Príprava dopravných
inžinierov prebiehala po schválení vysokoškolského
zákona prevažne v štvorročných
študijních odboroch. Uplatnenie prvých absolventov
novokoncipovaných odborov ukázalo, že časový
fond štvorročného štúdia neumožňuje
v dostatočnej miere zaradiť učebnú látku
nových prvkov, ako je: automatizácia systému
riadenia, elektroniky, výpočtovej techniky a praktickej
aplikácie, ktorých zvládnutie je pre výkon
prevádzkových funkcií v železničnej
doprave nevyhnutné.
V päťročných
odboroch považujeme za veľmi dobré, že nové
učebné plány dôsledne sledujú
potrebu "humanizácie" technických odborov.
Napr. zavedenie predmetu "technicko-právne problémy
inžinierskej praxe" má vplyv na rozšírenie
oblasti právneho vedomia absolventov.
Zvlášť oceňujeme,
že vo všetkých študijných odboroch
bol zavedený predmet "organizácia a riadenie".
To vytvára predpoklady na to, aby absolventi mali postačujúce
teoretické vedomosti potrebné pre výkon vedúcich
funkcií na treťom stupni riadenia (prevádzka,
dielňa alebo väčšia pracovná skupina).
Vlastné prieskumy fakúlt
VŠDS ukázali, že úroveň i profil
absolventov všetkých dopravných odborov je
praxou hodnotený dobre. Podiel na tom má i veľmi
úzke spojenie školy a učiteľského
zboru s praxou vo všetkých študijných
odboroch, rozvinutá študentská vedecko-odborná
činnosť a štyri združené vedeckovýskumné
pracoviská, ktoré riešia najaktuálnejšie
výskumné problémy v odboroch dopravy.
Systém štátneho
dopravného školstva vhodne doplňujú
mimoriadne formy výchovy a vzdelávania dospelých.
Sú určené pre pracovníkov, ktorí
už v rezorte d opravy pracujú a s ohľadom na
rýchly vedeckotechnický rozvoj potrebujú
doplňovať svoje vedomosti o nové poznatky.
Stačí iba pripomenúť,
že zatiaľ čo niekde sú nasadzované
počítače tretej alebo tri a poltej generácie,
kádre máme pripravené na úrovni 1.
prípadne 2. generácie.
Tej to výchove kádrov
v praxi slúži systém mimoriadnych foriem štúdia
jednak na štátnych školách, jednak ho
tvoria podnikové výchovno-vzdelávacie zariadenia
v odbore železničnej dopravy jednotlivých správ
dráh a generálnych riaditeľstiev a Ústredný
dopravný inštitút Federálneho ministerstva
dopravy.
Všetky formy tohto systému
vzdelávania prispievajú k rastu kvalifikovanosti
pracovníkov v rezorte dopravy. Iba v tejto päťročnici
absolvovalo na školách zvolené okruhy štúdia
pri zamestnaní 4297 pracovníkov, z nich 3322 si
doplnilo úplné stredné vzdelanie a 433 pracovníkov
získalo vysokoškolské vzdelanie.
Špecifickú úlohu
vo výchovno-vzdelávacom systéme rezortu plní
Ústredný dopravný inštitút Federálneho
ministerstva dopravy, ktorý, ako sme sa mohli presvedčiť,
pracuje na vysokej úrovni a vykazuje veľmi dobré
výsledky. Predovšetkým zabezpečuje zvyšovanie
kvalifikačnej úrovne vedúcich pracovníkov
rezortu Federálneho ministerstva dopravy (v súčasnej
dobe je ich 491) pripravuje kádrové rezervy pre
výkon vedúcich funkcií, školí
vybraných odborných pracovníkov špeciálnych
útvarov a ďalších profesií.
