Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
společensky významné potřeby jsou
v oblasti vysokých škol zajišťovány
též systémem studijních stipendií
a podpor. Společenské náklady na jednoho
vysokoškoláka dosahují takřka 6 tisíc
Kčs ročně.
Není možné zde hovořit o všech
jejich podrobnostech. Chtěl bych pouze poukázat
na to, že pozitivním odrazem rostoucí životní
úrovně našeho obyvatelstva je klesající
počet příjemců sociálního
stipendia. Například proti úrovni roku 1970
klesl počet jeho příjemců v roce 1982
na polovinu a dnes se v České socialistické
republice týká jen asi 13 % a ve Slovenské
socialistické republice 16 % studentů vysokých
škol. Svými požadavky toto stipendium plní
nadále své společenské poslání
a například tam, kde již studenti mají
děti, přispívá spolu s rodinnými
přídavky vhodně k úhradě jejich
nejnutnějších životních potřeb.
Z hlediska soudobých potřeb rozvoje a zvláště
podpory procesu intenzifikace plní důležité
poslání také stipendia prospěchová,
ceny ministra a odměny rektora či děkana.
Vedou studenty k odpovědnému plnění
jejich studijních povinností, sledují dosahování
co nejlepších studijních výsledků
a podněcují tak i k získávání
kvalitních poznatků o studovaném oboru.
Významnou stimulací plní též
stipendia podporující zájem studentů,
přicházejících na vysoké školy,
o volbu studijního oboru, který je v dnešní
době zvláště pro nás důležitý
a v němž je nutno zajišťovat dostatek vysokoškolsky
kvalifikovaných odborníků. Je to nejen hornictví
a hutnictví, strojírenství a elektronika,
ale i aplikovaná mechanika a obory jaderného, fyzikálního
a jaderněchemického inženýrství.
Neméně významný účel
mají též stipendia, která poskytují
ústřední a jiné orgány studentům,
aby podle dohody přicházeli pracovat na místa
poskytovatelem dohody doručená. Ne vždy se
nám to, bohužel, daří. Poslanecký
průzkum a soudruh místopředseda Vedra ve
své zpravodajské zprávě ukázal,
že například v Severočeském kraji
nastoupila polovina lékařů z celkového
počtu těch, kteří se zavázali
v tomto kraji pracovat.
Oblast všech stipendií, jichž náklady
se pohybují kolem 405 mil. Kčs, byla včetně
podmínek s nimi spojených nedávno podrobena
kritické analýze. Ukázalo se, že současné
podmínky rozvoje a některé poznatky o poskytování
jednotlivých stipendií vyžadují provést
určitá zpřesnění, či
doplnění původních kritérií.
Došlo proto například ke zpřesnění
podmínek sledujících zabezpečování
nástupu absolventů do oblastí s nedostatkem
kvalifikovaných pracovníků. V roce 1982 také
dosahoval již počet tzv. prospěchových
stipendistů více než 48 % celkového
počtu studentů. Dochází proto ke stanovení
náročnějších ukazatelů
docilovaného průměrného prospěchu,
a pro naši společnost by bylo jen prospěšné,
kdyby po provedené úpravě měly tyto
počty opět rostoucí tendenci.
Podobně jako je tomu u vysokých škol, zvýrazňují
také stipendia poskytovaná studentům ostatních
škol především hledisko sociální.
Současně respektují též jejich
stimulaci na dosahování co nejlepších
studijních výsledků a podporují společenský
zájem na orientaci studentů o preferované
studijní obory.
Také v této oblasti, v níž náklady
na stipendia dosahují cca 52 mil. Kčs (tj. zhruba
3 tis. Kčs ročně na žáka, což
je asi polovina průměrného stipendia na VŠ),
dochází na základě provedené
analýzy k některým dílčím
úpravám.
V celé oblasti stipendií se pak z hlediska potřeb
společenské praxe ukazuje potřebným,
aby zejména systém resortních, krajských
a hospodářskými organizacemi poskytovaných
stipendií byl aktivním nástrojem kádrové
politiky a účinně přispíval
zejména k tomu, aby absolventi vysokých a středních
škol přicházeli, když nechceme používat
tzv. umístěnky, pracovat do podniků, ve kterých
jsou pro společnost potřební a užiteční.
Péče o výchovu a vzdělání
naší mladé generace je skutečně
vysoká. Je hmotně a finančně zabezpečována
v míře odpovídající životním
podmínkám našeho obyvatelstva a možnostem
naší ekonomiky, a já jsem přesvědčen
o tom, že v tomto směru se řadíme v
mezinárodním měřítku mezi přední
státy světa.
