§ 17.
(1) Advokát má proti straně nárok na náhradu hotových vydání a na odměnu za práce a za ztrátu času ze zastupování vzešlé a jest oprávněn žádati přiměřenou zálohu.
(2) Smí si vymíniti odměnu určitou částkou, nikoli však určitým dílem toho, co bude straně přiřčeno; o tom musí býti sepsána listina a odměna se musí vztahovati na úplné provedení převzaté věci. Nedojde-li k úplnému provedení, náleží advokátovi poměrný díl.
(3) Ujednání, kterým by advokát na sebe převedl předmět, jehož se týče zastupování, ať v celku, ať zčásti, je neplatné.
(4) Závazné sazby za práce advokátní v jednoduchých věcech, častěji se opakujících, anebo takových, které připouštějí průměrné ocenění, mohou býti stanoveny vládním nařízením po slyšení delegace advokátních komor; tím však není dotčeno právo účastníků smluviti se s advokátem o výši odměny ani právo soudu zkoumati, zda byly jednotlivé úkony nutné a účelné. Sazby vydané vládou platí jak pro poměr advokáta k jeho straně, tak i pro stanovení útrat, jichž náhrada se ukládá odpůrci.
(5) Není-li odměna ani smluvena ani ji nelze podle platných sazebníků určiti, náleží advokátu odměna přiměřená vynaložené práci, ztrátě času a důležitosti provedené věci. Je-li mezi advokátem a stranou neshoda o výši požadované odměny, mohou strana i advokát, tento však jen s písemným souhlasem strany, žádati komorní výbor, aby odměnu stanovil. Její určení váže advokáta i stranu.
(6) Vzejde-li o výši odměny od advokáta požadované a, výborem advokátní komory dosud neurčené soudní spor, mohou si soudy o přiměřenosti požadované odměny vyžádati posudek výboru komory, jejímž členem advokát je.
(7) Nežádá-li strana za vyúčtování dříve, má advokát dodati své straně účet nejdéle do šesti měsíců po ukončení zastupování v jednotlivé věci, zastupuje-li však stranu pravidelně v různých věcech, nejdéle v šesti měsících po uplynutí kalendářního roku, v němž byly ukončeny věci, které zastupoval. Na žádost strany je povinen dodati jí účet podrobný, v němž jsou uvedeny jednotlivé úkony podle času, místa a předmětu, třeba-li, i délky jich trvání.
§ 18.
(1) Byly-li straně advokátem zastoupené přiřčeny v řízení před soudem neb úřadem útraty proti odpůrci nebo zavázal-li se odpůrce smírem, že je zaplatí, smí odpůrce platiti svůj útratový dluh oprávněné straně jen tehdy, svolí-li k tomu její právní zástupce. Souhlas či nesouhlas má advokát projeviti do 8 dnů od vyzvání strany, jinak se má za to, že souhlasí, aby bylo placeno přímo oprávněné straně. Až do výše své nezaplacené pohledávky za zastupování má právní zástupce přednostní zástavní právo na útratové pohledávce strany jím zastoupené.
(2) Zastupuje-li stranu naposled několik advokátů zároveň, má tato práva a povinnosti advokát, který je uveden první jako zástupce v rozhodnutí (smíru), a není-li tam uveden žádný z nich, ten, který je v seznamu advokátů pořadem dřívější.
(3) Měla-li strana v téže věci postupně několik právních zástupců, vykonává poslední právní zástupce tato práva a povinnosti za všechny právní zástupce předcházející. Nedojdou-li útraty od dlužníka v plné částce, má poslední právní zástupce došlou částku rozděliti mezi sebe a předchozí právní zástupce podle poměru částek útrat příslušejících jemu a ostatním právním zástupcům.
§ 19.
Není-li zákonem jinak ustanoveno, má advokát ve vlastní věci proti odpůrci právo na náhradu za práce advokátní jako advokát zmocněný.
§ 20.