Súdružky poslankyne a
súdruhovia poslanci, náš Výbor pre kultúru
a výchovu Snemovne ľudu, tak ako i vaše výbory,
venoval príprave dnešnej schôdze veľkú
pozornosť. Hlavne na prieskumoch sme získali mnoho
ďalších cenných poznatkov. Niektorými
z nich som chcela prispieť k rokovaniu našej schôdze,
ale hlavne znovu upozorniť na rozhodujúcu úlohu
ľudského činiteľa pri plnení stále
náročnejších úloh vyplývajúcich
zo zjazdových rokovaní Komunistickej strany Československa.
Súčasne som chcela znovu upozorni ť na význam
a naliehavú potrebu vytvorenia jednotného systému
celoživotného vzdelania, ktoré by malo byť
podporené zákonným opatrením.
Předsedající
místopředseda SL R. Nejezchleb: Ďakujem
poslankyni Dubovej. Dávam slovo poslancovi Macháčkovi.
Pripraví sa poslankyňa Pekařová.
Poslanec Z. Macháček:
Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně, soudruzi poslanci, náročnost
práce v dopravě, její závislost na
celé řadě faktorů, které negativně
ovlivňují somatiku i psychiku pracujících,
vyžaduje, aby péče o pracující
po stránce zdravotní i sociální byla
co nejlepší. Poslanci výborů pro sociální
politiku se při skupinových i individuálních
průzkumech zaměřili právě na
tuto oblast. Dovolte mi, abych některé ze získaných
poznatků uvedl.
U pracovníků železniční
dopravy se projevuje zejména vliv turnusové práce,
nutnost přesčasů při nedostatku pracovníků,
jako nakladači, posunovači, tratoví dělníci
apod. I když se počty rizikových pracovišť
stále snižují, je třeba počítat
i nadále s rizikovostí práce.
Oprávněně je
proto věnována soustavná pozornost ochraně
a bezpečnosti při práci, soutěží
se o snížení pracovní úrazovosti
a využívají se další vhodné
formy soutěže. Potíže působí
již letitý problém nekvalitních pracovních
pomůcek, jako jsou např. ochranné přilby,
rukavice, speciální obuv pro vykládku chemikálií
apod.
Zdravotní péče
o pracovníky v železniční dopravě
je zajišťována vlastními ústavy
železničního zdravotnictví a její
úroveň je dobrá. Dochází k
nárůstu lékařských míst,
některá pracoviště byla vybavena moderní
zdravotnickou technikou, což bezesporu přispělo
ke zkracování čekacích dob i ke zkvalitnění
vlastní péče. Jako kladný příklad
lze uvést Jihozápadní dráhu Plzeň,
kde pomocí výpočetní techniky jsou
zpracovávány výsledky vyšetření.
Dostupnost základní
zdravotní péče podle potřeb pracovníků
železnice a její zaměření na
specifické onemocnění a choroby včetně
výzkumných pracovišť pro prevenci a odstraňování
následků, je zřejmě největší
klad této organizace a působí na spokojenost
pacientů, kteří i po odchodu z aktivní
činnosti často žádají o ponechání
v této péči.
Soustavná péče
o zdraví pracovníků železnic se promítá
též v procentu pracovní neschopnosti. I když
jde o odborový svaz, kde pracovní podmínky
jsou velmi náročné, bylo procento pracovní
neschopnosti v roce 1984 příznivé a dosáhlo
hodnoty pouze 3,94, tedy nižší než průměrné
procento hodnoty pracovní neschopnosti v ČSSR, které
činí 4,29. Také 0,13 % u pracovních
úrazů svědčí o dobré
činnosti na úseku bezpečnosti práce.
Omezená působnost lůžkové
složky je řešena spoluprací se zařízeními
státní zdravotní správy případ
od případu, pouze domluvou podle osobních
konexí. Poslanci se domnívají, že by
bylo třeba spolupráci mezi zařízeními
železničního zdravotnictví a státní
zdravotní správy postavit na bázi smluvního
zajištění.
Speciální ambulatória
se správně zaměřují na nejvíce
rozšířená onemocnění,
jako např. záněty horních cest dýchacích,
choroby zažívacího traktu, nemoci pohybového
ústrojí a nepracovní úrazy.
