§ 445.

Zvláštní zřetel na naléhavé případy.

Rok k ústnímu jednání o žalobě může v naléhavých případech, a zejména při žalobách na ochranu držby býti položen na týž den, kterého byla žaloba podána u soudu.

§ 446.

Obsah obsílky: a) pro žalobce;

Žalobce budiž obeslán k ústnímu jednání tím, že se mu doručí usnesení o žalobě s vyzváním, aby k roku s sebou přinesl předměty, které za jednání je nutno ohledati, a listiny k právní rozepři se vztahující, které nejsou ještě u soudu v prvopisu. V obsílce budiž oznámeno žalobci, které újmy zákon spojuje se zmeškáním roku.

§ 447.

b) pro žalovaného.

Žalovaný budiž obeslán tím, že se mu doručí písemné vyhotovení usnesení o žalobě a zároveň dodá stejnopis písemné žaloby nebo opis protokolární žaloby. Bude-li písemná žaloba protokolárně doplněna nebo opravena, budiž žalovanému dodán také opis tohoto protokolu. Žalovaný budiž zároveň vyzván, aby s sebou přinesl k roku předměty ohledání a listiny k rozepři se vztahující a aby ještě před ústním jednáním učinil návrhy na předložení průvodních listin a předmětů ohledání, které jsou v rukou odpůrcových nebo v uschování veřejného úřadu nebo veřejného notáře, jakož i na soudní obeslání svědků. V obsílce budiž žalovanému oznámeno, které újmy zákon spojuje se zmeškáním roku.

§ 448.

Prvý rok.

(1) V řízení před okresními soudy budiž zpravidla již první rok ustanoven k přelíčení. Avšak může býti nařízeno, aby se konal odděleně prvý rok podle § 239.

(2) Koná-li se prvý rok podle § 239, může soudce k návrhu nebo z úřední moci naříditi, že bude ihned při prvém roku jednati o nepřípustnosti pořadu práva, nepříslušnosti soudu, o překážce zahájeného sporu a věci pravomocně rozsouzené. Proti tomuto opatření nebo proti jeho odepření není opravného prostředku. Také může soudce již při prvém roku objasniti skutkový děj vztahující se na věc samu, pokud je toho třeba k tomu, aby mohla býti učiněna přípravná opatření pro přelíčení.

(3) Předpisy druhé části o povinnosti žalovaného, odpověděti na žalobu přípravným podáním, nemají platnosti v řízení před soudy okresními.

(2) Vychází-li z jednání se stranami najevo, že půjde o přednos složitějšího nebo značně rozsáhlého obsahu, zejména ve sporech dotčených v § 255, odst. 1, může soud stranám při prvém roku nebo, nebyl-li konán, při prvním přelíčení naříditi, aby, jsou-li zastoupeny advokáty, vylíčily skutkový podklad sporu a důkazy nabídly v přípravných podáních a ustanoviti jim k tomu lhůtu nepřesahující zpravidla dvě neděle (§ 174, odst. 2). Další takové přípravné spisy se nepřipouštějí. Nejsou-li strany zastoupeny advokáty, může soud v takových sporech k přípravě přelíčení strany protokolárně vyslechnouti.

(5) Ustanovením předchozího odstavce není dotčeno právo stran činiti přípravné návrhy ve smyslu § 229, jsou-li pro to podmínky vytčené v § 246.

(6) Ustanovení §§ 246 a 247 platí obdobně i pro řízení před soudy okresními. Nejsou-li strany zastoupeny advokáty, platí i tu ustanovení § 443.

(7) Ústní přelíčení budiž skončeno co možná při jediném roku.

(8) Příkaz k zápiskům (§ 254) může býti dán jenom těm stranám, které jsou zastoupeny advokátem.

§ 449.

Námitka nepříslušnosti.

