Příloha č. 1
Přehled
dosavadních a navrhovaných sazeb daně
|
dosavadní sazba |
návrh |
|
|
Hospodářské organizace řízené |
progresivní |
75 % slevy na služby 30 % sleva pro vý- |
|
Malá družstva služeb |
50 % |
|
|
Sběrné suroviny a krajská dopravní střediska |
progresivní 25 % - 75 % |
75 % |
|
Okresní (městské) stavební podniky |
progresivní 25 % - 75 % |
70 % |
|
Spotřební družstva
|
progresivní 10 % - 55 % 10 % při rentabi- litě do 5 % |
progresivní 10 % - 55 %, 10 % při rentabi- litě do 7 % |
|
Bytová družstva s výjimkou okresních výstavbových družstev |
progresivní 25 % - 75 %, Svaz bytových družstev 50 % |
35 % |
|
Okresní výstavbová družstva |
progresivní 25 % - 75 % |
50 % |
|
Ústřední rada družstev a svazy družstev |
50 % |
50 % |
|
Družstevní podniky pro |
75 % |
80 % |
- 2 -
Příloha č. 1
|
Družstevní podniky |
progresivní, 25% - 75% nebo 20% -65% (podle převahy činností) |
50 %
|
|
Společenské organizace |
progresivní 25% - 75% nebo 20% -65% (podle převahy činností) sleva 30% |
35 %
|
|
Ústředí české advokacie a Ústředí slovenské advokacie |
75 % |
60 % |
|
Ostatní socialistické organizace |
progresivní 25% - 75% nebo 20% - 65% (podle převahy činností) |
50 %
|
|
Jiné organizace než socia- listické |
65 % |
65 % |
|
Mezinárodní organizace (Mezi- národní organizace novinářů, Mezinárodní svaz studentstva apod. ) |
progresivní 25% - 75% nebo 20% - 65% (podle převahy činnosti) |
35 %
|
|
Subjekty se sídlem v cizině
|
60 %, licenční poplatky 40%, autorská práva 25%, úroky a nájemné 20% |
50 %, licenční poplatky 30%, autorská práva 25%, úroky a nájemné 25% |
|
Sazba daně při nízkém |
20 % |
20 % |
|
Slevy na výchovu učňů |
1000 - 5000 Kčs |
- - |
Příloha č. 2
N á v r h
Vyhláška
federálního ministerstvo financí
ze dne 1982 č. /1982 Sb.,
kterou se provádí zákon o důchodové
daní
Federální ministerstvo financí stanoví podle § 24
zákona č. / 1982 Sb., o důchodové dani (dále jen
"zákon"):
Čl. 1
(k § 2 zákona)
(1) Jinými organizacemi než socialistickými, které jsou
právnickými osobami (§ 2 odst. 1 písm. g) zákona) jsou ze-
jména církve a církevní organizace, náboženské společnosti,
spolky, nadace apod.
(2) Subjekty se sídlem v cizině (§ 2 odst. 1. písm. h)
zákona) jsou zejména společnosti obchodního a občanského prá-
va, ústavy, nadace a jiné subjekty, které mají sídlo vedení
v cizině.
(3) Výrobními družstvy invalidů pro občany se změněnou
pracovní schopností s těžším zdravotním postižením a hospodář-
skými zařízeními svazů invalidů (§ 2 odst. 2. písm. a) zákona)
jsou takové organizace, ve kterých pracují převážně (nad 50%)
občané s těžším zdravotním postižením a splňují další podmín-
ky stanovené příslušným svazem výrobních družstev (svazem
- 2 -
invalidů) v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociál-
ních věcí. Splnění podmínek osvobození od daně oznámí organi-
zace orgánu vykonávajícímu správu daně nejpozději ve lhůtě pro
podání přiznání.
(4) Organizacemi, které jsou osvobozeny od daně podle
§ 2 odst. 2. písm. d) zákona, jsou vyšší orgány společenských
organizaci, které jsou v ekonomické působnosti Národní fronty,
Komunistické strany Československa, Revolučního odborového
hnutí, Svazu pro spolupráci s armádou, a podniky a hospodář-
ská zařízení přímo napojené na rozpočty těchto orgánů.
Čl. 2
(k § 3 zákona)
(1) Činností směřující k dosahování zisku (§ 3 odst. 3
zákona) je taková činnost, kterou lze zisk dosáhnout nebo se
zisku dosahuje. Jestliže organizace provozuje více činností
směřujících k dosahování zisku, je rozhodný pro posuzování
trvalé hospodářské činnosti, o výjimkou obchodní činnosti,
na kterou byly přiznány obchodní srážky, úhrn příjmů z těchto
činností.
(2) Za činnosti směřující k dosahování zisku se nepova-
žuji činnosti, které se omezují na plnění vlastního posláni
organizace podle stanov s výjimkou činnosti, které jsou před-
mětem činnosti státních hospodářských nebo výrobních družstev.
(3) Podrobné vymezení činnosti u společenských organiza-
ci, které se nepovažují za činnosti směřující k dosahováni
zisku, vymezí směrnice příslušného ústředního organu společen-
ské organizace vydané v dohodě s příslušným ministerstvem fi-
nancí. Za činnosti směřující k dosahování zisku se nepovažuje
vybírání členských a oddílových příspěvků, pořádání sportov-
ních, tělovýchovných, bránětechnických, turistických akcí
včetně dopravy nákladů a osob v souvislosti s těmito akcemi,
příležitostné kulturní a společenské akce, placené tělovýchov-
né služby, rekreace Revolučního odborového hnutí pro vlastní
-3 -
pracovníky a pracovníky sdružených organizací (včetně rodin-
ných příslušníků), výměnná rekreace Revolučního odborového
hnuti, dětská rekreace (včetně výměnné), školy v přírodě,
školení pro vlastní pracovníky a Školení organizovaná orgány
KSČ, ROH a SSM v závodních rekreačních zařízeních. Dále se
za činnosti směřující k dosahování zisku nepovažuje zarybňo-
vání a zazvěřování v tuzemsku, postřik stroma a drobné zpra-
cováni ovoce a zeleniny.
(4) Za činnosti směřující k dosahování zisku se nepova-
žuje činnost kulturních zařízení Revolučního odborového hnutí
provozovaná v rámci schválených zásad Ústřední radou odborů
s výjimkou obchodní činnosti, na kterou byly přiznány obchod-
ní srážky.
(5) U základních organizací společenských organizací se
za činnost směřující k dosahovaní zisku kromě činností, uvede-
ných v odstavci 3 nepovažuje výstavba, údržba a provoz Pěst-
ních tělovýchovných zařízení včetně jejich přenechání do do-
časného užívání ke sportovnímu a tělovýchovnému využití jiným
organizacím a provoz sběren Sazky a Sportky.
(6) U bytových družstev se za činnost směřující k dosa-
hování zisku (kromě činností uvedených v odstavci 3) nepova-
žuje výstavba, provoz a udržování družstevního bytového fondu
a družstevních garáží včetně oprav prováděných v bytech členů
všech bytových družstev. U okresních výstavbových bytových
družstev je předmětem daně veškerá činnost a příjmy z ní ply-
noucí, kromě příjmů z úhrad za užívání družstevních bytů, kte-
ré jsou v dočasné správě těchto družstev.
(7) Za stálou provozovnu (§ 3 odst. 5 zákona) se u po-
platníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. h) zákona považuje
zařízení (např. kancelář, dílna) k výkonu činností na území
Československé socialistické republiky. Stavební a montážní
práce včetně oprav se považují za stálou provozovnu jen tehdy,
přesáhne-li jejich trvání (bez ohledu na zdaňovací období)
šest měsíců.
- 4 -
(8) Předmětem daně u subjektů se sídlem v cizině nejsou
příjmy za dodávky zboží do Československé socialistické re-
publiky ani příjem plynoucí ze zajišťování vývozu z Českoslo-
venské socialistické republiky.
Čl. 3
(k § 4 zákona)
(1) Částkou, o kterou byly zvýšeny náklady v rozporu
s právními předpisy, je i tato daň zaplacená za subjekty se
sídlem nebo bydlištěm ve státech, se kterými Československá
socialistická republika sjednala smlouvy o zamezení dvojího
zdanění, pokud byla zahrnuta do nákladů.
(2) Podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona se zisk zvyšuje
o aktivní zůstatek účtu pokut a penále. Tento zůstatek se
zvyšuje o placené sankční úroky a snižuje o poskytnuté úrokové
bonifikace stanovené Státní bankou československou.
Za přijaté penále a pokuty se považuje i náhrada škody za
placené penále a pokuty.
(3) Vztahují-li se náklady poplatníka jak na činnost dani
podléhající, tak i na činnost nezdaňovanou (správní, zájmovou
apod. ), uznávají se náklady při stanovení základu daně jen
v ta výši, v jaké připadají na dani podrobenou činnost. Nelze-
li jejich výši z účetnictví ani z jiné prokazatelné evidence
zjistit, stanoví se podle vhodného kriteria, např. zastavěné
plochy, ujetých kilometrů, počtu pracovníků apod., a výjimečné
i podle poměru příjmů ze zdanitelné a nezdanitelné činnosti.
