c) pečuje o řádné projednání a vyřízení věcí delegace advokátních komor;
d) připravuje, svolává a řídí schůze delegace advokátních komor;
e) vykonává usnesení delegace advokátních komor;
f) podpisuje písemnosti delegace advokátních komor;
g) vede účty o hospodářství delegace advokátních komor;
h) spravuje kancelář delegace advokátních komor.
(4) Kancelář delegace advokátních komor koná práce kancelářské, pokladní, účetní a zapisovatelské, spravuje archiv a knihovnu delegace advokátních komor a připravuje vyřízení. Úředníky, konceptní a kancelářské síly ustanovuje valný sbor delegace advokátních komor.
§ 46.
(1) Jestliže písemnosti delegace advokátních komor obsahují závazek této delegace, peněžní poukaz nebo rozhodnuti, dlužno na ně přitisknouti pečeť.
(2) Pečeť delegace advokátních komor mějž nápis ve státním jazyku : "Delegace advokátních komor v . . . . . . ." s označením sídla ve znění úředně určeném.
(3) Kdy má býti v pečeti používáno nápisu i v jazyku národní menšiny, ustanovuje jednací řád.
§ 47.
(1) Delegaci advokátních komor tvoří a jejími členy jsou předsedové advokátních komor, jejich náměstci a zástupci advokátních komor a jejich náhradníci, vysílaní komorami.
(2) Zástupce advokátních komor a jejich náhradníky volí advokátní komory na valných hromadách.
(3) Za zástupce a za náhradníky (odstavec 2) může býti volen každý člen advokátní komory, který může býti volen do výboru advokátní komory, vykonával-li advokacii do dne volby aspoň 10 let. Ustanovení §§ 31 až 34 platí obdobně.
(4) Jednací řád delegace advokátních komor ustanoví, jaký počet členů a náhradníků volí jednotlivé advokátní komory. Počet členů vysílaných z jedné komory nemůže býti větší než počet členů vysílaných ze všech ostatních advokátních komor dohromady.
(5) Volební období je tříleté a po uplynutí tříletí mohou jak členové tak i náhradníci býti voleni znovu, nejsou však povinni volbu přijmouti.
§ 48.
(1) Členové jakož i za ně nastupující náhradníci jsou povinni účastniti se všech jednání a prací delegace advokátních komor. Pro porušení té povinnosti mohou býti trestáni tresty pro nepřístojnost nebo kárně. Nezúčastní-li se člen nebo náhradník povolaný zastupovati člena tří za sebou jdoucích jednání valného sboru nebo jeho odboru bez platné omluvy, ačkoli ho předseda k tomu písemně vybídl, může ho delegace advokát mích komor zbaviti členství (náhradnictví).
(2) O vyloučení a odmítnutí členů a náhradníků platí obdobně ustanovení § 37. Kromě toho nesmí se účastniti jednání, porady a rozhodnutí ten, kdo se jich účastnil v téže věci v první stolici.
(3) O povolávání náhradníků platí obdobně ustanovení § 31, odst. 6. Každý náhradník má právo účastniti se jednání a porad delegace advokátních komor, má však jen poradní hlas; nastoupí-li za člena, má i právo hlasovací.
(4) Místo člena některé komory nemůže býti přibrán náhradník z komory jiné, ledaže by nebylo již možno pro schůzi sboru opatřiti náhradníka z téže komory.
§ 49.
(1) O rekursech rozhoduje delegace advokátních komor v odvolacím odboru; který jedná v senátech skládajících se z předsedy nebo z jeho náměstka a ze čtyř členů.
(2) Předsedy (jejich náměstky) jednotlivých senátů volí delegace advokátních komor na schůzi valného sboru nadpoloviční většinou hlasů.
(3) Senáty sestavuje podle usnesení delegace advokátních komor její předseda na dobu jednoho roku.
§ 50.
