Kapitola 12. Ministerstvo průmyslu obchodu a živností.

Zpravodaj sen. Jan Horák.

Výdaje kapitoly 12. na rok 1938 jsou preliminovány částkou 48,680.100 Kč, která proti schválenému rozpočtu na rok 1937 jest vyšší o 6,007.800 Kč, při čemž se zvyšují osobní výdaje o 2,457.200 Kč a věcné výdaje o 3,550.600 Kč.

Očekávané příjmy jsou preliminovány celkovou částkou 33,218.200 Kč, která proti rozpočtu na rok 1937 jest vyšší o 15,945.300 Kč.

Zpravodaj v úvodu svého referátu srovnal rozpočtový návrh kapitoly 12. s návrhy ostatních kapitol a konstatoval, že výše rozpočtových prostředků ministerstva obchodu neodpovídá rozsahu potřeb plynoucích z resortních úkolů. Při věcném rozboru návrhu vysvětlil, že zvýšení výdajů kapitoly 12. jest důsledkem nových potřeb vzniklých sloučením devisového řízení s povolovacím, novou úpravou hrazení potřeb Exportního ústavu Československého ve smyslu vládního nařízení č. 137/1937 Sb. z. a n., podle něhož jest do výdajů kapitoly 12. nově zařaděna pro tento ústav částka 5,500.000 Kč, dále vyšší potřebou plynoucí jednak z nové systemisace služebních míst v ústředí ministerstva i v patentním úřadě, jednak ze zmírnění platových srážek. Část těchto nových potřeb, jakož i nutná zvýšení některých rozpočtových položek, hlavně na cizinecký a turistický ruch, bylo nutno vyvážiti omezením celé řady potřeb dosavadních. Zvýšení příjmů týká se hlavně poplatků vybíraných v povolovacím řízení a poplatků patentových.

Pokud jde o resortní činnost, poukázal zpravodaj hlavně na význam živnostensko-zvelebovací služby a na nutnost jejího rozpočtového zajištění a zdůraznil potřebu brzkého uzákonění připravené osnovy zákona o zřízení ústředí živnostenského družstevnictví.

Podrobně se zmínil o dosavadních příznivých výsledcích péče o cizinecký ruch a nastínil další úkoly v tomto směru s hlediska celostátních zájmů hospodářských, upozornil na osnovu zákona o cestovním ruchu a na naléhavost jejího ústavního projednání. Pokud se týče sociální péče o živnostnictvo, přimlouval se o zvýšení úvěru na tuto péči v příštích letech, aby bylo umožněno spravedlivé a odůvodněné její prohloubení na potřebnou míru. Zmíniv se o snížení úvěrů na čs. plavební podnikání z důvodů ůsporných, naznačil, že jest třeba větších rozpočtových prostředků k tomuto účelu, aby mohly býti sledovány nové úkoly, jak toho poměry vyžadují.

Všem členům rozpočtového výboru byla doručena poslední zpráva zvěčnělého ministra obchodu J. V. Najmana k rozpočtovému návrhu kapitoly 12. na rok 1938, kterou předložil rozpočtovému výboru poslanecké sněmovny. Pro posouzení a k informaci byly všem členům rozpočtového výboru dodány ukázky propagačního cizineckého materiálu vydaného ministerstvem obchodu.

V rozpravě promluvilo celkem 11 senátorů, za jejichž cenné náměty poděkoval v doslovu zpravodaj. V závěru rozpravy ujal se slova přednosta presidia ministerstva obchodu Dr. A. Gottvald, který v zastoupení ministerstva podal vysvětlení k dotazům vzneseným během rozpravy. Přednesené náměty a podněty, vztahující se k resortu ministerstva obchodu, budou předneseny příštímu ministru obchodu, aby mohl býti na ně vzat zřetel při další činnosti resortu.

Kapitola 13. Ministerstvo veřejných prací,

ze skupiny II. § 9. Státní báňské a hutnické závody a ze skupiny III. Státní silniční fond a státní vodohospodářský fond.

Zpravodaj sen. Jan Jiří Krejčí.

