(3) Jestliže zákonná ustanovení o drahách nestanoví nic jiného nebo z nich nic jiného nevyplývá, buď při rozhodování, které se týká vybudování a udržování dráhy, užito hmotných ustanovení zákonů stavebních, vodních a silničních.
(4) Železniční správní úřad může stanoviti v oboru vybudování a udržování dráhy jednotnost, které se musí železniční podnik podrobiti. Má-li býti podle toho po prvním vybudování dráhy uložena některá povinnost, bude železniční správní úřad, než uloží tuto povinnost, slyšeti dotčený železniční podnik.
(5) Při vybudování a udržování dráhy je třeba přihlížeti k zájmu obrany státu.
(6) Při vybudování a udržování dráhy buď v mezích technické a hospodářské možnosti dbáno ochrany památek historických, uměleckých i přírodních, jakož i ochrany léčivých zdrojů (pramenů nebo minerálních zřídel, emanací, plynů, ložisek rašeliny a slatiny, vulkanického bahna a pod.).
(7) Železniční projekty třeba řešiti též se zřetelem na jiné zájmy komunikační, na zájmy úpravy významnějších obcí, na zájmy zemědělské, na zájmy hornictví a na jiné zájmy národohospodářské, pokud vyjmenované zájmy jsou význačné povahy. Jde-li o stavbu nové dráhy, je železniční správní úřad povinen stran těchto projektů vejíti ve styk s příslušným ministerstvem nejpozději před stanovením doby místního šetření (§ 31, odst. 2). Při ukládání povinností podle ustanovení první věty nutno míti slušný zřetel k technické a hospodářské účelnosti, jakož i k hospodářské únosnosti železničního podniku.
§ 38.
Požární prostor.
(1) Má-li býti na dráze zahájen na trvalo nebo na delší dobu takový způsob provozu, který způsobuje nebezpečí ohně pro předměty v okolí dráhy, musí býti předměty v požárním prostoru dráhy (odstavec 2) v mezích technické a hospodářské účelnosti buď zajištěny proti ohni neb odstraněny, leč že by pro ně vůbec nevznikalo nebezpečí ohně. Zajištěny budou zpravidla všecky stavby a jiná důležitá trvalá zařízení; odstraněny budou zpravidla stohy a otevřené mlaty.
(2) Tento požární prostor je určen po obou stranách dráhy svislými plochami ve vzdálenosti 30 m od osy koleje a nad drahou střechou se sklony 1: 3, jejíž hřeben probíhá rovnoběžně s osou koleje ve výšce 10 m svisle nad ní, při čemž je osa koleje myšlena v úrovni temen kolejnic. Dovolují-li to místní poměry nebo žádají-li toho zřetele účelnosti, mohou býti stanoveny odchylky od požárního prostoru (jak co do zmenšení, tak co do zvětšení).
(3) Náklady zajištění proti ohni postihují železniční podnik; tento podnik také nahradí (pravidelně paušálem), oč vzrostou náklady udržování. Nesjedná-li se o tom dohoda, rozhodne okresní úřad.
§ 39.
Styk s jinými drahami.
(1) Železniční podnik je povinen dovoliti, aby trati jiného železničního podniku přeťaly mimo úroveň jeho trati, aneb aby se k nim připojily, a to způsobem přiměřeným dopravním poměrům a potřebám obou podniků. Připojení dráhy pro přepravu neveřejnou (§§ 176 a 177) však nesmí býti pro podnik, jenž je povinen připojeni dovoliti, na újmu provozu.
(2) Náklady, které z toho (z pozdějších nutných změn příslušných staveb a zařízení) vzejdou, postihují, zahrnujíc v to i udržování, podnik, jehož trati přeťaly trvající trati, po případě podnik, jenž o připojení požádal, a při tom přispěje druhá strana, jestliže jí z toho vyplyne prospěch, částkou úměrnou tomuto prospěchu.
(3) Nesjedná-li se o těchto věcech dohoda, rozhodne železniční správní úřad.
§ 40.
Poměr k majetku v okolí dráhy.
(1) Železniční podnik uskuteční v mezích technické a hospodářské účelnosti potřebná opatření a zařízení, aby neutrpěly škodu nemovitosti a jejich příslušenství v okolí dráhy vybudováním, udržováním a provozem.dráhy, jakož i aby užívání pozemků v okolí dráhy nebylo ztíženo nad nevyhnutelnou míru.