(1) Předseda senátu přiděluje jednotlivé věci členům senátu, aby je připravili a podali návrh, a pečuje o řádné vyřízení všech věcí senátů. Svolává senát podle potřeby tak, aby se o věcech přikázaných odvolacímu odboru jednalo nejpozději do dvou měsíců.
(2) O rekursech rozhoduje senát v zasedání neveřejném, může však, zdá-li se mu to účelné pro řádné projednání věci, stěžovatele vyslechnouti ústně.
(3) Senát rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů. Předseda hlasuje jen při rovnosti hlasů. Rozhodnutí budiž vydáno písemně; mějž podpis předsedy senátu a pečeť delegace advokátních komor.
(4) Stěžovatel nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
§ 51.
(1) Delegace advokátních komor oznámí rozhodnutí odvolacího odboru předsednictvu té komory, u které byl rekurs podán. Předsednictvo komory doručí rozhodnutí straně. Není-li výbor advokátní komory povolán dále jednati, předsednictvo také rozhodnutí provede.
(2) Rozhodnutí potvrzená doložkou pravomoci a narovnání jsou v metách ustanovení § 35, odst. 2 exekučním titulem a mohou býti vykonána soudní exekucí.
§ 52.
K vyřizování jiných věcí náležejících do působnosti delegace advokátních komor může tato delegace zříditi zvláštní odbory obdobně podle zásad § 49.
§ 53.
Valnému sboru delegace advokátních komor náleží:
a) hájiti zájmy advokátního stavu a zastupovati jej, zejména i před ústředními úřady republiky;
b) podávati ministerstvům návrhy zákonů a nařízení a na jejich žádost posudky o návrzích zákonů a vládních nařízení a navrhovati jim i jiná opatření na odstranění závad v soudnictví a ve správě;
c) vykonávati dozor nad zákonným úřadováním advokátních komor (§ 42);
d) usnášeti se o jednacím řádu delegace advokátních komor a jejího správního odboru a o jejich změnách;
e) voliti předsedu delegace advokátních komor, jeho náměstky a předsedy (jejich náměstky) odborů a senátů odvolacího odboru; dávati směrnice pro sestavení senátu a usnášeti se o utvoření jednotlivých odborů;
f) ověřovati volby předsednictva komory a kárné rady, členů výboru a kárné rady a členů vysílaných do delegace advokátních komor (§ 47);
g) rozhodovati o schválení usnesení valné hromady advokátních komor podle § 39, odst. 8;
h) usnášeti se o rozpočtu příjmů a vydání, schvalovati účty delegace advokátních komor a rozvrhovati náklady na jednotlivé komory;
i) vyhradí-li to advokátní komory delegaci advokátních komor, sjednati pro všechny členy advokátních komor s nositeli sociálního pojištění nebo s ústavy, které zřídily veřejné korporace nebo soukromé pojišťovny, závazné smlouvy o zaopatření advokátů a kandidátů advokacie v invaliditě a stáří, jejich vdov a sirotků;
j) za stejné podmínky ujednati kolektivní pojištění všech členů advokátních komor pro závazky z povinného ručení;
k) usnášeti se o svolání kongresů advokacie v republice Československé, aby se na nich jednalo o věcech advokacie a o předmětech československého zákonodárství nebo práva mezinárodního; o jejich výsledku budiž podána zpráva ministerstvu spravedlnosti.
§ 54.
(1) Vykonávajíc úkol uvedený v § 53, písm. f) delegace advokátních komor zruší volbu, byla-li porušena ustanovení zákona nebo jednacích řádů o tom, jakým způsobem mají býti volby konány a mohlo-li toto porušení míti význam pro výsledek volby. Námitky proti volbám z těchto důvodů může podati každý k volbě oprávněný člen advokátní komory do 15 dnů po volbě u delegace advokátních komor.
(2) Pokud delegace advokátních komor volby neověří, úřadují dosavadní činovníci.
(3) Delegace advokátních komor je povinna rozhodnouti o ověření voleb nebo o námitkách do dvou měsíců od té doby, kdy jí byly spisy o volbách nebo námitky předloženy.