Projednávání rozpočtu kap. 13 v rozpočtovém výboru senátu zahájil zpravodaj referátem, v němž podal povšechný ciferný rozbor tohoto rozpočtu, zejména pokud jde o změny nastalé proti rozpočtu na r. 1937 v jednotlivých titulech. S hlediska všeobecného jeví se rozpočet kap. 13 na r. 1938 takto:

Výdaje kap. 13 na r. 1938 činí 792,954.500 Kč, tedy o 243,438.100 Kč více než v rozpočtu téže kapitoly na r. 1937. Z preliminovaných výdajů připadá na výdaje řádné 342,426.800 Kč a na výdaje mimořádné 450,527.700 Kč, na výdaje osobní 101,075.800 Kč a na výdaje věcné 691,878.700 Kč. Výdaje řádné vykazují oproti rozpočtu na r. 1937 vzestup o 18,603.500 Kč a výdaje mimořádné vzestup o 224,834.600 Kč. Osobní výdaje stouply o 8,213.300 Kč a věcné výdaje o 235,224.800 Kč. Zvýšení výdajů jest ovšem do určité míry jen zdánlivé, neboť v r. 1938 preliminují se v rozpočtu i takové výdaje, které v r. 1937 byly přesunuty na výtěžek půjčky obrany státu v celkové částce 163,900.000 Kč. Přihlédneme-li k této skutečnosti, stoupl výdajový rozpočet kap. 13 na r. 1938 proti r. 1937 vlastně jen o 79,538.100 Kč.

Nejvíce stouply výdaje civilního letectví a silnic a mostů, dále podstatněji stouply také výdaje na elektrisaci státu, na plavebnictví, na správu státních budov a na pozemní stavby.

V některých směrech jest úprava rozpočtových cifer důsledkem čl. VI., finančního zákona, což týká se státního příspěvku fondu vodohospodářskému a úvěru na elektrisaci venkova.

Příjmy kap. 13 na r. 1938 stouply oproti r. 1937 o 8,426.200 Kč a činí 101,405.300 Kč.

Zpravodaj ve svém referátě obšírně pojednal i o rozpočtu podniku "Státní báňské a hutnické závody" a reagoval zevrubně zejména na některé námitky pronášené proti provozu závodů pasivních. Po stránce všeobecné uvedl v podstatě toto:

Rozpočet podniku "Státní báňské a hutnické závody" na r. 1938 vykazuje hrubé příjmy v částce 785,380.300 Kč a hrubé výdaje v částce 725,626.100 Kč, činí tudíž preliminovaný provozní zisk 59,754.200 Kč, jenž jest o 954.200 Kč vyšší než preliminovaný provozní zisk na r. 1937.

Celý tento provozní zisk - po srážce splátek investičních dluhů v částce 1,152.400 Kč - má býti odveden státní pokladně. Investiční rozpočet (investice pravé) činí 35,092.500 Kč, jest tedy o 2,007.500 Kč nižší než rozpočet pravých investic v r. 1937, a má býti hrazen z vlastních prostředků podniku. Vedle pravých investic jsou v rozpočtu i t. zv. obnovy ve výši 18,000.000 Kč (v r. 1937 jen 15,000.000 Kč), které dlužno rovněž hraditi z vlastních prostředků podniku.

V debatě, která se konala zároveň s debatou o rozpočtu ministerstev zemědělství a obchodu, promluvilo vedle zprávy zpravodajovy celkem 12 řečníků, z nichž většina dotkla se i otázek spadajících do oboru resortu veřejných prací. Podle jednotlivých odvětví největšímu zájmu těšily se otázky silniční, zejména otázka inkamerace autonomních silnic, dále elektrisace státu, zejména otázka cen elektrického proudu a elektrisace venkova. Několik řečníků pojednalo i o zadávacím řízení a o vydání nového zadávacího řádu. Dotčena byla také otázka regulace řeky Váhu, požadováno bylo lepší dotování státního geologického ústavu. Také byly zmíněny některé otázky personální. Pokud jde o státní báňské a hutnické závody bylo zmíněno v debatě o stavbách na státním dole "President Masaryk" v Břešťanech u Biliny.

Na konec debaty ujal se slova ministr veřejných prací, který nejprve poukázal na obsah svého exposé předneseného v technicko-dopravním výboru senátu dne 20. října 1937, v němž byl rozvinut program nejdůležitějších oborů resortu veřejných prací, a to pozemních staveb, vodního hospodářství, silnic a mostů, civilního letectví a strojní a elektrotechnické služby, zejména elektrisace státu. Obsah tohoto exposé ministr krátce resumoval. Dále rozvedl ministr podrobněji otázku využití vodních sil v republice Československé a k doplnění svých vývodů obsažených ve zmíněném exposé z 20. října 1937 podal zevrubný výklad o báňské administrativě a o Státních báňských a hutnických závodech.

