Středa 20. října 1982

Soudružky a soudruzi, výbor pro kulturu a výchovu SL doporučuje na základě zjištěných skutečností:

1. aby se urychlila jednání ministerstev školství s resorty a zlepšil se tak způsob plánování a koordinace potřeb odborníků vůbec, včetně odborníků pro jaderné elektrárny.

2. podrobit kontrole a eventuálně přehodnocení úpravy učebních plánů a osnov vysokých škol z hlediska šetření veškerou energií, a to zvláště v oborech energeticky náročných,

3. dát podporu dobudování katedry jaderné energetiky a výcvikového střediska v Trnavě zvláště po stránce materiálního vybavení,

4. zvážit možnost dobudovat ucelený systém celoživotního vzdělávání dospělých a formulovat povinnosti resortů k zajišťování studia pracujících všech forem.

Domnívám se, že by bylo třeba i z naší strany, ze strany poslanců a orgánů Sněmovny lidu - důsledněji vycházet z již přijatých usnesení a doporučení, soustavně jejich plnění kontrolovat a důrazněji na jejich plnění trvat.

Předsedající místopředseda SL R. Nejezchleb: Ďakujem poslankyni Seidlovej. Hovorí poslanec Zelenka.

Poslanec J. Zelenka: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci! V naší debatě o racionalizaci spotřeby paliv a energie, která se stala v, pravdě životní otázkou našeho hospodářství, hraje neméně důležitou úlohu propaganda této uzlové problematiky, pravidelné informace a srovnávání se světovým trendem, abychom zřetelněji viděli, zda postupujeme dostatečně rychle nebo naopak pomalu.

Myslím, že ten, kdo periodicky sleduje rozhlas, televizi a čte Rudé právo a ostatní denní tisk, musí zpozorovat, že poslední tři roky je propaganda kolem paliv a energetiky, hlavně kolem šetření palivy a energií v rozhodujících úsecích našeho hospodářství v přední pozornosti novinářů, ekonomických rubrik, reportérů a komentátorů. Přímo privilegované postavení v propagandě dostaly paliva a energie na přelomu kritických let 1978/1979, po dramatických událostech v zásobování národního hospodářství energií a palivy, kdy dokonce i televize musela omezit své vysílání. Avšak diváci mnohých širokých oblastí od západních Čech přes jižní Čechy, jižní Moravu až po západní Slovensko své televizory přeladili na signály sousedních států a poslouchali dál. To nepřipomínám proto, abych zlehčoval tehdejší opatření - mělo svůj psychologický význam - nýbrž proto, abychom se poučili ze skutečnosti dnešních dnů, že občan může poslouchat nejen různé rozhlasové stanice, ale i televizní vysílače, dokonce nám nepřátelské a je třeba dobře zvážit důsledky každého takového rozhodnutí.

Od tohoto roku 1979 jsme si všichni hmatatelně uvědomili, že hospodaření s palivy a energií sahá na naše dnešní normy života ve fabrice i v domácnosti. Využili jsme toho v novinářské práci a začali ve všech sdělovacích prostředcích mnohem soustředěněji a myslím také, nápaditěji organizovat pomoc výstavbě rozhodujících palivoenergetických komplexů, dávat naší veřejnosti ucelený obraz o výrobě energie, o zajišťování jejích zdrojů. Myslím, že se v náporu propagandy podařilo do vědomí občanů dostat základní představu, že zajištění paliv a energie vyžaduje vysokou náročnost ve státním rozpočtu, v investicích, ve stavebnictví, v pracovních silách. Dnes už každý průměrný občan z proudu naší ekonomické propagandy zná, jaké obrovské prostředky se musí vynakládat na těžbu paliv a energie, případně na dovoz, a jaké nesmírné prostředky investujeme do této sféry, hlavně realizací atomového programu osmdesátých let.

Novináři nechtějí pouze ovlivňovat ekonomické myšlení občanů, ale především motivovat jejich uvědomělé ekonomické chování. V rozhlase i v televizi tak vznikaly nové relace a široké cykly. Například rozhlasový cyklus "Ušetříme všichni", který je vysílán už třetí rok, je zdařilým příkladem publicistickoorganizátorské kampaně od analytických pořadů až po drobné rady a zajímavosti. Přitom se tu využívá zkušeností odborníků i posluchačů laiků. Dobrý, m televizním publicistickým seriálem je "Cesta za energií", kde se formou reportáží odkrývaly nápady v racionalizaci energie právě u těch největších průmyslových spotřebitelů. Sledovali jsme také v rozhlase i v televizi před očima nejširší veřejnosti i kontrolní dny při stavbě v Jaslovských Bohunicích a nyní v Dukovanech. Mohl bych vypočítat doslova stovky novinářských materiálů i akcí, avšak to není hlavní smysl mého vystoupení.

