(2) Nebylo-li požadavkům železničního správního úřadu vyhověno, může plán polohy (upravovací) býti potvrzen jen se souhlasem železničního správního úřadu. Dovoluje-li povaha věci, aby upravovací plán byl dělen, bude projednána podle ustanovení předcházející věty toliko část, které se týkají požadavky železničního správního úřadu.
Díl šestý.
Provoz.
I. Zásadní ustanovení.
§ 70.
Provoz dráhy třeba v mezích technické a hospodářské účelnosti uspořádati tak, aby dráha plnila své určení, jak se podává z ustanovení koncesní listiny a ze zření k veřejnému zájmu, zejména pokud jde o bezpečnost, pravidelnost a nerušenost provozu.
II. Orgány železničního podniku.
Řídící orgány.
§ 71.
(1) Železniční podnik je povinen ustanoviti k řízení provozu ředitele (oprávce) nebo ředitelství (správu) a musí k tomu voliti osoby spolehlivé a způsobilé. Povinnosti ustanoviti ředitele nebo ředitelství je podnik zproštěn, jestliže osoba oprávněná k provozu (§ 17, odst. 1, §§ 24, 27 a 28) vede provoz osobně a na vlastní odpovědnost, anebo jestliže je provoz opatřován jiným železničním podnikem.
(2) Ředitel nebo ředitelství zastupuje ve věcech provozu železniční podnik jak proti státní správě, tak proti obecenstvu.
(3) Řediteli nebo ředitelství buď přiznána taková pravomoc, jaké je potřebí k řádnému vedení provozu.
(4) Ředitelem nebo členem ředitelství smí býti ustanoven toliko československý státní občan, mající bydliště v republice Československé a znalý státního jazyka.
(5) Ustanovení podléhá schválení železničního správního úřadu.
§ 72.
Železniční podnik je povinen oznámiti železničnímu správnímu úřadu jména těch, kdož jsou oprávněni podpisovati podnik.
Zaměstnanci.
§ 73.
(1) Železniční podnik se postará o dostatečný počet způsobilých, v železniční službě vycvičených a příslušných předpisů znalých zaměstnanců. Železniční správní úřad vydá o tom zvláštní směrnice.
(2) Zaměstnancem dráhy může býti ustanoven toliko československý státní občan, znalý státního jazyka. Pro zaměstnance na zvláštní smlouvu (§ 74, odst. 3), pokud vykonávají práce nižšího druhu, může železniční správní úřad z důležitých důvodů povoliti úlevy.
§ 74.
(1) Železniční podnik vydá služební řád, v němž upraví služební poměry svých zaměstnanců tak, aby byl zajištěn bezvadný provoz dráhy, zvláště s hlediska bezpečnosti, pravidelnosti a nerušenosti. Služební řád musí obsahovati zejména podmínky pro přijetí a pro ustanovení na jednotlivá služební místa, jakož i zásady platové úpravy, stanovené s přiměřeným zřením k platovým poměrům u drah státních.
(2) K platnosti služebního řádu (jeho změn) se vyžaduje schválení železničního správního úřadu. Než udělí schválení, je železniční správní úřad povinen vejíti ve styk s ministerstvem sociální péče.
(3) Služební řád může ustanoviti, že k pracím přechodné nebo sezonní povahy, jakož i k pracím, u nichž se vyžaduje zvláštních odborných znalostí, mohou býti přijímáni zaměstnanci na zvláštní smlouvu (individuální nebo kolektivní), musí však zároveň v zásadě určiti okruh a trvání takových prací.
(4) Jsou-li pro to závažné důvody, může železniční správní úřad povoliti na přechodnou dobu odchylku od povinnosti vydati služební řád. Ustanovení odstavce 2, věty druhé platí obdobně.
§ 75.
Způsobilost zaměstnanců použitých u vozidel označených v §44, odst. 2, stabilních nebo lokomobilních parních strojů a parních kotlů.
(1) K řízení vozidel označených v § 44, odst. 2, k obsluze stabilních nebo lokomobilních parních strojů, jakož i k obsluze parních kotlů a dozoru na ně smějí býti připuštěni jen zaměstnanci vyhovující stanoveným podmínkám. Podmínky stanoví, nejsou-li obsaženy v jiných zákonných ustanoveních, železniční správní úřad.
