Federální shromáždění ČSSR 1981 – 1986

při tvorbě značné části mzdových prostředků, prostředků ve fondu rozvoje apod. To značně snižuje
význam v podstatě neadresného a globálního působení odvodu z jmění a tento odvod v jeho zamýš-
lené funkci daleko účinněji nahrazuje. Ze všech těchto hledisek se jeví účelné odvod z jmění zrušit
a jeho výnos zahrnout do výnosu odvodu ze zisku.

Zrušení odvodu z jmění nebude znamenat snížení odvodové povinnosti, jelikož jeho výnos bude
zahrnut do odvodu ze zisku. Místo dosavadního dvousložkového odvodu bude celková výše odvodů
soustředěna do odvodu ze zisku, přičemž sazby odvodu ze zisku budou v odpovídající míře o tento
vliv upraveny.

Ekonomický tlak na zvýšení využití základních prostředků a zásob je nutno stále více orientovat
na důslednou realizaci principů přijatých v rámci zdokonalené soustavy řízení, zejména na důsledné
a účinné uplatňování ukazatele rentability k výrobním fondům. Odpovídající vazby na hmotnou za-
interesovanost je třeba neustále zdokonalovat a současně je třeba hledat další ukazatele, které
budou vhodně působit na využití výrobních fondů. Bude nutno např. intenzivněji využívat ukazatel
výtěžnosti základních prostředků, usměrňování vývoje zásob, event. další nové ukazatele ověřit. Pro
8. 5LP bude m. j. účelné rozpracovat metody a formy účinnějšího působení odpisů ze základních
prostředků na vyšší využití základních prostředků.

Není zanedbatelný ani ten fakt, že odvod z jmění je spojen s určitou administrativní náročností
jak v hospodářských organizacích, tak i u finančních orgánů v souvislosti s tím, že osvobození ně-
kterých základních prostředků (sociálního, zdravotního charakteru apod. ) od odvodu z jmění vyvo-
lává řadu obtíží při určení základu tohoto odvodu. Zjednodušení přinese zrušení tohoto odvodu do
celé soustavy odvodů do státního rozpočtu.

V souvislosti s úvahami zvýšit tlak na využití základních prostředků navrhla Státní plánovací
komise zavést dodatkový odvod za nesplnění závazného úkolu plánu ve vyřazování základních pro-
středků.

Uplatnění tohoto dodatkového odvodu je legislativně umožněno na základě navrhovaného zmoc-
nění v návrhu zásad zákona v části o dodatkových odvodech. V průběhu dalších prací na přípravě
zákona o odvodech bude nutno ještě dále posoudit účelnost a působení takovéhoto dodatkového
odvodu a poté podle výsledků přikročit k vypracování příslušného návrhu nařízení vlády ČSSR
(např. v návaznosti na předložení návrhu zákona o odvodech).

Zrušením odvodu z jmění a zahrnutím jeho výnosu do odvodu ze zisku se však neodstraní posky-
továni slev z odvodu ze zisku a redistribuce finančních prostředků. Tyto ekonomické formy bude
nutno v soustavě finančního hospodaření pro nejbližší období považovat za systémový prvek. Bude
Je nutno plánovitě využívat ke splnění uložených úkolů Souborem opatřeni.

Příspěvek na sociální zabezpečení

Příspěvek na sociální zabezpečení se navrhuje ponechat v zásadě v současné formě. Kromě čás-
tečného zjednodušení jeho základu se navrhuje sjednotit sazby příspěvku na sociální zabezpečení
na úrovni platné obecné sazby pro všechny hospodářské organizace provádějící lineární odvody do
státního rozpočtu. To znamená, že sazby příspěvku se zvýší u některých odvětví národního hospo-
dářství z 10 % na 20 %. Jedná se např. o hospodářské organizace výzkumné a vývojové základny
a organizace státních lázni.

Jednotná sazba příspěvku na sociální zabezpečení vytváří jednotnou kriteriální základnu pro
ocenění výrobních činitelů. Jestliže dnes je ocenění živé práce proti ocenění výrobních fondů pod-
hodnocené, částečně se uvedené relace vyrovnají zrušením odvodu z jmění. Zvýšení sazby příspěvku
na sociální zabezpečení případně nad hranici 20 % se posoudí na základě konkrétních údajů o výši
rentability po přestavbě velkoobchodních cen a příslušných propočtů dopadu tohoto zvýšení podle

- 19 -

jednotlivých odvětví. Výsledek těchto propočtů bude posouzen při projednávání návrhu paragrafo-
vání znění zákona o odvodech.

