- 13 -
K § 4
Základem daně u poplatníků se sídlem v československé socialistické republi-
ce je zisk z činností tvořících předmět daně zjištěný v účetnictví. Základ daně se
upravuje v tom směru, že se ponechávají z dosavadních připočitatelných položek
jen ty bezvýznamnější. Vypouštějí se částky, o které poplatník překročil závazné
limity nákladů stanovené ve schváleném finančním plánu, jejichž druhy určuje vláda
Československé socialistické republiky, vratký daně z pozemků, záporný rozdíl
mezi vzniklými manky a přijatými náhradami mank u organizací s převážně obchodní
činností.
Přirážky k úplatám za vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných
vod jsou formulačně upraveny podle nařízení vlády Československé socialistické
republiky č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství.
Částky zvyšující základ daně nelze přitom považovat za sankce, ale
pouze za úprava zisku na výši, které by bylo dosaženo, kdyby k výdajům
nedošlo, resp. nebyly porušeny příslušné předpisy. Vychází se z toho, že
z porušení právních předpisů mají být vyvozovány závěry a opatření podle
těchto předpisů.
V zájmu racionalizace se v podstatě rabí odpočitatelné položky. Vzhledem k
připravované úpravě hospodářského zákoníku, která bude působit k důslednému
uplatňování penále, neboť prekludované penále
bude odváděno do státního rozpočtu,
není již nutné zainteresovávat organizace na aktivním saldě přijatého penále
formou odpočitatelné položky. Připočítávat se nově budou sankční úroky tak,
aby bylo zvýrazněno jejich působení, a to při odpočtu úrokových bonifikací a
náhrady škody přijaté za zaplacené penále a pokuty. Nadále budou odpočítávány
částky zahrnuté do zisku, které byly již dani podrobeny.
Protože některé předpisy upravující rozsah a výši výdajů, které mohou
být hrazeny z nákladů, neplatí pro všechny čs. organizace, nebudou pro účely
srovnatelnosti základu daně uznávány do nákladů vyššími částkami, čímž se
zamezí krácení daně. Pokud však v této oblasti jsou vydávány závazné směrnice,
popřípadě zvláštní předpisy svazy družstev, nebo vyššími orgány společenských
organizací bude podle nich postupováno.
V případech, kdy předmětem daně jsou jen příjmy z trvalé hospodářské
činnosti, mohou být jako náklady uznávány jen takové, které jsou vynaloženy
- 14 -
na dosažení těchto příjmů. Pokud některé náklady jsou společné jak pro
činnost dani podrobenou, tak nezdaňovanou, uznají se náklady jen v té výši,
v jaké připadají na dani podrobenou činnost. Prováděcí předpis stanoví, že
jako kritéria pro rozvrhovaní těchto nákladů, pokud nelze určit přesnější
vymezení těchto nákladů, se použije např. zastavěné plochy, poměru tržeb
ze zdanitelné a nezdanitelné činnosti.
Vymezení základu daně u poplatníka se sídlem v cizině se oproti předchozí
právní úpravě v zásadě nemění. Prováděcí předpis vymezuje bližší podrobnosti,
zejména co se rozumí licenčními poplatky a které náklady lze uznat pro vyčísle-
ní základu daně. Obdobně jako je tomu v cizině, bude zisk z činnosti stálé
provozovny (např. obchodního zastupitelství) zpravidla konstruován, pokud
nebudou k dispozici hodnověrné podklady. Přitom se stanoví podmínka, že
základ daně nemůže být nižší, než jakého by dosáhla, při stejném nebo podobném
rozsahu téže činnosti Československá organizace. Tento postup je v souladu
i s mezinárodními smlouvami o zamezení dvojího zdanění, které československá
socialistická republika uzavřela s řadou států.
Stejně jako dosud se stanoví, že základ daně nemůže být nižší než 30%
nákladů na hrubé mzdy u poplatníků se sídlem v cizině, nesocialistických
organizací s výjimkou církevních organizací, a nově i u malých družstev
služeb. Za náklady na hrubé mzdy se považuje i příspěvek na sociální
zabezpečení, popřípadě pojistné nemocenského pojištění. Důvodem pro
uplatnění tohoto minimálního základu daně u malých družstev služeb je to, že
u nich nebude v plném rozsahu uplatňován obecný systém mzdové regulace.