Dnes jsme v propagandě v nové etapě. Nejdůležitějším úkolem v národním hospodářství už není jen vybudovat novou palivoenergetickou základnu, ale především snížit, důsledně racionalizovat spotřeb paliv a energie ve výrobě a snížit energetickou náročnost elektrospotřebičů. Leckdo o tom z vás tu hovořil. O tom jsme na začátku i v samé skutečnosti výroby i v ekonomické propagandě.

Některé vyspělé průmyslové země nás v této kategorii zatím předstihují a ekonomická propaganda nemá, ani vždy nemůže mít potřebnou rasantnost, aby ve vší nahotě ukázala rozdíly ve spotřebě energie mezi světovými špičkovými podniky a některými našimi. Chápu v tom smyslu obavy ministra zahraničního obchodu, abychom zbytečně nenarušili zahraniční obchod, anebo obavy předsedy Státní plánovací komise, abychom neudávali jiná tempa, než unese plán

Zajímavě to dělají v NDR. Tam nasadili tímto směrem vnitropodnikovou propagandu na nástěnkách. Viděl jsem v jednom elektrotechnickém závodu obrázky jejich výrobku a podobného výrobku firmy Siemens. U toho byly přesné parametry váhy, času výroby, spotřeby množství energie na výrobu a spotřeby energie v provozu výrobku. U toho na nástěnce zřetelné otázky: Kdy docílíme stejnou váhu? Kdy docílíme stejný čas? Kdy dosáhneme stejnou spotřebu energie?

Nemůžeme vždycky pokládat podobné otázky veřejně v rozhlase nebo v televizi. Ne že by nám bránila nějaká cenzura, taková u nás není. Ale máme svoji vlastní odpovědnost a někdy také až příliš velkou ohleduplnost. Ale ve vnitropodnikové propagandě bychom měli takové příklady uplatňovat. Dělníci i technici musí přece znát, kde jsou špičky a jaký posun musíme učinit, abychom je dostihli.

Při sledování rozhodujících záměrů racionalizace spotřeby paliv a energie se setkáváme v tisku, rozhlase a televizi se zhruba stejnými problémy, jako Výbor lidové kontroly ČSSR, který nedávno plnění státního cílového programu 02 prověřoval. Zjistil, že energetickou náročnost se daří snižovat namísto realizací rozhodujících investičních akcí především drobnou racionalizací. Z toho vyplývá, že resorty nevěnují plnění záměru státního cílového programu 02 potřebnou pozornost. Dokladem toho je např. situace ve využití malých hydroenergetických zdrojů.

Rudé právo se v uvedené oblasti zaměřilo zejména na podporu realizace usnesení předsednictva vlády ČSSR z let 1979 a 1981, neboť právě na tomto úseku byla pomoc sdělovacích prostředků jednou z podmínek úspěšného uskutečňování přijatého programu. Jde totiž o tisíce vhodných lokalit a představte si, že dokonce o více než 10 tisíc zrušených malých vodních energetických zdrojů, které jsou organizačně začleněny do různých resortů a organizací a jejichž držiteli jsou dokonce i někteří občané.

Vcelku se podařilo rychle seznámit veřejnost prostřednictvím Rudého práva a dalších sdělovacích prostředků s konkrétními podmínkami, které byly vytvořeny pro úspěšné znovuuvádění odstavených děl do provozu, jakož i pro výstavbu děl nových.

V televizi jsme uvedli hru, možná, že si na ni vzpomínáte, "Velké malé vody, v níž jde o spor o jednu takovou malou vodní elektrárnu. Před uvedením na obrazovku jsme pozvali čelné odborníky ze dvou různých ministerstev k diskusi. Nebudu vám tu líčit, jak si umějí nadávat dvě ministerstva pro zcela odlišný přístup k malým vodním elektrárnám. Byla by z toho výtečná scénka pro Dvořáka a Bohdalovou do Televarieté.

