Vážené soudružky a soudruzi, v průběhu
prací na dokončení státního
cílového programu racionalizace spotřeby
a využití paliv a energie i návrhu jednotlivých
etap 7. pětiletého plánu bylo zřejmé,
že pro dosažení rovnováhy v platební
bilanci bude nezbytné podstatným způsobem
snížit potřebu dovážených
prvotních energetických zdrojů.
Prakticky veškeré snížení bylo
nutné promítnout do spotřeby ropných
produktů, tedy topných olejů a pohonných
hmot.
Nepovažovali jsme za správné řešit
tento zhoršující vliv pouhým administrativním
zvyšováním stanovených úspor
paliv a energie, surovin a materiálů nebo dokonce
snížením dynamiky tvorby a užití
národního důchodu. Zásadní
řešení je nutno hledat ve všech oblastech
národního hospodářství, především
uplatněním aktivních opatření,
ve výrobní spotřebě, v užití
národního důchodu i v zahraničním
obchodě. Z tohoto důvodu vláda schválila
v listopadu loňského roku soubor technických,
administrativních, organizačních a ekonomických
opatření pro oblast spotřeby pevných
i ušlechtilých paliv, tepla a pohonných hmot.
V rámci ekonomických opatření, která
jsou obsahem tohoto souboru, byla kromě stimulačních
opatření i zcela nově zahrnuta opatření
sankční. Tato sankční opatření
se především u středních článků
řízení setkala v počátcích
s velmi výrazným odporem. Po jednom roce od jejich
přijetí lze říci, že stanovené
úkoly jsou ve všech rozhodujících odvětvích
národního hospodářství plněny
i při snížené spotřebě
pohonných hmot a topných olejů.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
v další části svého úvodního
slova bych chtěl alespoň stručně charakterizovat
hlavní směry, které byly přijaty pro
racionalizaci spotřeby a využití paliv a energie,
jako nedílné součásti 7. pětiletého
plánu.
Ve třech zbývajících letech 7. pětiletky
budeme pracovat přibližně se stejnými
zdroji - energie jako letos. Vyrovnání bilance palivoenergetických
zdrojů proto musíme zabezpečovat především
snižováním energetické náročnosti
výroby a absolutními úsporami palivoenergetických
zdrojů.
V žádném případě se však
nejedná o úkol, který by byl v naší
ekonomice zcela nový. Vždyť předsednictvo
ÚV KSČ a vláda již v roce 1972 schválily
Státní program racionalizace spotřeby paliv
a energie jako nedílnou součást komplexní
socialistické racionalizace.
V uplynulých deseti letech se snížila energetická
náročnost národního důchodu
přibližně o 18 %. Bylo využito rychle
dosažitelných zdrojů a rezerv a některých
již neopakovatelných racionalizačních
opa tření, jako je zrušení parní
železniční trakce a karbonizace hnědého
uhlí. Zároveň však došlo k podstatnému
růstu spotřeby pro nevýrobní účely,
např. celková spotřeba průměrné
domácnosti z roku 1970 se zvýšila do roku 1980
na téměř 2500 kg měrného paliva,
o 400 kg ročně.
V celkové relativní úspoře paliv a
energií jsme zaznamenali za posledních 10 let příznivý
vývoj, který snese srovnání s vyspělými
státy. Je však třeba velmi důrazně
podtrhnout skutečnost, že jde o vývoj relativní,
protože energetická náročnost tvorby
našeho národního důchodu je stále
vyšší než např. v NDR a v dalších
vyspělých zemích.
Vyšší spotřeba energie je u nás
způsobena řadou technologických výrobních
procesů, které ve srovnání se zahraničím
jsou podstatně energeticky náročnější.
Přitom samozřejmě nepřehlížíme
rozdílnou strukturu výroby a vysoký podíl
tuhých paliv v bilanci našich prvotních energetických
zdrojů. Státní cílový program
racionalizace spotřeby a využití paliv a energie
byl v poslední podobě přijat vládou
v květnu letošního roku.
Úspory prvotních zdrojů zabezpečené
racionalizací technických a organizačních
opatření mají dosáhnout v roce 1985
ve srovnání s rokem 1980 12,2 mil. tun měrného
paliva. Kromě toho budeme realizovat některé
strukturální změny ve výrobě
s konečnou úsporou dalších asi 2,35
mil. tun měrného paliva. Celkové náklady
vynaložené na tato racionalizační opatření
dosáhnou asi 13,5 mld Kčs.
Racionalizace spočívá v uskutečnění
technických a organizačních opatření
rozdělených do osmi dílčích
programů, které se dotýkají prakticky
všech rozhodujících odvětví národního
hospodářství i nevýrobní sféry.
Charakteristiku státního cílového
programu, jeho dílčích částí
i přínosů jsem uvedl ve zprávě
předložené před dnešní schůzí
Sněmovny lidu.
