Výpověď.
§ 577.
Druhy výpovědi.
(1) Nájemní a pachtovní smlouvy mohou býti vypověděny ve lhůtách ustanovených občanským zákoníkem kteroukoli smluvní stranou, a to soudně nebo veřejným notářem.
(2) Dala-li jedna strana platnou výpověď, může ji i druhá strana proti straně vypovídající dáti vykonati.
§ 578.
Soudní výpovědi.
(1) Soudní výpověď může býti učiněna podáním nebo ústně. Podání nebo protokol sepsaný o výpovědi má zvlášť obsahovati označení najatého nebo pachtovaného předmětu, dobu, kdy se nájemní nebo pachtovní smlouva má skončiti, a konečně návrh na příkaz odpůrci, aby najatý nebo pachtovaný předmět v určené době pod exekucí odevzdal nebo převzal anebo aby podal u soudu všechny námitky, které má proti výpovědi. K podání námitek budiž ustanovena lhůta osmi dnů, je-li výpovědní lhůta alespoň patnáctidenní, jinak však třídenní.
(2) Nebydlí-li ten, kdo výpověď dává, ani v místě ani v obvodě příslušného okresního soudu, má zříditi zmocněnce pro doručování, který tam bydlí, a při výpovědi udati jeho jméno i bydliště.
(3) Výpovědi, které těmto předpisům nevyhovují nebo byly podány u soudu nepříslušného, buďte z úřední povinnosti usnesením odmítnuty, nemůže-li býti vada napravena podle § 84.
§ 579.
Doba doručení.
(1) Aby soudní výpověď byla účinná v termínu nejprve příštím, musí býti u soudu podána a doručena před vypršením lhůt dotčených v § 577. Výpovědi podané teprve po vypršení těchto lhůt buďte z úřední povinnosti usnesením odmítnuty.
(2) Výpovědi nesmějí býti odmítnuty jenom proto, že byly podány před počátkem smluvní nebo zákonné výpovědní lhůty.
Následky opožděného doručení.
(3) I když se doručení stalo v případech § 577 teprve po vypršení výpovědních lhůt tam dotčených, zůstane výpověď nicméně účinnou, nebudou-li proti soudnímu příkazu včas podány námitky.
§ 580.
Způsob doručení.
Soudní příkaz, daný podle § 578, budiž bez prodlení doručen odpůrci podle předpisů o doručování žalob se stejnopisem podání nebo opisu protokolu.
Notářská výpověď.
§ 581.
Náležitosti a účinky.
(1) Stejné účinky jako soudní výpověď má také mimosoudní výpověď, osvědčená veřejným notářem, má-li náležitosti předepsané v § 578, odst. 1 a byla-li odpůrci dána ve lhůtě ustanovené v § 579, odst. 1. Ustanoveni § 579, odst. 3 platí i pro notářskou výpověď.
(2) Nepodá-li osoba, proti níž čelí notářská výpověď, v osmi dnech nebo, je-li výpovědní lhůta kratší než patnáct dnů, ve třech dnech (§ 578, odst. 1) po dodání výpovědi písemně nebo ústně námitky, které snad má proti ní, u soudu, v jehož okresu najatý nebo pachtovaný předmět leží, nabývá výpověď účinnosti.
(3) Budou-li námitky podány, budiž den dodání výpovědi k příkazu soudu prokázán vypovídající stranou.
Příkaz, aby najatý nebo pachtovaný předmět byl odevzdán nebo převzat.
§ 582.
(1) U nájemních, a pachtovních smluv, které pominou bez předchozí výpovědi vypršením určité doby, může každá strana ještě před vypršením nájemní nebo pachtovní doby navrhnouti soudní opatření, jímž se odpůrci přikazuje, aby najatý nebo pachtovaný předmět v ustanovený čas pod exekucí odevzdal nebo převzal nebo aby proti tomuto příkazu v osmi dnech podal u soudu své námitky.
(2) Je-li nájemní nebo pachtovní poměr sjednán na více než šest měsíců, může tento návrh býti učiněn toliko v posledních šesti měsících.
