Z toho vycházejí tyto
záměry v jednotlivých druzích dopravy:
- v železniční
dopravě
soustavně zlepšovat technický
stav tratí, odstraňovat úzká místa
přednostně modernizací, dalším
rozvojem kolejových a staničních kapacit,
zvyšovat výkonnost pohraničních přechodových
stanic a pokračovat v přestavbě železničních
uzlů v souladu s rozvojem území, jak už
jsem o tom hovořil, zatím zejména v Praze,
Bratislavě a Brně, modernizovat dopravní
prostředky a opravárenství, zajišťovat
zvyšování kvality a kultury osobní dopravy
a zabezpečovat ochranu životního prostředí;
- ve vodní dopravě
modernizovat a rekonstruovat stávající
vodní cesty, dále rozšiřovat splavnost
vodních toků, rozvíjet veřejné
a závodové přístavy, modernizovat
a rozvíjet překladištní techniku, modernizovat
a rozvíjet lodní park včetně opravárenství;
- v civilním letectví
rozvíjet pozemní základnu
zejména v Praze a Bratislavě, modernizovat zabezpečovací
leteckou techniku, obnovovat a modernizovat letadlový park,
rozvíjet letecké práce pro zemědělství
a lesní hospodářství;
- v automobilové dopravě
ČSAD
obnovovat a modernizovat vozidlový
park včetně opravárenství, rozšiřovat
služby včetně služeb obyvatelstvu a zajišťovat
úkoly v přepravních systémech, v menších
městech zajišťovat městskou hromadnou
dopravu včetně trolejbusové dopravy;
- v městské hromadné
dopravě
pokračovat ve výstavbě
metra v Praze, pokračovat ve výstavbě rychlodráhy
v Bratislavě a zahájit výstavbu rychlodráhy
v Brně a Ostravě, dále rozvíjet elektrickou
trakci (tramvaje, trolejbusy), obnovovat a modernizovat dopravní
prostředky včetně opravárenství;
- v oblasti pozemních komunikací
modernizovat vybranou síť
včetně odstraňování tzv. bodových
závad, pokračovat dále ve výstavbě
dálnice, pokračovat v budování základního
komunikačního systému v Praze a Bratislavě,
přestavbě komunikací v ostatních městech
v souladu s rozvojem území, ale i s přihlédnutím
k přednostnímu řešení akcí
na páteřových trasách pro přepravu
těžkých a nadrozměrných nákladů.
Soudružky a soudruzi, naléhavými
a stále aktuálními úkoly s dlouhodobou
platností zůstávají: vysoká
efektivnost, hospodárnost a bezpečnost dopravy.
Novým řešením
v celé dopravní soustavě bude v příštím
období vypracování zásad a postupná
realizace koordinovaných systémů osobní
hromadné dopravy, jejichž posláním je
dosáhnout vyšší kvality přepravy
optimální dělbou přepravní
práce, časovou a místní koordinací
jízdních řádů a poskytováním
společných služeb cestujícím.
Základním směrem
dalšího snižování energetické
náročnosti v dopravě bude elektrizace, snižování
měrných spotřeb, optimalizace využití
dopravních prostředků a racionalizace manipulačních
procesů a další přesun přeprav
ze závodové silniční dopravy ve prospěch
veřejné dopravy.
Základní podmínkou
zvyšování kvality dopravy, ale i energetických
úspor, jsou dodávky progresívních
dopravních prostředků. Jde zejména
o dodávky spolehlivých lokomotiv, urychlený
vývoj a výrobu elektrických jednotek pro
předměstskou dopravu, tramvají, kloubových
autobusů a trolejbusů, ale i vozidel pro mezinárodní
a vnitrostátní automobilovou dopravu.
Velmi rozsáhlou a složitou
problematiku musíme řešit také v oblasti
zdokonalování plánovitého řízení.
Půjde o to, aby při řízení
dopravní soustavy i jejích jednotlivých oborů
byla respektována daná specifika tak, aby všechny
nástroje řízení působily pouze
žádoucím směrem.
V souvislosti s tím je nutno
vypracovat návrh systému plánovitého
řízení a hodnocení organizací
železniční dopravy tak, aby vycházel
nejen z objemu, ale i ze stupně uspokojování
skutečných přepravních potřeb
národního hospodářství a respektoval
více požadavky na kvalitu a hospodárnost přepravy.
Dále je nutné hledat
cesty k vytváření podmínek pro účinnější
řízení dopravní soustavy, kde zůstávají
stále ještě rezervy. Za tím účelem
bude nutné dále zdokonalovat organizaci práce
a způsoby řízení na všech úrovních,
a tak přispět k plnému využití
základních prostředků a především
nové techniky. Trvalým úkolem pro všechny
druhy dopravy zůstává upevňování
pracovní a technologické kázně.
