- 14 -
K bodu 30 /§ 847
Potřeba podpisů nejméně dvou členů představenstva po-
dle § 84 odst. 1 je v praxi různě vykládána a často tak, že
každý právní úkon družstvo či vyšší družstevní organizace
/ať jde o právní úkon statutárního nebo jiného orgánu/, po-
kud je předepsána jeho písemná forma, musí být podepsán nej-
méně dvěma členy představenstva. Navrhované zpřesnění odstra-
ní uvedené pochybnosti.
K bodu 32 /§ 87 odst. 2/
Navržená úprava § 87 odst. 2 umožňuje, aby vyšší druž-
stevní organizace zrušily ve stanovených případech a za sta-
novených podmínek usnesení orgánů družstva nebo svazu druž-
stev. Je účelné umožnit v zákoně zrušení takových ustanove-
ní, která jsou protiprávní, popřípadě v rozporu se stanova-
mi nebo závaznými směrnicemi.
K bodu 33 /§ 93 odst. 2 a 3/
Postavení vedoucího /ředitele/ družstevního podniku je
v podstatě stejné jako u státních hospodářských organizací.
Družstevní podnik není založen na principu členství, nejsou
tudíž zřizovány kolektivní volené orgány, není zde předsta-
venstvo, či kontrolní komise. Družstevní podnik je řízen na
principu jediného vedoucího. To také vyplývá ze zřizovacích
listin, resp. statutů a navazujících organizačních řádů druž-
stevních podniků.
K bodu 34 /§ 95/
Hospodářský zákoník se zmiňuje o správě družstevního
majetku zatím v § 93 odst. 1, podle něhož zřizovací listina
družstevního podniku určí též družstevní majetek, který se
- 15 -
mu svěřuje do správy. Družstevní majetek se však svěřuje do
správy i územním orgánům a je třeba počítat s tím, že jej
bude třeba svěřit i jiným družstevním organizacím, u nichž
nebude vhodné, aby vzhledem k náplni jejich činnosti měly
družstevní majetek ve vlastnictví.
Ustanovení § 96 o nakládání s družstevním majetkem pla-
tí jak pro vlastnictví družstevního majetku, tak pro jeho
správu.
K bodu 35 /§ 113/
Doplnění se navrhuje vzhledem k ustanovení bodu 38, 66
a 133, kde se předpokládá závazkový vztah mezi orgány hos-
podářského řízení, popřípadě mezi orgánem hospodářského ří-
zení a organizací.
K bodu 36 /§ 114a/
V prvém odstavci se pro období přípravy plánu konkreti-
zují povinnosti vzájemné spolupráce. Stanovené povinnosti se
vztahují na všechny dodavatelsko-odběratelské vztahy, u kte-
rých připravované změny mohou vyvolávat závažnější důsledky.
K plnění stanovených povinností je dodavatel veden důsledky
stanovenými v bodě 41 /§ 119 odst. 2/.
Povinnost uložená v druhém odstavci se vztahuje jen na
ty dodavatelsko-odběratelské vztahy, které budou jmenovitě
stanoveny k povinnému projednávání právním předpisem nebo
dohodou nadřízených orgánů. Výsledek projednávání musí být
ověřen z toho hlediska, zda je v souladu s podkladem pro vy-
pracování návrhu plánu, a musí být vzájemně potvrzen sepsá-
ním protokolu, popřípadě uzavřením smlouvy o přípravě dodá-
vek.
- 16 -
Povinnost projednat nezbytné úpravy, stanovená v odstav-
ci 4, se vztahuje na všechny dodavatelsko - odběratelské vzta-
hy, které byly projednány a odsouhlaseny uzavřením protoko-
lu nebo smlouvy o přípravě dodávek. Podkladem pro úpravu je
též rozpis úkolu hospodářského plánu, pokud zajišťuje úkol
státního plánu.
Předpokládá se společný předpis vydávaný jak k provede-
ní hospodářského zákoníku, tak k provedení zákona o národo-
hospodářském plánování.