Předsedající místopředseda
SN V. Vedra: Děkuji poslanci Kopřivovi. Slovo
má poslanec Iván, připraví se poslankyně
Čermáková.
Poslanec L. Iván: Vážený súdruh
predseda vážený súdružky poslankyne,
vážení súdruhovia poslanci, zložitosť
úloh, ktoré po XVI. zjazde ÚV KSČ
a najmä po 4. zasadaní ÚV KSČ rieši
naše poľnohospodárstvo kladie čoraz väčšie
nároky na prípravu odborne a politicky vyspelých
pracovníkov všetkých kvalifikačných
stupňov. V súlade s týmito zámermi
sa postupne uskutočňuje aj prestavba uceleného
systému polnohospodárkého školstva začleneného
do československej výchovno-vzdelávacej sústavy.
Podľa prognózy vývoja československého
poľnohospodárstva a potravinárskeho priemyslu
bude v dôsledku väčšieho prenikania vedy
a techniky do výborného procesu i naďalej klesať
celkový počet pracovníkov a narastať
potreba kvalifikovaných robotníkov, stredných
technikov a vysokoškolských odborníkov.
Prijímanie učňovskej mládeže,
žiakov do stredných technických a odborných
škôl a poslucháčov na vysoké školy
nie v každom okrese zodpovedá požiadavkám
poľnohospodárskej praxe. Poľnohospodárstvo
a potravinársky priemysel dostáva vysoké
percento dievčat (napr. v Západoslovenskom kraji
43 %-44 %. Pre rok 1983 z 1697 učňov 721 děvčat).
Tento vysoký počet dievčat spôsobuje
nerovnomerné plnenie náboru, pretože do prevládajúcich
učebných odborov v rezorte môžeme prijímať
len chlapcov, ako sú napr. učebné odbory
strojník, mechanik, opravár, operátor poľnohospodárskej
techniky so zameraním na rastlinnú výrobu.
Tiež do stavebných učebných odborov
Agrostav môžeme prijímať len chlapcov.
Materiálno-technická základňa stredných
odborných učilíšť poľnohospodárskych,
aj keď sa podstatne vylepšuje najmä budovaním
a rekonštrukciou učební, dielní a domovov
mládeže, predsa nedosahuje požadovanú
úroveň.
Odborná príprava učňov sa zabezpečuje
tak v učňovských dielňach, ako aj
v školských poľnohospodárskych podnikoch,
ktoré majú charakter školských závodov.
Vybavenie učňovských dielní v podstate
vyhovuje normatívnym požiadavkám učebných
plánov a učebných osnov.
Školské závody umožňujú
ďalej prehlbovať a upevňovať nadobudnuté
odborné vedomosti a zručnosti učňov,
ale ich vybavenosť ešte nie v každom prípade
zodpovedá náročným požiadavkám
poľnohospodárskej veľkovýroby a súčasnému
vedeckotechnickému rozvoju.
Žiada sa venovať pozornosť lepšiemu vybaveniu
tým školským závodom, ktoré zaostávajú,
a to najmä v tom, aby prostriedky na ich rozvoj a vybavenie
najmodernejšou poľnohospodárskou technikou boli
priamo určované krajským a okresnými
poľnohospodárskymi správami.
Poznatky z uplatňovania absolventov v praxi
ukazujú, že ich dosiahnuté vedomosti a zručnosti
zodpovedajú úrovni absolventov končiacich
podľa starej sústavy učebných odborov.
Na zváženie ostáva predĺženie učebnej
doby o ďalšie 4 mesiace v rámci v rámci
prevádzkovej praxe. Napr. v rámci trojročného
cyklu jej predĺženie na obdobie 40 mesiacov spôsobuje
najmä tieto problémy:
- nemá kto vykonávať kontrolu prevádzkovej
praxe, keďže je to spojené so zvýšením
plánu práce v skupine majster odborného výcviku,
- konanie záverečných učňovských
skúšok v mesiaci decembri spôsobuje problémy
v narušovaní vyučovacieho procesu, vo vedomostiach
žiakov, a to najmä v súvislosti s nedoriešením
otázok poskytovaných konzultácií,
- je sťažená možnosť prechodu absolventov
na strednú školu pracujúcich
- vznikajú ťažkosti pri získavaní
učňov pre štúdium na vojenské
školy a ich nástupom na vojenskú prezenčnú
službu.
Uvedené dôvody oprávňujú zvážiť,
či by nebolo vhodné upraviť termín záverečných
učňovských skúšok až koncom
mesiaca júna.
