Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Sněmovna národů

Ráda bych vás v této souvislosti informovala o tom, že 6. zasedání ústředního výboru Československé strany socialistické, vycházejíce z poznatků našich členů a funkcionářů a z celospolečenských potřeb, se zabývalo některými otázkami vztahu k národním trdicícm, k výchově mladé generace, k socialistickému vlastenectví a k proletářskému, socialistickému internacionalismu. V této souvislosti bych ráda doporučila, aby naše školské orgány věnovaly intenzívnější pozornost než dosud účinnějšímu formování vztahu naší mladé generace k vlasti, socialismu a společnosti, protože právě tento vztah je předpokladem nejen jejich opravdového socialistického občanství, ale i jejich aktivního, internacionálního cítění a jednání. Tato výchova by měla prodchnout nejen hodiny určené k výuce občanské nauky, ale všechny předměty, především výuky češtiny, dějepisu, zeměpisu a ostatní.

Problematika morální, etické a estetické výchovy se přirozeně netýká pouze a výhradně mladé generace. Zasloužila by si zvýšenou pozornost i v oblasti vzdělávání dospělých, kde jeho mnohotvárné formy jsou dosud zaměřeny spíše k prohlubování odborných znalostí a vědomosí našich spoluobčanů. Čestné výjimky v tomto směru, například činnost Lidové univerzity Městské knihovny v Praze, si zaslouží ocenění. Právem rovněž oceňujeme v tomto směru činnost brigád socialistické práce, především těch nejlepších, zapsaných do Knihy Ústřední rady odborů, mezi než patří např. brigáda socialistické práce vrtné osádky Závodů geologického průzkumu Spišská Nová Ves, brigáda socialistické práce pracoviště navijárny n. p. Elektro-Praga Hlinsko, BSP československo-sovětského přátelství z pece č. 11 ocelárny II Třineckých železáren VŘSR Třinec a desítky dalších, ale nejen těch. Jejich členové vynikají nad ostatní nejen příkladnou prací, ale i vysokou úrovní mezilidských vztahů, vytvářením přátelských kolektivů s mimopracovnímí styky rodin. Spojují je společné zájmy o práci a úsilí přispět co největší měrou ke zlepšování životních podmínek v celé naší socialistické společnosti.

Slibný počátek realizace naší nové výchovně vzdělávací soustavy není již dnes bez pozitivních výsledků a celé řady dobrých zkušeností, ale i bez problémů, jejichž řešení si vyžádá dalšího promýšlení a organizačního úsilí. Nepochybně k tomu napomohou i výsledky dnešního jednání. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda SN V. Vedra: Děkuji poslankyni Čermákové. Prosím, aby se ujal slova poslanec Tencian, připraví se Ivaničová.

Poslanec J. Tencian: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, ve svém vystoupení bych se chtěl zmínit o některých poznatcích v politické a odborné připravenosti absolventů právnických fakult na praxi, kteréžto poznatky byly mj. získány i při průzkumech poslanců Federálního shromáždění na vysokých školách.

Je zcela pochopitelné, že kvalitní výchova právníků a jejich uplatnění v praxi je závislé na pedagogické úrovni vysoké školy, stejně tak na pracovištích přijímajících absolventy vysokých škol a v neposlední řadě i na absolventech samých.

Obecně je možné řící, že se u absolventů projevuje dobrá úroveň teoretických znalostí ze základních právních oborů. Ukazuje se však, že absolventi právnických fakult, kteří přicházejí do hospodářské sféry, by měli mít daleko větší přehled a znalosti o organizaci podniku a požadavcích, které budou na ně kladeny, jakož i komplexnější a hlubší znalosti především z pracovního a hospodářského práva a státní arbitráže. O to snadnější a kvalitněší může být pak jejich uplatnění, když vysoká škola jim vytvoří optimální podmínky v nabytí širších a hlubších znalostí i v ekonomických disciplínách. Problémy se ukazují i přípravě pro řídící a organizátorskou práci.

Z toho vyplývá nutnost daleko užší součinnosti mezi vysokými školami a hospodářskými organizacemi, zvýšení úrovně kontaktu škol s praxí během celého studia.

Kromě odborných kvalit nemůžeme pouštět se zřetelu právnických kádrů ani určité osobnostní předpoklady, zejména ty, které jsou základem jejich dovednosti v jednání s lidmi, objektivnosti a uplatňování socialistického práva. Je proto žádoucí, aby k těmto předpokladům bylo přihlédnuto i ve výběrovém řízení.

