(2) Jestliže v odpor vzaté usnesení bylo v druhé stolici zrušeno a soudu první stolice bylo uloženo, aby učinil, doplně řízení, rozhodnutí nové, může rozhodnutí rekursního soudu býti napadeno rekursem toliko tenkráte, je-li v něm vysloveno, že výkon příkazu uděleného první stolici má býti předsevzat, teprve až tento příkaz nabude právní moci.

§ 532.

Nepřípustnost dovolacího rekursu.

(1) Rekurs proti rozhodnutí soudu druhé stolice se nepřipouští:

1. bylo-li tímto rozhodnutím potvrzeno napadené usnesení soudu prvního, ačli se toto usnesení nevyslovuje o přípustnosti pořadu práva, o rozepři zahájené nebo pravomocně rozsouzené;

2. ve sporech na ochranu držby;

3. bylo-li rozhodnuto o nákladech nebo o znalečném nebo o odporu osoby třetí proti ohledání (§ 369, odst. 3) nebo o tom, je-li osoba třetí oprávněna odepříti předložení předmětu ohledání (§ 370, odst. 3) nebo o výši škody způsobené ohledáním (§ 371, odst. 3).

(2) Ustanovení § 528, § 530, odst. 2 platí obdobně i pro rekursy dovolací.

(3) Shledá-li soud třetí stolice, že dovolací rekurs byl podán svévolně nebo jen pro průtah věci, budiž stěžovatelovi nebo podle okolností jeho advokátovi uložen trest pro svévoli.

PATÁ ČÁST.

Žaloba pro zmatečnost a o obnovu.

§ 533.

Žaloba pro zmatečnost.

(1) Pravomocnému rozhodnutí, jímž je některá věc vyřízena, lze odporovati žalobou pro zmatečnost:

1. jestliže rozhodující soudce byl zákonem vyloučen z vykonávání soudcovského úřadu v této rozepři;

2. jestliže strana nebyla v řízení vůbec zastoupena, poněvadž za ni jednala osoba nezmocněná, nebo, ač měla míti zákonného zástupce, nebyla zastoupena takovýmto zástupcem, pokud vedení rozepře nebylo dodatečně řádně schváleno.

(2) Žaloba pro zmatečnost se však nepřipouští, jestliže důvod vyloučení nebo nedostatek procesní způsobilosti, zmocnění nebo zákonného zastoupení byly již před pravomocným rozhodnutím marně uplatňovány návrhem na odmítnutí nebo návrhem, aby řízení bylo prohlášeno za zmatečné, nebo opravným prostředkem.

(3) Žaloba pro zmatečnost se nepřipouští dále tenkráte, jestliže strana mohla důvod vyloučení (odstavec 1, č. 1) uplatniti v dřívějším řízení nebo opravným prostředkem.

§ 534.

Žaloba o obnovu.

(1) Řízení rozsudkem skončené se může k návrhu strany zase obnoviti:

1. jestliže listina, na které se rozsudek zakládá, je podvržena nebo zfalšována;

2. jestliže se svědek, znalec nebo odpůrce provinil při svém výslechu křivou výpovědí a rozsudek se zakládá na této výpovědi;

3. jestliže bylo rozsudku dobyto podvodným, podle trestního zákona trestným činem zástupce strany, jejího odpůrce nebo jeho zástupce;

4. jestliže se soudce, vydávaje rozsudek nebo dřívější rozhodnutí, jež je základem rozsudku, vzhledem k této rozepři dopustil na újmu strany porušení svých úředních povinností, trestného podle zákona trestního;

5. jestliže nález trestního soudu, na kterém se rozsudek zakládá, byl zrušen jiným rozsudkem v právní moc vešlým;

6. jestliže strana nalezne rozsudek o témž nároku nebo témže právním poměru dříve vydaný a již pravomocný (§ 415), nebo nabude-li teprve nyní možnosti, takového rozsudku užíti;

7. jestliže strana nabude vědomosti o nových skutkových okolnostech nebo nalezne důkazy, jichž přednesení nebo užití v řízení dřívějším by bylo mohlo způsobiti příznivější pro ni rozhodnutí věci hlavní, nebo nabude-li teprve nyní možnosti užíti jich.