(1) Advokát je povinen řádně uschovati hotovosti, které mu pro stranu dojdou nebo mu byly svěřeny, podobně i cenné hodnoty, jako cenné papíry, vkladní knížky (listy), skvosty a cizozemské peníze. O dojití musí stranu ihned zpraviti. Na žádost strany má hotovosti uložiti na úrok.
(2) Advokátní komory mohou vydati podrobné předpisy o tom, jak mají advokáti uschovávati a vésti v patrnosti hotovosti a cenné věci jim svěřené. Komorní výbory mají právo dohlížeti na to, aby členové svěřená jim deposita řádně uschovávali a vedli v patrnosti, a mohou se o tom kdykoliv přesvědčiti revisí u nich.
§ 21.
(1) Advokát jest oprávněn zadržeti hotovosti, které mu strana svěří, nebo které mu dojdou pro stranu ve věci, o kterou jde, pokud je toho třeba ku kryti jeho odměny a výloh; je však povinen takové zadržení straně neprodleně oznámiti a zúčtovati s ní podle jejího přání hned, a nežádá-li toho, v brzkém čase, nejpozději ku konci kalendářního roku, ve kterém k zadržení došlo.
(2) Zadržení je však vyloučeno, jestliže odporuje příkazu, který strana před odevzdáním nebo po něm advokátovi dala, aby s hotovosti naložil určitým způsobem, nebo když advokát převezme na sebe takový závazek.
(3) Advokát jest oprávněn a na žádost strany povinen složiti u soudu zadržované hotovosti. Na hotovosti u soudu složené přísluší mu zákonné právo zástavní za jeho pohledávku z odměny a z výloh.
(4) Obdobně platí tato ustanovení, jde-li o vkladní knížky (listy) peněžních ústavů, o cenné papíry nebo jiné cenné věci.
§ 22.
(1) Advokát muže míti své sídlo kdekoli v obvodu své komory.
(2) Své bydliště má míti v obvodu okresního soudu svého sídla, a je-li v tom místě několik okresních soudů, v obvodu jednoho z těchto okresních soudů. Výjimky povoluje komorní výbor. Změnu svého sídla i bydliště v obvodu téhož krajského soudu jest advokát povinen oznámiti komornímu výboru.
(3) Zamýšlí-li advokát přestěhovati se do obvodu jiného krajského soudu nebo jiné advokátní komory, je povinen oznámiti to tři měsíce napřed komornímu výboru, který to neprodleně oznámí vrchnímu soudu, nejvyššímu soudu, ministerstvu spravedlnosti a delegaci advokátních komor. Že advokát zamýšlí se přestěhovati, vyhlásí komorní výbor v listě, ve kterém se uveřejňují úřední vyhlášky.
(4) Komorní výbor může povoliti, aby oznámení podle odstavce 3 se stalo jen jeden měsíc napřed, jsou-li pro to zvláštní důvody.
(5) Komorní výbor dosavadního sídla advokátova může také povoliti odklad přesídlení o další tři měsíce.
(6) Vzdá-li se advokát úmyslu přestěhovati se, je povinen oznámiti to komornímu výboru, který zařídí oznámení a vyhlášku obdobně podle ustanovení odstavce 3.
§ 23.
(1) Zamýšlí-li advokát přestěhovati se do obvodu jiné komory, musí žádati, aby byl u ní zapsán do seznamu advokátů, a musí doložiti žádost potvrzením výbor u advokátní komory, v jejímž seznamu byl dosud zapsán, že u něho není okolností, pro které nastává podle § 7 zánik advokacie, a že není dlužen příspěvky. Koná-li se proti němu kárné řízení, sdělí komorní výbor zvláštním dopisem podstatný obsah obvinění a stav řízení výboru té advokátní komory, do jejíhož obvodu se advokát zamýšlí přestěhovati.
(2) Komorní výbor může zápis odepříti, jsou-li důvody pro odepření zápisu (§ 2), rovněž tak, je-li advokát dlužen příspěvky. Ustanovení § 3, odst. 2 a 5 platí obdobně.
