§ 490.

Změna odvolacích návrhů a důvodů.

(1) Při ústním odvolacím líčení nelze odvolací návrhy bez odpůrcova svolení ani rozšířiti, ani nahraditi jinými. Totéž platí o odvolacích důvodech uvedených v odvolacím spise.

(2)Toto svolení se pokládá za dané, když odpůrce, neohradiv se proti změně, jedná o změněných návrzích nebo o nově uvedených důvodech odvolacích.

(3) Žalobu, na níž spočívá napadený rozsudek, nelze změniti ani se svolením odpůrcovým.

§ 491.

Zpětvzetí odvolání.

(1) Odvolání může býti vzato zpět až do konce ústního učení odvolacího. Toto zpětvzetí může býti prohlášeno při ústním líčení nebo oznámeno písemně u odvolacího soudu. Stane-li se tak ještě před počátkem líčení, nařídí předseda senátu jako samosoudce, že s roku schází.

(2) Je-li odvolání vzato zpět, ztrácí odvolatel opravný prostředek a je povinen, aby nesl náklady způsobené opravným prostředkem, zejména také aby hradil všechny náklady způsobené odpůrci.

(3) O závazku k náhradě nákladů rozhodne odvolací soud, nařídí-li však předseda senátu, že s roku schází (odstavec 1), rozhodne předseda senátu jako samosoudce usnesením. V prvním případě může býti jednomu členu senátu uloženo, aby stanovil výši nákladů. Návrh na náhradu nákladů budiž učiněn při ústním odvolacím líčení, nedošlo-li však k ústnímu líčení (odstavec 1), budiž učiněn v osmi dnech po zpravení odpůrce odvolatelova, že odvolání bylo vzato zpět; jinak je vyloučen.

§ 492.

Odložení odvolacího jednání.

(1) Jednání o odvolání z rozsudku, jehož doplnění bylo navrženo podle § 430, odst. 1, může býti k návrhu odloženo, až doplňovací rozsudek bez odvolání nabude právní moci nebo až také odvolání z doplňovacího rozsudku dojde na odvolací soud. V tomto případě budiž jednání o obou odvoláních pojeno.

(2) Rovněž může býti odvolací jednání k návrhu odloženo až do rozhodnutí o žádané opravě skutkové podstaty rozsudku (§ 427), pokud by žádaná oprava mohla míti vliv na posouzení odvolání.

§ 493.

Postup při ústním odvolacím líčení.

(1) Ústní odvolací líčení se počíná po vyvolání věci přednesem člena odvolacího senátu jako zpravodaje.

(2) Zpravodaj tento nechť podle obsahu procesních spisů ústně vyloží, kterak se věc má a jaký byl dosavadní průběh rozepře, pokud je toho třeba, aby bylo porozuměno odvolacím návrhům a aby byla přezkoumána správnost napadeného rozsudku a odvolacích důvodů; dále nechť vyloží podstatný obsah spisů odvolacího řízení a označí sporné body z toho vyplývající. Zpravodaj nesmí vysloviti své mínění o rozhodnutí, jež má býti učiněno. Nahrazovati volný přednes čtením spisů není dovoleno.

(3) Potom buďte zapisovatelem přečteny návrhy stran a část rozsudku prvního soudu, jíž se odvolání dotýká, i s rozhodovacími důvody, a pokládá-li to předseda nebo některý člen odvolacího senátu za účelné, také příslušné části jednacího protokolu první stolice.

(4) Potom buďte slyšeny strany se svými přednesy. Neshoduje-li se přednes strany s obsahem spisů, má na to předseda upozorniti.

§ 494.

Dokazování před odvolacím soudem.

(1) Odvolací senát může provésti nejen důkazy vhodné k dotvrzení nebo vyvrácení

důvodů odvolacích, nýbrž může, je-li toho třeba k rozhodnutí o odvolacích návrzích, také opakovati nebo doplniti důkazy provedené již v první stolici a dodatečně provésti důkazy marně stranami nabízené v řízení před prvním soudem.

