- 31 -
dlouhodobých smluv o přípravě dodávek. Slova "nelze spravedlivě
požadovat" vyjadřují široký okruh praktických případů, kdy např.
předpoklady dovozu se nesplní, nebo kdy dojde k havárii výrob-
ního zařízení, nebo k uložení jiných zcela mimořádných a prvo-
řadě důležitých úkolů apod.
Ve čtvrtém bodě zásady se zobecňuje zásada obsažené dopo-
sud ve § 285 odst. 2 h. z.; zobecnění je nezbytné pro případ,
že výsledky činnosti podniků budou v budoucnu hodnoceny podle
plnění hospodářských smluv. Podle tohoto ustanovení budou se
organizace zpravidla domáhat pouze změny času plnění, protože
prakticky Jen výjimečně může nastat případ, že v důsledku opož-
děného spolupůsobení druhé organizace by bylo zcela znemožněno
závazek splnit.
V šestém bodě zásady se řeší dosud teoreticky sporná
otázka, zda závazek lze změnit po uplynutí času plnění; zabez-
pečení původního závazku novým závazkem nemá vliv na majetko-
vé sankce, na které vzniklo právo do dne zrušení původního
závazku. Naproti tomu dohoda o náhradní lhůtě nemá žádný vliv
na platnost původního závazku a na důsledky stanovené pro pří-
pad jeho neplněni.
Lhůty pro uplatnění práv
30. Zásada
(§ 131 odst. 3 a odst. 4 se upraví)
1/ Lhůta pro uplatnění práva na náhradu Škody vzniklé vad-
ným plněním se prodlouží ze dvou roků na pět roků od uplynutí
lhůt pro reklamaci vad vůči organizaci, která odpovídá za ško-
du; jde-li o dodávky pro vývoz, na deset let.
2/ Právo na splnění samostatné části dodávky pro provedení
investiční výstavby a pro vývozní investiční celky nezanikne,
dokud nezanikne právo na splnění celého podnětu plnění podle
smlouvy.
- 32 -
Odůvodněni
Lhůta pro uplatňováni náhrady škody v případech, kdy do-
davatel zavinil, že byl dodán vadný výrobek nebo vadné práce,
se ukazuje na některých úsecích, jako např. u poddodávek pro
investiční výstavbu nebo pro vývozní investiční celky, jako
příliš krátká. Proto v souladu se zásadou, že škodu (zmenšení
majetku) má snášet ta organizace, která ji svým zaviněním způ-
sobila, se prodlužuje dosavadní hraniční dvouletá lhůta na do-
bu pěti, respektive deseti let.
Pětiletá (desetiletá) lhůta je lhůtou nejtěžší, dopadající
pouze na případy, kdy organizace zjistí škodu s velkým odstupem.
Poškozená organizace však musí uplatnit škodu nejpozději v jedno-
roční lhůtě poté, kdy škodu zjistila (§ 130 a § 131 odst. 3,
prvá věta).
Navrhovanou úpravou se působí ke zvyšování péče o kvali-
tu dodávek.
Navrhovaná úprava bodu 2 zabezpečuje, aby v době, kdy Ještě
trvá právo na plnění celé stavby, nemohlo zaniknout právo na
plnění samostatně odevzdávaného objektu, který je součásti stavby.
Reklamace
31. Zásada
(na místo zrušeného § 137 se vloží nová úprava; § 250
odst. 3 se zruší.
1/ Vady traťových dodávek může reklamovat odběratel (ob-
jednavatel) nebo přijemce zásilky. Reklamuje-li příjemce, pla-
tí, že tak činí jako zástupce odběratele (objednatele). Další
projednání reklamace provádí odběratel (objednatel).
2/ Jestliže vady traťové dodávky reklamuje příjemce zá-
silky a pošle opis reklamace odběrateli (objednateli), plni
tím svou povinnost reklamovat vůči němu.
- 33 -
Odůvodnění
Ustanovení § 250 odst. 3 je třeba zobecnit, neboť není
správné, že se podle platné úpravy vztahuje pouze na dovoz.
Význam traťových dodávek totiž neustále narůstá. Současně je
třeba v navrhováno úpravě nápomoci k překonání nedostatků,
které se zatím běžně projevuji při reklamacích podle § 250
odst. 3 a mnohdy vedou i ke ztrátě práv z odpovědnosti za va-
dy. Proto podle navrhované úpravy nebude nutné, aby příjemce
výslovně uváděl, že reklamuje jako zástupce odběratele (objed-
natele); k platnosti reklamace postačí, učiní-li ji svým jmé-
nem. Při postupu podle § 250 odst. 3 h. z. nezřídka dochází též
k tomu, že příjemce sice reklamuje - jako zástupce odběratele
(objednatele) - u odběratelova dodavatele (dovozce), ale sám
opomene reklamovat u odběratele (objednatele), jako svého do-
davatele. Tomu čelí navrhovaná úprava tím, že jednak
vede pří-
jemce k tomu, aby zaslal stejnopis reklamace svému dodavateli
a že jednak stanoví, že příjemce takto plní svou povinnost
reklamovat vůči svému dodavateli.
