m) Úrazové pojištění a sociální ochranu zaměstnanců drah.
Branný výbor věnoval zvláštní pozornost důležitým ustanovením zájmu obrány státu, která jsou obsažena v díle jedenáctém, zejména pak §§ 117 až 121.
Uvedené §§ 117-121 tvoří samostatnou část navrhovaného zákona pod titulem "Ustanovení zájmů obrany státu".
Kromě této ucelené partie jest ovšem v navrhovaném zákoně u celé řady paragrafů odkaz nebo vztah na zájmy vojenské, při nichž je vždy vyhražena MNO součinnost při úpravě a projednávání důležitých otázek drah se týkajících. Jsou to zejména paragrafy: 5, 6, 7, 12, 19, 24, 30, 83, 90, 122, 123, 124, 139, 148, 162, 174, 177, 189, 190, 193, 194, 206 a 210.
Branný výbor projevil snahu, aby zákon obsahoval opravdu vše, co bezpečnost a obrana státu bezpodmínečně vyžaduje. K § 118 navrhované osnovy o železničním zákoně (tisk 401) uznal branný výbor za potřebné doplniti tento odstavec novým odstavcem č. 14 v tomto znění:
Vládní nařízení může, projeví-li se toho potřeba, zavésti pro dráhy po případě pro určité druhy nebo skupiny drah, účinnost některých předpisů zákona o obraně státu, které se vztahují na podniky důležité pro obranu státu, i když příslušné železniční podniky nebyly výslovně určeny za podniky důležité pro obranu státu (§ 18 zák. o obraně státu).
Tyto předpisy platí potom místo ustanovení tohoto (železničního zákona).
Při posuzování navrhovaného zákona nutno si uvědomiti, že návrh pro vlastí zákon může obsahovati jen normy opravdu základní.
Důvodová zpráva uvádí, které normy zákon bude obsahovati a které jsou vyznačeny v přehledu o materii zákona. Ač již to jest velmi obsáhlá látka, není tím vyčerpána řada úkolů ze zákona vyplývajících, velmi mnoho jest jich ještě odkázáno na vládní nařízení, resp. vládní usnesení, jakož i v příkaze daných železniční správě.
Tím pole působnosti vyplývající z tohoto zákona roste do značné šíře a proto tím větší pozornost základním normám v zákoně obsaženým věnoval branný výbor. Byl zvláště zdůrazňován moment bedlivého sledování všech ustanovení zákona, hlavně ovšem těch, která výslovně týkají se obrany a bezpečnosti státu. Toho si byli vědomi všichni členové branného výboru, neboť úkol ten činí je odpovědnými nejenom za dobu dnešní, nýbrž i pro budoucnost, aby železnice jako nezbytná součást naši branné moci plně mohly dostáti svým, povinnostem pro případ, kdyby kdykoliv a kýmkoliv byla ohrožena celistvost a nedotknutelná práva Československé republiky.
Branný výbor ve své schůzi konané dne 27. dubna t. r. prozkoumav a uváživ všechny důležité momenty dotýkající se životních zájmů státu, připojil se k usnesení výboru sociálně-politického, ústavně-právního a technicko-dopravního, doporučuje senátu N. S. vládní osnovu zákona ve znění, jak se jednotlivé výbory k ní vyjádřily a jak je níže otištěna, k ústavnímu schválení.
V Praze dne 27. dubna 1937.
Dundr v. r.,
místopředseda.
O. Javornický v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne..........................
o drahách (železniční zákon).
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Úvodní ustanovení.
§1.
Předmět zákona.
Tento zákon se vztahuje na dráhy (železnice), k nimž patří také lanové dráhy, visuté dráhy, jakož i troleybusy a jiná dopravní zařízení drahám podobná (§ 190).
§2.
Rozdělení drah.
(1) Zákon rozlišuje dráhy pro přepravu veřejnou, dráhy pro omezenou přepravu veřejnou a dráhy pro přepravu neveřejnou.
(2) Dráhy pro přepravu veřejnou jsou dráhy, které přepravují obecně osoby nebo věci podle vyhlášených přepravních podmínek.