(2) Odvolací senát je povinen opakování a doplnění důkazů provésti sám. Jde-li o provedení důkazů, jež byly před prvním soudem marně nabízeny, jakož i jde-li o doplnění ohledání nebo o doplnění svědeckých důkazů na místě samém, může buď provésti dokazování sám podle předpisů platných v první stolici, nebo je může dáti provésti soudcem z příkazu nebo dožádaným.

(3) Byl-li v první stolici proveden důkaz znalci, může jej odvolací senát dáti znova provésti, ustanově znalce jiné.

§ 495.

Přísežné slyšení stran.

(1) Byla-li v první stolici jedna strana slyšena přísežně, nemůže soud odvolací naříditi, aby o téže skutečnosti byl nyní přísežně slyšen odpůrce.

(2) Má-li strana v první stolici již přísežně slyšená býti odvolacím soudem vyslechnuta přísežně znova, budiž jí připomenuta přísaha vykonaná ve stolici první.

(3) Odvolací soud může naříditi přísežný výslech strany, která v první stolici odepřela výslech nebo přísežnou výpověď, jen tenkráte, nabude-li přesvědčení, že strana měla dostatečné důvody pro toto své počínání a že tyto důvody od té doby pominuly.

§ 496.

Výrok o vykonatelnosti rozsudku.

Odvolací soud má dříve ještě, nežli rozhodne o odvolání, vysloviti k návrhu usnesením, pokud rozsudek nižší stolice, nejsa vzat v odpor, je vykonatelný. Proti tomuto usnesení není samostatného prostředku opravného.

§ 497.

Vyloučení klidu odvolacího řízení.

(1) Klid odvolacího řízení nelze způsobiti ani úmluvou stran ani tím, že se k odvolacímu líčení nedostavila žádná strana. V tomto případě budiž o odvolání jednáno a rozhodnuto, přihlédajíc k obsahu odvolacího spisu a odvolacího sdělení. Zda se nový přednes (§ 489, odst. 2) má pokládati za doznaný či za popřený, o tom rozhodne odvolací soud, maje zřetel ke skutkové podstatě napadeného rozsudku a ke všem ostatním procesním spisům první i druhé stolice.

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně i tehdy, dostaví-li se k odvolacímu líčení jen jedna strana.

§ 498.

Kdy se lze vzdáti ústního odvolacího líčení.

(1) Je-li odvolání podáno jen pro nesprávné právní posouzení věci, mohou se strany vzdáti ústního odvolacího líčení. Může se tak státi buď shodným návrhem v odvolacím spisu nebo ve zvláštním podání na soud první stolice nebo na soud odvolací, anebo tím, že se odvolatelův odpůrce ve lhůtě § 474 nevysloví proti jednostrannému návrhu odvolatelovu učiněnému v odvolacím spise. Vzdá-li se odvolatel již v odvolacím spise ústního odvolacího líčení, muže pojmouti do odvolacího spisu právní vývody a výklady o skutečnostech a důkazech (§ 78, odst. 2). Rovněž může pojmouti tyto vývody a výklady odvolatelův odpůrce do svého podání (odvolací odpověď), přistoupí-li na odvolatelův návrh ještě před uplynutím lhůty § 474.

(2) Nezřeknou-li se všichni odvolatelé ústního líčení nebo přeje-li si je i jen jeden z několika odvolatelových odpůrců, budiž pro všechny nařízeno odvolací líčení. Totéž platí, objeví-li se, že je napadena i skutková stránka věci.

(3) Jinak rozhodne odvolací soud o odvolání v neveřejném sedění, nenařídě ústního jednání. Uzná-li to však za potřebné, může naříditi ústní líčení i zde.

§ 499.

Protokol o odvolacím líčení.

