Na XVI. sjezdu generální tajemník ústředního
výboru Komunistické strany Československa
a prezident republiky soudruh Gustáv Husák vyjádřil
její podstatu a význam: "Tato linie představuje
komplexní, dlouhodobý, marxisticko-leninský
program politického, hospodářského,
sociálního a duchovního rozvoje naší
společnosti, program vnitřní a zahraniční
politiky našeho státu. Je součástí
společného úsilí bratrských
socialistických stran".
Realizace této linie v ekonomické oblasti je v zákoně
vyjádřena požadavkem na všestranné
vytváření předpokladů pro růst
národního důchodu především
efektivními strukturálními změnami,
racionálním využíváním
výrobního potenciálu, vysokou hospodárností,
využitím výsledků vědeckotechnického
pokroku a prohlubováním účasti ČSSR
v socialistické ekonomické integraci a mezinárodní
dělbě práce.
Postupné, ale přitom důsledné převádění
ekonomiky na cestu intenzívního rozvoje je podmíněno
především změnou přístupu
k zvýšení úspor všech druhů
paliv, energie, surovin a materiálů a jejich efektivnějším
zhodnocováním, jedině tím lze dosáhnout
snížení materiálové náročnosti
společenské výroby. Vyšší
zhodnocování materiálových a energetických
zdrojů a cílevědomé strukturální
přeměny v národním hospodářství
mají zajistit předstih růstu národního
důchodu před růstem společenského
produktu. Důsledná politika obnovy rovnováhy
ve vnějších ekonomických vztazích
si vyžádá výraznější
předstih růstu vytvořeného národního
důchodu před růstem jeho užití
a vývozu před dovozem.
Zdroje, které určujeme v 7. pětiletce pro
vnitřní užití, budou nižší
než zdroje vytvářené. Musíme
je proto efektivně a hospodárně vynakládat.
Oproti 6. pětiletce snižujeme podíl akumulace
na národním důchodu při zvýšení
podílu fondu pro nevýrobní spotřebu.
To nám umožňuje udržet dosaženou
vysokou životní úroveň. Snížení
objemu investic a zpomalení růstu zásob vychází
nejen z objektivní ekonomické situace, ale i z nutnosti
účinněji využívat základních
fondů a efektivněji hospodařit se zásobami.
V základních prostředcích, které
koncem roku 1982 dosáhnou zhruba 2 biliónů
800 miliard Kčs a v zásobách, které
dosáhnou v roce 1982 výše představující
83 % ročního národního důchodu,
existují značné rezervy, které je
nutné v reprodukčním procesu využít
pro zvýšení společenské výroby.
V souladu s ekonomickými možnostmi vyčleňujeme
pro období let 1981 - 1985 zdroje pro upevňování
obranyschopnosti naší země.
Soudružky a soudruzi, Hlavní směry hospodářského
a sociálního rozvoje ČSSR na léta
1981 až 1985, schválené XVI. sjezdem ukládají,
aby struktura výroby a její dynamika byly důsledně
podřízeny potřebám efektivního
rozvoje národního hospodářství,
aby posilovaly jeho exportní výkonnost, snižovaly
dovozní náročnost a aby při podstatně
obtížnějších vnějších
a vnitřních podmínkách zajišťovaly
stěžejní cíl politiky strany v současném
období - udržet a zkvalitnit dosaženou vysokou
životní úroveň obyvatelstva i jeho sociální
jistoty, a to v souladu s výsledky, kterých bude
dosaženo v rozvoji národního hospodářství.
Návrh zákona o sedmém pětiletém
plánu ukládá vytvářet podmínky
pro růst národního důchodu o 2 až
2,6 % ročně a přitom jej zabezpečovat
z 90 - 95 % zvýšením společenské
produktivity práce. Základem intenzifikačních
záměrů plánu je vyšší
zhodnocování všech materiálových,
energetických, investičních, pracovních
a devizových zdrojů. To musí plány
rozvoje jednotlivých odvětví a oborů
bezpodmínečně zabezpečovat.