Námitku nepříslušnosti soudu má žalovaný i tenkráte, když je již první rok položen k přelíčení, přednésti při tomto roku, než se dá do jednání o věci hlavní (§ 252, odst. 1 a 2). Po prvním roku nebo dal-li se žalovaný již do jednání o věci hlavní, může se k nepříslušnosti přihlížeti toliko za podmínek § 240, odst. 2.

§ 450.

Zmeškání roku.

(1) Proti straně, která zmeškala první rok o žalobě, ať byl tento rok prvým rokem podle § 239 nebo hned rokem k ústnímu přelíčení, budiž k návrhu podle § 398 vynesen rozsudek pro zmeškání. To platí i tenkráte, zameškal-li žalovaný první ústní přelíčení nařízené po předchozím prvém roku podle § 239; vznesl-li však žalovaný při prvém roku některou z obran uvedených v § 250, platí tu obdobně předpis § 403, odst. 2, věty druhé a třetí.

(2) Nedostaví-li se žalobce k prvému ústnímu přelíčení, nařízenému po předchozím prvém roku podle § 239, nebo nedostaví-li se k němu žalovaný, který podal z nařízení soudu včas přípravný spis (§ 448, odst. 4), nebo nedostaví-li se jedna strana k některému pozdějšímu roku a má-li se při vynesení rozsudku (§ 404) hleděti k tomu, co nově přednesla o skutkových okolnostech strana, jež se dostavila, a co odporuje obsahu jejích přípravných podání nebo jejím dřívějším prohlášením a údajům o skutkových okolnostech, aniž to odpůrci bylo před rokem oznámeno přípravným podáním, buď toto nové přednesení k návrhu přítomné strany protokolováno, obmeškalé straně opis tohoto protokolu doručen a strana tato znova k přelíčení obeslána. Další zmeškání odpůrcovo nepřekáží potom již tomu, aby k přednesení protokolárně na jisto postavenému nebylo přihlíženo při vynesení rozsudku.

(3) Odpor proti rozsudku pro zmeškání (§§ 400 až 402) lze podati jen tehdy, jde-li o zmeškání upravené v odstavci 1, ve větě první. Při podání odporu žalovaným platí obdobně ustanovení § 401, odst. 4, s tím rozdílem, že místo odpovědi na žalobu je žalovaný povinen uvésti již v odporu skutečnosti a důkazy, jimiž chce žalobě čeliti (§ 443).

§ 451.

Protokol.

Skutkový a průvodní přednes stran, jenž není obsažen v přípravných podáních (§ 206, odst. 1), budiž zpravidla protokolován podle § 207.

§ 452.

Zjednodušení protokolování: a) průvodním usnesením;

(1) Bylo-li při líčení vydáno průvodní unesení, jež nutno vyhotoviti písemně (§ 276, odst. 4), a jednání nebylo již při tomto roku prohlášeno za skončené, lze upustiti od protokolování skutkového přednesu stran a jeho vylíčení ponechati vyhotovení usnesení průvodního.

(2) Stranám buďte doručena vyhotovení průvodního usnesení. Proti nesprávným snad jeho údajům o skutkovém a důkazním přednesu stran může býti vznesen odpor při nejbližším přelíčení. Tento odpor budiž osvědčen jednacím protokolem nebo stručným zápiskem (§ 208, odst. 2).

§ 453.

b) skutkovou podstatou rozsudku.

(1) Bude-li přelíčení provedeno a skončeno při roku jediném, lze upustiti od protokolování skutkového přednesu stran a vyhraditi jeho vylíčení skutkové podstatě rozsudku (§ 420, odst. 1, č. 4). V jednacím protokolu buďte zapsány toliko okolnosti a prohlášení, uvedené v §§ 203 a 204.

(2) Vyhotovení skutkové podstaty rozsudku musí v tomto případě býti ve třech dnech po skončeném jednání vyloženo v soudní kanceláři k nahlédnutí stran. Soudce oznámiž hned při skončení přelíčení stranám, v které dny bude skutková podstata vyložena k nahlédnutí, a to s poučením, že odpor proti obsahu skutkové podstaty lze podati v týchž dnech. Odpor tento může býti prohlášen protokolárně nebo podán písemně. (§ 208, odst. 2).