Vzhledem k tomu, že příspěvek na sociální zabezpečení je součástí nákladů organizací, navrhuje
se, aby jej odváděly do státního rozpočtu přímo jednotlivé organizace i když jsou uspořádány do
výrobních hospodářských jednotek, tj. např. jednotlivé koncernové podniky nebo podniky trustu apod.
V případech, že u některých výrobních hospodářských jednotek bude účelné provádět i tento odvod
příspěvku za všechny jí řízené organizace, bude možno tuto výjimku povolit na základě žádosti.

Dodatkové odvody

Současný rozsah dodatkových odvodů upravených zákonem se navrhuje zachovat s tím, že se
zruší zákonné zmocnění pro dodatkový odvod za překročení limitu mzdových prostředků, a to v dů-
sledku toho, že usměrňování vývoje mezd se od počátku 7. pětiletky změnilo a tento odvod není podle
nové úpravy nutný.

Dodatkové odvody za porušení cenových předpisů nebo v důsledku různých cenových opatření
včetně cenového znevýhodnění se navrhuje uplatnit i u organizací rozpočtových a příspěvkových,
u nichž se rovněž vyskytují v tomto směru obdobné nedostatky jako u hospodářských organizací.
Právně se tak umožní cenovým orgánům postihovat zejména porušení cenových předpisů i u těchto
organizací.

Účelné se jeví též, aby rozpočtové a příspěvkové organizace mohly být postiženy dodatkovým od-
vodem v případě porušování předpisů o bezpečnosti práce a ochraně zdraví pracujících, i v přípa-
dech, kdy to vyžaduje plnění národohospodářského plánu.

Aby uplatňování nových dodatkových odvodů mělo vždy odpovídající právní rámec, budou kon-
krétní dodatkové odvody k zabezpečení plnění plánu (obecné zakotvení těchto odvodů je v zákonu)
ukládány jen nařízením vlády ČSSR. Dodatkové odvody budou ukládány vždy jednotlivým organiza-
cím i když jsou uspořádány do výrobních hospodářských jednotek tak, aby sankce působila přímo
na subjekt, který svou činností způsobil, že bylo nutno dodatkový odvod uložit.

Ostatní úpravy soustavy odvodů

V oblasti zabezpečení provádění odvodů do státního rozpočtu, výkonu jejich správy, placení a ře-
šení výjimečných odchylek se navrhují racionálnější přístupy a zmocnění, vycházející ze získaných
zkušeností.

Při placení záloh na odvod ze zisku se navrhuje změna současného systému v tom, že v průběhu
roku budou organizace platit v měsíci lednu zálohu ve výši jedné dvanáctiny roční plánované po-
vinnosti celoročního odvodu nebo ve výši jedné třetiny čtvrtletní povinnosti. V dalších obdobích roku
budou organizace platit zálohy již podle skutečně vytvořeného zisku za předchozí období. Takto
budou platit zálohy i VHJ jako celek. Přitom nebude přihlíženo k připočitatelným položkám. Placení
záloh na příspěvek na sociální zabezpečení se stanoví měsíčně ve výši jedné dvanáctiny roční po-
vinnosti, bez čtvrtletního zpřesňování, což zjednodušuje dosavadní stav.

I když uvedený návrh zjednodušuje postup v placení záloh u převážné části organizací, mohou být
v případech výrazných projevů sezónnosti nebo pří jiných plánovaných výkyvech v hospodaření or-
ganizaci na jejich žádost povoleny finančními orgány jiné způsoby stanovení záloh na odvody.

Minimální odvod ze zisku do státního rozpočtu se bude zjišťovat a provádět až po uplynutí roku
v rámci ročního zúčtování finančních vztahů se státním rozpočtem.

