový přednes ještě před tímto rokem oznámen odpůrci přípravným podáním. Naproti tomu buď hleděno při vynesení rozsudku nejen k výsledkům důkazů dříve provedených, nýbrž i ke dřívějším prohlášením a skutkovým údajům strany nyní obmeškalé, pokud jsou dotvrzeny obsahem přípravných podání, jednacím protokolem a jeho přílohami nebo protokolem zřízeným u soudce z příkazu nebo dožádaného anebo pokud jsou předmětem důkazu nařízeného soudem při některém dřívějším roku.
(2) Ustanoveními předchozího odstavce nejsou dotčena zvláštní ustanovení § 402.
§ 405.
Ustanovení §§ 398, 399, 402, odst. 4, § 403, odst. 4 a § 404 budiž užito i tenkráte, byla-li strana pro nepřiměřené chování vykázána ze soudní síně.
§ 406.
Nač nemá zmeškání vlivu.
(1) Tím, že strana rok zmeškala, není nijak dotčeno užití těch ustanovení, která nařizují, k čemu má soud z úřední moci přihlížeti, a ani odpůrce není zproštěn povinnosti podati ty důkazy, jichž je třeba pro okolnosti, ke kterým má býti z úřední moci přihlíženo.
(2) Rovněž není obmeškání strany na závadu tomu, aby byl důkaz prováděn před rozhodujícím soudem, ani tomu, aby byl vyložen výsledek dokazování, jež nebylo provedeno před soudem rozhodujícím.
§ 407.
Odmítnutí návrhu na vydání rozsudku pro zmeškání.
(1) Návrh, aby byl vynesen rozsudek pro zmeškání strany (§§ 398, 403 a 404), budiž odmítnut:
1. není-li výkazu o tom, že nedostavivší se strana byla k roku řádně obeslána. Soudce si však může k návrhu dostavivší se strany vyhraditi vynesení rozsudku až do dne, který určí, a jednání skončiti. Jestliže z dodacích lístků došlých v ustanovené lhůtě nebo vyšetřováním o doručení vyjde najevo, že obsílka byla liknavé straně doručena tak v čas, že se mohla k jednání dostaviti nebo vyslati za sebe zmocněnce, buď do osmi dnů potom, kdy došel dodací lístek nebo skončilo vyšetřování o doručení, vydán rozsudek pro zmeškání;
2. je-li soudu známo, že se staly živelní pohromy nebo jiné neodvratné události, pro které strana, která rok zmeškala, asi se nemohla dostaviti;
3. nemůže-li přítomná strana při roku podati průkaz, jehož soud žádá o okolnosti, k níž musí hleděti z úřední povinnosti.
(2) Návrh, aby byl vynesen rozsudek pro zmeškání proti společníkům v rozepři, budiž odmítnut při společenství ve sporu, které se má posuzovati podle § 12, jestliže třeba jen při jednom společníku schází důkaz, že byl obeslán, anebo jestliže se jen některému z nich naskytla některá z překážek uvedených v odstavci 1, č. 2.
(3) Nebude-li vyhověno návrhu, aby byl vydán rozsudek pro zmeškání strany, budiž rok z úřední moci na přiměřený čas odročen a také obmeškalá strana opět obeslána k novému roku.
§ 408.
Je-li návrh, aby byl vynesen rozsudek pro zmeškání strany, usnesením odmítnut, avšak usnesení toto bude k rekursu zrušeno, budiž rozsudek vynesen bez nového roku.
Obsah rozsudku.
§ 409.
Rozsudek nechť vyřídí všechny návrhy v hlavní věci.
Rozsudek v hlavní věci nechť vyřídí všechny návrhy jí se týkající, ačli o tom neb onom z nich nebylo již dříve rozhodnuto nebo rozhodnutí vyhrazeno.
§ 410.
Nesmí přiřknouti, co nebylo navrženo.
Soud není oprávněn přiřknouti straně něco, co nebylo navrženo. To platí zejména o měně, plodech, úrocích a jiných vedlejších příslušnostech.