(3) Byl-li vznesen odpor, může soudce skutkovou podstatu rozsudku přiměřeně změniti. Odpůrce strany, na jejíž návrh byla skutková podstata změněna, buď o této změně zpraven.

§ 454.

Ve vyhotoveních rozsudku budiž zejména vytčeno, že k podání opravného prostředku z rozsudku, jakož i v opravném řízení vůbec, je nutné zastoupení advokátem (§ 26 ).

Zvláštní ustanovení pro řízení v nepatrných věcech.

§ 455.

Věc nepatrná.

(1) Jestliže peněžitá částka žádaná v žalobě nebo hodnota předmětu rozepře nepřesahuje 500 Kč (nepatrné věci), platí zvláštní ustanovení v následujících §§ 456 až 459.

Přecenění předmětu sporu.

(2) Jeví-li se ocenění předmětu sporu přemrštěně vysokým nebo nízkým, může se postupovati obdobně podle § 58, odst. 1 zákona o soudní příslušnosti.

§ 456.

Vliv zamítnutí procesní obrany na řízení ve věci hlavní.

Bylo-li o některé z námitek § 239, odst. 2 jednáno odděleně a námitka byla zamítnuta, má soudce, prohláse toto rozhodnutí, přikročiti ihned k jednání o věci hlavní. Rozhodnutí o námitce nebudiž tu zvláště vyhotoveno, nýbrž buď pojato do rozhodnutí ve věci hlavní.

§ 457.

Jednací protokol.

(1) Jednací protokol ve věcech nepatrných má obsahovati toliko:

1. údaje podle §§ 203 a 204, odst. 1, č. 1;

2. zápisy o plné moci dané do protokolu, dostaví-li se strana osobně se zmocněncem, podstatný obsah dokazování, zejména zda svědek nebo znalec byl vzat do přísahy před svým výslechem nebo po něm, anebo zda bylo upuštěno od přísahy, dále o tom, že straně před nepřísežným výslechem a před přísežným slyšením byla dána zákonná připomenutí (§§ 378 a 379);

3. rozsudky vynesené a vyhlášené při jednání, jakož i ta usnesení soudcova, proti nimž se připouští opravný prostředek;

4. poznámku, zda byly strany při prohlášení rozsudku přítomny.

(2) Nelze-li přelíčení v týž den skončiti, budiž k návrhu nebo podle úvahy soudcovy z úřední moci jednacím protokolem dotvrzen výslovný odpor žalovaného proti tvrzením žaloby ve stručném znění ustanoveném soudcem.

§ 458.

Účinnost rozsudku.

(1) Rozsudek prohlášený za přítomnosti obou stran se prohlášením stane účinným proti stranám. Jestliže obě strany byly při prohlášení rozsudku, bude písemné vyhotovení rozsudku doručeno jen k žádosti strany. Jinak budiž doručeno oběma stranám písemné vyhotovení z úřední moci.

Přípustnost odvolání.

(2) Soudce, prohlašuje rozsudek, má strany upozorniti na rozsah odvolacího práva (§ 506). Týž dodatek budiž pojat do písemného vyhotovení rozsudku.

§ 459.

Překročení hranice věcí nepatrných.

(1) Byla-li změnou žaloby za řízení překročena hodnota udaná v § 455, aniž tím zanikla věcná příslušnost okresního soudu, budiž projednáváno a rozhodováno podle jinak platných předpisů o řízení před okresními soudy.

Snížení žádosti žalobní na hranici věcí nepatrných.

(2) Sníží-li se obmezením žádosti v žalobě u okresního soudu výše nebo hodnota předmětu rozepře na hranici uvedenou v § 455 nebo pod tuto hranici, prohlásí soudce usnesením, že spor bude dále projednáván a rozhodnut podle předpisů pro řízení ve věcech nepatrných.