Úsilí v legislativní
oblasti musí být zaměřeno na dopracování
zákona o jednotné dopravní soustavě,
který je předpokladem pro koordinaci všech
článků dopravní soustavy.
Soudružky a soudruzi poslanci,
spolehlivá a dostatečně kapacitní
doprava - je nezbytným předpokladem intenzifikace
rozvoje národního hospodářství
a zvyšování životní úrovně
obyvatelstva. Proto znovu opakuji, že by měl rozvoj
dopravy více než dosud předcházet rozvoji
ostatních odvětví národního
hospodářství i ovlivňovat celospolečenskou
efektivnost.
Rozhodujícím faktorem
realizace uvedených záměrů jsou ovšem
lidé a péče o ně. Rozvoj v této
oblasti bude zaměřen na doplnění chybějících
pracovníků v některých provozních
profesích a jejich stabilizaci a na postupnou přestavbu
profesní a kvalifikační struktury v důsledku
vědeckotechnického rozvoje v dopravě. Jedním
z hlavních úkolů v dalším období
zůstane snižování přesčasové
práce, které bude zabezpečováno jak
technickoorganizačními opatřeními,
tak úpravami v oblasti mezd i zabezpečováním
komplexního sociálního programu. Opatření
ke stabilizaci pracovníků v některých
směrech se bude diferencovat podle oborových a územních
podmínek. Cestou k tomu je především
budování a rozvoj sítě středních
odborných učilišť, zlepšení
pracovního prostředí, zabezpečení
zdravotní péče vlastními zdravotnickými
zařízeními, rozvoj závodního
stravování a modernizace rehabilitačních
a rekreačních zařízení.
Vážené soudružky
a soudruzi poslanci, to jsou některé z našich
hlavních záměrů, navazujících
na zásady státní dopravní politiky
a jejího uplatňování.
Soudružky a soudruzi poslanci,
rád bych v závěru vyjádřil
přesvědčení, že při naplňování
všech těch to úkolů nám budou
nápomocny i ostatní resorty, že se i nadále
budeme moci opřít o pomoc stranických, vládních
i zákonodárných orgánů. Dovolte
mi, abych vám všem upřímně poděkoval
za dosavadní péči i pozornost při
projednávání dopravní problematiky
ve vašich orgánech.
Věřím, že
pracovníci československé dopravy projeví
svůj dík straně i socialistické společnosti
důsledným plněním svých úkolů
a zvýšenou pracovní iniciativou na počest
XVII. sjezdu Komunistické strany Československa.
(Potlesk.)
Předseda SL V. David: Děkuji
ministru dopravy ČSSR soudruhu Blažkovi. Zpravodajskou
zprávu výborů Sněmovny lidu přednese
místopředseda Sněmovny lidu a předseda
výboru pro průmysl, dopravu a obchod soudruh Alois
Hůla. Dávám mu slovo.
Společný zpravodaj
výborů Sněmovny lidu poslanec A. Hůla:
Vážené
soudružky a soudruzi poslanci, vážení
hosté, vyslechli jsme zprávu ministra dopravy ČSSR
soudruha Blažka o významu a úkolech dopravy
při uspokojování potřeb národního
hospodářství a obyvatelstva. Chci připomenout,
že již 24. října 1974 se Sněmovna
lidu na své 4. schůzi zabývala úrovní
dopravy. Ve svém usnesení na základě
poznatků výborů a poslanců uvedla
tehdy řadu doporučení ministerstvu dopravy
a ostatním resortům. Zejména zdůraznila
nutnost zdokonalovat koordinaci a kooperaci jednotlivých
odvětví dopravy, aby bylo dosahováno vyšší
efektivnosti práce v této pro společnost
významné oblasti.
Činnost dopravní soustavy
je obsahově široká, proto předsednictvo
Sněmovny lidu stanovilo zaměřit jednání
výborů sněmovny zejména na realizaci
úkolů ve snižování přepravní
náročnosti společenské produkce o
5 % v 7. pětiletém plánu a přípravu
8. pětiletého plánu v tomto směru
v dopravní soustavě, na uskutečňování
jednotné státní dopravní politiky,
na úroveň kvality a kultury osobní dopravy,
úroveň služeb poskytovaných cestujícím,
na její přesnost a dopravu cestujících
do zaměstnání.