(3) Ustanovení § 580 budiž užito také pro doručení takovýchto příkazů.
(4) Je-li ke zrušení nájemní nebo pachtovní smlouvy třeba výpovědi, může nárok na odevzdání nebo převzetí najatého nebo pachtovaného předmětu býti uplatněn již před vypršením výpovědní lhůty žalobou, s níž lze spojiti i výpověď.
Poměr k podnájemníkovi.
§ 583.
Výpovědi, příkazy, rozhodnutí a opatření týkající se trvání nebo zrušení nájemní nebo pachtovní smlouvy o některém předmětu uvedeném v § 576, jež byly vydány proti nájemníkovi nebo pachtýři, jsou účinné a vykonatelné také proti podnájemníkovi nebo podpachtýři, pokud tomu nevadí právní poměr mezi podnájemníkem nebo podpachtýřem a pronajimatelem nebo propachtovatelem.
Obnovení nájemní nebo pachtovní smlouvy mlčky.
§ 584.
Nájemní a pachtovní smlouvy, zanikající bez výpovědi vypršením doby, buďte jen tenkráte pokládány za mlčky obnovené tím, že nájemník nebo pachtýř dále upotřebuje nebo užívá najatého nebo pachtovaného předmětu a že pronajimatel nebo propachtovatel to trpí, jestliže v patnácti dnech po vypršení nájemní nebo ve třicíti dnech po vypršení pachtovní doby, nebo při smlouvách, které byly uzavřeny původně na dobu kratší než jeden měsíc, ve lhůtě rovnající se polovici doby původně smluvené, po projití smlouvy ani pronajimatel nebo propachtovatel nepodá žalobu o vrácení, ani nájemník nebo pachtýř žalobu o zpětvzetí najatého nebo pachtovaného předmětu.
Lhůty ve věcech nájemních nebo pachtovních.
§ 585.
Lhůty v §§ 577 až 584 jsou lhůtami konečnými.
Řízení.
§ 586.
Ústní jednání.
(1) K námitkám včas podaným budiž položen rok k ústnímu jednání. Při stanovení roků i lhůt budiž bedlivě hleděno k naléhavosti nájemních nebo pachtovních věcí.
Kdo je považován za žalobce.
(2) Strana, od níž vychází výpověď nebo vyzvání, aby najatý nebo pachtovaný předmět byl vrácen nebo vzat zpět, budiž pokládána za žalobce.
Odmítnutí opožděných námitek.
(3) Pozdě podané námitky proti výpovědi nebo proti soudnímu příkazu k odevzdání nebo převzetí najatého nebo pachtovaného předmětu buďtež z úřední povinnosti bez jednání odmítnuty.
Navrácení k předešlému stavu nepřípustné.
(4) Navrácení k předešlému stavu pro zmeškání lhůty k námitkám se nepřipouští.
§ 587.
Obsah rozsudku.
(1) V rozsudku o námitkách budiž vyřčeno toliko, zdali a pokud se výpověď nebo příkaz vydaný podle § 582 ponechává v platnosti nebo zrušuje, jakož i zda a kdy žalovaný je povinen, najatý nebo pachtovaný předmět odevzdati nebo převzíti.
(2) Účinnost výpovědi nutno posuzovali podle doby, kdy byla podána.
§ 588.
Lhůty k odevzdání nebo převzetí.
(1) Uzná-li soud, že žalovaný je povinen, najatý nebo pachtovaný předmět odevzdali nebo převzíti, avšak v den, kdy rozsudek byl vynesen, nájemní nebo pachtovní doba již prošla, buď při nájmech vyřčeno v rozsudku, že se odevzdání nebo převzetí má státi ihned; při pachtech může býti k tomuto účelu dána lhůta nepřesahující osm dní.
(2) Neprošla-li ještě nájemní nebo pachtovní doba, budiž doba pro odevzdání nebo převzetí ustanovena podle zvláštních předpisů o lhůtách k vyklizení, a není-li jich, podle místních zvyků.