K § 5
a) Sazba daně pro družstevní podniky pro zahraniční obchod se stanoví
ve stejné výši (80 %) jako pro organizace zahraničního obchodu v zákoně o
odvodech do státního rozpočtu.
b) Pro hospodářské organizace řízené národními výbory, které obstarávají
veřejně prospěšné služby, placené služby a místní výrobu, jakož i pro výrobní
družstva (s výjimkou nově zakládaných malých družstev služeb) se sazba daně
stanoví lineárně ve výši 75 % doplněna o progresivní systém poskytovaných slev
na služby. To znamená, že u poplatníků, kteří se zabývají jak místní výrobou,
tak i službami, bude prakticky uplatněn celkově systém progresivního zdanění,
a to ve vazbě na rozsah poskytovaných služeb a z části i na dosahovanou renta-
bilitu (krácení slev při výrazně vyšší rentabilitě).
- 15-
Uplatnění lineární sazby daně vyplývá především z požadavku
odpovídající míry zdanění zisku dosahovaného v převážném rozsahu z místní
výroby. Spolu se se systémem daňových slev na služby má tak být působeno nejen na
žádoucí strukturu činnosti těchto poplatníků (místní výroba a služby), ale
rovněž na další zvyšování efektivnosti, hospodárnosti a zkvalitňování úrovně
řízení. Při lineárním zdanění bude zisk z výrobní činnosti zdaněn
stejně jako u poplatníků, jejichž posláním a hlavním předmětem činnosti je
výroba. Slevy se budou poskytovat jen na služby, a to v závislosti na rozsa-
hu služeb s přihlédnutím k jejich nižší rentabilitě.
Ze závorů 6. plenárního zasedání ÚV KSČ vyplynul jednoznačný úkol,
aby uvedené organizace zajišťovaly přednostní rozvoj služeb obyvatelstvu
při omezení různých méně žádoucích činností (neefektivní kooperace, nežá-
doucí duplicitní sériová výroba apod.). Tomuto záměru lépe odpovídá uplatnění
jednotné bacání sazby daně (v obecně platné výši), při odpovídající
úrovni poskytovaných slev připadajících na podíl služeb obyvatelstva po
vy-
loučení spotřeby materiálu.
U organizací obstarávajících sběr druhotných surovin a u krajských
dopravních středisek (pokud některá zůstanou hospodářskou organizací) bude
uplatněna jednotná lineární sazba ve výši 75%, což odpovídá jejich ekonomickým
podmínkám.
c) Na základě získaných poznatků o přerozdělování finančních prostředků
okresních
i městských) stavebních podniků se stanoví u těchto poplatníků lineární
sazba ve výši 70%, která v zásadě odpovídá současné úrovni jejich průměrného
zdaňování i daným podmínkám.
d) Pro ne socialistické organizace se stanoví sazba ve výši 65% jako
dosud.
e) S přihlédnutím ke změněným podmínkám se stanoví sazba pro Ústředí
české advokacie a Ústředí slovenské advokacie ve výši 60%.
f) Pro Ústřední radu družstev a družstevní svazy (s výjimkou svazu by-
tových družstev) se stejně jako dosud stanoví sazba ve výši 50%. Tato sazba
se bude vztahovat i na družstevní podniky s výjimkou družstevních podniků
pro zahraniční obchod, bez ohledu na předmět činnosti. Stejná sazba bude
platit i pro okresní výstavbová družstva a pro malá družstva služeb, jejichž
předmětem činnosti budou služby obyvatelstvu, kterým nebudou poskytovány
slevy na služby.
- 16 -
S ohledem na výši daně uplatňované v cizině bude sazba ve výši 50 %
platit i pro subjekty se sídlem v cizině, a to z činností vykonávaných na
čs. území ve stálé provozovně, jako na slavební a montážní práce, obchodní
zastupitelství apod.