(3) Dráhy pro omezenou přepravu veřejnou jsou dráhy, které přepravují obecně určité skupiny osob neb určité druhy věcí podle vyhlášených přepravních podmínek.
(4) Dráhy pro přepravu neveřejnou jsou dráhy, které obstarávají přepravní potřeby podnikatele dráhy nebo jiných osob podle ustanovení § 178.
(5) Zákon rozlišuje vedle toho dráhy státní a dráhy nestátní (soukromé). Dráhy státní jsou dráhy, jejichž vlastníkem je československý stát.
§ 3.
Zásadní ustanovení o aplikaci.
(1) Nestanoví-li se nic jiného, platí předpisy zákona jak pro dráhy státní, tak pro dráhy nestátní.
(2) Vede-li stát provoz na dráze nestátní, platí odchylky, stanovené platnými předpisy pro dráhy státní, i pro provoz na dráze nestátní. Vede-li však někdo jiný provoz na dráze státní, neplatí řečené odchylky pro provoz na dráze státní.
§ 4.
Některé pojmy.
(1) Železniční obvod ve smyslu zákona je území určené k provozu dráhy.
(2) Užívaje slova jednání, rozumí zákon jak čin, tak opominutí; užívaje slov zákonná ustanovení, rozumí zákon, nevyplývá-li ze souvislosti něco jiného, zákony a vládní nařízení ve smyslu ústavní listiny, po případě starší normy jim odpovídající.
ČÁST PRVNÍ.
Dráhy pro přepravu veřejnou.
§ 5.
Členění.
(1) U drah pro přepravu veřejnou se rozlišuji tyto skupiny drah: dráhy hlavní, dráhy vedlejší (místní) a dráhy drobné.
(2) Dráhy vedlejší a drobné mají povšechně menší dopravní význam a výkonnost než dráhy hlavní. Dráhy vedlejší jsou v zásadě dráhy, které obstarávají dopravní potřeby širšího obvodu a tvoří proň připojení k drahám hlavním. Dráhy drobné jsou v zásadě dráhy, které mají malý význam pro celostátní a mezinárodní dopravu, zejména ty, které obstarávají místní dopravní potřeby (v obci, mezi blízkými obcemi a pod.).
(3) Zda dráha má býti vybudována, udržována a provozována jako dráha hlavní, vedlejší nebo drobná, stanoví koncesní listina, hledíc ke všem okolnostem, zejména k významu a výkonnosti dráhy. U dráhy, kterou zřizuje stát, určí příslušnost ke skupině drah, jestliže to neučinil zákon (§ 25, odst. 1), železniční správní úřad (§ 124) v dohodě s ministerstvem financí a ministerstvem národní obrany.
(4) Změní-li se poměry rozhodné pro určení příslušností ke skupině drah, může železniční správní úřad, vyžaduje si předtím usnesení vlády, prohlásiti, že dráha (její část) náležející do vyšší skupiny bude napříště náležeti do skupiny nižší a naopak, stanově zároveň podmínky, za nichž má býti změna uskutečněna. Jestliže příslušnost k některé skupině drah byla vyslovena zákonem, může taková změna býti uskutečněna vládním nařízením.
(5) Opatření železničního správního úřadu podle odstavce 3, druhé věty, a podle odstavce 4 bude uveřejněno ve Sbírce zákonů a nařízení jako vyhláška ministra, jemuž přísluší dozor na dráhy (§ 124, odst. 4).
Hlava první.
Dráhy hlavní.
Díl první.
Povolení k přípravným pracím.
§6.
Potřeba tohoto povolení.
(1) K přípravným pracím pro zřízení dráhy (její části) je potřebí povolení, které uděluje železniční správní úřad v dohodě s ministerstvem národní obrany.
(2) V žádosti je třeba uvésti, jakým směrem má býti dráha vystavěna, ke které skupině drah má náležeti, odůvodniti její potřebu a označiti dobu, v níž budou přípravné práce započaty a dokončeny.
(3) Povolení nesmí býti uděleno, brání-li tomu zájem veřejný, nebo je-li závada v osobě žadatele.
(4) Povolení může býti uděleno pro touž dráhu i několika žadatelům.