(3) Jestliže však není ani těchto zvyků, budiž při nájmech nařízeno, že vyklizení má počíti nejpozději třetího dne před vypršením nájmu a že přejimateli v poledne tohoto dne má býti přenecháno vhodné místo k uschování části jeho svršků, avšak odevzdání úplně vyklizeného najatého předmětu že se má státi až do poledne posledního dne nájmu. Při pachtech statků s budovami budiž nařízeno, že vyklizení má počíti nejpozději osmého dne před vypršením pachtovní doby, že přejimateli v poledne tohoto dne má býti přenechána přiměřená část místností k uschování svršků a k započetí hospodaření a že se odevzdání úplně vyklizeného pachtovního předmětu má státi až do poledne posledního dne pachtu. Při pachtech jiného druhu konečně budiž nařízeno, že vyklizení a odevzdání pachtovního předmětu má býti vykonáno až do vypršení pachtu.
(4) Třetí nebo osmý den před vypršením nájmu nebo pachtu budiž čítán tak, aby mezi dnem, kdy se vyklizení počalo, a dnem, kdy má býti skončeno, byly úplné dva dni nebo úplných sedm kalendářních dnů.
(5) Ustanovení odstavců 2 až 4 platí i tenkráte, jestliže proti soudní nebo notářské výpovědi nebo proti příkazu na odevzdání nebo převzetí najatého nebo pachtovaného předmětu nebyly námitky podány včas.
(6) Na základě pravomocných rozsudků, výpovědí a soudních příkazů k odevzdání nebo převzetí najatého nebo pachtovaného předmětu může býti povolena exekuce, jakmile vyprší lhůta, v níž podle předchozích odstavců měl býti najatý nebo pachtovaný předmět odevzdán zcela vyklizený.
§ 589.
Žaloby na zrušení nebo zánik nájemní smlouvy.
(1) Mimosoudní výpovědi, dané jinak než veřejným notářem, nepodléhají předpisům tohoto zákona o námitkách.
(2) Ustanovení § 588 budiž užito také tenkráte, jestliže nájemní nebo pachtovní smlouva bude bez předcházející soudní nebo notářské výpovědi prohlášena k žalobě rozsudkem za zrušenou nebo zaniklou.
§ 590.
Lhůty.
(1) V řízení upraveném tímto oddílem činí lhůta k návrhu na navrácení k předešlému stavu, dále k podání spisů řízení odvolacího nebo dovolacího i k rekursu osm dní. Tyto lhůty jsou lhůtami konečnými.
Opravné prostředky.
(2) Proti soudním příkazům k odevzdání nebo převzetí najatého nebo pachtovaného předmětu, které jsou vydány na základě výpovědi nebo k žádosti podle § 582, nepřipouští se kromě námitek opravný prostředek.
Lhůta k návrhu na exekuci.
(3) Soudní nebo notářská výpověď nebo příkaz k odevzdání nebo převzetí najatého nebo pachtovaného předmětu, proti nimž námitky nebyly včas podány, rovněž pravomocné rozsudky a soudní smíry o takových námitkách pozbudou platnosti, s výhradou výroku o náhradě nákladů, jestliže nebude navržena exekuce vyklizením nebo převzetím při nájmech v patnácti dnech a při pachtech ve třicíti dnech po tom, kdy nastala doba určená v těchto výpovědích, příkazech nebo v rozsudku k úplnému vyklizení nebo převzetí najatého nebo pachtovaného předmětu, a vešla-li tato rozhodnutí v právní moc až po uplynutí této doby, v patnácti, po případě ve třicíti dnech po právní moci.
(4) Ustanovení předchozích odstavců o lhůtách platí také v řízení o žalobách na odevzdání najaté nebo pachtované věci, dále o žalobách na zrušení nebo vyslovení zániku nájemní smlouvy a o žalobách podle § 582 na vrácení nebo zpětvzetí najatého nebo pachtovaného předmětu.
§ 591.