§ 24.
(1) Vzdálí-li se advokát ze svého sídla na delší dobu než na dva měsíce nebo nemůže-li pro jinou stejně dlouhou překážku vykonávati povolání, jest povinen ustanoviti si jiného advokáta za svého zástupce a oznámiti ho ihned komornímu výboru. Neučiní-li tak, jmenuje komorní výbor zástupce z moci úřední.
(2) Zemře-li advokát, stane-li se neschopným vykonávati advokacii nebo je-li zbaven práva vykonávati ji, jmenuje mu komorní výbor z moci úřední na jeho náklad zástupce. Náklady hradí zastoupený advokát (jeho pozůstalost).
(3) V obou případech zde uvedených má komorní výbor při volbě přihlížeti co možná nejvíce k projevenému přání zastupovaného nebo jeho rodiny.
(4) O převzetí sepíše advokát zastupující záznam, v němž se zvláště uvedou věci neukončené a stav převzatých deposit a jejž podepíší zástupce a zastoupený, nebo nemůže-li zastoupený záznam podepsati, jeho manžel nebo někdo z jeho potomků nebo dědiců nebo jejich zástupce.
(5) Zástupce ustanovený advokátu zemřelému nebo z trestu trvale zbavenému práva vykonávati advokacii má povinnosti náležející advokátu podle § 7, odst. 10. Jiný zástupce jest oprávněn a povinen zastupovati advokáta až do té doby, kdy ho advokát, který jej ustanovil podle odstavce 1 věty první, nebo komorní výbor zprostí zastupování; avšak zástupce ustanovený tomu, kdo byl z trestu na čas zbaven práva vykonávati advokacii, nesmí přijímati nových zastupování. V obou případech má zástupce nárok na náhradu nákladů a na přiměřenou odměnu. Nedohodnou-li se zastupovaný (jeho dědicové) a zástupce, stanoví na návrh některé ze zúčastněných osob komorní výbor náklady a odměnu s konečnou závazností.
§ 25.
Ustanovení tohoto oddílu platí přiměřeně také pro kandidáty advokacie. Pokuta pro nepřístojnost podle § 13, odst. 2 nemůže přesahovati 2000 Kč.
Oddíl III.
O advokátních komorách.
§ 26.
(1) Advokátní komora se skládá ze všech advokátu, kteří mají své sídlo v obvodu určeném podle odstavce 2.
(2) Obvody advokátních komor a jejich sídla určí vláda nařízením na návrh delegace advokátních komor.
§ 27.
(1) Advokátní komory jsou veřejnoprávní korporace.
(2) Působnost svou vykonávají skrze:
a) předsednictvo,
b) komorní výbor,
c) kárnou radu a
d) valnou hromadu.
§ 28.
(1) Předsednictvo komory se skládá z předsedy a jeho náměstka nebo podle ustanovení jednacího řádu několika náměstků.
(2) Předseda, nebo je-li zaneprázdněn, úřadující náměstek:
a) řídí veškerou agendu komory,
b) zastupuje komoru na venek,
c) přikazuje členům výboru jednotlivé věci, aby je připravili a podali návrh pro jednání výboru,
d) pečuje o řádné projednání a vyřízení komorních věcí,
e) připravuje, svolává a řídí schůze výboru,
f) vykonává usnesení výboru a valné hromady,
g) podpisuje písemnosti advokátní komory,
h) spravuje kancelář advokátní komory.
(3) Jednací řád komorního výboru ustanoví, které věci může předseda vyřizovati předběžně s výhradou dodatečného schválení výboru, vyjímajíc rozhodnuti, kterým se zamítá žádost o zápis do seznamu advokátů a kandidátů advokacie anebo kterým se nařizuje výmaz z těchto seznamů.