(1) Do protokolu o odvolacím líčení buď pojat skutkový a důkazní přednes a nabídnutí důkazů stran jen potud, pokud se odchyluje od údajů procesních spisů soudu prvního.

Oprava skutkové podstaty.

(2) Návrhy na opravu do skutkové podstaty rozsudku pojatých údajů o skutkových nebo průvodních přednesech stran buďte učiněny v osmi dnech po doručení rozsudku u odvolacího soudu (§ 427).

Odvolací rozhodnutí.

§ 500.

Při zmatečnosti a vadách § 477, č. 2 a 3.

(1) Sezná-li soud teprve při odvolacím líčení, že napadený rozsudek nebo řízení v první stolici trpí zmatečností dosud nepozorovanou, postupováno buď podle §§ 484 a 485, i když tyto vady žádnou stranou nebyly uplatňovány, ačli nejde o nedostatek zastoupení napravený schválením (§ 484, č. 4).

(2) Objeví-li se vady uvedené v § 477, č. 2 a 3, teprve při ústním líčení a odepře-li přítomný odpůrce odvolatelův souhlas k opravě odvolacího spisu (§ 477, č. 3), budiž odvolání odmítnuto.

§ 501.

Při neúplnosti jednání nebo rozhodnutí prvého soudu.

 (1) Odvolací soud zruší napadený rozsudek a vrátí rozepři procesnímu soudu první stolice, aby ji rozhodl nebo znova projednal a rozhodl, není-li tu sice zmatečnosti, ale:

1. návrhy ve věci samé nebyly úplně vyřízeny napadeným konečným rozsudkem; nebo

2. řízení první stolice trpí podstatnými vadami, které jsou s to, aby zabránily zevrubnému vysvětlení a důkladnému posouzení rozepře; nebo

3. skutkové okolnosti, které se odvolacímu soudu zdají rozhodné, v první stolici nebyly, jak jde ze spisů najevo, ani vzaty na přetřes;

4. odvolací soud uzná, že je třeba přihlédnouti ke skutečnostem a důkazům, předneseným nově teprve v odvolacím řízení (§ 489, odst. 3).

(2) Řízení před procesním soudem se má omeziti v případě odstavce 1, č. 1 na nároky a návrhy, jež zůstaly nevyřízeny, v případě odstavce 1, č. 2 na ty části řízení prvého soudu a jeho rozsudku, které jsou vadou stiženy.

(3) Odvolací soud, místo aby věc vrátil, rozhodniž rozsudkem ve věci samé, a to, je-li toho třeba, doplně si sám jednání konané v první stolici, lze-li očekávati, že vyřízení takto bude urychleno nebo podstatně zlevněno, anebo navrhují-li to obě strany shodně. Návrh tento musí býti učiněn u odvolacího soudu nejpozději ihned po prohlášení jeho usnesení odkazujícího rozepři do stolice první.

(4) Usnesení o zrušení rozsudku první stolice budiž prohlášeno i v případech předchozího odstavce, ale není třeba je vyhotoviti.

(5) V obnoveném jednání, jež se koná před prvním soudem (odstavec 1 a 2) nebo na jeho místě před soudem odvolacím (odstavec 3), mohou býti předneseny nové skutečnosti, i když vznikly teprve po rozsudku prvém, i nabídnuty nové důkazy.

§ 502.

Rozsudek ve věci samé.

(1) Kromě případů §§ 500 a 501 rozhodne odvolací soud ve věci samé rozsudkem.

(2) Rozsudek se vysloviž o sporných bodech týkajících se přiřčeného nebo odepřeného nároku, které podle odvolacích návrhů vyžadují rozboru a posouzení v druhé stolici.

(3) Rozsudek soudu první stolice smí býti změněn toliko potud, pokud to bylo navrženo.

§ 503.

Základy odvolacího rozsudku.

