Díl desátý.

Věci ztracené nebo zapomenuté.

§ 112.
Odevzdání dráze.

Najde-li někdo věc v železničním vozidle, v místnostech vyhrazených pro obecenstvo nebo jinde v železničním obvodu, nesmí věc sobě přivlastniti, ale je povinen ji odevzdati bez zbytečných průtahů železniční služebně, leč že by věc sám ihned vrátil tomu, kdo ji ztratil nebo zapomenul.

§ 113.

Nálezné a co s ním souvisí.

(1) Byla-li věc ztracena, činí nálezné deset ze sta obecné ceny nálezu. Dosáhla-li by odměna podle tohoto výpočtu 2.000 Kč, vyměří se z ostatku jen pět ze sta. Byla-li věc toliko zapomenuta, nálezné nepřísluší.

(2) Má se za to, že věci, které byly zanechány v železničních vozidlech na místech, kde se pravidelně ukládají, byly zapomenuty.

(3) Jde-li o věc, kterou našel zaměstnanec dráhy při výkonu své služby, přísluší nálezné železničnímu podniku, avšak ten je povinen polovinu odvésti ústavům a zařízením sociální péče železničního podniku, stanoveným se souhlasem železničního správního úřadu, druhou pak polovinu poskytnouti jako odměnu zaměstnancům, kteří se přičinili o nález.

(4) Nežádá-li nálezce nálezného nebo stane-li se nezvěstným, připadne nálezné ústavům a zařízením sociální péče. železničního podniku, stanoveným se souhlasem železničního správního úřadu. Nezvěstným je nálezce tehdy, jestliže ho nelze vyhledati podle adresy, kterou udal.

§ 114.
Povinnosti dráhy.

(1) Za odevzdanou věc odpovídá železniční podnik jako schovatel. Prokáže-li někdo, že odevzdanou věc ztratil nebo. zapomenul, vydá mu ji železniční podnik po srážce nákladů na uschování, jakož i-po případě po srážce (zaplacení ) nálezného.

(2) Nebude-li věc vydána do 3 měsíců ode dne, kdy byla odevzdána, je železniční podnik oprávněn ji prodati ve veřejné dražbě. Věci, které by se znehodnotily, uschováním nebo jejichž pravděpodobný výtěžek při prodeji by neuhradil náklad na uschování, je železniční podnik oprávněn prodati ještě před uplynutím označené lhůty, a to třebas i z volné ruky; věci podlehnuvší zkáze nebo bezcenné je oprávněn také zničiti.

(3) Stržené peníze, po srážce nákladů na uschování a útrat prodeje, uschová železniční podnik bezúročně pro toho, kdo věc ztratil nebo zapomenul.

§ 115.

Nezjistí-li se předchozí držitel.

(1) Nepřihlásí-li se ten, kdo věc ztratil nebo zapomenul, do 3 roků ode dne, kdy věc byla odevzdána železničnímu podniku, připadne věc nebo stržené peníze v úschově i s užitky nálezci.

(2) Ustanovení § 113, odst. 3 a 4 platí obdobně.

Díl jedenáctý.

Povinnosti k státní správě poštovní a telegrafní, ustanovení v zájmu obrány státu a ustanovení o přepravě četnictva.

1. K správě poštovní a telegrafní.

§ 116.

(1) Železniční podnik je povinen přepravovati poštovní zásilky, zaměstnance je doprovázející a dohlédací orgány. Poštovní správa může užívati k této přepravě zvláště přizpůsobených vozů.

(2) Uplatňujíc požadavky podle předcházejícího odstavce, přihlédne poštovní správa k zřetelům hospodárného provozu dráhy.

(3) Za přepravu podle odstavce 1 poskytne poštovní správa železničnímu podniku přiměřenou náhradu. Nesjedná-li se o ní dohoda, rozhodne železniční správní úřad v dohodě s ministerstvem pošt a telegrafů.

(4) Poštovní správa může v dohodě se železničním podnikem svěřiti zaměstnancům dráhy obstarávání některých úkonů jménem poštovní správy. Stejně může železniční podnik v dohodě s poštovní správou svěřiti poštovním zaměstnancům obstarávání některých úkonů jménem železničního podniku.