Hlavní úlohu v tvorbě zdrojů bude
mít i nadále průmyslová výroba,
která se do roku 1985 zvýší o 14 až
18 %.
Důležitým úkolem bude zabezpečení
národního hospodářství palivy
a energií. I když těžba uhlí má
dosáhnout v roce 1985 125 až 128 mil. tun, bude převažující
podíl na přírůstku energetických
zdrojů zajišťován v nově budovaných
jaderných elektrárnách. V příštím
roce se uvede do provozu poslední elektrárenská
kapacita na pevná paliva. V Jaslovských Bohunicích
je v provozu jaderná elektrárna V - 1 o kapacitě
880 MW a má se dokončit V - 2 o kapacitě
rovněž 880 MW. Buduje se jaderná elektrárna
v Dukovanech a v Mochovcích. V průběhu 7.
pětiletky se zahajuje výstavba jaderné elektrárny
Temelín. Na přírůstku elektrárenských
kapacit v sedmé pětiletce v rozsahu 3960 MW se budou
jaderné elektrárny podílet zhruba 55 %. V
roce 1985 mají vyrobit zhruba 15 mld kWh.
Ekonomický rozvoj v sedmé pětiletce je založen
na úsporném palivo-energetickém programu.
XVI. sjezd uložil dosahovat ročně minimálně
2 % úspor paliv a energie. Je to mimořádně
náročný úkol i tím, že
úspor musíme dosáhnout především
snížením spotřeby ušlechtilých
paliv, tj. především výrobků
z ropy.
Významné postavení v sedmé pětiletce
bude mít i nadále strojírenství, jehož
produkce se zvýší o 28 až 33 %, a které
bude rozhodujícím nositelem růstu produktivity
práce, realizace vědeckotechnického pokroku
a nosným odvětvím exportu. Plán je
náročný zejména z hlediska struktury
a kvality strojírenské produkce. Předpokladem
jeho plnění je soustřeďovat síly
na ty výroby, kde máme podmínky dosahovat
světové úrovně a které s vysokou
efektivností zabezpečují rozhodující
fondy jak pro vnitřní potřeby, tak pro vývoz.
Plán počítá s výraznějším
zapojováním našeho strojírenství
do mezinárodní dělby práce.
Ve struktuře strojírenské výroby roste
váha elektrotechniky, která bude mít předstih
před ostatními strojírenskými obory.
V elektrotechnickém průmyslu se zvýší
výroba o 36 - 42 %. Vytvářejí se podmínky
pro zavádění výroby integrovaných
obvodů s velkou hustotou prvků, mikroprocesorů
a polovodičových pamětí v souladu
s připravovaným programem zavádění
elektroniky do jednotlivých odvětví národního
hospodářství.
Kromě elektrotechniky je ve strojírenském
výrobním programu na předním místě
výroba zařízení pro jaderné
elektrárny, elektrických i motorových lokomotiv,
telekomunikačních zařízení,
nákladních automobilů, traktorů, textilních
strojů, stavebních a silničních strojů,
obráběcích a tvářecích
strojů a výroba kompletačních oborů
a náhradních dílů. Před konstruktéry
vystupuje zvlášť naléhavě úkol
zlepšovat parametry strojírenských výrobků,
zejména snižovat jejich energetickou a materiálovou
náročnost.
Ve strojírenských resortech jsou státní
cílové programy zaměřeny především
na rozvoj kompletačních výrob a sledují
zvýšení technické úrovně
strojírenských výrobků.
Náročné úkoly jsou stanoveny státním
cílovým programem spotřeby kovů, kterým
mají být dosaženy úspory 4,5 - 5 % ročně.
Na jeho splnění bude záležet, jak se
podaří snížit vysokou materiálovou
náročnost metalurgické, strojírenské
a stavební výroby. V souvislosti s tím klade
sedmá pětiletka hlavní důraz na kvalitativní
stránku rozvoje hutnictví, na prosazení potřebných
změn v jeho struktuře, na lepší využívání
a zhodnocování kovů a kovového odpadu
v celém národním hospodářství.
Úsilí o vyšší zhodnocování
výchozích surovin je základem plánu
chemické výroby. Hlavním úkolem bude
maximálně využít kapacit, které
byly vybudovány v průběhu šesté
pětiletky. Produkce chemického průmyslu se
zvýší zhruba o 7 %, a to při podstatné
změně jeho struktury způsobené především
snížením zpracování ropy. Realizací
státního cílového programu chemické
výroby se má zvýšit podíl kvalifikované
chemie, jako například polymerů, základních
organických látek, léčiv, biofaktorů,
organických barviv, přísad do polymerů
a čistých chemikálií. V průběhu
sedmé pětiletky se zahájí výstavba
krakovacího zařízení k získání
většího množství světlých
ropných produktů. Výrazně se zvýší
výroba farmaceutického průmyslu. Tyto změny
v chemické výrobě a rozšiřování
spolupráce se zeměmi RVHP přispějí
ke snížení dovozní závislosti
na kapitalistických státech.
Výroba lehkého průmyslu se zvýší
o 12 až 15 % a má zajistit především
plynulé a kvalitní zásobování
vnitřního trhu sortimentem odpovídajícím
vyšším nárokům spotřebitelů
a současně plné zabezpečení
požadavků zahraničního trhu.
Přednostně se budou rozvíjet obory založené
na domácích surovinách, zejména zpracování
dřevní hmoty. Výroba dřevozpracujícího
průmyslu vzroste o 22 - 25 %, přičemž
se ve vývozu zvýší podíl buničiny
a řeziva namísto vývozu surového dřeva.
To předpokládá plné využití
kapacit již vybudovaných dřevařských
závodů, celulózek v Ružomberku, Žilině,
Vranově a později v Paskově.
Nižší objem prostředků určených
pro investiční výstavbu ovlivní rozsah
a strukturu stavební výroby. Bude nutno soustřeďovat
stavební kapacity na dokončování rozestavěných
staveb, přizpůsobovat jejich strukturu a rozmístění
v souladu s plánovanými potřebami investiční
výstavby. Technologie stavebních prací se
musí více než dosud orientovat na lepší
využívání materiálů z
domácích surovin a na nižší spotřebu
energie a pohonných hmot. Tento vývoj vyžaduje
změnu profesní struktury dělníků
ve stavební výrobě a stavebně montážních
organizacích. Měl by významně přispět
k řešení problémů vysoké
rozestavěnosti.
Základním úkolem zemědělské
a potravinářské výroby pro 7. pětiletku
zůstává nadále postupné zvyšování
celkové soběstačnosti ve výrobě
potravin. Růst spotřeby potravin nelze zajišťovat
zvyšováním dovozů, ale energickým
úsilím o rozvoj vlastní výroby. Živočišnou
výrobu bude možné rozvíjet jen v takovém
rozsahu, v jakém se budou zvyšovat vlastní
krmivové zdroje.
Při celkovém vzestupu zemědělské
produkce o 7 - 10 % bude mít rozhodující
význam intenzifikace zemědělství,
a to při rychlejším rozvoji rostlinné
produkce, která je základem živočišné
výroby, především chovu skotu, strukturálních
změn v živočišné produkci a zvyšování
užitkovosti všech hospodářských
zvířat.
Uplatnění zdokonalené soustavy plánovitého
řízení zemědělství,
vypracované na základě závěrů
XVI. sjezdu KSČ, musí vést ke zkvalitnění
řídící práce na všech
stupních řízení zemědělství,
přispět k dalšímu rozvoji zemědělské
výroby a k vyššímu využití
všech rezerv. Zdokonalený systém řízení
a vyšší hmotná zainteresovanost vytváří
dostatečný prostor pro další intenzifikaci
zemědělské výroby. Na jejím
rozvoji se musí účinně spolupodílet
dodavatelská odvětví.
Splnění úkolů ve zvyšování
zemědělské výroby předpokládá,
že budou široce využívány poznatky
vědy a výzkumu v zemědělské
praxi. Snižování ztrát při sklizni,
skladování a zpracování zemědělských
produktů představuje velkou rezervu v možnostech
zemědělské a potravinářské
výroby. V sedmé pětiletce se počítá
s využitím těchto rezerv.
Patří sem i zastavení dosavadního
úbytku zemědělské a orné půdy.
Jestliže v letech 1976 až 1980 ubylo 153 tisíc
ha zemědělské půdy, musí být
v průběhu sedmé pětiletky úbytky
minimalizovány, neobdělaná půda rekultivována
a zemědělská plně využita. Zemědělská
půda je pro nás nenahraditelný výrobní
prostředek. K zajištění tohoto záměru
již byla přijata důrazná opatření.
Dosáhnout vyššího stupně zhodnocování
zemědělské produkce včetně
využití netradičních surovin bude hlavním
úkolem potravinářského průmyslu.
Sedmá pětiletka počítá s dalším
růstem výroby, přičemž hlavní
důraz bude kladen na inovaci výrobků a na
zvyšování trvanlivosti a nutriční
hodnoty potravin.
Za hlavní úkol dopravní soustavy je třeba
považovat plynulé, kvalitní a efektivní
zajišťování přepravních
potřeb národního hospodářství
a obyvatelstva při snižování přepravní
a energetické náročnosti. Sedmá pětiletka
počítá s urychlením elektrifikace
železničních tratí, s jejich vybavením
progresívní zabezpečovací technikou
a se zvýšením objemu železniční
přepravy o 5 %. Bude se pokračovat v realizaci veřejné
silniční dopravy s výrazným přesunem
nákladní závodové dopravy na veřejnou
dopravu. Možnosti národního hospodářství
vyžadují, aby výstavba dálnic pokračovala
pomaleji než dosud.
Ve spojích budou prostředky soustředěny
na modernizaci zastaralých zařízení
a sítí, na kvalitu všech spojových služeb
jak pro obyvatelstvo, tak pro organizace. V sedmé pětiletce
bude pokryto asi 70 % našeho území druhým
televizním programem.
Soudružky a soudruzi, důležitou úlohu
v plánu sedmé pětiletky má oblast
vnějších ekonomických vztahů.
Splnění hlavních cílů a úkolů
hospodářského a sociálního
rozvoje v letech 1981 - 1985 je podmíněno aktivní
účastí ČSSR v mezinárodní
dělbě práce, především
v sociální ekonomické integraci.
Základem toho je rozvoj hospodářské
a vědeckotechnické spolupráce a naše
aktivní účast na plnění Komplexního
programu dalšího prohlubování a zdokonalování
spolupráce a rozvoje socialistické ekonomické
integrace států RVHP. Nezastupitelné místo
má všestranná spolupráce se Sovětským
svazem, zejména plnění integračních
programů kooperace a specializace mezi Československem
a Sovětským svazem do roku 1990.
Zvlášť důležitou formou jsou mezipodnikové
výrobní kooperace a akce společné
výstavby. Naše účast při výstavbě
Chmelnické jaderné elektrárny v Sovětském
svazu nám zajistí při plném provozu
dodávky ve výši 3,6 mld kWh elektrické
energie ročně. Dále je to spolupráce
při výstavbě tranzitních plynovodů,
účast na výstavbě Mozyrského
závodu zabezpečujícího dodávky
krmných kvasnic, spolupráce na realizaci citrusového
programu v Kubánské republice a další.
V sedmé pětiletce budou realizovány dohody
o specializaci a kooperaci se zeměmi RVHP, zejména
v atomovém strojírenství, v elektronice,
při výrobě obráběcích
strojů, potravinářských strojů,
v chemii a dalších.
Kurs na intenzifikaci výroby a efektivnější
přínosy integrace je základním rysem
hospodářské politiky celého společenství
zemí RVHP. Zahraniční obrat se zeměmi
RVHP se bude odvíjet na úrovni, která bude
strukturálně i kvalitativně náročnější
než dosud.
Hospodářské vztahy a vědeckotechnická
spolupráce s vyspělými kapitalistickými
státy se budou i nadále uskutečňovat
na zásadě rovnoprávnosti a vzájemné
výhodnosti. Počítáme s dalším
rozšířením spolupráce s rozvojovými
zeměmi. Jak k podpoře vývozu tak i při
dovozu budeme využívat zahraniční úvěry,
jak je to obvyklé v mezinárodním obchodě.
Výroba i zahraniční obchod musí zajistit
zboží s vysokými technickoekonomickými
parametry a s kvalitním servisem jako základní
podmínky naší konkurenční schopnosti
a dosahování optimálních cen při
vývozu.
Koncepce sedmé pětiletky je ve vztahu k nesocialistickým
zemím postavena na záměru obnovit a zabezpečovat
rovnováhu ve vzájemných devizových
vztazích, především trvalým předstihem
vývozu před dovozem. Je to důležitý
požadavek, jehož nezbytnost vystupuje zvlášť
do popředí i z hlediska současného
politického vývoje ve světě.
Zahraniční obchodní obrat v sedmé
pětiletce se celkově zvýší o
35 - 40 %. Těžiště tohoto úkolu
bude ve strojírenství, které se bude nejvíce
podílet na přírůstku celkového
vývozu. Podstatně se zvýší vývoz
odvětví zpracovávajících domácí
suroviny a významný podíl si zachová
i lehký průmysl.
V oblasti vnějších vztahů vytváříme
náročnou atmosféru pro plnění
úkolů zejména ekonomickým tlakem světových
trhů a podmínek na naši výrobu a zahraniční
obchod. Finančně ekonomické nástroje,
především hodnotové, cenové a
kursové vztahy se tomu přizpůsobují.
Soudružky a soudruzi, pro zajišťování
základní koncepce sedmé pětiletky
má rozhodující význam uplatňování
výsledků vědy a techniky ve výrobě.
Je to jeden z hlavních faktorů podmiňující
zvýšení technickoekonomické úrovně
výroby a dosažení vyšší efektivnosti
a produktivity práce. Na jeho přínosech bude
rovněž záležet efektivnost vývozu,
naše umístění na světových
trzích, obohacování vnitřního
trhu a služeb obyvatelstvu.
Záměrům a úkolům sedmé
pětiletky se musí podřídit plánování
a organizace práce vědeckovýzkumné
základny, činnost VHJ a podniků, výzkumníků,
techniků, ekonomů a řídících
pracovníků, kteří se podílejí
na realizaci vědeckotechnického pokroku. Musíme
dosáhnout i na tomto úseku toho, aby se materiálové,
finanční a devizové zdroje, které
vkládáme do rozvoje vědy a techniky spolu
s tvůrčím úsilím pracovníků
více než dosud zhodnocovaly ve výrobních
efektech a tvorbě zdrojů. S dosavadními výsledky
zatím nemůžeme být spokojeni.
Naše společnost věnuje rozvoji vědy
a techniky velkou péči a dává k dispozici
velké prostředky. V sedmé pětiletce
bude růst výdajů na rozvoji vědy a
techniky - bez investic - proti šesté pětiletce
rychlejší než růst národního
důchodu. Za celou pětiletku dosáhnou přibližně
92 mld Kčs, což je ročně více
než 3 % národního důchodu.