(4) Předseda komory má odepříti výkon nebo zadržeti vyhotovení usnesení výboru nebo valné hromady, shledá-li, že toto usnesení odporuje zákonu nebo důstojnosti komory nebo že výbor nebo valná hromada překročily svou působnost. To může učiniti jen v 8 dnech od usnesení. Stane-li se tak, předloží spisy se zprávou delegaci advokátních komor, která o věci rozhodne (§ 42).
(5) O vyloučení členů předsednictva platí obdobně ustanovení § 37, odst. 1.
(6) Kancelář advokátní komory připravuje vyřízení, koná práce kancelářské, pokladní, účetní a zapisovatelské, spravuje archiv a knihovnu advokátní komory.
§ 29.
(1) Jestliže písemnosti komory obsahují závazek komory, peněžní poukaz nebo rozhodnutí, dlužno na ně přitisknouti pečeť.
(2) Pečeť advokátní komory mějž nápis ve státním jazyku: "Advokátní komora v . . . . .", a to s označením sídla ve znění úředně určeném.
(3) Kdy má míti pečeť nápis i v jazyce národní menšiny; ustanovuje jednací řád komorního výboru.
§ 30.
Komorní výbor se skládá z předsedy komory, z jednoho nebo podle ustanovení jednacího řádu z několika náměstků, nejméně ze šesti členů výboru a ze tří náhradníků. Jednací řád ustanoví jejich počet, jakož i to, kolik členů a náhradníků musí sídliti v sídle komory. Při tom se náležitě přihlédne k zastoupení národních menšin.
§ 31.
(1) Předsednictvo komory, členy a náhradníky komorního výboru volí valná hromada advokátní komory (§§ 39, 40).
(2) Právo voliti a volenu býti mají všichni advokáti, kteří jsou v den, kdy byly vypsány a konány volby, členy komory.
(3) Za činovníky uvedené v odstavci 1 nemůže býti zvolen:
a) kdo je stíhán veřejnou obžalobou pro trestný čin, pro který může dojíti k odsouzení jeho ke ztrátě volebního práva do obcí nebo ke ztrátě advokacie, něho pro trestný čin, který má již podle zákona za následek ztrátu advokacie, po dobu trestního řízení,
b) kdo byl v kárném řízení potrestán pokutou, po dobu tří let od právní moci nálezu,
c) kdo podle ustanovení tohoto zákona ne může vykonávati své povolání.
(4) Při stejném počtu hlasů rozhodne se užší volbou, do které se pojme dvakrát tolik osob, kolik jich má býti voleno, z těch, kdož obdrží největší počet hlasů. Dostane-li stejný počet hlasů několik osob, rozhodne los o tom, kdo má býti pojat do užší volby. Při užší volbě jsou hlasy odevzdané pro jiné osoby neplatné. Prázdné lístky se nepočítají. Při opětně stejném počtu hlasů rozhodne se losem.
(5) Činovníci uvedení v odstavci 1 volí se na tři roky. Všichni činovníci komory jsou však povinni, když toto tříletí projde, vykonávati svou působnost až do nové volby.
(6) Ubude-li některý člen předsednictva nebo výboru za volebního období, nastoupí za něho náhradník. Při příští valné hromadě volí se místo ubyvších náhradníků další náhradníci na zbytek volebního období.
§ 32.
(1) Zvolený je povinen volbu přijmouti. Tuto povinnost nemá:
a) kdo překročil 60. rok svého věku,
b) kdo byl v posledním období členem předsednictva, komorního výboru nebo kárné rady, nebo
c) kdo prokáže, že mu překáží choroba nebo jiné vážné důvody působnost tu vykonávati.
(2) O tom, zda má býti uznán důvod uvedený v odstavci 1, písm. c), rozhodne výbor.
(3) Kdo by se bez platného omluveného důvodu zdráhal přijmouti volbu, může býti pro
zanedbání povinností ke komoře trestán tresty pro nepřístojnost nebo kárně.
§ 33.
