(2) Byl-li advokát pravomocně odsouzen soudem pro jiný trestný čin, budiž postupováno podle § 64.

§ 79.

(1) Rozhodne-li kárná rada, aby se konalo řízení před kárnou radou, ustanoví předseda kárného senátu rok k ústnímu jednání. Obešle k němu obviněného a jeho obhájce, komorního zástupce, zástupce poškozeného a podle potřeby svědky a znalce; opatří také spisy a jiné průvodní prostředky potřebné k jednání.

(2) Ústní jednání budiž ustanoveno tak, aby obviněnému zůstala na přípravu od doručení obsílky lhůta aspoň 15 dnů.

§ 80.

(1) Zároveň s obsílkou k ústnímu jednání doručí předseda kárného senátu obviněnému odkazovací usnesení. Při tom mu oznámí jména předsedy, jeho náměstka, členů kárného senátu a jich náhradníků.

(2) Obviněný má právo nejpozději tři dny před ústním jednáním odmítnouti předsedu nebo jeho náměstka a dva přísedící, neudávaje důvodů; na místo odmítnutých nastoupí náměstek předsedův a jiní přísedící nebo náhradníci, které určí předseda v pořadí jejich zápisu. Další odmítnutí jest vyloučeno.

§ 81.

Po ustanovení ústního jednání má obviněný a jeho obhájce právo nahlížeti do spisů a pořizovati si z nich opisy, vyjímajíc protokoly o poradách. Do té doby může do spisů nahlížeti jen se svolením předsedovým. Na jeho rozhodnutí může si stěžovati ke kárné radě, která rozhodne s konečnou platnosti.

§ 82.

(1) V osmidenní lhůtě od doručení obsílky k ústnímu jednání mohou komorní zástupce a obviněný navrhnouti, aby bylo řízení doplněno, a mohou žádati, aby byly při ústním jednání provedeny další důkazy, v odkazovacím usnesení nenařízené.

(2) O návrhu na doplnění rozhodne předseda. Podle potřeby opatří pro ústní jednání další průvodní prostředky.

(3) Zamítnutý návrh může býti opakován při ústním jednání a rozhodne o něm kárná rada.

§ 83.

(1) Ústní jednání je neveřejné. Mohou však býti přítomni členové kárné rady a tři důvěrníci obviněného a s jeho svolením i jiní členové advokátní komory. Důvěrníkem může býti jen ten, kdo je zapsán v seznamu advokátů nebo kandidátů advokacie některé z advokátních komor. Nemůže býti důvěrníkem ten, kdo má býti při ústním jednání slyšen jako svědek nebo jako znalec.

(2) Při poradě, při hlasování a při všech úkonech kárné rady smějí býti přítomni jen členové senátu a zapisovatel.

§ 84.

(1) Obviněný má právo zříditi si obhájce z osob zapsaných v seznamu advokátů některé komory republiky Československé a dáti se od něho zastupovati, ať se sám dostaví k jednání čili nic.

(2) Kárná rada může však kdykoliv naříditi, aby se dostavil k ústnímu jednání obviněný osobně. Dosah toho, že obviněný tomuto nařízení nevyhoví, posoudí kárná rada podle volného uvážení.

(3) Obhájce obviněného má v kárném řízení táž práva jako obviněný.

§ 85.

Ústní jednání může býti provedeno zpravidla jen za přítomnosti obviněného; v jeho nepřítomnosti lze je prováděti v těchto případech:

a) jestliže se obviněný, byv řádně předvolán, k ústnímu jednání nedostaví a před počátkem ústního jednání se neospravedlní vůbec neb uvádí důvody, jež kárná rada neuzná za oprávněné;

b) nedostaví-li se obviněný k ústnímu jednání proto, že odpykává trest na svobodě, a nebylo-li možno obviněného za jeho souhlasu dáti k jednání předvésti na jeho náklad;

c) způsobí-li svou vinou, že mu nemohla býti dodána obsílka;

d) vzdálí-li se před skončením ústního jednání.

§ 86.