Omezení žaloby na náklady soudní.

(3) Bude-li žaloba omezena na náklady sporu, budiž o ní vždy, a to i u krajských soudů, jednáno podle zásad pro řízení ve věcech nepatrných a rozhodnuto usnesením. U krajských soudů jedná a rozhoduje tu předseda nebo člen senátu předsedou určený jako samosoudce.

Zvláštní ustanovení pro řízení o žalobách na ochranu držby.

§ 460.

Na které žaloby se vztahují.

(1) V řízení o žalobách, kterými se někdo domáhá ochrany držby a obnovení předešlého stavu, platí zvláštní ustanovení (§§ 461 až 466).

(2) Žaloby písemně podané buďte zevně označeny jako žaloby na ochranu držby.

§ 461.

(1) Při stanovení roků a lhůt budiž pečlivě dbáno naléhavosti věci.

(2) Ustanovení § 188 nemá zde místa.

§ 462.

Vyřízení žaloby o rušení držby stavbou.

(1) Domáhá-li se držitel ohrožený stavbou nebo jiným dílem zákazu této novoty, nařídí soud ihned při vyřízení žaloby a bez vyslechnutí odpůrce zákaz stavby nebo díla.

(2) Soud dovolí pokračovati ve stavbě nebo v jiném díle, jsou-li splněny podmínky stanovené pro to občanským právem.

§ 463.

Předmět projednávání.

(1) Projednávání se omeziž na objasnění a důkaz skutečného stavu poslední držby a nastalého rušení; kromě námitky, že žalobce proti straně žalované získal držbu nepravou nebo že ji z držby vypudil, jsou vyloučeny všechny výklady o právu k držbě, o titulu, o bezelstnosti nebo obmyslnosti držby, nebo o eventuálních nárocích na náhradu.

(2) Vedení důkazu výslechem stran podle §§ 373 a násl. je vyloučeno.

§ 464.

Prozatímní opatření.

Soudce může za jednání naříditi některé nebo několik prozatímních opatření, připuštěných v zákoně o řízení exekučním, pokud se toho jeví potřeba, aby bylo odvráceno naléhavé nebezpečí poškození, aby byly odvráceny násilnosti, nebo aby byla zamezena nenabytná škoda. Vydání takového opatření může býti učiněno závislým na složení přiměřené jistoty.

§ 465.

Obsah rozhodnutí.

(1) Rozhodnutí se má státi pokud lze ihned po skončení jednání usnesením (konečným usnesením) a má přestati na tom, aby dočasně upravilo skutečnou držbu nebo prozatímně podle zákona (§ 462) vyslovilo zákaz nebo zajištění. To nepřekáží domáhati se později soudně práva k držbě a nároků na ní závislých. Lhůtu ke splnění závazků uložených v konečném usnesení má soud určiti podle okolností případu.

(2) V konečném usnesení budiž vylíčen skutkový stav věci a uvedeny rozhodovací důvody.

§ 466.

Vyloučení navrácení v předešlý stav.

Kromě rekursu jsou ve sporech na ochranu držby vyloučeny všechny jiné opravné prostředky, jakož i navrácení k předešlému stavu.

ČTVRTÁ ČÁST.

Opravné prostředky.

PRVNÍ ODDÍL.

Odvolání.

§ 467.

Přípustnost.

(1) Z rozsudku soudu první stolice lze se odvolati.

(2) Odvolati se z rozsudku se nepřipouští, pokud lze rozsudku pro zmeškání čeliti odporem.

§ 468.

(1) Odvolací soud prozkoumá rozhodnutí soudu první stolice v mezích odvolacích návrhů a důvodů.

(2) Odvolací soud však přezkoumá současně také usnesení vydaná před rozsudkem, pokud není proti nim opravný prostředek zákonem vyloučen, nebo pokud se usnesení tato nestala nezměnitelnými opominutím včasné výtky (§ 192), rekursu nebo rozhodnutím o rekursu.