§ 55.
(1) Valný sbor delegace advokátních, komor koná schůze podle potřeby.
(2) Žádá-li za to výbor některé z advokátních komor, udávaje důvody, budiž svolán valný sbor do 30 dnů od toho dne, kdy žádost došla.
(3) Valný sbor svolává předsednictvo zpravidla do sídla některé advokátní komory, může však určiti i místo jiné.
(4) Schůze valného sboru zahajuje, řídí a končí předseda (§ 45, odst. 3) Valný sbor je schopen se usnášeti, je-li přítomna nadpoloviční většina členů, má-li se však jednati o pojišťovací smlouvě podle § 53, písm. i), j), je potřebí dvoutřetinové většiny členů.
(5) K usnesení je třeba nadpoloviční většiny přítomných členů oprávněných k hlasování; při rovnosti hlasů rozhoduje předseda.
(6) Každý člen delegace advokátních komor a jeho náhradník, jakož i každá advokátní komora jsou oprávněni navrhnouti, aby se o jisté věci rokovalo. Řádně odůvodněný návrh musí býti podán písemně nejméně 15 dní před zahájením schůze.
§ 56.
(1) Proti rozhodnutí delegace advokátních komor lze podati rekurs k nejvyššímu soudu jen v případech § 35, odst. 1, písm. a), b) a § 129, odst. 2.
(2) Ustanovení § 41, odst. 2 a 3 platí obdobně.
(3) Nejvyšší soud rozhodne v senátě, skládajícím se z předsedy a čtyř členů. Předsedá první president nejvyššího soudu, a je-li zaneprázdněn, druhý president nejvyššího soudu. Dva členy nejvyššího soudu (a jejich náhradníky) ustanovuje a povolává president nejvyššího soudu ze členů nejvyššího soudu. Další dva členy senátu povolává podle turnu president nejvyššího soudu z advokátů volených advokátními komorami na tři leta. Jednací řád delegace advokátních komor ustanoví, jaký počet členů advokátů nejvyššího soudu volí jednotlivé advokátní komory.
(4) Vykonávajíce svůj úřad mají členové advokáti práva a povinnosti jako členové soudci.
(5) O náhradě hotových nákladů platí obdobně ustanovení § 38.
(6) O podmínkách volitelnosti (odstavec 3) platí obdobně ustanovení §§ 31 a 47. Úřad člena-advokáta je neslučitelný s činovnictvím ve výboru advokátní komory a s činovnictvím v delegaci advokátních komor. Výsledek volby oznámí delegace advokátních komor nejvyššímu soudu a ministerstvu spravedlnosti.
§ 57.
(1) O své činnosti podává delegace advokátních komor každý rok, nejpozději do konce března zprávu ministerstvu spravedlnosti.
(2) Ministerstvo spravedlnosti vykonává nad činností delegace advokátních komor stejnou moc dozorčí jako delegace advokátních komor nad advokátními komorami. Oprávnění, dané v § 42 delegaci advokátních komor, náleží, jde-li o delegaci advokátních komor, ministerstvu spravedlnosti. Nepoužije-li delegace advokátních komor podle potřeby dozorčí moci nebo překročí-li sama zákon, vybídne ji ministerstvo spravedlnosti, aby ve lhůtě jí dané zrušila své vlastní zákonu se příčící opatření neb usnesení advokátní komory.
(3) Nemá-li toto vybídnutí výsledku nebo nemůže-li se delegace advokátních komor ustaviti nebo je-li trvale neschopná usnášeti se, může ministerstvo spravedlnosti rozpustiti výbor advokátní komory nebo delegaci advokátních komor a pověřiti vykonáváním funkcí advokátní komory a delegace advokátních komor správní výbor jím jmenovaný. Může však také rozhodnutí neb opatření advokátní komory samo zrušiti, je-li to naléhavé.