§ 411.
Kdy lze odsouditi k dávkám ještě nedospělým.
Odsouditi k plnění lze jen tehdy, když v době vynesení rozsudku dospělost již nastala. Při nárocích na výživné, na důchody nebo na jiné dávky opakující se a nezávislé na vzájemném plnění, lze odsouditi také k plnění, které dospěje teprve po vydáni rozsudku.
§ 412.
Kdy lze uložiti jistotu za plnění.
(1) Byl-li žalovaný odsouzen, aby jako náhradu škody platil peněžitý důchod, může mu soud k návrhu v rozsudku uložiti, aby dal jistotu (§ 55), je-li toho patrně třeba k zajištění příštích platů. Nebyl-li takový návrh učiněn před skončením jednání v první stolici, může se oprávněný kdykoli později jistoty domáhati žalobou, jestliže se majetkové poměry zavázaného mezi tím podstatně zhoršily.
(2) Za téže podmínky může oprávněný žalovati o zvýšení jistoty stanovené již rozsudkem.
§ 413.
Nárok na odškodné za svévolné vedení rozepře.
(1) Shledá-li soud, že se podlehnuvší strana soudila zřejmě svévolně, může ji k návrhu zvítězivší strany odsouditi k přiměřené náhradě škody.
(2) Jednáním o tomto návrhu nesmí býti oddalováno rozhodnutí ve věci hlavní; budě-li rozhodnuto ve věci hlavní dříve, budiž v jednání o návrhu na náhradu škody, pokud se jednání o něm nestalo zbytečným, pokračováno a rozhodnuto rozsudkem doplňovacím.
(3) Při stanovení náhrady škody budiž dbáno předpisu § 273.
§ 414.
Lhůta k plnění.
(1) V rozsudku, jímž se ukládá závazek k plnění, budiž zároveň určeno, v jaké lhůtě se má státi.
(2) Neustanovuje-li tento zákon jinak, buď zpravidla uloženo splniti závazek do patnácti dnů. Soud však může, je-li toho naléhavá potřeba, k návrhu žalobcovu určiti lhůtu kratší a za mimořádných okolností k návrhu žalovaného i lhůtu delší.
(3) V rozsudku odsuzujícím k plnění, jež dospěje teprve po rozsudku (§ 411), budiž určen také den splatnosti těchto dávek.
(4) Zavazuje-li rozsudek konati práce nebo plniti něco, co vyžaduje svou povahou delšího času, vyměří soud lhůtu k plnění přiměřeně k povaze věci a k poměrům zavázaného. Při tom budiž hleděno zvláště k tomu, aby to, co má zavázaný vykonati, nepřekáželo mu ve včasné setbě a sklizni.
(5) Lhůty k plnění se počínají dnem, kdy rozsudek nabývá účinnosti proti stranám (§ 419). Byl-li proti rozsudku podán opravný prostředek s účinkem odkládacím, počíná lhůta k plnění dnem po pravomoci rozsudku.
Právní moc rozsudku.
§ 415.
(1) Rozsudky, proti nimž už není opravného prostředku, jsou účastny právní moci potud, pokud v nich bylo rozhodnuto o nároku vymáhaném žalobou nebo žalobou navzájem anebo o právním poměru nebo právu, které se za rozepře staly spornými a vzhledem k nimž bylo podle § 236 nebo § 248, odst. 2 žádáno, aby bylo na jisto postaveno, zda tu jsou, či nejsou. Rozhodnutí o tom, že vzájemná pohledávka, kterou žalovaný uplatňoval započtením, není po právu nebo že zanikla kompensací, jest účastno právní moci jen až do částky, kterou má býti započtena.
(2) K právní moci rozsudku budiž hleděno z moci úřední.
Kdy lze žalovati o změnu pravomocného rozsudku.
