(¹) Jest zakázáno:

a) stříleti na spárkatou zvěř broky, běhounky (posty) a sekaným olovem nebo používati při střelbě na ni dutinek s okrajovým zápalem nebo dutinek kratších 40 mm, i když jde o ránu dostřelnou,

b) používati zradidel za účelem lovu, vyjímajíc lov lišek,

c) používati při nadhánění a složení zvěře umělých zdrojů světelných,

d) vyháněti spárkatou zvěř s polí za účelem lovu pomocí zvonků, chřestidel a pod.,

e) nadháněti zvěř při měsíčním světle za účelem lovu a loviti zvěř (kromě zvěře černé, tetřevů, tetřívků a sluk) za noci, t. j. hodinu po západu slunce až do hodiny před východem slunce,

f) loviti zvěř z letadel nebo z motorových vozidel,

g) stříleti spárkatou zvěř v době nouze ve vzdálenosti 200 m od krmelců a solisk a dropy v době náledí,

h) lákati zvěř užitkovou v době zimní krmivem do budov, dvorů nebo zahrad, aby tam byla lovena, kromě případu uvedeného v odstavci 3,

ch) vykonávati myslivost způsobem, jímž se zvěř zbytečně trýzní,

i) klásti samostříly,

j) chytati zvěř do ok nebo na lep,

k) používati lapacích zařízení, jimiž se zvěř nechytí živá a nezraněná, jakož i lapacích zařízení umístěných na kůlech, stromech nebo jiných vyvýšených předmětech a vyvýšeninách půdy s výjimkou košů, do kterých se jestřáb a jiní dravci chytají živí, a s výjimkou používání talířových želez k lapání lišek, dal-li k tomu výjimečně povolení okresní národní výbor,

l) usmrcovati zvěř plynem a tráviti zvěř jedem. Myslivecký hospodář a myslivecký hajný mohou však, dodrží-li předpisy o použití jedů, tráviti vrány nebo straky fosforovým těstem v uzavřených vejcích nebo v jiných návnadách a s povolením okresního národního výboru lišky jedem,

m) od začátku května až do skončení sklizně bez zvláštního svolení majitele plodin na obdělaných a zejména na osetých polích a ve vinicích loviti nebo honiti. Tento zákaz nevztahuje se na louky, pole, na nichž se pěstují pícniny, kromě jetelin na semeno, nebo řepa, kukuřice, zelí nebo brambory, a vůbec na řádkové osetí s menšími mezerami,

n) loviti na místech, na kterých by výkon práva myslivosti rušil veřejný klid, pořádek nebo bezpečnost, nebo ohrožoval život lidí,

o) vystříleti užitkovou zvěř, zejména v posledním roce pachtu,

p) používati psů, kromě psů nízkonohých, ke štvaní zvěře,

q) stříleti zvěř užitkovou na čekané v obvodu 150 m od hranic honitby,

r) odstřelovati bažanty ve vzdálenosti 150 m od obvodu (§ 24, odst. 3) cizí, okresním národním výborem po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty uznané bažantnice.

(²) Výkon práva myslivosti na pozemcích sloužících vojenským účelům nebo důležitých pro obranu státu a v okolí těchto pozemků bude omezen nebo vyloučen ministerstvem zemědělství v dohodě s ministerstvem národní obrany.

(³) Chytati zvěř, kromě králíků a škodné zvěře, lze jen s povolením okresního národního výboru, a to k účelům chovným.

(¹) Od 16. dne doby hájení až do jejího skončení nesmí se, kromě výjimek uvedených v odstavcích 2, 6 a 10, zvěř užitková, pro kterou je stanovena doba hájení v § 24, ani živá, ani mrtvá, ani v celku, ani v částech, v obchodech, na trzích, v hostincích nebo jakkoliv jinak k prodeji nabízeti, prodávati nebo vůbec uváděti do oběhu a dopravovati.

(²) Zvěř, zvěřinu nebo vejce pernaté zvěře získané v honitbě smí uvésti do oběhu jen myslivecký hospodář a osoby, které podle živnostenského oprávnění s tímto zbožím obchodují. Při tom zůstávají předpisy veterinárně-zdravotní a o potravinách nedotčeny. Myslivecký hospodář musí vésti časově správné záznamy o tom, kdy, komu a jaké množství a které zvěře (zvěřiny) nebo vajec pernaté zvěře přenechal.