Sazba ve výši 50 % jako obecná sazba se bude vztahovati na ostatní
socialistické organizace, pro které není stanovena jiná sazba.
g) Pro bytová družstva, společenské organizace a mezinárodní orga-
nizace podléhající tomuto zákonu se stanoví sazba ve výši 35 %, ve které je
promítnuta i dosavadní sleva poskytovaná společenským organizacím, jakož i
dosavadní daňové zvýhodnění bytových družstev a mezinárodních organizací.
h-i ) Sazby daně vybírané srážkou od poplatníku se sídlem v cizině, pokud
jde o příjmy z licenčních a jim podobných poplatků, z autorských a provozova-
cích práv, z úroků a nájemného, se upravují na výši zpravidla uplatňovanou
v cizině (ve vyspělých průmyslových státech se sazby pohybují od 20 do 30 %).
j) Pro spotřební družstva se uplatňuje, zdanění progresivní, které reaguje
na rozdílnou rentabilitu jednotlivých družstev, a to obdobně jako pro organizace
státního obchodu (při respektování specifik ekonomiky těchto subjektů).
Obdobně jako dosuď se stanoví snížená sazba ve výši 20 % platná pro
všechny poplatníky, u nichž daňový základ nepřevyšuje 100 tis. Kčs. Touto
formou se poskytuje určité zvýhodnění malým poplatníkům, zejména spole-
čenským, organizacím a bytovým družstvům, které provozují hospodářskou
činnost jen v omezeném rozsahu. Přehled dosavadních a navrhovaných sazeb
je uveden v příloze č. 1.
K § 6
Slevy k podpoře služeb se poskytují ve vazbě na výkonový ukazatel
"služby obyvatelstvu" snížený o spotřebu materiálu (uplatněný v plánovací
metodice od roku 1983), a to progresivně podle jejich podílu na celkových
redukovaných výkonech. Tím se odstraní administrativní složitost poskytování
slev za vybrané činnosti a na výchovu učňů, při zvýšení stimulu poplatníků
na rozšiřování a zkvalitňování služeb.
Výše těchto slev je v zásadě stanovena tak, že u poplatníků, kteří se
zabývají místní výrobou a službami, nebude až do průměrné rentability v
podstatě zisk dosažený za služby zdaňován. To vyplývá z konstrukce a intenzity
- 17 -
slev, (sleva může činit až 70 %), přičemž nejde o oddělené zdaňování zisku,
které nelze prakticky zajistit. To se však nevztahuje na poplatníky, kteří za-
bezpečují převážně služby, u nichž daňové zatížení zisku (po slevách) bude mini-
mální (22, 5%), přičemž nedostatek finančních zdrojů u těchto, jakož i u ztrátových
poplatníků, bude nutno řešit formou přerozdělování finančních zdrojů.
Vzhledem k tomu, že některé služby vykazují značně vysokou rentabilitu,
obsaženou v cenách, bude se tato sleva snižovat u poplatníků, kteří jako
celek dosahují vyšší než 30 %ní rentabilitu k redukovaným výkonům (tj. v prů-
měru více než 20%ní nákladová rentabilita). Tím však nebude snižován zájem
poplatníků na zvyšování efektivnosti a hospodárnosti, protože z vyššího
zisku i při tomto zdanění jim zůstane podstatně vyšší míra hmotné zaintereso-
vanosti než organizacím s nižší rentabilitou. Není však účelné, aby zejména
u specializovaných organizací se ponechávala neúměrně vysoká část zisku
po zdanění, přičemž snížení daňových slev bude využito navrhovaným systé-
mem ve prospěch méně rentabilních služeb, a to formou progresivně odstup-
ňovaných slev.
Výše slev bude závislá na zvyšování podílu služeb na celkových redukovaných
výkonech a jejich účinnost pak na celkové konstrukci hmotné zainteresovanosti
poplatníků. V tomto směru se na základě schválených zásad účinnějšího řízení
a pružnějšího zabezpečování rozvoje placených služeb připravuje celá rada systé-
mových opatření. Mezi ně patří i to, že část daňových slev na služby mohou poplat-
níci použít na příděly do nově zřizovaného fondu oprav a modernizace.
