Při projednávání úmluvy ve
výborech byla věnována pozornost závazkům,
které z ní pro Československou socialistickou
republiku vyplývají. Je to spoluúčast
na vytváření mezinárodního
systému vzájemných informací, pomoci
a spolupráce pro případ zneužití
jaderného materiálu a závazek, utvořit
vlastní ústřední orgán, který
bude organizačně zabezpečovat fyzickou ochranu
uvnitř státu a který bude ve styku s obdobnými
zahraničními orgány.
Je navrhováno, aby v ČSSR byla takovým orgánem
Československá komise pro atomovou energii. Úmluva
také zavazuje československou stranu k vyvození
důsledků při porušení ochrany
jaderných materiálů, a to odpovídajícím
trestním postihem. Jde v podstatě o analogická
ustanovení, jako je to u ochrany mezinárodního
civilního letectví podle haagské úmluvy,
která vychází ze zásady - provinilce
buď vydat státu, kterému vznikla škoda,
nebo proti kterému byla trestná činnost zaměřena
a nebo sami potrestat. Přesto, že platný československý
trestní řád v zásadě vyhovuje
požadavkům úmluvy na trestní postih,
zůstává ještě potřeba
dopracovat do trestního práva přiměřenost
trestních postihů vzhledem na zvýšenou
společenskou nebezpečnost takovýchto činů.
V důvodové zprávě je uvedeno, že
tato otázka bude zvlášť posuzována
v průběhu prací na rekodifikaci trestního
práva, které v současnosti probíhají.
Výbory ve svých usneseních jednoznačně
s úmluvou, včetně výhrady k odstavci
2 čl. 17, souhlasí.
Jako společný zpravodaj výborů Sněmovny
národů pro průmysl, dopravu a obchod, ústavně
právního a zahraničního v souladu
se závěry těchto výborů doporučuji
sněmovně vyslovit souhlas, aby Československá
socialistická republika se stala smluvní stranou
mnohostranné úmluvy o fyzické ochraně
jaderných materiálů, podepsané ve
Vídni dne 14. září 1981 s výhradou
k odstavci 2 čl. 17 úmluvy. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SL V. David:
Děkuji zpravodaji poslanci Kukrálovi. Uděluji
slovo zpravodajce poslankyni Šimůnkové.
Společná zpravodajka výborů SL
poslankyně J. Šimůnková: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi, vládní návrh, kterým se
předkládá Federálnímu shromáždění
k souhlasu mnohostranná úmluva o fyzické
ochraně jaderných materiálů, podepsaná
ve Vídni dne 14. září 1981 s výhradou
k odstavci 2 čl. 17 úmluvy, byla projednávána
na společných schůzích příslušných
výborů obou sněmoven. Dovolte mi proto, abych
navázala na zprávu společného zpravodaje
výborů Sněmovny národů a seznámila
vás s některými názory, připomínkami
a stanovisky přednesenými při jednání
výborů.
Výbory se zajímaly, kolik a které země
se na úmluvě podílejí. Úmluvu
podepsaly celkem 32 státy. Je to Sovětský
svaz, Československo, Německá demokratická
republika, Polsko a další socialistické státy.
Z nesocialistických států jsou to USA, Velká
Británie, Francie, Německá spolková
republika, Švédsko, ale i Brazílie, Kanada,
stejně jako Quatemala, Panama, Dominikánská
republika, Filipíny a další. Zahraniční
výbory se zajímaly, která ze zemí,
vlastnících atomové zbraně, úmluvu
doposud nepodepsala. Bylo konstatováno, že na pracích
na úmluvě se nezúčastnila, ani úmluvu
nepodepsala Čínská lidová republika.
Podle podmínek úmluvy má ovšem možnost
se i v budoucnu stát smluvní stranou úmluvy.
To byla tedy otázka podpisu úmluvy. Protože
v řadě zemí je ještě třeba
úmluvu ratifikovat - tak jako například i
v Československu - je důležité, a poslanci
se o to také zajímali, které státy
už úmluvu ratifikovaly. Tady bych chtěla připomenout,
že úmluva byla podepsána teprve 14. září
letošního roku a ratifikace v parlamentech si zpravidla
vyžaduje delší dobu. To je zřejmě
také důvod, proč úmluvu doposud ratifikovaly
jen 3 země, tj. NDR, Švédsko a Filipíny
a pokud dnes bude vysloven souhlas obou sněmoven, bylo
by Československo pravděpodobně čtvrtou
zemí.