(³) Byla-li jakákoliv zvěř ulovena v oborách nebo povolil-li příslušný úřad mimořádně podle platných předpisů nebo nařídil-li lov určitého druhu zvěře užitkové v době hájení, lze takovou zvěř nebo zvěřinu mimo honitbu, kde byla ulovena, nabízeti k prodeji, prodávati nebo dopravovati jen s dodacím lístkem pro zvěr (zvěřinu), který potvrdí okresní národní výbor.

(⁴) Jde-li však o zvěř spárkatou nebo zvěřinu nebo o její části (kromě hlavy, krku, běhů, žeber, břišních částí a vnitřností), nebo o vejce pernaté zvěře, možno toto zboží dopravovati mimo honitbu, kde byla ulovena, jen s dodacím lístkem pro zvěř (zvěřinu).

(⁵) Dodací lístek vydá myslivecký hospodář nebo jeho zmocněnec. V dodacím lístku jest uvésti honitbu, obec, sídlo příslušného okresního národního výboru, počet (množství), druh, pohlaví zvěře, běžné číslo dodacího lístku a datum jeho vydání; dodací lístek budiž čitelně podepsán tím, kdo jej vydal.

(⁶) Pokud je u některého druhu zvěře rozdílná doba hájení pro různá pohlaví, smí býti zvěřina k prodeji nabízena nebo vůbec do oběhu uváděna jen tehdy, lze-li bezpečně určiti pohlaví kusu.

(⁷) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí též o užitkové zvěři a zvěřině dovezené z ciziny, při čemž je rozhodující doba hájení, platná v místě, kam jest zásilka určena, a potvrzení celního úřadu nahrazuje dodací lístek.

(⁸) Myslivecký hospodář nepotřebuje pro zvěřinu ze své honitby dodací lístek, musí se však vykázati potvrzením okresního národního výboru o tom, že jest mysliveckým hospodářem.

(⁹) Osoby, které zvěř (zvěřinu) při provozu živnosti spotřebují nebo ji prodávají (obchody se zvěří, řeznictví, hostince a jídelny a pod.), mohou jakoukoliv zvěř, zvěřinu a její části převzíti nebo dopravovati jen s dodacím lístkem a musí vésti časově správné obchodní knihy o zvěři, do nichž zapíší každé získání a upotřebení zvěřiny (po případě části zvěřiny) nejpozději do 24 hodin po jejím obdržení, upotřebení nebo prodeji.

(¹⁰) Zvěřinu, po případě i části zvěřiny zvěře spárkaté, která byla ulovena v zákonné době lovu nebo podle zvláštního úředního povolení nebo nařízení v době hájení a má býti v době hájení uložena v obchodech, chladírnách nebo mrazírnách, jest majitel povinen ohlásiti příslušnému místnímu národnímu výboru, a to tak, aby nejdéle do 15 dnů po uplynutí zákonné doby lovu nebo, jde-li o zvěř ulovenou v době hájení, ode dne jejího ulovení mohl místní národní výbor úředně zjistiti její druh a počet, po případě i váhu, a zvěřinu úředně označiti.

(¹¹) Dodací lístek pro zvěř (zvěřinu) a knihu o zvěři jest kdykoliv na vyzvání příslušných úředních orgánů předložiti.

(¹²) Ministerstvo zemědělství, na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy, vydá vzory dodacích lístků a knih o zvěři a může zavésti i listy o původu zvěře a plomby pro zvěr.

(¹³) Pokud jest dopravována zvěř (zvěřina) bez dodacího lístku, ač podle ustanovení tohoto paragrafu jest to předepsáno, bude zvěř (zvěřina) prohlášena za propadlou ve prospěch státu.

(¹) Myslivecký hospodář (§ 21, odst. 1) jest povinen hraditi:

a) škodu, kterou v honitbě na zemědělských pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo na lesních porostech způsobí sám, jeho personál nebo jeho lovečtí hosté nebo lovečtí psi jeho nebo jmenovaných osob (škoda způsobená výkonem práva myslivosti),

b) škodu, kterou v honitbě na zemědělských pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo na lesních porostech způsobí užitková zvěř a zvěř černá (škoda způsobená zvěří).

(²) Je-li více osob povinných podle odstavce 1, ručí všechny, je-li pachtýřem honitby myslivecká společnost, všichni její členové, a využívá-li honitbu honební společenstvo na vlastní účet, všichni jeho členové rukou společnou a nerozdílnou za náhradu škod způsobených výkonem práva myslivosti a zvěří.