II. Ustanovení v zájmu obrany státu.

a) Všeobecně.

§ 117.

Vojenské správě náleží, aby při vybudování, udržování a provozu drah zastupovala zájem obrany státu, sledovala stav a výkonnost drah s hlediska tohoto zájmu, jakož i aby stanovila, požadavky z toho vyplývající; železničnímu správnímu úřadu náleží, aby určoval hlediska po stránce železničně odborné, vydával příslušná rozhodnutí se vztahem k železničním podnikům a uskutečňoval s tím souvisící dozor.

§ 118.

(1) Vykonávajíce pravomoc podle tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných, přihlížejí úřady z moci úřední též k zájmu obrany státu, pokud by mohl býti dotčen.

(2) Železniční podnik je povinen vedle povinností, které jej jinak postihují podle zákonných ustanovení o drahách, předpisů podle nich vydaných a podle ustanovení koncesní listiny, uskutečniti opatření nebo zařízení, která mu železniční správní úřad uloží v zájmu obrany státu na žádost vojenské správy a po dohodě s ní.

(3) Železniční podnik je povinen přepravovati vojsko a vojenské zásilky za podmínek, které stanoví železniční správní úřad v dohodě s ministerstvem národní obrany.

(4) Železniční podnik je povinen, požádá-li o to oprávněný orgán, provésti přepravu vojska a vojenských zásilek urychleně, a je-li tuho potřebí, i přednostně (odstavec 13).

(5) Železniční podnik je povinen, požádá-li o to vojenská správa, umožniti nebo provésti výcvik vojenských osob v železniční službě (odstavec 13).

(6) K usnadnění součinnosti vojenské správy se železničním podnikem může vojenská správa umístiti své zástupce u železničního podniku a na její žádost ustanoví železniční podnik referenta (referenty) pro věci vojenské; projeví-li se toho potřeba, zejména pak za branné pohotovosti státu, budou vytvořeny společné orgány (odstavec 13).

(7) Železniční podnik je povinen poskytnouti vysvětlení, zprávy a pomůcky potřebné k účelům obrany státu (odstavec 13).

(8) Z toho, aby železniční podnik plni1 všecky povinnosti, které jej postihují v zájmu obrany státu, odpovídají zejména osoby označené v § 128 odst. 1.

(9) Vojenská správa má kdykoli na vůli přesvědčiti se, třebas i na místě, zda železniční podnik plní povinnosti, které jej postihují v zájmu obrany státu, nemůže však zasahovati přímo do vedení provozu (odstavec 13).

(10) O věcech železničního podniku, které jsou obchodním tajemstvím zachovají orgány vojenské správy mlčenlivost, a to i po odchodu ze služby nebo po propuštění ze svazku vojenského; povinnosti mlčenlivosti mohou býti zproštěni jen rozhodnutím ministerstva národní obrany v dohodě se železničním správním úřadem.

(11) Osoby označené v § 128, odst. 1, jakož i zaměstnanci dráhy jsou povinni věci, které mají býti tajeny v zájmu obrany státu, uchovati v tajnosti stejně a s týmiž trestními následky jako osoby ve veřejném postavení (§ 5, č. 2 a § 6, č. 4 zákona ze dne 19, března 1923, č. 50 Sb. z. a n., na ochranu republiky). To platí i o osobách jiných, na př. dodavatelích, jimž železniční podnik svěřil ve svém provozu věci, které mají býti tajeny v zájmu obrany státu.

(12) Ve věcech podle tohoto zákona a předpisů podle nich vydaných je úřad, jenž provádí řízení, povinen učiniti všecko vhodná opatření, aby zůstaly utajeny věci, které mají býti utajeny v zájmu obrany státu; při tom se může úřad v mezích nezbytnosti uchýliti od platných předpisů upravujících řízení. Opatření, opřená výslovně o ustanovení věty první, není potřebí odůvodňovati.

(13) Podrobnosti ustanovení odstavců 4 až 7 a 9 stanoví směrnice, které vydá železniční správní úřad v dohodě s ministerstvem národní obrany.