(2) Jestliže potom, co bylo vydáno stavební povolení pro stavbu dráhy, vzešly z jednání vlastníka nebo jiného uživatele nemovitosti v okolí dráhy na této nemovitosti takové změny, že vzhledem k nim je nutné uskutečniti zařízení a opatření buď k ochraně podle odstavce 1 nebo k zajištění dráhy, postihují náklady z toho vzniklé, zahrnujíc v to i náklady na, udržování, vlastníka (uživatele) uvedené nemovitosti; projeví-li se nutnost uskutečniti taková opatření a zařízeni jak vzhledem ke změnám, které nastaly na dráze, tak vzhledem k změnám na nemovitosti v okolí dráhy, které vzešly zjednání vlastníka (uživatele) této nemovitosti, postihují náklady železniční podnik a vlastníka (uživatele) nemovitosti, a to podle slušného uvážení případu a se zřením k poměru příčinné spojitosti. O nutnosti a rozsahu takových opatření a zařízení, jakož i o tom, kdo je má uskutečniti, rozhodne železniční správní úřad; nesjedná-li se dohoda o nákladech, rozhodne okresní úřad.
III. Povolení k užívání dráhy.
§ 41.
Doprava na dráze ve stavbě.
Před zahájením provozu (§ 42) smí doprava na dráze, která je ve stavbě, býti vykonávána k účelům souvisícím s vybudováním dráhy (na př. pro dopravu materiálu a dělníků) jen podle povolení, které vydá železniční správní úřad.
§ 42.
Provoz.
(1) Provoz dráhy (její části) smí býti zahájen jen podle povolení, které vydá železniční správní úřad.
(2) Předtím bude vykonáno šetření, zda je dráha vzhledem ke koncesní listině, stavebnímu povolení a platným předpisům řádně vybudována a zda možno předpokládati bezpečný, pravidelný a nerušený provoz.
(3) Povolení podle odstavce 1 může železniční správní úřad uděliti s výhradou, že dodatečně provedu kolaudaci.
IV. Stavby na dráze.
§ 43.
(1) Za stavbu na dráze se pokládá stavba, která rozšiřuje, doplňuje, mění nebo zabezpečuje dráhu (s příslušenstvím, pomocnými a vedlejšími závody), jakož i každá stavba na pozemku, který slouží provozu dráhy.
(2) Ustanovení §§ 30 až 42 sluší užíti přiměřeně na stavby na dráze s tím, že řízení má býti co nejvíce zjednodušeno, což platí zvláště po stránce omezení dohodováni nebo jiné součinnosti s úřady. Podrobnosti ustanoví vládní nařízení.
(3) Vedle věcí vypočtených v § 33, odst. 1 vyhrazuje se tu vodoprávním úřadům také povolování takových samostatných staveb k ochraně dráhy před vodami, které se zřizují po prvním vybudování dráhy a jsou zcela nebo z převážné části mimo pozemky sloužící jejímu provozu.
(4) Nelze-li se při stavbách na dráze obejíti bez oprávnění vyplývajících z povolení k přípravným pracím (§ 7), jest užíti přiměřeně ustanovení § 6 až 9.
V. Ustanovení o vozidlech a některých provozních zařízeních.
§ 44.
Vozidla.
(1) V provozu dráhy smí býti užíváno jen vozidel, která byla, vybudována podle plánů schválených nebo vydaných železničním správním úřadem a která byla úředně vyzkoušena, jestliže tomuto vyzkoušeni podléhají buď podle odstavce 2 nebo podle výhrady učiněné při schvalování plánu. Mají-li býti opatřena další vozidla, která byla vybudována podle plánů, které již železniční správní úřad schválil, postačí, když se to oznámí železničnímu správnímu úřadu a když řečený úřad do 3 týdnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení, nevysloví, že oznámení nebéře na vědomost.
(2) Lokomotiv a ostatních vozidel, v nichž se vyvinuje, přetvořuje nebo jakýmkoli jiným způsobem využívá energie k pohybu, smí býti užíváno v provozu dráhy teprve po úředním vyzkoušení, které provede železniční správní úřad.
(3) Předpisy předcházejících odstavců platí obdobně, běží-li o podstatné změny na vozidlech.
(4) Pro vozidla podružná může železniční správní úřad povoliti úlevy.
§ 45.
Parní kotle a tlakové nádoby.
(1) O tom, za jakých podmínek smí býti na dráze (s příslušenstvím, pomocnými i vedlejšími závody) užíváno parních kotlů lokomotiv, jakož i ostatních parních kotlů a tlakových nádob, platí jiná zákonná ustanovení, a není-li jich, zásady, které ustanoví vládní nařízení. O výkonu bezpečnostního dozoru na tyto kotle a nádoby platí ustanovení následujících odstavců.
(2) Bezpečnostní dozor na parní kotle lokomotiv, jakož i na parní kotle a tlakové nádoby, které jsou součástí vozidel, přísluší železničnímu správnímu úřadu. K výkonu tohoto dozoru, záležejícího zejména v provádění úředních vyzkoušení a prohlídek, ustanovuje železniční správní úřad odborné železniční orgány.
Předpisy o výkonu bezpečnostního dozoru na stabilní parní kotle, lokomobilní parní kotle a na jiné než v odstavci 2, větě první uvedené tlakové nádoby se mění potud, že orgány k výkonu tohoto dozoru, záležejícího zejména v provádění úředních vyzkoušení a prohlídek, ustanovuje podle návrhu železničního správního úřadu ministerstvo veřejných prací z odborných železničních orgánu.
VI. Odchylka pro svazky územní samosprávy.
§ 46.
Má-li býti po prvním vybudování dráhy uložena svazku územní samosprávy některá povinnost podle § 37, odst. 4, z které vzejde finanční břemeno, naloží železniční správní úřad tuto povinnost v dohodě s ministerstvem vnitra.
Díl pátý.
Poměr k veřejným pozemním komunikacím, k vodám i k vodním dílům, k dolům na
vyhrazené nerosty a k regulačním zájmům významnějších obcí.
I. K veřejným pozemním komunikacím.
§ 47.
(1) Vlastník (správce) veřejné pozemní komunikace (silnice, cesty a pod.) je povinen dovoliti, aby dráha (stavba na dráze) přeťala komunikaci nebo se jí dotkla jiným způsobem; při tom však buď co nejvíce dbáno zájmů komunikace. Je-li tím komunikace zcela nebo z části přerušena nebo jinak dotčena, upraví nebo zabezpečí železniční podnik v mezích technické a hospodářské účelnosti komunikaci přiměřeně dosavadnímu stavu nebo zřídí náhradní komunikaci v mezích stavebního povolení vydaného podle ustanovení dílu čtvrtého.
(2) Udržovati upravenou nebo náhradní komunikaci přísluší dosavadnímu udržovateli komunikace, avšak železniční podnik mu přispěje tím, oč udržovací náklady jsou větší.
(3) Od zásady uvedené v odstavci 2 platí tyto odchylky:
a) železniční podnik udržuje, neujedná-li se nic jiného, přejezdy (přechody) až do vzdálenosti 2.5 m od osy krajní koleje;
b) železniční podnik si může vyhraditi udržování upravené nebo náhradní komunikace (její části), u přejezdů (přechodů) podle okolností též nad míru uvedenou za písm. a), avšak při tom dosavadní udržovatel mu přispěje tím, co by jinak musel vynaložiti na onu část veřejné komunikace, která byla nahrazena upravenou nebo náhradní komunikací (její částí).
(4) Nesjedná-li se dohoda o příspěvcích podle odstavce 2 a odstavce 3, písm. b), rozhodne železniční správní úřad (§ 192, odst. 2).
§ 48.
(1) Železniční podnik je povinen dovoliti, aby veřejná, pozemní komunikace, která tvoří dálkové spojení, přeťala dráhu, jiná pak veřejná komunikace tehdy, žádá-li toho veřejný zájem. Přetětí má nastati tím způsobem, aby to nebylo na újmu provozu dráhy, zejména po stránce bezpečnosti (§ 53).
(2) Vlastník (správce) komunikace nahradí železničnímu podniku větší náklady, zahrnujíc v to náklady udržování, které mu vzniknou z toho, že byla uskutečněna potřebná opatření a zařízeni. O udržování přejezdů (přechodů) platí obdobně ustanovení § 47, odst. 3, písm. a); železniční podnik udržuje vedle toho, neujedná-li se nic jiného, uskutečněné stavby na dráze. Vlastník (správce) komunikace přispěje však železničnímu podniku tím, oč jsou náklady udržování větší. Nesjedná-li se dohoda o nákladech a o příspěvku rozhodne silniční úřad (§192, odst. 2).