Majetkové sankce
32. Zásada
(§ 142 odst. 1 se nahradí novým zněním).
Organizace jsou povinny majetkové sankce stanovené zákonem,
prováděcími předpisy nebo rozhodnutím hospodářské arbitráže vy-
účtovat a vymáhat; totéž platí pro majetkové sankce,
které organizace sjednaly na základě povinnosti uložené jim
zákonem nebo prováděcími předpisy. Jestliže hospodářská arbit-
ráž zjistí, že v důsledku porušení povinnosti vyúčtovat, vymá-
hat a platit právo na penále zaniklo, uloží každé z organizaci
povinnost odvést do státního rozpočtu částku, která měla být jako
penále zaplacena. Odvod do státního rozpočtu lze uložit nejpozdě-
ji do tří let od vzniku práva na penále. Penále, které v jednot-
livém případě nepřesáhne částku 2. 000, - Kčs, nemusí být účtováno,
ani vymáháno. Zákon o prováděcí předpisy stanoví další případy,
kdy majetkové sankce nemusí být účtovány a vymáhány.
- 34 -
Odůvodnění
Povinnost účtovat, vymáhat a platit majetkové sankce se
ve velmi častých případech porušuje. Tím je zeslabována účin-
nost hospodářských smluv. Z toho důvodu se navrhuje zajistit
plnění této povinnosti tip, že oběma, tj. odběrateli i doda-
vateli hrozí, že částka představující nezaplacené penále bude
odvedena do státního rozpočtu. Hospodářská arbitráž bude pří-
pady neplacení penále zjišťovat nejen při vlastním rozhodová-
ni, ale též např. na základě kvalifikovaných návrhů kontrol-
ních orgánů.
Současně se podstatně zvyšuje částka, kdy penále nemusí
být účtováno; aby administrativa podniků nemusela být zatěžo-
vána vymáháním poměrně nízkých částek. Přitom zákon umožňuje,
oby prováděcí předpisy upravily další případy, kdy penále ne-
musí být účtováno a vymáháno.
Pokud prováděcí předpis nestanoví něco jiného nebo pokud
něco jiného nevyplývá z povahy případu, pokládá se za jednot-
livý případ úhrnné penále, na které vzniklo organizaci právo
20 prodlení k jedné dodací lhůtě, popřípadě za vadu Jakosti"
výrobků z jedné dodávky.
Snížení nebo prominutí majetkových sankcí a náhrady škody
33. Zásada
(§ 144 a § 148 odst. 2 se doplní)
Oprávnění snížit nebo prominout majetkové sankce nebo
snížit náhradu škody se upravuje tak, aby se vztahovalo též
na případy, kdy podle zvláštních předpisů rozhoduje hospodářské
spory uvnitř organizace jiný orgán než hospodářská arbitráž.
Odůvodněni
Hospodářské spory mezi koncernovými podniky uvnitř koncernu
rozhoduje generální ředitel, popřípadě orgán jím pověřený. Je
proto účelné, aby tento orgán měl též právo snížit nebo prominout
majetkové sankce nebo právo snížit náhradu škody.
- 35 -
Zápočet majetkových sankcí na náhradu škody
34. Zásada
(§ 147 odst. 3 se doplní)
Majetkové sankce, které nemusejí být účtovány a vymáhány
a nebyly zaplaceny, se nezapočítávají na náhradu škody,
Odůvodnění
Podle dosavadní právní úpravy se na náhradu škody zapo-
čítávají majetkové sankce, na které poškozené organizací vzniklo
právo následkem nesplnění povinnosti, jejichž důsledkem byla
škoda způsobena. Tato povinnost zápočtu na náhradu Škody pla-
tí (s výjimkou úpravy podle vyhl. č. 98/1976 Sb. ) zatím pro
všechny majetkové sankce, tedy i pro ty, které podle právního
předpisu organizace nemusí účtovat a vymáhat (např. zásada č.
32, § 142 odst. 3, § 331 odst. 3) a které neúčtovala a nevy-
máhala.
Navržená úprava odstraňuje tento nežádoucí stav, který se
projevuje negativně zejména u dodávek investičních celků. Poško-
zená organizace nebude doplácet na to, že využilo možnosti
dané ji právním předpisem a penále neúčtovala a nevymáhala.
Takové majetkové sankce se nebudou podle navržené úpravy na
připadnou náhradu škody započítávat.