(14) Vládní nařízení může, projeví-li se toho potřeba, zavésti pro dráhy, po případě pro určité druhy nebo skupiny drah účinnost některých předpisů zákona o obraně státu, které se vztahují na podniky důležité pro obranu státu, i když příslušné železniční podniky nebyly výslovně určeny za podniky důležité pro obranu státu (§ 18 zákona o obraně státu). Tyto předpisy platí potom místo ustanovení tohoto (železničního) zákona.

b) Další povinnosti za branné pohotovosti státu.

§ 119.

(1) Za branné pohotovosti státu platí vedle předpisů §§ 117 a 118 ještě ustanovení následujících odstavců.

(2) Železniční podnik je povinen dbáti zájmu obrany státu před ostatními zájmy.

(3) Železniční správní úřad může učiniti potřebná opatření o uspořádání a o řízení železničního provozu, užíti volně a na jakémkoli místě zaměstnanců dráhy a podle potřeby volně disponovati drahou, jejím příslušenstvím, pomocnými a vedlejšími závody. O zásadách, podle nichž toto ustanovení bude provedeno, dohodne se železniční správní úřad s vojenskou,správou.

(4) Přednostně (§ 118, odst. 4) musí býti přepravován také materiál, potřebný k výrobě válečné výzbroje a válečného výstroje, věci potřebné k výživě obyvatelstva, transporty evakuační a jiné transporty k účelům obrany státu. Pořadí těchto transportů určí vojenská správa skrze společné orgány (§ 118, odst. 6).

(5) Provoz dráhy může býti,převzat státní správou železniční, a to zejména tehdy, po

žádá-li o to vojenská správa. Projeví-li se toho nutná potřeba, může býti provoz na kterékoli dráze převzat do vojenské správy; o takovém převzetí v poli rozhoduje vojenská správa sama, Podrobnosti upraví vládní nařízení.

(6) Železniční podnik je povinen dopravovati na svých telegrafních a telefonních vedeních telegramy, jejichž druh a.pořadí blíže urči železniční správní úřad v dohodě s ministerstvem národní obrany a s ministerstvem pošt a telegrafů. Železniční podnik je vedle toho povinen dovoliti, aby vojenská správa užila přímo železničních telegrafních nebo telefonních vedení, jichž není nezbytně třeba k železničnímu provozu. Rovněž je železniční podnik povinen dovoliti, aby na pozemcích dráhy byla zřízena nebo na telegrafních a telefonních sloupovích byla připjata vojenská telegrafní a telefonní vedení, ale musí býti při tam postaráno o to, aby nebyl rušen provoz v železničních slaboproudých vedeních.

(7) Železniční správní úřad může v dohodě s ministerstvem vnitra a s ministerstvem národní obrany uložiti železničnímu podniku, aby utvořil ozbrojené strážní oddíly železniční.

Ustanovení § 139, odst. 1, věty druhé, a odst. 2 a 3 platí tu obdobně.

§ 120.

Žádá-li naléhavý zájem obrany státu, aby byly stanoveny odchylky od zákonných ustanovení, která upravují vznik dráhy, její udržování a provoz, zahrnujíc v to i výkon státní výsosti ve věcech drah, jakož i vyvlastnění k účelům vybudování a provozu drah, může býti přiměřená úprava uskutečněna vládním nařízením.

c) Ustanovení k §§ 118 a 119 o náhradách.

§ 121.

(1) Za přepravu vojska a vojenských zásilek se platí zlevněné jízdné nebo přepravné, které stanoví železniční správní úřad v dohodě s ministerstvem národní obrany. Jde-li o jinou přepravu, zaplatí se jízdné nebo přepravné podle tarifu.

(2) Za náklady, které vzejdou železničnímu podniku z ustanovení § 118, odst. 2, ač neběží-li o opatření záležející v administrativních úkonech, a § 119, odst.7 přísluší železničnímu podniku, neujedná-li se nic jiného, náhrada přiměřená vzešlým nutným nákladům, avšak od nich je třeba odpočítati částku úměrnou hospodářskému prospěchu, který z toho vyplyne pro železniční podnik. O náhradě rozhodne komise složená ze zástupců železničního správního úřadu, ministerstva národní obrany a ministerstva financí. Vládní nařízení může stanoviti povahu a rozsah administrativních úkonů, které nejsou předmětem, náhrady.