§ 469.

Všeobecná ustanovení o odvolacím řízení.

(1) V odvolacím řízení budiž užíváno předpisů o řízení před krajskými soudy, pokud z následujících ustanovení nevyplývají odchylky.

(2) V odvolacím řízení musí býti strany zastoupeny advokáty (§ 26).

§ 470.

Odvolací lhůta.

(1) Odvolací lhůta je lhůtou konečnou a trvá patnáct dní.

(2) Počíná se doručením písemného vyhotovení rozsudku, v případech pak, v kterých se stává rozsudek účinným proti jedné nebo oběma stranám prohlášením, tímto prohlášením.

(3) O tom, jak se počítá odvolací lhůta u chudých stran, které nejsou dosud zastoupeny advokáty a také protokolárně odvolání podati nemohou (§ 471, odst. 2), ustanovuje § 73, odst. 2.

§ 471.

Jak se podává odvolání.

(1) Odvolání budiž podáno u procesního soudu první stolice přípravným podáním (odvolací spis).

(2) Jestliže v sídle procesního soudu nesídlí aspoň dva advokáti, lze nahraditi odvolací spis prohlášením do soudního protokolu.

(3) Soudce, jenž spisuje protokol, vyzve zvláště stranu, aby přesně udala odvolací důvody, aby učinila určitý odvolací návrh, i aby udala okolnosti a důkazy, jež míní pro odvolací důvody nově přednésti, a poučí ji o právních následcích, jež nastanou, když údaje tyto učiněny nebudou.

(4) Ustanovení zákona o odvolacím spise platí také o protokolárním prohlášení jej nahrazujícím.

(5) O vrácení odvolacího spisu k opravě platí ustanovení § 85.

§ 472.

Účinky.

Včasným odvoláním se až do jeho vyřízení staví právní moc a vykonatelnost napadeného rozsudku v rozsahu odvolacích návrhů.

§ 473.

Obsah odvolacího spisu.

(1) Odvolací spis musí mimo všeobecné náležitosti přípravného podání obsahovati:

1. označení rozsudku, z něhož se odvolává;

2. určité prohlášení, pokud se rozsudku odporuje, určité stručné označení, proč se tak činí (odvolací důvody), a prohlášení, zda se navrhuje zrušení nebo změna rozsudku a jaká (odvolací návrh);

3. skutkové okolnosti a průvodní prostředky, kterými má býti dokázána pravdivost odvolacích důvodů;

4. nebylo-li odvolání podáno protokolárně (§ 471, odst. 2), podpis advokátův (§ 26).

(2) V odvolací lhůtě lze podati i několik odvolacích spisů (§ 40).

§ 474.

Odvolací sdělení.

(1) Bylo-li odvolání podáno včas, soud první stolice dodá odvolací spis (opis protokolu) odvolatelovu odpůrci. Opožděná odvolání buďte odmítnuta soudem první stolice.

(2) Chce-li odvolatelův odpůrce vyvrátiti odvolací důvody v odvolacím řízení okolnostmi a důkazy novými, v dosavadním řízení ještě nepřednesenými, oznámiž je v konečné lhůtě patnácti dnů potom, kdy obdržel odvolací spis, soudu první stolice přípravným podáním nebo za podmínek § 470, odst. 2 prohlášením protokolárním (odvolacím sdělením).

(3) Ustanovení § 73, odst. 2 platí obdobně pro chudou stranu, která bez průtahu po doručení odvolacího spisu zažádala o propůjčení práva chudých nebo o ustanovení advokáta jako zástupce chudých.

(4) Opožděné odvolací sdělení budiž soudem první stolice odmítnuto.

§ 475.

Předložení spisů.

(1) Jakmile dojde odvolací sdělení (474, odst. 2) nebo lhůta k němu marně projde, předloží soud první stolice odvolacímu soudu spisy s výkazy o doručení rozsudku a odvolacího spisu, po případě odvolacího sdělení.