Výhrady ve smlouvách
35. Zásada
(§ 152 odst. 1 se doplní)
Výhrady závisející na nejistých událostech jsou neplatné
i ve smlouvách o přípravě dodávek, které byly organizace po-
vinny uzavřít.
Odůvodnění
V souladu s tím, že se do budoucna počítá s rozšířeným
uzavíráním dlouhodobých smluv o přípravě dodávek též na zá-
kladě plánovacího aktu a protokolu o dodavatelsko-odběratel-
ských vztazích, bylo nutno výhradu nejistých událostí pro
uzavírání smluv o přípravě dodávek omezit.
- 36 -
No druhé straně se však pro přípravné smlouvy zakotvuje
nová zásada 29 bod 3 písm. c/.
Vznik hospodářské smlouvy
36. Zásada
(v § 153 se doplní odstavec 1, vloží se nový odstavec 2
a doplní se odstavec 2 písm. a/)
1/ Nedojde-li ke shodě o celém rozsahu plnění, je smlouva
uzavřena na rozsah plnění, o němž bylo dosaženo dohody, nebrá-
ní-li tomu projev organizace, povaha závazku nebo právní předpis,
2/ Smlouva platí za uzavřenou, i když nedošlo k dohodě podle
§ 153 odst. 1 ohledně některé nevýznamné podrobnosti předmětu
plnění. Jestliže z úkonů a pozdějšího chování organizací vyplý-
vá, že pokládaly smlouvu za uzavřenou.
3/ Smlouva je uzavřena ve znění změn a doplňků navržených do-
davatelem za okolnosti uvedených v § 153 odst. 3 písm. a/ též
v případě, kdy dodavatelův návrh změn nebo doplňků je opožděný.
Odůvodnění
Sleduje se umožnit volnější výklad smluvního konsensu
v těch případech, kdy z obsahu dohody vyplývá, že obě organi-
zace zamýšlely smlouvu uzavřít.
Smyslem této úpravy je odstranit případy, kdy se organizace
snaží vyhnout plnění závazku, popřípadě důsledkům opožděného
nebo vadného plnění např. tím, že prokazuje, že některé podrob-
nost předmětu plnění, i když je z hlediska celkového záměru
smlouvy zcela bezvýznamná, zůstala při uzavírání smlouvy ne-
dořešena. Musí však jít z hlediska celého předmětu smlouvy o
bezvýznamnou podrobnost a z jednání a chování organizací být
zřejmé, že pokládaly smlouvu za uzavřenou. (Např. organizace se
dohodly o dodávce určitého typu traktoru s budkou, avšak zřejmým
nedopatřením zůstala spornou otázka barvy budky. ) Jde tedy o usta-
novení, které zamezí tomu, oby práva nemohlo být zneužíváno v roz-
poru se zájmy společnosti a nebyla vnášena do smluvních vztahů ne-
jistota.
- 37 -
Doplněním dosavadního § 153 odst. 2 písm. a/ se sleduje,
aby bylo jednostranně zřejmé, že toto ustanovení upravuje spe-
cifickým způsobem a zcela postup při uzavírání smluv o dodáv-
ce výrobků v případech, kdy návrh smlouvy předkládá odběratel.
37. Zásada
(v § 154 odst. 1 se připojí další věta)
Jinou lhůtu vázanosti návrhem smlouvy (lhůtu pro vyjádře-
ní k návrhu smlouvy) může stanovit organizace, která návrh po-
dává; činí-li tak bez dohody s organizací, jíž byl návrh určen,
může kratší lhůtu stanovit jen ve zvlášť odůvodněných přípa-
dech.
Odůvodnění
Je třeba připustit, aby organizace předkládající návrh
smlouvy mohla stanovit delší lhůtu své vázanosti návrhem,
než stanoví zákon. Rovněž Je nutné umožnit, aby organizace
stanovila i kratší lhůtu svá vázanosti návrhem smlouvy; jde
např. o návrh tzv. fixní smlouvy a o případy, kdy se organi-
zace potřebuje urychleně dovědět (např. z toho důvodu, aby
se mohla závazně vyjádřit k přijeti poptávky volit jiné řešení),
zda dodavatel akceptuje její objednávku. Dosavadní úprava § 154
není z tohoto hlediska vyhovující.
Povinnost uzavřít hospodářskou smlouvu
38. Zásada
(na místo zrušených § 158 až 160 se vloží nové zněni;
zruší se § 270)
1/ Smlouvu o přípravě dodávek jsou organizace povinny
uzavřít, jde-li o včas předložený návrh:
a/ na podkladě plánovacího aktu,
b/ ke splnění úkolu stanoveného vládou k dlouhodobému
smluvnímu zabezpečení (např. státní cílové programy).
