Nové postavenie SOU vyžaduje venovať otázkam
zvýšenú pozornosť, aby komplexnou kádrovou
a personálnu činnosťou sa stále dosahovali
optimálne výsledky v príprave i v adaptácii
učňov a vyučencov do pracovných kolektívov
podnikov a závodov. Organickou súčasťou
riešenia danej problematiky musí byť rozvoj skupinovej
a individuálnej sociálnej starostlivosti o túto
sociálnu skupinu, ktorá povedie k lepším
výsledkom práce na pracoviskách a k celkovej
stabilizácii mladých kvalifikovaných robotníkov.
Na záver chcem položiť otázku súdruhovi
ministrovi Boďovi. Práca majstrov odbornej výchovy
je vzhľadom na úlohy v príprave mladej robotníckej
generácie spoločensky najmenej tak významná,
ako je práca majstrov vo výrobe. Ich odmeňovanie
je však značne nižšie. Môže súdruh
minister Boďa informovať, či sa príslušné
orgány touto problematikou zaoberajú?
Předsedající místopředseda
SN V. Vedra: Děkuji poslanci Rigovi. Prosím
poslankyni Vackovou. Připraví se poslanec Kopřiva.
Poslankyně O. Vacková: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
poslankyne, vážení súdruhovia poslanci,
naša socialistická spoločnosť pod vedením
KSČ naplňujúc program XVI. zjazdu KSČ
usiluje sa o plný a harmonický rozvoj človeka.
Nemalou mierou k tomu prispieva aj škola, ktorá sa
výrazne podieľa na príprave mladej generácie
na život a prácu v rozvinutej socialistickej spoločnosti.
Vedomosti a znalosti, ktoré mladí ľudia získavajú
v škole, sú dôležitým krokom k získaniu
širokého vzdelania, ktoré obohacuje život
jednotlivca e celej spoločnosti.
Výbor pre sociálnu politiku Snemovne národov
spolu s výborom Snemovne ľudu v príprave na
dnešné rokovanie preverovali cestou individuálnych
poslaneckých prieskumov, ako sa tieto závažné
úlohy, prijaté XVI. zjazdom KSČ, napĺňajú
v praxi. Skúsenosti, ktoré sme získali i
správa podpredsedu vlády ČSSR s Mateja Lúčana
potvrdzujú, že v podnikoch si vo veľkej väčšine
uvedomujú, že plnenie náročných
ľudí, ktorí budú mať pre svoju
prácu aj zodpovedajúcu kvalifikáciu. Ukazuje
sa, že posledné 2-3 roky sa výraznejšie
lepší kvalifikačná štruktúra
pracovníkov, a to tak v robotníckych profesiách,
ako aj u stredných technických odborných
kádrov.
V súhrnnej správe z prieskumov, ktorú naše
výbory prerokovali a schválili, je obsiahnutý
celý rad pozitívnych príkladov, z ktorých
je zrejmé, že podniky vyvíjajú úsilie,
aby sa kvalifikácia pracovníkov ďalej zvyšovala.
Napríklad v mojom volebnom obvode Zvolen, v podniku Železničné
opravárne a strojárne, požiadavky na kvalifikáciu
splňuje 95,36 % robotníkov, z toho do 35 rokov 94,8
%. U technicko-hospodárskych pracovníkov požadované
vzdelanie splňuje len 59,2 % pracovníkov, z toho
do 35 rokov 86,06 %. Železničné opravárne
a strojárne majú asi 600 učňov, ktorí
majú dobré podmienky pre výučbu, prácu
i všestranné uplatnenie. Podnik vytvára podmienky
i pre stabilizáciu pracovníkov. Len v 6. päťročnom
pláne vybudoval 389 bytov a v tejto päťročnici
na 300 bytov. Podnik má vlastné materské
školy pre 155 detí, jasle a mikrojasle a dobré
sociálne podmienky. Hovorili sme s mnohými pracovníkmi,
ktorí sa v závode vyučili, ktorí sú
hrdí na svoj podnik, kde našli svoje trvalé
zamestnanie a domov. Vytváranie priaznivých podmienok
pre nastupujúcu mladú generáciu, ktorá
získala odbornú kvalifikáciu, je jedna z
dôležitých predpokladov, aby mohla odvádzať
dobrú, kvalitnú prácu a zastávať
tiež zodpovedajúce riadiace funkcie. Mladí
ľudia pri nástupe do svojho prvého zamestnania,
pokiaľ brali školu vážne, sú nabití
vedomosťami, ale chýbajú im, samozrejme, praktické
skúsenosti.
Je na podnikoch, aby mladému pracovníkovi podali
pomocnú ruku, aby pomohli túto medzeru preklenúť.
Vo väčšine prípadov sa tak deje. Veľmi
dobré skúsenosti sú napr. s tým, že
z radov predných robotníkov sú určovaní
tzv. inštruktori, ktorí v spolupráci s vedúcimi
pracovníkmi prevádzok napomáhajú,
aby mladí ľudia dobre prešli adaptačným
procesom. Nezastupiteľnú úlohu musí
zohrať i bezprostredný pracovný kolektív,
kam sú mladí ľudia zaradovaní. Od nich
do značnej miery závisí, ako rýchlo
sa mladý pracovník dokáže vyrovnať
so životnou zmenou, že už nie je učeň
ani študent, ale pracovník podniku, ktorý musí
zodpovedne plniť zverené úlohy. K tomu, aby
nástup absolventov škôl do praxe mohol byť
čo najúspešnejší, má celý
rad organizácií, v súlade s platnými
smernicami, vypracované individuálne plány
nástupnej praxe, ktorá má časový
rozsah 6 -12 mesiacov.
Po skončení nástupnej praxe a zhodnotenia
jej výsledku má byť stanovený plán
odborného rastu na dlhšie časové obdobie
- obyčajne 2 - 5 rokov, v ktorom sú obsiahnuté
ďalšie perspektívy odborného rastu mladých
pracovníkov.
Praxou je overená skutočnosť, že v organizáciách,
kde sa stanovený postup takto dodržiava, nebýva
toľko problémov so stabilizáciou mladých,
kvalifikovaných kádrov a podnik obyčajne
nemá problémy ani s kádrovými rezervami
na vyššie odborné a riadiace funkcie.
Overili sme si tiež, že, bohužiaľ, nie všade
venujú starostlivosť mladým spolupracovníkom.
Nevedia vždy doceniť spoločenský prínos
vzdelania a kvalifikácie a takisto nie vždy náležito
usmerniť nadanie a odvahu mladých ľudí
novo riešiť vzniknuté problémy.
Je vecou vedúcich pracovníkov podnikov, aby v spolupráci
so spoločenskými organizáciami dbali na správne
využívanie kvalifikácie mladých pracovníkov
a poskytovali im potrebnú pomoc.
Ale asi by sme videli problematiku trochu zjednodušene, keby
sme zatvárali oči nad tým, že niektorí
absolventi škôl zostávajú našej
socialistickej spoločnosti tiež niečo dlžní
aj tým, že nie vždy sú ochotní
nastúpiť na miesta, kde ich spoločnosť
potrebuje.
V celom rade správ z prieskumov poslanci upozorňovali
na to, ako ťažko sa získavajú niektorí
absolventi vysokých škôl do prevádzok
na tie pracoviská, ktoré bezprostredne súvisia
s výrobou alebo s niektorými predvýrobnými
etapami.
Domnievam sa, že by bolo na mieste zintenzívniť
v tomto smere výchovný vplyv medzi mládežou,
najmä medzi mládežou, najmä medzi vysokoškolskou.
A ešte s jedným problémom sme sa pri prieskumoch
stretli. Je to územné rozmiestňovanie stredných
odborných škôl. Nie vždy majú sídlo
v tých miestach, kde sú rozhodujúce závody
a kde je väčšia potreba stredných kádrov
určitých profesií. Tak je to napríklad
i na Chomutovsku, kde chýbajú stredné školy
z odborov hutníctva, zlievárenstva, strojárstva
a pod. Nábor absolventov z iných škôl
v iných krajoch je vždy dosť obťažný
a často sa títo absolventi vracajú späť
do svojich krajov.