(2) Vyžaduje-li se podle jiných zákonných ustanoveni úřední zkouška, koná se před zkušebními orgány, které ustanovuje železniční správní úřad.
§ 76.
Stejnokroje a služební odznaky.
Zaměstnanci dráhy jsou povinni, pokud se u nich mohou vyskytnouti úkony policie na dráze (§ 137), nebo pokud je to v zájmu styku s obecenstvem, nositi při výkonu služby stejnokroj, po případě služební odznak.
III. Věci dopravy a přepravy.
§ 77.
Ustanovení o výkonu dopravy.
(1) Podle jakých zásad a pravidel bude vykonávána doprava, ustanoví vládní nařízení.
(2) Podrobnosti v mezích těchto zásad a pravidel upraví železniční správní úřad.
§ 78.
Rychlost jízdy.
Rychlost jízdy nesmí překročiti největší rychlost, kterou dovoluje bezpečnost dopravy, hledíc zejména k vybudováni dráhy, užitým vozidlům a brzdění.
§ 79.
Poruchy.
Poruchy v dopravě a jejich příčiny odstraní železniční podnik co nejrychleji.
§ 80.
Nehody.
Přihodí-li se nehoda v dopravě, je železniční podnik povinen poskytnouti co nejrychleji první pomoc osobám, postiženým nehodou.
Jízdní řády.
§ 81.
(1) Železniční podnik bude sestavovati jízdní řády vlaků, jak toho vyžadují zřetele provozu.
(2) Při sestavování jízdních řádů sluší míti v mezích technické a hospodářské účelnosti zřetel k veřejnému zájmu a k přípojům s vlaky přípojných tratí vlastních i sousedních.
(3) Vládní nařízení ustanoví zásady, podle nichž železniční správní úřad schvaluje jízdní řády (jejich změny), jakož i zásady, podle nichž se jízdní řády (jejich změny) uvádějí ve známost obecenstva nebo ve známost zaměstnanců dráhy. Podrobnosti v mezích těchto zásad upraví železniční správní úřad.
(4) Železniční podnik je povinen dodržovati v mezích technické a hospodářské účelnosti jízdní řády. Osoby, které užijí dráhy, nemají však nároku na náhradu škody, která jim snad vzejde z nesplnění této povinnosti. Projeví-li se s hlediska bezpečnosti nutnost, může podnik dočasně omezovati rychlost jízdy jednotlivých vlaků.
§ 82.
Nevyhovují-li jízdní řády již požadavkům § 81, odst. 2, může železniční správní úřad naříditi jich přiměřenou úpravu.
§ 83.
Železniční podnik je povinen připraviti jízdní řády pro největší výkonnost dráhy. Železniční správní úřad může o tom vydati zvláštní směrnice, a to, pokud jde o zájem obrany státu, v dohodě s ministerstvem národní obrany.
§ 84.
Přepravní povinnost.
Železniční podnik je povinen provésti přepravu, jsou-li splněny přepravní podmínky, je-li přeprava možná pravidelnými zařízeními přepravními, není-li zakázána zákonnými ustanoveními neb opatřeními úřadů, anebo nebrání-li přepravě okolnosti, které podnik nemohl odvrátiti a které zdolati nebylo v jeho moci.
§ 85.
Vnitrozemská přeprava.
(1) Podmínky, za kterých železniční podniky provádějí vnitrozemskou přepravu, stanoví železniční přepravní řád (ž. p. ř.), vydaný vládním nařízením. Ž. p. ř. může upraviti se všeobecnou závazností též přepravní poměry, pro které zákonný předpis nemá ustanovení povahy donucovací.
(2) Zásady mezinárodních smluv o železniční přepravě budou platiti pro vnitrozemskou přepravu, pokud budou pojaty do ž. p. ř., a to i pro takový způsob přepravy, o němž mezinárodní úmluvy výslovně nejednají.
(3) Ž. p. ř. může ustanoviti, že osoba, která poruší některé jeho ustanovení, je povinna zaplatiti železničnímu podniku určitou peněžní částku. Železniční podnik je oprávněn stanoviti pevné sazby, podle kterých je osoba, která vejde ve styk s drahou, povinna poskytnouti náhradu za způsobené malé poruchy v provozu, za poškození nebo znečištění nádražních míst, vozidel nebo zařízení; tyto sazby však podléhají schválení železničního správního úřadu.