- 38 -
c/ k zajištění nezbytně nutných náhradních dílů k vý-
robkům, která vyrobily a dodaly. Tato povinnost trvá po dobu,
po niž je obvyklé a účelné výrobky opravovat; není-li tato do-
ba stanovena nebo dohodnuta, trvá toto povinnost po dobu dese-
ti let od skončení jejich výroby. Organizace může tuto povin-
nost splnit táž tak, že zajisti smluvní zabezpečení jinou orga-
nizací,
d/ k zajištění obranyschopnosti nebo bezpečnosti státu,
e/ k zajištění léčebně preventivní péče.
2/ Smlouvu o dodávce Je povinen uzavřít dodavatel. Jde-li
o včas předložený návrh odběratele
a/ v případech uvedených v odstavci 1,
b/ k zabezpečení dodávek nezbytných ke splnění plánova-
ných úkolů rozvoje vědy a techniky,
c/ Jestliže převzetím závazku není ohroženo plnění ji-
ných Jeho povinnosti; organizace jsou přitom povinny přednostně
uspokojovat požadavky na dodávky sloužící k zabezpečení potřeb,
které jsou ve státním plánu uvedeny jako přednostní a k zabezpe-
čení potřeb dlouhodobých odběratelů.
3/ Kromě případů uvedených v bodě 1 a 2 jsou organizace
povinny uzavřít hospodářskou smlouvu, jestliže
a/ povinnost uzavřít smlouvu o dodávce vyplývá ze smlou-
vy o přípravě dodávek,
b/ je tak stanoveno v tomto zákoně nebo v prováděcích
předpisech.
4/ U dodávek nezbytných ke splnění plánovaných úkolů roz-
voje vědy a techniky je dodavatel povinen výjimečné uzavřít
smlouvu o dodávce, i když nebyla dodržena objednací lhůta,
Jestliže potřeba vznikla v průběhu řešení úkolů až po této
lhůtě a odběratel to prokáže.
- 39 -
5/ Požaduje-li odběratel nebo dodavateli oby k uzavření
smlouvy došlo před uplynutím lhůty pro předložení návrhu smlou-
vy o dodávce, vztahuje se povinnost uzavřít smlouvu na smlouvu
o přípravě dodávek. Uzavírá-li se smlouva po uplynutí lhůty pro
předložení návrhu smlouvy o dodávce, vztahuje se povinnost
uzavřít smlouvu jen na smlouvu o dodávce.
6/ Podnik zahraničního obchodu a dovozní gestor nejsou
povinni uzavřít smlouvu o dodávce, pokud nebude uvolněno devi-
zové krytí pro úhradu nákladů v zahraničí, bez jejichž vynalo-
žení nelze smlouvu splnit.
7/ Prováděcí předpisy mohou stanovit další případy, kdy
jsou organizace povinny uzavřít hospodářskou smlouvu a případy,
na které se povinnost uzavřít hospodářskou smlouvu podle bodů
1 až 6 nevztahuje.
Odůvodnění
Ustanovení o kontraktační povinnosti se přeřazuje z části
sedmé tak, aby se vztahovalo na všechny typy hospodářských smluv,
včetně smluv o přípravě dodávek. Úprava kontraktační povinnosti.
je v podstatě komplexní. Pouze výjimečně v těch případech, kdy
specifika příslušných úseků si to vyžaduji, je kontraktační
povinnost stanovena též speciálně v rámci těchto úseků. To se
týká zásady 47, 53, 83/C/3 a 85/3.
Kontraktační povinnost se upravuje ve vazbě
- na plánovači akt v jeho novám, podstatně širším pojetí
(zásada 22),
- na jiný podklad stanovený v prováděcím předpise, čímž se
míní zejména protokol o dodavatelsko-odběratelských vztazích
upravený dnes ve vyhlášce č. 48/1980 Sb.,
- na úkol stanovený vládou k dlouhodobému smluvnímu zabez-
pečení, čímž se umožňuje např. smluvně zabezpečovat dodávky a
poddodávky výrobků nutných k výrobě určitého typu nákladního
automobilu, který podle rozhodnuti vlády mé být vyráběn po do-
bu např. 3 let, pokud v usnesení vlády bude výslovně stanoveno,
že příslušný úkol se určuje k dlouhodobému smluvnímu zabezpeče-
ní. Předpokládá se, že takto budou usnesením vlády určovány
k dlouhodobému smluvnímu zabezpečení zejména státní cílové pro-
gramy.
- 40 -
- na nezbytnou potřebu náhradních dílů k dodaným výrobkům.
Ježto tyto náhradní díly bude mnohdy vyrábět jiná organizace
než je dodavatel finálního výrobku, umožňuje se dodavateli fi-
nálního výrobku splnit kontraktační povinnost též tím, že za-
jistí smluvní zabezpečení u jiná organizace,
- na zajištění obranyschopnosti nebo bezpečnosti státu.