Dále na program snižování
energetické náročnosti všech oborů
dopravy a usměrňování dělby
přepravní práce na energeticky a ekonomicky
méně náročné obory dopravy,
na zaměření výzkumu a vývoje
v dopravě a realizaci uplatnění výsledků
vědy a techniky, na péči o pracující
v dopravě a hmotnou zainteresovanost na plnění
plánovaných úkolů.
Příprava této
schůze sněmovny byla soustavně projednávána
v předsednictvu Sněmovny lidu. Více než
170 poslanců uskutečnilo 43 skupinové poslanecké
průzkumy ve vzájemné spolupráci s
poslanci Sněmovny národů, České
a Slovenské národní rady.
Vážené soudružky
a soudruzi poslanci, z jednání výborů
vyplynula řada poznatků a doporučení.
Dovolte, abych vás o některých informoval,
zejména o zabezpečování jednotlivých
druhů dopravy.
Na XVI. sjezdu Komunistické
strany Československa bylo stanoveno, že v souladu
se zásadami jednotné státní dopravní
politiky půjde zejména o železnici. V činnosti
federálního ministerstva dopravy je proto řešení
problémů a rozvoje železniční
dopravy stavěno na přední místo a
poslanci se s ním setkali ve všech organizacích.
S tím souvisí i úkol
převádět přepravní práci
na ekonomicky výhodné obory přepravy, tj.
na železniční a vodní přepravu.
Opatření přijímaná k tomuto
plnění se promítají do činnosti
správ jednotlivých drah, které vykazují
rychlejší růst železniční
dopravy před ostatními druhy.
Přesto výbory připomínají,
že bylo zjištěno málo nových podnětů,
služeb nebo forem práce železnice, které
by nabízely ekonomičtější, výhodnější,
pohotovější a termínově spolehlivější
přepravní možnosti po železnici, než
dává silniční doprava.
K silniční dopravě
- tato doprava je energeticky značně náročná,
a proto přes její nesporné výhody,
jako je doprava zboží od výrobce až ke
spotřebiteli apod. - je usilovná snaha tuto přepravu
dle možností převést na železniční
nebo vodní. V této oblasti dělby přepravní
práce nejsou dosud, s výjimkou zásad přijatých
vládními usneseními, přijata žádná
konkrétní závazná opatření,
která by přímo působila na tuto dělbu
přepravní práce.
Bylo by účelné
vydat příslušnými ústředními
orgány podrobnější pokyny, aby organizace
přepravců byly povinny v rámci dodavatelsko-odběratelských
vztahů projednat s příslušnými
organizacemi železniční nebo vodní dopravy
všechny své dopravní požadavky, které
těmto oborům dopravy podle platných zásad
státní dopravní politiky přísluší
zabezpečovat.
Co ukázaly poznatky výborů
a poslanců z průzkumů v silniční
dopravě? Zkušenosti z převodu dopravy ze závodové
na veřejného dopravce ČSAD jsou různorodé.
Tam, kde se mohou uzavřít hospodářské
smlouvy na celý rok nebo delší období,
jsou zkušenosti dobré. Jinak dochází
k rozporům při nárokování přepravy
na krátké vzdálenosti a při přepravě
zboží o nízké hmotnosti.
Bylo by účelné
sjednávat dohody tak, aby ČSAD vedle stávajících
přeprav zajišťovala i takové, které
budou ohlášeny s kratším časovým
předstihem. To však vyžaduje, aby ČSAD
začala pracovat operativněji, více a těsněji
spolupracovala se závody.
Jaké jsou poznatky výborů
a poslanců z osobní silniční a městské
dopravy? Připomíná se, že národní
výbory při řízení silniční
veřejné hromadné dopravy mají značné
problémy s dlouhodobou koncepcí rozvoje a jejím
sladěním s celostátními potřebami.
Je kritizováno špatné rozmístění
sídlišť a výrobních kapacit ve
velkých městech, což výrazně
zvyšuje nároky na dopravu.
Jsou značné rozdíly
v úrovni spolupráce podniků při tvorbě
rozvoje dopravy do zaměstnání. Zde je nejvíce
stížností ze strany občanů.
Je podstatně méně
stížností na pozdní příjezdy
autobusů dopravujících do zaměstnání;
z hlediska času je tato doprava veřejností
hodnocena jako podstatně spolehlivější
než doprava vlakem.
A jaké připomínky
mají přepravci? Ze strany ČSAD je kritizován
nedostatek náhradních dílů a pomalá
obměna autobusů, které jezdí v průměru
o 20 % přetíženy. Z toho pak vyplývá
špatný technický stav vozidel a vysoká
poruchovost. Objevily se i návrhy diferencovat cestovné.