Odborná príprava učňov v porovnaní
s minulosťou, aj pri skrátenom rozsahu dotácie
vyučovacích hodín, obsahuje primeranú
úroveň, a to predovšetkým zásluhou
zefektívňovania vyučovacieho procesu. Vybudovaním
odborných učební v dielňach, zavedením
didaktickej techniky, skvalitnením príprav majstrov
odbornej výchovy, sa podstatne zvýšila úroveň
vyučovacieho procesu. Toto umožňuje už
v prípravnej fáze lepšie si osvojiť potrebné
znalosti pre nácvik požadovaných návykov
a zručností.
Sústavné vylepšovanie kádrových
a najmä materiálnych podmienok umožní
ďalšie zvyšovanie požadovaných zručností
a návykov pri výchove robotníckeho dorastu.
Zriedením školských závodov boli vytvorené
podmienky pre skvalitnenie odbornej prípravy mládeže
na robotnícke povolanie. Absolventi končiacich ročníkov
uplatňujú dobre získané skúsenosti
pri nástupe v zmluvných podnikoch. S ich uplatnením
v praxi, napr. v rámci Východoslovenského
kraja nie sú problémy, skôr naopak, vznikajú
väčšie požiadavky na absolventov učebných
odborov - chovateľ.
Značným prínosom pre prípravu absolventov
stredných poľnohospodárskych technických
škôl sú školské hospodárstva,
zriadené pri niektorých SPTŠ, na ktorých
si žiaci osvojujú základné poznatky,
návyky a manuálne zručnosti v poľnohospodárskej
a lesníckej technológii, agrotechnike, mechanizácii
i v organizácii pracovných procesov. Sú
teda pevnou súčasťou poľnohospodárskych
a lesníckych škôl a tvoria jeden didaktický
celok. Treba povedať, že súčasný
stav školských hospodárstiev nezodpovedá
vybavenosťou modernými mechanizačnými
prostriedkami a úrovňou výroby požiadavkám
socialistickej veľkovýroby.
Vzhľadom na tento nepriaznivý stav bude potrebné
riešiť nielen vybavenosť školských
hospodárstiev, ale aj ich doterajšie riedenie zo strany
odboru školstva KNV. Bolo by účelné,
aby centrálne orgány republík prehodnotili
systém riadenia školských hospodárstiev
ministerstiev školstva. Dožadujú sa toho aj priamo
pracovníci týchto organizácií.
Aj keď sa v súčasnosti veľa hovorí
o problémoch umiestňovania absolventov stredných
poľnohospodárskych škôl a vysokých
škôl, je predpoklad, podľa rozpisu plánu
umiestniť do poľnohospodárskych podnikov týchto
absolventov aj v ďalších rokoch.
Vychádzajúc z požiadaviek praxe, boli v rámci
poľnohospodárskeho a potravinárskeho komplexu
vypracované "Zásady ďalšieho rozvoja
systému výchovy a vzdelávania a výživy".
Jednou z foriem špecializovaného vzdelávania
strednotechnických kádrov rezortu je pomaturitné
štúdium. Napríklad v Západoslovenskom
kraji sú zatiaľ otvorené dve triedy: "pestovanie
tabaku a jeho spracovanie", "chemická ochrana
rastlín".
V rámci špecializovanej prípravy technicko-hospodárskych
pracovníkov sa organizuje s Inštitútom vzdelávania
a výchovy v spolupráci s Ministerstvom poľnohospodárstva
a výživy SSR i postgraduálne štúdium
v kraji. Ak hodnotíme priebeh pomaturitného a postgraduálneho
štúdia za posledné obdobie, môžeme
konštatovať, že záujem o túto formu
vzdelávania nadobúda stále vyšší
význam, i keď mnohé problémy, ako nevyjasnenosť
v systéme kvalifikačného zaradenia a odmeňovania,
ostávajú naďalej nevyriešené. Doterajšie
výsledky realizácie pomaturitného a postgraduálneho
štúdia nasvedčujú, že ich postupné
rozširovanie je objektívnou potrebou, a práve
tieto formy vzdelávania sú jednou z najmodernejších
fo-praxe.
Předsedající místopředseda
SN V. Vedra: Děkuji poslanci Ivánovi. Dávám
slovo poslankyni Čermákové, připraví
se poslanec Tencian.
Poslankyně H. Čermáková: Vážené
soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení
hosté, otázky vzdělávání
a výchovy, zejména mladé generace, patří
k těm, na které se již tradičně
soustřeďuje pozornost nejrůznějších
vrstev našeho lidu. Je proto jen přirozené,
že při přípravě na dnešní
schůzi Sněmovny národů jsme se setkávali
s živým zájmem o projednávanou problematiku
nejen mezi zasvěcenými odborníky, ale i mezi
širokou veřejností všude tam, kde jsme
si otázky a problémy ve volebních obvodech,
u různých orgánů a institucí
ověřovali.
Při průzkumech výboru pro kulturu a výchovu,
které jsme při přípravě této
schůze absolvovali, zaměřili jsme se také
na otázky výchovy a vzdělávání
dětí na základnách školách.
Můžeme právem konstatovat, že celkově
lze dosavadní zkušenosti z realizace nové
československé výchovně vzdělávací
soustavy hodnotit pozitivně. Pedagogičtí
pracovníci velmi kladně hodnotí, že
nové pojetí všestranněji působí
na rozvoj osobnosti žáka, formuje výrazněji
jeho rozumové schopnosti, rozvíjí logické
myšlení, které dále ovlivňuje
i jeho schopnost lépe se vyjadřovat.
Ráda bych se zde zmínila o dvou okruzích
dosud otevřených problémů, se kterými
jsme se v souvislosti s realizací nové československé
výchovně vzdělávací soustavy
setkali.
Tak především jsme se velmi často setkávali
s názorem, že hlavním problémem nové
koncepce osnov je jejich maximalismus a řada pedagogických
pracovníků se v této souvislosti domnívá,
a zmínil se o tom též místopředseda
SN s. Vedra ve zpravodajské zprávě, že
ne vždy je v dostatečné míře
vzata v úvahu únosná míra množství,
ale i obtížnosti učiva. Pro nedostatek času
se nelze již k probrané látce vracet, není
příliš času na opakování.
To má za následek, že stále větší
počet žáků učivo nezvládne.
Namnoze k tomu přispívá i to, že mnohde
je stále ještě ve třídách
vysoký počet žáků a není
proto čas ani prostor pro individuální práci
s nimi. Zřejmě bude třeba věnovat
tomuto okruhu problémů v nejbližší
budoucnosti pozornost.
Druhý okruh otázek, které se ukazují
jako dosud otevřené, je spojen s formováním
morálních a estetických vlastností
žáků základních, ale i středních
škol a středních odborných učilišť.
Shodujeme se jistě v tom, že není možné,
aby u žáků byla tato důležitá
výchovná otázka opomenuta. Proto nás
velmi překvapily připomínky na školách,
které jsme navštívili, podle kterých
došlo ke snížení počtu hodin u
předmětů eticky a esteticky zaměřených.
Nemohou obstát argumenty, se kterými jsme se často
setkávali, že totiž větší
podíl v estetické výchově by měly
převzít lidové školy umění.
Ohlédneme-li od skutečnosti, že lidových
škol umění není dostatek, jsou to školy
výběrové, a počet žáků
je zde omezen, je nepochybné, že nám při
výchově mladé generace musí jít
především o komplexnost výchovy, tedy
o souvislost mravního a estetického vzdělávání
naší mladé generace s ostatními okruhy
vzdělávání, což přirozeně
v žádném případě lidové
školy umění zajistit nemohou.
Etické chápání naší socialistické
skutečnosti má pro budoucího aktivního
občana stejný význam jako pochopení
materiálních a ekonomických vztahů.
Bez něho se o aktivním občanství,
tím méně pak o socialistickém vlastenectví,
nedá hovořit. Cílem našeho výchovně
vzdělávacího procesu je přece nejen
odborně vzdělaný občan, ale i občan
chápající etické a mravní hodnoty.
Domnívám se, že právě ve skloubení
rovnováhy rozumové a citové výchovy
dětí a mládeže ve školách
máme četné rezervy. Ne všude a ne vždy
jde o komplexní a cílevědomý proces,
ale namnoze pouze o jednorázovou kampaň suplovanou
přednáškou externího lektora, byť
přednáškou jakkoliv kvalitní, od lektora
sebelépe kvalifikovaného. Ale nám zde jde
a musí jít o soustavné formování
morálních vlastností a chrakterévých
rysů, jako předpokladů získání
socialistického vztahu k práci, kladeného
a pozitivního vztahu mezi lidmi navzájem, k pěstování
aktivních postojů socialistického vlastenectví
a internacionalismu. Je to úkolem nejen škol všech
stupňů. Mladá generace je neobyčejně
citlivá a vnímavá na jednání
a chování dospělých. Jde proto o závažné
otázky spojené s činností rodičů,
funkcionářů, nejrůznějších
organizací Národní fronty, o otázky
a problémy dotýkající se všech
občanů.
Jako příklad dobrého vlivu na citovou a mravní
stránku lze uvést výsledek průzkumu
trestnosti mládeže, která aktivně působí
v souborech zájmové umělecké tvořivosti.
Prokuratura na Slovensku zjistila, že trestnost této
mládeže je téměř nulová.
Obdobné poznatky by bylo možno získat i o mládeži,
která působí v souborech umělecké
tvořivosti mládeže v českých
zemích.