A konečně "Spor o Modřany, jaký odvážně vedlo Rudé právo, je také dokladem nějakého stavu. Teprve na základě objektivní kritiky v Rudém právu byla potvrzena nejoptimálnější varianta malé vodní elektrárny Modřany a zachráněno technologické zařízení malé plavební komory v hodnotě asi 800 tis. Kčs. Uvedené zařízení mělo být na základě nesprávného přístupu k technickému řešení stavby sešrotováno, byť bylo právě vyrobeno a dodáno na staveniště.

V Rudém právu byly kritizovány i případy demolice provozuschopných zdrojů, např. malé vodní elektrárny Lhotice a mlýnu Bělá. Podařilo se sice zachránit už jenom mlýn Bělá, ale dostalo se do povědomí lidí, že takovýto přístup je nesprávný, že není hanbou či projevem technické zaostalosti využívat tyto zdroje, byť i jsou v jednotlivých případech poměrně malé. Ve svém souhrnu však představují z hlediska energetického přínosu velikou řeku. Jen na tomto úseku máme rezervu 3 mil. tun energetického uhlí každý rok při dlouhodobém využívání těchto zdrojů.

Čs. žurnalistika, a myslím, že její nejschopnější část, slouží ekonomické propagandě a vymýšlí stále nové nápady, aby co nejširší vědomí našich lidí se stalo hybnou silou, aby se lidé učili šetřit energií ve velkém i v malém.

Mám však, vážené soudružky a soudruzi, na závěr i jménem výboru pro kulturu a výchovu, přece jen jednu provokující otázku jak k ministru paliv a energetiky, tak k nepřítomnému pražskému primátorovi.

Hlavní město Praha by mělo být chloubou naší vlasti, perlou, která i v dnešní svízelné energetické situaci je schopna zářit. Chápu, že energetici dotlačili i hlavní město k tak radikálnímu omezení. Dnes je v provozu na veřejném osvětlení asi 40 %. Vypínalo se pochopitelně z praktických i psychologických důvodů: když se všude šetří, proč nemá šetřit i Praha. Praha je však velkoměsto, kam se soustřeďuje pozornost celého státu. Není, soudružky a soudruzi, dnešní efekt trochu opačný? Z mnoha stran jsem slyšel a v dopisech čtenářů a diváků dostáváme otázky: Proč má být hlavní město velká černá díra? Mnohem volněji se tu pohybují už tak dost zkoncentrované kriminální živly a mládež se sklony k surovostem. Přitom vám prozradím, že kdyby měla Praha svítit, stačilo by přidat pouhou 0,1 % celostátní spotřeby elektřiny. A to by snad za pěstování vlastenecké hrdosti čs. občanů ke svému hlavnímu městu stálo za to!

Předsedající místopředseda SL R. Nejezchleb: Ďakujem poslancovi Zelenkovi.

Jeho vystúpením sme vyčerpali diskusiu všetkých prihlásených poslancov. Preto sa pýtam, hlási sa ešte niekto o slovo? (Nikdo se nehlásil.) Keďže sa nikto nehlási, končím rozpravu.

Chcel by som teraz poprosiť členov návrhovej komisie, aby sa odobrali na schôdzku komisie do knižnice.

Prerušujem našu schôdzku do 15. 20 hodín.

(Jednání přerušeno v 15. 08 hod.)

(Jednání opět zahájeno v 15. 25 hod.)

(Řízení schůze převzal předseda Sněmovny lidu V. David.)

Předseda SL V. David: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v jednání. O slovo se přihlásil ministr elektrotechnického průmyslu ČSSR s. Kubát, který odpoví na otázku poslance Protivy. Dávám mu slovo.

Ministr elektrotechnického průmyslu ČSSR M. Kubát: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi. K otázce soudruha poslance Protivy, ve věci regulační a měřicí techniky zvlášť pro komplexní bytovou výstavbu sděluji toto:

Přesto, že věnujeme výrobě a zabezpečení této regulační a měřicí techniky pro investiční výstavbu a komplexní bytovou výstavbu mimořádnou pozornost, nejsme se současným stavem sami spokojeni a potvrzuji některé nedostatky, o kterých hovořil soudruh poslanec Protiva, které se dotýkají jmenovitě jedné sortimentní skupiny této techniky, a to jsou tzv. kompletní soubory měření a regulace pro kotelny, pro výměníkové stanice, které zajišťují komplexní bytovou výstavbu.