(2) Pro okolnosti uvedené v odstavci 1, č. 6 se obnova připouští toliko tenkráte, jestliže strana bez své viny nemohla k platnosti přivésti právní moc rozsudku dříve, než rozsudek žalobou o obnovu napadený nabyl právní moci; pro nové pak skutkové okolnosti nebo průvodní prostředky (odstavec 1, č. 7) se připouští jen tenkrát, jestliže je strana, bez své viny nemohla uplatniti v řízení, v kterém byl vydán rozsudek, a o jehož obnovu jde.

§ 635.

Obnova může býti povolena také k tomu, aby byly provedeny důkazy vyloučené podle § 280, odst. 2 z jednání, jestliže by jejich užití v dřívějším řízení patrně bylo mohlo míti v zápětí pro stranu příznivější rozhodnutí hlavní věci.

§ 536.

(1) Také soudním smírům lze odporovati žalobou pro zmatečnost a žalobou o obnovu, pokud lze důvody těchto žalob podle povahy věci obdobně vztahovati i na soudní smír.

(2) Na žaloby o neplatnost soudního smíru z důvodů práva hmotného se ustanovení o žalobách o obnovu nevztahují.

§ 537.

Příslušnost.

(1) Pro žalobu vytýkající zmatečnost a pro žalobu o obnovu, opírající se o důvod uvedený v § 534, odst. 1, č. 4, je příslušným soud, který vydal rozsudek žalobou napadený; jestliže se však žalobou odporuje několika rozsudkům, vydaným v téže rozepři soudy rozličných stolic, je výlučně příslušným soud mezi nimi nejvyšší.

(2) Ve všech ostatních případech (§ 534, odst. 1, č. 1 až 3, 5 až 7, §§ 535 a 536) musí býti žaloba o obnovu podána u procesního soudu první stolice; jestliže je uplatňovaným důvodem dotčen toliko rozsudek soudu vyšší stolice, budiž žaloba podána u tohoto soudu.

Řízení.

§ 538.

Na žalobu pro zmatečnost, na žalobu o obnovu a na další řízení vztahují se přiměřeně předpisy první až čtvrté části tohoto zákona, pokud z následujících ustanovení nevycházejí odchylky.

§ 539.

Lhůta.

(1) Žaloba budiž vznesena v konečné lhůtě tří měsíců (§ 118, odst. 2). Tato lhůta budiž počítána:

1. v případech § 533, odst. 1, č. 1 ode dne, kterého se strana dověděla o důvodu vyloučení, anebo, jestliže se to stalo dříve, než napadené rozhodnutí nabylo právní moci, ode dne právě řečeného;

2. v případech § 533, odst. 1, č. 2 ode dne, kterého bylo doručeno rozhodnutí straně, a není-li strana tato procesně způsobilá, jejímu zákonnému zástupci, avšak rovněž ne dříve, než by v odpor vzaté rozhodnutí nabylo právní moci;

3. v případech § 534, odst. 1, č. 1 až 5 ode dne, kterého rozhodnutí trestního soudu nabylo právní moci;

4. v případech § 534, odst. 1, č. 6 a 7 ode dne, kterého strana byla s to, aby užila pravomocného rozsudku nebo u soudu uvedla skutkové okolnosti a průvodní prostředky, o nichž nabyla vědomosti;

5. v případech § 535 od doručení rozsudku, jenž je tímto důvodem obnovy dotčen.

(2) Uplynulo-li deset let po tom, co rozhodnutí nabylo právní moci, žaloba nemůže býti již vznesena, leč by šlo o případ uvedený v odstavci 1, č. 2.

(3) Je-li předmětem žaloby soudní smír, nastupuje místo doby nabytí právní moci v předchozích ustanoveních uvedené, doba, kdy soudní smír byl sjednán.