(1) ústní jednání, jež řídí předseda senátu, počíná se tím, že se přečte odkazovací usnesení. Obviněnému musí býti dána možnost, aby se o něm vyslovil, a předseda i členové senátu mají právo žádati na obviněném, aby vysvětlil jednotlivé okolnosti. Právo dotazovati se obviněného přísluší jeho obhájci, komornímu zástupci a zástupci poškozeného.

Nato se provedou důkazy. Předseda vyslechne svědky, znalce, přečte nebo dá přečísti, je-li toho třeba, protokoly sepsané v řízení před vyšetřovatelem, listiny i jiné spisy, sloužící za důkaz. Členové senátu, komorní zástupce, obviněný, obhájce a zástupce poškozeného (§ 93) mají právo k jednotlivým důkazům činiti své připomínky a se svolením předsedy dávati vyslýchaným osobám otázky, jakož i žádati, aby, je-li to možné, byly ze spisů zjištěny ty okolnosti, jež považují za důležité pro rozhodování.

(2) O svědcích a o znalcích platí obdobně ustanovení § 71.

(3) Ruší-li přítomní důvěrníci nebo posluchači jednání, napomene je předseda, a je-li to marné, může se kárný senát usnésti, že se rušitelé vykazují z místnosti a že se bude další jednání konati bez nich.

(4) Ruší-li jednání obviněný, napomene ho předseda a pohrozí mu, že bude vykázán z místnosti, bude-li ve svém chování pokračovati. Usnese-lise pak kárná rada proto, že bylo napomenutí marné, vykázati obviněného z místnosti, musí býti před ukončením průvodního řízení zavolán a uvědoměn o podstatných okolnostech, které se za jeho nepřítomnosti vyskytly, a o tom, co vypověděly vyslechnuté osoby, aby se mohl o tom vyjádřiti.

(5) Ruší-li takto jednání obhájce nebo zástupce poškozeného nebo chovají-li se neslušně nebo nedůstojně, napomene je předseda a pohrozí jim odnětím slova. Usnese-li se pak kárný senát, že se jim slovo odnímá, mohou si obviněný a poškozený zvoliti jiné zástupce; není-li to možné bez odročení ústního jednání, může kárný senát jednání odročiti neb ustanoviti obhájce (zástupce) z moci úřední. Náklady zmařeného ústního jednání jsou povinni hraditi ti, kdož odročení zavinili.

(6) Proti usnesení podle odstavce 3 není opravného prostředku a proti usnesení podle odstavců 4 a 5 není samostatného opravného prostředku.

(7) Po skončení průvodního řízení přednese své návrhy komorní zástupce, po něm zástupce poškozeného, závěrečné slovo přísluší obviněnému a jeho obhájci.

(8) Shledá-li senát, že je nutno řízení doplniti, budiž jednání podle potřeby odročeno a zařízeno, čeho je třeba.

(9) Při novém ústním jednání přednese předseda, je-li toho třeba, podle protokolů podstatné výsledky odročeného ústního jednání. Nastane-li změna v osobě předsedy nebo člena některého senátu, musí se ústní jednání konati znova.

§ 87.

(1) Kárná rada rozhodne ve věci samé nálezem.

(2) Při rozhodování smí se přihlížeti toliko k obsahu ústního jednání. Nález budiž vydán podle přesvědčení, kterého kárná rada nabyla po svědomitém volném uvážení výsledků veškerého jednání a dokazování.

(3) Vysloví-li trestní soud pravomocně, že činem, který je předmětem kárného řízení, byl spáchán čin trestný soudem, a je-li obviněný uznán jím vinným, je tím kárná rada vázána.

(4) Vyjde-li při ústním jednání najevo nový kárný čin, může kárná rada rozšířiti jednání i na něj nebo musí podle potřeby řízení o tomto kárném činu z jednání vyloučiti. V posléze uvedeném případě omezí se nález na předmět odkazovacího usnesení a kárná rada vyhradí komornímu žalobci a vrchnímu prokurátorovi stíhati tento nově najevo vyšlý kárný čin, jinak by nebylo přípustné jeho kárné stíháni. Komorní zástupce nebo vrchní prokurátor musí ve třech dnech od té doby, kdy byli zpraveni o této výhradě, podati své návrhy na zahájení zákonného řízení, jinak je stíhání vyloučeno. Není-li obviněný přítomen, musí mu před rozšířením jednání na nový kárný přečin znovu býti dána příležitost, aby se o novém obvinění vyjádřil.