(3) Bylo-li pravomocným rozsudkem uloženo plnění, které dospěje teprve po rozsudku (§ 411), může se i oprávněný i zavázaný žalobou na soudě dřívější rozepře domáhati změny výše a trvání dávek, změní-li se podstatně poměry, na jejichž základě určil soud výši nebo trvání dávek, a došlo-li ke změně oněch poměrů v době, kdy ji nynější žalobce v dřívější rozepři podle tohoto zákona již nemohl uplatňovati. Změniti dřívější rozsudek lze s účinností teprve ode dne podání nové žaloby.
Vynesení, prohlášení a doručení rozsudku.
§ 416.
Kým smí býti rozsudek vynesen; změna v osobě soudců.
(1) Rozsudek může býti vynesen toliko těmi soudci, kteří se účastnili přelíčení jež je základem rozsudku.
(2) Nastala-li před vynesením rozsudku změna v osobě soudců, budiž jednání znovu provedeno s užitím žaloby, průkazů připojených ke spisům, jednacího protokolu a jeho příloh. O tom, má-li býti důkaz již provedený opakován, či má-li býti užito výsledků důkazu provedeného již dříve podle § 288, rozhodne nový soud, zhodnotě pečlivě všechny okolnosti daného případu. Ustanovení § 279, odst. 3 platí i zde.
§ 417.
Prohlášení rozsudku.
(1) Rozsudek budiž na základě ústního jednání možno-li hned po jeho skončení vynesen a prohlášen. Prohlášen buď výrok rozsudku a podstatné důvody rozhodnutí. Prohlášení rozsudku není závislé na přítomnosti stran. U rozsudků pro zmeškání může býti jejich prohlášení nahrazeno oznámením, že se vydává rozsudek podle návrhu.
(2) Určení nákladů může býti při prohlášení rozsudku odloženo do jeho písemného vyhotovení a svěřeno jednomu členu senátu.
(3) Prohlášený rozsudek budiž doručen stranám v písemném vyhotovení (§ 420).
§ 418.
Kdy lze vynésti rozsudek písemně.
Nemůže-li býti rozsudek vynesen ihned po skončení přelíčení, zejména proto, že přelíčení bylo skončeno podle § 190, odst. 3 před provedením důkazu, budiž rozsudek vynesen v osmi dnech po konci přelíčení, v případě pak § 190, odst. 3 v osmi dnech potom, co dojdou spisy. Rozsudek se tu zvlášť neprohlašuje.
§ 419.
Účinnost rozsudku.
(1) Rozsudek se stane účinným proti stranám teprve doručením písemného vyhotovení.
(2) Soud je však vázán svým rozhodnutím, jakmile je prohlášeno.
(3) Rozsudek na základě vzdání nebo uznání, prohlášený v přítomnosti obou stran, nabývá účinnosti proti stranám prohlášením a doručí se v písemném vyhotovení toliko tehdy, jestliže strany o to požádají. Rozsudek pro zmeškání, kterým se žalobě vyhovuje, stává se účinným proti žalobci prohlášením (§ 417, odst. 1); vyhotovení rozsudku se žalobci doručí toliko tehdy, jestliže o to požádá.
Písemné vyhotovení.
§ 420.
Obsah písemného rozsudku.
(1) Rozsudek v písemném vyhotovení má obsahovati:
1. označení soudu a jména soudců, kteří při rozhodnutí spolu působili;
2. označení stran podle jména (jméno a příjmení), zaměstnání, bydliště a podle jejich postavení ve sporu, jakož i označení jejich zástupců a zmocněnců;
3. nález rozsudečný;
4. skutkovou podstatu;
5. rozhodovací důvody.
(2) Skutková podstata a rozhodovací důvody buďtež zevně odděleny od rozsudečného výroku. V skutkové podstatě nutno stručně vylíčiti skutkový děj, jak vyplývá z přelíčení v době, kdy bylo skončeno, a vytknouti návrhy činěné stranami ve věci hlavní. Opisovati skutkové přednesy ze spisů a protokolů se nepřipouští; totéž platí o výsledcích provedených důkazů.