Potvrdzuje sa, že sú stále aktuálne
závery XVI. zjazdu KSČ, ktoré ukladajú
podriadiť rozvoj učebných a študijných
odborov dlhodobým spoločenským potrebám.
Pri prieskumoch sme sa tiež zaujímali o to, ako sa
medzi mladými pracovníkmi rozvíja pracovná
aktivita.
U učňov zaradených do stredných odborných
učilíšť v tomto smere prevažujú
pozitívne tendencie. Súťaž je organizovaná
rôznymi formami tak na pracovisku, ako aj vo vlastných
učňovských zariadeniach. Je zamarená
na dosiahnutie lepších výchovno-vzdelávacích
výsledkov, zapája mládež do verejnoprospešnej
práce, ale predovšetkým jej ťažko
je v zlepšovaní pracovných výsledkov.
Kladne sú hodnotné súťaže o odznak
vzorného učňa podniku, VHJ i ministerstva.
Na pracoviskách sa zakladajú mládežnícke
kolektívy súťažiace o titul BSP; takisto
priaznivo sú hodnotné i súťaže
ZENIT a Reflektor mladých. Takto rôznorodo organizovaná
aktivita na pracoviskách, pokiaľ nie je formálna,
pozitívne ovplyvňuje postoje mladých ľudí
k plneniu úloh a vytvára u nich vedomie nutnosti
angažovať sa za veci verejnoprospešné.
Dôležitú úlohu pri formovaní charakteru
mladých pracovníkov zohráva nielen morálne
ocenenie ich výkonov pri súťažiach a spoločenskej
angažovanosti, ale aj finančná odmena za vykonanú
prácu.
Asi je veľmi ťažké nájsť taký
systém finančného ohodnotenia, ktorým
by sme vedeli vyjadriť všetky dôležité
hľadiská, ktoré spoločnosť odmeňovaním
sleduje.
Stretli sme sa s pripomienkami k preferovaniu učňov
podľa kategórie. Doterajšia prax totiž umožňuje,
že výborný učeň druhého
ročníka nepreferovaného odboru môže
dostať maximálne 120 Kčs odmeny mesačne,
zatiaľ čo u učňa v preferovanom odbore
bez ohľadu na výsledky je odmena minimálne
150 Kčs.
Odmeňovanie žiakov a učňov v prípravnom
období síce sleduje spoločenskú preferenciu,
ktorá bezpochyby vybraným odborom náleží,
ale vlastná snaha a usilovnosť učňa
- bez ohľadu na to, v ktorom odbore sa učí
- sa touto preferenciou trocha zotiera. Nemyslím, že
by sme mali od preferencie vybraných odborov upustiť,
ale ukazuje sa potreba hľadať také formy odmeňovania,
ktoré by umožnili preferovať odbor, ale súčasne
i vhodne diferencovať dobrú a menej dobrú prácu
a aktivitu medzi učňami i z rôznych odborov.
Takisto niektoré problémy, ktoré sa vyskytujú
pri odmeňovaní vyučených mladých
pracovníkov nepôsobia priaznivo na rozvíjanie
ich pracovnej aktivity.
Po absolvovaní 3-4 ročného učebného
odboru sú mladí, kvalifikovaní robotníci
zaraďovaní do 4.-5. osobnej triedy, ale pracovníci
z voľnej náboru, ktorí vo väčšine
prípadov nie sú v odbore vyučení,
majú často výhodnejšie platové
podmienky, ako tu už o tom bola reč.
Ak je práca zúkolovaná, je za rovnaký
výkon a rovnaké výsledky práce aj
rovnaká odmena. Ale všetky práce nie sú
zúkolované a diferenciácia, ktorá
potom nastupuje, je často uskutočňovaná
v neprospech mladého vyučeného pracovníka.
Mnohé tieto problémy, o ktorých tu hovoríme,
sa dajú vyriešiť priamo na pracoviskách,
nemôžeme však chcieť od centrálne
vydávaných predpisov, aby pamätali na vyriešenie
každého individuálneho prípadu. Domnievam
sa, že treba vyžadovať od riadiacich pracovníkov
vyššiu mieru zodpovednosti, aby si neuľahčovali
svoju prácu a vedeli diferencovať podľa výsledkov
práce, ale aj s prihliadnutím na kvalifikáciu
pracovníka. Dôležitú úlohu tu
zohrávajú i spoločenské organizácie,
najmä odborová organizácia a Socialistický
sväz mládeže, ktoré by mali poskytnúť
mladým odborne vyškoleným pracovníkov
záštitu, pokiaľ ich práca je kvalitná
a zodpovedá všetkým požiadavkám
na ňu kladeným.
V súlade s novými úlohami budovania rozvinutej
socialistickej spoločnosti plným právom zvyšujeme
náročnosť na znalosti a vedomosti mladých
ľudí, chceme, aby mladá robotnícka generácia
bola náležito spoločensky ocenená, aby
vynikol rozdiel medzi kvalifikovanou a nekvalifikovanou prácou,
a to práve jej spoločenským ocenením.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající místopředseda
SN. V. Vedra: Děkuji poslankyni Vackové. Prosím
poslance Kopřivu, připraví se poslanec Iván.
Poslanec L. Kopřiva: Vážený soudruhu
předsedo, vážené soudružky a soudruzi
poslanci, celá příprava na dnešní
jednání naší sněmovny a dosavadní
její průběh nám ukazují, jak
celospolečensky významnou a náročnou
záležitostí je systém výchovy
a vzdělávání mládeže a
v něm péče o celkově vysokou úroveň
a kvalitu učebně výchovného procesu.
Vytvoření optimálních sociálních
podmínek pro studenty středních a vysokých
škol je jedním ze základních předpokladů
pro úspěšné zvládnutí
náročného studia.
Při zajišťování různých
potřeb, které s tím souvisejí připadá
vedle rodiny závažná úloha řadě
orgánů státní správy a mnoha
hospodářským, družstevním a společenským
organizacím. Jejich společnou úlohou v podstatě
je, aby pro naplnění sledovaných záměrů
a pro společenské poslání jednotlivých
článků zmíněného systému
spoluvytvářely příznivé podmínky
a v jejich rámci účelně organizovaly
a řešily mimo jiné řadu otázek
materiálního a finančního zabezpečení.
Předním výrazem tohoto zabezpečení
je již sama zásada, že školní vzdělávání
je bezplatné a každému našemu občanu
přístupné. Různé formy hmotného
zabezpečení žáků i studentů
a rozličné finanční podpory či
úlevy nebo odměny jim poskytované, možnost
disponovat speciálními fondy techniky, pomůcek
a učebních materiálů jsou včetně
bohaté náplně kulturního a tělovýchovného
vyžití výrazným důkazem toho,
že úroveň společenské péče
o výchovu a vzdělání lidí je
u nás značně vysoká. Vztahuje se na
všechny stupně školského systému
a druhy škol, tedy i na tu část mládeže,
které je nutno ze závažných důvodů
věnovat zvláštní péči.
K zabezpečení nezbytných potřeb celého
tohoto systému a změn, ke kterým v něm
dochází, je pochopitelně nutné vytvářet
nemálo organizačních, kádrových,
hmotných a finančních předpokladů.
Již sama nastoupená cesta obsahové a organizační
přestavby školské soustavy je - jak nám
to ukázalo nedávné projednání
návrhu zásad připravovaného školského
zákona - nákladnou záležitostí,
která si vyžádala jen v prvních dvou
létech této pětiletky cca 1,6 mld Kčs,
a letos si vyžádala dalších zhruba 900
mil. Kčs.
Mohu však poukázat i na jinou stránku zmíněných
předpokladů. V přípravě na
tuto schůzi jsme například měli možnost
poznat, jak náročným je úkol vytvořit
komplex odborných učilišť, včetně
podmínek nezbytných pro jejich správu a řízení,
jejich dobré technické vybavení a koordinovanou
součinnost příslušných orgánů
a organizací. Chci zdůraznit, že je třeba
postupovat při tom uvážlivě a hospodárně,
brát zřetel na současnou situaci, i její
perspektivy a nové nároky, a dbát, aby v
řešení nepřevažovaly místní
či resortní zájmy nad společenskými.