(2) Nebyla-li rozepře napadeným rozsudkem vyřízena úplně a má-li se o nevyřízených ještě věcech v jednání pokračovati za odvolacího řízení, buďte části těch procesních spisů, které se vztahují na předmět odvolacího řízení a jichž je zároveň třeba k řízení v stolici první, předloženy odvolacímu soudu úředním opisem.

Řízení před odvolacím soudem. Předběžné řízení.

§ 476.

Odvolací spisy prozkoumá nejprve předseda odvolacího senátu.

§ 477.

Kdy nutno o odvolání rozhodnouti v zasedání neveřejném.

Podle výsledků tohoto prozkoumání budiž odvolání, aniž se nařídí rok k ústnímu líčení, předloženo odvolacímu senátu:

1. jestliže odvolací soud není příslušný k rozhodnutí o odvolání;

2. jestliže se odvolání jeví podle zákona nepřípustné nebo opožděné;

3. jestliže z odvolacího spisu nelze vůbec zjistiti rozsudek, proti němuž odvolání směřuje, jestliže odvolací spis neobsahuje buď vůbec žádného nebo alespoň ne určitého odvolacího návrhu, nebo jestliže odvolací důvody nejsou uvedeny ani výslovně ani zřetelným poukazem;

4. jestliže se odvolání z rozsudku pro zmeškání opírá o to, že tu není zmeškání;

5. jestliže jsou rozsudek nebo řízení jej předcházející napadeny jako zmatečné nebo jestliže s výhradou toho, co je stanoveno v § 45, odst. 1 a 2 zákona o soudní příslušnosti, soudce zkoumající odvolací spisy je toho mínění, že rozsudek nebo řízení jej předcházející trpí zmatečností odvolatelem neuplatněnou;

6. jestliže se odporuje výroku do rozsudku pojatému o příslušnosti, o rozepři zahájené nebo pravomocně rozhodnuté.

§ 478.

Zřeknutí se odvolání.

(1) Odvolání se nepřipouští zejména také tenkráte, bylo-li podáno osobou, jíž právo k odvolání nepřísluší nebo která se ho platně zřekla.

(2) Zřeknutí odvolacího práva po prohlášení nebo po doručení rozsudku soudce prvního nezávisí na tom, že je odpůrce přijal, ale musí býti buď projeveno protokolárně nebo oznámeno soudu písemně. Zřeknutí, jež se stalo před prohlášením rozsudku nebo, nebyl-li ústně prohlášen, před jeho doručením, nemá procesního účinku.

§ 479.

Způsob rozhodnutí.

(1) Odvolací senát rozhodne v případech § 477 o odvolání usnesením bez ústního jednání v zasedání neveřejném.

(2) Má-li za to, že je ke zjištění odvolacích důvodů nebo zmatečnosti třeba, aby byly stranami nebo soudem první stolice vysvětleny jisté okolnosti nebo konána jiná šetření, učiní potřebná opatření a vykoná je buď sám, nebo je dá vykonati soudcem z příkazu nebo procesním soudem první stolice; proti těmto opatřením není opravného prostředku (§ 524).

§ 480.

Obsah rozhodnutí.

(1) Je-li tu vada vytčená v § 477, č. 1, vyřkne soud svou nepříslušnost a odkáže odvolání na soud příslušný.

(2) V případech § 477, č. 2 a 3 budiž odvolání odmítnuto.

(3) Bude-li odvolání shledáno v případech § 477, č. 4 důvodným, budiž rozsudek zrušen a rozepře vrácena soudu první stolice buďto jen k tomu, aby vynesl nový rozsudek, je-li jednání před prvním soudem úplné, nebo aby pokračoval v tomto jednání a vynesl rozsudek.

§ 481.