O výsledku voleb budiž podána neprodleně zpráva ministerstvu spravedlnosti, nejvyššímu
soudu, příslušnému vrchnímu soudu a delegaci advokátních komor.
§ 34.
(1) Ten, kdo byl odsouzen nejméně k pokutě (§ 61), ztrácí činovnictví ve výboru a nemůže býti zvolen za činovníka po dobu tří let od právní moci nálezu kárné rady.
(2) Činovnictví ve výboru nemůže vykonávati ten, kdo je stíhán veřejnou obžalobou pro trestný čin, uvedený v § 31, odst. 3, písm. a), po dobu trestního řízení, nebo proti komu bylo vydáno odkazovací usnesení kárné rady, dokud není řízení pravomocně skončeno.
§ 35.
Komornímu výboru náleží:
a) rozhodovati o zápisu do seznamu advokátů (§§ 3, 23) a o zániku práva vykonávati advokacii (§ 7, § 8, odst. 3);
b) rozhodovati o zápisu kandidátů advokacie do seznamu a o výmazu z něho (§§ 123, 130), zjišťovati, uznávati a potvrzovati praxi kandidátů advokacie (§ 129);
c) spravovati jmění komory, dohlížeti na vedení účtů o hospodářství komorním a o vybraných pokutách pro nepřístojnosti i pokutách kárných;
d) poskytovati podpory nemajetným a výdělku neschopným bývalým advokátům a kandidátům advokacie, vdovám a sirotkům po advokátech a kandidátech advokacie z fondu, do něhož plynou pokuty (§§ 13, 110);
e) ve věcech komorních jednati s úřady a s osobami třetími;
f) zprostředkovati narovnání při nedorozuměních a ve sporech mezi členy komory, mezi členy komory a kandidáty advokacie, rovněž mezi advokáty a stranami;
g) dohlížeti na činnost advokátů a kandidátů advokacie, zvláště ke stížnosti stran, a ukládati jim tresty pro nepřístojnost, a podle tohoto dozorčího práva vydávati advokátům a kandidátem advokacie příkazy a poukazy, nejde-li o sporné skutečnosti poměru soukromoprávního;
h) podávati soudům neb úřadům na jejich žádost posudky;
i) ustanoviti odměnu advokáta - substituta (§ 16);
j) ustanoviti výši odměny advokátovy podle §§ 17, 24;
k) ustanoviti zástupce advokátu podle § 24;
l) podávati ministerstvům návrhy zákonů a vládních nařízení a na jejich žádost posudky o návrzích zákonů a nařízení, navrhovati jim i jiná opatření na odstranění závad v soudnictví a správě a zúčastniti se na vybídnutí skrze své členy anket a porad o nových osnovách zákonů a vládních nařízení aneb o zamýšlených opatřeních;
m) ustanoviti potřebné konceptní a kancelářské síly pro komorní kancelář a ustanoviti jim obor působnosti a služební požitky;
n) stanoviti jednací řád komorní kanceláře;
o) usnášeti se o svolání valných hromad a o předmětu jejich jednání, podávati jim návrhy o věcech jim přikázaných a dále zprávy o činnosti komorního výboru a komorním hospodářství;
p) každý rok, a to zpravidla po valné hromadě, podávati ministru spravedlnosti a delegaci advokátních komor zevrubnou zprávu o činnosti předsednictva komorního výboru a kárné rady v uplynulém roce;
q) obstarávati všechny věci komory, které nejsou výslovně přikázány orgánům jiným.
(2) Narovnání ve sporech před komorním výborem ujednaná a sepsaná a od stran podepsaná, pravomocná rozhodnutí podle odstavce 1, písm. i) a j), dále výkazy výboru o dlužných příspěvcích [§ 39, odst. 1, písm. c) a g)] i se zákonnými úroky z prodlení, opatřené doložkou vykonatelnosti, kterou podepíše předseda komory, jsou exekučním titulem a mohou býti vykonány soudní exekucí.
§ 36.