V souladu s dosavadním vývojem se dosavadní zákaz vyslo-
vený v § 119 odst. 3, jehož původním záměrem bylo pouze vy-
jádřit zásadu spolupráce socialistických organizací, upravuje
jako přímá kontraktační povinnost.
Povinnost uzavřít smlouvu na základě protokolu o dodava-
telsko-odběratelských vztazích bude upravena v prováděcím před-
pise na podkladě zmocnění daného v odstavci 7.
Kontraktační povinnost se upravuje v zásadě jednotně, jak
pro smlouvy o přípravě dodávek, tak pro smlouvy dodávková.
V odstavci 5 se pak vyjadřuje zásada, že před uplynutím objed-
nací lhůty se zpravidla mají uzavírat smlouvy o přípravě dodá-
vek. V souladu s touto zásadou je pak kontraktační povinnost
ke smlouvám o přípravě dodávek nebo ke smlouvám dodávkovým vá-
zána na skutečnost, zda k uzavírání smlouvy dochází před uply-
nutím objednací lhůty nebo až po jejím uplynutí.
Stejně jako v zásadě 29, i v této zásadě se pamatuje na
vazbu na úpravu devizového hospodářství.
Přípravné smlouvy
39. Zásada
(za § 160 se vloží nová část šestá A s nadpisem "Přípravné
smlouvy") a s § 161 až 164)
A. Přípravné smlouvy
1/ Přípravnými smlouvami se organizace nebo orgány hospo-
dářského řízení zavazují spolupracovat tak, aby budoucí plnění
mohla být uskutečňována co nejhospodárněji, v souladu s potře-
bami a možnostmi, v požadovaném rozsahu i skladbě. Přípravné
smlouvy se uzavírají buď jako smlouvy o přípravě dodávek nebo
jako smlouvy o spolupráci.
- 41 -
6. Smlouva o přípravě dodávek
1/ Smlouvou o přípravě dodávek výrobků, prací, výkonů nebo
o přípravě jiných plnění se organizace zavazují uzavřít na před-
pokládaný rozsah o obsah plnění, které mají být uskutečněna
v určitém období, budoucí smlouvy o dodávce nebo u dodávek pro
vývoz vydat dodávkový příkaz; orgány hospodářského řízení se
obdobně zavazují zajistit uzavření budoucí smlouvy nebo vydání
dodávkového příkazu.
2/ Smlouva o přípravě dodávek může obsahovat též závazky
ke vzájemné spolupráci za účelem řádné a včasné přípravy budou-
cích plněni.
3/ Smlouvy o přípravě dodávek vznikají dohodou o celera je-
jich obsahu.
4/ Není-li dohodnuto nebo stanoveno něco jiného, platí,
že podnět k uzavření budoucí smlouvy je povinen dát odběratel
(objednatel) předložením návrhu smlouvy nebo poptávky ve lhů-
tách obvyklých, popřípadě, že Je povinen vydat dodávkový pří-
kaz ve lhůtách obvyklých.
5/ Nepředloží-li odběratel (objednatel) návrh smlouvy nebo
poptávky, popřípadě nevydá-li dodávkový příkaz ke splnění závaz-
ku ze smlouvy o přípravě dodávek, může se dodavatel domáhat
pouze náhrady škody, která mu byla způsobena, pokud není dohod-
nuto nebo stanoveno něco jiného. Odpovědnosti za tuto škodu se
odběratel nemůže zprostit s výjimkou škod vzniklých v souvislosti
s neplněním závazku ze smlouvy o hospodářské spolupráci se zahra-
ničím.
6/ Závazek zajistit uzavření budoucí smlouvy o dodávce
nebo vydání dodávkového příkonu Je splněn teprve uzavřením bu-
doucí smlouvy, popřípadě vydáním dodávkového příkazu.
- 42 -
7/ Smlouvy o přípravě dodávek se uzavírají tak, aby zaji-
šťovaly spolupráci na dobu několika let, nejméně no období jed-
noho roku, pokud výjimečně není dohodnuto něco jiného.
8/ Prováděcím předpisem mohou být podrobněji upraveny
náležitosti smluv o přípravě dodávek o může být odchylně upra-
ven jejich vznik i důsledky neplnění závazků.
C. Smlouva o spolupráci.
1/ Smlouvou o spolupráci se socialistické organizace nebo
orgány hospodářského řízení zavazují konkrétně spolupracovat
za účelem řádné a včasné přípravy podmínek a předpokladů pro
uspokojování budoucích potřeb, anebo za účelem dosažení jiného
dohodnutého cíle.
2/ Dohody, ke kterým došlo pří uzavírání a plnění smlou-
vy o spolupráci, musí respektovat při uzavíráni případných budou-
cích smluv též podřízené organizace, pokud se jich alespoň jedna
z organizaci dovolává.
3/ Ustanovení bodů 3, 7 a 8 oddílu 8 platí obdobně.