(4) Železniční správní úřad může stanoviti, je-li to naléhavě nutné, zatímní nebo přechodné změny ustanovení ž. p. ř.; tyto změny pozbudou platnosti, jestliže nebudou do roka uskutečněny vládním nařízením. Řečený úřad může také stanoviti, hledíc ke zvláštním poměrům, odchylky od ustanovení ž. p. ř. pro jednotlivé trati, stanice, vlaky, vozidla, přepravy, určité zboží, jakož i pro určitý způsob výpravní.
Tarify a tarifní slevy.
§ 86.
(1) Železniční podnik sestaví, jsa oprávněn se říditi zásadou výnosnosti podniku a přihlížeje k veřejnému zájmu, tarify, z nichž musí býti zřejmé podmínky rozhodné pro přepravu, jakož i pro výpočet jízdného a přepravného.
(2) Tarify (jich změny a zrušení) schvaluje železniční správní úřad. Vládní nařízení může stanoviti výjimky pro tarify malého významu.
(3) Vládní nařízení stanoví vedle toho:
a) pokud tarifní slevy podléhají, schválení železničního správního úřadu;
b) pokud a jak tarify a tarifní slevy mají býti uveřejňovány.
(4) Než schválí tarify velkého významu, bude železniční správní úřad jednati s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností nebo s ministerstvem zemědělství nebo s ministerstvem veřejných prací nebo s ministerstvem sociální péče, podle toho jsou-li dotčeny zájmy průmyslu, obchodu a živností, zemědělství, hornictví nebo zájmy sociální péče.
§ 87.
Železniční správní úřad může naříditi, žádá-li toho veřejný zájem, aby železniční podnik tarify přiměřeně upravil; je však povinen přihlédnouti k výnosnosti podniku.
§ 88.
Vzájemná přeprava vnitrozemská.
Vzájemná přeprava vnitrozemská, při které se účastní železniční podnik spolu s jiným podnikem pro veřejnou přepravu (zejména s podnikem automobilové přepravy), bude upravena přímými tarify podle zásad železničního přepravního řádu, s odchylkami, které vyplývají z různosti přepravy.
§ 89.
Poměr k předpisům obchodního zákona.
Předpisy Čl. 390 až 421, odst. 1 obchodního zákoníka ze dne 17. prosince 1862, č. 1 ř. z.
z roku 1863 a §§ 393 až 420 zák. Čl. XXXVII/ 1875 (obchodného zákona) neplatí pro přepravu po drahách.
IV. Instrukce pro výkon služby.
§ 90.
(1) Železniční podnik je povinen sestaviti podle potřeby instrukce pro výkon jednotlivých služeb a zaříditi, aby zaměstnanci mohli užívati těchto instrukcí k výcviku i zdokonalování, jakož i, pokud je toho třeba, při výkonu služby. Železniční správní úřad vydá o tom zvláštní směrnice, a to kde-li o věci, které se dotýkají zájmu obrany státu, v dohodě s ministerstvem národní obrany.
(2) Instrukce, u nichž si to železniční správní úřad vyhradí, musí mu býti předloženy předtím, než budou uvedeny v platnost. Jestliže tento úřad učiní připomínky s hlediska veřejného zájmu, a to zejména s hlediska bezpečnosti provozu, je železniční podnik povinen jim vyhověti, k čemuž může býti stanovena přiměřená lhůta.
V. Vzájemné vztahy železničních podniků.
§ 91.
Užívání dráhy jiným železničním podnikem.
(1) Železniční podnik dovolí, vyžaduje-li toho veřejný zájem a není-li to na podstatnou újmu vlastnímu provozu a hospodářským zájmům podniku, aby jiný železniční podnik užíval dráhy (její části) za přiměřenou náhradu.
(2) Nesjedná-li se o užívání neb o náhradě dohoda, anebo nevyhovuje-li sjednaná dohoda veřejnému zájmu, může železniční správní úřad učiniti přiměřené opatření, a jemu se musejí podrobiti oba podniky.
§ 92.
Úprava poměrů drah, které se stýkají.
(1) Železniční podniky, jejichž trati se stýkají (§ 39), dohodnou se o úpravě přípojové a přechodové služby, o vzájemném užívání vozidel, o uspořádání vzájemných provozních poměrů vůbec, jakož i o tom, jak se zúčastněné podniky děli o vydání z toho vznikající.
(2) Nesjedná-li se o těchto věcech dohoda, anebo nevyhovuje-li sjednaná dohoda veřejnému zájmu, může železniční správní úřad učiniti přiměřené opatření, a jemu se musejí podrobiti zúčastněné podniky.
VI. Účetnictví a statistika.
§ 93.
(1) Železniční podnik povede o všech odvětvích své správy knihy účetní (účetnictví) tak, aby z nich bylo lze seznati stav jmění a jeho změny, jakož i výsledky hospodaření. Železniční správní úřad může vydati podrobnější předpisy o vedení účetnictví.
(2) Uzná-li toho potřebu, může železniční správní úřad uložiti železničnímu podniku, aby určité skutečnosti sledoval statisticky, může také vydati předpis o vedení statistiky a o předkládání příslušných zpráv.
(3) Železniční správní úřad může kdykoli nahlížeti do účetních knih (účetnictví), spisů, záznamů, účtů a jiných dokladů, o něž se opírají záznamy účetní nebo statistické, může také žádati předložení těchto dokladů a potřebná vysvětlení.
VII. Odchylky pro svazky územní samosprávy.
§ 94.
(1) Členem ředitelství (§ 71) nemohou býti ustanoveny, provozuje li dráhu země nebo okres, osoby nevolitelné do zemského neb okresního zastupitelstva, výboru a komise, provozuje-li dráhu obec, osoby nevolitelné do obecního zastupitelstva, rady a komise. Jestliže u člena ředitelství nastane nebo dodatečně na jevo vyjde skutečnost, která je podle předchozí věty překážkou pro ustanovení, rozhodne o ztrátě členství, jde-li o země, okresy nebo města se zvláštním statutem nebo se zřízeným magistrátem, zemský úřad, jinak okresní úřad.
(2) Ustanovení § 71, odst. 5 neplatí, provozuje-li dráhu svazek územní samosprávy. Svazek územní samosprávy je povinen ustanoviti k přímému vedení provozu osobu spolehlivou, po stránce odborné způsobilou, mající československé státní občanství a bydliště v republice Československé; ustanovení podléhá schválení železničního správního úřadu; jde-li o zemi neb okres, zpraví zemský president (okresní hejtman) včas železniční správní úřad, která osoba má býti ustanovena.
§ 95.
Ustanovení § 74, odst. 2 až 4 neplatí pro dráhy, které provozuje země neb okres. Služební řád (§ 74, odst. 1) se tu vydá podle ustanovení §§ 53 a 91 zákona o organisaci politické správy.
§ 96.
Jde-li o dráhy, které provozuj e země neb okres, platí pro instrukce pro výkon služby (§ 90) též ustanovení §§ 53, 56, 57 a 91 zákona o organisaci politické správy.
VIII. Ustanovení pro dráhy státní.
§ 97.
(1) Ustanovení §§ 71, 72 a 74 se nevztahují na dráhy státní, pro které platí v těchto věcech zvláštní předpisy. Ustanovení §§ 73, 86, 87, 90 a 93 jest užíti pro dráhy státní s přiměřeným zřetelem k předpisům o organisaci státních drah a o úpravě služebních poměrů jejich zaměstnanců.
(2) Ustanovení § 86, odst. 4 neplatí pro dráhy státní. Než sestaví tarify velkého významu, bude správa drah státních jednati s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností nebo s ministerstvem zemědělství nebo s ministerstvem veřejných prací nebo s ministerstvem sociální péče, podle toho jsou-li dotčeny zájmy průmyslu, obchodu a živností, zemědělství, hornictví nebo zájmy sociální péče.
Díl sedmý.
Vnitřní kontrola.
§ 98.
Povinnost kontroly.
(1) Železniční podnik bude pečovati, aby byla zachovávána zákonná ustanovení o drahách, předpisy podle nich vydané a ustanovení koncesní listiny, aby byl udržován pořádek na dráze a aby zaměstnanci konali řádně a poctivě službu. Železniční správní úřad může určiti, jaké občasné prohlídky bude podnik za tím účelem vykonávati a o kterých z nich povede záznam.