§ 88.

V nálezu budiž uvedeno, zda je obviněný vinen činem, který se mu dává za vinu, nebo zda se obvinění zprošťuje anebo zda se zprošťuje obvinění z některého činu za vinu mu přičítaného.

§ 89.

(1) V odsuzujícím nálezu budiž výslovně rozhodnuto, zda byl obviněný uznán vinným, že porušil povinnosti povolání, či zda-li jeho jednání bylo na újmu cti a vážnosti stavu, či zda byl uznán vinným v obojím směru, dále jaký trest se obviněnému ukládá a zda je povinen hraditi náklady kárného řízení.

(2) Je-li obviněný, který byl již pravomocným kárným nálezem odsouzen, uznán vinným pro kárný čin spáchaný před vydáním onoho kárného nálezu, dlužno při ukládání trestu za čin nově najevo vyšlý přiměřeně přihlížeti k trestu uloženému dřívějším kárným nálezem.

(3) Je-li obviněný pro týž čin již potrestán podle § 13, přihlédne kárná rada při výměře trestu k trestu uloženému pro nepřístojnost.

(4) Při odsouzení advokáta k trestu odnětí práva vykonávati advokacii [§ 61, odst. 1, písm. c)] má se v případech hodných zřetele přihlížeti k předcházejícímu odnětí práva vykonávati advokacii podle § 76.

(5) Byl-li uložen trest pokuty, ustanoví kárná rada zároveň, v jaké lhůtě může odsouzený, choval-li se bezvadně, žádati, aby mu byl trest vymazán. Tuto lhůtu ustanoví nejméně třemi a nejvýše pěti lety od vykonání trestu.

(6) Dojde-li ke zproštění proto, že kárná rada shledala v činu obviněného jen nepřístojnost, postoupí spisy komornímu výboru, aby uložil trest pro nepřístojnost.

§ 90.

(1) Po poradě prohlásí předseda ihned nález s podstatnými důvody a dá jej i s důvody zpravidla do 15 dnů písemně doručiti obviněnému. Písemné vyhotovení nálezu budiž doručeno dále komornímu zástupci, vrchnímu prokurátorovi a tomu, kdo učinil návrh podle § 93.

(2) V odůvodnění třeba uvésti, kterými důkazy kárná rada pokládá za prokázaný ten čin, jímž byl obviněný uznán vinným, a jakými úvahami se řídila rozhodujíc o otázkách právních, nebo proč má za to, že tu o kárný čin nejde. Odůvodněny buďtež druh i výměra trestu.

(3) Vyhotovení každého pravomocného nálezu budiž zasláno komornímu výboru. Zní-li nález na odnětí práva na výkon advokacie nebo na výmaz ze seznamu, vyhlásí to komorní výbor v úředním listě, ve kterém se uveřejňují úřední vyhlášky, a oznámí to místům jmenovaným v § 5, odst. 1.

§ 91.

(1) O jednání kárné rady sepíše se protokol, který obsahujž jméno předsedy, členů senátu, zapisovatele, komorního zástupce, obviněného, obhájce, toho, kdo učinil návrh podle § 93, a jeho zástupce. Budiž v něm uvedeno, zda obviněný, obhájce, poškozený nebo jeho zástupce byli přítomni při jednání a při vyhlášení nálezu, které důkazy byly provedeny, také budiž uveden obsah výpovědí obviněného, svědků a znalců, návrhy a usnesení učiněné při jednání.

(2) O poradách kárné rady sepíše se protokol zvláštní.

(3) Protokoly a nález podepíše předseda a zapisovatel. Vyhotovení nálezu podepíše jen předseda.