Odůvodnění
Již vžitý typ smlouvy o přípravě dodávek se ponechává
v podstatě v dosavadní úpravě, zpřesněné o ustanovení, jejichž
účelnost byla ověřena prováděcími předpisy (podpůrná lhůta
pro předkládání návrhu budoucí smlouvy). Důležitá změna však
spočívá v tom, že závazek ze smlouvy o přípravě dodávek, pokud
tuto smlouvu uzavírá orgán hospodářského řízení, směřuje k to-
mu, že smluvní strana zajistí uzavření budoucí smlouvy o do-
dávce nebo vydáni dodávkového příkazu podřízenou organizací.
Tím se zejména sleduje umožnit, aby smlouvy o přípravě dodá-
vek mohly být běžně uzavírány i nadřízenými orgány hospodář-
ského řízení, zejména orgány středního článku řízení. Závazek
ze smlouvy o přípravě dodávek bude však v takovém případě spl-
něn teprve uzavřením budoucí smlouvy o dodávce, popřípadě vy-
- 43 -
dáním dodávkového přikážu. Nestačí, jestliže by nadřízený or-
gán zajišťoval uzavření budoucí smlouvy o dodávce (vydáni do-
dávkového příkazu) pouhým příkazem podřízené organizaci. Pokud
by podřízená organizace příkazu neuposlechla, bylo by arbitrážní
řízení vedeno proti orgánu hospodářského řízení, který v takovém
případě vystupuje vůči druhému orgánu hospodářského řízení, s
nímž uzavřel smlouvu o přípravě dodávek, jako socialistická
organizace.
Pátý bod oddílu B vychází z poznáni, že by nebylo správné
nutit odběratele k uzavření smlouvy o dodávce nebo k vydáni
dodávkového příkazu, jestliže odběratel dodávku Již nepotře-
buje; tím by zpravidla docházelo jen k tvorbě nepotřebných
zásob. Odběratel je v takovém případě povinen hradit škodu
bez ohledu na zavinění. Prováděcí předpisy nebo dohoda orga-
nizací mohou stanovit i další důsledky. Organizace si pro ta-
kový případ mohou zejména sjednat odpovídající penále. Výjim-
ka z objektivní odpovědnosti odběratele za vzniklou škodu se
upravuje pouze pro případ, kdy podnik zahraničního obchodu
nesplní kontraktační povinnost z přípravné smlouvy u tzv. spe-
cializované produkce pro vývoz. V tomto případě totiž podnik
zahraničního obchodu nevoli zahraničního zákazníka, nýbrž je
povinen zajišťovat dodávky pro vývoz v souladu se smlouvou
o mezinárodní specializaci výroby, k jejímuž uzavření dochází
buď na mezistátní úrovni nebo na základě dohody příslušných
výrobních organizaci. Proto, jestliže vydáni dodávkového pří-
kazu nebo uzavření smlouvy o dodávce není možné z důvodů spočí-
vajících v tom, že zahraniční odběratel neplní závazky k odbě-
ru specializované produkce, nebylo by správné postihovat v ta-
kovém případě podnik zahraničního obchodu objektivní odpověd-
nosti za vzniklou škodu.
Smlouva o přípravě dodávek se upravuje Jako podtyp obec-
nějšího typu přípravné smlouvy, který vedle smlouvy o přípra-
vě dodávek zahrnuje i smlouvu o spolupráci. Smlouva o spolu-
práci je už v současné době u nás dosti rozšířena (viz § 280
h. z. a úpravy v prováděcích předpisech, jakož i úpravy v někte-
rých ZPD). Předpokládá se, že zejména za účelem zajištění a kon-
kretizováni spolupráce při průzkumu trhu i při pracích na inovo-
ci výrobního sortimentu včetně přípravy návrhů cenových limi-
tů, cen apod. nalezne tento smluvní podtyp širšího použití,
a to zejména na úrovni orgánů hospodářského řízení. Proto tedy
zákon vyjadřuje, že dohodami orgánů hospodářského řízení při-
jatými při uzavírání a plnění této smlouvy, jsou podřízené or-
ganizace vázány, pokud se jich alespoň jedna z organizací do-
volává.
Nová systematické zařazení přípravných smluv odstraňuje
dosavadní pochybnosti o tom, že pro přípravné smlouvy platí
všechny obecná ustanovení o hospodářských smlouvách, pokud
přípravné smlouvy neobsahuji úpravu zvláštní (např. bod 3 od-
dílu B).
- 44 -
Odpovědnost za zásobováni
40. Zásada.
(3 166 se doplní)
Při uzavíráni smluv o dodávce výrobků musí dodavatel
přihlížet též k vývoji potřeb všech svých rozhodujících odbě-
ratelů.