Ustanovení tohoto oddílu se vztahují také na smlouvy, při kterých se někomu svěřuje hospodaření na statku pod podmínkou, že bude vlastníku dávati poměrnou část veškerých užitků. Takové smlouvy buďte ve smyslu tohoto zákona pokládány za smlouvy pachtovní.
PÁTÝ ODDÍL.
Rozhodčí řízení.
Smlouva o rozsudím.
§ 592.
Podmínky smlouvy.
(1) Úmluva, aby byl spor rozhodnut jedním nebo několika rozhodci (úmluva o rozsudím), má právní účinek potud, pokud strany jsou způsobilé učiniti o předmětu sporu narovnání.
(2) Ve smlouvě o rozsudím může býti platně také smluveno, že spory, které snad budoucně z jistého právního poměru vzniknou, mají býti rozhodnuty jedním nebo několika rozhodci.
(3) Smlouva o rozsudím musí býti zřízena písemně; není však třeba listiny společné.
§ 593.
Vyloučení soudců.
Soudcové v činné službě soudcovské nesmějí přijmouti jmenování za rozhodce (§ 609, odst. 1, č. 3).
§ 594.
Přijetí rozhodčího úřadu.
(1) Nikdo není povinen, aby přijal jmenování za rozhodce. Rozhodce, jenž jmenování přijal, může od přijatého závazku bez souhlasu obou stran odstoupiti jen z podstatných důvodů.
(2) Přijetí rozhodčího úřadu je závazné, stalo-li se písemně. Za písemné přijetí se považuje i podpis písemnosti obsahující jmenování nebo volbu rozhodce.
(3) Rozhodci, který bez podstatného důvodu neplní svých závazků z převzetí rozhodčího úřadu nebo jich splnění protahuje, uloží řádný soud (§ 612) k návrhu strany po výslechu rozhodce peněžitou pokutu do 5000 Kč.
(4) Kromě toho odpovídá takový rozhodce stranám za všechnu škodu a náklady, tím způsobené.
§ 595.
Jmenování rozhodců.
(1) Není-li ve smlouvě o rozsudím ani rozhodce jmenován, ani v ní nejsou ustanovení o počtu a jmenování rozhodců, zřídí každá strana po rozhodci. Společníci v rozepři volí společně; nemohou-li se shodnouti na rozhodci, rozhoduje většina hlasů, a není-li jí, los.
(2) Rozhodci ustanovení podle odstavce 1 si zvolí vrchního rozhodce.
§ 596.
Výzva ke jmenování rozhodce.
(1) Kdo podle smlouvy o rozsudím má jmenovati rozhodce, může, je-li sám stranou, býti
vyzván odpůrcem, jinak však tou i onou stranou, aby do patnácti dnů rozhodce jmenoval a oznámil to straně jej vyzývající. Stejná výzva se připouští i tenkráte, jestliže rozhodce, podle smlouvy o rozsudím již jmenovaný, odepře přijmouti rozhodčí úřad nebo splniti své závazky, jestliže zemře nebo jestliže je s úspěchem odmítnut nebo z jiného důvodu ubude.
(2) Má-li také vyzývající strana jmenovati rozhodce, nechť spolu se svou výzvou oznámí, koho rozhodcem jmenovala.
(3) Tyto vzájemné výzvy a oznámení se mohou státi doporučeně poštou nebo veřejným notářem.
(4) Ten, kdo je povolán, aby jmenoval rozhodce, je, vykonaje jmenování, jím vázán, jakmile odpůrce nebo ta nebo ona strana, obdrží o tom zprávu.
§ 597.
Účinky nejmenování rozhodce.
(1) Nevykoná-li strana vybídnutá ke jmenování rozhodce tuto volbu včas, nebo vykoná-li ji sice, ale zvolí osobu, která může býti podle § 601 odmítnuta nebo která odepře splniti přijatý závazek, může strana, jež ji k volbě vyzvala, od smlouvy o rozsudím ustoupiti nebo u řádného soudu (§ 612) navrhnouti, aby sám rozhodce jmenoval. Tento návrh lze učiniti také tenkráte, není-li jmenování rozhodce, jež přísluší podle smlouvy o rozsudím osobě třetí, touto osobou včas vykonáno, nebo nemohou-li rozhodcové, jimž podle smlouvy nebo podle zákona náleží, aby si zvolili vrchního rozhodce, shodnouti se na osobě vrchního rozhodce.
