Rozpočet ministerstva výživy na rok 1948 zahrnuje úhradu nutných výdajů spojených s výživou obyvatelstva, řízením výkupu, oběhu, zpracování a spotřeby výrobků původu rostlinného a živočišného, nápojů včetně minerálních vod, koření a náhražek těchto předmětů, pokud slouží lidské výživě, dále výdajů spojených s řízením hospodaření krmivy a plněním ostatních úkolů, uložených ministerstvu výživy dekretem č. 118/1945 Sb. V rámci této činnosti obráží se v rozpočtu ministerstva výživy na rok 1948 úkoly, které ministerstvu výživy jsou uloženy dvouletým hospodářským plánem, zejména v budování moderního potravinářského průmyslu, výstavba mrazíren a chladíren, mlékáren a ostatních zařízení směřujících k zlepšení distribuce v rámci působnosti ministerstva výživy.

O návrhu rozpočtu kap. 13 podali podrobný referát zpravodajové posl. Lindauer a pokud jde o rozpočet povereníctva výživy a zásobovania posl. Levkanič. Zpravodaj Lindauer poukázal na okolnost, že rozpočet ministerstva výživy na rok 1948 je proti rozpočtu na rok 1947 podstatně nižší. Probral jednotlivé úkoly ministerstva, zejména pokud jde o propagaci správné výživy, výzkumnictví, zlepšení distribuce potravin a opatření dostatečné plochy chladírenské a mrazírenské. V té souvislosti pojednali oba zpravodajové o investičním programu v oboru průmyslu výživy, zejména v oboru mlékáren, chladíren a mrazíren. Zdůraznili obtíže vyplývající pro resort ministerstva z katastrofálního sucha.

Po referátu zpravodajů rozvinula se rozprava, do níž zasáhla řada řečníků, a to posl. Turková, Žáčková-Batková, Trojanová-Genyková, Levkanič, Václavů, Horváth a Holub, kteří poukazovali na závady distribučního systému a na nutnost jeho reorganisace. Byla vznesena řada dotazů na ministra výživy a poukázáno na některé konkretní případy nešvarů v distribuci potravin. Někteří řečníci, zejména poslankyně Turková, Trojanová a posl. Horváth se podrobněji zabývali otázkami výkupu a distribuce potravin na Slovensku. Po skončené rozpravě ujal se slova ministr výživy, který se podrobně zabýval problematikou vyživovací situace, vyplývající z následků katastrofálního sucha. Podrobně se zabýval opatřeními, která ministerstvo výživy chystá na zdolání těchto potíží a zdůraznil význam zvýšení dodávek obilí a krmiv ze Svazu sovětských socialistických republik pro zdolání vyživovacích potíží v roce 1947 a 1948. Poté zodpověděl ministr řadu konkretních dotazů jednotlivých poslanců a na některé dotazy vyhradil si písemnou odpověď.

Po ministru výživy ujal se slova pověřenec výživy, který podal podrobný rozbor vyživovací situace na Slovensku.

Po doslovu zpravodajů doporučen návrh rozpočtu ministerstva výživy ke schválení.

Podrobný výklad k jednotlivým výdajům a příjmům rozpočtu kapitoly podali zpravodajové Sajal a Valo.