(4) Rozhodne-li ministerstvo spravedlnosti, že se výbor advokátní komory nebo delegace advokátních komor rozpouští, může na to každý člen výboru rozpuštěné komory nebo člen rozpuštěné delegace advokátních komor do 60 dnů podati stížnost k nejvyššímu správnímu soudu. Úkoly advokátní komory nebo delegace advokátních komor vykonává až do rozhodnutí nejvyššího správního soudu správní výbor, který jmenuje ministr spravedlnosti. Nejvyšší správní soud rozhodne o stížnosti na rozhodnutí ministra spravedlnosti v plenárním senátě nejdéle do dvou měsíců po tom, co stížnost dojde.
§ 58.
(1) Předseda, náměstek předsedy a ostatní členové delegace advokátních komor vykonávají své úřady bezplatně, avšak hotová vydání, jako cestovné, hradí advokátní komora, která vyslala svého zástupce do delegace advokátních komor.
(2) Ostatní náklady delegace advokátních komor nesou veškeré komory společně, a to poměrně podle počtu advokátu, který mají prvního ledna účetního roku. Delegace advokátních komor může na, úhradu těchto nákladů v běžném roce uložiti komorám, aby jí poskytly přiměřenou zálohu, jejíž výši sama určí.
§ 59.
Jednací řád delegace advokátních komor musí býti schválen vládou, jinak není platný.
Oddíl V.
Kárné právo.
Kárné přečiny a tresty.
§ 60.
Kárného přečinu se dopouští advokát, který poruší povinnosti svého povolání nebo čest a vážnost stavu, ač-li nejde o pouhou nepřístojnost (§ 13).
§ 61.
(1) Kárné tresty jsou:
a) písemná důtka,
b) pokuta do 25.000 Kč,
c) odnětí práva na výkon advokacie na určitou dobu, nepřevyšující dva roky od pravomoci nálezu,
d) výmaz ze seznamu advokátů.
(2) Výmazem ze seznamu budiž trestán i ten, kdo vykonával advokacii, ač mu bylo odňato právo vykonávati advokacii (odstavec 1, písm. c) a § 76), nebo kdo zastavení práva na výkon advokacie jakkoli obejde.
(3) Byla-li nějaká okolnost rozhodnou pro kvalifikaci činu jako kárného přečinu, nelze k ní znovu přihlížeti jako k okolnosti přitěžující při ukládání trestu.
(4) Při posouzení, který z trestů má býti uložen, budiž přihlédnuto k velikosti provinění, ke škodě, která z něho vzešla nebo mohla vzejíti, k tomu, zda byl obviněný kárnými tresty vůbec nebo pro podobný čin zvláště dříve trestán. Tresty uvedené v odstavci 1, písm, b) a c) mohou býti uloženy také současně.
(5) Ukládá-li se trest pokuty, budiž zároveň v nálezu vysloveno, že místo pokuty, kdyby byla zcela nebo zčásti nedobytná, nastupuje trest uvedený v odstavci 1, písm. c), a to na určitou dobu, která nesmí přesahovati šest měsíců. Při tom budiž podle míry zavinění stanovena částka, která se počítá za jeden den ztráty práva vykonávati advokacii.
§ 62.
(1) Stíhání kárných přečinů se promlčí po 5 letech od té doby, kdy byly spáchány, nahradí-li obviněný úplně škodu z nich vzešlou a nedopustí-li se ve lhůtě promlčení nového kárného činu.
Promlčení nemůže se skončiti, jde-li o čin, který zároveň zakládá skutkovou podstatu činu trestného soudně, dokud nenastane promlčení tohoto činu podle trestního zákona.
(2) Promlčení kárného přečinu se přerušuje, jakmile se zahájí pro týž čin kárné řízení nebo jakmile komorní zástupce učiní návrh na stihání anebo byla-li podána stížnost na advokáta pro kárný čin u kárné rady, u komorního výbor u neb u komorního zástupce. Nová lhůta promlčecí se počíná dnem přerušení.