(2) K návrhu je oprávněna každá strana a v případě § 595, odst. 2 také každý z rozhodců. K podání návrhu není ani před sborovými soudy třeba zastoupení advokátem.
(3) Proti usnesení, jímž byl návrh věcně vyřízen, není opravného prostředku.
§ 598.
Kdy pozbývá smlouva o rozsudím moci.
(1) Nemohou-li se strany dohodnouti o rozhodcích, které mají jmenovati společně, vyřkne řádný soud (§ 612) k návrhu, že smlouva o rozsudím pozbývá moci.
(2) Totéž má se státi, jestliže jsou již ve smlouvě o rozsudím určité osoby jmenovány
rozhodci a některý z nich zemře, přestane jsa odmítnut nebo z jiného důvodu býti rozhodcem, odepře přijmouti rozhodčí úřad nebo odstoupí od smlouvy o rozsudím s ním uzavřené nebo jestliže rozhodce, jmenovaný již ve smlouvě o rozsudím, odpírá plniti závazky, jež na se vzal, přijav jmenování za rozhodce.
(3) Vztahuje-li se smlouva o rozsudím na všechny spory, které by vznikly z některého právního poměru, a nevylučuje-li okolnost, pro kterou soud smlouvu o rozsudím má prohlásiti za neúčinnou, aby spory, které snad budoucně z tohoto právního poměru ještě vzniknou, byly vyřízeny rozhodčím soudem, omeziž se soud na to, že prohlásí smlouvu o rozsudím za neúčinnou toliko pro tento určitý případ.
(4) Soudním výrokem, že smlouva o rozsudím pozbývá své moci, není dotčeno užití § 594, odst. 4.
§ 599.
Řízení o návrhu na neúčinnost smlouvy.
O návrhu podle §§ 597 a 598 budiž rozhodnuto po ústním jednání usnesením. Toto rozhodnutí učiní u sborových soudů člen sborového soudu jako samosoudce. Proti tomuto rozhodnutí není opravného prostředku.
§ 600.
Ustanovení §§ 597 a 598 neplatí, ustanoví-li strany pro tyto případy něco jiného ve smlouvě o rozsudím nebo v písemném ujednání po uzavření smlouvy o rozsudím.
§ 601.
Odmítnutí rozhodců.
(1) Rozhodce lze odmítnouti z týchž důvodů, z kterých lze odmítnouti soudce (§§ 16 a 17 zákona o soudní příslušnosti), dále z toho důvodu, že není svéprávný, že byl na jeho jmění prohlášen konkurs nebo zahájeno vyrovnací řízení, pokud konkursní nebo vyrovnací řízení trvá, dále je-li duševně chorý, slepý, hluchý nebo hluchoněmý anebo je-li z trestu zbaven úřadu nebo volebního práva, pokud tento trest trvá.
(2) Strana, která sama nebo společně se svým odpůrcem ustanovila rozhodce, jest jen tenkrát oprávněna jej odmítnouti, jestliže důvod odmítání vznikl nebo stal se straně známým teprve po jeho jmenování.
(3) O odmítacím návrhu rozhodne usnesením řádný soud (§ 612) po ústním jednání, a je-li třeba, po výslechu odmítaného rozhodce. O rekursu rozhodne druhá stolice s konečnou platností.
Řízení před rozhodci.
§ 602.
Slyšení stran.
(1) Rozhodci mají dříve, nežli vydají rozhodčí nález, strany slyšeti, po případě dáti jim příležitost, aby mohly uplatniti své stanovisko a zjistiti skutkový podklad sporu. Není-li smlouvou o rozsudím nebo dodatečným písemným ujednáním stran ustanoveno jinak, upraví si rozhodci řízení podle volného uvážení. Zastupování advokáty se v řízení připouští.