Zvláště pak dbát toho, aby jednání
o zabezpečení potřeb odborného školství
nebyla po administrativní ani po finanční
stránce nějak zbytečně "bolestivá".
Ale naopak je důležité starat se o to, aby
síť středních odborných učilišť
byla v každém územním obvodu funkční,
hospodárná a perspektivní, a mohla se opírat
o dobré kádrové a materiální
zajištění a respektovala též zajištění
mimoresortních potřeb.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
čím vyšší je stupeň poskytovaného
vzdělání, tím s vyššími
náklady musí společnost počítat.
Proto také závažný díl společenské
péče o zabezpečení hmotných
a finančních potřeb žáků
a studentů se týká především
potřeb studentů vysokých škol, zejména
ubytování a stravování, možností
a forem jejich uspokojování. Musí přihlížet
k jejich sociálnímu postavení a respektovat
i zájem společnosti o jejich žádoucí
studijní orientaci a získání společensky
využitelné vysoké kvalifikace.
Snahou naší společnosti především
je, aby při umístění vysokých
škol do určitého místa v něm
byla možnost zabezpečit ubytování a
stravování co největšího počtu
těch studentů, kteří tam přicházejí
studovat. Dnes jsou takové možnosti zabezpečovány
pro více než 90 tisíc vysokoškoláků,
tj. asi 60-65 % všech studentů. Úspěch
řešení závisí na kapacitních
možnostech kolejí a menz, na celkovém počtu
studentů, i na rostoucích požadavcích
na úroveň bydlení. Pro takové řešení
je proto dnes důležité, že výstavba
nových ubytovacích a stravovacích objektů
se může opírat o včas přijatý
obsáhlý program, jehož dovršení
v této pětiletce povede jak v České,
tak i Slovenské socialistické republice k významnému
zvýšení podílu studentů dobře
ubytovaných a stravovaných.
Zatím nás nutí ne vždy dostačující
kapacita lůžek v některých místech,
či technický stav současných zařízení
k opatřením dočasného, respektive
mimořádného charakteru. Je například
zvyšován počet lůžek tam, kde to
je z hlediska technického stavu a vnitřního
vybavení sice provizorní, ale ještě
únosné. Nebo je vyžadováno, aby studenti
dojížděli z větší vzdálenosti.
V Brně je například ještě na
náklad školy poskytováno též ubytování
v soukromí, ale to není levné řešení
a nemůže být perspektivní. Zvládnutí
některých místních potřeb se
setkává s obtížemi také tam,
kde není po stránce kapacitní dobře
zajistitelná údržba a modernizace objektů,
které nejsou zahrnuty do režimů platných
pro bytový fond, či komplexní bytovou výstavbu.
Poslaneckým průzkumem bylo prokázáno,
že strava v menzách je pestrá, kaloricky hodnotná
a dostatečná. Jsou poskytována dvě
hlavní jídla denně, která jsou pro
studenty levná, neboť zhruba dvě třetiny
jejich korunové hodnoty jsou hrazeny ze státních
prostředků. Probíhající výstavba
nových zařízení pomáhá
řešit současnou situaci, zejména tam,
kde stávající kapacity již nestačí.
Vyvstalé problémy je nutné řešit
úzkou spoluprací s národními výbory,
nebo opatřeními škol, která spočívají
například v úpravě časového
rozvrhu výuky.
Při mnoha závislostech na počtu studentů
způsobu jejich výuky a jejích nových
směrech nebudou třeba ještě v této
pětiletce zcela dořešeny všechny nárokované
potřeby, nebude ani dosaženo optimálního
stavu ubytování a stravování vysokoškolských
studentů. Je třeba mít též na
zřeteli, že snižování míry
investic v našem národním hospodářství
si i ve školské oblasti vynutilo provést přehodnocení
různých záměrů a dát
přednost těm z nich, které jsou nejnaléhavější
a které pomohou rychleji řešit daný
stav.