§ 92.

(1) Náklady kárného řízení hradí prozatím komora, u jejíž kárné rady se řízení koná. Náklady opravného řízení před nejvyšším soudem hradí prozatím stát.

(2) Náklady ve smyslu odstavce 1 jsou zvláštní náklady, které vzniknou kárné radě provedením řízení nebo některé jeho části, jako svědečné, znalečné, náklady výslechu před soudem a pod. K těmto nákladům nenáležejí náklady zastoupení obviněného a poškozeného.

(3) Byl-li obviněný uznán vinným, budiž odsouzen i k náhradě nákladů, vzešlých řízením o činu, pro který byl advokát uznán vinným kárným přečinem.

(4) Je-li několik odsouzených, uloží se jim náhrada nákladů rukou společnou a nerozdílnou, neshledá-li kárná rada zvláštní důvody tuto povinnost obmeziti nebo nejde-li o zvláštní náklady způsobené okolnostmi, vyskytnuvšími se jen u jednotlivých odsouzených.

(5) Nebyl-li obviněný uznán vinným nebo jsou-li náklady nedobytné, ponese je ten, kdo je byl založil; založil-li je stát, ponese je advokátní komora, jejíž kárná rada rozhodla v první stolici. Byla-li však kárná rada společná nebo delegovaná (§§ 63, 68), nahradí jí náklady ta komora, v jejímž seznamu byl advokát zapsán v době oznámení nebo v té době, kdy bylo kárné řízení zahájeno z moci úřední.

(6) Náklady vzniklé přibráním obhájce hradí vždy obviněný, ale náklady jednáni zmařeného obhájcem nebo zástupcem poškozeného (§ 86, odst. 5) nesou ti, kdož byli odročení zavinili.

§ 93.

(1) Soukromoprávní nároky na náhradu škody nelze v kárném řízení uplatňovati. Ale ten, kdo se pokládá za zkrácena proviněním advokáta proti povinnostem povolání, neb advokát, který se pokládá za zkrácena proviněním advokáta proti povinnostem povolání nebo proti cti a vážnosti stavu, může činiti návrhy na zahájení kárného řízení; o návrzích rozhoduje kárná rada. Nebylo-li řízení zahájeno nebo bylo-li zastaveno, může si na to stěžovati (§ 94); může se účastniti ústního jednání před kárnou radou, a to není-li advokátem, zmocněncem advokátem. Ten pak může při ústním jednání za komorním zástupcem činiti návrhy směřující k tomu, aby byl obviněný uznán vinným. Tato práva může uplatňovati i tehdy, kdyby jich komorní zástupce neužil. O tom, že mu nenáleží právo opravného prostředku proti nálezu, nýbrž že má to právo vrchní prokurátor a do které doby, budiž ten, kdo učinil návrh na zahájení řízení, není-li jím advokát, uvědoměn zároveň s doručením nálezu.

(2) Náklady na zastoupení poškozeného v kárném řízení náležejí mezi náklady, jejichž náhrada se uloží odsouzenému. Nebyl-li obviněný uznán vinným, nese poškozený náklady ty sám.

§ 94.

Nálezům kárné rady co do výroku o vině a trestu lze odporovati odvoláním, usnesením pak stížností ke kárnému senátu nejvyššího soudu. Rozhodnutí o nákladech kárného řízení lze odporovati odvoláním ke kárnému senátu nejvyššího soudu jen tehdy, je-li podáno zároveň odvolání proti výroku o vině neb o trestu. Není-li zároveň podáno odvolání proti výroku o vině neb o trestu, lze odporovati výroku o nákladech stížností k delegaci advokátních komor. K této mohou podati stížnost také ti, kterým byla uložena náhrada nákladů v případě § 92, odst. 6.

§ 95.

Odvolací právo přísluší:

a) obviněnému,

b) komornímu zástupci,

c) vrchnímu prokurátorovi, v jehož obvodě je kárná rada, o jejíž nález jde, tomu však jen tenkrát, jde-li o čin, kterým byly podle jeho mínění porušeny povinnosti povolání,

d) tomu, kdo učinil návrh podle § 93, je-li advokátem.