(3) V rozhodovacích důvodech budiž uvedeno, které skutečnosti stranami tvrzené má soud za zjištěné; kterými průvody a z jakých důvodů. Odporují-li si důkazy, je třeba uvésti, podle kterých z nich nabyl soud přesvědčení o pravdivosti toho neb onoho tvrzení stran. Konečně budiž uvedeno, podle kterých zákonných ustanovení soud danou věc posuzoval a výrok učinil.
(4) Odmítl-li soud skutkový a důkazní přednes stran podle §§ 174, 275, odst. 2, § 276, odst. 2 a § 279, odst. 3 nebo odmítl-li nabídnutý důkaz proto, že listina nebyla včas předložena, že svědek nebyl přesně označen nebo že uplynula marně lhůta k provedení důkazu, vytkne to soud v skutkové podstatě a při tom uvede obsah odmítnutého přednesu nebo nabídnutý důkaz.
(5) Rozsudky pro zmeškání, vzdání nebo uznání lze sepsati zkráceně a možno k tomu užíti stejnopisu žaloby nebo rubriky. Podrobnosti ustanovuje vládní nařízení.
§ 421.
Podpis rozsudku.
(1) Prvopis písemného vyhotovení rozsudku budiž podepsán předsedou senátu a zapisovatelem. Byl-li vydán rozsudek pro zmeškání žalovaného podle žádosti žalobcovy nebo rozsudek na základě vzdání nebo uznání, může býti prvopis rozsudku nahrazen záznamem o rozsudku, jejž podpíše soudce. Podrobnější předpisy o záznamu rozsudku budou vydány vládním nařízením.
Výpis z rozsudku.
(2) Výpis z rozsudku obsahujž mimo rozsudečný nález také údaje podle § 420, odst. 1, č. 1 a 2.
(3) Dříve než byla doručena stranám písemná vyhotovení rozsudku, nemohou býti vydány výpisy ani opisy rozsudku.
§ 422.
Vliv trvalé překážky na sepsání rozsudku.
(1) Je-li člen senátu pověřený sepsáním rozsudku postižen trvalou překážkou bránící mu sepsati rozsudek, sepíše rozsudek jiný člen senátu.
(2) Jsou-li všichni členové senátu (samosoudce) postiženi trvalou překážkou bránící jim sepsati prohlášený rozsudek, může jej sepsati i jiný soudce, lze-li obsah prohlášeného rozsudku nebo alespoň jeho nálezu zjistiti z jednacího protokolu a jeho příloh, ze záznamů předsedových (samosoudcových), jichž při prohlášení rozsudku nepochybně užil, ze zápisů v rejstřících nebo i z výpovědí osob, jež byly při prohlášená rozsudku přítomny.
(3) Nelze-li však takto zjistiti ani rozsudečný nález, vysloví soud, že je nutno míti za to, jako by prohlášený rozsudek nebyl býval vůbec vynesen. V řízení nebude pokračováno, dokud kterákoli strana pokračování v něm nenavrhne (§ 416, odst. 2).
§ 423.
Doložka na rozsudku sepsaném jiným soudcem.
(1) Rozsudek sepsaný jiným soudcem (§ 422, odst. 1 a 2) budiž opatřen doložkou: "Sepsal... místa soudce(ů)... pro trvalou překážku, která tohoto (tyto) soudce postihla".
(2) Vyhotovení tohoto rozsudku budiž vždy stranám doručeno.
§ 424.
Opravné prostředky.
(1) Nebyl-li prohlášený rozsudek ještě v právní moci v době, kdy bylo vyhotovení rozsudku podle § 423 pořízené stranám doručeno, lze proti rozsudku podati opravné prostředky stanovené tímto zákonem.
(2) Byl-li však prohlášený rozsudek v době doručení již v právní moci, lze rekursem odporovati toliko zjištění rozsudečného nálezu, jak bylo vyhotovením osvědčeno. Nabude-li opravný soud přesvědčení, že se rozsudečný nález nedá zjistiti, vyřkne usnesením, že nutno míti za to, jako by prohlášený rozsudek nebyl býval vynesen. Proti tomuto usnesení není opravného prostředku.
§ 425.
Vliv překážky na podpis rozsudku.