(3) Promlčení se staví, dokud nesmi býti zahájeno podle zákona kárné řízení nebo nemůže býti v něm pokračováno.
O kárné radě.
§ 63.
(1) Kárnou moc vykonává u každé advokátní komory kárná rada. Zakročuje na návrh komorního zástupce nebo z moci úřední. Soudy a úřady jsou povinny, dovědí-li se v úřední činnosti o kárném provinění advokáta, oznámiti je komornímu výboru.
(2) K souhlasnému návrhu dvou sousedních komor a po slyšení delegace advokátních komor může ministerstvo spravedlnosti povoliti, aby byla zřízena kárná rada společná pro obvody obou komor v sídle jedné z nich. Není-li mezi komorami umluveno nic jiného, dělí se náklady společné kárné rady poměrně podle poměru počtu advokátů obou komor.
(3) Úkoly žalobce vykonává komorní zástupce u kárné rady nezávisle na komorním výboru.
(4) Jednací řád kárné rady ustanoví počet členů kárné rady-advokátů a jejich náhradníků, členů kárné rady-kandidátů advokacie, jejich náhradníků a počet náměstků komorního zástupce a ustanoví též, kdy a v jakém pořadí se náhradníci a náměstkové povolávají.
(5) Předseda, jeho náměstkové, členové kárné rady-advokáti a jejich náhradníci, jakož i komorní zástupce a jeho náměstkové volí se na tři roky tajným hlasováním (lístky), nadpoloviční většinou hlasů nebo aklamací na valných hromadách komor, a jde-li o společnou kárnou radu, na společné valné hromadě zúčastněných komor. Valnou hromadu zúčastněných komor svolává předseda advokátní komory, který tím byl v povolení ministerstva spravedlnosti (odstavec 2) pověřen.
O volbě platí obdobně ustanovení § 31. Členové kárné rady - kandidáti advokacie jsou v počtu určeném valnou hromadou advokátní komory vysíláni odborovými organisacemi kandidátů advokacie, jichž působnost se vztahuje alespoň na obvod advokátní komory.
(6) Předseda, jeden jeho náměstek a aspoň polovice členů kárné rady, dále komorní zástupce a jeden jeho náměstek musí býti advokáti, jejichž sídlo jest aspoň v obvodu toho krajského soudu, v němž je sídlo komory.
(7) Ustanovení § 37 platí obdobně o všech činovnících uvedených v tomto paragrafu.
O komorním zástupci.
§ 64.
(1) Komornímu zástupci náleží stíhati z úřední povinnosti kárné přečiny advokátů. Jakmile má komorní zástupce podezření takového provinění, je povinen učiniti o něm oznámení kárné radě a podávati návrhy vhodné pro vyšetření věci, pro jednáni a rozhodnutí kárné rady.
(2) Komorní výbor je povinen postoupiti kárné radě došlá oznámení nebo zjištění, která učinil výbor, jestliže má podezření, že jde o kárný přečin, jmenovitě všechna oznámení a stížnosti stran, pokládají-li se za zkráceny proviněním advokáta proti povinnostem povolání, nebo je-li stěžovatelem advokát nebo kandidát advokacie, i proti porušení cti a vážnosti stavu (§ 93) . Kárná rada sdělí je komornímu zástupci k návrhu.
(3) Má-li komorní výbor, vykonávaje dozorčí moc podle § 13, pochybnosti, zda nejde o provinění kárné, vyžádá si vyjádření komorního zástupce, a to písemně, není-li při jednání přítomen (§ 36, odst. 4). Navrhuje-li komorní zástupce odstoupení kárné radě, je komorní výbor povinen jeho návrhu vyhověti.
(4) Komorní zástupce má právo nahlížeti do spisů kárné rady, vyjímajíc poradní protokoly, a nezdržuje-li se tím řízení, může žádati, aby mu byly sděleny.