(1) Odvolací soud má položiti za základ svému rozhodnutí výsledky jednání a dokazování obsažené v procesních spisech soudu první stolice a v jeho rozsudku, i když zůstaly prvním soudem nezhodnoceny, pokud nejsou dotčeny uplatňovanými odvolacími důvody nebo nebyly opraveny právě odvolacím líčením.

(2) Jaký význam má včasný odpor proti jednotlivým protokolárním záznamům první stolice nebo proti tomu, co je uvedeno ve vyhotovení průvodního usnesení nebo v skutkové podstatě rozsudku o přednesech skutkových a průvodních (§§ 452 a 453), posoudí odvolací soud, je-li toho třeba, pojednaje ústně o záznamech a údajích, postižených odporem (§ 494), po pečlivé úvaze výsledků odvolacího řízení a všeho, co jinak s tím souvisí.

§ 504.

Kdy se rozhoduje usnesením.

(1) V případech §§ 500 a 501 budiž rozhodnuto usnesením.

(2) Soud, jemuž podle usnesení odvolacího soudu náleží, aby rozepři zcela nebo z části nově projednal nebo rozhodl, je při tom vázán právním názorem, z něhož odvolací soud při svém usnesení vycházel.

 

(3) O tom, jak se nové řízení zahajuje, platí předpis § 486.

§ 505.

Vyhotovení a doručení rozhodnutí odvolacího.

(1) Rozsudek nebo usnesení odvolacího soudu, kterým odvolání je vyřízeno, buďte stranám doručeny v písemném vyhotovení.

(2) V rozsudku odvolacího soudu lze při vylíčení skutkové podstaty poukázati k rozsudku soudu prvního.

(3) Potvrdí-li odvolací soud rozsudek první stolice a nejsou-li předmětem sporu, o němž odvolací soud rozhodl, výhradně peníze, má ve vyhotovení rozsudku uvésti hodnotu předmětu rozepře, o němž rozhodl. Tuto hodnotu má odvolací soud stanoviti co nejsvědomitěji, užívaje obdobně §§ 52 až 58 zákona o soudní příslušnosti, nejsa však vázán žalobcovým oceněním předmětu rozepře. Je-li toho třeba, buďte strany v odvolacím líčení o hodnotě předmětu rozepře vyslechnuty. Proti stanovení hodnoty předmětu rozepře v odvolací stolici není opravného prostředku.

(4) Ustanovení předchozího odstavce neplatí ve sporech o osobní stav a ve sporech manželských; ve sporech o obnovu rozhoduje vždy hodnota předmětu původního sporu.

§ 506.

Odvolání ve věcech nepatrných.

V nepatrných věcech může rozsudek prvního soudu býti napaden odvoláním jen pro zmatečnosti vypočtené v § 484, č. 1 až 6.

DRUHÝ ODDÍL.

Dovolání (revise).

Přípustnost.

§ 507.

(1) Proti rozsudkům odvolacích soudů se připouští dovolání.

(2) Proti rozhodnutí odvolacího soudu není dalšího opravného prostředku, jestliže hodnota předmětu sporu, o němž rozhodl odvolací soud, nepřevyšuje 1000 Kč.

(3) Proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu se dovolání nepřipouští, jestliže hodnota předmětu sporu, o němž odvolací soud rozhodl, nepřevyšuje 5000 Kč.

§ 508.

Dovolací důvody.

(1) Dovolání lze opírati toliko o některý z těchto důvodů:

1. že rozsudek odvolacího soudu je zmatečný pro některou z vad uvedených v § 484;

2. že odvolací řízení trpí vadou, která, ač nepůsobí zmatečnosti, je s to, aby zabránila zevrubnému vysvětlení a důkladnému posouzení rozepře;

3. že se rozsudek odvolacího soudu opírá v podstatné části o skutkový předpoklad, který je v rozporu s procesními spisy první nebo druhé stolice;

4. že ke skutkovým zjištěním, z nichž vycházel odvolací soud, došlo neužitím nebo mylným užitím právních předpisů, anebo že jsou v rozporu se svými skutkovými předpoklady nebo že se jakožto skutkové závěry zřejmě příčí zásadám rozumového usuzování;

5. že rozsudek odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podati dovolání z tohoto důvodu se nepřipouští tehdy, jestliže před rozsudkem odvolacího soudu předcházelo zrušení podle § 524, č. 3 a nejvyšší soud se k rekursu už o sporném právním názoru vyslovil; rovněž nemůže z důvodu nesprávného právního posouzení dovolání podati strana, která proti zrušovacímu usnesení vyslovujícímu tento právní názor, byla k rekursu oprávněna, ale nepodala jej.