Rozpočet kapitoly 14 na rok 1948 zahrnuje osobní a věcné výdaje nezbytně nutné k řádnému chodu ministerstva průmyslu, pověřenectva průmyslu a obchodu, báňských úřadů v zemích českých a na Slovensku, Státního geologického ústavu v Praze a v Bratislavě, cejchovních a puncovních úřadů v zemích českých, patentního úřadu v Praze, úřadu na ochranu živnostenského vlastnictví v Bratislavě, technického musea v Košicích, jakož i nově zařazené potřeby Leteckého výzkumného ústavu. Dále jsou zařazeny výdaje určené na obstarávání speciálních resortních úkolů ministerstva průmyslu. Jde o právně závazné příspěvky vyplývající z členství Československé republiky v mezinárodních institucích (Evropská uhelná organisace, Mezinárodní úřad pro míry a váhy, Mezinárodní cínový výbor, Mezinárodní studijní skupina gumy), dále o potřeby na kontrolu řízené výroby, na zvelebování průmyslu a řemesel, na podporu lidové a umělecké výroby a výrobních družstev, na nerostný výzkum půdy a ostatní potřeby v oboru hornictví, jakož i na technické výzkumnictví. Částka preliminovaná na podporu soustavné elekrisace venkova v zemích českých opírá se o ustanovení zákona č. 235/1946 Sb., a jest určena na příspěvky k umožnění staveb elektrovodných zařízení v obcích v rámci dvouletého hospodářského plánu. Jest pamatováno též na podporu staveb rozvodných sítí pro soustavné zásobování plynem v nejnutnější míře.

V preliminovaných příjmech kap. 14 projevují se výrazněji kromě očekávaných příjmů za úřední věstníky a jiné publikace a za prodej zúčtovatelných tiskopisů zejména tyto příjmové položky: báňská dávka z měr a z kutišť, cejchovní a puncovní poplatky, poplatky za zkoušení ručních střelných zbraní a patentové poplatky.

Zpravodajové na základě rozboru jednotlivých rozpočtových potřeb došli k závěru, že rozpočtový návrh kap. 14 na rok 1948 obsahuje jen nutné potřeby k plnění resortních úkolů v nezbytně nutné výši a navrhli, aby předložený návrh byl rozpočtovým výborem schválen.

Po zprávě zpravodajů byla zahájena o kap. 14 debata, v níž promluvilo celkem 8 členů rozpočtového výboru, a to posl. Weberová, Cígler, Deči, Vido, Brukner, Snobl, Jirásek a Skaunic. Byl vznesen požadavek, aby ministerstvo průmyslu urychleně vypracovalo statut hospodářských organisací průmyslu a řemesla a urychlilo reorganisaci hospodářské samosprávy vůbec. Bylo poukázáno též na postup při klasifikaci konfiskátů a při přidělování strojů, na situaci v kamenouhelných dolech na Ostravsku se zřetelem k cenám černého uhlí a na otázky zřizování strojních opraváren s ohledem na zájmy řemeslníků. Další dotazy týkaly se kontrolní služby ministerstva průmyslu a výsledků revisních šetření v některých konkretních případech, některých otázek nákupu textilních surovin, požárů v národních podnicích, jakož i dodacích lhůt československého kovoprůmyslu.

Po provedené rozpravě ujala se slova ministryně průmyslu, která podala výklad k některým zvláště výrazným pracovním úkolům ministerstva průmyslu a jeho podřízených složek, při čemž upozornila na podrobný výklad ministra průmyslu o situaci naší výroby, podaný dne 23. října 1947 v plenu ÚNS. Poté odpověděla na vznesené dotazy a připomínky. Mluvíc o rozpočtu ministerstva průmyslu uvedla, že obsahuje jen po všech stránkách uvážené a s hlediska důsledné úspornosti stanovené potřeby ve výši, která jest plně odůvodněna a nutná, aby resort mohl plniti své důležité úkoly. Jest odhodlána setrvati na linii rozumných úspor, neboť důslednou rozumnou úspornost uplatňovanou na pravém místě pokládá za státní nezbytnost. Ze své účasti na pracech parlamentní kontrolní a úsporné komise získala cennou zkušenost, že nestačí úspory jen nařizovat, nýbrž jest především nutno zjednávat pro ně potřebné předpoklady základními opatřeními ve všech oborech státní správy.

Po výkladu ministryně promluvil pověřenec průmyslu a obchodu, který jednak odpověděl na některé poznámky a dotazy členů rozpočtového výboru vyplynuvší z rozpočtové rozpravy, jednak nastínil zásady, jimiž se chce říditi při správě pověřenectva.

Poté učinil doslov ke kap. 14 zpravodaj Sajal.

Rozpočet ministerstva vnitřního obchodu obsahuje v tit. 1 režii ministerstva a členský příspěvek státu v Mezinárodní unii pro ochranu známek v Bernu. V tit. 2, 3 a 4 obsahuje rozpočet podpůrné prostředky na zvelebování obchodu a živností, na turistický a cestovní ruch a potřebu na kontrolu řízeného oběhu zboží.

Na dvouletý plán je v kap. 15 zařazeno 14,000.000 Kčs. Zpravodaj Krajčír probral ve svém referátu podrobně jednotlivé položky a zdůraznil snížení rozpočtu této kapitoly.

V debatě promluvili posl. Cvinček, Děd, Sedlák, Sajal, Fusek a Smejcová. Zabývali se zejména otázkou distribuce textilního zboží - cestovního, turistického a lázeňského ruchu a důležitostí položek týkajících se Mezinárodního dunajského veletrhu v Bratislavě a položek určených na dvouletý plán, dále položek určených na zvelebování obchodu a živností a pro výchovu a hospodářskou péči o živnostenský dorost. Rovněž podrobili konstruktivní kritice řízené hospodářství oběhu zboží a jeho kontroly.

Ministr vnitřního obchodu odpověděl na dotazy a náměty a konstatoval snížení rozpočtu odůvodněné snahou po úspornosti. V závěrečném projevu zpravodaj, který dopověděl na stanovisko jednotlivých účastníků debaty, doporučil rozpočet kap. 15 ke schválení.

Podrobný referát k rozpočtu podal zpravodaj ing. dr. Stěpán Ješ, který ve svém výkladu promluvil o vývoji a současném stavu našeho zahraničního obchodu a o činnosti ministerstva s přihlédnutím k některým rozpočtovým položkám. V rozpočtu ministerstva zahraničního obchodu je pamatováno jednak na výdaje ústředí, které zahrnují v sobě obvyklou režii úřadu, jednak na výdaje zahraniční služby, t. j. výdaje spojené s vysíláním obchodních přidělenců k československým zastupitelským úřadům v cizině a s vydržováním Československé zásobovací a dopravní společnosti v Londýně. Kromě toho jsou v rozpočtu zahrnuty výdaje, jichž účelem je zvelebení zahraničního obchodu v nejširší možné míře a výdeje na cizinecký ruch.

Po něm přednesl své exposé ministr zahraničního obchodu, který použil projednávání rozpočtu k tomu, aby ukázal na posici zahraničního obchodu v životě našeho státu v dnešních obtížných dobách.

V debatě promluvili poslanci dr. Josko, Jaroš Alois, Krajčír, Sajal a Fusek, kteří mimo jiné vznesli připomínky, resp. dotazy, dotýkající se soustředění dovozu, Československé zásobovací a dopravní společnosti v Londýně po stránce jejího poslání, právní formy a organisace, obchodních přidělenců po stránce jejich rozmístění a jejich kvalifikace, cizineckého ruchu, zejména zřizování nevýdělečných informačních cestovních kanceláří v cizině a zvelebování zahraničního obchodu (propagace, veletrhy).

Některé připomínky, resp. dotazy zodpověděl ministr dr. Ripka ihned, na ostatní dotazy vyhradil si podati zprávu rozpočtovému výboru písemně. Současně požádal rozpočtový výbor, aby schválil rozpočet jeho ministerstva.

V závěru promluvil ještě zpravodaj Ing. dr. Štěpán Ješ, který navrhl schválení rozpočtu.

Zpravodaj této kapitoly dr. Novák v úvodu své zprávy načrtl všeobecnou problematiku nejvyššího úřadu cenového. Tato problematika podle zpravodaje spočívá v tom, že nejvyšší úřad cenový není příslušný pro stanovení všech cen a úkonů a dohledu na ně, poněvadž některé věci již ze zákona jsou vyňaty z jeho pravomoci a že ani pro stanovení ostatních cen a úkonů, které podle zákona do jeho působnosti patří, není jediným orgánem poněvadž cenová politika je řízena jinými orgány, než je nejvyšší úřad cenový, a že konečně tvorba cen je závislá na různých hospodářských skutečnostech, které se vytvářejí nezávisle na nejvyšším úřadě cenovém. Toto je nutno míti na mysli při kritice nejvyššího úřadu cenového.