(1) Komorní výbor se schází pravidelně aspoň jednou za měsíc a kromě toho, kdykoliv jej předseda podle potřeby svolá. Účast při schůzích je povinná. Zanedbávání této účasti může býti trestáno tresty pro nepřístojnost nebo kárně.
(2) Jednací řád ustanoví, jaký počet členů výboru musí býti přítomen, aby se výbor mohl usnášeti vůbec a zvláště o výmazu advokátů nebo kandidátu advokacie ze seznamů, o trestu pro nepřístojnost, o návrzích a posudcích ve věcech zákonodárných, o podaný h stížnostech [§ 35, odst. 1, písm. g)], o návrzích hromadných smluv [§ 39, odst. 1,písm. k)], o zaopatření [§ 39, odst. 1, písm. g) ] a o návrzích na změnu jednacího řádu.
(3) Neustanovuje-li jednací řád jinak, usnáší se komorní výbor nadpoloviční většinou hlasů členů osobně přítomných. Předseda hlasuje jen při rovnosti hlasů.
(4) Komorní zástupce (§ 64, odst. 3) má právo účastniti se schůzí komorního výboru, nemá však práva hlasovacího a jeho návrhy se připouštějí jen při jednání ve věcech dozoru podle § 13, odst. 3, zda má býti věc postoupena kárné radě.
§ 37.
(1) Při jednání, poradách a usnášení výboru nesmějí působiti činovníci komory ve vlastní věci, rovněž ne ti, kdož jsou s tím, o jehož věc jde, v takovém poměru, který by vylučoval soudce v občanských věcech právních z vykonávání úřadu soudcovského nebo by mohl býti důvodem jeho odmítnutí pro zaujatost, nebo kdož jsou anebo byli s ním v kancelářském anebo jiném výdělečném společenství.
(2) Na návrh strany, která uplatňuje důvody uvedené v odstavci 1, mají se členové, o něž jde, buďto sami vzdáti spolupůsobení anebo vyjádřiti se podle nejlepšího svědomí o tvrzeních strany a vyžádati si rozhodnutí výboru o tom, zda mohou působiti při jednání. Stejně má učiniti člen výboru, shledá-li sám, že jsou tu takové důvody.
(3) Vyjádření člena výboru, kterého se věc týče, buďtež zaznamenána v protokole o schůzi. účastnil-li by se člen, který je vyloučen podle odstavce 1, nebo jehož odmítnutí bylo komorním výborem uznáno za odůvodněné, jednání, porady nebo rozhodnutí, bylo by usnesení zmatečné.
§ 38.
Činovníci komory vykonávají svůj úřad bezplatně, avšak hotová vydání, jako cestovní výlohy, nahradí jim komora ze jmění komorního, které vznikne z členských příspěvků.
§ 39.