(2) Ustanovení odstavce 1, č. 4 se nevztahuje na skutková zjištění převzatá odvolacím soudem podle § 503, odst. 1.

§ 509.

(1) Dovolací soud přezkoumá rozsudek odvolacího soudu v mezích dovolacích návrhů a důvodů.

(2) Nová skutková tvrzení a nové důkazy lze v dovolací stolici přednésti toliko na dolíčení nebo vyvrácení dovolacích důvodů § 508, odst. 1, č. 1 a 2.

(3) Dovolací soud se může v mezích dovolacích důvodů odchýliti od skutkového předpokladu napadeného rozsudku jen z důvodu § 508, odst. 1, č. 3 a nahraditi skutková zjištění odvolacího soudu vlastními odchylnými skutkovými zjištěními, byla-li podle § 508, odst. 1, č. 4 důvodně napadena v dovolacím spisu nebo v dovolací odpovědi.

Jak se dovolání podává.

§ 510.

(1) Dovolání budiž podáno u procesního soudu první stolice podáním (dovolací spis).

(2) Dovolací lhůta je lhůtou konečnou a trvá patnáct dnů od doručení odvolacího rozhodnutí.

(3) Včasným dovoláním se až do jeho vyřízení v rozsahu dovolacích návrhů staví právní moc a vykonatelnost napadeného rozsudku.

§ 511.

Obsah dovolacího spisu.

(1) Dovolací spis musí kromě všeobecných náležitostí podání obsahovati:

1. označení rozsudku, proti němuž dovolání čelí;

2. určité prohlášení, pokud je rozsudek napadán, právě tak určité stručné označení důvodů, proč se tak děje (dovolací důvody), a prohlášení, zda se navrhuje zrušení nebo změna rozsudku a jaká (dovolací návrh);

3. skutkové okolnosti a průvodní prostředky na dolíčení dovolacích důvodů, uvedených v § 508, odst. 1, čís. 1 a 2;

4. podpis advokátův (§ 26).

(2) Pokud se dovolání opírá o dovolací důvod § 508, odst. 1, č. 4 a 5, budiž v dovolacím spise bez rozvláčnosti vyloženo, z kterých důvodů je skutkové zjištění nebo právní posouzení věci podle dovolatelova názoru mylné.

§ 512.

Dovolací odpověď.

(1) Opožděná dovolání buďte soudem první nebo druhé stolice odmítnuta. Má-li soud první nebo, je-li podán rekurs, soud druhé stolice za to, že dovolání bylo podáno včas, nařídí, aby byl jeden stejnopis dovolacího spisu doručen odpůrci dovolatelovu. Námitky proti včasnosti nebo přípustnosti dovolání nelze uplatňovati rekursem, nýbrž toliko v dovolací odpovědi.

(2) Dovolatelův odpůrce má na vůli, podati u procesního soudu první stolice dovolací odpověď v konečné lhůtě patnácti dní od doručení dovolacího spisu.

(3) O dovolací odpovědi platí obdobně ustanovení § 511, odst. 1, vyjímajíc č. 1 a 2. Také v dovolací odpovědi lze za podmínek § 508, odst. 1, č. 4 napadati skutková zjištění, z nichž vycházel odvolací soud.

(4) O podání dovolací odpovědi budiž dovolatel zpraven doručením jejího stejnopisu.