Ani poměrně vysoké daňové slevy na služby nemohou však řešit nepřízni-
vou finanční situaci u poplatníků, kteří poskytují ztrátové, resp. málo ren-
tabilní služby. Proto až do období stanovení ekonomicky zdůvodněných cen
služeb bude nutné poskytovat těmto poplatníkům dotace na ztrátové a málo
rentabilní služby. V rámci hospodářství řízeného národními výbory lze tuto
situaci řešit formou přerozdělování finančních prostředků, k čemuž navrho-
vaná úprava daně vytváří vhodné podmínky. U výrobních družstev bude však
potřebné z předpokládaného celkového vyššího daňového výnosu (oproti dosavad-
nímu stavu) poskytovat ze státních rozpočtů republik přechodně dotace svazům
těchto družstev, které je využijí pro tyto účely.
- 18-
Dosavadní slevy na výchovu učňů, které zejména v posledním období
nepůsobí v dané oblasti účinně, se promítají do sazeb daně a do úrovně
slev na služby.
Výrobním družstvům invalidů s ohledem na jejich specifický charakter
se bude kromě slev na služby obyvatelstvu i nadále poskytovat 30 %ní sleva
na dani.
Dosavadní 30 %ní sleva daně poskytovaná společenským organizacím se
promítá přímo do lineární sazby daně stanovené pro tyto poplatníky. To zjedno-
duší jejich zdaňování při zabezpečení objektivnější míry zdanění.
K § 7
Příspěvek odvádějí jen hlavní skupiny poplatníků. Společenské organizace,
bytová družstva, okresní výstavbová bytová družstva, poplatníci podle § 2 odst. 1
písm. f) až h) a organizace od daně osvobozené odvadějí pojistné nemocenského
pojištění podle zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.
U těchto poplatníků se zpravidla prolíná trvalá hospodářská činnost s jejich základ-
ním společenským posláním, což neumožňuje uplatnění příspěvku.
Stejně jako u odvodů do státního rozpočtu se nevylučují ze základu odměny,
které poplatník obdržel k Rudému praporu pětiletky nebo praporu, popřípadě
standartě mu na roven postaveným. Jde o ojedinělé odměny, jejichž vylučování
zbytečně komplikuje právní úpravu a v praxi vyvolává zvýšenou administrativu.
U všech skupin poplatníků je stejně jako u odvodů do státního rozpočtu
uplatněna jednotná sazba ve výši 20 %. Nižší sazba příspěvku (10 %) se pone-
chává pouze pro výrobní družstva invalidů.
Dosavadní diferencovaná výše příspěvku u poplatníků, kterým je přiz-
nána dosud sleva na vybrané činnosti, se ruší, čímž jsou vytvářeny i jednotné
podmínky pro tvorbu cen i objektivnější hodnocení dosažených výsledků. Důsled-
ky vyplývající ze zvýšení příspěvku se promítají v celkové úrovni nového zda-
nění a budou přechodně ovlivňovat i rozsah přerozdělování finančních zdrojů.
K § 8 a 9
Oproti dosavadnímu stavu se podrobněji upravuje povinnost přihlásit se
k daňové registraci u poplatníků, u nichž předmětem daně je trvalá hospodářská
činnost, a u poplatníků se sídlem v cizině. Tím se sleduje řádné podchycení
všech poplatníků, především základních organizací společenských organizací.
- 19 -
S ohledem na nedostatky v prohlašování poplatníků k daňové registraci
se zavádí pokuta, kterou bude moci uložit orgán vykonávající správu daně
poplatníkům, kteří nespím povinnost přihlásit se k daňové registraci, oznámit
změnu svého sídla nebo zánik. Účelem je především dát orgánům vykonávajícím
správu daně možnost prostřednictvím účinné sankce působit preventivně na
poplatníky, aby plnily své povinnosti.
K § 10 až 13
V ustanoveních o daňovém přiznáni se oproti dosavadnímu stavu nově
upravuje povinnost poplatníka podat dodatečné daňové přiznání v případě
zjištění, že již podané přiznání je nesprávné a neúplné, a dále se doplňuje
zmocnění pro orgány vykonávající správu daně k prodloužení lhůty pro podání
přiznání tak, aby mohly být řešeny případy, kdy poplatník z objektivních
důvodů nemůže předložit přiznání do 15. února. Ve vyměření daně a příspěvku
se navrhuje proti dosavadnímu stavu změna v tom směru, že základ bude
zaokrouhlován směrem dolů na celé tisíce korun a daň a příspěvek budou
zaokrouhlovány na celé stovky korun nahoru. Tím se sleduje zracionálnění
vybírání dané.