(³) Škody způsobené na zemědělských pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech zvířaty, která nejsou užitkovou zvěří a unikla z obor, jest povinen hraditi myslivecký hospodář obory, ledaže by prokázal, že vyběhnutí zvěře z obory bylo umožněno poškozením oplocení obory vyšší mocí nebo osobou, za niž podle všeobecných předpisů neručí.

(⁴) Kdo jest povinen hraditi škody způsobené výkonem práva myslivosti, jest oprávněn domáhati se pořadem práva náhrady na tom, kdo škodu přímo zavinil.

(¹) Držitel pozemku jest oprávněn zabezpečiti jej proti vnikání zvěře, avšak učiněná opatření nesmějí býti zařízena na chytání zvěře a musí býti upravena tak, aby se zvěř nemohla jimi poraniti. Přitom jest tam, kde je nebezpečí záplavy, učiniti vhodná opatření, aby se zvěř mohla zachrániti, kdyby voda vystoupila.

(²) Držitel pozemku je též oprávněn zvěř od svých pozemků dáti odháněti hlídači k tomu ustanovenými, postavením plašidel, nočními ohni, hlukem a pod. Zvěř však nesmí plašiti v době, kdy mu je známo, že myslivecký hospodář jest přítomen v honitbě, aby zvěř lovil.

(³) Myslivecký hospodář jest oprávněn chrániti polní a lesní plodiny též ohradami nebo jinými opatřeními proti poškozování zvěří, pokud se tímto neomezuje užívání pozemků. Myslivecký hospodář jest však i v tomto případě povinen hraditi škodu zvěří způsobenou, nedokáže-li že účel oněch opatření byl zmařen vinou poškozeného.

(⁴) Držitel vinné révy jest povinen opatřiti ji na zimu proti škodám působeným zvěří obvyklým ochranným opatřením, jako přihrnutím hlíny k hlavám, ochranným nátěrem a pod.

(⁵) Škody způsobené zvěří na pozemcích nehonebních, na vinné révě neošetřené podle odstavce 4, dále v neoplocených zahradách ovocných, zelinářských nebo květinových, školkách, stromořadích nebo na stromcích po různu rostoucích nebo na pozemcích s vysokocennými plodinami se nenahrazují a jejich majitel je má sám zabezpečiti proti škodám zvěře. O tom, která plodina je vysokocenná, rozhoduje v pochybných případech okresní národní výbor, po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty.

(⁶) Škody zvěří způsobené na plodinách dozrálých ke sklizni nebo již sklizených, avšak ještě s pole neodvezených, netřeba hraditi, když se buď dokáže, že v době, kdy škoda byla způsobena, plodiny při řádném hospodářství již mohly nebo měly býti odvezeny, anebo, jde-li o plodiny, které také venku mohou býti uschovány, že nebyla učiněna opatření, jimiž se obvykle chránívají při řádném hospodářství plodiny toho druhu proti škodám působeným zvěří.

(⁷) Byla-li škoda na obilí nebo jiných plodinách, jichž plná cena se dá zjistit teprve v době sklizně, způsobena výkonem práva myslivosti nebo zvěří před touto dobou, nutno ji hraditi v té míře, v jaké se jeví v době sklizně. V tomto případě budiž od skutečné škody, kterou poškozený utrpěl na plodinách svých pozemků, odečten náklad, který by poškozený byl musel nésti až do sklizení plodiny. Kdyby podle pravidel řádného hospodářství bylo bývalo možno utrpěnou škodu ještě v témže roce odčiniti nebo zmenšiti novou setbou, budiž na to při odhadu vzat zřetel.

(¹) Nedojde-li mezi poškozeným a mysliveckým hospodářem k dohodě o náhradě škod způsobených výkonem práva myslivosti nebo zvěří, rozhoduje rozhodčí soud, který se skládá z předsedy nebo jeho náměstka a ze dvou rozhodčích, z nichž jmenuje jednoho poškozený a druhého myslivecký hospodář. Náměstek předsedy nastoupí, byl-li předseda odmítnut jako člen rozhodčího soudu, nebo není-li mu možno pro nemoc nebo z jiných důvodů své povinnosti dostáti.

(²) Předsedu, jakož i jeho náměstka jmenuje na dobu šesti let pro jednu nebo několik sousedících honiteb okresní národní výbor z terna, navrženého honebním výborem (honebními výbory) po slyšení příslušného Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty. Předsedou a jeho náměstkem smějí býti jmenovány jen osoby bezúhonné a nestranné, kterým jsou dostatečně známy poměry zemědělské a lesní a myslivost v obvodu, pro který jsou ustanoveny.

(³) Předseda a jeho náměstek slíbí po svém jmenování do rukou předsedy okresního národního výboru, že budou svědomitě a nestranně vykonávati svoji funkci. Jména a bydliště ustanovených předsedů a náměstků oznámí okresní národní výbor honebním výborům a mysliveckým hospodářům a vyhlásí je v obcích, pro jejichž honitbu byli ustanoveni.

(⁴) Okresní národní výbor zbaví předsedu nebo jeho náměstka funkce, objeví-li se, že nevyhovují některé z podmínek uvedených v odstavci 2, větě druhé, nebo poruší-li povinnosti uvedené v odstavci 3, větě prvé.

(¹) Bydlí-li myslivecký hospodář mimo obec, pro jejíž obvod je předseda rozhodčího soudu určen, má si ustanoviti zástupce, bydlícího v tomto obvodě, jenž by zaň přijímal doručení a i jinak ho zastupoval v jednání u rozhodčího soudu, a oznámiti jeho jméno a bydliště předsedovi rozhodčího soudu. Neučiní-li tak myslivecký hospodář ve lhůtě dané mu okresním národním výborem na návrh předsedy rozhodčího soudu, jmenuje okresní národní výbor na návrh předsedy zástupce sám a oznámí jeho jmenování jak mysliveckému hospodáři, tak i předsedovi rozhodčího soudu.

(²) Osoba jmenovaná podle odstavce 1 zastupuje mysliveckého hospodáře při rozhodčím soudu tak dlouho, dokud si myslivecký hospodář neustanoví a předsedovi soudu neoznámí jiného zástupce.

(¹) Poškozený má oznámiti předsedovi rozhodčího soudu způsobenou škodu a číselně určený požadavek na její náhradu do 8 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, jinak pozbývá nároku na náhradu. V případech uvedených v § 41, odst. 7 není nutno udávati číselně určený požadavek na náhradu škody a může se tak učiniti až po opětném zakročení podle § 45, odst. 3. Předseda rozhodčího soudu má bez prodlení písemně uvědomiti mysliveckého hospodáře o ohlášeném požadavku a zároveň ho, jakož i poškozeného, vyzvati k pokusu o smír. Nezdaří-li se pokus o smír, má předseda rozhodčího soudu ihned vyzvati mysliveckého hospodáře i poškozeného, jimž současně sdělí místo a dobu jednání, aby vyslali po jednom rozhodčím do rozhodčího soudu. Není třeba, aby tito rozhodčí byli předsedovi rozhodčího soudu dříve oznámeni, postačí, dostaví-li se k jednání řádně legitimováni. Strany mají právo býti při jednání přítomny, jejich nepřítomnost však jednání nepřekáží.

(²) Opomene-li některá strana vyslati rozhodčího k rozhodčímu soudu, nebo není-li tento dostatečně legitimován, nebo byl-li jako člen rozhodčího soudu odmítnut a není-li ihned jiný rozhodčí jmenován, který by mohl býti bez průtahu přibrán k jednání, má předseda rozhodčího soudu jmenovati jiného rozhodčího.

(³) Předseda (náměstek) a rozhodčí může býti odmítnut z těch důvodů, které opravňují odmítnutí soudce. Strana, která stanoví rozhodčího sama, jest oprávněna odmítnouti ho pouze tehdy, vznikl-li důvod k odmítnutí, nebo zví-li strana o něm, až po tom, kdy rozhodčího jmenovala.

(⁴) O odmítnutí předsedy (náměstka) rozhodne okresní národní výbor; o odmítnutí rozhodčího rozhodne předseda (náměstek).

(⁵) Rozhodčí, kteří nesplnili závazky přijetím své funkce převzaté, nebo nesplní-li je včas, ručí podle ustanovení civilních řádů soudních.

(¹) Řízení před rozhodčím soudem třeba provésti pokud možno rychle a tak, aby byly zamezeny zbytečné náklady.

(²) Předseda se má nejprve pokusiti o smír mezi stranami. Nezdaří-li se pokus o smír, má se rozhodčí soud po vykonaném místním šetření především přesvědčiti o tom:

a) stala-li se škoda skutečně zvěří nebo výkonem práva myslivosti, a

b) v jaké míře jsou s odborného stanoviska odůvodněny údaje stran o skutečnostech majících vliv na nárok na náhradu škody.

(³) Rozhodčí soud rozhodne v mezích návrhů stran podle volného uvážení, pečlivě přihlížeje k výsledkům veškerého jednání a provedeného šetření. Nelze-li toho času zjistiti výši škody, rozhodne se jen o nároku na náhradu škody a o nákladech.

(⁴) V případech, kde se podle výroku rozhodčího soudu musí vyčkati doby žní, aby škoda mohla býti zjištěna, má poškozený včas navrhnouti provedení dalšího jednání ještě před počátkem žní. Jinak zanikne nárok na náhradu škody. Předseda vyzve strany, aby vyslaly do dalšího jednání rozhodčího soudu rozhodčí, kteří zasedali při prvém jednání.

(¹) Náklady, které vzejdou straně z její vlastní účasti, jakož i snad z účasti jejího právního zástupce, a náklady, které vzejdou z účasti rozhodčího, ať již do rozhodčího soudu byl vyzván stranou nebo místo ní povolán předsedou rozhodčího soudu, nesou strany samy.

(²) O nákladech, jež vzejdou sepsáním zápisu, sepsáním a doručením výroku rozhodčího a účastí předsedy, platí toto:

a) nebyla-li náhrada škody přiřknuta nebo je-li přiřknuta náhrada škody stejná nebo menší, než částka žalovaným při pokusu o smír nabízená, má platiti náklady žalobce;

b) je-li přiřknuta náhrada větší než částka žalovaným nabízená, má náklady platiti žalovaný.

(¹) O jednání rozhodčího soudu sepíše se zápis, v němž jest uvésti jména a bydliště členů rozhodčího soudu, jména a bydliště přítomných stran, jakož i krátce návrhy stran, výsledek místního šetření, místo, čas a průběh jednání a výrok rozhodčího soudu, po případě i návrhy jednotlivých jeho členů. Zápis podepíší všichni přítomní rozhodčí a přítomní účastníci. Předseda uschová zápis a předloží jej na požádání okresnímu národnímu výboru, jakož i řádnému soudu.

(²) Stranám budiž vyhotovení rozhodčího výroku, neobdrží-li jeho opisy osobně u rozhodčího soudu, doručeno poštou doporučeně se zpátečním lístkem. Prvopis rozhodčího výroku jest opatřiti udáním dne, kdy byl výrok učiněn, a musí býti podepsán všemi rozhodčími.

(³) Rozhodčímu výroku mohou strany odporovati jedině žalobou o bezúčinnost. O této žalobě a důvodech bezúčinnosti rozhodčího výroku platí přiměřeně ustanovení civilních řádů soudních. Pro žalobu je výlučně příslušný okresní soud, v jehož obvodě byla škoda způsobena. Bude-li rozhodčí výrok pravoplatně zrušen, lze nárok na náhradu škody uplatniti jen pořadem práva u soudu jmenovaného v předchozí větě.

(⁴) Náhrada škody a nákladů, stanovená rozhodčím výrokem budiž zaplacena do 15 dnů po dni, kdy strana obdržela výrok rozhodčí, nebyla-li podána žaloba o bezúčinnost výroku.

(⁵) Smír uzavřený u rozhodčích soudů, jakož i rozhodčí výrok, jsou exekučním titulem vykonatelným soudní exekucí.

(⁶) Ministerstvo zemědělství vydá, na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy, po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty vzorce pro jednání rozhodčího soudu a směrnice pro vypočítávání náhrad škody a nákladů.

(¹) Kdo zasáhne do cizího práva myslivosti tím, že zvěř loví nebo si ji přivlastní, anebo zničí, poškodí nebo si přivlastní věc, na kterou se vztahuje právo myslivosti, bude potrestán soudem pro přestupek vězením nebo tuhým vězením do šesti měsíců.

(²) Čin uvedený v odstavci 1 se stíhá na návrh poškozeného, byl-li spáchán příslušníkem jeho domácnosti. Upuštění od návrhu proti jednomu z pachatelů netýká se pachatelů ostatních.

Byl-li čin spáchán na zvěři v oboře nebo za doby noční, za doby hájení, s použitím ok nebo jiným nemysliveckým způsobem, nebo převyšuje-li škoda, k níž směřoval vinníkův úmysl, 500 Kčs, bude vinník potrestán pro přečin tuhým vězením od tří měsíců do tří let.