(5) Na průtahy a nepravidelnosti řízení může si komorní zástupce stěžovati u kárné rady a bylo-li by to marné, u delegace advokátních komor.
§ 65.
(1) O tom, kdo nemůže býti zvolen za činovníka kárné rady, za komorního zástupce nebo za jeho náměstka, kdo může odmítnouti volbu, kdy zvolený pozbývá práva vykonávati úřad nebo nemůže jej vykonávati a jaké následky má to, že jej nevykonává, platí obdobně ustanovení §§ 31, 32, 34 a 36. Činovník komorního výboru nemůže býti současně členem kárné rady, komorním zástupcem nebo jeho náměstkem. Činovník kárné rady nemůže se účastniti jednání kárné rady také tehdy, účastnil-li se v téže věci jako činovník komorního výboru.
(2) Komorní zástupce je vyloučen a může býti odmítnut ze stejných důvodů, ze kterých je vyloučen a může býti odmítnut člen kárné rady. O tom, zda jsou dány důvody vyloučení neb odmítnutí, rozhodne delegace advokátních komor.
§ 66.
(1) Kárná rada rozhoduje, koná-li se podle tohoto zákona ústní jednání, v nalézacích senátech, složených z předsedy a ze čtyř členů advokátů. Je-li obviněným nebo spoluobviněným kandidát advokacie, nastoupí místo jednoho člena-advokáta člen-kandidát advokacie. Předsedá předseda kárné rady nebo jeden z členů kárné rady, podle zápisu do seznamu nejstarší, kterého předseda kárné rady k tomu ustanoví. Předseda může ustanoviti jednoho člena senátu zpravodajem.
(2) Nalézací senát rozhoduje v neveřejném zasedání nadpoloviční většinou hlasů.
(3) V nalézacím senátě může zasedati člen kárné rady, který byl v téže věci vyšetřovatelem (§ 71) .
(4) Nekoná-li se podle tohoto zákona ústní jednání, usnáší se kárná rada v neveřejném zasedání v senátu sestávajícím z předsedy a ze dvou členů kárné rady, vyslechnuvši přítomného komorního zástupce.
(5) O hlasování platí ustanovení o hlasování trestních soudů.
(6) Senáty sestavuje předseda kárné rady na celý kalendářní rok.
(7) Protokol vede zapisovatel. Zapisovatele ustanoví předseda senátu z konceptních úředníků komorní kanceláře nebo z členů kárné rady, kteří nejsou členy senátu.
O příslušnosti.
§ 67.
(1) K provedení kárného řízení je příslušná kárná rada té komory, v jejímž seznamu jest obviněný zapsán v době oznámení nebo v době, kdy bylo kárné řízení z moci úřední zahájeno, nebo v jejímž seznamu byl naposled v republice Československé zapsán.
(2) Spory kárných rad o příslušnost rozhoduje delegace advokátních komor.
§ 68.
Jsou-li tu důvody k pochybnostem o nepodjatosti kárné rady anebo jiný důležitý důvod, může delegace advokátních komor přikázati věc k provedení kárného řízení kárné radě jiné komory, a to na návrh komorního zástupce, vrchního prokurátora, obviněného nebo toho, kdo se pokládá za zkrácena činem advokáta proti povinnostem povolání.
Kárné řízení.
§ 69.
(1) Povinností předsedy kárné rady je svolávati schůze kárné rady a dohlížeti, aby byly kárné věci vyřizovány rychle, věcně a důkladně.
(2) Předseda kárné rady podává delegaci advokátních komor, požádá-li o to, občasné zprávy o zahájených a ukončených řízeních.
(3) Delegace advokátních komor má právo, je-li řízení vleklé, vydati přiměřené nařízení k odstranění průtahů.
§ 70.
(1) Předseda kárné rady opatří si podle potřeby potřebné spisy a přidělí oznámení některému členu kárné rady, aby vyšetřil skutkový stav a podal kárné radě návrh.