Stejně jako dosud si poplatníci mohou při vypočtu konečné daňové povin-
nosti odečíst v daňovém přiznání obdobnou daň zaplacenou v cizině. Pokud jde
o příjmy plynoucí ze států, se kterými Československá socialistická republika
uzavřela smlouvy o zamezení dvojího zdanění, bude postupováno podle těchto smluv.
K § 14 až 16
Placení měsíčních záloh na daň a příspěvek se upravuje shodně jako
u odvodů do státního rozpočtu při respektování skutečnosti, že ne všichni
poplatníci mají povinnost sestavovat a předkládat měsíční výkazy o výsledku
hospodaření, a dále, že se jedná o menší organizace.
Poplatníci, u nichž dochází k nerovnoměrné tvorbě zisku v průběhu roku,
budou odvádět měsíční zálohy na daň podle čtvrtletního plánu. Za poplatníky
se značně diferencovanou tvorbou zisku, kteří budou v lednu platit zálohu
na daň ve výši 1/3 plánované čtvrtletní povinnosti, budou považováni poplat-
níci, u nichž plánovaný zisk na 1. čtvrtletí bude nižší než 15 % nebo vyšší než
40 % celoročního plánu zisku.
Rozhodná hranice pro uplatnění čtvrtletního placení záloh na daň se zvy-
šuje ze 400 tis. Kčs na 600 tis. Kčs. Hranice pro roční placení daně
se zvyšuje ze 100 tis. Kčs na 200 tis. Kčs. Poplatníci, u nichž částka příspěvku
-20-
je nižší než 200 tis. Kčs nebo 100 tis. Kčs, budou platit zálohy čtvrtletně
nebo ročně. Měsíční zálohy na příspěvek budou placeny podle plánu bez
čtvrtletního zpřesnění.
K § 17
Vybírání drně srážkou se oproti dosavadnímu stavu mění v tom směru,
že se stanoví přímo v zákoně povinnost srážet i zálohu k zajištění daně z
ostatních příjmů, přičemž daň se stanoví na základě daňového přiznání.
Vybírání zálohy bude přicházet v úvahu především u příjmů za montáže
v československé socialistické republice, prováděna subjekty se sídlem v cizině,
jako hlavními dodavateli, kde doposud je daň zajištěné srážkou prováděnou na
základě výnosu federálního ministerstva financí. Aby bylo možno reagovat na
rozdílnou potřebu zajištění daně, zmocňují se orgány vykonávající správu daně
ke zvýšeni, popřípadě snížení výše zálohy.
V případech, kdy organizace (dlužník) převezme zcela výjimečně závazek
platit daň za poplatníka se sídlem v cizině, bude základem daně provedená úhrada
do ciziny, zvýšená o tuto daň. Je tomu tak proto, aby nedocházelo ke snižování
daně. Prakticky se toto ustanovení projeví jako vyšší sazba např. u licenčních
poplatků, místo 30 % bude činit 42, 8 %.
K § 18
Oproti dosavadnímu stavu se doplňuje ustanovení o lhůtě splatnosti a o
předpisu, penále.
V zájmu administrativního zjednodušení se stanoví výše penále, do které
nebude předepisováno. Dále se stanoví, že orgán vykonávající správu daně
předepíše penále v poloviční výši (5 %) v případech, kdy rozdíl mezi podaném
přiznáním a dodatečným přiznáním je výsledkem vlastního zjištění poplatníka.
K řešení možných tvrdostí se zmocňují orgány vykonávající správu daně k
promíjení penále, popřípadě k jeho sníženu Limitování částky penále, o níž
může orgán vykonávající správu daně rozhodnout, a stanovení podmínek
pro využívání tohoto zmocnění stanoví příslušné ministerstvo financí.