Pro zločin bude vinník potrestán:

a) dopustil-li se činu, byv již dvakrát pro pytláctví nebo krádež trestán a od vykonání posledního trestu pro tento čin neuplynula doba delší pěti let, nebo spáchal-li čin se zákeřnou zbraní nebo spáchal-li čin se střelnou zbraní ve společnosti alespoň jednoho spoluvinníka, nebo spáchal-li čin jako myslivecký hajný ke škodě svého mysliveckého hospodáře, nebo převyšuje-li škoda, k níž směřoval vinníkův úmysl, 2.000 Kčs, žalářem od jednoho roku do pěti let;

b) spáchal-li čin ze zvyku nebo takřka po živnostensku nebo užil-li, byv přistižen při pytláctví, proti někomu násilí, aby mohl sám nebo některý ze spoluvinníků dále loviti nebo aby úlovek byl dopraven do bezpečí, nebo převyšuje-li škoda, k níž vinníkův úmysl směřoval, 20.000 Kčs, těžkým žalářem od pěti do deseti let.

Myslivecké náčiní, které vinník vzal k spáchání trestného činu s sebou, nebo kterého při něm užil, jest prohlásiti za propadlé ve prospěch státu, a to i tehdy, jestliže žádnému z vinníků nenáleží. Od vyslovení propadnutí může býti upuštěno, bylo-li věci použito k činu bez zavinění vlastníka.

Kdo ukrývá, na sebe převede nebo zašantročí věc pocházející z pytláctví nebo to, co za ni bylo opatřeno, bude potrestán soudem pro přestupek vězením do šesti měsíců.

(¹) Pro zločin bude vinník potrestán:

a) věděl-li, že věc, která je předmětem jeho činu nebo za kterou bylo opatřeno to, co je předmětem jeho činu, pochází ze zločinu, žalářem od šesti měsíců do jednoho roku;

b) dopustí-li se činu, byv již dvakrát pro podílnictví (ukryvačství) trestán a od vykonání posledního trestu pro tento čin neuplynula doba delší pěti let, nebo dopustí-li se činu takřka po živnostensku, nebo převyšuje-li cena toho, co na sebe převedl, 20.000 Kčs, žalářem od jednoho roku do pěti let.

(²) Dopustí-li se vinník činu trestného podle odstavce 1 při provozování živnosti opětovně, může býti vedle trestu na svobodě vyslovena ztráta živnostenského oprávnění.

Pokus přestupků a přečinů uvedených v předchozích ustanoveních je trestný.

Při odsouzení pro čin trestný podle předchozích ustanovení může býti vyslovena ztráta volebního práva. Jde-li o zločin nebo přečin, může býti v oboru působnosti trestního zákona zák. čl. V/1878 vyslovena ztráta úřadu.

Byl-li čin uvedený v předchozích ustanoveních spáchán ze zištnosti, budiž vedle trestu na svobodě uložen peněžitý trest, jde-li o přestupek, od 20 Kčs do 5.000 Kčs, jde-li o přečin, od 100 Kčs do 25.000 Kčs, a jde-li o zločin, od 5.000 Kčs do 100.000 Kčs.

(¹) Závisí-li trestnost činu nebo trestní sazba podle předchozích ustanovení na výši škody nebo na ceně věci, která byla předmětem činu, rozhoduje úhrnná výše vyplývající ze všech činů, které jsou trestné podle téhož ustanovení zákona a jsou předmětem téhož rozhodování.

(²) Závisí-li trestnost činu nebo trestní sazba podle jiných zákonných ustanovení na předchozím potrestání pro krádež, buď potrestání pro pytláctví posuzováno jako potrestání pro krádež.

(¹) Kdo, byv již dvakrát pravoplatně odsouzen pro zločin pytláctví, má v držbě nebo v úschově myslivecké náčiní nebo si je dá pro sebe uschovati, bude potrestán soudem pro přestupek vězením do šesti měsíců, pokud z okolností není zřejmo, že náčiní není určeno k použití při pytláctví.

(²) Stejně bude potrestán, kdo přijme v úschovu pro jiného myslivecké náčiní nebo je jinému ponechá, ač ví nebo podle okolností může věděti, že náčiní je určeno k použití při pytláctví.

(³) Myslivecké náčiní budiž prohlášeno za propadlé ve prospěch státu, i když vinníku nenáleží.

Kdo s loveckou výzbrojí bez úmyslu pytlačiti neoprávněně vkročí do cizí honitby mimo cesty určené k veřejnému užívání, bude potrestán okresním národním výborem pro přestupek peněžitým trestem do 3.000 Kčs nebo vězením do 28 dnů.