(1) Vyřkl-li soud první stolice neprávem svou nepříslušnost nebo odmítl rozhodnouti o nároku, maje bezdůvodně za to, že spor je zahájen nebo již pravomocně rozsouzen (§ 477, č. 6), přikáže mu odvolací soud, aby vynesl rozsudek ve věci hlavní nebo aby ji projednal a rozsudek vynesl, podle toho, bylo-li rozhodnutí prvního soudu vydáno po skončení jednání o věci hlavní nebo po odděleném jednání o nepříslušnosti, o otázce rozepře zahájené nebo pravomocně rozsouzené a před koncem jednání o hlavní věci.

(2) Uznal-li však soud první stolice svou příslušnost neprávem, budiž jeho rozsudek zrušen a nařízeno, čeho je třeba, aby bylo zavedeno řízení před soudem příslušným. Tento soud budiž co možná označen jmenovitě.

§ 482.

Odkázaní věci odvolacím soudem na soud příslušný; jak se před novým soudem jedná.

Byl-li napadený rozsudek zrušen pro nepříslušnost soudu první stolice a rozepře byla odkázána k novému jednání na soud příslušný, budiž toto nové jednání provedeno na základě jednacího protokolu o prvním jednání a všech ostatních procesních spisů k odvolacímu soudu došlých (§ 416, odst. 2).

§ 483.

Obsah jednání před novým soudem.

V případech předchozího paragrafu podrží všechna doznání stran i jiná jejich prohlášení z prvního jednání účinnost také pro nové jednání. Strany však při něm mohou přednésti i skutkové okolnosti a důkazy, útočné a obranné prostředky, jichž při prvním jednání neuplatňovaly, a učiniti při něm dodatečně prohlášení o skutkových tvrzeních a nabídnutých důkazech, která při dřívějším jednání byla opominuta nebo odepřena.

§ 484.

Důvody zmatečnosti.

Pro zmatečnost (§ 477, č. 5) budiž v části dotčené odvolacími návrhy zrušen rozsudek, a pokud zmatečností trpí předchozí řízení, také toto:

1. jestliže se v rozhodování účastnil soudce vyloučený podle zákona z vykonávání úřadu soudcovského v této rozepři nebo soudce, jehož odmítnutí bylo soudem uznáno za oprávněné;

2. jestliže, s výhradou toho, co je stanoveno v § 45 zákona o soudní příslušnosti, rozhodující soud nebyl řádně obsazen;

3. jestliže možnost před soudem projednávati byla straně odňata nezákonným postupem, zejména opominutým doručením nebo tím, že strana dala odpůrce, zamlčevši známý jí pobyt jeho, obeslati jako osobu neznámého pobytu;

4. jestliže strana nebyla v řízení vůbec zastoupena, poněvadž za ni jednala osoba nezmocněná, nebo, ač měla míti zákonného zástupce, nebyla jím zastoupena, pokud vedení rozepře nebylo dodatečně řádně schváleno;

5. jestliže bylo rozhodnuto o věci nepatřící na pořad práva nebo o věci, které překáží

rozepře zahájená nebo pravomocně rozsouzená;

6. jestliže veřejnost byla vyloučena způsobem neoprávněným;

7. jestliže proti předpisu § 206, odst. 2 strany nebo jejich zmocněnci do spisů založili osnovy jednacích protokolů jimi sepsané;

8. jestliže je rozsudek sepsán tak nedostatečně, že jej nelze bezpečně přezkoumati, jestliže si rozsudek sám odporuje nebo jestliže důvody pro rozpadnutí nejsou vůbec uvedeny a tyto vady nemohou býti napraveny opravou rozsudku (§ 426), nařízenou odvolacím soudem.

§ 485.

Obsah rozhodnutí při zmatečnosti.

(1) Byl-li rozsudek prvního soudce zrušen pro zmatečnost a není-li z toho důvodu k vyřízení věci potřebí dalšího jednání (§ 484, č. 4 a 5 ), budiž, pokud zmatečnost sahá, vyřčeno odmítnutí žaloby.