Tam, kde jsou souběžné tratě autobusů
a železnice, neposkytovat slevy na autobusy.
Pro městskou dopravu osob
je navrhováno ve větším rozsahu se vrátit
k přepravě trolejbusy.
Podniky ČSAD vykazují
v pravidelné osobní přepravě značné
ztráty, které musí uhrazovat ze zisku nákladní
dopravy. Např. ČSAD Ostrava dosáhla v roce
1984 ztrátu z osobní dopravy 180 mil. Kčs
- což nestimuluje pro růst přepravy osob.
Se silniční dopravou
souvisí i rozvoj a výstavba pozemních komunikací.
Československá síť pozemních
komunikací je velmi rozsáhlá. Její
základní strukturu představují místní
komunikace, silniční sít a dálnice.
Federální ministerstvo dopravy zajišťuje
výstavbu, správu a provoz dálnic; ostatní
síť je v pravomoci národních výborů
a orgánů republik.
Pověřená skupina
poslanců provedla průzkum na Ředitelství
dálnic Praha, které má ve své správě
a údržbě zatím 305 km dálnic
na čtyřech dálničních úsecích.
Do konce roku to bude 490 km. Průměrná životnost
dálničního díla je 10 až 15 let
a investiční náklady na jeden km činí
cca 35 mil. Kčs, ve výjimečných případech
u členitějších terénů
pochopitelně podstatně více.
Uvážíme-li však
docilované úspory na pohonných hmotách
a další výhody, jako je zkrácení
času dopravy apod., je investiční návratnost
vložených prostředků do dálničního
díla výhodná.
Jaké jsou zásadní
poznatky a připomínky poslanců z provedeného
průzkumu?
Program výstavby dálnic
je třeba stanovit závazně alespoň
na 15 - 20 let dopředu a zajistit tak efektivní
výstavbu. Výstavba by se měla plánovat
komplexně a závazně pro všechny účastníky,
ať už jsou to národní nebo federální
orgány a organizace. Je třeba také organizačně
zajistit odbornou údržbu a opravu dálnic a
znovu zvážit, jakými prostředky udržovat
v zimním období spolehlivý provoz dálnice.
Závažným problémem
v zimní údržbě je posyp dálničních
tahů solením, což je na závadu jak samotnému
stavebnímu dílu, tak okolí dálnice,
kde postupně dochází k odumírání
porostů, ale i k znehodnocování dopravních
prostředků i používaných technologických
zařízení.
Rozborem jednotlivých zimních
období lze konstatovat jednostranný tlak na zajištění
bezpečné a rychlé dopravy bez ohledu na jeho
dopad. Je potřeba zvážit společenský
požadavek přednesený především
složkami Veřejné bezpečnosti a představiteli
lidosprávy, který sleduje pouze dopravně
bezpečnostní hledisko. Poslanci upozorňují
na tento vývoj. I když jde o požadavky dopravně
bezpečnostně důležité, vyvolávají
porušování předpisů hygienických
a zejména pak porušování vodního
zákona.
Výbory se také zabývaly
leteckou dopravou. Bylo konstatováno, že v letecké
dopravě vnitrostátní došlo v uplynulém
období k omezení, a to jak v počtu letů,
tak i tratí. Vzhledem k vysoké energetické
náročnosti se ve vnitrostátní dopravě
nepočítá se změnami. V mezinárodní
letecké přepravě je snaha intenzívněji
využívat stávající sítě
čs. leteckých linek - podle ekonomických
efektů letů diferencovat je do jednotlivých
oblastí.
Velký ekonomický význam
má vodní doprava. Tento obor dopravy by měl
patřit mezi nejprogresívnější;
474 km vodních cest používaných pro
tuto dopravu nejsou zdaleka využity. Je třeba podpořit
také snahu modernizovat a rekonstruovat přístavy,
což rozšíří přepravu u těch
přepravců, kteří soustřeďují
velké množství hromadných substrátů,
výrobků a tuhých paliv. V důsledku
relativně nízké ceny za dopravu, jež
ovlivní i cenu výrobků, je třeba přepravovat
více hromadných substrátů na střední
i velké vzdálenosti. Je možno výhodně
přepravovat i velkorozměrová tělesa;
tato doprava může zvyšovat i zahraniční
přepravy; každá tuna přepravená
československým plavebním podnikem znamená
úsporu cca 300 devizových korun. Vyžaduje to
však rychleji rozvíjet a modernizovat plavební
cesty a zvyšovat kapacitu v přístavech a překladištích.
Na tom by se měly podílet i výrobní
podniky.