§ 49.
(1) Pro křižování dráhy a veřejné pozemní komunikace (§§ 47 a 48) buďte zřizovány zpravidla nadjezdy a podjezdy.
Přejezdy (přechody) buďte zřizovány jen tehdy, je-li to nevyhnutelně nutné a není-li to na újmu provozu dráhy nebo komunikace, zejména, po stránce bezpečnosti.
§ 50.
(1) železniční správní úřad určí, přihlížeje k místním poměrům, zda a jak je třeba dráhu ohraditi, které přejezdy (přechody) mají býti opatřeny výstražnými znameními a jakými, anebo které mají býti chráněny jinými zvláštními zařízeními. Čině opatření týkající se přejezdů (přechodů), bude se železniční správní úřad říditi zásadami, které vydá v dohodě s ministerstvem veřejných prací a ministerstvem vnitra.
(2) Ve věci nákladů, které z toho vzniknou, sluší užíti přiměřeně zásad §§ 47 a 48.
§ 51.
(1) Jestliže vzhledem k změněným poměrům toho žádá veřejný zájem, musí býti přejezd (přechod), nadjezd nebo podjezd přestavěn nebo jinak upraven, po případě přejezd nahrazen nadjezdem nebo podjezdem. Je-li účelné uložiti provedení takové přestavby neb úpravy železničnímu podniku, uloží příslušnou povinnost železniční správní úřad (§ 192, odst. 2), je-li účelné uložiti to vlastníku (správci) komunikace, stane se tak rozhodnutím silničního úřadu (§ 192, odst. 2).
(2) Musí-li býti přestavba neb úprava provedena vzhledem ke změně dopravních nebo jiných poměru dráhy, postihují náklady, zahrnujíc v to náklady udržování, železniční podnik; stane-li se tak vzhledem ke změně dopravních nebo jiných poměrů komunikace, postihují označené náklady vlastníka (správce) komunikace; v obou případech však přispěje druhá strana, jestliže jí z toho vyplyne prospěch, částkou úměrnou tomuto prospěchu. Stane-li se tak vzhledem ke změně poměrů jak na dráze, tak na komunikaci, hradí náklady společně železniční podnik a vlastník (správce) komunikace podle slušného uvážení případu a, se zřením k poměru příčinné spojitosti. Nesjedná-li se dohoda o nákladech, rozhodne železniční správní úřad se vztahem k železničnímu podniku (§ 192, odst. 2) a silniční úřad se vztahem k vlastníku (správci) komunikace (§ 192, odst. 2).
§ 52.
(1) Jestliže se.stavba veřejné pozemní komunikace nebo veřejného prostranství (jejich částí) dotýká dráhy, sluší místní šetření, které předchází před rozpadnutím o takové stavbě, po případě před vydáním stavebního povolení, konati komisionálně. Členem komise je též zástupce železničního správního úřadu, aby mohl býti hájen veřejný zájem, spjatý s drahami.
(2) Přednese-li tento zástupce v souvislosti s dotčením padle odstavce 1 a v mezích hájení uvedeného veřejného zájmu připomínky, kterým úřad rozhodující o stavbě, po případě vydávající stavební povolení nemíní vyhověti, musí rozhodnutí o stavbě, po případě stavební povolení býti vydáno (§ 192, odst. 1, věta poslední) v dohodě se železničním správním úřadem.
§ 53.
(1) Jestliže v souvislosti s tím, že veřejná pozemní komunikace přetíná dráhu, musí býti uskutečněny stavby na dráze, vydává stavební povolení k těmto stavbám železniční správní úřad podle ustanovení dílu čtvrtého.
(2) Dovoluje-li to povaha věci, buď řízení, předcházející před vydáním takového stavebního povolení, spojeno s příslušným rozhodnutím o stavbě komunikace, po případě stavebním povolením pro komunikaci, a stavební povolení, vydané podle ustanovení dílu čtvrtého, buď pojato do onoho rozhodnutí nebo stavebního povolení.
II. K vodám a k vodním dílům.
§ 54.
(1) Přetne-li dráha nebe stavba na dráze vody (tekoucí, stojaté) nebo vodní dílo, anebo se jich dotkne jiným způsobem, postará se železniční podnik, bez újmy předpisů o vyvlastnění, o úpravu přiměřenou dosavadnímu stavu, zahrnujíc v to řádný odtok vod s pozemků sloužících provozu dráhy, v mezích stavebního povolení vydaného padle ustanovení dílu čtvrtého.
(2) Udržovati zařízení uskutečněná v souvislosti s tím přísluší, neujedná-li se nic jiného, železničnímu podniku, jsou-li na pozemku, který slouží provozu dráhy; tento podnik udržuje také zařízení, jejichž udržováni si zvláště vyhradil. Jinak přísluší udržování dosavadnímu udržovateli vod nebo vodního díla, avšak železniční podnik mu přispěje tím, oč udržovací náklady jsou větší. Nesjedná-li se dohoda o příspěvku, rozhodne železniční správní úřad (§ 192, odst. 2).
§ 55.
(1) Železniční podnik je povinen dovoliti, žádá-li toho veřejný zájem a není-li to na újmu provozu, zejména po stránce bezpečnosti, aby vody nebo vodní dílo přeťaly dráhu (§ 58).
(2) Vlastník (správce) vod nebo vodního díla nahradí železničnímu podniku větší náklady, zahrnujíc v to náklady na udržování, které mu vzniknou z toho, že byla uskutečněna potřebná opatření a zařízení. Nesjedná-li se dohoda o nákladech, rozhodne vodoprávní úřad (§ 192, odst. 2).
§ 56.
(1) Jestliže mosty a propustky dráhy nevyhovují odpadu vod, musejí býti přestavěny nebo jinak upraveny. Taková přestavba neb úprava může býti železničnímu podniku i uložena rozhodnutím železničního správního úřadu (§ 192, odst. 2).
(2) Ve věci nákladů, které z toho vzniknou, sluší užíti přiměřeně zásad § 51, odst. 2. Nesjedná-li se dohoda o nákladech, rozhodne železniční správní úřad (§ 192, odst. 2).
§ 57.
(1) Jestliže vodní dílo nebo jakákoli úprava ve věci vod se dotýká dráhy, je členem komise, která provádí místní šetření, předcházející před vydáním příslušného povolení (rozhodnutí) vodoprávního úřadu, též zástupce železničního správního úřadu,:aby mohl býti hájen veřejný zájem, spjatý s drahami.
(2) Přednese-li tento zástupce v souvislosti s dotčením podle odstavce 1 a v mezích hájení uvedeného veřejného zájmu připomínky, kterým vodoprávní úřad nemíní vyhověti, musí zbýti příslušné povolení (rozhodnutí) vydáno (§ 192, odst. 1, věta poslední) v dohodě se železničním správním úřadem.
(3) Tento způsob součinnosti nemá místa u vodoprávních povolení (rozhodnutí), která jsou vyhrazena vodoprávním úřadům v § 33, po případě v § 43, odst. 2 a 3.
§ 58.
(1) Jestliže v souvislosti s tím, že vody nebo vodní díla přetínají dráhu nebo se jí dotýkají jiným způsobem, musí býti uskutečněny stavby na dráze, vydává stavební povolení k těmto stavbám železniční správní úřad podle ustanovení dílu čtvrtého.
(2) Ustanovení § 53, odst. 2 platí obdobně.
III. K dolům na vyhrazené nerosty.
§ 59.
(1) Žádá-li toho řádné vybudování, udržování a provoz dráhy, jakož i bezpečnost dráhy vůbec, je povinen vlastník nebo držitel báňských propůjček a báňských koncesí strpěti omezení z toho vyplývající, jakož i provésti opatření nezbytná k ochraně dráhy.
(2) Místo povinností, které by jinak postihly báňský podnik podle ustanovení odstavce 1, po případě k účelům zmenšení rozsahu těchto povinností, uloží se železničnímu podniku, je-li to účelné a, dovoluje-li to řádné vybudování, udržování a provoz dráhy, jakož i bezpečnost dráhy vůbec, aby vybudoval dráhu zvláštním způsobem nebo provedl určitá opatření na dráze.
§ 60.
(1) Povinnosti, vyplývající z ustanovení § 59, se uloží, je-li to možné:
a) při udělení nové báňské propůjčky nebo báňské koncese, a to v propůjčovací listině;
b) při vybudování dráhy, a to ve stavebním povolení vydaném podle ustanovení dílu čtvrtého.
(2) Dotýká-li se báňská propůjčka nebo báňská koncese dráhy, zúčastní se místního šetření při propůjčovacím řízení také zástupce železničního správního úřadu. Přednese-li tento zástupce připomínky, kterým báňský úřad nemíní vyhověti, musí býti báňská propůjčka nebo báňská koncese vydána (§ 192, odst. 1, věta poslední) v dohodě se železničním správním úřadem. K místnímu šetření před udělením propůjčky bude přizván také dotčený železniční podnik.
(3) O součinnosti báňského úřadu při vydání stavebního povolení platí ustanovení § 32. K místnímu šetření podle ustanovení § 31, odst. 2 bude přizván také dotčený báňský podnik.
§ 61.
(1) Projeví-li se jindy nutnost, aby byla uložena některá povinnost vyplývající z předpisu § 59, uloží takovou povinnost:
a) báňské hejtmanství, má-li postihnouti báňský podnik;
b) železniční správní úřad, má-li postihnouti železniční podnik.
(2) O součinnosti úřadů platí ustanovení § 32 a § 60, odst. 2 obdobně.
(3) V řízení, které předchází vydání rozhodnutí, je třeba slyšeti dotčené báňské a železniční podniky.
§ 62.
Nebylo-li ujednáno nic jiného, přísluší báňskému podniku jako odškodnění, podle toho bylo-li k ochraně dráhy nařízeno (§ 59, odst. 1, a §§ 60 a 61), aby bylo upuštěno od vydobytí ložiska vyhrazeného nerostu, nebo aby bylo uskutečněno zabezpečení jiného způsobu,
a) buď náhrada za nevydobytý vyhrazený nerost (za ponechání ochranného pilíře) a po případě vyšší náklady, které vzejdou ze zvláštního způsobu dobývání nařízeného v sousedství ochranného pilíře k jeho zpevnění,
b) neb úhrada nutných (po případě vyšších) nákladů, které vzejdou z toho, že báňský podnik je nucen podle rozhodnutí příslušných úřadů k ochraně dráhy zříditi horní dílo, anebo zřízené horní dílo zrušiti nebo změniti, ač by toho jinak nebylo zapotřebí.
§ 63.
(1) Náhrada za nevydobytý vyhrazený nerost, o níž je řeč v § 62, písm. a), poskytuje se poměrným dílem obecné ceny dolového pole (po případě jiných dolových polí), jak vyplyne ze srovnání celkového množství vyhrazeného nerostu v dolovém poli (po případě v jiných dolových polích) s množstvím vyhrazeného nerostu, které zůstane nevydobyto, přihlížejíc k zhodnocení vyplývajícímu z provedení otvíracích prací, pokud tyto práce byly provedeny před prvním vybudováním dráhy. Od této obecné ceny však nutno odpočítati částku připadající na přírůstek ceny, způsobený vybudováním dráhy.
(2) Náhradu a po případě vyšší náklady podle § 62, písm. a) lze požadovati a stanoviti teprve tehdy, když ložisko vyhrazeného nerostu bylo náležitě otevřeno, dolování se pohybuje vskutku v bezprostředním sousedství dráhy a je již jisté, že vyhrazený nerost nebude možné vydobýti. K okolnostem, které byly způsobeny v úmyslu, aby bylo možné náhradu žádati předčasně nebo ve vyšší částce, nebuď přihlíženo.
(3) Vyšší náklady označené v § 62, písm. a) je železniční podnik povinen hraditi jenom za předpokladu, že by jinak bylo nutné ponechati větší ochranný pilíř, a potud, pokud tyto náklady spolu s náhradou za nevydobytý nerost nepřesahují částku náhrady, kterou by železniční podnik byl nucen jinak zaplatiti za nevydobytý větší ochranný pilíř.
(4) Jestliže potom, co. byla poskytnuta náhrada, dojde k vydobytí (úplnému nebo částečnému) vyhrazeného nerostu, má železniční podnik nárok na vrácení (zaplacení) ekvivalentu poskytnuté náhrady.
§ 64.
Náklady označené v § 62, písm. b) budou hrazeny potud, pokud opatření jsou přiměřená účelu, k němuž jsou zřizována, a dále potud, pokud j sou úměrné povaze těchto opatření a hodnotě příslušného hospodářského cíle.