- 20 -

Vzhledem k tomu, že nová právní úprava by měla mít dlouhodobější platnost, navrhuje se nové
zmocnění pro vládu ČSSR, aby v případech zásadnějších změn rozhodujících ekonomických nástrojů
v tomto období, vyplývajících především z úprav velkoobchodních cen, mohla upřesňovat formou
nařízení příslušné sazby odvodu ze zisku a příspěvku na sociální zabezpečení až o 25 %. Tímto způ-
sobem se operativně umožňuje propojit systém odvodů do státního rozpočtu s celým systémem plá-
novitého řízení a finančního hospodaření a vytvoří se podmínky pro prohloubení chozrasčotních prin-
cípů hospodaření organizací.

Navrhuje se v zákonu zmocnit federální ministerstvo financí určit hospodářské organizace zahra-
ničního obchodu, které budou ze svého zisku vylučovat pro odvody do státního rozpočtu tu část
hospodářských výsledků, která se týká rozdílů mezi kalkulovanými a skutečnými zahraničními pří-
mými obchodními náklady a z rozdílů mezi dohodnutými a běžnými kupními cenami, a stanovit
použití těchto zdrojů jak pro tyto organizace, tak i výši odvodu do státního rozpočtu.

Touto formou se navrhuje zjednodušení dosavadních ustanovení zákona při vymezení základu
pro odvod ze zisku a určení příslušných organizací zahraničního obchodu. Federální ministerstvo
financi na základě dohody s federálním ministerstvem zahraničního obchodu provede příslušné
zmocnění formou směrnice, která bude pro určené organizace právním podkladem pro provádění
odvodu této části jejich hospodářského výsledku do státního rozpočtu.

V zájmu plánovitého zajištění souladu mezi krytím hmotných potřeb a tvorbou zdrojů se zmocňují
ministerstva financí k povolování slev z odvodu ze zisku. Navazuje se tím na pozitivní zkušenosti
z dnešní platné úpravy při poskytování slev z odvodu ze zisku využívaných zejména v těch přípa-
dech, kdy výkyvy v rentabilitách jsou stanoveny již v plánu a na jejichž základě jsou operativně
organizacím poskytovány příslušné finanční zdroje. V platnosti se přitom ponechávají i další zmoc-
nění směřující zejména k zamezení tvrdosti a nesrovnalosti, resp. v zájmu posílení plánovitého
řízení a další racionalizace finančně ekonomických nástrojů.

Současně se navrhuje, aby vláda ČSSR ve svých nařízeních o dodatkových odvodech zmocnila pří-
slušné ústřední orgány k povolování výjimek a úlev v těch případech, kde je to účelné, resp. ne-
zbytné.

Ostatní navrhované zásady v oblasti správy a řízení odvodů do státního rozpočtu a některá další
zmocnění odpovídají v zásadě současným ustanovením a znamenají zpřesnění na základě získaných
zkušeností s jejich prováděním.

IV. Finanční dosah

Celkový finanční dosah navrhovaných úprav a ani konkrétní výši sazeb ze zisku nelze v etapě
návrhu zásad zákona stanovit. Základním východiskem pro úpravu sazeb odvodu ze zisku bude úro-
veň zdrojů a potřeb i rentability vytvořená v rámci reprodukčního procesu po úpravě velkoobchod-
ních cen a úkoly stanovené v 7. 5LP.

Reálné vyhodnocení výsledků změn velkoobchodních cen na nové ocenění potřeb organizací bude
možno podrobněji vyčíslit až na základě přepočtu plánu na 7. pětiletku. Tomuto vyhodnocení bude
věnována v další etapě zvláštní pozornost tak, aby nové sazby vázaly na reálnou tvorbu zisku, vy-
tvářely předpoklady pro posílení chozrasčotu a pro objektivní vztahy mezi organizacemi a státním
rozpočtem.

Do nových sazeb odvodů bude promítnuto navrhované zrušení odvodu z jmění. Konkrétní návrh
na sazby odvodu ze zisku se zahrne do návrhu zákona, který bude vypracován na základě schvále-
ných zásad tak, aby zákon mohl nabýt účinnosti dnem 1. ledna 1983. K témuž datu vstoupí v plat-
nost i prováděcí předpis.

V Praze dne 13. dubna 1982

Předseda vlády ČSSR:
Štrougal v. r.

- 21 -

Příloha

Přehled
o odvodech hlavních resortů do státních rozpočtů

- 22 -