Po okupaci byla nejvyššímu úřadu cenovému uložena úloha technická, aby provedl převod z jedné hladiny číselné do hladiny druhé, z poměrů rozvrácených do poměrů cenových a mzdových, na nichž by se potom mohl tvořiti další hospodářský život. Vlastní funkce nejvyššího úřadu cenového podle zpravodaje je, aby technicky připravil ceny, aby je upravil tak, aby byly v souladu se zájmy i výroby i distribuce i konsumenta, ale i státu, aby sledoval celkový vývoj cen a kontroloval je.

Zpravodaj zabýval se obsáhle otázkou tvorby cen statků a úkonů. Zvýšením výrobnosti, řekl, uplatněním hospodárnosti ve výrobě, spoluprací s ostatními orgány, zúčastněnými na tvorbě cen, získáme předpoklady správné cenové politiky a umožníme zdařilou funkci nejvyššího úřadu cenového.

Nakonec doporučoval zpravodaj, aby návrh rozpočtu nejvyššího úřadu cenového, který je nižší než v roce minulém, byl v navržené výši schválen.

Rozpravy se zúčastnilo 5 řečníků, a to posl. Sajal, Levkanič, Smejcová, Děd a Sedlák, z nichž všichni zdůrazňovali, že předpoklady správné cenové politiky vytvoří jen zvýšená výrobnost, která zajistí dostatečné množství všeho druhu, lepší organisace výroby a distribuce, spolupráce se zájmovými hospodářskými organisacemi a pod.

Po skončení rozpravy ujal se slova předseda nejvyššího úřadu cenového dr. Maur. který odpověděl na některé nejdůležitější dotazy a doporučil výboru návrh rozpočtu kap. 17 ke schválení.

Rozpočtoví zpravodajové ministerstva techniky Fusek a Rožnay především zdůraznili význam tohoto resortu, jehož hlavním úkolem je provádění dvouletého plánu a který proto po výdajové stránce je největší rozpočtovou kapitolou na rok 1948. Ve všeobecném přehledu výdajů určených na stavby budov a koupě nemovitostí pro potřebu civilní státní správy bylo konstatováno, že výdaje ty jsou přiměřené.

Ministerstvo techniky při zdolávání svých velikých úkolů zápasí s nedostatkem technických sil, hlavně inženýrů, a to zejména na Slovensku, který souvisí s jejich lepším honorováním v soukromých službách. Při tom však odstranění válečných škod na Slovensku si vyžaduje většího počtu personálu a hmotných prostředků, ježto Slovensko bylo válkou poměrně více poškozeno než země české.

Rozpravy zúčastnila se řada řečníků, a to posl. dr. Neuman, Babej, Hynek, Zavacký, Sajal, Juha, Urbánek, ing. dr. Ješ, ing. Janáček, kteří se zabývali otázkou nevyřešené kompetence ministerstva techniky, nedostatkem technických sil a nedostatkem stavebního materiálu. Bylo žádáno, aby nebylo upouštěno od splavnění řeky Vltavy. Byla vyzdvižena odpovědnost státních orgánů při vynakládání peněz na provádění investic a obnovy a žádáno, aby možnosti zadávati veřejné stavby z volné ruky nebo v užší soutěži nebylo příp. zneužíváno. Bylo upozorněno, že je nutno věnovati více prostředků na údržbu silnic, mostů, jakož i státních budov, aby se zabránilo dalším škodám, jakož i více prostředků na obnovu krajů válkou postižených. Požadováno bylo snížení stavebních nákladů úsporným prováděním konstrukcí, zaváděním normalisovaných a typisovaných stavebních dílců, jakož i vypracováním typových plánů. Diskutováno bylo o úmyslu vytvořiti nový hospodářský svaz pro stavebnictví. Připomenuta byla nutnost prováděti investice v optimálních stavebních lhůtách, jakož i nutnost krajinného plánování. Bylo si postěžováno na nízce stanovené maximum stavebního nákladu pro obnovu zemědělských usedlostí. Poukázáno bylo na nutnost vydání nového stavebního řádu, směrnic pro ubikace stavebního dělnictva a o používání trubkového lešení. Bylo dovozeno, že činnost ministerstva techniky má se omeziti jen na funkci plánovací, dirigující a kontrolující, při čemž bylo též ukázáno na nevhodnost rozdílné organisace technické služby v zemích českých a na Slovensku. Připomenuto bylo vyspělé technické výzkumnictví v cizině a poukázáno na nutnost rozšíření mezinárodních styků na poli technickém. Byla zdůrazněna důležitost dostatečného času pro sdělávání projektů. Podrobně vylíčeny byly potíže vyskytující se při provádění dvouletého plánu ve stavebnictví, při čemž bylo konstatováno, že téměř všechny státní stavby bytové byly již připraveny a po většině zadány.

Po ukončení debaty podal ministr techniky svůj výklad, v němž odpověděl též na celou řadu dotazů a zaujal stanovisko k podaným námětům. Konstatoval, že skutečnost, že některé úvěry jsou zařazeny nedostatečně, jest nutno přičísti tomu, že se ministerstvo musilo podříditi politice šetření a úspor. Nedostatku technických sil snaží se ministerstvo techniky čeliti všemi možnými způsoby. Novou úpravu a sjednocení stavebních předpisů hodlá ministerstvo techniky provésti dvěma osnovami zákona. Zřízení podniku pro propůjčování stavebních strojů jest dále projednáváno přes záporné stanovisko většiny ministerstev poukazujících na to, že by se zřizoval podnik obdobný jinému národnímu podniku. Zadáváním staveb v omezené soutěži se zjednodušuje, zrychluje a zlevňuje administrativa. Ministerstvo techniky se snaží ve splavňovacích pracích pokračovati tak, aby hotové části mohly býti co nejvíce využity. Splavnění Vltavy nad Štěchovicemi musilo dnes ustoupiti prvořadému zájmu energetickému. Průplav Dunaj-Odra dostává se opět do popředí zájmu. Použití konfiskátů pro potřeby státní správy jest intensivně sledováno. Dále ministr pak zodpověděl ještě řadu dotazů a na některé přislíbil odpověděti písemně.

Pověřenec techniky vyzdvihl práci technického resortu pro rolnický stav na válkou zničeném území, upozornil na rozdíly v kompetenci ministerstva techniky a pověřenectva techniky, stěžoval si na nedostatek stavebního materiálu. Vyšší částky na energetiku na Slovensku jsou odůvodněny industrialisací Slovenska, vyšší úvěry na silnice jsou odůvodněny jejich větším válečným zničením a jejich horší stavební konstrukcí.

Rozpočet kap. 18 byl pak doporučen ke schválení.

Zpravodaj pro rozpočet ministerstva dopravy Vido upozornil nejprve na fiktivnost schodku podniku ČSD, neboť podnik koná celou řadu rozpočtem neohodnocených služeb v zájmu celostátním. Potom podal všeobecný přehled o struktuře rozpočtu podniku ČSD a o jeho změnách proti rozpočtu 1947 a zdůraznil, že vyšší schodek proti roku 1947 jest způsoben novým zařazením ztrát povahy provozovací způsobených válkou do provozních nákladů ve výši 1.102,683.000 Kčs, které až dosud byly hraženy státní pokladnou. K rozpočtu podniku ČSA zmínil se o slibném rozvoji letecké dopravy a nastínil další zamýšlené rozšíření leteckých linií zahraničních v roce 1948. Upozornil, že nutným předpokladem ovšem jest opatření moderních čtyřmotorových letadel, aby podnik ČSA byl schopný konkurence s cizími leteckými společnostmi.

Zpravodaj Gottier k rozpočtu pověřenectva dopravy upozornil na značné válečné škody způsobené slovenským železnicím, letectvu a lodní dopravě, které byly v poměrně krátké době odstraněny, takže doprava na Slovensku funguje nyní již téměř normálně. Zmínil se dále o projektech a stavbách nových železnic na Slovensku a upozornil na jejich nedostatečné finanční zajištění. Konečně dotkl se dalších nutných staveb a potřeb železniční, automobilové a letecké dopravy.

Rozpravy zúčastnili se řečníci posl. Rožnay, ing. Herl, Novotný Jan, Kolář, Weiland, Sedlák, Kobylka, Hladký, kteří při podniku ČSD zabývali se otázkou nepostačujících odpisů na provádění obnovy, zrušeného příspěvku státní správy na odstranění válečných škod povahy provozovací, prováděné restrikce počtu zaměstnanců, skutečností, že některé práce jsou v zemích českých úkolovány a na Slovensku nikoliv. Zdůrazněna byla nutnost v prvé řadě provésti obnovu železničních zařízení, konstatováno, že plnění dvouletého plánu postupuje u ČSD velmi příznivě, vyzdvižena hospodářská oprávněnost prováděných investic, postěžováno si na špatné osobní vozy. Zdůrazněna byla nutnost modernisace a racionalisace dopravních podniků na podkladě dlouhodobého ústředního dopravního plánu a nutnost reorganisace státního dopravního podnikání, žádáno poskytnutí větších finančních prostředků pro plavbu, jakož i finanční pomoci plavebním společnostem. Poukázáno bylo na zastaralost předpisů a zastaralé zařízení železniční, vyzdvižena oprávněnost úkolového a prémiového systému. Konstatován potěšitelný zjev stoupající tendence přepravy zboží, proneseny stížnosti na vysoké přepravní daně a pronesen názor, že není hospodářsky účelným, aby na vrub obnovy drah byly stavěny některé dráhy nové. Připomenuta byla nutnost stavby některých nádražních budov, zejména v pohraničí. Rovněž tak připomenut i problém pražské podzemní dráhy.

Zvláštní pozornost věnována byla potřebám civilního letectví, vývojovému leteckému programu, nedostatku kvalifikovaných vysokoškolsky vzdělaných sil v letectví, žádáno doplnění leteckého parku ČSA moderními dopravními letadly, oceněna činnost aeroklubů. Zvláště vyzdvižen byl nízký počet zaměstnanců ČSA vůči jiným leteckým společnostem. Bylo si stěžováno, že preliminář na nákup letadel pro ČSA je nepostačující, pozastavován vysoký počet programových km na některých leteckých tratích, žádány lepší autobusy pro dopravu cestujících z letiště, žádány speciální školy pro letecký personál, poukazováno na vysoké ceny leteckého benzinu a dovozována nutnost moderního vybudování letišť.

Po provedené rozpravě ujal se slova ministr dopravy, který vyzdvihl, že rozpočet podniku ČSD jest rozpočtem rekonstrukčním a že úkoly, před kterými železniční správa. stojí, vyžadují pečlivého studia a příprav. Zmínil se o chystaných osnovách norem o přeměně státních podniků dopravních na podniky obdobné podnikům národním, a na reorganisaci ministerstva dopravy. Uvedl některá data dosvědčující velký výkon železnic, jakož i data o průběhu restrikce zaměstnanců. Ubezpečil, že otázka spolupráce, vzájemného doplňování či konkurence mezi železnicí a automobilem je předmětem stálého studia. Projevil přesvědčení, že naše letecká doprava se může státi naší pýchou, budou-li splněny materiální předpoklady. Zodpověděl pak řadu dotazů ihned, na ostatní přislíbil odpověď písemnou.

V doslovu oba zpravodajové doporučili rozpočet kapitoly 19 a podniků Československé státní dráhy a Československé aerolinie ke schválení.

Zpravodaj pro poštovní rozpočet v zemích českých Vičánek a pro Slovensko Vyškovský přednesli povšechný rozbor výdajů ve srovnání s částkami zařazenými v rozpočtu na rok 1947 a všeobecný přehled nutné investiční činnosti podniku Čs. pošta. Posl. Vičánek žádal, aby se železniční a poštovní správa co nejdříve dohodly o jednotné úpravě stavebních a udržovacích prací na telegrafních vedeních podél železničních tratí pro vyloučení duplicity obdobných služeb a zdůraznil význam rekreační péče poštovní správy o vlastní zaměstnance.

V debatě, jíž se zúčastnil posl. dr. Langer, Fusek, Bartoš, Hladký, bylo konstatováno, že pošta přichází s úpravou poštovních poplatků jako poslední v řadě úprav cen na trojnásobek, diskutováno o potřebném počtu zaměstnanců podniku a o prováděné restrikci, vyzdviženo vzorné hromadné školení zaměstnanců a žádána i odborná výchova poštovních zřízenců, zdůrazněna byla nutnost telefonisace, vyzdvižena činnost poštovní správy pro telefonisaci venkova a vylíčena nepříznivá. situace pražské telefonní sítě; cifernými doklady bylo dovozováno, že nová ředitelství pošt jsou výkonnější než byla ředitelství stará, při čemž však byla podrobena též kritice činnost a i rozsah některých oddělení poštovní správy i provozu. Oceněna byla činnost v oboru radiotelegrafních zařízení a doporučeno získávati telekomunikační zařízení též od SSSR. S povděkem bylo kvitováno rozhodnutí o stavbě poštovní telefonní ústředny oblastní pro České Budějovice, žádáno bylo odstranění duplicity při udržování telekomunikační železniční sítě návratem k předválečnému stavu, t. j. aby telefonní železniční síť byla opětně udržována odbornými zaměstnanci poštovními.

Po uzavření debaty rozvedl ministr pošt, proč nutno přistoupiti ke zvýšení poštovních poplatků a vyzdvihl význam telefonisace venkova provedené již ve velkém rozsahu. Dále zodpověděl řadu dotazů a na některé přislíbil odpověděti písemně. Doporučil pak rozpočet kap. 20 ke schválení.

Rozpočet ministerstva sociální péče a povereníctva sociálnej starostlivosti byl po podrobném referátě zpravodajů Vítka a Valo projednán ve schůzi rozpočtového výboru dne 4. prosince 1947.

V debatě promluvili poslanci dr. Neuman, Skaunic, Komzala, Kleinerová, dr Linczényi, dr. Bláha, Půček, Baláž, Vojanec a Sajal, kteří ve svých vývodech se dotkli všech závažnějších agend ministerstva sociální péče, zejména problematiky sociálního pojištění, zaopatření obětí války a fašistické persekuce, mzdové politiky, sociálního postavení pracujících osob a zejména pak pracující ženy, hodnocení práce žen v domácnosti, bytové výstavby a bytové obnovy, péče o dítě ve spojení se zveřejněním této péče, personální politiky ministerstva sociální péče, kompetenčních sporů ministerstva sociální péče a ministerstva zdravotnictví a techniky a budoucí činnosti ministerstva sociální péče s hlediska věcného i legislativního.

V exposé ministra sociální péče byly uvedeny všechny důležité úkoly, které musí dnes ministerstvo sociální péče řešit a které zasahují téměř do všech úseků lidského života. Je to zejména národní mobilisace pracovních sil, provádění mzdové politiky, bytové stavebnictví, péče o dítě, sociální pojištění, reemigrace našich krajanů z ciziny, zaopatření obětí války a fašistické persekuce. Ministr sociální péče rozvedl v exposé důvody podstatných přesunů mezi výdajovými skupinami rozpočtu kap. 21 oproti roku 1947 a detailně vylíčil jednotlivé pracovní sektory ministerstva jakož i plánovaná opatření povahy legislativní.

Ministr sociální péče odpověděl též na dotazy a náměty poslanců vznesené na něho ze debaty a doporučil rozpočet kapitoly 21 ke schválení.

Zpravodaj pro rozpočet ministerstva zdravotnictví Klimek podrobně rozvedl rozpočet ministerstva zdravotnictví podle jednotlivých titulů, upozornil na některé detaily těchto titulů a upozornil na výši preliminovaných prostředků, zejména pokud jde o dotace pro v. v. nemocnice v zemích českých, pro boj proti tuberkulose a pro poradenskou zdravotní péči.

Podobně i zpravodajka pro pověřenectvo zdravotnictví Kulichová-Sutórisová velmi obšírně rozvedla návrh rozpočtu pověřenectva zdravotnictví a výši jeho preliminářů pro vnitřní zařízení nemocnic.

Podrobné rozpravy se zúčastnilo 11 řečníků. a to posl. dr. Böhm, Skaunic, Komzala, dr. Bureš, Trojanová, dr. Bláha, dr. Kácl, Šmejcová, Pažoutová, Desenský a Brieška. Všichni se shodli na tom, že státní zdravotní správě by měly být poskytnuty všechny možné finanční prostředky k plnění jejích úkolů. Téměř všichni poukazovali na svízelnou finanční situaci v. v. nemocnic, reklamovali zvýšení dotací pro poradenskou zdravotní péči, pro výzkumnictví, na příspěvky pro asanace. Debata přinesla četné náměty pro zlepšení státní zdravotní péče, její plánování a sjednocení. Bylo vyžadováno kromě jiného zejména také sjednocení pracovního lékařství a veterinární služby.

Po provedené debatě promluvil ministr zdravotnictví a pověřenec pro zdravotnictví. Podali zprávu o dosavadní činnosti a vytyčili další úkoly a zodpověděli četné dotazy poslanců, resp. přislíbili písemné vyřízení těchto dotazů.

Rozpočet kap. 22 v doslovu zpravodajů byl doporučen ke schválení.

Zpravodaj rozpočtové kapitoly 23 Šulík podal ve své zprávě rozbor o vydání, pokud jde o jednotlivé tituly a položky této kapitoly a uvedl některá statistická data o počtu percipientů, jejichž požitky jsou na vrub této kapitoly vypláceny. Připomněl vyřešení otázky spravedlivé úpravy odpočivných a zaopatřovacích platů státních zaměstnanců a pozůstalých po nich. Poukázal na otázku vyrovnání požitků staropensistů s novopensisty a žádal, aby k této otázce bylo přihlédnuto při projednávání nového platového zákona pro státní zaměstnance a nežli dojde k definitivní úpravě, aby poživatelé odpočivných a zaopatřovacích platů byli účastni na všech provisorních řešeních, pokud k nim již došlo, či má ještě dojíti.

Poté doporučil zpravodaj schválení kapitoly 23 v navržené výši.

Rozpravy k této kapitole se zúčastnili poslanci Matýsek, Kleinerová a Daxner, kteří se rovněž přimlouvají za brzké řešení otázek spojených s úpravou pensí a ostatních požitků státních zaměstnanců a pozůstalých po nich, ježto tato skupina občanů je jednou ze sociálně nejslabších a nejpostiženějších nynějšími drahotními poměry, a to zvláště skupina t. zv. staropensistů.

Řečníci poukázali též na nízké částky udělených či udělovaných darů z milosti a ostatních fakultativních požitků osobám, které nemají nároku na normální odpočivné či zaopatřovací platy a žádali, aby při povolování těchto požitků bylo přihlíženo aspoň k existenčnímu minimu, případně další úpravu dosavadních drahotních přídavků k těmto platům.

Žádáno, aby do příštího návrhu rozpočtu této kapitoly byl zařaděn výdaj na prázdninové příspěvky pro děti poživatelů odpočivných či zaopatřovacích platů, ježto k výplatě těchto není v rozpočtu úhrady.