(2) Přímý dohled vykonává ředitel (správce) nebo ředitelství (provozní správa), po případě k tomu určené orgány.
§ 99.
Kárná pravomoc.
Železniční podnik je oprávněn trestati zaměstnance pro porušení služebních povinností tresty pořádkovými nebo disciplinárními podle ustanovení služebního řádu. Tento řád může svěřiti výkon kárné pravomoci také autonomním sborům (disciplinárním), složeným podle zásady paritního zastoupení železničního podniku a zaměstnanců, a ustanoviti, které tresty a za jakých předpokladů mohou ukládati přednostové výkonné služby.
§ 100.
Ustanovení pro dráhy státní.
Ustanovení tohoto dílu jest užíti pro dráhy státní s přiměřeným zřetelem k předpisům o organisaci správy drah státních a o úpravě služebních poměrů jejich zaměstnanců.
Díl osmý.
Ustanovení pro vlastníky nebo jiné uživatele pozemků v okolí dráhy a pro osoby,
které tam chtějí něco podnikati.
§ 101.
Všeobecně.
V okolí dráhy nesmí býti nic podnikáno, co by ohrožovalo dráhu s jejími zařízeními, výstrojem a příslušenstvím, nebo bezpečnost, pravidelnost a nerušenost jejího provozu, zejména pak nic, co by rušilo činnost zabezpečovacích a dorozumívacích zařízení, anebo co by ztěžovalo nebo zamezovalo rozhled na návěstidla a přejezdy (přechody), anebo co by způsobovalo nebezpečí ohně.
§ 102.
Zakázané pásmo.
(1) Zakazuje se stavěti cokoli ve vodorovné vzdálenosti 12 m od osy krajní koleje, po případě ve vodorovné vzdálenosti 6 m od hranic nádraží (vždy však nejméně 12 m od osy krajní koleje).
(2) Výjimky může povoliti, bez újmy předpisů, podle nichž se vyžaduje také povolení jiného úřadu, železniční správní úřad za podmínek, které ustanoví podle poměrů místa a provozu.
§ 103.
Požární pásmo.
(1) Všecko, co se bude stavěti v okolí dráhy potom, co byl pro ni povolen (ve stavebním povolení nebo v jiném rozhodnutí železničního správního úřadu) takový způsob provozu, který způsobuje nebezpečí ohně pro předměty, v okolí dráhy, buď provedeno až do vodorovné vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje bezpečně proti ohni.
(2) V označeném pásmu nesmějí býti ukládány nebo ponechávány věci snadno zápalné, leč v místnostech zajištěných proti ohni; takové místnosti však musejí býti spolehlivě uzavřeny. V tomto pásmu nesmějí býti zřizovány ani otevřené mlaty.
Snadno zápalné zemědělské plodiny, které možno přemístiti, buďte, dopouští-li toho řádné hospodaření, s pozemku ihned odvezeny, jinak však odklizeny, je-li to možné, do vzdálenosti aspoň 60 m (odstavec 1). Jde-li o plodiny na poli, buď kromě toho vyorána, dopouští-li to řádné hospodaření, ochranná brázda.
§ 104.
Čím se zajišťují ustanovení §§ 101 a 103.
(1) Jde-li o stavbu, zařízení a pod. v požárním pásmu, nebo o stavbu, zařízení a pod., kterou by dráha mohla býti ohrožena (§ 101), rozlišuje se po stránce zajištění ustanovení §§ 101 a 103 mezi případy, kdy k uskutečnění označené stavby, zařízeni a pod. je potřebí povolení jiného úřadu (odstavec 2), a případy, kdy se nevyžaduje žádného úředního povolení (odstavec 3).
(2) Jestliže podle jiných zákonných ustanovení je potřebí k uskutečnění stavby, zařízení a pod., označených v odstavci 1, povolení jiného úřadu, přizve tento úřad ke komisionálnímu místnímu šetření, jež bude konáno před vydáním povolení, dotčený železniční podnik. Přednese-li tento podnik nejpozději při tomto šetření připomínky s hlediska §§ 101 a 103, kterým jiný úřad nemíní vyhověti, je jiný úřad povinen odkázati toho, kdo žádá o povolení, aby si napřed vyžádal povolení železničního správního úřadu. železniční správní úřad může vydati v mezích zákonných ustanovení pokyny k usměrnění připomínek, o které jde, může však také, uzná-li toho potřebu, uložiti železničnímu podniku s platností obecnou nebo pro jednotlivý případ, aby si napřed vyžádal stanovisko železničního správního úřadu, a železniční podnik musí se mu podrobiti.