(1) Týká-li se trvalá překážka jen podpisu na sepsaném rozsudku, podpíše za předsedu senátu jiný člen senátu s doložkou vyjadřující trvalou překážku předsedovu.
(2) Je-li stižen trvalou překážkou zapisovatel, upouští od jeho podpisu; na rozsudku
budiž doloženo, že jej zapisovatel pro trvalou překážku nemohl podepsati.
Oprava rozsudku.
§ 426.
(1) Soud, jenž rozsudek vynesl, může kdykoliv usnesením opraviti chyby ve psaní nebo v počítání nebo jiné zřejmé nesprávnosti v rozsudku nebo v jeho vyhotoveních. Oprava z moci úřední se má státi zejména též tenkráte, jestliže se vyhotovení rozsudku neshoduje s rozhodnutím od soudu vyneseným.
(2) Soud může rozhodovati o opravě také bez ústního jednání. Proti usnesení, kterým byl návrh na opravu zamítnut, není opravného prostředku.
(3) Oprava může býti nařízena také vyšší stolicí.
Oprava skutkové podstaty.
§ 427.
(1) Jsou-li v skutkové podstatě rozsudku jiné nesprávnosti než v § 426 uvedené nebo je-li třeba skutkovou podstatu rozsudku doplniti nebo vysvětliti, aby byly odstraněny nejasnosti nebo rozpory, může každá strana navrhnouti opravu u procesního soudu do osmi dnů po doručení rozsudku. O takovém návrhu má soud, polože rok k ústnímu jednání, co možná rychle rozhodnouti usnesením, nepřipouštěje důkazů.
(2) Nedostavili se k tomuto ústnímu jednání strany nebo některá z nich, není to překážkou, aby soud o návrhu rozhodl.
(3) Při jednání o rozhodnutí o tomto návrhu spolu působí toliko ti soudcové, kteří měli účast ve vynesení rozsudku. Zajde-li v senátních sporech něco některého z těchto soudců, rozhoduje při rovnosti hlasů hlas předsedův, a jestliže něco zajde předsedu, hlas soudce staršího.
(4) Proti usnesení o návrhu na opravu skutkové podstaty není opravného prostředku ani navrácení k předešlému stavu pro zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1.
§ 428.
Doplnění skutkové podstaty.
Navrhuje-li strana doplnění skutkové podstaty jen proto, že v ní byl pominut skutkový a důkazní přednes, který podle § 420, odst. 4 má býti ve skutkové podstatě připomenut, má procesní soud postupovati podle § 426, odst. 2.
§ 429.
Jak se oprava uskuteční.
(1) Oprava, na níž se soud usnesl podle §§ 426, 427 nebo podle § 428, budiž provedena na prvopisu rozsudku a usnesení o tom budiž doručeno oběma stranám; kromě toho budiž oprava vyznačena ve všech již vydaných vyhotoveních rozsudku; tato vyhotovení buďte k tomuto účelu vyžádána zpět.
(2) Je-li návrh na opravu rozsudku zamítnut, budiž navrhovateli uložena náhrada všech nákladů způsobených jeho návrhem, jinak buďte náklady navzájem zrušeny.
Doplnění rozsudku.
§ 430.
(1) Byl-li v rozsudku nárok, o kterém mělo býti rozhodnuto, opominut vůbec nebo bylo-li o něm rozhodnuto toliko neúplně, budiž rozsudek doplněn dodatečným rozhodnutím (rozsudek doplňovací).
(2) Návrh na doplnění budiž podán u procesního soudu v osmi dnech po doručení rozsudku. Navrácení k předešlému stavu pro zmeškání této lhůty nemá místa.
(3) Soud rozhodne po ústním jednání. Jednání toto budiž omezeno na nevyřízenou část rozepře. Nedostaví-li se k ústnímu jednání strany, není to překážkou, aby soud o návrhu rozhodl.
(4) Zamítnutí návrhu se stane usnesením.
(5) Doplnění rozsudku výrokem o náhradě soudních nákladů staniž se k návrhu (odstavec 2) usnesením bez ústního jednání.