(5) Podání dovolacího spisu a dovolací odpovědi nemůže býti nahrazeno prohlášeními do soudního protokolu.

§ 513.

Předložení spisů.

(1) Jakmile došla dovolací odpověď nebo lhůta k ní marně uplynula, předloží procesní soud první stolice všechny spisy právní rozepře odvolacímu soudu a ten je potom předloží soudu dovolacímu, připoje své vlastní spisy.

(2) Byla-li navržena oprava skutkové podstaty odvolacího rozsudku, budiž předložení spisů dovolacímu soudu odloženo, až bude vyřízeno jednání o opravě.

(3) Opožděná dovolací odpověď nebo přípravná podání podaná za dovolacího řízení buďtež odmítnuty soudem stolice první nebo druhé, a byly-li podány přímo soudu dovolacímu, soudem tímto.

Řízení před dovolacím soudem.

§ 514.

Jak se jedná o dovolání.

(1) Dovolací soud rozhodne o dovolání v neveřejném zasedání bez předchozího ústního líčení.

(2) Dovolací soud však může, uzná-li to za vhodné, k návrhu nebo z úřední moci naříditi ústní líčení před soudem dovolacím. Pro toto líčení platí předpisy o ústními líčení před soudem odvolacím.

(3) Vyhledávání nebo provedení důkazů, potřebná o dovolacích důvodech, uvedených v § 508, odst. 1, č. 1 a 2, dá dovolací soud vykonati soudcem dožádaným; tento soudce předloží spisy o vykonaných šetřeních nebo o provedených důkazech přímo dovolacímu soudu. K tomuto vyhledávání a provádění důkazů buďte po každé strany přizvány.

§ 515.

Rozhodnutí dovolacího soudu.

(1) Dovolací soud rozhodne zpravidla ve věci samé. Prohlásí-li však rozsudek odvolacího soudu podle § 484, č. 3 a 4 za zmatečný nebo zruší-li jej z důvodu § 508, odst. 1, č. 2 nebo proto, že skutková zjištění odvolacího soudu spočívají na neužití nebo mylném užití právního předpisu (§ 508, odst. 1, č. 4), a má-li za to, že je třeba nového jednání pro vyřízení věci, vrátí k uvedenému účelu spornou věc soudu odvolacímu. Má-li býti rozsudek odvolacího soudu zrušen z důvodu § 508, odst. 1, č. 2 nebo č. 4 a je-li k tomu, aby se daná věc stala zralou k rozhodnutí, patrně třeba jednání v první stolici, buď zrušen i rozsudek první stolice v mezích dovolacích návrhů a rozepře vrácena stolici první.

(2) Jestliže dovolací soud nalezne, aby rozsudek nebo řízení byly zrušeny pro zmatečnost, která vznikla již v první stolici a k níž je nutno hleděti z úřední povinnosti, budiž rozepře vrácena stolici první (§ 485, odst. 2 a 3).

§ 516.

Vázanost soudu nižšího.

(1) Soud, kterému byla rozepře vrácena, je při dalším jednání a rozhodnutí vázán právním posudkem, jejž dovolací soud položil za základ svému zrušujícímu rozhodnutí, ačli se po doplnění řízení nezměnil skutkový základ pro rozhodnutí.

(2) Soud, jemuž byla rozepře vrácena, ustanoví z úřední moci rok k ústnímu líčení, aby pokračoval v řízení.

§ 517.

Pokuta pro svévoli.

(1) Shledá-li dovolací soud, že dovolání bylo podáno svévolně nebo z důvodu, jejž zákon za dovolací důvod neuznává, nebo pouze pro průtah věci, budiž dovolatelovi nebo podle okolností jeho advokátovi uložen trest pro svévoli.

§ 518.

Podpůrnost předpisů o odvolání.

Pokud nemá tento oddíl zvláštních ustanovení, budiž při dovoláních užíváno též předpisů o odvolání.

TŘETÍ ODDÍL.