(2) Obviněnému musí vždy býti dána příležitost, aby se ospravedlnil, nelze ho však nutiti k tomu, aby vypovídal.
§ 71.
(1) Vyšetřovatel vyslechne obviněného ústně nebo písemně, může vyslechnouti svědky a znalce, vykonati místní ohledání sám nebo požádati za tyto úkony okresní soud civilní, nahlédnouti do spisů soudů a úřadů, vyjímajíc poradní protokoly, a vyžádati si je pro kárnou radu. Není-li trestní řízení dosud ukončeno, jest věcí uvážení trestního soudu, zda hledíc ke stavu trestního řízení lze vyšetřovateli povoliti nahlédnutí do trestních spisů nebo zda lze onu je zapůjčiti. Svědci a znalci jsou povinni slíbiti podáním ruky, že budou vypovídati pravdu podle nejlepšího vědomí a svědomí, znalci též podle pravidel svého oboru. Za přísežný výslech třeba žádati příslušný okresní soud civilní.
(2) Advokáti a kandidáti advokacie, zapsaní do seznamu advokátní komory, u jejíž kárné rady se řízení koná, jsou povinni před vyšetřovatelem vydati svědectví nebo podati posudek jako znalci. Mají nárok na náhradu nákladů, při jejichž vyměřování budiž přiměřeně užito ustanovení platných pro výslech svědků a znalců před civilním soudem. Jiné osoby nesmějí býti donucovány, alby vydaly svědectví nebo podaly posudek jako znalci před komorou, ale buďtež vyslechnuty před příslušným okresním soudem civilním. Má-li advokát nebo kandidát advokacie pobyt mimo obvod komory, u jejíž kárné rady se řízení koná, mohou býti vyslechnuti u komory, v jejímž obvodu se zdržují, od ustanoveného k tonu člena kárné rady; jiné osoby buďtež vyslechnuty od příslušného okresního soudu civilního.
(3) Soudy jsou povinny vyhověti dožádá ním kárné rady a vyšetřovatele a pro výslech svědků a znalců použijí přiměřeně ustanovení trestního řádu. Svědci a znalci mají stejný nárok na svědečné a znalečné jako svědkové a znalci vyslýchaní u soudu.
(4) Před skončením šetření budiž dána obviněnému příležitost, aby se vyjádřil o výsledcích vyšetřování.
§ 72.
(1) Skonče šetření odevzdá vyšetřovatel spisy předsedovi se zprávou o výsledku a s návrhem, aby bylo usneseno konati řízení před kárnou radou, nebo s návrhem na prohlášení, že k tomu není příčiny.
(2) Předseda kárné rady dá spisy k vyjádření komornímu zástupci. O návrhu vyšetřovatele a o vyjádření komorního zástupce rozhodne kárná rada v neveřejném zasedání.
§ 73.
(1) V usnesení, aby se konalo řízení před kárnou radou (usnesení odkazovací), budiž označen čin, který se dává za vinu obviněnému; při tom buďtež uvedeny skutečnosti, zejména místo, čas a předmět, je-li toho třeba k přesnému určení činu. Zároveň buďtež uvedeny průvody, které mají býti provedeny při ústním jednání, jmenovitě buďtež uvedeni svědci a znalci, kteří mají býti obesláni. O usnesení budiž zpraven obviněný a komorní zástupce. Proti takovému usneseni nemá obviněný opravného prostředku a komorní zástupce je povinen v řízení pokračovati i tehdy, navrhne-li, aby bylo řízení zastaveno.
(2) Usnesení, že není příčiny ke kárnému řízení (usnesení zastavovací), budiž odůvodněno. Doručeno budiž obviněnému, komornímu zástupci, vrchnímu prokurátorovi a tomu, kdo se pokládá za zkrácena proviněním advokáta (§ 93). Vrchnímu prokurátorovi buďtež zároveň zaslány všechny spisy.
