Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Sněmovna lidu

Přítomni: 173 poslanci Sněmovny lidu

Omluveni poslanci:

Bahyl, Bartončík, Biľak, Čapka, Flösslerová, Gubová, Hajko, Chňoupek, Janák, Janda, Jandová, Kapek, Kratochvíl, J. Kučera, Laštovička, Matyáš, Pástorová, Petřík, Pirč, Sagová, Sučko, Svěrčina, Šimek, Štrougal, Švestka, Toms, Vooková

Předseda SL V. David: Vážená Sněmovno lidu, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, zahajuji 2. schůzi Sněmovny lidu a srdečně vás všechny vítám.

Dovolte mi, abych přivítal člena předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa a předsedu Federálního shromáždění Aloise Indru, další členy předsednictva ÚV KSČ soudruhy Karla Hoffmanna, Václava Hůlu, Miloše Jakeše, Josefa Korčáka a Jozefa Lenárta, kandidáta předsednictva ÚV KSČ soudruha Miloslava Hruškoviče, tajemníky ÚV KSČ Josefa Hamana a Františka Pitru, dále místopředsedy a další členy federální vlády. Vítám rovněž vedoucího oddělení ÚV KSČ soudruha Václava Janouška.

Dále vítám I. místopředsedu FS soudruha Jána Marka, místopředsedu Federálního shromáždění a předsedu Sněmovny národů soudruha Dalibora Hanese, místopředsedy Federálního shromáždění soudruhy Bohuslava Kučeru, Jaroslava Srba a Michala Žákoviče, místopředsedu Sněmovny národů soudruha Vladimíra Vedru a další poslance Sněmovny národů i poslance České a Slovenské národní rady.

Vítám též členy vlády Československé socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, náměstky ministrů vlády ČSSR, představitele společenských organizací Národní fronty, generální ředitele a další vedoucí hospodářské pracovníky a vítěze celostátních tématických soutěží za úsporu paliv a energie, organizované Vědeckotechnickou společností, Socialistickým svazem mládeže a výrobními resorty.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, omlouvám neúčast předsedy vlády ČSSR soudruha Lubomíra Štrougala a některé členy federální vlády vzhledem k oficiální návštěvě soudruha Štrougala v Alžíru a v Tunisu.

Soudružky a soudruzi, podle zjištění jsou v zasedací síni přítomni 164 poslanci Sněmovny lidu, takže podle článku 40 odst. 1 ústavního zákona o československé federaci je Sněmovna lidu schopna se usnášet.

Oznamuji vám, že prezident Československé socialistické republiky dopisem ze dne 13. září 1982 svolal podle článku 61 ústavního zákona o československé federaci dnem 15. září 1982 Federální shromáždění Československé socialistické republiky k podzimnímu zasedání.

Předsednictvo Sněmovny lidu navrhlo dnešní schůzi Sněmovny lidu jeden bod pořadu: Program racionalizace spotřeby paliv a energie - náročný úkol celospolečenského významu v 7. pětiletce (tisk 38).

Soudružky a soudruzi, navrhuje někdo z poslanců změnu nebo doplnění návrhu pořadu? (Nikdo.)

Přistoupíme k hlasování. V zasedací síni jsou přítomni 164 poslanci Sněmovny lidu.

Kdo souhlasí s návrhem předsednictva Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se hlasování? (Nikdo.)

Návrh pořadu schůze Sněmovny lidu byl jednomyslně schválen.

Soudružky a soudruzi, problematikou racionálního využívání paliv a energie se zabýváme ve Sněmovně lidu prakticky od začátku letošního roku. Navázali jsme na jednání sněmovny z roku 1979, kdy jsme se rovněž zabývali zajišťováním paliv a energie a jejich hospodárným využíváním a přijali jsme různá doporučení pro vládní a další orgány.

Palivoenergetický problém je nutno řešit nejen zvýšenou těžbou uhlí a zajišťováním dalších zdrojů, ale především podstatně intenzívnější racionalizací a úsporností při spotřebě paliv a energie. XVI. sjezd Komunistické strany Československa stanovil dosáhnout v období 7. pětiletky úspory minimálně 12 miliónů tun měrného paliva. Cestou ke splnění tohoto úkolu je snižování palivoenergetické náročnosti československé ekonomiky i výraznější úspory v nevýrobní sféře.