K bodu 37 /§ 115/
Plánovací akt jako podklad pro povinnost uzavřít hospo-
dářskou smlouvu je jen takové rozhodnutí, které má náleži-
tosti stanovené v odstavci prvém a o kterém tento zákon ne-
bo prováděcí předpis stanoví, že je plánovacím aktem. Zákon
sám v druhém odstavci uvádí jen nejzávažnější plánovací roz-
hodnutí, která jsou vždy plánovacími akty, jestliže splňují
náležitosti uvedené v odstavci 1.
K bodu 38 /§ 116/
Vymezuje se funkce hospodářské smlouvy v plánovacím
procesu, zejména se podrobněji upravuje závaznost smluv pro
další práce na plánu, a to diferencovaně, zvlášť pro organi-
zace a zvlášť pro orgány hospodářského řízení.
Zatímco pro plánovací činnost organizací jsou závazné
prakticky všechny již uzavřené hospodářské smlouvy, pro or-
gány hospodářského řízení jsou závazné jen ty smlouvy, kte-
ré byly uzavřeny na základě předchozího plánovacího rozhod-
nutí nadřízených orgánů, přičemž tato závaznost není bezvý-
hradná. Vyjádření vztahu mezi smluvními závazky uzavřenými
na základě plánovacích rozhodnutí a dalšími pracemi nadří-
zených orgánů hospodářského řízení a bilančních orgánů na
- 17 -
přípravě plánu bude nutno podrobněji upravit v opatřeních
na úseku plánování.
Ustanovení odstavců 1 až 3 řeší základní vztah plánu
a smlouvy. Konkrétní povinnost uzavřít hospodářskou smlouvu
nebo změnit smluvní závazek je upravena v § 158 a 125. Orga-
nizace se přitom nemohou dohodnout v rozporu a právním před-
pisem /např. s předpisem o limitních lhůtách výstavby/.
Zákon dělí hospodářské smlouvy na dvě základní skupiny,
na smlouvy přípravné a na smlouvy o dodávce. Do skupiny smluv
o dodávce se zahrnují všechny typy smluv realizačních, tedy
např, i smlouva o obstarání záležitostí apod.
Vzhledem k dosavadnímu vývoji zákon výslovně stanoví, že
hospodářské smlouvy mohou uzavírat, je-li to účelné k zabez-
pečení vzájemné spolupráce, též orgány hospodářského řízení,
tj, např, jak generální ředitelství trustů, tak i minister-
stva a jiné ústřední orgány,
Uzavírají-li hospodářskou smlouvu orgány hospodářského
řízení, nelze použít např. ustanovení § 14 a § 158 až 161.
K bodu 41 /§ 119 odst. 2 a 3/
Stanoví se právní důsledky pro případ, že dodavatelská
nebo odběratelská organizace poruší povinnost informovat dru-
hou organizaci o výraznějších změnách v předpokládaných do-
dávkách nebo odběrech. Za včasnou informaci se pokládá in-
formace sdělená bez zbytečného odkladu po zjištění potřeby
realizovat výraznější změnu. Pokud se v § 119 odst. 2 hovo-
ří o odběratelově právu prosazovat dodávky, je tím míněno
odběratelovo právo vymáhat uzavření smlouvy na podkladě do-
davatelovy kontraktační povinnosti. Toto ustanovení však ne-
- 18 -
brání tomu, aby se organizace dohodly odchylně oproti dosa-
vadnímu vývoji rozsahu, struktury a sortimentu dodávek.
Právní důsledky a předpoklady povinnosti zajišťovat
náhradní díly a servisní službu jsou stanoveny v bodě 65
/§ 158 odst. 1 písm. c/,
K bodu 42 /§ 119a/
Omezovaní nebo zastavení výrobního programu požadova-
ných výrobků, prací nebo výkonů je možné jen se souhlasem
nadřízeného ústředního orgánu. Souhlas může být dán jen po
projednání s ústředními orgány nadřízenými nejdůležitějším
odběratelům; v případech stanovených zákonem nebo jmenovitě
vládou jen po předchozí dohodě s příslušnými ústředními or-
gány odběratelů. Při omezování nebo zastavování výroby i
při udělování souhlasu jsou organizace i ústřední orgány po-
vinny dodržovat zásadu stanovenou v § 51. Ustanovení nemá
zabraňovat žádoucímu vyčišťování výrobních programů; vede
však k tomu, aby se při této činnosti předcházelo celospole-
čenským ztrátám.
Ustanovení odstavců druhého až čtvrtého rozšiřují dosa-
vadní skutkové podstaty zneužívání hospodářského postavení.
Změna v úpravě právních důsledků souvisí s bodem 147, kterým
se na tato protispolečenská jednání vztahuje možnost uklá-
dání hospodářských pokut.
K bodu 43 a 44 /§ 125/
Rozšiřují se skutkové podstaty, na základě kterých si
organizace může vynutit změnu nebo zrušení smluvních závazků.
Podkladem, na základě kterého může organizace vynutit změnu
nebo zrušení smluvního závazku je též /vedle plánovacího aktu/
skutečnost, že závazek z hospodářské smlouvy se dostane do
- 19 -
rozporu s úkolem plnit dodávky též vůči třetím organizacím,
pokud takový nový úkol vůči třetí organizaci byl uložen do-
datečně vydaným plánovacím aktem.
Za případ, kdy je znemožněno plnění úkolu uloženého plá-
novacím rozhodnutím alespoň stejné síly se pokládá případ,
kdy je ohroženo plnění úkolu uloženého vládou, plnění stát-
ního cílového programu apod. /Například odběratelská organi-
zace má hospodářskou smlouvu na poddodávku, kterou nutně po-
třebuje k tomu, aby mohla plnit své povinnosti při výstavbě
jaderné elektrárny. V takovém případě není povinna přistou-
pit na poddodavatelův návrh na změnu nebo zrušení takového-
to smluvního závazku, i když poddodavatel bude prokazovat,
že později vydanými plánovacími akty byla celá jeho výrobní
kapacita rozdělena pro jiné odběratelské organizace, /
Další rozšíření se týká případů, kdy organizace uzavře-
ly dobrovolně smlouvu o přípravě dodávek a dodatečně nasta-
nou nové skutečnosti, pro které plnění smluvních závazků by
bylo spojeno s neúměrnými potížemi.
Ústanovením odstavce 5 se přejímá dosavadní úprava obsa-
žená v § 285 odst. 2. tak, aby se tato úprava vztahovala na
všechny závazkové vztahy.
Hospodářský zákoník stanoví další případy, kdy organi-
zace je povinna přistoupit na změnu nebo zrušení závazku,
např. v § 283 odst. 5 a v § 318b odst. 4.
K bodu 46 /§ 131 odst. 1 písm. b/
Délka lhůty, kterou stanoví platné znění tohoto ustano-
vení ve větě za středníkem, je příliš krátká vzhledem k to-
mu, že záruční doba může trvat déle, než do konce roku ná-
- 20 -
sledujícího po splnění /viz § 198 odst. 2 písm. b/ h. z. /.
Proto se tato lhůta přiměřeně prodlužuje.
K bodu 47 /§ 131 odst. 3/
Prodlužuje se nejzazší lhůta pro uplatňování práva
na náhradu škody vzniklé vadným plněním, což má, zejména
též ve spojitosti s doplněním § 147 odst. 2, značný význam
pro postihování vadného plnění. Úprava je použitelná jen
v těch případech, kdy organizace zjistí škodu až s velkým
časovým odstupem.
K bodu 48 /§ 131 odst. 5/
Zabezpečuje se, aby v době, kdy ještě trvá právo na pl-
nění celé dodávky pro investiční výstavbu /stavební části,
technologické části, stavby apod. /, investičního celku z do-
vozu nebo vývozního investičního celku nemohlo zaniknout prá-
vo na plnění samostatně odevzdávaného jednoho objektu, jed-
noho dílčího souboru apod.