Rekurs.

Přípustnost.

§ 519.

Všeobecná zásada.

(1) Proti usnesením se připouští rekurs, pokud proti nim tento zákon opravný prostředek nevylučuje.

(2) Rekursem lze odporovati usnesením také pro zmatečnost z důvodů uvedených v § 484.

§ 520.

Rekurs:

a) vyhrazený;

Tam, kde není podle ustanovení tohoto zákona proti některému usnesení dovolen samostatný opravný prostředek, mohou si strany stěžovati na toto usnesení opravným prostředkem, jejž podají proti nejbližšímu odporovatelnému rozhodnutí.

§ 521.

b) proti usnesením presidenta sborového soudu, předsedy senátu nebo soudce z příkazu;

(1) Usnesením presidenta sborového soudu, předsedy senátu nebo soudce z příkazu lze odporovati, není-li ustanoveno jinak, rekursem; odporovati však není dovoleno, jestliže nebyla zároveň s rekursem nebo dříve u sborového soudu navržena změna tohoto usnesení.

(2) Tato podmínka neplatí, je-li proti usnesením uvedeným v odstavci 1 rekurs vyhrazen (§ 520).

§ 522.

c) ve věcech nepatrných;

(1) Ve věcech nepatrných může býti podán rekurs jen proti těmto usnesením první stolice:

1. jestliže bylo odepřeno zavésti o žalobě zákonné řízení nebo v něm pokračovati;

2. jestliže bylo rozhodnuto o návrhu na zřízení jistoty za náklady sporu nebo na doplnění této jistoty;

3. jestliže bylo vyhověno žádosti za odročení roku s porušením předpisu § 128 a jestliže spolu lze usnesení odporovati podle § 135;

4. jestliže byl zamítnut návrh, aby bylo povoleno navrácení k předešlému stavu pro zmeškání roku nebo pro vypršení lhůty k podání opravného prostředku.

5. jestliže bylo rozhodnuto usnesením o nákladech soudních, jež se mají nahraditi.

(2) Proti usnesením soudu druhé stolice ve věcech nepatrných je rekurs vyloučen.

§ 523.

d) v řízení na ochranu držby;

(1) V řízení o žalobách na ochranu držby (§ 460) může býti rekurs podán jen proti usnesením, kterými bylo odepřeno zavésti o žalobě řízení nebo v něm pokračovati, a proti konečnému usnesení.

(2) Stížnosti na všechna ostatní usnesení za řízení učiněná a zejména na prozatímní opatření za řízení vydaná buďte spojeny s rekursem proti konečnému usnesení.

§ 524.

e) v řízení odvolacím.

Proti usnesením odvolacího soudu, za odvolacího řízení vydaným, rekurs se připouští toliko:

1. jestliže se odvolání usnesením odmítne;

2. jestliže odvolací soud usnesením vyřkne zmatečnost rozsudku soudu prvního;

3. jestliže je rozepře pro odchylný právní názor odvolacího soudu usnesením odkázána k rozhodnutí nebo k jednání a rozhodnutí soudu první stolice.

Jak se rekurs podává.

§ 525.

Kde se rekurs podává, způsob a obsah rekursního spisu.

(1) Rekurs je podán tím, že se odevzdá podání (rekursní spis) u procesního soudu první stolice nebo u onoho soudu první stolice, ke kterému náleží soudce z příkazu nebo dožádaný, proti jehož usnesení se rekurs podává, anebo u kterého jinak podle tohoto zákona rekurs podati lze. U okresních soudů mohou strany, které nejsou zastoupeny advokáty, podávati rekursy také ústně do protokolu; písemné rekursy stran musí býti opatřeny podpisem advokátovým. Rekurs musí míti konečný návrh, jinak bude odmítnut.

(2) Je-li usnesení napadeno rekursem pro nesprávný právní posudek, jenž je mu základem, užito buď přiměřeně předpisu § 511, odst. 2.