Jaké jsou důvody tohoto stavu? Bylo již zdůrazněno v důvodové zprávě, která byla podkladem pro vládní usnesení č. 292/1980, že dlouhodobý rozpor mezi výrobou a potřebou dodávek této techniky pro bytovou výstavbu je důsledkem nedostatečného rozvoje výrobní základny měřicí techniky a automatizační techniky, který je za námi a probíhal u nás ve 4., 5. a 6. pětiletce. My usilujeme o to, abychom překonali tento stav; uložil jsem potřebné úkoly týkající se především výrobně hospodářské jednotky "Závodů automatizační a výpočetní techniky (ZAVT) a směřující k tomu, aby se zabezpečilo krytí dodávek těchto kompletních souborů měřicí a regulační techniky pro účely racionalizace spotřeby paliv tak, aby v roce 1985 to bylo na 100 % pokryté.

Musím připustit, že v letech 1983-1984 budeme s tímto problémem ještě zápasit. Očekáváme, že k řešení tohoto úkolu pozitivně přispěje také urychlení výstavby sítě krajských montážních a servisních organizací, které patří do pravomoci krajských národních výborů, které podle usnesení předsednictva vlády č. 292/1980 mají montáž a servis pro nevýrobní oblast zajišťovat od roku 1983 společně s námi.

Na druhé straně dovolte, abych vás při této příležitosti informoval, že zajišťujeme širokou oblast různé měřicí a regulační techniky pro měření spotřeby energie, jak pro průmyslovou, tak pro bytovou výstavbu. Nově vytvářené kapacity zabezpečující plnění vládního usnesení č. 292/1980 kromě té jedné sortimentní skupiny, o které jsem hovořil a nejen krytí potřeby národního hospodářství, ale současně dokonce nám chybějí u řady položek objednávky na tuto techniku. Máme tedy problém s odbytem této techniky.

Jaký rozsah techniky zabezpečujeme: Jsou to za prvé systémy vysílačů a přijímačů pro hromadné dálkové ovládání elektronických spotřebičů. Za druhé to jsou regulátory teploty a teplé užitkové vody, za třetí jsou to měřiče spotřeby tepla a vodoměry pro teplou vodu, pro měření na vstupu do obytných domů. Za čtvrté jsou to měřiče tepla a vodoměry pro jednotlivé byty a za páté je to ta nedostatková skupina, o které jsem hovořil, to jsou kompletní soubory měření a regulace pro výměníkové stanice a kotelny.

Tempa růstu výroby těchto prostředků umožňují, soudružky a soudruzi, zabezpečit dodávky uvedených sortimentních skupin, kromě té jedné tak, jak jejich potřebu kvantifikoval cílový program 02 - program úspory paliv a energie tak, jak to národohospodářská potřeba vyžaduje.

Chci pro ilustraci uvést, že pokud jde o ty sortimentní složky, které nám naopak přebývají, naplánovali jsme je podle usnesení č. 292/1980 a podle státního cílového programu. Jsou to např. poměrové měřiče tepla pro topná tělesa, pro radiátory, jichž připravujeme 300 tis. kusů na rok 1983 a objednáno je 18 tis. kusů. Obdobně vodoměry pro teplou, vodu připravujeme - 40 tis. kusů na rok 1983, ale objednáno je 14 tis. kusů. Chci tím říci, že jsou některé věci, které je třeba doladit v dodavatelsko-odběratelských vztazích a v kterých naopak máme přebytek. Příčinou toho je, že nebyly dosud vydány předpisy o tom, kdo tuto techniku má nasazovat, kdo má dělat servis této techniky, kdo má dělat odečítání hodnot této techniky atd. Tyto předpisy vyjdou během měsíce, zabezpečuje je federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, a předpokládáme, že tím se situace stabilizuje.

Dále chci dodat k otázce poslance Protivy, že příslušné elektronické a mikroelektronické součástky, plošné spoje a další elektronické a elektrotechnické uzly a díly pro měřicí a regulační techniku tohoto druhu jsou v elektrotechnickém průmyslu zabezpečovány. Jinak rád posoudím s poslancem Protivou podle podkladů, které on jistě má k dispozici, chybějící sortimenty a příjmu doplňující opatření ke zlepšení situace, o níž hovořil soudruh poslanec v komplexní bytové výstavbě, jmenovitě v Severočeském kraji. Děkuji za pozornost.

Předseda SL V. David: Děkuji ministru s. Kubátovi. Ptám se poslance Protivy, zda-li souhlasí s odpovědí ministra Kubáta.

(Poslanec Protiva souhlasí.)

O slovo se dále přihlásil ministr ČSSR pro technický a investiční rozvoj s. Šupka, aby odpověděl na otázku poslance Protivy. Dávám mu slovo.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP