Úterý 11. prosince 1984

Platí-li obecně, že intenzifikační procesy jsou významně spojeny se zapojením země do mezinárodní dělby práce, platí to zvláště výrazně pro naše vztahy s ekonomikou SSSR, které představují jádro vnějších ekonomických vztahu ČSSR. Z hlediska vědeckotechnického rozvoje má klíčový význam rozhodnutí zpracovat společně Komplexní program vědeckotechnického pokroku na 15 - 20 let jako základnu pro vypracování koordinované a v některých oblastech i jednotné vědeckotechnické politiky.

V Komplexním programu budou rozpracovány jednak vybrané směry základního výzkumu, jednak prioritní směry aplikovaného výzkumu, vývoje a zavádění nové techniky, technologií a materiálů. Patřičná pozornost bude věnována zdokonalování organizace a řízení výzkumných a vývojových prací, zejména oblasti materiálně technického zabezpečování, informatiky a rozvoje vědeckotechnických potenciálů ve stanovených prioritních směrech. Na nedávné poradě zplnomocněných zástupců bylo dohodnuto pět prioritních vědeckotechnických směrů do roku 2000. Jsou to

- elektronizace národního hospodářství,

- komplexní automatizace včetně pružných automatizovaných výrobních systémů,

- urychlený rozvoj jaderné energetiky,

- vývoj a využití nových druhů materiálů a technologií a

- biotechnologie.

Čs. pracoviště základního výzkumu, aplikovaného výzkumu a vývoje se budou podílet na rozvíjení všech pěti vytyčených prioritních směrů. z návrhu Komplexního programu vycházíme při zpracování plánu základního výzkumu a plánu technického rozvoje na 8. pětiletku.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, z usnesení 8. zasedáni ÚV KSČ se konstatuje, že přes zvýšené úsilí stranických, státních, hospodářských a společenských orgánů a organizací se stále nedaří v žádoucí míře uplatňovat vědeckotechnický pokrok jako hladní faktor intenzifikace našeho národního hospodářství. V této souvislosti bych se chtěl podrobněji zmínit o některých problémech, které nepříznivě ovlivňují rychlejší využívání poznatků vědy a techniky a tím i celkový růst efektivnosti našeho národního hospodářství.

Ze závěrů 8. zasedání ÚV KSČ vyplývá, že k uplatňování výsledků vědy a realizaci vědeckotechnického pokroku nelze přistupovat z úzce technicistických hledisek, nebo jak se někdy nesprávně říká "technokraticky". V socialistické společnosti věda a technika musí sloužit k naplňování cílů společensko-ekonomického rozvoje, musí přispívat k dosahování řádových úspor nákladů společenských zdrojů na jednotku výroby. Společnost může mít reálný zájem pouze o takové výsledky vědy a výzkumu, jež přinášejí hmatatelné společenské efekty.

Pracovníci vědy si plně uvědomují, že toto zesílení podřízenosti vědeckotechnického rozvoje kritériu sociálně ekonomické efektivnosti společenské výroby je klíčovým rysem současné etapy rozvoje, kdy urychlený převod ekonomiky na intenzívní typ rozvoje představuje strategickou otázku výstavby rozvinutého socialismu v ČSSR.

Hledisko společenské prospěšnosti je třeba prosazovat i při řešení složitých problémů realizace výsledků vědeckotechnického rozvoje, které musíme chápat v celé šíři jejich složitosti, v dialektice objektivních a subjektivních faktorů. V minulosti jsme často problém zjednodušovali na dílčí, izolovaná opatření, např. pouze na organizaci cyklu "věda-výzkum-užití", nedoceňovali jsme hlubší společenskoekonomickou podmíněnost a celkovou systémovou náročnost a provázanost potřebných změn. Komplexní analýza těchto otázek byla podána na 8. plenárním zasedání ÚV KSČ, kde byly také vytyčeny základní směry k urychlení vědeckotechnického pokroku v naší společnosti.