- 21 -
K § 19 a 20
Ustanovení vyjadřuje zánik práva vyměřit a vymáhat daň. Současně se
stanoví maximální lhůta, do které lze daň, příspěvek i penále vyměřit a vymáhat.
Úkony směřující k vyměření a vymáhání jsou především výzvy k podaří přihnání
k dani a k příspěvku, upomínky k zaplacení apod.
Pro řízení nadále platí vyhláška č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní
a poplatků, která v § 10 upravuje i provádění kontroly, a proto se ustanovení o
kontrole neuvádí. Zákon stanoví odchylky od vyhlášky č. 16/1962 Sb., především
pokud jde o výkon rozhodnutí a předepisováni penále.
Ustanovení § 27 vyhl. č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků,
upravující výkon rozhodnutí u státních hospodářských organizací se stejně jako
doposud bude aplikovat na všechny poplatníky.
Ustanovení o řízení se mění oproti dosavadní úpravě v tom směru, že orgány
vykonávající správu daně mohou v zájmu zjednodušení administrativy stanovit
odchylně lhůtu pro odvod daně vybírané srážkou a obdobně jako v cizině stanovit
daň paušálem.
K § 21
V určení výnosu daně a příspěvku do státního rozpočtu československé fede-
race se nenavrhují změny oproti dosavadnímu stavu. Zákony národních rad bude,
stejně jako dosud, určeno, kam poplyne výnos od ostatních poplatníků i kdo
bude vykonávat správa daně a příspěvku u jednotlivých skupin poplatníků.
U poplatníků se sídlem v cizině a mezinárodních organizací se předpokládá
soustředění správy na jednu finanční správu v České socialistické republice
a jednu v Slovenské socialistické republice. U ostatních poplatníků se předpokládá,
že výnos poplyne i nadále do rozpočtů národních výborů a správu daně a příspěv-
ku budou vykonávat finanční odbory národních výborů.
K § 22 až 24
Sazby daně se stanoví na základe současně platné soustavy ekonomických
nástrojů, tj. především velkoobchodních cen. Protože však nelze vyloučit
nutnost provést v budoucích letech výraznější změny těchto nástrojů, je potřeb-
né zajistit časově i věcně odpovídající změny v oblasti této daně. V zájmu urychle-
ného provedení těchto změn se zmocňuje vláda československé socialistické
republiky, aby svým nařízením mohla upravit sazbu daně a příspěvku, jakož i
výši slevy, až o jednu čtvrtinu, a tak zajistit finanční rovnováhu mezi státním
- 22 -
rozpočtem a chozrasčotní sférou. Tento postup výrazně zjednoduší provedení
nesporných a nezbytných změn sazeb.
Některá současná nepraktická zmocnění se ruší.
Návrh prováděcího předpisu k zákonu je v příloze č. 2
K § 25 a 26
Tímto zákonem se nahradí zákon č. 113/1971 Sb., o důchodové dani a
příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. V platnosti
se však nechávají výjimky přiznané podle § 36 tohoto zákona až do doby stano-
vené v rozhodnutí. V dříve sjednaných kontraktech, pokud jde o licenční poplat-
ky, byla při sjednávání respektována sazba daně stanovená v zákoně č. 113/1971
Sb. S ohledem na to se sazba
40 % pro tyto případy stanoví i po účinnosti zákona.
V nových kontraktech, zejména v ceně, se pak projeví nižší navrhované zdanění.
S ohledem na potřebu doplnění daňové registrace, především pokud jde o
společenské organizace, stanoví se zákonem povinnost poplatníků, pokud tak
neučinili již dříve, přihlásit se k daňové registraci do konce ledna 1983.
Zákon nabude účinnosti dnem 1. ledna 1983 a použije se poprvé při vymě-
ření daně a příspěvku za rok 1983 a vybírání daně srážkou v roce 1983. Zdanění
za rok 1982 a popř. i za předchozí léta se bude řídit předpisy platnými v době
vzniku nároku státu na daň a příspěvek. V zákoně jsou taxativně uvedeny veškeré
obecně závazné právní předpisy, které se k datu jeho účinnosti ruší.
V Praze dne 7, října 1982