Vybrané strukturální změny ve výrobní
sféře byly navrženy v návaznosti na
přijatý státní plán rozvoje
národního hospodářství v období
7. pětiletky. Zahrnují i zpomalení růstu
výroby nebo dokonce i absolutní snížení
produkce některých energeticky náročných
chemických výrobků, snížení
objemu výroby hutnictví železa, ovšem
při jeho orientaci na výrobu kvalitnějších
finálních produktů i snížení
výroby cementu.
I při realizaci těchto navrhovaných strukturálních
změn však očekáváme, že
základní a rozhodující úkoly
stanovené pro zpracovatelská odvětví
včetně stavebnictví a zemědělství
budou zabezpečovány i při snížených
vstupech výše uvedených surovin a materiálů.
První dílčí program, za jehož
plnění zodpovídá ministerstvo paliv
a energetiky, zahrnuje snížení ztrát
při zušlechťování, přeměnách
a dopravě paliv a energie. Úspory na konci pětiletky
mají dosáhnout 2,4 mil. tun měrného
paliva.
Mezi rozhodující akce patří převod
vybraných kondenzačních elektráren
na teplárenský provoz, který zajišťuje
zásobování průmyslu a obyvatelstva
teplem a v současné době patří
k nejužším místům v 7. pětiletém
plánu.
Pro dodávku tepla bude využíváno i jaderných
elektráren. Na. příklad V-1 v Jaslovských
Bohunicích bude dodávat teplo nejenom pro byty v
Trnavě, ale i pro využití v zemědělství
v blízkosti této elektrárny.
V současné době většina elektráren
spotřebovává na výrobu elektrické
energie podstatně více paliva, než odpovídá
projektu. Dodávané uhlí má značně
nižší výhřevnost a vyšší
popelnatost, než bylo původně plánováno
a dle výhledu Severočeských hnědouhelných
dolů se bude dále zhoršovat.
Řešení ovšem není jen u provozovatelů,
ale zejména ve strojírenství. Jde o dodávky
turbín s vyšší účinností
(technicky jsou již ve VHJ Škoda vyřešeny
s vyšší účinností o 2 %),
zařízení pro kontinuální čištění
kondenzátorů a jiná zařízení.
Podstatné úspory energie musí být
dosaženy zvýšením úrovně
automatické regulace a řízením elektrárenských
a teplárenských provozů a v neposlední
řadě i zvýšením kvalifikace a
pečlivostí obsluhujícího personálu.
Dílčí, ale trvalé zhoršování
kvalitativních znaků dodávaného energetického
uhlí se netýká jenom elektráren, ale
všech průmyslových a topenářských
kotlů v průmyslu, stavebnictví, zemědělství
i v bytovém hospodářství.
V Československu je instalováno zhruba 10 tis. kotlů,
z nichž je téměř 1/3 starší,
než 30 let. Tyto ve značné míře
technicky zaostalé kotle s nízkou účinností
byly v posledním desetiletí v převážné
míře nahrazovány spotřebiči
na topné oleje nebo zemní plyn.
Vzhledem k naší palivoenergetické bilanci je
však tato cesta nadále neschůdná. Jediným
palivem, které pro nové kotle bude k dispozici,
je hnědé uhlí s výhřevností
kolem asi 2400 kcal/kg s vysokým obsahem popele a prachových
frakcí.
Pro spalování tohoto uhlí máme prozatím
k dispozici jen kotle s práškovým topením,
které však jsou dodávány o výkonech
od 25 tun páry za hodinu výše. Komisí
vlády pro zásobování palivy a energií
byla přijata opatření, aby byl urychlen vývoj
i menších roštových kotlů pro tato
paliva.
Za efektivní i z hledisek ekologických považujeme
sdružování uživatelů malých
starých nevýkonných kotlů při
jejich obnově k výstavbě větších
společných výtopen nebo tepláren.
V souvislosti s modernizací kotelného fondu považuji
za potřebné uvést, že se intenzívně
zabýváme vývojem kotlů s fluidním
ohništěm, nejen z hlediska účinnosti
topení, ale i zlepšení ekologických
důsledků způsobených spalováním
méně hodnotných paliv.
Druhý dílčí program zahrnuje snižování
energetické náročnosti především
v hutnictví s cílem dosáhnout úspor
ve výši 2,7 mil. tun měrného paliva.
V hutní výrobě, která spotřebovává
okolo 20 % našich prvotních energetických zdrojů,
jsou značné možnosti jejich uvolnění
pro rozvoj národního hospodářství.
Energetická náročnost výroby oceli
klesla za posledních 15 let asi o 30 %. Stále nízký
je ale podíl energeticky výhodných technologií
výroby oceli v kyslíkových konvertorech a
jejího plynulého odlévání.
V šesté pětiletce jsme založili více
těchto efektivních staveb (Kontilití ve VSŽ,
ve Švermových železárnách, Poldi
Spojených ocelárnách, novou konvertorovou
ocelárnu v Třinci), než je tomu v plánu
7. pětiletky. Příčinou je nejen omezení
investování, ale i technická nevyjasněnost
a nepřipravenost ze strany hutních podniků.
V hutích probíhají v pravidelných
cyklech nákladné generální a střední
opravy zařízení, které je nutno využívat
k celkové modernizaci, včetně zvýšení
tepelné účinnosti a využití odpadního
tepla.
Rychle dostupné a s nízkými nároky
na zdroje je vyšší využití kovového
odpadu (úspora energie pak činí při
výrobě mědi z odpadu asi 85 %, hliníku
okolo 95 % a železa, resp. výrobky oceli až 50
%) i organizačních opatření ke snížení
tepelných ztrát v technologickém toku hutní
výroby. Ovšem zásadní a snad i nejdůležitější
je zvyšování jakosti hutních výrobků,
které potom vede následně ke snížení
spotřeby hutního materiálu u jeho odběratelů.
Třetí dílčí program zahrnuje
snižování energetické náročnosti
strojírenské výroby a elektrotechnického
průmyslu. Úspory mají dosáhnout celkem
1,3 mil. tun měrného paliva.
Program předpokládá, že v průběhu
7. pětiletky dojde v uvedených resortech k progresívnímu
snížení energetické náročnosti
hrubé výroby. Např. ve všeobecném
strojírenství se v roce 1985 proti roku 1980 má
snížit měrná energetická náročnost
o více než 15 %.
Mimořádný význam uvedených
resortů pro racionalizaci spotřeby paliv a energie
spočívá ve výrobě strojů
a zařízení pro spotřebitelské
resorty a nevýrobní sféru, které musí
dodávat strojírenské a elektrotechnické
výrobky a spotřebiče s odpovídající
energetickou náročností.
Jde především o zabezpečení progresívních
spotřebičů pro průmyslové účely,
jako jsou kotle, pece, transformátory, elektromotory, ventilátory,
dmychadla, čerpadla, ale i spotřebičů
pro domácnost včetně osvětlovacích
těles špičkové úrovně.
Do této oblasti spadá i výroba zařízení
pro využití netradičních a druhotných
energetických zdrojů, jako jsou rekuperátory,
výměníky, sluneční kolektory,
tepelná čerpadla a zařízení
pro výrobu bioplynu aj. Velký význam má
výroba moderních zařízení pro
využití energetického potenciálu malých
vodních toků. Tato zařízení
musí ovsem splňovat požadavky nejen vysoké
energetické úrovně, ale zároveň
i požadavky snadné instalace a pokud možno bezobslužného
provozu.
Nezastupitelná je v racionalizaci spotřeby paliv
a energie úloha elektrotechnického průmyslu.
Nejde pouze o plné pokrytí potřeb dodávkami
výkonové polovodičové techniky pro
trakční provoz nebo pro stacionární
pohony, ale i rozvoj výroby a využití měřicí
a regulační techniky a mikroelektroniky.
V zahraničních pramenech se uvádí,
že zaváděním mikroelektroniky lze ušetřit
prvotní energetické zdroje v hodnotě 3 krát
vyšší, anebo předejít ekologickým
dopadům v rozsahu, který by pro jejích likvidaci
vyžadoval nákladů až pětinásobných.
Mikroelektronika tedy představuje významný
nástroj k hospodárnějšímu využívání
palivoenergetických zdrojů.
Dílčí program č. 4 je orientován
na racionalizaci spotřeby v chemickém a spotřebním
průmyslu. Koncem 7. pětiletky se má v této
oblasti dosáhnout úspor zhruba 3 mil. tun měrného
paliva.
Také zde jsou velmi významná opatření,
která mají vytvářet podmínky
a předpoklady pro dosažení úspor paliv
a energie i v ostatních odvětvích národního
hospodářství. Jde o chemické izolační
materiály, zejména zpěňovatelný
polystyrén pro zlepšení tepelně izolačních
vlastností obvodových plášťů
budov, dále o výrobu izolačních a
žáruvzdorných vláken typu Rotaflex a
Resistex.
K dalším významným opatřením
v oblasti chemického průmyslu patří
vybudování krakovacího komplexu o roční
kapacitě 1 mil. tun, podstatné zvýšení
sběru a regenerace upotřebených motorových
olejů a energetické využití rafinérských
plynů ve Vojanech.
Základním úkolem dílčího
programu č. 5 je dosáhnout ve výrobě
s tavebních hmot a stavební výrobě
v roce 1985 úsporu paliv a energie v rozsahu asi 750 tis.
tun měrného paliva.
Akce, jejichž realizace přinese úspory paliv
a energie, jsou zaměřeny na modernizaci a intenzifikaci
technologie s nižší měrnou energetickou
spotřebou, dále na rekonstrukci pecí a sušáren
a kotelního fondu a využívání
odpadního tepla.
Kromě úspor ve vlastních resortech budou
realizovány akce, které zajistí snížení
spotřeby paliv a energií v jiných resortech
v rozsahu téměř 1 mil. tun měrného
paliva ročně. Patří sem především
výstavba závodů na výrobu minerálních
izolačních vláken a modernizace a rekonstrukce
vybraných paneláren pro výrobu stavebních
dílců se zlepšenými tepelně izolačními
vlastnostmi.