Analýzy ukázaly, že v minulých letech se poměrně úspěšně dařilo uplatnění Souboru opatření využít některých rezerv. Stále se však ještě nedaří plně realizovat předpoklady pro kvalitativně lepší výsledky a vyšší efektivnost vynakládání národní práce v dlouhodobějším horizontu. Tyto nedostatky se projevují zejména ve stále neuspokojivém postupu vědeckotechnického ¨pokroku a exportní výkonnosti naší ekonomiky.

Vědeckotechnický pokrok, inovace a vnější ekonomické vztahy nejsou ale pro intenzívní typ rozvoje jen "některými" prvky mechanismu fungování ekonomiky, ale představují jeho zásadní strategické charakteristiky. Podstatně účinnější využívání vědy a výzkumu v našem národní hospodářství proto předpokládá odpovídající posun v celé orientaci rozhodování a chování ekonomických subjektů, neboli výrazný posun v systémových vlastnostech soustavy řízení jako celku, aby vědeckotechnický rozvoj, inovační aktivita a tvůrčí řešení problémů efektivnosti byly nezbytnými cestami a předpoklady pro plnění plánovaných úkolů.

Proces zdokonalování hospodářského mechanismu přitom nelze pojímat jako jednostranné rozšiřování ekonomické samostatnosti nižších článků řízení. Tento proces nutně zahrnuje posilování jak centralizace, tak i decentralizace hospodářského rozhodování. Prohlubování chozrasčotního postavení socialistických podniků musí být spojováno s upevňováním centralizovaného plánování, s posilováním vědecké zdůvodněnosti věcného obsahu plánů a jejich optimalizace z hlediska kritérií efektivnosti. Dialektická jednota a vzájemná podmíněnost centrálního plánování a chozrasčotního postavení podniků jako dvou stránek hospodářského mechanismu je sama odrazem objektivních rozporů současné etapy rozvoje a vytváří prostor pro jejich řešení.

Tyto cíle v zásadě sledují "Hlavní směry dalšího rozvíjení Soboru opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství", k jejichž přípravě, v rámci kolektivního úsilí o utváření ucelené koncepce zdokonalování hospodářského mechanismu se pracovníci základního výzkumu snažili teoretickými podněty přispět.

Klíčový význam v této koncepci má zdokonalování samotného centrálního plánování, zejména způsob tvorby střednědobých plánů, ve vazbě na dlouhodobý výhled a na prognózy. Jestliže zdůrazňujeme, že po staru se nedá plánovat, pak to především znamená, že plány na všech stupních musí zakládat inovační ohniska, která vedou k takovým strukturálním změnám, jež postupně přinášejí významné změny v efektivnosti. V tomto směru je nástup k procesu intenzifikace spojen s kvalitativními změnami v plánování. V minulosti se zde negativně projevovala především ta skutečnost, že docházelo k nesouladu ukazatelů plánů a kritérií efektivnosti. je tudíž mimořádně závažné, že koncepce řízení pro 8. pětiletku programově usiluje o uplatňování kritérií efektivnosti jež v procesu tvorby plánu. Tuto úlohu musí splnit především státní cílové programy, které se budou opírat o efektivní inovační záměry. Prosazuje se tak do života směrnice strany, že vlastním obsahem plánů se musí stát vědeckotechnický rozvoj.

K posílení perspektivnosti plánování, jež bylo uloženo XVI. sjezdem KSČ, byla mimo jiné ČSAV pověřena rozpracovat ve spolupráci se Státní plánovací komisí a se Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj Souhrnnou prognózu vědeckotechnického, ekonomického a sociálního rozvoje ČSSR. Hlavním účelem prací na prognóze je úsilí o postupnou identifikaci hlavních hybných sil a konkrétních cílů rozvoje československé socialistické společnosti v jejich vzájemné souvztažnosti a při respektování objektivních zákonitostí i specifičností našeho vývoje. V návaznosti na tyto hlavní směry rozvoje jsou s širokou účastí základního výzkumu připravovány státní vědeckotechnické programy, orientované na inovace zásadního významu pro intenzifikaci československé ekonomiky v dalších pětiletkách.

Pro prosazení strategické linie intenzifikace je důležité účinné uplatňování zpětné vazby mezi dosaženými úrovněmi kritérií efektivnosti a rozdělováním zdrojů. Podstatný nedostatek minulé praxe spočíval, tak řečeno, v "lineárním" rozdělování materiálových vstupů, energií a investic mezi odvětví a podniky bez ohledu na kritéria efektivnosti. V nových podmínkách ekonomického růstu budou zdroje přednostně orientovány do těch článků a organizací, jež mohou zabezpečit nejvyšší národohospodářské efekty.

Je samozřejmé, že tím se úkol obratu k intenzifikaci nevyčerpává. Současně je nutno důsledně vytvářet proinovační klima v celé mikrosféře. V praxi to znamená, že reálné výsledky v oblasti inovačního procesu se musí stát základním rozhodujícím hlediskem hodnocení činnosti podniků a práce jednotlivců. Musí přestat taková praxe, kdy se o efektivnosti a inovacích sice všeobecně hovořilo, ale při hodnocení pracovníků, přidělování prémií, rozhodování o investicích apod. se často vycházelo z jiných hledisek. V této souvislosti je nutno uplatňovat jednotu morálních a hmotných stimulů. V současnosti oprávněně promýšlíme racionalizaci hmotné zainteresovanosti.

Nesmíme ale podceňovat ani novou úlohu morálních faktorů a podporu iniciativy pracujících. Je známo, že pracovníci, kteří přicházejí s náměty inovací a poukazují na rezervy a nedostatky, narážejí často na nezájem, někdy dokonce na odpor a zůstávají osamoceni. Musíme podporovat a vyzvedávat především ty pracovníky, kteří přicházejí s náměty na zvyšování efektivnosti výroby a mají zásluhy na jejich prosazení; nikoliv tedy ty, kteří sice o inovacích hovoří, ale ve skutečnosti nejen nejsou na tomto úseku aktivní, ale při schvalování plánu hájí co nejnižší úkoly, požadují stále nový objem zdrojů, vybírají si, tak řečeno pohodlný sortiment apod. Stručně řečeno, v každodenní řídící práci je nutno překonat a definitivně odhodit pozůstatky myšlení a přístupů extenzívního rozvoje.

V souladu se závěry XVI. sjezdu KSČ a 8. pléna ÚV KSČ stranické organizace zesilují svou kontrolní funkci a prohlubují ji především na úseku strategické linie intenzifikace. Znamená to objektivní hodnocení a preferování nejen náročných vedoucích, ale všech pracovníků, kteří se činy angažují za politiku strany. Jinak řečeno, urychlená realizace kursu na intenzifikaci vyžaduje výrazné zesílení úlohy subjektivního faktoru. jeho aktivizace je důležitou součástí hospodářské politiky v nových podmínkách a musí být doprovázena odstraňováním všech antistimulů. To znamená snižování administrativní náročnosti řízení, pružné přizpůsobování předpisů povaze inovačního procesu a další zdokonalování celého hospodářského mechanismu. Proto byly přijaty další kroky v rozvíjení Souboru opatření a proto byl vytyčen i náročný úkol rozpracovat další postup jeho rozvíjení v nových podmínkách na základě kolektivního poznávání teorie a praxe, vyhodnocování dosažených výsledků a zobecnění zkušeností bratrských socialistických zemí, především SSSR. V tomto kolektivním úsilí připadá nezastupitelná úloha vědě, především výsledkům poznání ekonomického výzkumu a společenských věd vůbec.

Vážené soudružky a soudruzi, na závěr mi dovolte konstatovat, že státní rozpočet československé federace na rok 1985 respektuje důležitost a význam rozvoje vědy a techniky a stimuluje jejich rozvoj. Zodpovědnost efektivního využití prostředků určených pro rozvoj vědy a techniky spočívá plně na pracovištích, kde se problémy řeší. Doporučuji státní rozpočet československé federace na rok 1985 schválit.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Kvasilovi. Prosím poslankyni Šimůnkovou o slovo. Připraví se poslanec Šepeľa.

Poslankyně SL J. Šimůnková: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, projednávaný návrh státního rozpočtu československé federace na rok 1985 počítá s růstem efektivnosti při tvorbě zdrojů, a to nejen přímo ve výrobě, ale na všech úsecích, kde se o zdrojích rozhoduje.

Ve svém vystoupení bych se chtěla zmínit o zahraničním obchodě, zejména pak o podmínkách pro efektivní mezinárodní směnu zboží, kde se realizuje významná část zdrojů pro národní hospodářství.

Ve výboru pro průmysl, dopravu a obchod při projednávání rozpočtu federálního ministerstva zahraničního obchodu, ale i rozpočtů výrobních resortů, zejména strojírenských, jsme si ověřili, že je vynakládáno velké úsilí ve výrobních organizacích i v organizacích zahraničního obchodu, ale i na ministerstvech, ke splnění i překročení plánu vývozu i dovozu zboží. I přes některé přetrvávající nedostatky se daří zlepšovat spolupráci výroby i zahraničního obchodu. Je to zřejmé i z výsledků. Za 10 měsíců letošního roku je plán vývozu do socialistických zemí splněn téměř na 83 % z celoročních úkolů. Tempo plnění vývozu se zvyšuje. To dává reálné předpoklady k překročení plánu. Úspěšně je realizován vývoz i ze strojírenských resortů.

I když se předpokládá, že všechny resorty splní plán vývozu do socialistických zemí, zůstávají zde některé problémy. Máme zatím více skluzů v sortimentu než minulá léta, zejména u dodávek pro našeho největšího obchodního partnera, Sovětský svaz, a to není dobré. Dohnat toto sortimentní zpoždění nebude lehké, protože se nám - zejména teď ke konci roku - hromadí zboží v dopravě, zejména do Sovětského svazu. Bude vyžadovat hodně úsilí pracovníků v dopravě jak u nás tak v Sovětském svazu, aby i tato překážka byla úspěšně zdolána.

U vývozu do nesocialistických zemí je situace napjatější, splnění za 10 měsíců je poněkud nižší, i když 80 % z celoročního úkolu není špatný výsledek. Ještě před 14 dny jsme měli informace, že nebude plněn plán asi o 800 mil. Kčs. Tady bych chtěla ocenit iniciativu a úsilí pracovníků zahraničního obchodu, kteří na základě dodatečných cílových úkolů a změnou skladby dodávek dokázali zlepšit situaci natolik, že i tady jsou předpoklady splnit celkový objem vývozu a možná i poněkud překročit, i když v jiné skladbě zboží. To je pro naše národní hospodářství dost důležité. Ve vývozu do nesocialistických zemí jsou výsledky jednotlivých podniků i odvětví průmyslu dost diferencované, to znamená, že je i dost těch podniků, které na náročných trzích neuspěly. Horší je to, že vývoj efektivnosti našeho vývozu je neuspokojivý. Při projednávání tohoto problému ve výboru pro průmysl, dopravu a obchod jsme se spolu s ministrem zahraničního obchodu shodli na tom, že každý z užívaných ukazatelů efektivnosti vývozu má určitou nevýhodu. Zřejmě nejspolehlivější bude porovnávat, za kolik určitý výrobek vyrobíme my a za kolik konkurence. U výrobků, kde toto srovnání je pro nás nepříznivé, musíme hledat příčinu srovnávat technickou úroveň, kvalitu a spolehlivost výrobků, kvalitu servisní služby, úroveň a účinnost komerční práce, a také musíme u jednotlivých výrobků brát v úvahu i konkrétní situaci na zahraničních trzích.

Protože to už jsou technické otázky, navštívila jsem závody svého volebního obvodu na Praze 4 a Praze 5, abych si ověřila, jak se podniky s těmito problémy vyrovnávají.

V dodavatelském Závodu průmyslové automatizace se zabývají projekční, dodávkovou, montážní a servisní činností v oboru automatizace technologických procesů. U měřicí a regulační techniky probíhají ve světě velmi rychle změny a častá obměna výrobků. Zde rozhoduje rychlost vývoje a zavádění nových výrobků. To je donutilo, že současně s vývojem probíhá i osvojování výroby. Je zde sice riziko - když se vývoj nepovede, tak jsou i vynaložené náklady jako ztráta. Ale zatím se to vyplácí. Dodávají s úspěchem přístroje a měřidla pro energetiku do Egypta, Sýrie, Číny, Maďarské lidové republiky, Argentiny a do Sovětského svazu i pro chemický a potravinářský průmysl a není to málo - ročně více než za 120 mil. Kčs.