(3) Neujedná-li se nic jiného, přísluší železničnímu podniku za plnění, která proň vzejdou z ustanovení § 119, odst. 3 a 5, náhrada, kterou ustanoví vládní nařízení, při čemž buď přiměřeně hleděno k zásadám, které jsou uplatněny v zákonných ustanoveních o poskytování náhrad za obdobná plnění k účelům obrany státu za branné pohotovosti státu. Za omezení nebo zastavení provozu v poli pro válečné operace náhrada nepřísluší. Vládní nařízení stanoví dále, v kterých případech přísluší železničnímu podniku náhrada za plnění, která proň vzejdou z ustanovení § 119, odst. 6.

III. Ustanovení o přepravě četnictva.

§ 122.

O přepravě četnictva platí předpisy § 118, odst. 3, 4 a 13, jakož i § 121, odst. 1 obdobně. Směrnice podle obdoby § 118, odst. 13 vydá železniční správní úřad v dohodě s ministerstvem vnitra.

IV. Ustanovení pro dráhy státní.

§ 123.

O finančním vypořádání mezi drahami státními a dotčenými odvětvími státní správy (státními podniky) platí zvláštní předpisy, po případě zvláštní úmluvy.

Díl dvanáctý.

O úkonech státní výsosti zvláště.

1. O železničním správním úřadě.

§ 124.

(1) Státní výsost ve věcech drah vykonává, nestanoví-li zákon jinak, železniční správní úřad, jenž zejména dozírá, aby vybudování, udržování a provoz hověl zákonným ustanovením o drahách, předpisům podle nich vydaným a ustanovením koncesní listiny, jakož i aby nic neohrožovalo dráhu nebo bezpečnost i pořádek na ní.

(2) Kromě toho, co se o tom ustanovuje na jiných místech tohoto zákona, náleží do pravomoci železničního správního úřadu zejména:

a) řízení věcí železničních ve státě, jakož i péče o zdokonalení a rozvoj drah;

b) příprava, po případě též účast na sjednávání mezinárodních smluv ve věcech železničních, dále podle okolností přímé sjednávání jiných dohod ve věcech drah se zahraničními činiteli, jakož i spolupůsobení při sjednávání mezinárodních smluv, které se jakýmkoli způsobem dotýkají drah;

c) všechny věci, které souvisí s poměrem československých železničních správ k cizině, ač neběží-li o pravidelný styk sousedních železničních správ neb o styk železničních správ, které jsou v přímém styku dopravním, nebo nejde-li o věci, které vyžadují diplomatické intervence; zejména schvalování smluv a úmluv mezi československými železničními správami a cizími železničními správami, jakož i,schvalování jejich členství v mezinárodních železničních sdruženích, kongresech a pod., po případě účasti při zasedáních a poradách těchto institucí;

d) příprava legislativních opatřeni, která se mají dotknouti poměrů drah;

e) všecko jednání o převzetí drah již vybudovaných nebo drah, které teprve budou vybudovány, do vlastnictví (zahrnujíc v to též uskutečnění práva nápadu dráhy podle §§ 14 a 15, jakož i právo výkupu dráhy podle § 16) nebo do provozu státu a provádění příslušných úmluv, při čemž je však třeba postupovati v dohodě s ministerstvem financí;

f) vydávati v mezích zákonných ustanovení směrnice týkající se vybudování, udržování a provozu dráhy;

g) stanoviti nebo schvalovati normální konstrukce a typy staveb, zařízení a předmětů, které jsou součástí dráhy, jejího zařízení a výstroje, jakož i způsob jich užití;

h) schvalovati změny ve vybudování, udržování a provozu dráhy, které se od původních konstrukcí a zařízení neb od normálních konstrukcí a typů odchylují, anebo které by měly v zápětí změnu provozních podmínek, zejména pak schvalovati užívání nových konstrukčních principů a změny v užití schválených konstrukcí a typů;

ch) schvalovati nebo stanoviti pro dráhu (její část) změny způsobu provozu, jakož i povolovati, aby dráha (její část) byla zrušena, neb aby.provoz na dráze (na její části) byl zastaven;

i) stanoviti základní směrnice o vzájemném užívání vozů různých drah;

j ) sledovati, aby zájem obrany státu na drahách byl zabezpečen, jednati s ministerstvem národní obraný o věcech, které se týkají vojenského užití a pohotovosti drah pro obranu státu;

k) vydávati směrnice o výkonu služby;