(4) Příjmy z licenčních a jim podobných poplatků (§ 4
odst. 7, písm. a) zákona) se rozumí plnění jakéhokoli druhu,
ať peněžní nebo naturální, které se poskytuje jako náhrada
za využití nebo za právo na užití patentů, ochranných známek,
průmyslových vzorů, návrhů, designů, modelů, plánů, utajovaných
vzorců nebo postupů, receptur a průmyslových, obchodních nebo
vědeckých znalostí a zkušeností
(know-how)2).
1) Účet 377 - Pokuty a penále, popřípadě obdobný účet nebo
rozdíl z prokazatelné evidence (pokud obdobný účet není
veden).
2) Pro přepočet zahraničních měn na československé koruny
a naopak, platí přepočítací poměry stanovené Státní bankou
Československou v kursovním lístku pro některé neobchodní
platy.
- 5 -
(5) Příjmy z provozovacích práv (§ 4 odst. 7 písm. b)
zákona) se rozumí plnění jakéhokoli druhu, ať peněžní nebo
naturální, které se poskytuje jako náhrada za užití práva
veřejně provozovat divadelní, filmové, televizní nebo hudeb-
ní dílo, požívající autorskoprávní ochrany. 2)
(6) Příjmy z nájemného (§ 4 odat. 7 písm. c) zákona)
2)
se rozumí též leasingové splátky. 2)
(7) U poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. h) zákona,
se za náklady nutně vynaložené na dosažení a zajištění příjmů
v Československé socialistické republice považují i odpisy
v rozsahu a do výše podle čs. předpisů a přiměřená část cel-
kových administrativních výloh vynaložených v cizině na zabez-
pečení příjmů v Československé socialistické republice.
(8) Základ daně podle § 4 odst. 7 písm. d) zákona se u poplat-
níků, uvedených v § 2 odst. 1 písm. h) zákona, stanoví ve výši,
které by z téže činnosti dosáhla organizace se sídlem na úze-
mí československé socialistické republiky. K jeho stanovení
může být použito poměru zisku k hrubým příjmům u srovnatelných
organizací nebo činnosti za předchozí kalendářní rok. Pokud
mezinárodní smlouva, kterou je Československá socialistická
republika vázána, nestanoví jinak, bude základ daně činit vždy
nejméně 30 % nákladů na hrubé mzdy vyplacené (ať v tuzemsku
nebo v zahraničí) za Činnost vykonávanou v Československé
2)
socialistické republice.
(9) Likvidačním přebytkem (§ 4 odst. 9 zákona) se rozumí
rozdíl mezi realizovaným majetkem a závazky.
Čl. 4
(k § 5 zákona)
Malými družstvy služeb se rozumí výrobní družstva, zřizo-
vaná podle zásad schválených svazy výrobních družstev a řídicí
se stanovami malých družstev služeb.
- 6 -
Čl. 5
(k § 6 zákona)
(1) Výše slevy na dani se vypočte jako násobek procenta slevy
a daně vypočtené sazbou podle § 5 odst. 1 písm. b)zákona.
(2) I v případě krácení procenta slevy na dani podle § 6 odst. 2
zákona, bude sleva činit vždy nejméně 20 % slevy vypočtené způ-
sobem uvedeným v odstavci 1.
(3) Výrobními družstvy invalidů jsou taková družstva, která
k 31. 12. běžného roku splňují podmínky stanovené příslušným
svazem výrobních družstev v dohodě s příslušným ministerstvem
práce a sociálních věcí. Splnění této podmínky prokáží v při-
znání.
Čl. 6
(k § 8 zákona)
(1) V přihlášce k daňové registraci jsou poplatníci,
u nichž předmětem daně jsou příjmy z trvalé hospodářské čin-
nosti, povinni uvést:
a) název a sídlo organizace,
b) druh činnosti a datum zahájení činnosti,
c) název a adresu peněžního ústavu, u kterého byl otevřen
účet a číslo účtu,
d) předpokládanou výši příjmů a výpočet daně v roce zahájení
činnosti,
(2) Poplatníci se sídlem v cizině jsou povinni v při-
hlášce k daňové registraci uvést:
a) název a sídlo v cizině a adresu stálé provozovny v Česko-
slovenské socialistické republice,
b) jméno, příjmení a adresu osoby v Československé socialis-
tické republice odpovědné za činnost stálé provozovny,
c) jméno, příjmení a adresu zmocněnce v Československé socia-
listická republice pro doručování daňových a jiných písem-
ností,
d) druh činnosti a datum zahájení činnosti,
e) název a adresu peněžního ústavu v Československé socialis-
tické republice, u kterého byl otevřen účet a číslo tohoto
účtu,
- 7 -
f) předpokládanou výši příjmů a výpočet daně v roce
zahájení činnosti.
(3) Dojde-li při změně sídla poplatníka ke změně v místní
příslušnosti orgánu vykonávajícího správu daně, je poplatník
povinen oznámit tuto změnu oběma orgánům vykonávajícím správu
daně.