§ 96.

Nálezům kárné rady lze odporovati odvoláním z těchto důvodů:

1. pro podstatné vady řízení;

2. pro nesprávnost nebo neúplnost skutkových zjištění ;

3. pro nesprávné právní posouzení věci;

4. pro nezákonnost nebo nepřiměřenost trestu.

§ 97.

(1) Odvolání budiž u kárné rady, která nález vynesla, podáno písemně ve dvou stejnopisech v konečné lhůtě patnácti dnů po tom, kdy byl nález doručen. Ale lhůta k odvolání vrchního prokurátora počítá se od doručení nálezu poškozenému (§ 93), bylo-li mu uvědomění doručeno později, než byl nález doručen vrchnímu prokurátorovi.

(2) V odvolání budiž uvedeno, zda se podává proti výroku o vině či o trestu neb o obojím; nestane-li se tak, vrátí je předseda kárné rady odvolateli, aby je doplnil ve lhůtě tří dnů ode dne doručení. Totéž platí, bylo-li odvolání podáno jen v jednom vyhotovení. Lhůta k odvolání se zachová, bude-li odvolání ve lhůtě určené k opravě znovu předloženo. Odvolání budiž odůvodněno, jinak nelze k němu hleděti.

(3) Odvolání opožděné a podle zákona nepřípustné odmítne ihned kárná rada usnesením. Na toto usnesení lze si stěžovati podle § 94. Jinak dodá předseda kárné rady odvolání druhé straně (komorní zástupce, obviněný), aby podala do osmi dnů své vyjádření a předloží odvolání se spisy kárnému senátu nejvyššího soudu, když vyjádření dojde nebo lhůta pro ně marně uplynula. O opožděném vyjádření platí obdobně ustanovení první a druhé věty.

§ 98.

(1) Kárný senát nejvyššího soudu je složen z předsedy a ze čtyř členů. Předsedá první, nebo je-li zaneprázdněn, druhý president nejvyššího soudu. Dva členy nejvyššího soudu (a jejich náhradníky) povolává předseda ze členů nejvyššího soudu, dva členy advokáty povolává předseda ze členů volených advokátními komorami na tři leta. Jednací řády advokátních komor ustanoví, kolik členů voli jednotlivé advokátní komory.

(2) O vyloučení členů platí obdobně ustanovení § 37. Vyloučen je dále ten, kdo se rozhodnutí, o něž jde, nebo předcházejícího řízení účastnil jako činovník komorního výboru, kárného senátu, jako komorní zástupce, obhájce obviněného nebo jako zástupce poškozeného.

(3) Jinak platí o volbě obdobně ustanovení § 56, odst. 6.

(4) Zpravodajem budiž ustanoven jeden z přísedících advokátů bez rozdílu, jde-li o neveřejné zasedání s ústním jednáním nebo bez něho. Hlasuje se tak, že nejprve hlasuje zpravodaj, po něm oba soudci z povolání, po té druhý advokát a na konec předseda.

§ 99.

Jakmile odvolací spisy dojdou kárnému senátu nejvyššího soudu, přezkoumá je zpravodaj, jejž určí předseda ze stálých členů advokátů kárného senátu nejvyššího soudu.

§ 100.

(1) Na základě tohoto prozkoumání budiž odvolání, aniž by byl ustanoven rok k veřejnému ústnímu jednání, předloženo kárnému senátu nejvyššího soudu:

a) není-li odvolání podle zákona přípustné nebo není-li podáno v zákonné lhůtě,

b) není-li udán v odvolacím spise nález kárné rady, proti kterému odvolání směřuje, neobsahuje-li odvolací spis žádného nebo aspoň určitého odvolacího návrhu, nebo nejsou-li uvedeny jednotlivé odvolací důvody výslovně, nebo není-li aspoň na ně zřetelně poukázáno,

c) trpí-li řízení podstatnými vadami, pro které je nutno nález kárné rady neb i dosavadní řízení celé nebo zčásti zrušiti,

d) míní-li zpravodaj, že je nutno řízení doplniti, aniž by nález musil býti zrušen,

e) napadá-li obviněný nález jen co do výše pokuty,

f) vzdají-li se obě strany ústního jednání a kárný senát nemá za potřebné projednati věc ve veřejném ústním jednání.