(3) Nevyžaduje-li se k uskutečnění stavby, zařízení a pod., označených v odstavci 1, žádného úředního povolení, postačí, když podnikatel řečených staveb, zařízení a pod. dosáhne souhlasu dotčeného železničního podniku. Odepře-li železniční podnik souhlas, má podnikatel na vůli, vyžádati si povolení železničního správního úřadu.
(4) Bylo-li dbáno ustanovení předcházejících odstavců, nemůže tomu, kdo uskutečnil stavbu, zařízení a pod., označené v odstavci 1, býti přičítáno, že podnikl něco závadného s hlediska ustanovení §§ 101 a 103.
Užívání pozemků v okolí dráhy.
§ 105.
(1) Pozemků v okolí dráhy nesmí býti užíváno tak, že by to mělo za následek sesouvání půdy, nesypávání kamenů, pád předmětů na trať, zatopování trati nebo jakékoli jiné ohrožení dráhy a jejího provozu. železniční správní úřad může výslovně označiti pozemky, jichž se to týká.
(2) Užívá-li se pozemků v okolí dráhy způsobem, jenž je zakázán v odstavci 1, je železniční správní úřad oprávněn naříditi nezbytná opatření, aby dráha nebyla ohrožena; tím však nejsou dotčena zákonná ustanovení, podle nichž se vyžaduje k uskutečnění takových opatření zvláštního povolení. Provedení takového opatření může býti uloženo i železničnímu podniku na účet uživatele pozemků.
§ 106.
(1) Žádá-li toho bezpečnost dráhy a jejího provozu nebo ochrana proti ohni potřebná vzhledem k provozu dráhy, může býti vlastníkům nebo jiným uživatelům lesů uložen určitý způsob hospodaření nebo provedení určitého opatření. To se stane zpravidla při vybudování dráhy (ve stavebním povolení, v dílčím rozhodnutí podle § 31, odst. 3). Projeví-li se toho potřeba po vybudování dráhy, vydá příslušné rozhodnutí politický úřad, jemuž přísluší dozor na lesy (§ 192, odst. 2). Za újmu, která z toho vzejde, přísluší od dotčeného železničního podniku přiměřené odškodnění. Nesjedná-li se o něm dohoda, určí se podle zákonů o vyvlastnění.
(2) Je-li to potřebné k bezpečnosti dráhy a jejího provozu, jakož i k ochraně proti ohni, jsou vlastníci (uživatelé) jiných pozemků v okolí dráhy povinni, požádá-li o to železniční podnik, neprodleně oklestiti nebo pokáceti stromy (keře). Neučiní-li tak, nebo nedovolují-li okolnosti průtahy se zjištěním a vyhledáním vlastníka (uživatele), může okleštění nebo pokácení zaříditi sám železniční podnik. Činí-li vlastník (uživatel) překážky, rozhodne do 8 dnů železniční správní úřad. Za újmu, která vzejde z okleštění nebo vykácení, poskytne železniční podnik přiměřenou náhradu, ač neběží-li o navrácení ve stav, jenž byl již jednou předmětem odškodnění; nesjedná-li se o náhradě dohoda, rozhodne okresní úřad.
Díl devátý.
Vzájemné styky mezi drahou a obecenstvem.
§ 107.
(1) Obecenstvo, které užije dráhy nebo s ní jinak vejde ve styk, zachová pozornost a opatrnost přiměřenou povaze železničního provozu. Při tom se bude říditi předpisy, které upravují železniční dopravu nebo se dotýkají pořádku, bezpečnosti a pravidelnosti železničního provozu. Rovněž uposlechne pokynů, které uvede v obecnou známost železniční podnik, anebo které udělí zaměstnanci dráhy pří výkonu služby.