Nečinnost strany.
(2) Nedá-li se některá strana do jednání před rozhodci, budiž jednáno toliko se stranou druhou.
Neznámý pobyt strany.
(3) Nemůže-li býti strana obeslána proto, že je místo jejího pobytu neznámo, obešle ji k žádosti rozhodčího soudu řádný soud (§ 612) veřejnou vyhláškou a ustanoví jí opatrovníka (§§ 109 a 110).
Protokol.
(4) O jednání před rozhodčím soudem a o poradách jeho budiž sepsán protokol.
Účinky podání žaloby.
(5) Soukromoprávní účinky, spojené v řádném řízení s podáním žaloby, pojí se, není-li rozhodčí soud ještě ustaven, již k prvnímu úkonu strany o rozhodčí řízení usilující, jímž má býti ustavení rozhodčího soudu způsobeno.
Odměna rozhodců.
(6) Není-li odměna členů rozhodčího soudu určena dohodou stran, určí ji tento soud zvláštním usnesením (§ 606, odst. 4). O rekursu proti tomuto výroku rozhodne soud, který by byl rekursním soudem, kdyby tu nebylo smlouvy o rozsudím.
Průtahy rozhodců.
(7) Protahují-li rozhodci z jakéhokoli důvodu rozhodnutí věci, určí řádný soud (§ 612) k návrhu některé strany na rozhodčí výrok přiměřenou lhůtu s tím dodatkem, že po jejím marném uplynutí smlouva o rozsudím pozbude pro tento případ účinnosti. O návrhu rozhodne soud usnesením po ústním jednání, a je-li třeba, po výslechu rozhodců (§ 599). Ustanovením tímto není dotčeno užití § 594, odst. 3 a 4.
§ 603.
Průvodní řízení.
Rozhodci smějí svědky, znalce a strany, dostaví-li se k nim tyto osoby dobrovolně, vyslýchati jenom nepřísežně. Nesmějí ani proti stranám ani proti jiným osobám užívati donucovacích prostředků ani jim ukládati tresty.
§ 604.
Právní pomoc.
(1) Soudcovské úkony, jež rozhodci pokládají za potřebné, jež však předsevzíti nejsou oprávněni, provede k dožádání rozhodců okresní soud, v jehož obvodě má býti úkon proveden.
(2) Dožádaný soud má dožádání vyhověti, ačli po zákonu není nepřípustné. Prováděje důkazy je tento soud také oprávněn činiti zejména rozhodnutí, jež jsou jinak předpisy tohoto zákona vyhrazena soudu procesnímu.
§ 605.
Usnesení o rozhodčím výroku.
(1) Jsou-li povoláni k rozhodnutí více než dva rozhodci, je výrokem rozhodčím to, na čem se usnese nadpoloviční většina hlasů, ačli není ve smlouvě o rozsudím ustanoveno jinak.
(2) Nelze-li dosíci potřebné většiny hlasů, nebo, jsou-li tu toliko dva rozhodci, jednomyslnosti, mají to rozhodci oznámiti stranám.
(3) Není-li ve smlouvě o rozsudím nebo v pozdějším písemném ujednání stran pro takový případ umluveno něco jiného, může každá strana u řádného soudu (§ 612) navrhnouti, aby bylo vysloveno, že smlouva o rozsudím pozbývá moci nebo že je pro tento jednotlivý případ neúčinná (§ 599).
§ 606.
Obsah rozhodčího výroku a jeho doručení.
(1) Stranám buďte vyhotovení rozhodčího výroku, a to, jestliže jich nepřijmou osobně před rozhodčím soudem, doručena doporučeně poštou nebo veřejným notářem.
(2) Rozhodčí výrok musí býti odůvodněn, jestliže se strany písemně nedohodnou jinak.