(2) Odvolání je zejména nepřípustné tehdy, podá-li odvolání osoba, které nepřísluší opravný prostředek odvolání nebo která se odvoláni platně zřekla.

(3) V těchto případech rozhodne kárný senát nejvyššího soudu v zasedání neveřejném bez předcházejícího veřejného ústního jednání, vyslechna generálního prokurátora; v případech odstavce 1, písm. a) a b) odvolání odmítne, v případě písm. c) zruší napadený nález neb i řízení, pokud je stiženo podstatnou vadou.

(4) Zruší-li kárný senát nejvyššího soudu nález neb i řízení, vrátí věc kárné radě, aby ji znovu projednala a nálezem opětně rozhodla.

§ 101.

(1) Není-li věc vyřízena podle § 100, nařídí předseda kárného senátu veřejné ústní jednání; o něm platí obdobně ustanovení o jednání před kárnou radou.

(2) Kárný senát nejvyššího soudu rozhodne zpravidla ve věci samé. Zruší-li však nález kárné rady pro podstatnou vadu řízení, vrátí věc kárné radě, aby o ní dále jednala a nově rozhodla.

(3) Při dalším jednání a novém rozhodnutí je kárná rada vázána právním názorem, který vyslovil kárný senát nejvyššího soudu. Odvolal-li se jen obviněný, nemůže mu býti v novém řízení uložen přísnější trest, než byl uložen prvním nálezem.

(4) Kárný senát nejvyššího soudu může k novému projednání a rozhodnutí delegovati jinou kárnou radu, shledá-li toho potřebu.

(5) Podal-li odvolání vrchní prokurátor, nebo nedostaví-li se komorní žalobce, účastní se jednání před kárným senátem nejvyššího soudu generální prokurátor nebo některý z jeho náměstků. Podá-li odvolání jak komorní zástupce tak i vrchní prokurátor, budiž slyšen dostavivší se komorní zástupce po generálním prokurátorovi (náměstkovi).

(6) Komorní zástupce může se dáti zastoupiti při jednání komorním zástupcem (náměstkem) kárné rady v sídle nejvyššího soudu.

§ 102.

(1) Při ústním odvolacím jednání vyloží nejprve zpravodaj věc, pokud je toho potřebí k posouzení odvolání, dále jeho podstatné články a sporné body z toho vyplývající. Část nálezu, na kterou se vztahuje odvolání, jakož i příslušná část rozhodovacích důvodů má se vždy přečísti. To platí také o odvolání neb odpovědi strany, která se nedostaví. Pokládá-li to zpravodaj za účelné pro objasnění věci, přečte se i protokol o jednání před kárnou radou nebo jeho část a odkazuje-li se v něm na protokol o důkazu provedeném mimo ústní jednání v první stolici, i tento zápis. To může také naříditi předseda nebo senát.

(2) Nato se provádějí podle okolností nové důkazy nebo se opakují důkazy, provedené již v první stolici.

(3) Potom jsou slyšeny strany v tom pořadí, které určí předseda. Obviněnému a jeho obhájci přísluší v každém případě poslední slovo.

§ 103.

(1) Kárný senát nejvyššího soudu má rozhodovati jen o těch částech nálezu, kterým odvolání odporuje a jen o těch důvodech, které se v něm uplatňují.

(2) Byl-li však na újmu obviněného porušen nebo nesprávně vyložen výrokem o vině nebo trestu zákon, má kárný senát, i kdyby toto porušení nebylo uplatněno, rozhodnouti tak, jako by bylo uplatněno. To platí také tehdy, jestliže důvod, o který se opírá rozhodnuti kárného senátu ve prospěch jednoho obviněného, prospívá také spoluobviněnému.

§ 104.