K bodu 49 /§ 137/
Četnost trasových dodávek neustále vzrůstá. Proto je ú-
čelné zobecnit úpravu reklamace vad traťových dodávek pří-
jemcem, kterou až dosud stanoví § 250 odst. 3 pouze pro úsek
dovozu výrobků. Současně je však třeba napomoci novou úpra-
vou k překonání nedostatků, které se projevují v praxi při
postupu podle dosavadního ustanovení § 250 odst. 3. Znění
nového § 137 již nevyžaduje, aby příjemce výslovně uváděl,
že reklamuje jako zástupce odběratele. Ustanovení odstavce 2
upravuje zjednodušený způsob reklamace příjemce vůči jeho
dodavateli.
- 21 -
K bodu 50 a 51 /§ 142 odst. 1 a 4/
V zájmu zjednodušení administrativy se fakultativnost,
stanovená doposud jen pro penále, rozšiřuje na všechny
majetkové sankce.
Hrozbou odvodu do státního rozpočtu /jde o odvod sankční
povahy/ se působí k důslednému uplatňování penále. Současně
se však zvyšuje horní hranice penále, které nemusí být účto-
váno a vymáháno.
K bodu 53 /§ 147 odst. 2/
Odstraňuje se dosavadní pochybnost, zda v rámci práva
na odstranění škody uvedením v předešlý stav lze požadovat
též opravu vadného plnění.
K bodu 54 /§ 147 odst. 3/
Vzhledem k novému ustanovení § 142 odst. 4 odpadl hlav-
ní důvod dosavadní úpravy, kterou bylo vést organizace k
důslednému vymáhání penále. Nová úprava více chrání poškoze-
nou organizaci a umožňuje jí využít administrativního zjed-
nodušení, které je sledováno podstatným zvýšením hranice ma-
jetkových sankcí, které nemusí být účtovány a vymáhány /§ 142
odst. 1/. Proto se započítávají jen sankce, které byly zapla-
ceny. Nezapočítávají se všechny sankce, na které vzniklo prá-
vo.
K bodu 56 /§ 152 odst. 1/
Výhrady závisející na nejistých událostech lze nadále
uvádět ve smlouvách přípravných /§ 116 odst. 4/ a v dalších
smlouvách, pokud to připouští zákon nebo prováděcí předpi-
sy /např. pojistné podmínky/. U smluv o přípravě dodávek se
- 22 -
však výhrada, pokud jde o povinnost uzavřít budoucí smlou-
vu, připouští jen u smluv uzavíraných dobrovolně, tj. mi-
mo případy, kdy organizace byly povinny smlouvu o přípravě
dodávek uzavřít. Výhrady nelze např. uvádět v případech, kdy
je uzavírána smlouva o přípravě dodávek na základě některé
ze skutečností uvedených v § 158 odst. 1 nebo v prováděcích
předpisech,
K bodu 57 /§ 152 odst. 2/
Doplněním na tomto místě a dále u bodů 74, 75, 80, 83,
92, 141 se nahrazuje dosavadní úprava obsažená v čl. III,
odst. 2 zákona č. 138/1970 Sb.; současně se stanoví pravid-
lo pro případ, že lhůty pro předkládání návrhu smluv nebu-
dou ani dohodnuty, ani v prováděcích předpisech upraveny,
K bodu 58 /§ 153 odst. 1/
Stanoví se výslovně přípustnost dílčího konsensu, a to
obecně pro každou hospodářskou smlouvu, pokud z obsahu do-
hody vyplývá, že organizace zamýšlely smlouvu uzavřít ale-
spoň v omezeném rozsahu, když už se jim nepodařilo dohodnout
celé požadované množství,
K bodu 59 /§ 153 odst. 2/
Zůstane-li nedořešena jen nevýznamná podrobnost před-
mětu plnění /např. barva budky u traktoru/ a obě organizace
jak při uzavírání smlouvy, tak i v další době přípravy na
realizaci svým chováním jednoznačně vyjadřovaly, že poklá-
dají smlouvu za uzavřenou, potom zákon stanoví nevyvrati-
telnou domněnku, že smlouva platí za uzavřenou a organiza-
ce dodatečně nemohou platnost takové smlouvy napadat.