(5) Povolení se uděluje zpravidla na 1 rok; tuto lhůtu může železniční správní úřad na důvodnou žádost přiměřeně prodloužiti.
§ 7.
K čemu opravňuje.
(1) Povolení k přípravným pracím opravňuje konati na cizích nemovitostech technické a měřické práce potřebné k přípravě stavebního projektu, všecko s největším šetřením cizího majetku. Podmínky, jimiž je vázán vstup na nemovitosti, stanoví vládní nařízení; zejména musí býti přiměřeným způsobem postaráno o to, aby vlastníci nebo jiní uživatelé nemovitostí byli včas zpraveni o tom, kdy budou prováděny přípravné práce.
(2) Činí-li někdo ze zúčastněných osobám, jimž bylo svěřeno provádění přípravných prací, stran výkonu oprávnění podle odstavce 1 překážky, rozhodne do 8 dnů okresní úřad s konečnou platností, a to, jde-li o nemovitosti vojenské správě náležející nebo vojskem užívané, v dohodě s vojenskou správou, jde-li o zřizování sond a zákopů, které se dotýkají báňských oprávnění, v dohodě s revírním báňským úřadem.
(3) Povolení k přípravným pracím nezahrnuje nárok ani na udělení koncese, ani na jiné výhradní oprávnění.
§ 8.
Odpovědnost za škody.
(1) Ten, komu bylo uděleno povolení k přípravným pracím, odpovídá za škodu způsobenou těmito pracemi.
(2) K zajištění náhrady škody podle předcházejícího odstavce uloží okresní úřad na důvodnou žádost někoho zúčastněného, aby byla složena jistota v penězích nebo bylo poskytnuto přiměřené zajištění jiného způsobu. Svazky územní samosprávy neskládají jistoty.
(3) O náhradě škody rozhodne okresní úřad na žádost, kterou musí ten, jenž nárok uplatňuje, podati do 30 dnů ode dne, kdy zví, jaká je škoda, nejpozději však do 6 měsíců od vzniku škody.
§ 9.
Ustanovení pro dráhy státní. Jde-li o přípravné práce pro zřízení dráhy státní, platí předpisy tohoto dílu obdobně, avšak s odchylkou záležející jednak v tom, že se povolení k přípravným pracím nahrazuje rozhodnutím železničního správního úřadu, že takové práce mají býti uskutečněny, jednak v tom, že stát neskládá jistoty.
Díl druhý.
Koncese.
I. Udělení koncese.
Všeobecně.
§ 10.
(1) K vybudování a provozu dráhy je potřebí koncese, kterou uděluje vláda koncesní listinou, a to k návrhu železničního správního úřadu.
(2) Znění koncesní listiny bude uveřejněno ve Sbírce zákonů a nařízení jako vyhláška ministra, jemuž přísluší dozor na dráhy.
§ 11.
(1) Fysické osobě nesmí býti koncese udělena, není-li státním občanem československým a nemá-li bydliště v republice Československé; při vzájemnosti je přípustna výjimka.
(2) Právnické osobě nesmí býti koncese udělena,
a) nemá-li sídlo v republice Československé,
b) nejsou li členové jejích správních a dozorčích orgánů aspoň z většiny československými státními občany s bydlištěm v republice Československé.
(3) Koncese nesmí býti udělena, brání-li tomu zájem veřejný, nebo je-li závada v osobě žadatele.
§ 12.
Řízení.
(1) Žádost o udělení koncese třeba podati u železničního správního úřadu a s ní předložiti celkový program podniku, projekt dráhy i rozpočet celkových nákladů vybudování, jakož i odůvodněný výpočet očekávané výnosnosti zamýšlené dráhy.
(2) V žádosti sluší prokázati, že pro zamýšlenou dráhu bylo uděleno povolení k přípravným pracím a jak budou opatřeny peníze potřebné k jejímu vybudování, udržování a provozu.
(3) Než učiní návrh vládě, zavede železniční správní úřad šetření, zda projekt dráhy vyhovuje veřejnému zájmu a je ve shodě s platnými předpisy, v jakém směru by bylo účelné projekt změniti (po případě pro kterou z variant se rozhodnouti), zda by se vybudování dráhy nedotklo soukromých práv z dřívější koncese, v jaké míře budou dotčeny jiné důležité zájmy soukromé a zda není závady v osobě žadatele.
II. Koncesní doba. Právo nápadu a výkupu státu.
§ 13.
Trvání koncese.
(1) Koncese se uděluje na dobu nejvíce 90 let (koncesní doba); může však zaniknouti (§ 23) i před uplynutím této doby.
(2) Koncesní doba se počíná dnem, kdy byl zahájen na dráze, třebas jen na její části, provoz (§ 42).
Kdy a jak dráha napadne státu.
§ 14.
(1) Po uplynutí koncesní doby přechází vlastnictví dráhy, vlastnictví nemovitostí a zařízení, které dráhu doplňují, třebas by sloužily provozu jen nepřímo (správní budovy, obytné budovy pro zaměstnance, pomocné i vedlejší závody, pokud byly pořízeny ze zakládacího kapitálu dráhy, vlečky a pod.), jakož i vlastnictví pokladničních hotovostí bezplatně a bez dluhů na stát. Co se týká zařízení, která budou uskutečněna po prvním vybudování dráhy a která by byla podle ustanovení předcházející věty předmětem práva nápadu, může odchylky stran předmětu práva nápadu povoliti železniční správní úřad v dohodě s ministerstvem financí
(2) Koncesionář odevzdá všecko v dobrém stavu, způsobilém k řádnému užívání.
§ 15.
(1) Právo nápadu není dotčeno tím, když koncese zanikne před uplynutím koncesní doby. Nová koncese může tu býti udělena, ač nedostalo-li se státu majetkové výhody odpovídající jeho zájmu na zachování práva nápadu z dosavadní koncese, jenom na dobu, která nepřesahuje časovou mez určenou dnem, kdy měla uplynouti původní koncesní doba.
(2) Jestliže po zániku koncese bude na dráze trvale zastaven provoz, přejde na stát vlastnictví podle § 14, odst. 1 dílem poměrným době, která ve skutečnosti uplynula před uvedenou časovou mezí.
§ 16.
Výkup dráhy.
Stát je oprávněn kdykoli před uplynutím koncesní doby vykoupiti dráhu. Podmínky výkupu stanoví koncesní listina.
III. Základní práva a některé povinnosti koncesionáře.
§ 17.
K čemu opravňuje koncese.
(1) Koncesionáři přísluší:
1. Právo vystavěti dráhu podle udělené koncese, zahrnujíc v to právo zříditi pomocné dráhy k opatřování stavebních hmot, rozvážení zemin a pod. Toto právo je výhradní potud, že v době trvání koncese (§ 13) není nikomu jinému dovoleno vybudovati dráhu jakéhokoli druhu, anebo zříditi jiné pozemní spojení dopravním prostředkem pro veřejnou přepravu, jestliže by dráha nebo spojení soutěžila koncesované dráze, aniž by se dotýkala jiných-politicky, hospodářsky nebo strategicky důležitých míst.
2. Právo vyvlastňovati v rozsahu nutném k účelům dráhy podle zákonů o tom vydaných, aniž se vyžaduje uznání obecné prospěšnosti neb udělení práva vyvlastňovacího ve smyslu těchto zákonů.
3. Právo přepravovati na vybudované dráze osoby a věci v mezích zákonných ustanovení. V tom je též zahrnuto právo obstarávati, dá-li k tomu železniční správní úřad předběžně povolení, vhodnými prostředky přepravu osob a věcí do stanice a ze stanice, jde-li o přepravu týkající se míst, pro něž stanice je určena.
4. Právo vykonávati neb obstarávati (třebas ve zvláštních pomocných i vedlejších závodech zřízených k tomu cíli) samostatně všecky práce, které slouží k účelům železničním.
(2) Předpisem odstavce 1, č. 1, druhé věty nejsou dotčena ustanovení zákona ze dne 12.
dubna 1935, č. 77 Sb. z. a n., o dopravě motorovými vozidly a jich zdanění.
§ 18.
Poskytnutí úlev a uložení některých povinnosti v koncesní listině.
(1) Dopouští-li to veřejný zájem, nevznikají-li z toho břemena pro stát a nejsou-li tím dotčena práva jiných osob, mohou býti v koncesní listině poskytnuty úlevy z ustanovení tohoto zákona.
(2) V koncesní listině bude stanovena lhůta, v níž má býti dráha, po případě její části, vybudována. Lhůta může býti ze závažných důvodů prodloužena.
(3) Žádá-li toho veřejný zájem, mohou býti v koncesní listině uloženy zvláštní povinnosti, zejména stran vybudování, udržování a provozu dráhy.
§ 19.
Zahájení a udržování provozu.
(1) Koncesionář je povinen, jakmile ukončí vybudování dráhy, ihned zahájiti provoz koncesované dráhy a udržovati jej po dobu trvání koncese podle zákonných ustanovení o drahách, předpisů podle nich vydaných a podle ustanovení koncesní listiny.
(2) Dočasné omezení pravidelného provozu je přípustné toliko tehdy, dá-li k němu železniční správní úřad předem svolení.
(3) Výjimky a úlevy z povinnosti podle odstavce 1, které by byly odůvodněny změnou poměrů, nastalou po udělení koncese, povoluje železniční správní úřad; povolení výjimek a úlev trvalé povahy stane se v dohodě s ministerstvem národní obrany a bude uveřejněno ve Sbírce zákonů a nařízení jako vyhláška ministra, jemuž přísluší dozor na dráhy.
§ 20.
Schvalování zakládací hodnoty a zakládacího kapitálu dráhy.
Výši zakládací hodnoty a zakládacího kapitálu dráhy schvaluje železniční správní úřad v dohodě s ministerstvem financí.
§ 21.
Potřeba svolení železničního správního úřadu pro některá opatření.
K opatření, které by mělo v zápětí změnu v zakládací hodnotě nebo v zakládacím kapitálu dráhy (§ 20) po prvním vybudování dráhy, nebo k ujednání jakýchkoli zápůjček zajištěných zástavním právem, ať se vydávají dlužní úpisy či nikoli, je potřebí, bez újmy jiných předpisů, svolení železničního správního úřadu.
IV. Přenesení koncese.
§ 22.
Na žádost koncesionáře, jeho dědiců nebo nabyvatele dráhy (§ 26, odst. 1) může železniční správní úřad na zbytek koncesní doby koncesi přenésti. Ustanovení § 14, odst. 2, a § 11 platí obdobně.
V. Zánik koncese.
§ 23.
(1) Koncese zaniká tím,
a) že uplyne koncesní doba;
b) že stát nabude vlastnictví dráhy před uplynutím koncesní doby;
c) že vláda k návrhu železničního správního úřadu zruší koncesi, nastane-li trvale stav, že práva a povinnosti vyplývající z koncesní listiny nemohou býti vykonávány;
d) že železniční správní úřad prohlásí koncesi za zaniklou, nebyla-li dodržena lhůta stanovená k vybudování dráhy, po případě jejích částí (§ 18, odst. 2), anebo nastane-li u koncesionáře některá ze skutečností, která podle § 11, odst. 1 a 2 vylučuje udělení koncese.
(2) Byla-li koncese prohlášena za zaniklou vzhledem k ustanovení odstavce 1, písm. c) a d), může stát, po případě nový koncesionář dokončiti vybudování dráhy na svůj účet.
VI. Výjimečná opatření týkající se provozu.
§ 24.
(1) Vyskytnou-li se okolnosti, pro které nemohou býti vykonávány práva a povinnosti vyplývající z koncesní listiny, a nestalo-li se zavčas a v mezích zákonných ustanovení jiné dostatečné opatření k zajištění uvedeného výhonu práv a povinností, může železniční správní úřad učiniti opatření, aby byl udržen provoz dráhy podle zákonných ustanovení o drahách, předpisů podle nich vydaných a ustanovení koncesní listiny, po případě k tomu účelu zaříditi, aby státní správa železniční nebo správa jiné dráhy pro přepravu veřejnou vedla provoz dráhy na účet koncesionáře nebo pozůstalosti až do doby, kdy pominou řečené okolnosti, nebo kdy nastane změna v osobě koncesionáře; uzná-li železniční správní úřad další provoz dráhy za neúčelný, může také v dohodě s ministerstvem národní obrany učiniti opatření stran zastavení provozu.
(2) Kdo vede provoz na základě ustanovení odstavce 1, veď jej podle zásad dobrého hospodáře.
VII. Ustanovení pro dráhy státní.
§ 25.
(1) O zřízení dráhy státní se rozhodne zákonem. Tomuto ustanovení je vyhověno, je-li vybudování dráhy zajištěno finančním zákonem.
(2) Na dráhy státní se nevztahují předpisy tohoto dílu s výjimkou §§ 17 a 19, jichž sluší užíti přiměřeně.
Díl třetí.
Zcizená dráhy. Opatření o vedení provozu, když koncese zanikne. Pronájem a přenechání provozu.
§ 26.
Zcizení dráhy.
(1) Dráhu, pokud je knihovní jednotkou (§ 5 zákona ze dne 22. srpna 1930, č. 132 Sb. z. a n., o železničních knihách a zástavních právech nabytých na drahách), lze zciziti toliko se svolením železničního správního úřadu; toto svolení se udělí s podmínkou, že nabyvatel dráhy získá koncesi.
(2) Jednotlivou část dráhy (odstavec 1) lze zciziti rovněž toliko se svolením železničního správního úřadu, a to je-li dotčeno právo nápadu státu, v dohodě s ministerstvem financí, ač neběží-li jenom o práva, jež nejsou předmětem zápisu v železniční knize, nebo o pohledávky. Toto svolení se neudělí, když onu část nelze odděliti bez újmy pro provoz dráhy.
§ 27.
Opatření o vedení provozu, když koncese zanikne.
(1) Jestliže koncese zanikne pro skutečnosti uvedené v § 23, odst. 1, písm. a), c) a d), a poměry se vyvinou tak, že provoz dráhy není zajištěn, může železniční správní úřad, je-li provoz dráhy v naléhavém zájmu veřejném, učiniti na dobu, než bude udělena koncese, opatření, aby byl udržen provoz dráhy, po případě aby státní správa železniční nebo správa jiné dráhy pro přepravu veřejnou vedla provoz dráhy, všecko na účet vlastníka dráhy.
(2) Kdo vede provoz na základě ustanovení odstavce 1, veď jej podle zásad dobrého hospodáře.
§ 28.
Pronájem dráhy a přenechání provozu.
(1) Koncesionář může pronajmouti dráhu nebo přenechati její provoz jiné osobě jen se svolením železničního správního úřadu. Pro osobu, které se pronajímá dráha nebo které se přenechává provoz, platí ustanovení § 11 obdobně.
(2) Na nájemce nebo na jiného provozovatele dráhy přecházejí příslušné povinnosti a práva koncesionáře.
§ 29.
Ustanovení pro dráhy státní.
Předpisy tohoto dílu se nevztahují na dráhy státní.
Díl čtvrtý.
Vybudování a udržování dráhy.
1. Stavební povolení.
§ 30.
Potřeba stavebního povolení.
(1) Chce-li kdo začíti stavbu dráhy (její části), potřebuje k tomu stavebního povolení, které vydává železniční správní úřad v dohodě.s ministerstvem národní obrany.
(2) Pro jednotlivé složky prací nebo pro:pomocné dráhy (§ 17, odst. 1, č. 1) může býti
vydáno dílčí stavební povolení; u pomocných drah nevyžaduje se tu dohody s ministerstvem národní obrany.
§ 31.
Řízení. Dílčí rozhodnutí.
(1) Železniční podnik předloží železničnímu správnímu úřadu projekt dráhy (plány dráhy, plány staveb a zařízení podmíněných stavbou dráhy).