§ 431.
Vliv na lhůty.
Jednání o opravě skutkové podstaty rozsudku nebo o doplnění rozsudku nemá vlivu na běh lhůty k podání opravného prostředku proti rozsudku, jehož skutková podstata má býti opravena nebo jehož doplnění je navrženo.
Uznání cizozemských rozhodnutí.
§ 43.
Jsou-li tu mezinárodní smlouvy.
(1) Mezinárodní smlouva nebo vyhláška ministra spravedlnosti ve Sbírce zákonů a nařízení stanoví, která rozhodnutí cizozemských soudů nebo úřadů mohou býti na území Československé republiky uznána s účinky pravomocných rozhodnutí, za jakých podmínek a jakým způsobem.
Nejsou-li tu mezinárodní smlouvy.
(2) Není-li stanoveno v takových smlouvách nebo vyhláškách jinak, nebuďtež rozhodnutí cizozemských soudů nebo úřadů uznána:
1. nemohla-li věc, v které byla vydána, podle zdejších předpisů o příslušnosti býti v onom cizím státě vůbec projednávána;
2. nebyla-li obsílka nebo opatření, jímž bylo řízení před cizozemským soudem nebo úřadem zavedeno, doručena, ať v onom cizím státě či poskytnutím právní pomoci v jiném státě nebo v tuzemsku, do vlastních rukou osobě, proti které bylo rozhodnuto, ačli se sporu neúčastnila;
3. byla-li osobě, proti které bylo rozhodnuto, pro nepravidelnost řízení odňata možnost účastniti se řízení před cizozemským soudem nebo úřadem;
4. má-li rozhodnutím býti uznán právní poměr nebo uskutečněn nárok, jímž zdejší právní řád z důvodů veřejného řádu nebo mravnosti odpírá platnost, žalovatelnost nebo vynutitelnost;
5. není-li předloženo vysvědčení cizozemského soudu nebo úřadu o tom, že rozhodnutí nepodléhá podle tamního práva opravnému prostředku.
§ 43.
Ve věcech osobního stavu čs. státních občanů.
(1) Rozhodnutí cizozemských soudů nebo úřadů ve věcech osobního stavu československých státních občanů nebuďtež, s výhradou toho, co je uvedeno v § 432, odst. 1, uznávána. To platí i tenkráte, pozbude-li jeden z manželů po sňatku československého státního občanství, druhý je však podrží.
(2) Jestliže se manželé po sňatku vzdali československého státního občanství, může rozhodnutí cizozemského soudu nebo úřadu, vyslovující rozvod nebo rozluku jejich manželství z důvodu, který se udál předtím, než se československého státního občanství vzdali, býti uznáno jen tenkráte, je-li tento důvod také podle zdejšího právního řádu důvodem rozvodu nebo rozluky a jsou-li zároveň splněny podmínky uvedené v § 432, odst. 2, č. 5
Druhá hlava.
Usnesení.
§ 434.
(1) Nemá-li podle ustanovení tohoto zákona býti vynesen rozsudek, rozhoduje soud usnesením.
(2) Soud je svým usnesením vázán potud, pokud se toto usnesení nevztahuje toliko na řízení sporu.
(3) Předpisy § 41 platí obdobně o usneseních soudu, jež se vydávají po předchozím věcném ústním jednání.
(4) Pro usnesení, kterým se ukládá nějaké plnění, platí obdobně předpisy § 414.
§ 435.
Kdy se usnesení prohlašuje a doručuje.
(1) Všechna usnesení, učiněná soudem za jednání nebo provádění důkazů, nutno prohlásiti. Usnesení tato buďte písemně doručena stranám přítomným při prohlášení, přísluší-li straně opravný prostředek proti usnesení nebo právo ihned vésti na jeho základě exekuci.
(2) Stranám, které při prohlášení nebyly přítomny; budiž v těchto případech a kromě toho ve všech případech, kdy toho řízení jednání vyžaduje, doručeno písemné vyhotovení usnesení.