K dobrým výsledkům
přispívá též velmi dobrá
a cílená rehabilitace a jako forma prevence i kondiční
rehabilitace, jak bylo zřejmé z výsledku
v Plzni, kde vybavení zdravotnických pracovišť
je nesporně lepší.
Je, myslím, nedostatkem, že
zařízení jsou vybavována nerovnoměrně,
podle toho, jaký je vztah vedení té které
dráhy ke zdravotní problematice a k uvolňování
potřebných finančních dotací.
Tak jsme se setkávali s velmi dobře vybavenými
pracovišti na jedné straně i s méně
kvalitními na straně druhé.
Vnucuje se otázka, není-li
možné více využívat koordinační
možnosti ústředního ústavu železničního
zdravotnictví nejen k metodickému a výzkumnému
vedení, ale též k ovlivnění jednotlivých
správ k vyrovnání úrovně zařízení,
aby všichni pracující na železnici měli
stejné možnosti.
Ne zcela dostatečně
je zajišťována lázeňská
péče, jak ukazují údaje z Čierné
nad Tisou, kdy potřeba 150 poukazů v roce 1984 byla
pokryta pouze 84 poukazy, a to ještě ne ve zcela odpovídající
struktuře.
Dobré výsledky, jak
uvedl ve zpravodajské zprávě s. místopředseda,
jsou dosahovány v závodním stravování,
kde rostou počty strávníků, zvyšuje
se podíl jídel připravovaných progresívními
metodami a je též poskytována bezplatná
strava pro vybrané profese. Tak např. u Jihozápadní
dráhy dosahuje počet stravovaných již
téměř 70 %. Tak se naplňuje usnesení
vlády ČSSR č. 18/1976.
Přes nesporné úspěchy
v bytové výstavbě se poslanci přesvědčili,
že nejsou uspokojovány požadavky na byty a ubytovací
zařízení a že je nutné, alespoň
u nedostatkových profesí, zvyšovat stabilizační
účinek družstevních bytů.
Dobře je zajišťována
rekreace pracovníků i umísťování
dětí zaměstnanců v předškolních
zařízeních, a tak je pozitivně ovlivňován
rozsah sociálních opatření.
Je možno konstatovat, že
plán kádrového, personálního
a sociálního rozvoje ve všech rozhodujících
ukazatelích je dobře plněn.
V automobilové dopravě
je v rámci péče o pracující
třeba přihlížet k specifickým
podmínkám zejména řidičů,
kterým pracovní turnusy začínají
někdy již od 4. hodiny ranní a trvají
až do 23. 30 hodin. Zahrnují dlouhé výlukové
prostoje - tři a více hodin - a jsou jedním
z důvodů zvýšené fluktuace pracovníků
ČSAD. Rozsah volného času je menší
než u ostatních profesí, nedovoluje dodržet
běžné pracovní přestávky
na stravování a nekryje se s volným časem
ostatních členů rodiny.
Časová a psychická
náročnost práce řidičů
má vliv i na jejich zdravotní stav a odráží
se ve struktuře běžných onemocnění.
Častá onemocnění vedou k občasným
pocitům nejistoty, zda řidiči své
povolání budou moci vykonávat až do
důchodového věku, a proto hledají
zaměstnání jiná, s větší
jistotou a příznivějšími pracovními
podmínkami bez povětrnostních vlivů,
vysokých přesčasů, prostě s
pravidelnou pracovní dobou.
Zdravotní péče
je poskytována v rámci OÚNZ vyčleněnými
lékaři, nebo obvodními lékaři
a určité potíže jsou ve sladění
turnusové práce s ordinační dobou
zdravotnických zařízení. Také
rehabilitace je ve většině případů
obtížně dostupná, i když hraje
významnou úlohu v udržení kondice, jak
bylo ověřeno při průzkumu v ČSAD
Banská Bystrica, kde závod má vlastní
rehabilitační zařízení na velmi
dobré úrovni.
Procento pracovní neschopnosti
je poněkud vyšší než u železnic.
Dosahuje hodnoty 4,45; z toho u pracovních úrazů
0,27, což odpovídá charakteru práce.
Tak jako v železniční
dopravě, je i v ČSAD a městské hromadné
dopravě věnována velká pozornost bezpečnosti
a ochraně zdraví při práci a také
zde jsou problémy s kvalitou ochranných pomůcek.
Je třeba zdůraznit tuto skutečnost, poněvadž
jsou četně zastoupena riziková pracoviště,
jako např. akumulátorovny, vulkanické, svářečské,
klempířské a jiné dílny. Velmi
příznivě působí v této
souvislosti kvalitně vybavený kabinet bezpečnosti
práce v brněnském závodě 621.
Charakter pracovních podmínek,
zejména u řidičů, neumožňuje
realizovat základní požadavky životosprávy
na vyhovující úrovni. Důkazem je i
skutečnost, že pouze 20 % pracovníků
využívá možnosti závodního
stravování. Také omezená možnost
ubytování, zejména mladých pracovníků,
a přidělování rodinných bytů
je jedním z důvodů vysoké fluktuace
zaměstnanců ČSAD.
V městské hromadné
dopravě jsou negativní vlivy násobeny zhoršující
se dopravní situací ve velkých městech,
zvýšenou rizikovostí a hlučností
u autobusů - a naopak osamělostí po celou
pracovní dobu u řidičů Metra.
Také tu ovlivňuje fluktuaci
omezený příděl bytů. Tak např.
při průzkumu v podniku Metro bylo zjištěno,
že ze 66 strojvedoucích vyškolených v
SSSR, v době zahájení provozu Metra pracuje
v současné době již jen 7.
Náročná práce
a postup modernizace zařízení v dopravě
vyžaduje neustálé zvyšování
a doplňování kvalifikace pracujících.
Ve všech odvětvích je proto věnována
trvalá pozornost vzdělávání
pracovníků a formy i cíle školení
jsou součástí plánů.
Na železnici se uplatňuje
pokyn přijímat na uvolněná nebo nová
pracovní místa pouze pracovníky s požadovaným
vzděláním. Řidiči jsou pravidelně
školeni a doškolováni. Mimořádná
pozornost je věnována kvalifikaci pracovníků.
Všechna tato opatření pomáhají
zlepšovat práci s kádry a zabezpečovat
další odborný a politický růst
pracovníků v dopravě.
Vážené soudružky
a soudruzi poslanci, zjištěné skutečnosti
dokazují, že všechny úkoly v oblasti sociální
politiky podniků a organizací dopravy musí
být součástí promyšlených
a skutečně plněných plánů
kádrového, personálního a sociálního
rozvoje, a že tyto plány, jak na základě
získaných poznatků z průzkumů
doporučují výbory pro sociální
politiku, by měly být součástí
státních prováděcích plánů.
Děkuji za pozornost.
Předsedající
místopředseda SL R. Nejezchleb: Ďakujem
poslancovi Macháčkovi. Dávam slovo poslankyni
Pekařovej. Pripraví sa poslanec Sakmar.
Poslankyně J. Pekařová:
Vážený
soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci,
vážení hosté, jednou ze závažných
podmínek úspěšného rozvoje národního
hospodářství je zvyšování
jeho efektivnosti. K tomu má sloužit i správná
orientace iniciativy pracujících na plnění
plánovaných úkolů. Hmotná stimulace
musí přispívat i k účelnému
rozmísťování i využití pracovních
sil.
Poslanci výborů pro
sociální politiku se proto při svých
průzkumech zaměřili i na oblast hmotné
zainteresovanosti pracujících v dopravě.
Získané poznatky jsme analyzovali, zobecnili a stanovili
závěry.
Mzdová politika v železniční
dopravě je orientována na prosazování
principu zásluhovosti v odměňování.
Proto byly objektivizovány normy spotřeby práce,
rozšiřováno jejich použití a zvoleny
takové mzdové formy, které zvyšují
zainteresovanost pracovníků na plnění
plánovaných úkolů.
Od roku 1981 byl v železniční
dopravě zaváděn program zvýšené
ekonomické účinnosti mzdové soustavy
a od roku 1983 je připravována postupná realizace
jeho druhé etapy. V rámci prvé etapy došlo
k hlubšímu uplatnění hmotné zainteresovanosti
pracovníků v železniční dopravě
na výsledcích jejich práce, všeobecným
zatříděním jednotlivých prací
podle složitosti a odpovědnosti. Průzkum v
přepravní stanici Čierná nad Tisou
ukázal některé výjimky z této
zásady, např. zatříděním
manipulačních dělníků lze jen
obtížně postihnout stupeň intenzity
jejich pracovního výkonu, složitost a zodpovědnost
při práci, která je velmi zdlouhavá,
hygienicky závadná a převážně
ruční nebo málo mechanizovaná. Proto
by bylo potřebné vytvořit obor překladový
dělník, který by odpovídal charakteru
práce při překládce.
V podmínkách železniční
dopravy je důsledně uplatňován vnitropodnikový
chozrasčot, na který je vázána osobní
hmotná zainteresovanost pracovníků.
Vzhledem k charakteru pracovních
činností železniční dopravy je
převážně používána
časová mzda spolu s výkonnostní odměnou.
Dále je používána časová
mzda s prémií a individuální úkolová
mzda s prémií tam, kde jsou podmínky pro
sledování plnění výkonových
norem Technicko-hospodářští pracovníci
jsou odměňováni měsíční
mzdou s rozpětím a výkonnostní odměnou
na základě stanovených ukazatelů.
Uplatněné mzdové formy se jeví z hlediska
organizace jako vhodné a mobilizující.
Průzkumem bylo potvrzeno,
že průměrné výdělky pracovníků
v železniční dopravě patří
k nejvyšším v národním hospodářství.
Je však třeba přihlédnout k mimořádně
vysokému podílu odměny za přesčasovou
práci. Tak např. v překládkové
železniční stanici Čierná nad
Tisou činila v roce 1984 skutečná průměrná
mzda 3030 Kčs, ale bez přesčasů pouze
2434 Kčs.
Průzkum na správě
Jihozápadní dráhy Plzeň ukázal
možnosti zavádění brigádní
formy organizace práce a odměňování.
V podmínkách dráhy byly tyto formy již
experimentálně odzkoušeny a stále se
rozšiřuje jejich používání.
Dobré výsledky se ukazují v dílnách
- opravnách, kde u kolektivů pracovníků
dochází jak ke zvýšení mezd,
tak k žádoucímu zvýšení
produktivity práce. Překážkou dalšího
rozšiřování progresívní
formy jsou zejména nedostatky v přísunu materiálu,
na který organizace nemá vliv.
Ve většině navštívených
podniků automobilové dopravy byla realizována
1. etapa zvýšené ekonomické účinnosti
mzdové soustavy se zaměřením na uplatnění
nových pobídkových mzdových forem.
V současnosti podniky ČSAD buď vstupují
do II. etapy tohoto programu, nebo se na její zavedení
připravují.
Používání
jednotlivých mzdových forem se liší
v závislosti na skupinách odměňovaných
pracovníků. Řidiči nákladní
dopravy a závozníci jsou odměňováni
úkolovou mzdou, která je závislá na
dosahovaných výsledcích vyjádřených
v dopravních jednotkách. Ukazatelem pro stanovení
základní mzdy je měsíční
souhrn vyprodukovaných dopravních jednotek, které
v sobě zahrnují výsledky práce za
přepravní výkony. Výše dopravní
jednotky je pohyblivá. K základní mzdě
se připočítávají příplatky
za práci v noci, o sobotách a nedělích,
za práci přesčas a jiné.