(2) Jestliže po úplném nebo částečném zrušení rozsudku prvního soudu pro zmatečnost je třeba dalšího jednání, budiž věc vrácena soudu první stolice.

(3) Byl-li rozsudek prvního soudu zrušen z důvodu zmatečnosti § 484, č. 1 a 2, může odvolací soud nové projednání věci na místo procesnímu soudu první stolice přikázati jinému soudu téhož druhu ve svém obvodě.

§ 486.

(1) Byla-li rozepře podle § 485 odkázána k první stolici, ustanoví tento soud z úřední povinnosti rok k ústnímu jednání, jakmile usnesení odvolacího soudu nabude právní moci.

(2) Rovněž nařídí v případě § 480, odst. 1 příslušný odvolací soud z úřední povinnosti, čeho je třeba, aby se pokračovalo v řízení před ním, když rozhodnutí odvolacího soudu nabude právní moci.

Ustanovení odvolacího líčení.

§ 487.

Kdy se nařizuje.

(1) Není-li podmínek pro to, aby bylo vyžádáno rozhodnutí odvolacího senátu, nebo shledá-li odvolací senát, že se odvolací spis hodí k tomu, aby byl ustanoven rok k odvolacímu líčení, budiž tento rok předsedou odvolacího senátu ustanoven tak, aby mezi doručením obsílky stranám a rokem byla doba asi patnácti dnů. V naléhavých případech může býti tato lhůta také zkrácena.

(2) Rok k odvolacímu líčení budiž ustanoven i tenkráte, jestliže odvolání vznesené pro mylně předpokládané zmeškání, pro nepříslušnost soudu nebo pro zmatečnost bylo sice odvolacím soudem zamítnuto v neveřejném zasedání, avšak v odvolacím spise jsou uvedeny také ještě jiné odvolací důvody vyhrazené ústnímu jednání.

(3) Jestliže strany již v odvolacím řízení pojmenovaly své advokáty, budiž obsílka k odvolacímu líčení doručena těmto.

§ 488.

Příprava průvodních prostředků.

Jeví-li se již při nařízení roku potřebné, aby byla v odvolacím jednání zjištěna pravdivost skutečností, které byly uvedeny v odvolacím spise nebo v odvolacím sdělení, aby důkazy již v první stolici provedené byly opakovány, doplněny nebo aby důkazy dosud jen nabídnuté byly provedeny, učiní předseda odvolacího senátu opatření, aby potřebné průvodní prostředky byly pro odvolací líčení připraveny.

Ústní odvolací líčení.

§ 489.

Jeho základ.

(1) V jednání před odvolacím soudem nelze, vyjímajíc nároky na náhradu nákladů odvolacího řízení, vznésti ani nový nárok ani novou námitku.

(2) Skutkové okolnosti a důkazy, které se podle obsahu procesních spisů prvního soudu a skutkové podstaty rozsudku nevyskytly v stolici první, smějí v odvolacím řízení strany přednésti toliko k tomu, aby byla dokázána nebo vyvrácena zmatečnost rozsudku první stolice nebo jiný v § 477 uvedený důvod odvolací, nebo aby bylo dokázáno nebo vyvráceno, že řízení první stolice trpí vadou, která je s to zabrániti zevrubnému vysvětlení a důkladnému posouzení rozepře, dále k tomu, aby byla podvrácena hodnověrnost průvodních prostředků, na nichž spočívá rozsudek první stolice.

(3) Jiné, v první stolici neuvedené skutkové okolnosti a důkazy smějí býti v odvolacím řízení předneseny jen tehdy, jestliže strana osvědčí, že o nich v dřívějším řízení nevěděla, a lze-li míti za to, že příčinou této neznalosti nebylo opominutí náležité péče.

(4) K novému přednesu (odstavec 2 a 3) se smí kromě toho hleděti jen tenkráte, byl-li dříve odpůrci oznámen odvolacím spisem nebo odvolacím sdělením.