(2) Podrobným šetřením se zjistí, zda projekt (trasa dráhy, poloha a pojmenování stanic, zastávek a nákladišť, příjezdy a příchody k nim, stavby, zařízení a pod.) vyhovuje veřejnému zájmu, jak budou dotčena trvající práva a jakých opatření bude potřebí na dráze a v jejím okolí zvláště k ochraně těchto práv a k ochraně proti ohni. Projekt dráhy buď veřejně vyložen. Místo a doba vyložení projektu, jakož i místo a doba místního šetření buďte vyhlášeny v obcích, jichž se dráha má dotknouti, s upozorněním, že nájemníci mohou uplatniti námitky nejpozději při tomto šetření a že se k pozdějším námitkám nebude hledět. Šetření sluší uspořádati tak, aby jeho výsledky byly základem i k vyvlastnění.
(3) Železniční správní úřad může o některých věcech, na které se vztahuje řízení podle předcházejícího odstavce, rozhodnouti odděleně i před vydáním stavebního povolení.
§ 32.
O součinnosti s jinými úřady.
(1) Místní šetření (§ 31, odst. 2) se děje komisionálně členem komise je též zástupce vojenské správy. Jestliže se stavba dráhy dotýká vod nebo vodních děl, které podléhají pravomoci úřadu, báňských propůjček nebo báňských koncesí, veřejných silnic nebo veřejných prostranství, plánů polohy (upravovacích) významnějších obcí, je členem komise také orgán, jemuž bude vládním nařízením svěřeno hájení odpovídajícího veřejného zájmu jménem příslušného úřadu.
(2) Přednese-li tento orgán v souvislosti s dotčením podle odstavce 1 a v mezích hájení veřejného zájmu, o který jde, připomínky, kterým železniční správní úřad nemíní vyhověti, musí býti stavební povolení, po případě dílčí rozhodnutí podle § 31, odst. 3 vydáno v dohodě s příslušným ministerstvem.
(3) Před jednáním o dohodu s ministerstvem podle předpisu odstavce 2 má železniční správní úřad na vůli, pokusiti se o urovnání rozporu na ten způsob, že vejde ve styk s úřadem, jehož jménem byly učiněny připomínky.
§ 33.
Co zůstává vyhrazeno úřadům vodoprávním.
(1) Úřadům vodoprávním však zůstává, i když jde o stavbu dráhy, vyhrazeno:
a) rozhodovati o jsoucnosti a rozsahu sporného vodního práva;
b) povolovati odběr vody, svádění odpadních vod, jakož i využití vodní síly, pokud je k tomu potřebí podle vodních zákonů povolení vodoprávního úřadu.
(2) Dovoluje-li to povaha věci, buď řízení vodoprávní spojeno s řízením podle § 31 a rozhodnutí vodoprávního úřadu pojato do stavebního povolení (§ 30).
§ 34.
Lhůta.
(1) Stavební povolení stanoví lhůtu, v níž stavba má býti dokončena. Lhůta může býti ze závažných důvodů prodloužena.
(2) Při tom je třeba přihlížeti ke lhůtě stanovené podle § 18, odst. 2.
§ 35.
K čemu opravňuje.
Stavební povolení opravňuje uskutečniti stavební práce v mezích tohoto povolení.
§ 36.
Zánik.
(1) Stavební povolení zaniká, jestliže stavba nebyla dokončena ve lhůtě podle § 34, odst. 1. Zanikne-li koncese dříve, než uplyne tato lhůta, zaniká stavební povolení zároveň s koncesí.
(2) Zánik stavebního povolení není však, když jde o práce již uskutečněné, na újmu práv jiných osob, která vzešla ze stavebního povolení.
II. Vybudování (výstavba, zařízení, výstroj) a udržování.
§ 37.
Všeobecně.
(1) Dráha (s příslušenstvím, pomocnými i vedlejšími závady) buď vybudována a udržována tak, aby bylo vyhověno platným předpisům a ustanovením koncesní listiny, jakož i aby podle svého účelu a určení uspokojovala dopravní potřeby.
(2) Dráhu třeba v mezích technické a hospodářské účelnosti vybudovati a udržovati tak, aby provoz byl bezpečný, pravidelný a nerušený, aby co možná nejrychleji mohly býti odklizeny poruchy a překážky provozu a aby mohla býti poskytnuta první pomoc osobám postiženým nehodou (§§ 79 a 80). Vládní nařízení může v souvislosti s tím ustanoviti, že některá zařízení dráhy podléhají schválení železničního správního úřadu.