(3) Tato vyhotovení i prvopis rozhodčího výroku buďte opatřeny údajem, kdy a kde byl rozhodčí výrok učiněn, a buďte všemi rozhodci podepsány.
(4) Předpis odstavce 3 platí i o dožádáních, jimiž se rozhodci obracejí na řádný soud, jakož i o smírech sjednaných před rozhodci a o usneseních podle § 602, odst. 6.
§ 607.
Jeho uschování.
(1) Prvopis rozhodčího výroku i s listinnými výkazy o tom, že vyhotovení byla stranám doručena, buďte uschovány osobou určenou ve smlouvě o rozsudím. Není-li takové úmluvy nebo zemře-li určený uschovatel, ustanoví rozhodci způsob uschování. V pochybnosti tyto písemnosti buďte uloženy u veřejného notáře okresu, v kterém rozhodčí soud měl své sídlo.
(2) Prvopis rozhodčího výroku i doručovací výkazy se pokládají za listiny stranám společné.
§ 608.
Účinky.
(1) Rozhodčí výrok nabývá doručením mezi stranami účinku pravomocného soudního rozsudku, ačli se strany ve smlouvě o rozsudím nedohodnou, že výrok může býti napaden před některou vyšší rozhodčí stolicí.
(2) Rozhodcové mají k žádosti strany na vyhotovení rozhodčího výroku písemně potvrditi právní moc a vykonatelnost rozhodčího výroku.
(3) Smír sjednaný před rozhodci má tytéž účinky jako smír soudní. Ustanovení § 606, odst. 1 a § 607 se vztahují i na něj.
Neúčinnost rozhodčího výroku.
§ 609.
Důvody neúčinnosti.
(1) O neúčinnost rozhodčího výroku lze žalovati:
1. jestliže smlouvy o rozsudím vůbec není, nebo jestliže je tato smlouva neplatná, nebo před vynesením rozhodčího výroku pozbyla moci, nebo se pro tento jednotlivý případ stala neúčinnou, nebo jestliže rozhodčí soud překročil meze svého úkolu;
2. jestliže strana, která tvrdí, že rozhodčí výrok ne neúčinný, nebyla v řízení před rozhodci vůbec zastoupena, poněvadž za ni jednala osoba nezmocněná, nebo, ač měla míti zákonného zástupce, nebyla takovýmto zástupcem zastoupena, pokud vedení rozepře nebylo dodatečně řádně schváleno;
3. jestliže při obsazení rozhodčího soudu nebo při usnášení bylo porušeno některé zákonné nebo smluvní ustanovení;
4. jestliže je rozhodčí výrok nesrozumitelný nebo odporuje nezměnitelným předpisům hmotného práva;
5. jestliže rozhodčí výrok odsoudil stranu k činu zákonem nepřípustnému nebo nedovolenému;
6. jestliže strana, která tvrdí, že rozhodčí výrok jest neúčinný, nebyla v řízení před rozhodci po zákonu slyšena;
7. jestliže při rozhodování působil rozhodce, jehož odmítnutí bylo pravomocným usnesením řádného soudu uznáno nebo jehož odmítnutí nemohla strana beze svého zavinění před vydáním rozhodčího výroku uplatniti;
8. jestliže rozhodčí soud svůj výrok proti předpisu § 606 neodůvodnil;
9. jestliže jsou tu podmínky, za kterých podle § 534, odst. 1, č. 1 až 7 může býti soudní rozsudek napaden žalobou o obnovu.
(2) O neúčinnost smíru sjednaného před rozhodci lze žalovati z důvodů uvedených v odstavci 1, č. 1, 2, 4 a 5, dále z důvodů uvedených v odstavci 1, č. 9, pokud je lze podle povahy věci obdobně vztahovati i na smíry.
§ 610.
Lhůty.
(1) Žaloba na zrušení rozhodčího výroku budiž podána u řádného soudu (§ 612).
(2) Opírá-li se žaloba tato o některý z důvodů § 609, odst. 1, č. 6 až 9, budiž vznesena ve třech měsících, jinak je vyloučena.
(3) Lhůta tato se počíná dnem, kterého byl straně rozhodčí výrok (smír) doručen; dověděla-li se však strana o důvodu k žalobě teprve později nebo byla-li teprve později s to jej uplatniti, tím dnem, kterého se strana o tomto důvodu dověděla nebo jej mohla uplatniti. V případech § 609, odst. 1, č. 9 budiž lhůta k žalobě posuzována podle předpisů o žalobě o obnovu.
§ 611.
Odepření spolupodpisu rozhodcova.
(1) Odepře-li některý z rozhodců spolu podepsati rozhodčí výrok nebo listiny jmenované v § 606, odst. 4, budiž to oznámeno doporučeným dopisem, podepsaným ostatními rozhodci, oběma stranám.
(2) Každá strana je oprávněna do patnácti dnů od tohoto oznámení obrátiti se na řádný soud (§ 612) s návrhem, aby byl rozhodcův odpor prohlášen za bezdůvodný.
(3) Soud vyšetří tuto věc, postupuje jinak podle zásad řízení nesporného, a rozhodne, podle potřeby po ústním jednání, usnesením (§ 599).
(4) Vysloví-li se bezdůvodnost rozhodcova odporu, nahrazuje toto soudní usnesení rozhodcův podpis; usnesení to budiž vyznačeno na listině, o niž jde. Za důvod k odporu nelze uznati okolnost, že rozhodce má jiný právní názor nebo že byl přehlasován. Rozhodce, jehož odpor k podpisu byl uznán za bezdůvodný, stihnou následky § 594, odst. 3 a 4.
(5) Byl-li rozhodcův odpor soudem uznán za odůvodněný, pozbývá rozhodčí smlouva své moci. Totéž platí, nebyl-li návrh podle odstavce 2 žádnou stranou včas učiněn.
§ 612.
Příslušnost řádného soudu.
(1) Řádným soudem ve smyslu tohoto oddílu se s výhradou § 602, odst. 6 a § 604 rozumí soud, jenž by byl pro věc, o niž jde, v první stolici příslušný, kdyby tu nebylo smlouvy o rozsudím. Je-li podle toho příslušno několik soudů, je a zůstává příslušným ten z nich, na nějž se strany nebo rozhodci obrátili po prvé. Je-li podle tohoto ustanovení k rozhodování o
návrzích stran příslušný sborový soud, provede řízení a rozhodne člen sborového soudu jako samosoudce.
(2) Nebyla-li by pro věc, o niž jde, dána příslušnost zdejších řádných soudů, rozumí se řádným soudem ve smyslu tohoto oddílu soud, v jehož obvodě má rozhodčí soud své sídlo.
(3) O žalobě na neúčinnost rozhodčího výroku budiž postupováno podle všeobecných předpisů tohoto zákona.
§ 613.
Rozhodčí soudy zřízené jinak než smlouvou.
(1) Předpisy tohoto oddílu platí obdobně i o rozhodčích soudech, které jsou nařízeny posledním pořízením nebo jiným podle zákona dovoleným způsobem, zejména stanovami.
(2) Rozhodčí soudy zřízené podle zvláštních zákonů k odklizení sporů nejsou podrobeny ustanovením tohoto oddílu.
SEDMÁ ČÁST.
Manželské řízení.
§ 614.
Předmět tohoto řízení.
(1) Předpisy této části platí pro spory:
a) o rozvod;
b) o rozluku;
c) o neplatnost manželství;
d) o určení, že jest tu manželství mezi stranami nebo že ho tu není;
e) o určení, že jisté manželství je platné.
(2) Pro spory uvedené v odstavci 1, písm. d) a e) platí předpisy o manželském řízení jen tehdy, byly-li zahájeny před ukončením manželství, a jen potud, pokud je hmotné právo připouští.
§ 61.
(1) Není-li v této části ustanoveno jinak, platí pro manželské řízení předpisy o řízení před soudy krajskými.
(2) Strany práv neznalé a advokáty nezastoupené buďtež soudem poučovány podle § 441.