(3) Nemá-li býti doručeno písemné vyhotovení, má ústní prohlášení účinky doručení.
§ 436.
(1) Usnesení učiněná mimo rok buďte oznámena stranám tím, že se jim doručí písemné vyhotovení.
(2) Usnesení, jímž byl návrh strany zamítnut nebo odmítnut bez předchozího výslechu odpůrcova, budiž odpůrci doručeno jen na žádost navrhovatelovu.
§ 437.
Kdy musí býti usnesení odůvodněno.
(1) Usnesení o odporujících si návrzích a usnesení, jimiž se návrh zamítá nebo odmítá, musí býti odůvodněna.
(2) Při tom buďte návrhy, o kterých se v usnesení rozhoduje, a stav věci pojaty do odůvodnění potud, pokud je toho třeba, aby výrok nebo spatření byly srozumitelné, ač není-li to i ono zřejmo z podání současně sděleného nebo z opisu protokolu.
§ 438.
Podpis usnesení.
(1) Prvopis usnesení senátu buď podepsán předsedou, jinak soudcem, který usnesení učinil.
(2) Písemně vyhotovené usnesení má obsahovati také údaje § 420, odst. 1, č. 1 a 2.
§ 439.
Obdobné předpisy.
Přepisy §§ 421 až 426, 429 až 431 platí obdobně o vyhotoveních a výpisech, dále o opravě usnesení a o jejich doplnění.
TŘETÍ ČÁST.
Řízení před okresními soudy.
§ 440.
Na řízení před okresními soudy se vztahují, není-li ustanoveno jinak, předpisy o řízení před krajskými soudy (§ 191).
§ 441.
Povinnost soudcova poučovati strany.
(1) Soudce má dáti, jeví-li se toho potřeba, stranám práva neznalým a advokátem nezastoupeným potřebné návody k procesním úkonům a poučiti je o právních následcích jejich jednání nebo opominutí.
(2) Soudce má zejména, prohláse své rozhodnutí, upozorniti takovéto strany na lhůtu, v které lze tomuto rozhodnutí odporovati opravným prostředkem, a na zákonná ustanovení, podle nichž pro podání opravného prostředku nutno zříditi procesním zmocněncem advokáta.
§ 442.
Pokus o smír.
(1) Kdo zamýšlí podati žalobu, je oprávněn před jejím podáním u okresního soudu odpůrcova bydliště navrhnouti, aby byl odpůrce soudem obeslán k pokusu o smír. Na místech, kde je několik okresních soudů, mohou býti takto obeslány všechny osoby, které v tomto místě, třeba mimo obvod příslušného okresního soudu, mají své bydliště.
(2) Proti rozhodnutí o takovém návrhu není opravného prostředku.
§ 443.
Přednes protokolární.
Nejsou-li strany zastoupeny advokáty, mohou podati žalobu i žádosti, návrhy a oznámení, jež nutno učiniti mimo ústní jednání, do protokolu.
§ 444.
Návod soudcův při žalobě:
a) písemně podané;
(1) Potřebuje-li formálně bezvadná, písemně podaná žaloba podle mínění soudcova doplnění nebo vysvětlení, nebo jsou-li pochybnosti o tom, má-li býti řízení zahájeno, má soudce žalobci, není-li zastoupen advokátem, dáti před vyřízením žaloby návod k doplnění nebo opravě.
b) ústní.
(2) Jestliže žaloba podaná ústně do protokolu jeví se nepřípustná pro vyloučení pořadu práva, pro nepříslušnost soudu, pro překážku rozepře zahájené nebo pravomocně rozhodnuté, pro nedostatek osobního oprávnění k žalobě nebo pro nedostatek procesní způsobilosti žalovaného, budiž o tom žalobci uděleno poučení ústně nebo, požádá-li o to, písemně. Rovněž budiž dáno žalobci ústně přiměřené poučení, je-li žaloba zřejmě neodůvodněna. Jestliže žalobce přes toto poučení na žalobě setrvá, nesmí býti její protokolování odmítnuto.