(1) Valné hromadě náleží:
a) usnášeti se o jednacím řádu komorního výboru, kárné rady a valné hromady;
b) voliti předsednictvo komory a kárné rady, komorní zástupce a jejich náměstky, členy výboru a kárné rady a jejich náhradníky, členy vysílané do delegace advokátních komor a zkušební komisaře pro zkoušky advokátní a soudcovské, členy advokáty kárného senátu nejvyššího soudu, jakož i jiné zástupce komory, kterých je potřebí k zájmovému zastoupení;
c) usnášeti se o rozpočtu komorních příjmů a vydání, čítajíc v to i poměrný náklad na delegaci advokátních komor, určovati příspěvky členů a zápisné, rozvrhovati případný schodek na členy komory, schvalovali účty o komorním hospodářství i o pokutách a rozhodovati o převzetí závazků komory nad 100.000 Kč;
d) ukládati komornímu výboru, aby podal ministerstvům návrhy zákonů a nařízení, a navrhovati jim zásadní opatření na odstraněni závad v soudnictví a ve správě;
e) navrhovati delegaci advokátních komor změny komorního obvodu a sídla a zřízení nových komor;
f) navrhoval delegaci advokátních komor zřízení společné kárné rady pro několik komorních obvodů (§ 63, odst. 2);
g) usnášeti se o zaopatřeni advokátů a kandidátů advokacie v invaliditě a ve stáří, jakož i vdov a sirotků po advokátech a kandidátech advokacie a založiti za tímto účelem se schválením ministra spravedlnosti invalidní a starobní zaopatření způsobem donucovacím, a to zřízením ústavu vlastního jedné nebo několika advokátním komorám anebo hromadným přistoupením ke zřízenému již ústavu pojišťovacímu, čímž však nebudou dotčeny povinnosti, vyplývající ze zákona ze dne 10. června 1925, č. 148 Sb. z. a n., o pojištění osob samostatně hospodařících pro případ invalidity a stáří, a ze zákona ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb. z. a n., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, ve znění novel;
h) vydávati v mezích zákonů závazné předpisy o době a o způsobu vykonávání kancelářských prací advokátních kanceláří;
i) vydávati závazné předpisy stavovské kázně;
j) ukládati výboru, aby jednal v těch věcech, které se týkají společných zájmů advokátního stavu;
k) uzavírati hromadné smlouvy o pracovní smlouvě konceptních a jiných zaměstnanců v advokátních kancelářích s jich odborovými organisacemi;
l) vyslechnouti zprávu výboru o činnosti advokátní komory za dobu uplynulou od poslední valné hromady.
(2) Byla-li sjednána hromadná smlouva pracovní, nemohou bez souhlasu obou stran
smluvních jednotlivou pracovní smlouvou býti po dobu její platnosti učiněna ujednání, obsahující pro zaměstnance jednotlivé podmínky horší, než jaké stanoví hromadná smlouva pracovní. Ujednání taková jsou právně neúčinná; na místě neúčinných ustanovení nastupují (a to byla-li hromadná smlouva pracovní a jednotlivá smlouva pracovní sjednána před začátkem účinnosti tohoto zákona, s účinkem ode dne počátku účinnosti) příslušná příznivější ustanovení hromadné smlouvy pracovní. Smlouvou jednotlivou nemohou býti práva zaměstnance plynoucí z ustanovení hromadné smlouvy pracovní ani zrušena ani omezena.
(3) Usnesení o věcech uvedených v odstavci 1, písm. a), g) vyžadují schválení delegace advokátních komor.
(4) Delegace advokátních komor má právo nejen změniti ustanovení jednacího řádu zákonu se příčící, nýbrž i v mezích zákona měniti a doplňovati jiná ustanovení jednacích řádů tak, aby vyhovovala účelům jednacího řádu.
(5) Delegace advokátních komor je také oprávněna vydati závazné směrnice pro jednací řády komorního výboru a valné hromady, aby byl zabezpečen jednotný postup úřadování ve všech komorách.
(6) Delegace advokátních komor je povinna jednací řády předložiti ministerstvu spravedlnosti ke schválení.
§ 40.
(1) Jaký počet členů musí býti přítomen, aby byla valná hromada schopna usnášeti se a jakým způsobem se konají volby, ustanoví jednací řády.
(2) Valná hromada se usnáší, neustanovují-li jednací řády jinak, nadpoloviční většinou hlasů členů osobně přítomných. Předseda hlasuje jen při rovnosti hlasů. Není-li valná hromada schopna usnášeti se pro nedostatečný počet přítomných členů, koná se o hodinu později s týmž jednacím pořadem druhá valná hromada, která je schopna usnášeti se za přítomnosti každého počtu členů, nikoliv však konati volby a měniti jednací řády; jde-li o volby nebo změnu jednacích řádů musí býti vždy přítomen dvojnásobný počet členů, než je předepsán pro valnou hromadu podle odstavce 1.