Ve výborech bylo také vyjádřeno přesvědčení,
že je správné, aby byla učiněna
výhrada k odstavci 2 článku 17 tak, jak to
navrhuje vláda Československé socialistické
republiky. Tím bude pro nás zajištěna
svoboda volby nejvýhodnějšího prostředku
pro řešení každého sporu, který
by mohl z výkladu vzejít.
Výbory také vzaly s uspokojením na vědomí
ujištění, že finanční náklady
na zabezpečení fyzické ochrany jaderných
materiálů vyplývají především
z jejich vlastností a z nebezpečí jejich
možného zneužití proti společnosti,
budou jako dosud hrazeny z běžných rozpočtů
zúčastněných resortů. Přijetím
úmluvy tedy nedojde v podstatě k nárůstu
nákladů z titulu jejího plnění.
Při jednání výborů byly plně
zodpovězeny všechny dotazy a objasněny všechny
připomínky.
Proto jako společná zpravodajka výborů
Sněmovny lidu ústavně právního,
zahraničního a výboru pro průmysl,
dopravu a obchod doporučuji sněmovně vyslovit
souhlas, aby Československá socialistická
republika se stala smluvní stranou mnohostranné
úmluvy o fyzické ochraně jaderných
materiálů, podepsané ve Vídni dne
14. září 1981 s výhradou k odstavci
2 čl. 17 úmluvy. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SL V. David:
Děkuji zpravodajce poslankyni Šimůnkové.
Protože do rozpravy se nikdo písemně nepřihlásil,
ptám se, zda si někdo z poslanců přeje
slovo. (Nepřeje.) Nikdo.
Přeje si slovo ministr soudruh Šupka? (Ne.) Nepřeje.
Prosím tedy poslance obou sněmoven o hlasování
k předloženému návrhu usnesení.
Ze Sněmovny lidu je přítomno 166 poslanců,
57 poslanců ze Sněmovny národů zvolených
v České socialistické republice a 61 poslanec
zvolený ve Slovenské socialistické republice.
Obě sněmovny jsou usnášení schopné.
Nejdříve prosím o hlasování
poslance Sněmovny lidu.
Kdo souhlasí s návrhem usnesení, obsaženým
ve sněmovním tisku č. 20, doporučeným
společnou zpravodajkou výborů Sněmovny
lidu, prosím, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Také nikdo.
Sněmovna lidu schválila usnesení.
Prosím o hlasování poslance Sněmovny
národů.
Kdo souhlasí s návrhem usnesení, obsaženým
ve sněmovním tisku č. 20, doporučeným
společným zpravodajem výborů Sněmovny
národů, prosím, ať zvedne ruku! (Hlasuje
se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikdo.
Rovněž Sněmovna národů s usnesením
souhlasí.
Konstatuji, že Federální shromáždění
Československé socialistické republiky souhlasí
s tím, aby se Československá socialistická
republika stala smluvní stranou mnohostranné úmluvy
o fyzické ochraně jaderných materiálů,
podepsané ve Vídni dne 14. září
1981 s výhradou k odstavci 2 článku 17 úmluvy.
Dále je na pořadu
Návrh na volbu soudce odůvodní místopředseda
ústředního výboru Národní
fronty Československé socialistické republiky
poslanec Tomáš Trávníček. Prosím,
aby se ujal slova.
Místopředseda ÚV NF ČSSR T. Trávníček:
Soudružky a soudruzi poslanci, předsednictvo ústředního
výboru Národní fronty Československé
socialistické republiky schválilo 1. prosince t.
r. návrh na soudce Nejvyššího soudu Československé
socialistické republiky. Podrobné zdůvodnění
máte v tisku č. 26. Navrhovaný dr. Karel
Hasch, vykonávající dosud funkci soudce Nejvyššího
soudu České socialistické republiky, splňuje
všechny náročné předpoklady morální,
politické a odborné pro výkon tak společensky
náročné funkce soudce Nejvyššího
soudu Československé socialistické republiky.
Navrhovaný s kandidaturou souhlasí. Předsednictvo
ústředního výboru Národní
fronty ČSSR mne pověřilo doporučit
vám zvolení dr. Karla Hasche soudcem Nejvyššího
soudu Československé socialistické republiky.
Předsedající předseda SL V. David:
Děkuji poslanci Trávníčkovi za
odůvodnění návrhu.
Dále máme na pořadu
Soudružky a soudruzi poslanci, projednáme žádost
soudce z povolání vyššího vojenského
soudu podplukovníka Rudolfa Sedláka o zproštění
funkce soudce z povolání vyššího
vojenského soudu Příbram ze zdravotních
důvodů a pro splnění podmínek
nároku na starobní důchod. Jeho žádost
je předložena poslancům jako sněmovní
tisk č. 21.
Má někdo z poslanců dotaz nebo připomínku
k návrhu na volbu soudce Nejvyššího soudu
Československé socialistické republiky a
k žádosti o zproštění funkce soudce
z povolání vyššího vojenského
soudu? (Nemá.)
Protože se nikdo nehlásí, navrhuji, aby sněmovny
hlasovaly o návrhu předsednictva ústředního
výboru Národní fronty Československé
socialistické republiky na volbu soudce Nejvyššího
soudu Československé socialistické republiky
a o žádosti podplukovníka Rudolfa Sedláka
jako o celku a veřejně.
Má někdo z poslanců Sněmovny lidu
a Sněmovny národů připomínku
k navrhovanému postupu a způsobu hlasování?
(Ne.) Nemá.
Přistoupíme k hlasování. Nejdříve
prosím o hlasování poslance Sněmovny
národů, která je schopná se usnášet,
protože je přítomno 60 poslanců zvolených
v České socialistické republice a 63 poslanci
zvolení ve Slovenské socialistické republice.
Kdo z poslanců Sněmovny národů souhlasí
s návrhem předsednictva ústředního
výboru Národní fronty Československé
socialistické republiky na volbu soudce Nejvyššího
soudu Československé socialistické republiky
a se žádostí podplukovníka Rudolfa Sedláka
o zproštění funkce soudce z povolání
vyššího vojenského soudu Příbram,
ať zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Sněmovna národů oba návrhy schválila.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny
lidu, kterých je v této chvíli přítomných
174 a mohou se usnášet.
Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s návrhem
předsednictva ústředního výboru
Národní fronty Československé socialistické
republiky na volbu soudce Nejvyššího soudu Československé
socialistické republiky a se žádostí
podplukovníka Rudolfa Sedláka o zproštění
funkce soudce z povolání vyššího
vojenského soudu Příbram, ať, prosím,
zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Také Sněmovna lidu s oběma návrhy
souhlasí.
Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven
konstatuji, že Federální shromáždění
Československé socialistické republiky zvolilo
JUDr. Karla Hasche soudcem Nejvyššího soudu Československé
socialistické republiky a zprostilo podplukovníka
Rudolfa Sedláka ze zdravotních důvodů
a pro splnění podmínek nároků
na starobní důchod funkce soudce z povolání
vyššího vojenského soudu Příbram.
Soudružky a soudruzi poslanci, posledním bodem pořadu
je
Ve sněmovním tisku č. 25 je uvedena činnost
všech orgánů Federálního shromáždění
od poslední společné schůze sněmoven.
Jsou k této zprávě nějaké dotazy
nebo připomínky? (Ne.) Nejsou.
Konstatuj i, že Federální shromáždění
Československé socialistické republiky vzalo
zprávu o činnosti předsednictva Federálního
shromáždění, předsednictva a
výborů Sněmovny lidu a předsednictva
a výborů Sněmovny národů za
dobu od 2. července do 14. prosince 1981 na vědomí.
Vážené soudružky poslankyně a vážení
soudruzi poslanci, tím byl vyčerpán pořad
3. společné schůze Sněmovny lidu a
Sněmovny národů. Na závěr vám
všem přeji příjemné prožití
vánočních svátků, zasloužený
odpočinek a především dobré zdraví,
osobní spokojenost a pracovní úspěchy
v roce 1982.
Členy předsednictva Federálního shromáždění
upozorňuji, že za 15 minut se koná ve 2. poschodí
v místnosti č. 214 schůze předsednictva
Federálního shromáždění.
Končím 3. společnou schůzi Sněmovny
lidu a Sněmovny národů.