(3) Na usnesení, že není příčiny ke kárnému řízení, může si do patnácti dnů od doručení ke kárnému senátu nejvyššího soudu stěžovati komorní zástupce, nepodal-li sám návrh na zastavení řízení. Jde-li o porušení povinností povolání, má právo stížnosti také vrchní prokurátor a ten, kdo se pokládá za zkrácena proviněním advokáta (§ 93).
(4) Opis pravomocného zastavovacího usnesení budiž doručen komornímu výboru.
§ 74.
(1) Veškeré spisy a obsílky určené pro obviněného buďtež doručovány do vlastních rukou jemu nebo jeho zmocněnci pro doručování.
(2) Není-li znám pobyt obviněného a nemá-li obviněný obhájce, ustanoví mu předseda obhájce z členů komory; tomuto obhájci doručují se platně všechny spisy určené pro obviněného, dokud neoznámí svůj pobyt nebo dokud si nezřídí obhájce jiného. Obhájce nepřítomného je povinen do té doby hájiti jeho prospěchu.
§ 75.
(1) Shledá-li kárná rada v jednání obviněného čin trestný soudem na obžalobu veřejnou, učiní o tom oznámení trestnímu soudu a může kárné řízení přerušiti do pravomocného ukončení trestního řízení.
(2) Rozsudek trestního soudu, ať odsuzující, ať osvobozující, nevylučuje kárný trest podle tohoto zákona. Shledá-li však kárná rada, že trest vyměřený obviněnému trestním soudem nečiní potřebným další kárný trest, může od kárného trestu upustiti.
§ 76.
(1) Kárná rada může na návrh komorního zástupce, vrchního prokurátora nebo z moci úřední odejmouti advokátovi zatímně do pravomocného rozhodnutí právo vykonávati advokacii:
a) bylo-li proti němu zahájeno trestní řízení pro čin, pro který podle § 7 tohoto zákona, může nastati zánik práva výkonu advokacie, nebo bylo-li proti němu zahájeno kárné řízení pro závažný přečin kárný a je-li důvodná obava, že by obviněný v činu pokračoval neb jej opakoval a byla-li by s tím spojena buď škoda pro strany nebo značná újma na cti a vážnosti stavu,
b) usnese-li se kárná rada na výmaz ze seznamu a není-li nález pravomocný.
(2) Takové usnesení může kárná rada učiniti i tehdy, jsou-li pro to jiné závažné důvody.
(3) Jakmile pomine důvod opatření podle odstavců 1 a 2, je kárná rada povinna na návrh komorního zástupce neb obviněného ihned je zrušiti.
(4) O usnesení podle odstavců 1 až 3 budiž ihned zpraven komorní výbor, obviněný a komorní zástupce, vrchní prokurátor, a dojde-li k usnesení o odnětí práva vykonávati advokacii, též místa uvedená v § 5, odst. 1.
(5) Na usnesení vyslovující opatření podle odstavců 1 nebo 2 může si stěžovati k nejvyššímu soudu advokát; bylo-li však takové opatření odepřeno, přísluší stejná stížnost komornímu zástupci a vrchnímu prokurátorovi. Stížnost nemá odkladného účinku.
§ 77.
(1) Trestní soudy jsou povinny učiniti kárné radě oznámení, bylo-li proti advokátovi zahájeno řízení trestní, byla-li na něho uvalena vazba nebo podána obžaloba, a oznámiti jí výsledek trestního řízení s opisem rozsudku; skončilo-li řízení rozsudkem, připojí soud jeho opis.
(2) O nahlížení do spisů platí obdobně ustanovení § 71.
(3) Po pravomocném ukončení trestního řízení jsou trestní soudy povinny kárné radě zaslati spisy k nahlédnutí, požádá-li o to.
§ 78.
(1) Byl-li advokát pravomocně odsouzen soudem pro trestný čin, který má za následek ztrátu advokacie nebo ztrátu volebního práva do obcí, zpraví komorní výbor kárnou radu o opatření podle § 7. Kárné řízení se zastaví.