(3) Řádná valná hromada se koná v prvních čtyřech měsících každého roku. Podle potřeby může výbor svolati kdykoli valnou hromadu mimořádnou. Kromě toho budiž svolána mimořádná valná hromada tehdy, požádají-li za to písemně u komorního výboru členové aspoň v počtu stanoveném jednacím řádem a uvedou-li důvody.
(4) Svolání valné hromady oznámí výbor včas také delegaci advokátních komor; ta může do ní vyslati zástupce. Zástupce delegace advokátních komor nemá hlasovacího práva.
(5) O věcech, které nebyly dány na pořad, může se hlasovati jen tenkráte, souhlasí-li s tím aspoň tři čtvrtiny přítomných. Jinak se přikáže návrh výboru.
§ 41.
(1) Proti usnesením komorního výboru, která byla vydána podle § 35, odst. 1, písm. a), b), g), i), j), k), může strana podati rekurs k delegaci advokátních komor.
(2) Rekursy opožděné nebo nepřípustné výbor ihned odmítne. Proti odmítnuti je přípustný rekurs k delegaci advokátních komor.
(3) Rekurs má účinek odkládací. Výjimkou může komorní výbor odníti rekursu tento účinek, nařizuje-li se výmaz ze seznamu advokátů nebo kandidátů advokacie z takového důvodu, který je nepochybně úředně doložen, jde-li o případ ustanovení úředního zástupce podle § 24, nebo byl-li podán proti příkazu nebo poukazu podle § 35, odst. 1, písm. g).
(4) Straně budiž vždy dáno poučení, zda, do které doby a u koho lze podati rekurs.
§ 42.
(1) Usnesení neb opatření některého orgánu advokátní komory, jež se příčí zákonu nebo překročují meze působnosti, může delegace advokátních komor buď na dozorčí stížnost nebo i z moci úřední (zvláště podle § 28, odst. 4) jako nezákonné zrušiti nebo může podle povahy věci výkon takového usnesení neb opatření zakázati.
(2) Aby mohla tento dozor účinně vykonávati, může se delegace advokátních komor usnésti, že jí komorní výbor musí oznámiti všechna usnesení neb usnesení některého druhu. Předseda delegace advokátních komor může pak naříditi, aby byl výkon usnesení odložen do té doby, než rozhodne delegace advokátních komor.
(3) Kdyby však advokátní komora, ač napomenuta delegací advokátních komor, opětně překročovala meze své působnosti nebo opětovně jednala proti zákonu a nebylo možno čeliti tomu opravnými prostředky, nemohl-li by se komorní výbor ustaviti nebo kdyby byl trvale neschopen usnášeti se, je delegace advokátních komor oprávněna advokátní komoru rozpustiti a pověřiti dočasným plněním, povinností advokátní komory několikačlenný správní výbor. Nejpozději pak do 6 měsíců po rozpuštění vypíše správní výbor nové volby.
Oddíl IV.
O delegaci advokátních komor.
§ 43.
(1) Společným orgánem advokátních komor je delegace advokátních komor.
(2) Má sídlo v Praze. Jednacím řádem delegace advokátních komor může býti za sídlo určeno jiné místo, které je sídlem některé advokátní komory.
§ 44.
(1) Delegace advokátních komor je veřejnoprávní korporací.
(2) Působnost svou vykonává:
a) skrze předsednictvo,
b) skrze valný sbor a jeho odbory.
§ 45.
(1) Předsednictvo delegace advokátních komor se skládá z předsedy a ze tří jeho náměstků.
(2) Předsedu delegace advokátních komor a jeho náměstky volí valný sbor delegace advokátních komor z jejích členů (§ 47) na tři leta. O volbě platí obdobně ustanovení § 31 a § 40, odst. 1 a 2.
(3) Předseda, nebo je-li zaneprázdněn, úřadující náměstek:
a) zastupuje delegaci advokátních komor na venek;
b) přikazuje s výhradou ustanovení § 49 členům delegace advokátních komor jednotlivé věci, aby je připravili a podali návrh pro jednání valného sboru a jeho odborů;