1) sledovati, aby věci osobní u drah byly uspořádány a vedeny způsobem, který hoví zákonným ustanovením, jakož i potřebě a povaze železniční služby, a aby sociální péče byla prováděna podle platných předpisů a aby byla podle potřeby a poměrů zdokonalována a rozšiřována, všecko bez újmy pravomoci ministerstva.sociální péče, založené jinými zákonnými ustanoveními;

m) upravovati v dohodě s ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v mezích zákonných ustanovení zdravotně policejní službu týkající se drah, počítajíc v to i službu záchrannou, vykonávati tuto službu vlastními orgány, jakož i bdíti, aby byla vykonávána v mezích platných předpisů;

n) upravovati v dohodě s ministerstvem zemědělství v mezích zákonných ustanovení veterinárně policejní službu týkající se drah, vykonávati podle dohody s tímto ministerstvem některé úkony této služby vlastními orgány, jakož i bdíti, aby byly vykonávány v mezích platných předpisů;

o) organisovati, sestavovati a vydávati celkovou statistiku drah.

(3) Železniční správní úřad vykonává také všecky úkony státní výsosti nad drahami, které byly přikázány jinými předpisy, nedotčenými tímto zákonem, úřadům jiného pojmenování (ministerstvo železnic, generální inspekce, železniční dozorčí úřad a pod.).

(4) Železniční správní úřad ve smyslu tohoto zákona je ministerstvo, jemuž přísluší dozor na dráhy.

§ 125.

Příkazy a zákazy všeobecné povahy, vydávané politickými úřady.

(1) K účelu výkonu státní výsosti ve věcech drah jsou politické (státně policejní) úřady oprávněny vydávati, a to podle pokynů železničního správního úřadu, příkazy a zákazy ve způsobu všeobecných nařízení.

(2) Ustanovení Čl. 3 zákona o organisaci politické správy zůstává nedotčeno.

II. Dozor na železniční podniky zvláště.

§ 126.

Všeobecně.

(1) Železniční správní úřad bdí nad tím, aby železniční podnik a jeho zaměstnanci zachovávali přesně zákonná ustanovení o drahách, předpisy podle nich vydané a ustanovení koncesní listiny.

(2) Za tím účelem může žádati od železničního podniku (zaměstnanců dráhy) potřebná vysvětlení (zaměstnanci dráhy jsou povinni dáti odpověď na příslušné dotazy) nebo předložení určitých písemností i věcí a může se na místě přesvědčovati svými orgány o stavu dráhy (s příslušenstvím, pomocnými i vedlejšími závody) a o způsobu vedení provozu. Železniční podnik nesmí zaměstnance, který se zachoval podle předcházející věty, postihnouti žádnou újmou ve služebním a platovém poměru.

(3) Zjistí-li orgány úřadu při výkonu dozoru na místě, že zaměstnanec dráhy pro závady tělesné nebo duševní, pro nedostatek smyslových schopností nebo pro neznalost služby ohrožuje bezpečnost železničního provozu, mohou uložiti příslušnému činiteli železničního podniku, aby byl onen zaměstnanec na dobu, která je odůvodněna okolnostmi, odstraněn ze služby, o kterou jde. Takové opatření, o jehož důvodech musí býti zaměstnanec zpraven, jsou však orgány úřadu povinny ihned oznámiti železničnímu správnímu úřadu; ten je, provede přiměřené šetření, do 30 dnů potvrdí nebo zruší a zpraví o tom vždy železniční podnik a dotčeného zaměstnance. Nevydá-li železniční správní úřad rozhodnutí do uvedené lhůty, má se za to, že opatření bylo zrušeno.

(4) O věcech železničního podniku, které jsou:obchodním tajemstvím, zachovají orgány úřadu mlčenlivost, a to i po odchodu ze služby nebo po propuštění; této povinnosti mohou býti zproštěni jen rozhodnutím železničního správního úřadu.

§ 127.

Donucovací opatření proti železničnímu podniku.

(1) Aby bylo vynuceno splnění některé povinnosti, která vyplývá ze zákonných ustanovení o drahách, z předpisů podle nich vydaných nebo z koncesní listiny, může železniční správní úřad uložiti železničnímu podniku pokutu do 100.000 Kč, a jde-li o opětované vynucení až do 250.000 Kč.

(2) Napřed však pohrozí, že pokuta bude uložena, a ustanoví ke splnění povinnosti přiměřenou lhůtu.

(3) Pokuty, uložené podle ustanovení odstavce 1, plynou do státní pokladny.

Kárná pravomoc železničního správního úřadu.

a) Proti vedoucím orgánům.

§ 128.

(1) Jednají-li osoby, které mají účast při vedení podniku (jsou podnikateli drah, tvoří správní a dozorčí orgány právnické osoby, spravují příslušný úsek správy svazků územní samosprávy a pod.), anebo které jsou řediteli, členy ředitelství, ustanoveny k přímému vedení provozu nebo zmocněnci podniku, proti zákonným ustanovením o drahách, předpisům podle nich vydaným nebo proti ustanovením koncesní listiny, anebo neuposlechnou-li opatření (rozhodnutí) železničního správního úřadu, mohou jim býti uloženy tyto kárné tresty:

1. napomenutí,

2.důtka,

3. peněžitý trest do 1.000 Kč,

4. odstranění z účasti na vedení podniku,

5. propuštění (jde-li o osobu, která je ve služebním poměru k železničnímu podniku).

(2) Tresty podle odstavce 1, č. 1 až 3 ukládá železniční právní úřad.

(3) Tresty podle odstavce 1, č. 4 a 5 ukládá železniční disciplinární výbor (§ 132) na návrh železničního správního úřadu. Tento výbor však může uložiti, dospěje-li k mírnějšímu posouzení provinění, také některý z trestů podle odstavce 1, č. 1 až 3.

(4) Než bude uložen kárný trest, musí býti provedeno šetření, v němž je zejména třeba slyšeti osobu, o kterou jde. Trest se uloží odůvodněným nálezem, v němž bude označeno jednání, které se klade za vinu, a předpis, který byl porušen.

(5) Uzná-li z vážných důvodů toho potřebu, může železniční správní úřad naříditi, aby se osoba, proti níž má býti zavedeno řízení před železničním disciplinárním výborem, zdržela účasti při vedení podniku až do dne, kdy toto řízení bude skončeno.

(6) Peněžité tresty, uložené podle předcházejících ustanovení, nesmějí býti přesunuty na právnické osoby a jiné soubory osob. Za zaplacení těchto trestů ručí příslušný železniční podnik.

(7) Peněžité tresty, uložené podle předcházejících ustanovení, odvedou se ústavům a zařízením sociální péče železničního podniku, stanoveným se souhlasem železničního správního úřadu.

(8) Potrestání padle tohoto paragrafu nevylučuje odpovědnost podle jiných zákonů.

b) Proti zaměstnancům dráhy.

§ 129.

Služební provinění zaměstnanců dráhy se stíhají v zásadě prostředky kárné pravomoci železničního podniku (§ 99).

§ 130.

(1) železniční správní úřad může, uzná-li toho potřebu, uložiti zaměstnanci dráhy, který se dopustí služebního provinění, kárné tresty, označené v § 128, odst. 1, č. 1 a 2.

(2) Ustanovení § 128, odst. 4 a 8 platí obdobně.

(3) K výkonu této kárné pravomoci může železniční správní úřad zmocniti jednotlivé své orgány.

§ 131.

(1) Jde-li o hrubé služební provinění, může železniční správní úřad, jestliže uzná ze zvláště závažných důvodů toho potřebu, naříditi železničnímu podniku, aby proti zaměstnanci, který se provinil, provedl kárné řízení. Předtím si však vyžádá zprávu od železničního podniku. Jak k podání zprávy, tak i k provedení kárného řízení může býti ustanovena přiměřená lhůta. Je-li výkon kárné pravomoci svěřen autonomním sborům (disciplinárním) (§ 99, věta druhá), dodá jim železniční podnik ihned příkaz železničního právního úřadu.