(3) Přípustnost nového skutkového a důkazního přednesu v rekursu řídí se obdobně předpisy § 489, eventuálně § 509, odst. 2.

§ 526.

Lhůta.

(1) Lhůta k rekursu je lhůtou konečnou a trvá patnáct dní.

(2) Lhůta tato se počíná po dni, kterého bylo doručeno písemné vyhotovení usnesení, proti němuž rekurs čelí, nebo rekursního rozhodnutí, ve věcech nepatrných však, byly-li obě strany při prohlášení usnesení, dnem po prohlášení.

§ 527.

Kdy rekursu může vyhověti soud nižší sám.

(1) Jestliže rekurs čelí proti povolení, odepření nebo odnětí práva chudých, proti trestním opatřením, jimiž je postižen zástupce strany, svědek nebo znalec, proti usnesení odmítnuvšímu opravný prostředek proto, že byl podán pozdě, nebo proti usnesení, které se vztahuje jen na řízení sporu, může soud nebo soudce, jehož rozhodnutí nebo opatření se odporuje, sám vyhověti rekursní žádosti.

Kdy se spisy předkládají rekursnímu soudu.

(2) Nevidí-li se mu tak učiniti nebo je-li rekursem odporováno jiným usnesením nežli v odstavci 1 vytčeným, budiž rekurs bez průtahu předložen rekursnímu soudu, podle potřeby s vysvětlující zprávou a se všemi spisy potřebnými k posouzení rekursu.

§ 528.

Odmítnutí rekursu soudem první stolice.

Rekursy proti usnesením, proti nimž podle předpisů tohoto zákona rekurs není vůbec dovolen nebo alespoň samostatný opravný prostředek je odepřen, i rekursy, po vypršení rekursní lhůty podané, buďte soudem první stolice z úřední moci odmítnuty.

§ 529.

Účinek odkládací.

(1) Rekurs nemá odkládacího účinku na provedení usnesení, jemuž čelí, a na jeho vykonatelnost. Výjimka z toho je u trestních opatření, proti nimž je dán opravný prostředek, ačli zákon nestanoví jinak.

(2) Jestliže by však z odkladu řízení nevznikla nijaká nepoměrná újma pro výkon usnesení, o něž jde, nebo pro exekuci, k níž by byl podle něho odpůrce oprávněn, a jestliže by bez takového odkladu účel rekursu byl zmařen, nařídí soud, u něhož byl rekurs podán, k návrhu dočasný odklad řízení a spolu učiní zajišťovací opatření, jichž je třeba. Proti tomuto usnesení není samostatného prostředku opravného.

(3) Stejné právo má přednosta soudu, předseda senátu nebo soudce z příkazu nebo dožádaný, jestliže byl proti jejich usnesením podán rekurs.

(4) Pokud v řízení o žalobě na ochranu držby nejsou prozatímní opatření, za projednávání učiněná, dotčena výkonem konečného usnesení, má soud první stolice podle své úvahy určiti, zda opatření tato mají dále trvati, pokud nedojde vyřízení rekursu, či zda mají býti zrušena ještě před jeho vyřízením.

Řízení u rekursního soudu.

§ 530.

Podklad a obsah rozhodnutí.

(1) O rekursu budiž rozhodnuto usnesením bez ústního jednání v zasedání neveřejném.

Před rozhodnutím může rekursní soud zavésti šetření, která má za potřebná, zejména může v důležitých věcech vyzvati odpůrce rekurentova, aby se o rekursu vyjádřil.

(2) Nepřípustný nebo opožděný rekurs budiž ihned odmítnut.

(3) Rozhodnutí rekursního soudu se vyhotoví a doručí obdobně podle ustanovení § 505.

§ 531.

(1) Vyhoví-li rekursní soud rekursu, může svěřiti další opatření, následkem jeho výroku snad potřebná, tomu soudu nebo soudci, který vydal usnesení vzaté v odpor.