V závěru informoval výbor o neštěstí, které se den před tím událo v příbramských dolech a při němž utrpělo úraz několik horníků.

Kapitola 14. Ministerstvo pošt a telegrafů

a ze skupiny II. § 4a Československá pošta a § 4b Poštovní spořitelna.

Zpravodaj sen. Jos. Hubka.

Zpravodaj podrobil věcné kritice všechny tři rozpočty poštovní správy.

Rozpočet ministerstva pošt a telegrafů počítá na rok 1938 s úhrnnou potřebou 13,025.600 Kč, která je proti potřebě, schválené rozpočtem, na rok 1937, vyšší o 152.500 Kč.

Celkové hrubé provozovací těžby podniku Československá pošta jsou rozpočteny částkou 1.345,500.000 Kč, celkové hrubé provozovací náklady pak částkou 1.292,458.400 Kč, počítá se tudíž na rok 1938 se ziskem 53,041.60,0 Kč, který jest proti zisku, preliminovanému v rozpočtu na rok 1937, vyšší o 4,954.800 Kč.

Rozpočet poštovní spořitelny vykazuje preliminovaný zisk 15,428.000 Kč, který je o 583.000 Kč menší než zisk rozpočtený na rok 1937.

Při podrobném rozboru rozpočtu podniku Československá pošta dotkl se zpravodaj otázky odvodu částky 50,525.200 Kč z preliminovaného konečného přebytku státní pokladně, při čemž s úhradou investic do výše 41,940.000 Kč se podnik Československá pošta " odkazuje na úvěr.

Vyslovil pak dík ministru pošt a telegrafů za zásah, kterým bude v roce 1.938 odstraněna kategorie neplně zaměstnaných poštovních pomocníků a značně zlepšeny platy neplně zaměstnaných poštovních poslů, a přimlouval se za úplné odstranění také této kategorie poštovních zaměstnanců.

Zdůraznil také nutnost nové normalisace a systemisace služebních míst v ministerstvu pošt a telegrafů.

Ke konci svého referátu vyslovil zpravodaj uznání za péči, která byla věnována v ministerstvu pošt a telegrafů jednotlivým připomínkám, které zpravodaj přednesl při loňském projednávání rozpočtu.

V debatě, která následovala, dotkli se řečníci poštovního resortu zejména v otázce postupné automatisace telefonního provozu na venkově, organisace německého vysílání z nového rozhlasového vysilače u Mělníka, zastoupení německého živlu v poštovních službách a j.

Ministr pošt a telegrafů poděkoval zpravodajovi za obšírný referát a příznivé posouzení rozpočtových návrhů poštovního resortu a odpověděl na většinu námětů a připomínek přednesených jak zpravodajem, tak i ostatními řečníky.

Kapitola 15. Ministerstvo železnic

a ze skupiny II. § 5. Československé státní dráhy.

Zpravodaj sen. Alois Kříž.

Návrh rozpočtu ministerstva železnic zůstává co do své úpravy nezměněn. Celkové výdaje tohoto rozpočtu na rok 1938 jsou preliminovány částkou 26,377.500 Kč, jsou tudíž. vyšší proti rozpočtu na rok 1937 o 3,779.600 Kč. Toto zvýšení vyplývá z vyšší potřeby na osobní výdaje o částku 3,646.000 Kč a z vyšší potřeby na věcné výdaje o částku 133.600 Kč.

Také úprava návrhu rozpočtu podniku "Československé státní dráhy" na rok 1938 zůstává celkem stejná jako v předcházejícím roce.

Jeho celkové náklady jsou rozpočteny částkou	171,087.400 Kč
a celkové těžby částkou	4.023,875.400 Kč
z čehož vyplývá bilanční ztráta	147,212.000 Kč
Návrh rozpočtu na rok 1938 preliminuje proti rozpočtu na rok 1937 větší náklady o	107,091.900 Kč
a celkové těžby větší o	544,464.300 Kč
takže očekávaná bilanční ztráta v r. 1938 je menší o	437,372.400 Kč

než ztráta, se kterou počítal podnikový rozpočet na r. 1937.

Uvedená ztráta má býti hrazena podle návrhu finančního zákona celá státní pokladnou.

Potřeba na náklady zakládací (investice pravé) je preliminována ve výši 1.063,784.900 Kč, t. j. o 321,215.900 Kč výše, než táž potřeba na rok 1937. Úhrada těchto investičních nákladů má býti zajištěna podle čl. XXIX návrhu finančního zákona úvěrovými operacemi.

Návrh rozpočtu obnovy (investic nepravých) na rok 1938 vykazuje celkovou potřebu 464,353.500 Kč, t. j. o 128,980.200 Kč větší, než v roce 1937. Úhrada této potřeby je zajištěna v prostředcích odpisového účtu.

Členům rozpočtového výboru byl rozdán text výkladu ministra železnic k rozpočtovým návrhům resortu železničního na rok 1938.

Ministr železnic v tomto písemném výkladu zmínil se především o okolnostech, které budí zvýšený zájem nejen kruhů parlamentních, nýbrž i široké veřejnosti na hospodaření státního železničního podniku; je to zejména významná národohospodářská funkce čsl. státních drah a jejich vliv v činnosti investiční, na výrobu a konečně i na oblast spotřební, ve které projevují se nejen bezprostředně rozsáhlým personálním aparátem podnikovým, nýbrž i nepřímo v odrazu, který se přenáší v jejich hospodářské oblasti tak rozsáhlé a rozmanitě utvářené.

Ministr železnic konstatuje, že příznivý vývoj hospodářství tohoto podniku, který započal v roce 1936, potrval také v roce 1937, a to v míře tak stupňované, že lze očekávati výsledky tohoto roku daleko příznivější, než s jakými počítá rozpočet. Ministr podotýká, že vedle zesíleného zbrojení, které vyvolává stále ještě neuklidněná situace mezinárodní, jest to zvláště všeobecné oživení hospodářského života, jemuž lze vděčiti za zlepšení příjmů ČSD.

Ministr vyslovuje naději, že příznivý průběh hospodářského vývoje potrvá i v roce budoucím.

Počítá-li rozpočet ČSD na rok 1938 přes to ještě se schodkem okrouhle 147 mil. Kč, jest důvodem toho jednak snížení srážek z platů zaměstnanců, jednak také vzestup cenový, který bylo nutno v rozpočtu respektovati, a konečně skutečnost, že částka přepravní daně,, ponechaná státnímu železničnímu podniku, byla proti předcházejícímu roku snížena o 100 mil. Kč.

Ministr pojednává dále o problému, jak uvésti v soulad stav personálu, kterým nyní železniční podnik disponuje, s vyšším výkonem; který si vynucuje vzestup dopravy, a dále o jednání se zástupci personálu o tomto problému, při čemž poznamenává, že finanční náklady na tato opatření se strany podniku musí býti úměrné únosnosti podnikového hospodářství a státní pokladny. Dále pojednává o dalších úkolech ČSD zejména o nutnosti vypořádati se jednou i s otázkou poshověných schodků soukromých drah a dráhy Košicko-Bohumínské, které dosud podle čl. III. finančního zákona jsou zálohově hrazeny ze státní pokladny.

Ministr připomíná, že novými železničními investicemi vzrůstá služba odpisová, služba úroková a že také provádění investic v zájmu veřejném přináší značné finanční zatížení podniku ČSD.

Ministr zmiňuje se dále o úkolech a prohloubení železniční statistiky a o pokračujících pracích na reformě nákladního tarifu, kterou by rád uskutečnil pokud možno již v roce 1939.

Ministr upozorňuje dále na zajímavý poznatek, že i při tak vysokém přepravním výkonu v roce 1937, jenž zůstává pouze o 3% za přepravním výkonem, vyjádřeným v hrubých tunových kilometrech roku 1929, vykazují přepravní příjmy ČSD nepříznivou diferenci proti přepravním příjmům uvedeného roku o okrouhle 28%, což představuje rozdíl ve výši asi 450 mil. Kč a praví, že podrobná analysa vede k tomu, že tento rozdíl vzniká vysokou konkurencí soukromé silniční automobilové dopravy a různými tarifními úlevami jak v dopravě osobní, tak i v přepravě nákladní, které byly provedeny v dobách krise. Tato disparita jest znamením, že transportní význam železnic podstatně se změnil. Jejich monopolní postavení bylo oslabeno a železnice budou puzeny stále více k nové orientaci, aby uchránily svou hospodářskou posici.

Ministr připomíná, že rozpočtové návrhy železničního resortu jsou sdělány opatrně, jak to ukládá dnešní stále ještě nejistá doba. Proto také bude nutno, neuvolňovati výdajové hospodářství hned již na začátku roku v tom rozsahu, jak by to rozpočtový návrh umožňoval, nýbrž přizpůsobovati je zavedenou soustavou disponibilních a trvalých úvěrových záloh vývoji hospodářské situace, jak se bude projevovati přepravním výkonem a přepravními příjmy.

Na konci svého výkladu podává ministr podrobnější vysvětlení o zamýšlené koupi trati Liberec-státní hranice, úseku dráhy Liberec-Žitava, která byla vybudována saskou železniční správou podle mezistátní dohody z 24. dubna 1853, sjednané mezi býv. státní správou rakouskou a státní správou saskou.

Smlouvou, sjednanou mezi Československou republikou a Německou říší dne 25. července 1931, ústavně schválenou podle § 54 ústavní listiny Stálým výborem Národního shromáždění dne 6. června 1935 a ratifikovanou dne 10. února 1937, bylo ujednáno, že trať Liberec-státní hranice bude prodána Československé republice a že o tom bude sjednána zvláštní smlouva.

Před dojednáním uvedené mezistátní smlouvy byla dohodnuta kupní cena částkou 5,750.000 říšských marek. Kupní smlouvou, která má býti nyní sjednána mezi železničními správami obou států, nabude Československý stát trati o celkové délce 22'2 km, na níž jest kromě Liberce celkem 5 stanic a 1 zastávka, z nichž stanice Hrádek n. Nisou má se státi stanicí přechodovou, v které bude také obstarávána celní služba, jež doposud je obstarávána v Liberci.

Dne 2. prosince 1937 bylo zahájeno s ředitelem německé říšské dráhy za účasti zástupců říšského a pruského ministerstva dopravy a ředitelství říšské dráhy v Drážďanech jednání o kupní smlouvě, v němž bude v brzké době pokračováno.

Před zahájením podrobné debaty přednesl speciální zpravodaj bližší výklad rozpočtových návrhů železničního resortu a odůvodnil zevrubněji jednak větší potřebu prelimináře výdajového, jednak očekávané větší těžby prelimináře příjmového. Poukázal na rozsáhlou investiční činnost státní železniční správy a uvedl zejména, že náklady na stavbu nových drah od roku 1920 do konce roku 1937 dostoupí celkem částky 1.340 mil. Kč, z čehož na stavbu nových drah na Slovensku bude vydáno asi 1.164 mil. Kč. Upozornil na skutečnost, že železniční investice přinášejí celému hospodářskému životu prospěch, neboť působí, příznivě svým velkým finančním dosahem na celé výrobní podnikání, a uvedl, že na železničních pracích investičních jest zaměstnáno i značné množství dělníků soukromých podnikatelských firem.

Zpravodaj zmínil se dále o snadnějším zdolání letošní podzimní kampaně jednak tím, že železniční správa učinila zavčas opatření, aby železniční zaměstnanci zásobili se uhlím ještě v měsících letních, jednak tím, že i zvláště průmyslové podniky potřebující velké zásoby uhlí, vyhověly výzvě státní železniční správy a zásobily se uhlím rovněž ještě před započetím řepné podzimní kampaně.

Zpravodaj pojednal pak o chystané velké reformě nákladního tarifu, zmínil se o úspěšné činnosti čsl. dopravní a cestovní kanceláře "ČEDOK", upozornil na příznivější vývoj pensijního zatížení ČSD, který nastal již v roce 1937 a s jehož dalším zlepšením počítá i návrh rozpočtu na rok 1938, a konečně pojednal zevrubně o poměru automobilového silničního provozu železničního k soukromé automobilové dopravě silniční, jakož i o jeho finančních výsledcích.

V podrobné debatě, která se rozvinula po výkladu zpravodajově, přednesli někteří řečníci řadu různých připomínek a přání, týkajících se nejrůznějších otázek železničního podnikového hospodářství, a to jak povahy personální, tak i technicko-dopravní a komerční.

Ke konci podrobné debaty sdělil ministr sociální péče v zastoupení ministra železnic, že všechny přednesené náměty a připomínky budou železniční správou podrobeny pečlivé úvaze a budou zodpověděny písemně.