Pokud jde o rozhodné skutečnosti, o kterých v ústním odvolacím jednání nebyly provedeny nové důkazy nebo důkazy v první stolici provedené nebyly opakovány - ať přímo, ať přečtením zápisu o nich - , vezme kárný senát za základ svého rozhodnutí skutková zjištění první stolice.

§ 105.

(1) Bude-li proti nálezu kárné rady, která uložila kárný trest jen pro porušení cti a vážnosti stavu nebo také ještě pro porušení povinností povolání, podáno odvolání jen proti výroku o porušení povinností povolání, a to odvolání směřující k přísnějšímu potrestání, a vyměří-li kárný senát nejvyššího soudu trest znovu, má při výměře jediného trestu přihlížeti k trestu vyměřenému kárnou radou. Odvolá-li se jen obviněný, nemůže mu býti uložen trest přísnější, než mu uložila kárná, rada.

(2) Rozhodnutí kárného senátu nejvyššího soudu dodá se kárné radě, jejíž předseda zařídí, čeho dále třeba.

§ 106.

Právo stížnosti náleží:

a) obviněnému,

b) komornímu zástupci,

c) vrchnímu prokurátorovi, ale jen na usnesení, že se kárné řízení nezahajuje, nebo že se zastavuje, a to jen, jde-li o přečin, kterým byly porušeny povinnosti povolání,

d) tomu, kdo učinil návrh podle § 93, jen tenkráte, dává-li mu tento zákon právo stížnosti.

(2) Nelze si stěžovati na usnesení, která mají za předmět jen provádění kárného řízení.

(3) Stížnost budiž podána písemně u kárné rady do patnácti dnů od doručení usnesení, není-li stanovena lhůta kratší.

(4) Opožděnou nebo nepřípustnou stížnost kárná rada ihned odmítne. Na toto usnesení lze si stěžovati podle § 94. Jinak zašle předseda senátu kárné rady stížnost se spisy kárnému senátu nejvyššího soudu, který o ní rozhodne v zasedání neveřejném, bez předcházejícího veřejného ústního jednání.

§ 107.

Není-li v tomto oddílu ustanoveno jinak, nelze podati samostatný prostředek opravný proti rozhodnutí neb opatření kárného senátu, jeho předsedy nebo členů a dlužno jej spojiti s nejblíže přípustným samostatným opravným prostředkem.

§ 108.

Neustanovuje-li tento zákon jinak, mají opravné prostředky ve věcech kárných odkladný účinek.

§ 109.

Zemře-li obviněný dříve, než bude kárné řízení pravomocně skončeno, kárné řízení se zastaví.

§ 110.

(1) Komornímu výboru náleží pečovati, aby byly nálezy a prozatímní opatření (§ 76) kárné rady vykonány. Je-li v době nálezu odsouzený zapsán v seznamu advokátů jiné advokátní komory, náleží této vykonati nález. Odvede však pokutu.advokátní komoře, jejíž kárná rada byla v prvé stolici rozhodla. Náklady hradí se tomu, kdo je prozatím hradil (§ 92).

(2) Pokuty a náklady řízení vymáhá na žádost výboru příslušný okresní soud civilní podle předpisů o dobývání soudních poplatků. Výrok o povinnosti zaplatiti pokutu nebo náklady musí míti doložku o právní moci. O žádosti za povolení odkladu ve splácení pokuty rozhodne komorní výbor. Proti jeho rozhodnutí nemá odsouzený opravného prostředku.

(3) Komorní výbor bude z pokut podporovati advokáty a kandidáty advokacie, kteří nezaviněně upadnou do nouze, a jejich chudé příslušníky [§ 35, odst. 1, písm. d)].

§ 111.

(1) Pravomocný nález, kterým bylo advokátovi odňato právo vykonávati advokacii na určitou dobu, anebo kterým byl vysloven trest výmazu ze seznamu [§ 61, odst. 1, písm. d)], pravomocný nález, podle něhož došlo k ztrátě práva vykonávati advokacii místo nedobytné pokuty (§ 61, odst. 5), a nález o prozatímním odnětí práva vykonávati advokacii (§ 76) stává se účinný toho dne, kterého bylo advokátu doručeno nařízení výkonu. Kdyby se doručení vyhýbal, stane se nález účinný toho dne, kterého bylo doručeno nařízení výkonu zmocněnci, ustanovenému komorním výborem.

(2 ) Komorní výbor oznámí ten den okresnímu a krajskému soudu sídla advokátova, jakož i ministerstvu spravedlnosti a uveřejní jej v listě, ve kterém se uveřejňují úřední vyhlášky.

(3) Ten, kdo vykonává advokacii, ač byl práva vykonávati ji podle odstavce 1 zbaven, dopouští se pokoutnictví.

§ 112.

(1) Každý kárný trest pravomocně uložený advokátovi zapíše se do kárného rejstříku vedeného u kárné rady.

(2) Trest písemné důtky budiž vymazán k žádosti odsouzeného, který se po tři roky od pravomoci nálezu bezvadně choval. O takové žádosti a o žádosti za výmaz trestu pokuty podle § 89, odst. 5 rozhoduje kárná rada. Proti jejímu rozhodnutí může odsouzený podati rekurs ke kárnému senátu nejvyššího soudu.

§ 113.

(1) Bylo-li zahájení kárného řízení pravomocně odmítnuto, nebo bylo-li řízení pravomocně skončeno jinak než odsouzením ke kárnému trestu, může býti řízení obnoveno v neprospěch obviněného k návrhu komorního zástupce nebo toho, kdo se pokládá proviněním advokáta proti povinnostem povolání za zkrácena ve svých právech, není-li trestnost činu kárného promlčena a vyjdou-li najevo nové okolnosti nebo důkazy, které samy o sobě nebo s důkazy dříve provedenými jsou s to, aby usvědčily obviněného a odůvodnily uložení kárného trestu. Byly-li nově uplatňované okolnosti a průvody známy tomu, kdo žádá za obnovu, lze povoliti obnovu jen tehdy, prokáže-li závažný důvod, proč jich nebylo užito.

(2) Po smrti obviněného nelze řízení obnoviti z tohoto důvodu.

§ 114.

(1) Advokát odsouzený pravomocně ke kárnému trestu může žádati za obnovu řízení, a to i po výkonu trestu, uvede-li takové nové okolnosti nebo průvody, které jsou s to, aby samy o sobě nebo s důkazy dříve provedenými odůvodnily zproštění nebo mírnější trest.

(2) Také pozůstalý manžel, rodiče a děti zemřelého odsouzeného mají právo žádati za obnovu řízení.

§ 115.

(1) Žádost za obnovu řízení se podává u kárné rady, která o věci rozhodla. Předseda senátu kárné rady pověří některého člena nebo dožádaný soud (§ 71) vyšetřením okolností a průvodů, o které se žádost opírá. V případě § 113 bude vyslechnut také obviněný; nato budou zde i v případě § 114 zaslány spisy komornímu zástupci k vyjádření. Kárná rada rozhodne pak bez ústního jednání usnesením.

(2) Proti rozhodnutí, jímž byla obnova povolena, .není opravného prostředku. Na usnesení zamítající návrh mohou si komorní zástupce nebo navrhovatelé uvedení v § 114 do 15 dnů ode dne doručení stěžovati ke kárnému senátu nejvyššího soudu. Povolí-li kárný senát nejvyššího soudu obnovu řízení, jest oprávněn přikázati další řízení jiné kárné radě.

§ 116.

(1) Pravomocným povolením obnovy zrušuje se nález, pokud jde o čin, pro který byla obnova povolena, a věc vstupuje vyjímajíc případy odstavce 2 do stavu vyšetřování. Zákonné následky odsouzení vysloveného v prvním nálezu trvají zatím dále. Je-li pravomocně povolena obnova ve prospěch odsouzeného, dlužno od výkonu kárného trestu upustiti i tehdy, vztahuje-li se nález i na jiné činy, než pro které byla obnova povolena.