(2) Cestující vystupují a nastupují pouze na stanovených místech a na určené straně. Je-li vozidlo v pohybu, nesmí nikdo otvírati postranní dveře vozu, vychylovati se z oken, vystupovati nebo nastupovati, ani prodlévati na stupátkách, spojovacích můstcích a plošinách, ač není-li užití spojovacích můstků nebo pobyt na plošinách výslovně dovolen.
§ 108.
(1) Obecenstvo (samo nebo s vozidly, zvířaty a pod.) smí vstupovati jen na místa pro ně určená a na přejezdy (přechody) v mezích předpisů o tom vydaných.
(2) Bezpečnostní orgány jsou při výkonu své služby oprávněny vstupovati do železničního obvodu, jiné orgány veřejné správy, počítajíc v to i orgány poštovní správy, za podmínek, které stanoví železniční správní úřad v dohodě s příslušnými ministerstvy. Jinak smějí vstupovati do železničního obvodu toliko zaměstnanci dráhy při výkonu své služby neb osoby, které se mohou prokázati dovolením železničního podniku.
(3) Kdo se blíží k přejezdu (přechodu), musí si počínati tak, aby neohrozil ani svou bezpečnost, ani bezpečnost lidí, zvířat a věcí jeho péči svěřených, ani bezpečnost, nerušenost a pravidelnost železničního provozu. Zejména musí dbáti výstražných znamení, návěstí a polohy závor, jakož i musí se vhodným způsobem přesvědčiti, neblíží-li se ku přejezdu železniční vozidlo. Řidiči silničních vozidel, zejména motorových, jsou proto povinni zvolniti přiměřeně jízdu, a je-li toho třeba, vozidlo, po případě i motor zastaviti.
(4) Osoby, jimž náleží pečovati o zvířata, musí dbáti toho, aby zvířata nevstupovala na trať; musí je proto držeti v přiměřené vzdálenosti od dráhy.
§ 100.
Je zakázáno poškozovati trať, jakákoli stavební a provozní zařízení, výstroj a příslušenství dráhy, klásti na koleje předměty, přestavovati výhybky, otvírati závory, napodobovati návěsti, způsobovati bez příčiny poplach a vůbec činiti cokoli, co by mohlo rušiti neb ohroziti železniční provoz.
§ 110.
Prostranství, které přiléhá k stanici a jest určeno pro příchod (příjezd) nebo pro odchod (odjezd) (přednádraží), nesmí býti užíváno způsobem, který se nesrovnává s jeho určením.
§ 111.
(1) Železniční podnik je povinen uváděti v mezích technické a hospodářské účelnosti vyhláškami, oznámeními a jinými vhodnými zevnějšími označeními v obecnou známost všecky závažné věci, které se týkají železniční přepravy, a umisťovati vhodné nápisy neb označení pro rychlou informaci obecenstva. železniční správní úřad může o tom vydati zvláštní směrnice. Osoby, které užijí dráhy, nemají však, není-li v železničním přepravním
řádě (§ 85) stanoveno jinak, nároku na náhradu škody, která jim snad vzejde z nesplnění této povinnosti.
(2) Železniční správní úřad může uložiti železničnímu podniku, aby obecenstvo bylo varováno určitým způsobem před hrozícím nebezpečím.
(3) Ve všech vyhláškách, oznámeních a označeních, jichž se týká ustanovení předcházejících odstavců, jakož i ve všech obecenstvu určených nápisech, označeních, přepravních průkazech, oznámeních písemních neb ústních vůbec musí býti užito státního jazyka. Užije-li se ve shodě se zákonnými ustanoveními a koncesní listinou také jiného jazyka, musí býti zároveň text v jazyce státním na prvním místě a aspoň ve stejných rozměrech i ve stejné úpravě. Ustanovení tohoto odstavce platí zejména také pro uveřejňování jízdních řádů, tarifů a tarifních slev.
(4) Železniční podnik upraví svůj styk s obecenstvem podle zásady účelnosti, jednoduchostí, rychlého jednání a ochoty; to platí i po stránce jazykového styku s obecenstvem. S osobami, které v přepravním styku s drahou užijí,státního jazyka, musí železniční podnik a jeho orgány jednati ve státním jazyce. Těchto ustanovení sluší užíti přiměřeně na všecky podniky v železničním obvodu, pokud jejich účelem je uspokojovati potřeby obecenstva, které užívá dráhy.