§ 540.

Řízení o žalobě, je-li podána u soudu vyšší stolice.

Není-li žaloba podána u dřívějšího soudu první stolice, nýbrž u některého soudu vyššího, který podle ustanovení pro řízení před ním platných může učiniti hlavní věc zralou k rozhodnutí, platí pro ústní jednání, provedení důkazů, pro oznámení rozsudku první stolici i pro odporovatelnost jeho ta ustanovení, která platí pro tento vyšší soud jako stolici opravnou.

§ 541.

Obsah žaloby.

Žaloba musí zejména obsahovati:

1. označení rozhodnutí nebo smíru, jemuž se odporuje;

2. označení zákonného důvodu odporování (důvod zmatečnosti, důvod obnovy) a skutečnosti i průvody k jeho dolíčení;

3. okolnosti, z kterých jde najevo, že byla zachována zákonná lhůta určená k žalobě a označení průvodních prostředků pro to;

4. okolnosti podstatné pro posouzení příslušnosti;

5. prohlášení, pokud se navrhuje odstranění napadeného rozhodnutí nebo smíru, a jaké jiné rozhodnutí ve věci hlavní se má státi.

§ 542.

Důvody pro vyloučení soudce z účasti v řízení o žalobě.

Soudce, pro jehož účast v rozhodnutí byla podána žaloba vytýkající zmatečnost (§ 533, odst. 1, č. 1) nebo pro jehož chování byla podána žaloba o obnovu podle § 534, odst. 1, č. 4, je vyloučen z řízení o žalobě pro zmatečnost nebo o obnovu.

§ 543.

Zkoumání žaloby před nařízením ústního jednání.

Dříve než ustanoví rok k ústnímu jednání, má soud zkoumati, a to při sborových soudech v neveřejném zasedání, zda se žaloba opírá o některý zákonný důvod (§§ 533 až 535) a zda je podána v zákonné lhůtě. Není-li tu některý z těchto požadavků nebo je-li žaloba nepřípustná z některého důvodu uvedeného v § 230, odst. 2, budiž usnesením odmítnuta jako nevhodná k tomu, aby byl o ní určen rok pro ústní jednání. Okolnosti, z nichž vychází najevo, že zákonná lhůta byla dodržena, buďte žalobcem k žádosti soudu osvědčeny.

§ 544.

Obnova pro čin trestný.

(1) Obnova řízení z důvodů uvedených v § 534, odst. 1, č. 1 až 4 se připouští jen tehdy, je-li trestný čin, jenž je důvodem žaloby o obnovu, zjištěn pravomocným rozsudkem trestního soudu, nebo jestliže trestní řízení bylo přerušeno anebo z jiných důvodů než pro nedostatek objektivní skutkové povahy nebo pro nedostatek důkazů nevedlo k odsouzení.

(2) Trestní soud nebo státní zastupitelství, oznamujíce usnesení, že se trestní řízení nezavede nebo že se zastavuje, mají po každé výslovně označiti důvod, proč bylo od zavedení řízení upuštěno nebo řízení zastaveno.

§ 545.

Poměr sporu o obnovu k věci hlavní:

a) kdy lze jednání o obou spojiti;

(1) Je-li v případech § 534 důvod obnovy prokázán listinami přiloženými k žalobě prvopisem nebo ověřeným opisem, nebo navrhuje-li se obnova podle § 535, budiž jednání a rozhodnutí o důvodu a přípustnosti obnovy, s výhradou práva propůjčeného soudu v § 184, spojeno s jednáním ve věci hlavní.

(2) Hlavní věc budiž při tom znova projednána potud, pokud je stižena důvodem obnovy.