Servisní služby provádí podnik v zahraničí i v Československu. V Československu provádí i servisní služby pro výrobky cizích firem - například Sauter Švýcarsko a Weiss Technik Rakousko. Rozšíření těchto služeb naráží na nedostatek kvalifikovaných pracovníků i některých diagnostických přístrojů. Oba problémy podnik usilovně řeší. Pro další rozboj je pro podnik velmi cenné, že Sovětský svaz jako generální konstruktér a projektant, přizval ke spolupráci čs. odborníky, aby společně modernizovali řídící systémy pro jaderné elektrárny. Už při výstavbě jaderné elektrárny v Mochovcích má být modernizovaný a unifikovaný řídící systém použit.

Závod ČKD Polovodiče vyrábí 21 let silové polovodiče. Hned od počátku byla spolu s výrobními kapacitami budována dobře vybavená vlastní vývojová základna. To se vyplatilo. Závod je dnes špičkovým výrobcem silové polovodičové techniky nejen v celé RVHP, ale i v celoevropském měřítku. Například nově vyvinutá řada silových tranzistorů je v současné době nabízena pouze předními americkými a japonskými výrobci. Závod dodává rozhodující součástky pro automatické řízení hutních procesů, elektráren a plynáren nejen v Československu, ale i v zahraničí.

Závod si je vědom, že pro přímé dodávky svých výrobků na nejnáročnější trhy má problémy cenové i malou pohotovost dodávek. Tyto problémy intenzívně řeší a navazuje spolupráci s přeními světovými výrobci.

Zajímavé a poučné jsou některé zkušenosti ze servisní služby.

V závodě Janka Radotín se projektuje a dodává vzduchotechnické zařízení - to je zejména odsávání, větrání a klimatizace. Provádí v ČSSR nejen servisní služby pro svoje výrobky, ale i pro dovážená klimatizační zařízení od zahraničních firem. Zkušenosti ukázaly, že pravidelné, dvakrát za rok prováděné servisní prohlídky prakticky vyloučily přerušení provozu z důvodu selhání klimatizace. Naopak při provozu zařízení tři až pět let bez servisních prohlídek vedlo zpravidla k vážnějším poruchám, které měly za následek přerušení provozu na více než dva dny. Taková porucha na klimatizaci počítače přináší statisícové ztráty na provozu a u řídicích počítačů dva dny znamenají miliónové ztráty. Pracovníci závodu Janka Radotín provádějí i servisní služby u klimatizačních zařízení dodaných ze zahraničí. Zde musí plnit nekompromisní požadavky na pohotovost a spolehlivost oprav. To má kromě ekonomického efektu i další výhody. Jednak rychleji roste odborná kvalifikace mantérů a jednak z toho může i závod získávat důležité poznatky pro rekonstrukci a provoz vlastních výrobků.

Vážené soudružky a soudruzi, jestliže má československý zahraniční obchod plnit svůj hlavní úkol pro nejbližší léta - to je zvýšení efektivnosti zahraniční směny, pak musí věnovat velkou pozornost i vlastní komerční práci. Při projednávání rozpočtu kapitoly zahraničního obchodu nás soudruh ministr informoval, že vytváří na podniky i na pracovníky v zahraničí nebývalý tlak na změnu jejich způsobu myšlení a práce, na to, aby uměli správně zhodnotit i všechny vlivy trhu a uměli maximálně zhodnotit naše výrobky při vývozu.

Je nesporné, že vytváření podmínek pro efektivní vývoz není záležitostí jednotlivce, ale celých kolektivů pracovníků ve výrobě i v zahraničním obchodě. Musíme umět pracujícím dobře vysvětlit, na čem závisí úspěch v této oblasti a co konrétně pro něj je nutno udělat na jednotlivých pracovištích. Že je to reálné je zřejmé i z uvedených příkladů. Jedině tak můžeme úspěšně zajišťovat závěry 8. a 10. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa k zabezpečení dalšího rozvoje národního hospodářství. Děkuji vám za pozornost.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP