Česká národní rada 1969 – 1971

Předseda dr. Císař: Děkuji. Slovo má poslanec ing. Rusek.

Posl. ing. Rusek: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi, chtěl bych se stručně vyjádřit k těm připomínkám, které vznesl místopředseda vlády soudruh Červinka.

V prvé řadě bychom si měli ujasnit smysl tohoto zákona, poněvadž podle smyslu ho musíme formulovat a podle smyslu jsme ho před vánocemi v jednotlivých komisích České národní rady a nyní také po vánocích projednávali.

My, kteří jsme se k němu vyjadřovali, viděli jsme smysl v tom, že zákonodárný sbor, tedy Česká národní rada, musí samozřejmě ve své funkci, pokud má skutečně fungovat jako zastupitelský orgán, mít jednak zdroj informací a nástroj na jejich opatřování, který je naprosto nezávislý na výkonných orgánech, na vládě republiky, a to proto, poněvadž Česká národní rada jako zastupitelský orgán nemůže připustit monopol informací, které by dostávala právě prostřednictvím výkonných orgánů republiky. Proto tento kontrolní úřad podléhá pouze České národní radě jako zastupitelskému sboru a žádnému jinému orgánu a je to také nástroj ke kontrole vlády a její práce. Musí být koncipován proto v tom smyslu, jaká je kontrolní funkce České národní rady. Tato kontrolní funkce nemůže být v žádném případě nějakým způsobem omezována, zvláště ne proto, když nejsou jasné další zákony a předpisy, poněvadž bychom omezili tímto zákonem tuto kontrolní funkci a tak omezujeme svou vlastní působnost. To je jedna stránka věci. Je fakt, že tuto práci by měli vykonávat členové, tedy poslanci České národní rady.

Stav je takový, že poslanci ČNR jsou složeni z různých profesí, společenských vrstev, mají různou úroveň potřebné kvalifikace právě k takovému výkonu, avšak na druhé straně ke kvalifikované práci je nesporně zapotřebí také úroveň. Se stávajícím vývojem dělby práce se řada činností stává specializovanými činnostmi, ke kterým je třeba určité zvláštní průpravy, zvláště za situace, kdy poslanci nejsou uvolněni ze svého zaměstnání plně pro výkon své funkce, je nutné mít specificky kvalifikovaný orgán pro kontrolu a zjišťování ve všech oblastech, které by zastupitelský orgán ČNR považoval za nutné. Je to oblast ekonomiky, kulturního a jiného života.

Nedovedu si představit, že bez solidních a seriózních informací, nezávisle získaných z různých zdrojů, bez možností jejich vzájemného prověřování, se bude tato činnost konat. Chápu obavy soudruha prof. Červinky, místopředsedy vlády. Vyplývají nesporně z toho, že každý určitý orgán a instituce, která se konstituuje, má tendenci vyvíjet se podle svých vlastních vnitřních zákonitostí. Totéž platí pro všechny jiné orgány a instituce. V tomto směru tento kontrolní úřad bude pracovat podle plánu, který budou schvalovat orgány České národní rady, tedy orgány zastupitelského sboru a do budoucna jsou vždycky otevřené dveře, abychom se - tak jak to říkal premiér soudruh ing. Rázl - ve vzájemné spolupráci a konzultaci na sporných věcech dohodli k obecnému prospěchu.

Proto navrhuji, aby zákon byl schválen tak, jak byl předložen ve zprávě zpravodaje. Děkuji.

Předseda dr. Císař: Hovoří poslanec dr. Veltruský.

Posl. dr. Veltruský: Vážené poslankyně, vážení poslanci! Myslím, že nejde jen o nedorozumění, nýbrž že jde o určitou zásadní záležitost, která se zde odrazila v názoru, který vyslovil poslanec Červinka a která byla předmětem diskusí v obou výborech, když se návrh tohoto zákona projednával. Jde v podstatě o dvě otázky.

Jedna je negativní, tzn. abychom nezaložili v novém kontrolním orgánu ten systém potlačovatelské a policejní kontroly, který byl spojen s dřívějším systémem kontroly a

za druhé, aby se nezaložil systém, který by měl takový extenzívní rozsah, že by kontroloval v tomto státě všechno a tudíž nic, že by zasahoval do podnikové sféry.

Se zpracovateli podkladů pro tento zákon ovšem se nedošlo v žádném případě k rozporu, neboť oni trvali na tom, že činnost nebo rozsah působnosti se na podnikovou sféru nemá vztahovat z řady důvodů, které není nutno uvádět.

Hlavní důvod je, že podobný způsob přístupu k podnikatelské činnosti by nutně a zcela podryl zámysly ekonomické reformy - podnikavost podniků, vytvořil ovzduší krytí zad, papírového úřadování, neboť podnikatelské riziko by bylo trestné, čímž bychom se dostali do situace, že bychom v zárodku tímto způsobem zabrzdili ekonomickou reformu.

Tyto úmysly nemají ani navrhovatelé nebo zpracovatelé podkladů, ani zákonodárci. Problém byl ten, který jsme se pokoušeli několikrát vtělit do formulace zákona, jak tuto otázku vystihnout v situaci, kdy jsou rozpracovány nebo připraveny řady dalších zákonů, které nám vlastně teprve vymezí pojem podnik.

V podstatě jde o to, že rozsah působnosti je myšlen na rozpočtové organizace v dnešní terminologii. Tato terminologie zřejmě zachována nebude. Měla by se tam dát poznámka nebo douška, že rozsah oprávnění se nevztahuje na podnikatelskou sféru. Podle mého laického názoru se to zdálo být vyhovující. Byla vznesena otázka, co je to podnikatelská sféra. Ta bude vymezena zákonem o podnicích. Není-li rozporu v této otázce, máme zde dvě možnosti:

1. Z hlediska záměrů a zámyslů zákonodárce pečlivě sledovat další zákony, které v nejbližším půl roku nebo v dalších obdobích budou zde procházet, aby tam byl tento vztah vyjasněn.

2. Požádat o pokus formulování, který se nezdařilo udělat, ačkoliv se nelze v současné době opřít o jasně vymezený právní pojem, pokud se to vztahuje k problematice, o které hovořil dopoledne prof. dr. Chytil, o pocitu rozsahu a moci zákonů.

V žádném případě není a nebylo úmyslem, a to snad by se mělo vyjádřit v důvodové zprávě, v současné terminologii postihovat touto formou kontroly podnikovou sféru. Jak jsem dodatečně listoval v důvodové zprávě, to pojetí tomu neodpovídá. Na straně 6 důvodové zprávy text říká, že Nejvyšší kontrolní úřad má právo kontroly úvěrové činnosti státu. Zde v této formulaci se projevuje úplně jiný smysl. Cituji: "V oblasti úvěru bude uskutečněna kontrola především z hlediska celospolečenské funkce úvěru při uskutečňování hospodářské politiky a zabezpečování peněžní rovnováhy a měnové stability z hlediska cenové likvidity komerčních bank. Přitom bude respektována komerční stránka jejich činnosti."

Z hlediska diskuse a názorů tato pasáž důvodové zprávy sem nepatří, odporuje tomu, co bylo diskutováno. Tato činnost se má vztahovat na úvěrovou činnost státu, na úvěry, které přijímá nebo uzavírá stát. Zde je extenzívně vykládán pojem. O to by se mohl poslanec Červinka opřít. Pojem stát je zde vykládán na úvěrovou sféru. V jiných případech to není.

Třetí záležitost, která je zde ve spojení, je klíčová záležitost - celá problematika Nejvyššího kontrolního úřadu. Je to podle názorů výborů otázka kádrového vybavení tohoto úřadu, důsledného požadavku na kvalifikaci kádrů, které tuto kontrolu mají vykonávat, neboť nedostatek kvalifikace velice snadno svádí k tomu, že kontrola se přemění v jiný typ kontroly než bylo na mysli. Možná, že tato otázka je klíčová pro další fungování a myslím také, že celý systém fungování vyžaduje určitou dobu záběhu.

Další problém, který by možná s touto velmi citlivou otázkou měl být spojen a měl by být probrán na národní radě, aby se k němu vyjádřila - to je statut tohoto úřadu. Jak víme z nechvalně známých zkušeností minulých let, zákony byly málo důležité, důležitější byla prováděcí nařízení a ještě důležitější statut a nejdůležitější směrnice, které leckdy změnily nebo obrátily smysl. Myslím, že do vínku naší činnosti a působnosti bychom si měli dát i dodržování této primitivní zákonné zásady, že nižší právní normy nemohou měnit řídící normy hlavní.

Předseda ČNR dr. Císař: Ještě se o slovo přihlásil posl. ing. Josef Toman.

Posl. ing. Toman: Snad několik vysvětlení ke konkrétním připomínkám místopředsedy vlády soudruha Červinky.

Na straně 2 v bodu c/ se hovoří o hospodaření s hmotnými, finančními a ostatními prostředky republiky a o jejich zdrojích. Důkladně jsme prodiskutovali tuto otázku a máme na mysli státní majetek republiky, ať je definován potom příslušným ustanovením jakkoliv. Tento zákon nemůže majetek republiky definovat. Myslím, že tato obava, budeme-li věci takto rozumět, není zcela opodstatněná.

Pokud jde o stranu 8, domnívám se, že je-li takto definován předmět kontroly, je možno také klidně přistoupit na to, že zjištěné závady jsou orgány a organizace povinny bez průtahů odstraňovat. Místopředseda vlády to váže na základní extenzívní vysvětlení. Navrhuji doplnit informaci, myslím, že by to stačilo v důvodové zprávě, ale kdyby to bylo nutné, tedy jako bod d/ § 2 negativní ustanovení, že funkcí Nejvyššího kontrolního úřadu republiky není kontrola úrovně hospodaření v podnikové sféře.

Dosvědčí mi to mnoho členů rozpočtového i plánovacího výboru i výboru ústavně právního. Po celou dobu diskuse jsme dali celou řadu návrhů právě k upřesnění proti původně předloženému návrhu, aby bylo možno vysvětlovat funkci tohoto úřadu extenzívně, proti tomu argumentoval místopředseda vlády. Tak by bylo možno věc přijmout.

Česká národní rada má právo kontrolovat vládu v určitých věcech zcela vlastním orgánem, např. pokud jde o rozpočtové hospodaření nemůže být solidní demokratický režim bez kontroly např. nad státním závěrečným účtem a finančním hospodařením. Mohlo by se kritizovat, že tento zákon nebyl přijat současně s pověřením vlády. Schválení tohoto zákona nelze odložit. Chtěl bych požádat vládu, aby brala v úvahu to, že jsme skoro před chvílí spontánně vyslovili důvěru, aby k nám také měla důvěru, že naše úmysly jako zákonodárců jsou shodné, že Česká národní rada v žádném případě nemá v úmyslu, to mohu říci jménem obou výborů, které předkládají návrh, aby se dal jakkoli vysvětlovat zákon a v praxi postupovat v rozporu s ekonomickou reformou, která je integrální součástí vládního prohlášení. Myslím, že se můžeme na vhodné interpretaci i na vhodné příslušné úpravě domluvit. Příslušné vysvětlení buď v důvodové zprávě nebo v doplňkové formulaci si uváží zpravodaj. S tím je možno tento návrh zákona, tak jak byl předložen, přijmout.

Předseda dr. Císař: Slovo má poslanec dr. Adam.

Posl. dr. Adam: Dovolte mi, abych navrhl zpravodaji úpravu textu tak. aby to, co bylo předneseno, mohlo být vyřízeno. Navrhuji, aby v paragrafu 2 odst. c/ byla přidána tato věta: "Toto právo kontroly se nevztahuje na hospodářské organizace /podnikatelskou sféru/." Současně v důvodové zprávě k tomuto bodu čtvrtý odstavec str. 6 ponechat větu: "Nejvyšší kontrolní úřad bude dále poskytovat České národní radě podklady pro výkon její kontrolní působnosti v oblasti úvěrové a devizové činnosti státu." Zbytek odstavce škrtnout.

Dále navrhuji, aby na straně 8 textu návrhu zákona v § 13 odst. 3 zněl takto: "Zjištěné závady a jejich příčiny jsou kontrolované organizace a orgány bez průtahu povinny odstraňovat, jakmile nález nabyl právní moci, resp. jakmile nabylo právní moci rozhodnutí o odvolání."

Dále navrhuji, aby § 22 byl označen jako § 23 a před to, aby byl vřazen § 22 tohoto znění: "Právo na odvolání proti nálezu a rozhodnutí Nejvyššího kontrolního úřadu ČSR ve smyslu správního řádu není tímto zákonem dotčeno."

Předseda ČNR dr. Císař: Děkuji. Hlásí se ještě někdo o slovo? /Nikdo./ Dávám zpravodaji poslanci dr. Grospičovi závěrečné slovo.

Zpravodaj posl. dr. Grospič: Soudružky a soudruzi poslanci, chtěl bych k tomu, co zde bylo řečeno a navrženo, říci ještě toto: Především k zásadním připomínkám z hlediska součinnosti národní rady s vládou. Je nesporné, a všichni si to přejeme, aby i v zákonodárné působnosti tato součinnost byla běžná. Ovšem chtěl bych upozornit na jednu důležitou okolnost. Tak jako má svůj autonomní ústavně politický prostor vláda, např. v tom, že by bylo nepřiměřené, aby se bezprostředně zasahovalo do toho, zda má na základě toho či onoho zákona uplatnit svou nařizovací působnost, stejně má svůj autonomní prostor Česká národní rada. Rozhodování o zákonu o jejím orgánu, právě tak jako o jejím jednacím řádu, je především její věcí.

Je myslím správné - ovšem ne zase za každých okolností - vytyčovat maxima pro legislativní činnost, zvláště v tomto období. Kdybychom byli lpěli na takových maximech, tak jsme dodnes neměli federalizační ústavní zákon a základní společenské rozpory, které by zde byly, by byly ještě hlubší a ještě více by nám celou situaci zauzlovaly.

Já si myslím, že je třeba se na to podívat reálně a z tohoto hlediska souhlasím se všemi předřečníky pokud jde o to, že rozhodnutí o tomto zákonu odkládat nelze.

Pokud jde o návrhy a připomínky, vzal bych to od konce. Nejdříve poslanec Adam. Mé stanovisko je takové, že tyto připomínky jsou pro nás nepřijatelné z hlediska jejich zakotvení do návrhu zákona, protože celý tento kontrolní orgán je právě koncipován nikoli jako kontrolní orgán administrativní, před nímž by se odehrávalo nějaké administrativní řízení. Toto my právě tímto návrhem zákona vylučujeme a kdybychom tam aplikovali předpisy o obecně správním řízení, vraceli bychom se k tomu, co zde bylo a co samozřejmě má tendenci přežívat a co by nám právě komplikovalo a mařilo realizování ekonomické reformy v těch představách a tendencích, jak zde byly dnes nejen v programovém prohlášení, ale i ve vystoupeních poslanců vyjádřeny.

Tyto obavy byly už vyslovovány při projednávání této otázky ve výborech. Myslím, že pro danou situaci skutečně postačí, budou-li tyto věci vysvětleny ve smyslu doporučení profesora Veltruského i poslance Adama. Budou vysvětleny v příslušných úpravách důvodové zprávy.

Pokud jde o připomínky místopředsedy vlády prof. ing. Červinky, jsou to určité problémy, které nejsme s to my jako národní rada zákonodárným způsobem vyřešit, protože tady bude záležet na tom, jakým způsobem bude právně vyjádřena a zabezpečena hospodářská reforma, zejména ve federálním zákonu o socialistickém podniku v souladu s realizací čl. 24 ústavního zákona, a nakolik tato zákonodárná úprava dá potřebné garance potřebné autonomii podnikatelské činnosti, vlastní hospodářské aktivity.

Pokud jde o připomínky k § 13, ty vyplývají z neporozumění. Nejvyšší kontrolní úřad nemá totiž žádnou administrativní působnost, odstranění nedostatků se neprovádí na základě nějakého správního aktu, nýbrž pouze na základě upozornění, které je zakotveno v dalším § 14, na základě upozornění řídícího orgánu a zároveň také České národní rady. Potom bude záležet už na posouzení orgánů České národní rady, zda vyvodí z některých takových upozornění důsledky, zda je uzná za takové, aby jim byla dána určitá politická váha.

Myslím, že zde bylo správně poukázáno prof. Veltruským na problematiku, která už ani tak nesouvisí s formulací zákona samého jako s jeho realizací, že totiž hodně záleží zejména na předsednictvu ČNR, pokud jde o usměrňování kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu a jeho kádrovou skladbu právě v souladu s tím, aby se v nějakém směru a smyslu neprodukovaly v něm recidivy administrativních funkcí a metod kontrolní činnosti, jak je známe z minulosti.

Proto bych se přimlouval opětovně za to, aby potřebná vysvětlení v tom smyslu, že realizace zákona o Nejvyšším kontrolním úřadě ČSR nemá v žádném směru narušovat uskutečňování ekonomické reformy, byla ještě zvýrazněna v důvodové zprávě a navrhuji, aby osnova zákona o Nejvyšším kontrolním úřadě byla přijata ve znění předloženého společného návrhu s formulačními změnami, které jsem již uvedl ve své první zprávě.

Předseda ČNR dr. Císař: Děkuji zpravodajovi za jeho závěrečné slovo. Můžeme přistoupit k hlasování. Doporučuji, abychom hlasovali o celém návrhu zákona najednou podle předložené společné zprávy ústavně právního výboru a výboru pro plán a rozpočet, která vám byla rozdána se dvěma formulačními doplňky, jak je zpravodaj uvedl ve svém prvním vystoupení.

Má někdo námitky proti tomuto způsobu hlasování? /Námitky nebyly./

Nemá. Kdo tedy souhlasí se společným návrhem ústavně právního výboru a výboru pro plán a rozpočet na schválení zákona ČNR o Nejvyšším kontrolním úřadu České socialistické republiky, a to v tom znění, jak vyplývá z předložené společné zprávy obou výborů, nechť zvedne ruku! /Děje se./

Děkuji vám.

Je někdo proti? /Nikdo./

Kdo se zdržel hlasování? /1 hlas./

Jeden se zdržel hlasování. Prosím, aby to bylo vzato na vědomí.

Česká národní rada schválila zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu České socialistické republiky a tím jsme projednali 3. bod denního pořadu.