Při dnešním našem jednání bychom měli posoudit, jak se plní náročné úkoly, zakotvené ve státním cílovém programu 02 a jak se daří realizovat závazek přijatý na X. všeodborovém sjezdu z dubna letošního roku ke zpevnění úspor o 0,5 % proti cílovému programu.

V dnešním jednání posoudíme též účinnost zákonů z oblasti paliv a energetiky, zkontrolujeme, jak se v praxi uplatnila doporučení Sněmovny lidu z roku 1979 při projednávání problematiky paliv a energie.

Výbory i poslanci sněmovny přistupovali k projednávání otázek racionalizace ve spotřebě paliv a energetiky a k přípravě dnešní schůze velmi odpovědně. Dlouhodobá a cílevědomá práce našich výborů a také organizátorská činnost předsednictva sněmovny vyústí v dnešní plenární schůzi.

Soudružky a soudruzi, úvodní výklad k předložené písemné zprávě přednese místopředseda vlády ČSSR soudruh Ladislav Gerle. Prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČSSR L. Gerle: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, zabezpečování prvotních energetických zdrojů nezbytných pro rozvoj naší socialistické společnosti se stává jedním z nejsložitějších úkolů. Jeho řešení spočívá v tom, že další rozvoj společenské výroby, plnění úkolů stanovených 7. pětiletým plánem, ale i v dalších pětiletkách budeme moci zajišťovat jen při podstatně vyšším zhodnocování a využívání energetických zdrojů v celém reprodukčním procesu. Z tohoto důvodu považujeme hospodárnější využití paliv a energie za jeden z nejdůležitějších úkolů naší ekonomiky.

Význam racionalizačního programu je podtržen i skutečností, že ne všechny záměry především v získávání tuzemských energetických zdrojů se daří zabezpečovat plně v souladu s hlavními směry hospodářského a sociálního rozvoje na léta 1981 - 1985.

Chtěl bych se proto zmínit o některých problémech, které pro zabezpečení plynulého zásobování palivy a energií v nejbližším období musíme dořešit.

Ze zprávy, kterou jsem předložil Sněmovně lidu před dnešní schůzí, vyplývá, že Československo má značně nepříznivou strukturu palivoenergetických zdrojů s vysokým podílem pevných paliv, který se blíží skoro dvěma třetinám celkové spotřeby. Jde ovšem především o domácí zdroje uhlí. Přibližně 40 % prvotních zdrojů kryjeme dovozem, a to hlavně dovozem ropy, zemního plynu, ale i elektřiny, tedy ušlechtilých forem energie.

Základním prvotním energetickým zdrojem pro osmdesátá, ale i devadesátá léta zůstává domácí těžba tuhých paliv. V roce 1979 se Federální shromáždění zabývalo situací v těžbě uhlí, výhledem i rozvojovými plány v této oblasti. Je nutno konstatovat, že se problémy minulého období v 7. pětiletce ještě dále prohlubují.

Pro zajištění plánované těžby uhlí především v Severočeských hnědouhelných dolech byla přijata na všech úrovních včetně vlády řada opatření. Týkají se zabezpečení dodávek nových investičních celků, zvýšení spolehlivosti těžebních i dopravních zařízení a zajištění potřebného počtu kvalifikovaných pracovních sil. Jenom za poslední rok se zvýšil počet pracovníků v Severočeských hnědouhelných dolech o více než 1300, z toho přímo v lomech o více než 1100 kvalifikovaných lidí. Zastavilo se i narůstání skluzů v investiční výstavbě, generálních opravách a rekonstrukcích velkostrojů. Nad plán byly ještě v letošním roce uvolněny další prostředky pro zabezpečení doplňkové mechanizace jako buldozerů, nakladačů a jiných pomocných mechanismů.

Přes všechna tato opatření činí výpadek v Severočeském hnědouhelném revíru proti plánu letošního roku půl druhého miliónu tun a nebude dosaženo ani úrovně těžby z roku 1981.

Rychlému postupu v těžbě uhlí - u nás představuje asi 3-4 % zásob za rok proti 1-2 % v NDR - neodpovídá postup skrývky, kde teprve letos dosahujeme úrovně prvních let 6. pětiletky i přes početní nárůst velkostrojů, takže klesá stav dobyvatelných zásob a tím i zabezpečení potřebného rozvoje těžby uhlí v příštích letech. Problémy se soustřeďují do lomu Most, Čs. armády a Maxim Gorkij. Naproti tomu východiska ze složité situace ukazují doly Nástup na Chomutovsku, které se stejným technologickým zařízením, ale lepšími báňskými postupy a souhrnně vyšší náročností úkoly zabezpečují.

Vzhledem k výše uvedené situaci v těžbě uhlí bylo nutno v průběhu celého letošního roku přijímat operativní opatření v jeho rozdělování. Přednostní dodávky energetického uhlí byly směrovány pro elektrárenské provozy a tříděným hnědým uhlím byl v souladu s plánem zásobován především vnitřní trh. Dodávky hnědého uhlí ostatním průmyslovým spotřebitelům jsou řízeny pouze do výše odpovídající nezbytným potřebám. To se odrazilo ve skutečnosti, že stav zásob hnědého uhlí u průmyslových spotřebitelů je ve svém průměru nejnižší za posledních 10 let. Operativní způsob řízení dodávek hnědého uhlí budeme muset zachovat i po období celého zimního provozu 1982/1983. Cílem je udržet ke konci letošního roku zásoby elektráren ministerstva paliv a energetiky nejméně 2,5 mil. tun hnědého a 1 mil. tun černého uhlí a tím vytvořit předpoklady pro plynulé zásobování elektrickou energií v prvních měsících příštího roku.

Znovu zdůrazňuji, že přes všechny uvedené obtíže budou plánované celoroční dodávky hnědého uhlí pro vnitřní obchod plně zabezpečeny a nepředpokládáme proto žádné vážnější poruchy v zásobování obyvatelstva. Musím však upozornit, že není možné nadále plně pokrývat požadavky na dodávky tohoto paliva ve výši přesahující někdy až 120 q na bytovou jednotku. Pravidla přísné hospodárnosti musí platit nejen v oblasti velkoodběratelů, ale i ve spotřebě u obyvatelstva, u každého z nás.

V zásobování černým uhlím nejsou vážnější nedostatky. Dodávky černého energetického uhlí z Polska a především Sovětského svazu budou překročeny. Navíc bude z Polska dovezeno zhruba 30 tisíc tun tříděného uhlí výhradně pro spotřebu obyvatelstva. Pro ně je také určena i část nadplánované výroby koksu.

Zásobování topnými plyny bylo v průběhu letošního roku plynulé. Bylo toho dosaženo především rovnoměrnými dodávkami zemního plynu ze Sovětského svazu a dobrou technickou připraveností vlastních těžebních, výrobních i přepravních kapacit.

Pro nastávající zimní období jsou vytvořeny zásoby zemního plynu v podzemních zásobnících v objemu - zatím největším dosaženém - kolem 2 mld m³. Přijímáme opatření, aby výrobní zařízení na tlakových plynárnách mohla zabezpečit potřebnou výrobu svítiplynu i pro období špičkového odběru.

V souladu s opatřeními, která přijala vláda v listopadu loňského roku, došlo k podstatnému snížení spotřeby kapalných paliv a pohonných hmot. Chtěl bych v této souvislosti zdůraznit, že snížení limitu, především motorové nafty pro jednotlivé resorty národního hospodářství, vyvolalo ve svém počátku pochybnost, zda omezené dodávky umožní plnit stanovené výrobní úkoly.

Po zvýšení cen spotřeba topné nafty u obyvatelstva v letošním roce poklesla v porovnání se stejným obdobím loňského roku asi o 16 %. Spotřeba benzínu asi o 12 %.

Současně zdůrazňuji, že spotřebu pohonných hmot je nezbytné dále snižovat. I když dále prohloubíme ekonomicky působící opatření z centra, rozhodující je přímá řídící činnost a iniciativa pracovníků v provozech, dopravních střediscích, opravnách a všude tam, kde se o spotřebě rozhoduje.

Zdroje ropy, které budeme mít k dispozici, je třeba využívat především k rozvoji našeho chemického průmyslu, ale i účelné motorizaci národního hospodářství. Do těchto oborů se postupně přesunují kapalná paliva z výroby elektrické energie a z výroby tepla. Vláda připravuje v tomto směru koncepční opatření, které umožní především v oblasti dodávkového tepla zabezpečit jeho potřebné dodávky i při podstatně omezených zdrojích kapalných paliv.

Pro plynulé zásobování elektrickou energií počátkem příštího roku je rozhodující vytvoření potřebných zásob paliva u elektráren koncem letošního roku. Z tohoto důvodu považujeme za nezbytné provést ještě v závěru letošního roku určitá opatření ke snížení spotřeby elektrické práce v rozsahu od 1 do 2,5 % diferencovaně podle jednotlivých resortů, a to jak na základě posouzení plnění plánu, tak i objemu užití jejich produkce.

Přitom budeme přihlížet i k relativním úsporám paliv a energie, které jsou skutečně dosahovány.

Úsporná opatření v oblasti elektrické práce je však třeba zabezpečovat nejen u velkoodběratelů, ale i ve všech oblastech našeho národního hospodářství. Připravujeme proto i nový systém usměrňování spotřeby elektřiny u maloodběratelů - socialistických organizací.

I za situace, kdy proti minulým desetiletím budou podstatně nižší přírůstky tuzemské spotřeby prvotních energetických zdrojů, je třeba udržet plánované tempo rozvoje výroby elektrické energie. Východiskem, jak již bylo řečeno na XVI. sjezdu Komunistické strany Československa, je výstavba jaderných elektráren.

V uplynulé zimě 1981/1982 byla elektrárna V-1 v Jaslovských Bohunicích vůbec nejspolehlivějším zdrojem elektrické energie v národním hospodářství. V letošním roce předpokládáme, že proti úkolům stanoveným plánem vyrobí navíc více než 300 mil. kWh. V plné výstavbě jsou další dva bloky 440 MW v Jaslovských Bohunicích, čtyři v Dukovanech, zahájena je výstavba čtyř bloků v Mochovicích. Připraveno je zahájení jaderné elektrárny v Temelíně s 1000 MW bloky.

K uvedení pěti bloků 440 MW do provozu a zajištění výroby 15 mld kWh v roce 1985 z jaderných elektráren, je nutno dořešit mnoho složitých úkolů. Rozvoj jaderné energetiky v Československu, ke kterému dochází díky spolupráci se Sovětským svazem, znamená další kvalitativně nový krok v rozvoji československého strojírenství a elektrotechniky. Zařadili jsme se tak mezi přibližně deset zemí světa, které jsou schopny v celém rozsahu zařízení pro jaderné elektrárny vyrábět. Současný stav ukazuje, že jsme lépe zvládli výrobu zařízení ve VHJ Škoda, Sigma, Vítkovice a podnicích elektrotechnického průmyslu než samu výstavbu elektráren.

Ve výstavbě prvních bloků V-2 Jaslovské Bohunice a Dukovany je zpožděna stavební připravenost od půl až do jednoho roku. Dodavatelé zařízení toho ovšem nevyužili pro včasnou přípravu dodávek pomocných, kompletačních materiálů a pro nastávající souběžné montáže nemají připraven dostatečný počet pracovníků. Na obou stavbách celkem pracuje v dnešní době asi 10 tisíc stavbařů, 4-5 tisíc strojařů a elektromontérů, avšak o sobotách a nedělích sotva několik set a o využití pondělní a páteční směny je možno oprávněně pochybovat. Roční výroba elektrárny o výkonu 4 X 440 MW je asi 10 mld kWh a představuje dovoz 3 mil. tun ropy nebo těžbu 10 mil. tun hnědého energetického uhlí. V Severočeském hnědouhelném revíru, o kterém jsem se poněkud kriticky zmínil, pracuje o sobotách a nedělích asi 5 tisíc pracovníků, v průběhu celého roku. Často v krajně nepříznivých podmínkách a nikoliv v zastřešených halách, jak je to už dnes možné v Jaslovských Bohunicích i Dukovanech. Tato čísla a jejich srovnání svědčí o tom, že přechod na jadernou energetiku s jejími ekonomickými, ekologickými i lidskými výhodami umíme přesvědčivě zdůvodnit, ale nedokážeme zatím zajistit včasnou vlastní výstavbu.