Odůvodnění
Uvedené doplnění je účelná z toho důvodu, že dosavadní
znění 3 166 je možno vykládat, jakoby dodavatel měl povinnost
uspokojovat potřeby svých odběratelů jen do výše požadavků
minulých let bez ohledu na jejich zvyšující se trend. Tím se
samozřejmě neřeší celková výše dodávek, která je určena plánem.
Pokryt i plánu hospodářskými smlouvami
41. Zásada
(za § 166 se vloží nový § 166a)
Dodavatelé organizace jsou povinny postupovat tak, aby
do jednoho měsíce po uplynutí lhůty pro předložení návrhu smlou-
vy (objednávky), měly uzavřeny hospodářské smlouvy na plánovaný
rozsah dodávek výrobků na příslušné čtvrtletní dodávkové obdo-
bí, pokud prováděcí předpis nestanoví pro určitý okruh případů
něco jiného. Důsledky za poručení této povinnosti stanoví zákon
a zvláštní předpis.
Odůvodnění
Jednoznačné uložení zákonné povinnosti postupovat tak,
aby dodavatelské výrobní organizace měly v časové návaznosti
na uplynuti objednací lhůty uzavřeny hospodářské smlouvy na
plánovaný rozsah dodávek výrobků na příslušné dodávkové čtvrt-
letí, je z hlediska posíleni postavení odběratele v dodavatel-
sko-odběratelských vztazích, z hlediska zeslabení dosavadních
- 45 -
negativních tendenci v oblasti dodavatelsko odběratelských vzta-
hů a ve svých důsledcích též z hlediska lepšího uspokojování"
potřeb opatřením zásadního významu. Tímto ustanovením se v hos-
podářském zákoníku provede úkol uložený usnesením vlády ČSSR
6. 42/1980, který zní: "Zabezpečit pokryti prováděcího plánu
hospodářskými smlouvami účinnou stimulaci dodavatelských výrob-
ních organizaci tak, aby v krátké časové návaznosti po uplynutí
objednací lhůty před čtvrtletím dodávky měly plánovaný rozsah
dodávek pokrytý uzavřenými hospodářskými smlouvami; případy a
podmínky, za kterých nadřízená orgány budou oprávněny povolit
výjimku, stanovit v právním předpise /např. nutná rezerva, účel-
ná výroba na sklad, havarijní případy). " K plnění této povin-
nosti v určitých případech bude napomáhat též úprava podle
zásady č. 91; hrozba hospodářskou pokutou však sama o sobě nemů-
že plnění uložené povinnosti zabezpečit, Z citovaného usnesení
vlády ČSSR pak vyplývá úkol realizovat v rámci prací na pře-
hodnocení systému hmotné zainteresovanosti účinná opatření
v oblasti osobni hmotné zainteresovanosti vedoucích pracovníků
pro případ neplnění zákonné povinnosti uzavírat v časové návaz-
nosti na objednací lhůty hospodářské smlouvy na plánovaný rozsah
dodávek no příslušné dodávkové čtvrtletí. Splnění tohoto úkolu se
předpokládá vydáním zvláštního předpisu. Současně se usnesením
vlády ČSSR ukládá zkrátit objednací lhůty tak, aby vyjadřovaly
jen dobu objektivně technicky nezbytnou k
vlastní přípravě, výro-
bě a dodávce.
Tím se zamýšlí docílit obratu ve vztahu dodavatele k odbě-
rateli nebo alespoň zeslabit současnou převahu monopolních do-
davatelů. Dodavatel bude nucen Jednat tak, aby předešel nebez-
pečí, že smlouvy s odběrateli nebudou včas a na celý plán odby-
tu příslušeného čtvrtletí uzavřeny; bude proto nucen zavazovat
odběratele k dlouhodobé smluvní spolupráci (zejména na inovaci
sortimentu), bude nucen vyhovovat požadavkům odběratelů. Pod-
statně se zmenší nejistota odběratelů, zda potřebné dodávky ob-
drží.
Započítáváni dodávek výrobků
42. Zásada
(§ 171 se upraví)
1/ Dodavatel může nejpozději ve faktuře určit, který záva-
zek plní.
- 46 -
2/ Výrobky, které nebyly dodány ani do konce roku, v němž
měly být podle smlouvy dodány, je dodavatel povinen dodat v ná-
sledujícím roce. Jestliže však jde o bilancované výrobky a
příslušný orgán (organizace) pověřený hmotným bilancováním
po projednání s ústředním orgánem odběratele rozhodne, že úkol
plánu nemá být plněn, závazek zaniká dnem tohoto rozhodnutí,
nejdříve však po uplynutí Jednoho měsíce prodlení.
3/ Prováděcí předpisy mohou stanovit nebo organizace do-
hodnout odchylnou úpravu započítávání dodávek.
Odůvodnění
Úpravou skluzových dodávek se při zachování zásady, že
smluvní závazek koncem roku nezaniká, se dává možnost bilančním
orgánům, aby dodatečně po zvážení situace v plánu a po projedná-
ní s ústředními orgány odběratelů rozhodly, že úkol nemá být
plněn, což má za následek zánik závazku, jehož další existence
by nebyle v souladu s plánovacími úkoly a dodávkovými možnostmi
organizace. Úprava je navržena tak, aby veškeré majetkové dů-
sledky (penále, náhrada škody) postihovaly v maximální výši tu
organizaci, která smluvní závazek nesplnila.
Ceny
43. Zásada
(v § 190 odst. 3 se vypustí druhá věta)
Vypustí se ustanovení, podle něhož nesmí být smlouva uzavře-
na před vyhlášením maloobchodní ceny, je-li odběratelem organi-
zace vnitřního obchodu a jde-li o výrobky určené k prodeji občanům,
Odůvodnění
Při inovaci výrobků se nestanoví cena v době, kdy se uza-
vírá smlouva, ale až v době, kdy se inovovaný výrobek dodává.
Dosavadní zákaz uzavřít smlouvu před vyhlášením maloobchodní
ceny je proto v rozporu s cenovou praxí.
- 47 -
Po úpravě navržené v této zásadě zůstane v § 190 očist. 3
pouze ustanovení, podle kterého odběratel má právo požadovat,
aby ve smlouvě bylo uvedeno, že dodávka nesmí být uskutečněna
před stanovením ceny. Touto cenou se rozumí cena, za kterou
se odběrateli dodává, např. maloobchodní cena. Pokud se však
cena sjednává dohodou, nesmí být dodávka uskutečněna před touto
dohodou v žádném případě.
Kontrola před splněním
44. Zásada.
(v § 192 se vloží mezi odstavce 1 a 2 nový odstavec)
Dodavatel nesmí plnit odběrateli výrobky, o nichž bylo při
kontrole prováděné před splněním prokázáno, že jsou vodné, pokud
odběratel nedá souhlas k plněni. To platí i v případech, kdy
vadnost výrobků byla prokázána při prověrce jakosti, kterou podle
právních předpisů nebo podle dohody organizaci provádí před
splněním dodávky určený kontrolní orgán nebo odběratel anebo
Jiná organizace. Totéž platí, jestliže odběratel i Jiným
způsobem zjisti, že dodávka připravená k plnění je vadné.
Odůvodnění
Doplnění zákona touto úpravou navazující na ustanovení
§ 192 odst. 1 je v souladu s požadavkem zajištění kvality.
Jestliže dodavatel nebude podle tohoto ustanovení oprávněn
plnit, budou z toho pro něho vyplývat nejen povinnost zaplatit
penále za nesplněnou dodávku, ale i všechny nepříznivé důsledky
z neplnění plánu. Případný odběratelův souhlas k plnění nemá
vliv na práva odběratele z odpovědnosti za vady, popřípadě není
důvodem ke změně smlouvy (předmětu plnění aj, ).
Práva z odpovědnosti za vady
45. Zásada
(v § 202 odst. 1 se doplní)
Zjistí-li se při statistické přejímce, že dodávka je ne-
- 48 -
vyhovující, považuje se pro právo nezaplatit fakturu nebo žádat
o vrácení zaplacené částky za vadné plnění celá dodávky.
Odůvodnění
Účelem navrženo úpravy Je působit ke zvyšováni kvality
dodávek u výrobků, pokud je prověřována metodou statistické
přejímky.
Dodávky pro vývoz o z dovozu
46. Zásada
(§ 212 odst. 1 v nově označené hlavě druhé se upraví)
Pokud není v této hlavě stanoveno něco jiného, platí pro
dodávky pro vývoz o z dovozu ustanovení hlavy první této části.
Odůvodnění
Tato úprava je nutná vzhledem k novému začlenění ustano-
vení o kontraktační povinnosti a o přípravných smlouvách (zása-
da 38 a 39) mezi obecná ustanovení a k novému označení hlav
v části sedmé.
47. Zásada
(za § 216 se vloží nový § 216a)
Dodavatel, který se zúčastní jednání o uzavření zahra-
niční smlouvy o vývozu výrobků a při jednání písemně potvrdí,
za jakých podmínek může výrobek dodat. Je povinen uzavřít hos-
podářskou smlouvu, podá-li odběratel návrh smlouvy v souladu
s těmito podmínkami ve lhůtě do jednoho měsíce, pokud dodava-
tel nestanoví jinou lhůtu.
Odůvodnění
Vytváří se další právní nástroj pro účinnou spolupráci a
těsnější sepětí mezi výrobními organizacemi a podniky zahranič-
ního obchodu při plnění vývozních úkolů. Tato úpravo má obdob-
ně platit pro smlouvu o vývozu prací.