Diferencované výsledky jsou zjišťovány v politické připravenosti absolventů. Přestože většina z nich je organizována v SSM, v mnohých případech se však po nástupu do zaměstnání politicky málo angažují ve svém zapojení do práce ve společenských organizacích.

Stoupající trend politických znalostí neodpovídá přínosu, který se právem očekával od zavedení závěrečné zkoušky z marxismu-leninusmu. Zvláště to nepřineslo zlepšení pro každodenní praxi.

Posluchači právnických fakult by si měli v průběhu studia lépe osvojit znalosti politických disciplín a také získat základní znalosti dalších neprávnických společenskovědních oborů. Přitom je třeba ve výchově vzdělávacím procesu usilovat o formování potřebných morálních vlastností studentů.

Poznatky získané pro hodnocení politické a odborné připravenosti absolventů právnických fakult na práci např. v resortu prokuratury svědčí o tom, že zde se nedaří cílů, stanovených v oblasti výchovy, vždy plně dosáhnout.

Vždyť právě význam politické připravenosti absolventů, jejich politické znalosti a ztotožnění se s nimi, jak uvedl soudruh poslanec Vedra, je pro úspěšnou realizaci stranické a státní politiky nezbytný. Právě v této oblasti není stupeň přípravy zcela uspokojivý, převážně proto, že v politických disciplínách převládají znalosti teoretické, vědomosti absolventů mají často pouze knižní a proklamační charakter bez bližšího vztahu k naší socialistické přítomnosti. Praktické znalosti a zkušenosti, často i základní, získávají absolventi postupně při plnění denních úkolů na pracovištích a při výkonu politických a veřejných funkcí. To všechno je mj. závislé i na vzdělávací a výchovné čínnosti politicky a odborně vyspělých pedagogických pracovníků právnických fakult, kteří bezprostředně ovlivňují kvalitu vyučovacího procesu.

Domnívám se, že by bylo účelné zvláště v závěrené fázi vyučovacího procesu klást větší důraz na kombinaci teorie s praxí k získání většího prostoru pro přednášky a semináře pod vedením zkušených lektorů - praktiků a dát studentům možnosti k seznámení se s úseky příští praktické činnosti v aplikaci na právní předpisy.

To ovšem neznamená, že vysokoškolská příprava našich právníků je jediným faktorem pro jejich úspěšné a žádoucí uplatnění v praxi. Problematika uplatnění absolventů vyžaduje neustálého zdokonalování adaptačního procesu, která je spojen s náročnými úkoly kádrové a personální práce podniků a s efektivním využitím odborného vzdělání. Zvláště je nutné věnovat se absolventům v době nástupní praxe, věnovat jim zvýšenou péči a intenzívní další výchovu.

Příprava a výchova právnických kádrů je do značné míry závislá právě na individuálních formách zvyšování kvalifikace, jakými jsou samostatné studium, příprava a výkon lektorské činnosti, publikační činnost, zvyšování jazykových znalostí apod. To všechno bezpochyby přispívá ke zkvalitňování přípravy i politického a odborného růstu mladých právníků.

Hodně ovšem záleží na absolventech samotných. Od nich očekáváme, aby svých znalostí, získaných vysokoškolským studiem, využívali v praktické činnosti na svých pracovištích i ve veřejné angažovanosti. Vždyť jsou to především právníci, od nichž můžeme požadovat jejich účast na posilování právního vědomí našich pracujícíh a občanů, jak o to usilují orgány národních výborů, soudy, prokuratury i veřejná bezpečnost.

Soudružky a soudruzi poslanci, neméně důležitou oblastí je výchova na středních školách a mimoškolní výchova k posilování právního vědomí mládeže v boji proti protispolečenským jevům. Dovolte mi k této problematice několik poznámek.

Postavení výchovy k právnímu vědomí zřetelně naznačuje, že nejde o složku izolovanou, ale o nedílnou součást výchovně vzdělávacího úsilí našich pedagogických pracovníků, o nedílnou součást obsahu předmětů ve složce všeobecně vzdělávací i odborné, o nedílnou součást systému komunistické výchovy mládeže. Cílem a posláním výchovy k právnímu vědomí na středních školách je vytváření poznatků o základních právních normách socialistické společnosti, jejich uvědomělé respektování, dodržování a podpora, jejich prosazování v souladu s úkoly stranické a státní politiky.

Těžiště výchovy k právnímu vědomí je v předmětu občanská nauka a jejích tématických celcích - "Postavení a úkoly mladého člověka v socialistické společnosti", "Socialistické společenské zřízení", "Socialistický občan a stát" a "Základy socialistické zákonnosti", v nichž jsou mladí lidé seznamování s třídní podstatou socialistického práva a chápání této problematiky v širších souvislostech a aplikacích na konkrétní podmínky veřejného života. Mladí lidé jsou seznamováni s hlavními zásadami občanského, trestního a pracovního práva, se základními předpisy a normami hospodářského práva, ochrany zdraví a bezpečnosti při práci. Existují však i další předměty, které v tomto směru výchovně působí. Např. dějepis zahrnuje právní normy hodnocené a vysvětlované v souvislosti s jednotlivými společensko-ekonomickými formami, nebo předmět o podnikové ekonomice a organizaci, přírodovědné předměty a další.

Je samozřejmé, že přístup k této výchově na středních školách je třeba diferencovat podle typů škol.

Ukazuje se, že účinnějších výsledků ve výchově k právnímu vědomí se dosahuje zejména na těchto školách, kde dochází k propojování výchovně vzdělávacích cílů s poznatky praxe, např. při besedách s pracovníky soudů a prokuratury, s pracovníky Veřejné bezpečnosti, kontrolních orgánů socialistických organizací, s poslanci národních výborů apod.

Poznatky svědčí o tom, že naprostá většina žáků chápe nutnost a význam právních norem. K jejich dodržování mají také pozitivní postoj. V praxi však vidíme, že si plně uvědomují především obsah svých práv, ale už méně svých povinností, i když jejich dialektickou jednotu teoreticky znají a také uznávají.

Provedené průzkumy ukázaly, že v posledních letech se aktivně připojují k výchově k právnímu vědomí i školní organizace SSM zejména ve vyšších ročnících středních škol.

Vedle těchto pozitivních zjištění jsou však i některé nedostatky, které obsahují výchovně vzdělávací úsilí pedagogických pracovníků, kteří spatřují jako jeden z vážných výchovných problémů na školách absenci žáků, která negativně působí na výsledky výchovně vzdělávací páce a může býti příčinou trestné činnosti. V souvislosti s tím bylo při průzkumech poukázáno na nedostatky v platném školním řádu, který stanoví, že nepřítomnost žáka kratší než 2 dny omlouvají rodiče. Při omlouvání absencí delších se negativně projevuje i určitá benevolence lékařů, pro které vystavení omluvenky žákovi mnoho neznamená. Zatím se také nepodařilo aktivněji působit na rodičovskou veřejnost prostřednictvím Sdružení rodičů a přátel školy. I zde je nutná užší a aktivní spolupráce.

Chtěl bych rovněž poukázat i na ty souvislosti, které nám v toku denního života často unikají. Žáci všech odborných škol se zúčastňují praktického vyučování. Je to zejména provozní praxe ve vybraných provozech socialistických organizací, při níž žáci získávají základní dovednosti, zručnosti a návyky podle odborného zaměření, které studují. Výchovné působení by však bylo mnohem účinnější, kdyby všichni vedoucí pracovníci důsledně zabezpečovali provozní praxi žáků středních škol. Mám tím na mysli zejména to, aby pro provozní praxi byly vybírány takové provozy podniků, které svou technologií, oragnizací práce i kádrovými obsazeními mohou na žáky působit velmi pozitivně.

Výchova mladé generace k právnímu vědomí nemůže byti jen záležitostí škol, ale soustředěného výchovného působení rodičovské i ostatní veřejnosti. Zde mají široké možnosti i národní výbory, aby společně s ostatními orgány uplatňovaly svou pravomoc danou novelou zákona o národních výborech na svém území. Z vlastních zkušeností mohu řícim, že v tomto směru jsou uzavírány vzájemné dohody národních výborů s okresními soudy, prokuraturou, orgány VB a výbory Národní fornty v zájmu jednotného postupu ke zvýšení právního vědomí s cílem snižování protispolečenských jevů.

Soudružky a soudruzi poslanci, sami se denně přesvědčujeme o nutnosti zkvalitnění a urychlení procesu ve vztazích mezi vědou a vzdělaností, výzkumem, praxí a výrobou, o nutnosti prohloubení právního vědomí našich občanů. A právě zde připadá také výzanmné místo a úloha poslanců všech stupňů národních výborů, zvláště pak poslanců České národní rady a Slovenské národní rady i poslanců Federálního shromáždění občanů se zákony, jejich významem i nutností dodržování.

Jsme přesvědčeni, že i jednání Sněmovny národů svým obsahem účinně přispěje k realizaci cílů KSČ v rozvoji naší socialistické spoelčnosti.

Předsedající místopředseda SN V. Vedra: Děkuji poslanci Tencianovi a prosím poslankyni Ivaničovou, aby se ujala slova.

Poslankyně H. Ivaničová: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, hladné smery hospodárskeho a sociálneho rozvoja, vytýčené na obdobie 7. päťročnice, položili dôraz na zaisťovanie jednotlivých zdrojov v súlade s potrebami tohto rozvoja, zvlášť v smere úspešného rozvoja vedy a techniky ako významnej výrobnej sily.

Dôležitým predpokladom toho je hlavne zabezpečovanie včasnej a štrukturálnym potrebám zodpovedajúcej výchovy príslušného počtu odborníkov, zvlášť odborníkov vysokoškolsky vzdelaných, pre potreby praxe dobre pripravených a tiež správne rozmiestnených.

Okolo potrebného počtu absolventov vysokých škôl a ich rozmiestňovania vzniklo u nás nemálo dohadov. Skutočnosť je, že v minulom roku bolo treba napríklad v Slovenskej socialistickej republike zaradiť asi 12,5 tis. absolventov vysokých škôl a takmer 20 tisíc absolventov stredných odborných škôl, gymnázií a odborných škôl. Vláda Slovenskej socialistickej republiky uložila ústredným orgánom a národným výborom prijať zodpovedajúci počet týchto absolventov a súčasne uložila preveriť plány prípravy kádrov a personálneho rozvoja, s cieľom využiť tieto nové zdroje pracovníkov k zlepšeniu kvalifikačnej a vekovej štruktúry pracovníkov. Na realizácii týchto zámerov boli zapojené aj príslušné školy. Aktívne do nej zasahovali hlavne pomocou kontaktov nadviazaných so zamestnávateľmi prichádzajúcimi do úvahy, a ďalej svojimi odporúčaniami k umiestneniu absolventov v organizáciách podľa zoznamov voľných pracovných miest.

Ukázalo sa, že metodika plánovania spôsobu rozmiestňovania absolventov škôl má určité slabiny v aktuálnosti týchto zoznamov a zabezpečení ich reálnosti. Potvrdili to aj vykonané previerky, ktoré napríklad ukázali, že táto reálnosť dosahovala v organizáciách národných výborov len 60 %, v organizáciách riadených vládou Slovenskej socialistickej republiky 82 % a vo federálne riadených organizáciách len 74 %.

Na koniec roku však nastúpilo na pracovné miesta takmer 99 % všetkých absolventov, z toho v organizáciách federálne riadených 96 % a v riadených vládou Slovenskej socialistickej republiky dokonca 106 %. Úsilie vykonané predtým sa teda prejavilo celkom pozitívne. Plnenie plánovaných úloh v organizáciách Národného výboru hl. m. Bratislavy na cca 138 %, Ministerstva priemyslu na 131 %, Ministerstva stavebníctva na 128 % a Ministerstva poľnohospodárstva a výživy na 107 % tiež ukázalo, aké rozdielne môžu byť východiskové predpoklady, prípadne kvalita podkladov pre plány, používané v tejto oblasti.

Pokiaľ ide o umiestnenie absolventov stredných odborných škôl, boli v SSR plánované zámery ich nástupu do praxe splnené na 90 % a u absolventov gymnázií na 100,5 %. Ukázalo sa však, že zo stredných odborných škôl sa snaží stále väčší počet absolventov - hoci vždy nespĺňajú k tomu náročné predpoklady - prechádzať na vysoké školy technického smeru, o ktorý nie je taký záujem, aby umožňoval širší výber schopných študentov. A naopak, časť absolventov núti vyčerpanie plánovaných kvót študentov prijímaných na vysoké školy prechádzať na robotnícke miesta. Nemalý problém predstavuje tiež relatívne vysoký podiel žien, absolvujúcich stredné odborné školy technického smeru, s prihliadnutím na pracoviská pre nich menej vhodné, s viacsmennými a nepretržitými prevádzkami, či rizikovými miestami.

Takéto poznatky a skúsenosti vyžadujú naďalej venovať celej problematike správneho prijímania študentov a rozmiestňovania absolventov veľkú a sústavnú pozornosť. V tomto roku bude napríklad v rámci prestavby štúdia na vysokých školách končiť v niektorých študijných odboroch dvojnásobný počet absolventov, resp. v roku 1984 sa môže prejaviť vplyv rozširovaných hospodárnostných opatrení.