Čl. 7
(k § 11 zákona)
(1) Poplatníci uvedení v § 2 odst. 1 písm. c) a f) zákona
a dále stavební bytová družstva, lidová bytová družstva pro
výstavbu a opravu garáží, družstva pro výstavbu rodinných
domků, družstva vzájemné občanské pomoci a svazy bytových druž-
stev podávají přiznání jen v případě, že provozují trvalou hos-
podářskou činnost (§ 3 odst. 3 zákona).
(2) Lhůtu pro podání přiznání prodlouží orgán vykonávající
správu daně poplatníkům, kterým bylo povoleno předkládat účetní
závěrku po lhůtě stanovené v § 11 odst. 1 zákona, a to nejdéle
do 5. března po uplynutí zdaňovacího období.
(3) Pro povinnost poplatníka podat dodatečné přiznání
není rozhodné, zda zjištění, která mají vliv na výši povin-
nosti k dani a příspěvku, jsou výsledkem vnitropodnikové kon-
troly, kontroly nadřízených orgánů nebo orgánů vnější kontroly
(výbor lidové kontroly, cenové orgány a pod.). Dodatečné při-
znání se nepodává v případech, kdy rozdíly zjistí příslušný
finanční orgán.
(4) Daň a příspěvek zvýší orgán vykonávající správu daně
podle okolností konkrétního případu. O 10 % zvýší daň a pří-
spěvek vždy v případech, jsou-li daň a příspěvek vyměřeny
podle § 7 odst. 4 vyhlášky č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech
daní a poplatků. .
- 8 -
Čl. 8
(k § 14 až 16 zákona)
(1) Podkladem pro výpočet záloh na daň a příspěvek je
schválený roční plán poplatníka. Do doby, než schválí tento
plán nadřízený orgán, platí předběžný plán poplatníka. U no-
vých poplatníků je pro placení záloh rozhodná plánovaná (před-
pokládaná) výše daně a příspěvku na běžný rok.
(2) Poplatníci jsou povinni nejpozději s první splatnou
zálohou ve zdaňovacím období předložit orgánu vykonávajícímu
správu daně výpočet plánované (předpokládané) roční daňové
povinnosti a příspěvku. Případné změny výpočtu jsou povinni
předložit do 8 dnů po schválení změny finančního piáno. Výše
záloh do té doby splatných se nemění, pokud úpravu nepovolí
orgán vykonávající správu daně.
(3) Za poplatníky se značně diferencovanou tvorbou zisku
se považují ti, u nichž zisk plánovaný na první čtvrtletí činí
méně než 15 % nebo více než 40 % ročního plánu zisku.
(4) Při výpočtu výše záloh včetně rentability rozhodné
pro sazbu daně se nepřihlíží k položkám uvedeným v § 4 odst. 1.
zákona, ani k úpravě základu daně podle § 4 odst. 2 a 3 zákona.
Slevy podle § 6 odst. 1 a 2 zákona se vypočítávají v zálohách
daně podle plánované skladby činnosti.
(5) Zjistí-li orgán vykonávající správu daně, že si poplat-
ník vypočetl zálohy podle plánu nesprávně nebo na základě ne-
správného plánu, vydá rozhodnuti, ve kterém stanoví zálohy po-
dle
vlastního výpočtu a uloží poplatníkovi doplatit rozdíl do
15 dnů.
(6) Orgán vykonávající správu daně může stanovit poplat-
níkům se sídlem v cizině povinnost složit k zajištění daně
přiměřenou zálohu při zahájení činnosti v případech, kdy daň
není zajištěna srážkou u dlužníka.
- 9 -
Čl. 9
(k § 17 zákona)
Zaváže-li se dlužník platit daň za poplatníka se sídlem
v cizině, zaplatí daň ze základu daně podle § 4 odst. 7 písm. a)
zákona ve výši 42, 8 %, a ze základu daně podle § 4 odst. 7
písm. b) a c) zákona ve výši 33, 3 %.
Čl. 10
(k § 18 zákona)
(1) Penále podle § 18 odst. 1 zákona se předepíše i v pří-
padech, že poplatník se sídlem v cizině nesloží zálohu (k za-
jištění daně podle § 17 odst. 3 zákona) včas a ve výši stanove-
né mu orgánem vykonávajícím správu daně.
(2) Penále podle § 18 odst. 2 zákona se předepíše i z roz-
dílu mezi nově upravenou výší daňové povinnosti, popřípadě po-
vinnosti příspěvku, sdělenou poplatníkovi dodatečným platebním
výměrem a již vyměřenou výší daně a přípěvku.
(3) Veškeré rozdíly zjištěné v průběhu kontroly prováděné
orgány vnější kontroly se považují za rozdíly zjištěné těmito
orgány.
Čl. 11
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1983.