(3) Jestliže však soud vyšší stolice, k rozhodnutí o povolení obnovy příslušný, podle ustanovení pro řízení před ním platných nemůže hlavní věc učiniti zralou rozhodnutí, omezí se na rozhodnutí, zda se obnova připouští, a až rozsudek obnovu povolující nabude právní moci, vrátí rozepři k projednání hlavní věci soudu první stolice. Soud tento pak ustanoví z úřední moci rok k ústnímu jednání o hlavní věci a provede je podle předpisů platných pro řízení před tímto soudem.

§ 546

b) kdy nutno jednání odděliti.

(1) Ve všech ostatních případech budiž jednáno a rozsudkem rozhodnuto tolika o důvodu a přípustnosti obnovy řízení nebo o jeho prohlášení za zmatečné.

(2) Povolí-li se obnova a rozsudek nabude právní moci, budiž jednání v hlavni věci, pokud je postiženo důvodem obnovy, provedeno u toho soudu, u kterého byla žaloba o obnovu podána, nebo jestliže by tento soud podle předpisů pro řízení platných nemohl hlavní věc učiniti k rozhodnutí zralou, u soudu první stolice.

(3) O vrácení, ustanovení roku k ústnímu jednání a o provedení jednání platí předpisy § 545, odst. 3.

(4) Rozhodnutí o posavadních nákladech řízení o obnovu budiž vyhrazeno konečnému rozhodnutí ve věci samé. K návrhu žalobcovu budiž do tohoto rozhodnutí pojat také výrok o náhradě nákladů původního sporu.

§ 547.

Odmítnutí žaloby při ústním jednání.

(1) Vyjde-li teprve při ústním jednání najevo, že se žaloba o obnovu nebo žaloba pro zmatečnost opírá o důvod zákonem neuznaný nebo že byla podána pozdě, budiž žaloba usnesením odmítnuta.

(2) Totéž platí, objeví-li se tento nedostatek teprve v opravném řízení.

§ 548.

Přerušení odvolacího nebo dovolacího řízení.

(1) K žalobě o obnovu, která je podána současně s odvoláním nebo dovoláním proti témuž rozsudku nebo za odvolacího nebo dovolacího řízení, soud z úřední moci nebo k návrhu ihned nařídí přerušení odvolacího nebo dovolacího řízení, opírá-li se žaloba o obnovu o některý z důvodů uvedených v § 534, odst. 1, č. 1 až 5 (§ 545).

(2) Zda se má v ostatních případech odvolací nebo dovolací řízení, namířené proti témuž rozsudku přerušiti proto, že je podána žaloba o obnovu, o tom rozhodne soud k jednání o této žalobě povolaný z úřední moci nebo k návrhu, hledě ke zvláštním okolnostem daného případu a k důkazům, které pro důvod obnovy byly předneseny. O takovémto přerušení lze se usnésti ještě za ústního jednání o žalobě o obnovu.

(3) Soud, u kterého byla žaloba o obnovu podána, má o přerušení opravného řízení jím nařízeném ihned zpraviti soud, u kterého se právě jedná o opravném prostředku.

§ 549.

(1) Proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o návrhu podle § 548, že se řízení přerušuje nebo že se návrh na přerušení zamítá, nepřipouští se opravný prostředek.

(2) Jestliže žaloba o obnovu je pravomocně zamítnuta nebo odmítnuta (§ 547), budiž v přerušeném opravném řízení pokračováno z úřední moci nebo k návrhu. Tento návrh budiž učiněn u soudu, u něhož v době přerušení bylo opravné řízení zahájeno. Soud tento má z úřední povinnosti opatřiti, aby spisy potřebné k pokračování v jednání byly včas opět předloženy.

§ 550.

Vyloučení odkládacího účinku.

(1) Pokud by podle předcházejících ustanovení nebylo k žalobě o obnovu nařízeno, aby bylo opravné řízení přerušeno, nepřekáží podání žaloby o obnovu tomu, aby v odpor vzatý rozsudek nevstoupil v právní moc a nenabyl vykonatelnosti.

(2) Podání žaloby pro zmatečnost nebo žaloby o obnovu nemá účinku na vykonatelnost v odpor vzatého pravomocného rozsudku nebo smíru. Pokud lze na základě nich odložiti řízení exekuční, ustanovuje řád exekuční.

ŠESTÁ ČÁST.

Zvláštní způsoby řízení.

PRVNÍ ODDÍL.

Rozkazní řízení.

§ 551.

Přípustnost.

V žalobě o peněžité pohledávky nebo o pohledávky jiných zastupitelných věcí může žalobce navrhnouti, aby byl proti žalovanému vydán platební rozkaz (mandát), jsou-li všechny okolnosti, na nichž se nárok žalobcův co do hlavní věci i co do vedlejších pohledávek zakládá, prokázány některou z těchto listin, předloženou prvopisem bezvadné zevnější formy:

1. tuzemskou veřejnou listinou;

2. soukromou listinou, na níž jsou podpisy vydatelů ověřeny tuzemským soudem nebo veřejným notářem;

3. jinou listinou, podle níž je vloženo pro zažalovanou pohledávku věcné právo v tuzemské veřejné knize, je-li podle okolností nepochybno nebo veřejnými listinami prokázáno, že proti soudnímu nařízení tohoto vkladu není ani podán nevyřízený ještě rekurs, ani knihovně poznamenáno, že vklad je sporný.

§ 552.

Důkaz o přechodu práva nebo závazku na sporné strany,

(1) Není-li žaloba podána osobou, podle obsahu listin, o něž se žaloba opírá, oprávněnou, nebo je-li vznesena proti jiné osobě než proti té, která v těchto listinách je jmenována jako osoba zavázaná, může návrhu na vydání platebního rozkazu býti vyhověno jen, jestliže a pokud se listinami povahy uvedené v § 551 prokáže, že nárok nebo závazek zcela nebo zčásti s původního oprávněného nebo zavázaného přešel na osoby, kterými nebo proti kterým žaloba je vznesena.

(2) Jde-li o pohledávky, proti nimž může býti namítáno promlčení, lze platební rozkaz vydati jen tehdy; je-li přetržení nebo stavení promlčecí doby již v žalobě prokázáno listinami povahy uvedené v § 551.

(3) Jestliže listiny, kterých je podle § 551 a § 552, odst. 1 a 2 k odůvodnění žaloby potřebí, jsou v prvopise u procesního soudu, může žalobce, místo aby je předložil, dovolati se příslušných soudních spisů.

(4) K žalobě budiž přiloženo tolik stejnopisů platebního rozkazu, vyhovujícího předpisu § 553, kolik jich je třeba pro doručení.

§ 553.

Platební rozkaz.

(1) K návrhu podle §§ 551 a 552 budiž vydán platební rozkaz bez ústního jednání a bez slyšení žalovaného.

(2) V platebním rozkaze budiž vyřčeno, že žalovaný má v patnácti dnech po doručení platebního rozkazu uspokojiti pod exekucí nároky proti němu vznesené i s náklady, jež soud určí, nebo podati své námitky proti platebnímu rozkazu. Lhůta tato je lhůtou konečnou.

(3) Platební rozkaz budiž doručen žalovanému podle předpisů o doručování žalob.

(4) Účinnost platebního rozkazu budiž posuzována podle doby, kdy byl vydán.

§ 554.

Námitky.

(1) Proti vydání platebního rozkazu se nepřipouští opravný prostředek. Jen rozhodnutí o nákladech, obsažené v platebním rozkaze, může rekursem napadnouti žalobce, žalovaný pak tehdy, nepodal-li námitek.

(2) Všechny námitky proti platebnímu rozkazu buďte podány ve lhůtě v platebním rozkazu vytčené u soudu, který rozkaz vydal. Opožděné námitky buďte bez jednání odmítnuty, jestliže pak byly podány za řízení, buďte ponechány bez povšimnutí.

(3) O námitkách včas podaných budiž bez nového návrhu žalobcova ustanoven rok k ústnímu přelíčení na dobu co možná krátkou.

(4) žaloba může býti vzata zpět bez souhlasu žalovaného toliko až do podání námitek, zřekne-li se však žalobce zároveň nároku, až do konce ústního přelíčení (§ 237).

(5) O zpětvzetí námitek platí obdobně předpisy o zpětvzetí odvolání (§ 491).

Žaloba o obnovu.

(6) Platební rozkaz, proti němuž nebyly podány včas námitky, má účinky pravomocného rozsudku a připouští se proti němu žaloba o obnovu podle všeobecných zásad.

§ 555.

Obsah rozsudku.

(1) V rozsudku, jímž se řízení vyřídí, budiž vyřčeno, zdali platební rozkaz zůstává ve své moci, nebo zdali a pokud je zrušen, ať proto, že nebyl přípustný, či z důvodů věcných.

(2) Týká-li se platební rozkaz několika samostatných pohledávek a žalovaný podá námitky výslovně jen proti té nebo oné z nich, zachovává rozkaz ten co do ostatních pohledávek svou účinnost.

§ 556.

Další řízení, odepře-li soud vydati platební rozkaz.

Nelze-li sice vyhověti návrhu žaloby, aby byl vydán platební rozkaz, ale žaloba se jinak hodí k tomu, aby se o ní po zákonu pravidelně jednalo, budiž o ní po pravomoci usnesení, jímž bylo odepřeno vydati platební rozkaz, zahájeno řádné řízení; není-li tomu tak, budiž žaloba odmítnuta, jelikož se nehodí k tomu, aby řízení o ní bylo zahájeno.

DRUHÝ ODDÍL.

Řízení ve sporech směnečných a šekových.

§ 557.

Lhůty.

V řízení o žalobách, jimiž jsou uplatňovány pohledávky ze směnek a postižní nároky ze šeků,

1. budiž v rozsudku lhůta k plnění ustanovena na tři dni, ačli strana nenavrhla odsouzení ve lhůtě delší;

2. lhůta k návrhu na navrácení k stavu předešlému, k podání spisů řízení odvolacího nebo dovolacího i k podání rekursu činí osm dní. Tyto lhůty jsou lhůtami konečnými.

§ 558.

Navrácení k předešlému stavu.

Ve sporech o nároky ze směnek a o postižní nároky šekové nemá místa navrácení k předešlému stavu a obnova řízení na újmu strany, která v hlavní rozepři jednala bezelstně a mezitím svých nároků naproti třetím osobám vypršením času zcela nebo zčásti pozbyla nebo alespoň je pro krátkost času ještě zbývajícího, nemůže uplatniti.

§ 559.

Platební rozkaz.

Zakládá-li se pohledávka žalobou vymáhaná na směnce (šeku), která má všechny náležitosti platné směnky (šeku) a o jejíž pravosti není žádných pochybností, a jsou-li v žalobě mimo prvopis směnky (šeku) předloženy i ostatní listiny, pokud je jich podle směnečného (šekového) zákona k odůvodnění žalobcových nároků potřebí, může žalobce žádati, aby bylo žalovanému přikázáno, aby v neprodlužitelné lhůtě tří dnů zaplatil pod exekucí směnečný (šekový) dluh i s vykázanými vedlejšími pohledávkami a se žádanými (§ 51, odst. 3) a soudem ustanovenými náklady nebo aby podal v téže lhůtě proti tomu své námitky (platební rozkaz).

§ 560.

Zajišťovací rozkaz.

V žalobě o směnečné zajištění může žalobce, předloží-li prvopis protestu a prokáže-li také ostatní podmínky svého nároku, pokud je jich podle směnečného zákona třeba, hodnověrnými listinami přiloženými k žalobě v prvopise, učiniti návrh, aby bylo žalovanému přikázáno, aby dal v konečné lhůtě tří dnů pod exekucí jistotu vyhovující předpisům směnečného zákona, a aby žádané (§ 51., odst. 3) a soudem ustanovené náklady zaplatil nebo vznesl proti tomuto příkazu v téže lhůtě své námitky (zajišťovací rozkaz).

§ 561.

Je-li v žalobě učiněn návrh na vydání platebního nebo zajišťovacího rozkazu, platí pro další řízení přiměřeně předpisy prvního oddílu (§ 552, odst. 2 a 4 a §§ 553 až 556).

TŘETÍ ODDÍL.

Upomínací řízení.

§ 562.

Přípustnost.

(1) Na věřitelův návrh může býti podmíněným platebním rozkazem uloženo osobnímu dlužníku, aby splnil peněžitou pohledávku, pokud žádaná částka bez úroků a vedlejších závazků není větší než 5000 Kč.

(2) Pohledávky uvedené v § 557 nemohou býti vymáhány upomínacím řízením.

§ 563.

Příslušnost.

(1) Vydati podmíněný platební rozkaz přísluší okresním soudům.

(2) Místní příslušnost se řídí ustanoveními zákona o soudní příslušnosti.

§ 564.

Podmíněný platební rozkaz nelze vydati proti osobám neznámého pobytu.

§ 565.

Upomínací žádost.

(1) Za vydání podmíněného platebního rozkazu lze žádati ústně nebo písemně. V žádosti budiž uvedeno:

1. jméno (jménem a příjmením), zaměstnání a bydliště věřitele a dlužníka;

2. výše a právní důvod pohledávání, a skládá-li se pohledávání z několika položek, výše a právní důvod každé položky.

(2) Má-li týž věřitel za týmž dlužníkem několik pohledávek, může, nejsou-li mezi sebou v skutkové nebo právní souvislosti, žádati touž žádostí za platební rozkaz, nečiní-li žádná z nich více než 5000 Kč, i když součet těchto nároků hranici tu převyšuje.

(3) K písemné žádosti budiž přiloženo tolik stejnopisů platebního rozkazu, vyhovujícího předpisu § 667, kolik je jich třeba doručiti.

§ 566.

Vyřízení žádosti.

(1) Žádost budiž vyřízena bez předchozího výslechu dlužníka.

(2) Nevyhovuje-li žádost ustanovením §§ 562 až 565 nebo vychází-li ze žadatelových údajů, že mu pohledávání vůbec nebo na ten čas nepřísluší nebo že je podmíněno nějakým vzájemným plněním, budiž odmítnuta.

(3) Proti vydání platebního rozkazu není, vyjímajíc případ § 654, odst. 1, opravného prostředku.

§ 567.

Platební rozkaz.

(1) Platební rozkaz obsahujž:

1. nadpis "Platební rozkaz";

2. údaje podle § 565, odst. 1, č. 1 a 2;

3. příkaz dlužníkovi, aby do patnácti dnů od dodání platebního rozkazu pod exekucí zaplatil pohledávku i s požadovaným příslušenstvím, jakož i náklady platebního rozkazu, bylo-li v žádosti o jich náhradu žádáno (§ 51, odst. 3), ve výši vyměřené soudem, anebo, má-li něco proti nároku, aby proti platebnímu rozkazu v téže konečné lhůtě podal odpor;

4. připomenutí, že platební rozkaz může býti zbaven účinnosti jediné podáním odporu.

(2) Bylo-li žádáno za vydání platebního rozkazu pro několik pohledávek, vyjádřených zvláštními peněžitými částkami, buď v platebním rozkaze uloženo, že se má zaplatiti každá pohledávka zvláště.

§ 568.

Doručení.

Platební rozkaz buď dodán dlužníkovi, a je-li vydán proti několika dlužníkům, každému z nich, podle ustanovení o doručování žalob, a věřiteli.

§ 569.

Odpor.

(1) K podání odporu dostačí, jestliže dlužník před soudem ústně nebo písemně prohlásí, že podává proti platebnímu rozkazu odpor. Důvody uváděti není třeba.

(2) Dlužník může ve lhůtě k podání odporu stanovené prohlásiti odpor též do protokolu u okresního soudu svého pobytu. Protokol buď zaslán ihned soudu, jenž platební rozkaz vydal

§ 570.

Účinky odporu.

(1) Podal-li dlužník odpor včas, pozbude platební rozkaz účinnosti v celém svém rozsahu, a to i tehdy, jestliže se odporuje toliko některé části pohledávky.

(2) Bylo-li však platebním rozkazem dlužníkovi odděleně uloženo, aby zaplatil několik pohledávek, z nichž každá je zvlášť číselně uvedena, a podal-li dlužník odpor výslovně jen proti některé z těchto pohledávek, zůstává platební rozkaz účinným co do ostatních pohledávání.

(3) Odporuje-li toliko některý z několika dlužníků, pozbude platební rozkaz účinnosti jen pro něho, ačli nejde o případy uvedené v § 12.

§ 571.

Zpravení stran o odporu.

(1) O odporu včas podaném dá soud věděti věřiteli i dlužníkovi s dodatkem, že platební rozkaz pozbyl účinnosti.

Odmítnutí odporu.

(2) Byl-li odpor padán pozdě, budiž odmítnut; není třeba zpraviti a tom věřitele.

§ 572.

Náklady.

(1) Byl-li odpor proti platebnímu rozkazu podán včas a žádá-li v něm dlužník za náhradu nákladů odporu, je věřitel povinen nahraditi tyto náklady dlužníkovi ve výši vyměřené soudem.

(2) Bude-li k odporu podána žaloba, považují se náklady upomínacího řízení za část nákladů právní rozepře.

§ 573.

Účinky upomínací žádosti.

(1) Žádostí za vydání platebního rozkazu se přetrhuje promlčení. Doručením platebního rozkazu se rozepře zahajuje; soud žaloby navzájem se však žádostí za vydání platebního rozkazu a jeho doručením nezakládá.

(2) Stal-li se platební rozkaz podáním odporu neúčinným, staví se promlčení až do podání odporu (§ 571, odst. 1).

§ 574.

Navrácení k předešlému stavu.

(1) Pro zmeškání lhůty k odporu lze se domáhati navrácení k předešlému stavu podle všeobecných zásad. O této žádosti platí obdobně ustanovení § 569, odst. 2. Povolí-li se navrácení, má to účinek odporu, aniž je potřebí odpor podávati znova.

(2) Platební rozkaz, proti němuž nebyl podán včas odpor, má účinky pravomocného

rozsudku a je proti němu přípustná žaloba o obnovu podle všeobecných zásad.

§ 575.

Upomínací žaloba.

(1) Věřitel může žádati za vydání platebního rozkazu také v žalobě, kterou se svého pohledávání domáhá, je-li týž soud příslušný jak pro žalobu, tak i pro vydání platebního rozkazu.

(2) V takovém případě doručí soud zároveň s platebním rozkazem žalobu. V platebním rozkazu uvede, že nařídí přelíčení o žalobě, podá-li žalovaný včas odpor. Zároveň budiž v platebním rozkazu žalovanému uloženo, aby, podá-li odpor, uvedl hned stručně jeho důvody a nabídl o nich důkazy (§ 174, odst. 2).

(3) Dojde-li v tomto řízení k rozsudku pro zmeškání, je proti tomuto rozsudku odpor (§ 400, § 450, odst. 3) vyloučen.

(4) shledá-li soud, že žádost za vydání platebního rozkazu je nepřípustná, odmítne ji usnesením, proti němuž není opravného prostředku, a nařídí hned rok k řádnému řízení.

ČTVRTÝ ODDÍL.

Řízení ve věcech nájemních nebo pachtovních.

§ 576.

Co je předmětem řízení.

Řízení ve věcech nájemních nebo pachtovních podle ustanovení tohoto oddílu týká se nájmu nebo pachtu pozemků, stavení a jiných nemovitých nebo zákonem za nemovité prohlášených věcí, lodních mlýnů a jiných stavebních děl zřízených na lodích.