§ 65.
(1) Železniční podnik postihuje povinnost poskytnouti odškodnění podle ustanovení § 62, když dráha byla vrchnostensky povolena později než horní dílo. Při zjišťování tohoto časového prvenství vezme se u dráhy za východisko den prvního stavebního povolení pro dráhu (její část), o kterou jde, u horního díla den udělení příslušné báňské propůjčky nebo báňské koncese.
(2) Předpis odstavce 1, věty druhé však neplatí, jestliže část zemského povrchu, která byla při prvním vybudování zaujata drahou a kterou je báňský podnik povinen zabezpečiti podle ustanovení § 59, odst. 1 (původně chráněný povrch), se rozšíří v souvislosti s pozdějším vybudováním dráhy v té míře, že překročí celkem, počítáno pro každou báňskou propůjčku dotčenou drahou,
a) na širé trati, vyjímajíc případy uvedené za písm. b), plošnou výměru odpovídající
pásu širokému 6 m, vedenému po jednom z okrajů původně chráněného povrchu,
b) v úsecích přilehlých ke stanicím, dlouhých 300 m, plošnou výměru odpovídající pásům 10 m širokým, vedeným po okrajích původně chráněného povrchu,
c) jinde plošnou výměru odpovídající pásu 15 m širokému, vedenému po obvodu části původně chráněného obvodu, o kterou jde.
Za východisko při zjišťování časového prvenství se tu béře, ovšem jenom pro onen díl rozšíření, kterým byly překročeny právě označené výměry, pozdější stavební povolení, jímž byla povolena změna ve vybudování dráhy.
§ 66.
(1) Nebylo-li ujednáno nic jiného, nahradí báňský podnik železničnímu podniku nutné náklady, které vzejdou z toho, že železniční podnik, plně povinnost z rozhodnutí vydaných podle ustanovení § 59, odst. 2 a § 61, je nucen něco vybudovati, na vybudovaném něco změniti nebo vybudované odstraniti, ač by toho jinak nebylo zapotřebí.
(2) Báňský podnik postihuje povinnost poskytnouti náhradu podle předchozího odstavce, jestliže byl vrchnostensky povolen později než dráha. O zjišťování tohoto časového prvenství platí ustanovení § 65, odst. 1, věty druhé.
§ 67.
Spory, které vzejdou z ustanovení §§ 62 až 66, rozhoduje rozhodčí soud, skládající se z předsedy (náměstka) a dvou přísedících (náhradníků).
§ 68.
(1) Předsedu (náměstka) rozhodčího soudu jmenuje ministr spravedlnosti ze soudců z povolání. Jednoho přísedícího (náhradníka) ustanovuje ministr, jemuž přísluší dozor na dráhy, druhého přísedícího (náhradníka) ministr veřejných prací, v obojím případě z příslušných odborných kruhů.
(2) O řízení před rozhodčím soudem platí, nestanoví-li tento zákon nic jiného, obdobně ustanovení civilního řádu soudního o řízení před okresními soudy, vyjímajíc věci nepatrné.
(3) Rozhodčí soud se usnáší většinou hlasů. Ve sporu rozhodne nálezem, který buď odůvodněn; nález buď podepsán všemi členy rozhodčího soudu a dodán stranám.
(4) Nález rozhodčího soudu, jakož i smír před ním sjednaný jsou vykonatelné soudní exekucí.
Co se týká možnosti odporovati nálezu žalobou o neúčinnost, užije se přiměřeně předpisů civilního řádu soudního.
(5) Podrobnosti ustanoví vládní nařízení.
IV. K regulačním zájmům obcí.
§ 69.
(1) Významnější obec uvědomí o tom, že chce poříditi plán polohy (upravovací), železniční správní úřad, jestliže tento plán se dotýká dráhy nebo veřejného zájmu spjatého s drahami. Tento úřad vyslechne dotčený železniční podnik a v době 3 měsíců ode dne, kdy ho dojde zpráva obce, oznámí obci požadavky s hlediska veřejného zájmu spjatého s drahami a zařídí, aby v téže lhůtě byly dodány potřebné pomůcky. Uvedené požadavky mohou býti činěny jen v souvislosti se skutečným stavem dráhy nebo s projekty, jejichž uskutečnění možno očekávati v dohledné době.