(2) Kárný nález, jenž bude proti zaměstnanci vydán vzhledem k ustanovení odstavce 1, oznámí železniční podnik neprodleně železničnímu. správnímu úřadu a předloží příslušné spisy. Vysloví-li železniční správní úřad do 15 dnů, kdy ho oznámení došlo, že nález nebere na vědomost, musí býti kárné řízení podle odstavce 1 provedeno znovu, a je-li výkon kárné pravomoci svěřen autonomním sborům (disciplinárním), musí býti řízení nově provedeno s přečtením připomínek železničního správního úřadu před příslušným sborem (senátem, komisí a pod.), a to, má-li autonomní sbor dostatečný počet členů, jiného složení. K provedení opětovaného kárného řízení může železniční správní úřad rovněž stanoviti přiměřenou lhůtu. Ustanovení první věty platí obdobně i pro nový kárný nález.

(3) Vysloví-li železniční správní úřad der 15 dnů, kdy ho oznámení došlo, že nový kárný nález nebere na vědomost, projedná provinění zaměstnance dráhy železniční disciplinární výbor (§ 132). Tento výbor může uložiti kterýkoli z trestů označených v § 128, odst. 1 nebo kterýkoli trest stanovený služebním řádem (§ 99). Ustanovení § 128, odst. 7 platí tu obdobně.

(4) Předpisy předcházejících odstavců se nemění. nic na právní povaze kárných nálezů, které vydávají železniční podniky neb autonomní sbory (disciplinární).

§ 132.

Železniční disciplinární výbor.

(1) Železniční disciplinární výbor se skládá z předsedy a dvanácti členů, jakož i z náhradníků předsedy a členů.

(2) Předsedu a dvanáct členů výboru jmenuje na období 3 let s náhradníky ministr, jemuž přísluší dozor na dráhy, a to předsedu v dohodě s ministrem spravedlnosti ze soudců z povolání, pokud pak jde o členy, pět členů z úředníků železničního správního úřadu, dva členy z orgánů vedoucích (§ 128, odst. 1) a pět členů ze zaměstnanců drah (§§ 73 a 74).

Členové z orgánů vedoucích a ze zaměstnanců drah budou jmenováni podle návrhů vyžádaných od nestátních železničních podniků co možná tak, aby byly zastoupeny všecky druhy a skupiny drah.

(3) Výbor projednává věci mu přikázané (§ 128, odst. 3, a § 131, odst. 3) v senátech, které se skládají z předsedy výboru a ze dvou členů výboru určených losem, a to jednoho ze členů jmenovaných z úředníků železničního správního úřadu, jednoho ze členů jmenovaných buď z orgánů vedoucích, jde-li o orgán vedoucí, nebo ze zaměstnanců drah, jde-li o zaměstnance dráhy.

(4) Podrobnosti řízení před železničním disciplinárním výborem stanoví vládní nařízení.

(5) Proti výroku železničního disciplinárního výboru lze podati stížnost k nejvyššímu správnímu soudu.

§ 133.
Vnucená správa.

(1) Nesjedná-li se užitím §§ 127 a 128 náprava, může železniční správní úřad uvaliti na, železniční podnik vnucenou správu tím, že ustanoví vnuceného správce.

(2) Vnucený správce je oprávněn ke všem jednáním a opatřením, jichž je potřebí, aby byla dráha řádně provozována, a udržována podle zákonných ustanovení, předpisů podle nich vydaných a ustanovení koncesní listiny.

(3) Na vnuceného správce dozírá železniční správní úřad, jenž může stanoviti, jakým způsobem má býti vedena vnucená správa.

(4) Vnucená správa jde na útraty a nebezpečí podniku.

§ 134.
Vládní komisař.

(1) K dozoru na to, aby i v takové správě železničního podniku, která nezáleží ve výhonu provozu, bylo dbáno platných předpisů, stanov a pod., zvláště pokud běží o právo nápadu a výkupu státu, o věci železničních knih, jakož i vůbec, aby nebyl dotčen veřejný zájem, může železniční správní úřad ustanoviti vládního komisaře.