- 23 -
K bodu 60 /§ 153 dosavadní odst. 2 písm. a/
Doplněním se odstraňuje pochybnost, zda jde o speciál-
ní úpravu ve vztahu k ustanovení § 154.
K bodu 62 /§ 154 odst. 1/
Je účelné připustit přímo v zákoně možnost stanovit i
jednostranně ve zvlášť odůvodněných případech kratší dobu
vázanosti. Bude tomu zejména u fixních obchodů, nebo v si-
tuacích, kdy organizace se musí vyjádřit vůči zahraničí apod.
Pokud by však pro stanovení kratší doby vázanosti nebyly
zvláštní, tj, mimořádné důvody, potom by nebylo možno krat-
ší lhůtu vázanosti jednostranně stanovit,
K bodu 65 /§ 158 až § 16l/
Povinnost uzavřít hospodářskou smlouvu se upravuje v
zásadě jednotně pro smlouvy o přípravě dodávek i pro smlouvy
o dodávce. Povinnost uzavřít smlouvu na dodávky potřebné ke
splnění úkolu stanoveného vládou k dlouhodobému smluvnímu
zabezpečení /např. státní cílové programy/ se však omezuje
jen na smlouvy o přípravě dodávek. Sleduje se docílit toho,
aby tyto důležité dodávky byly dlouhodobě smluvně zabezpe-
čovány a aby předpoklady pro realizaci těchto dodávek neby-
ly zeslabovány tím, že by odběratelské organizace obcháze-
ly plánovací proces a požadovaly příslušné dodávky až těsně
před dodávkovým obdobím.
Dodávky nezbytné ke splnění plánovaných úkolů rozvoje
vědy a techniky jsou buď dodávky výzkumných a vývojových pra-
cí, k jejichž zabezpečení se uzavírají dlouhodobé smlouvy o
dodávce, anebo poddodávky konkrétních zpravidla jednotlivých
výrobků, popřípadě prací. Proto povinnost uzavřít, hospodář-
skou smlouvu se v těchto případech vztahuje jen na smlouvu
o dodávce.
- 24 -
U smluv o přípravě dodávek se pokládá za včas předlo-
žený návrh takový návrh, který je doručen v době, kdy ještě
může smlouva o přípravě dodávek plnit svůj společenský účel.
Dodavatel musí mít zejména časovou možnost připravit se na
zabezpečení budoucí výroby zajištěním potřebných poddodávek.
Podmínka včasného předložení návrhu smlouvy není zřejmě do-
držena, jestliže návrh je doručen až v době krátce před u-
plynutím lhůty pro předložení návrhu smlouvy o dodávce, ne-
bo dokonce později. Na druhé straně smlouvu o dodávce není
dodavatel povinen uzavírat před uplynutím lhůty pro předlo-
žení návrhu smlouvy; vyplývá to z ustanovení § 154, podle
kterého je organizace povinna se vyjádřit k objednávce až
po uplynutí této lhůty.
Povinnost uzavřít smlouvu k zajištění nezbytně nutných
náhradních dílů má dodavatel /výrobce finálního výrobku,
odbytová organizace apod. / a dovozce. Pokud tato organizace
nezajistí, že přímý výrobce náhradního dílu uzavře požado-
vanou smlouvu, je povinna uzavřít smlouvu sama. Povinnost
uzavřít smlouvu k zajištění nezbytně nutných náhradních dí-
lů má dodavatel vůči každé organizaci, která náhradní díly
odůvodněně požaduje, tedy např. též vůči organizaci, která
provádí opravy finálního výrobku, i když tato organizace
finální výrobek neodebírala.
Za dodávky k zabezpečení léčebně preventivní péče se
pokládají dodávky nezbytné k činnostem uvedeným v § 17 odst.
2 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
Povinnost stanovená v § 158 odst. 1 písm. b/, d/ a e/
se vztahuje na všechna plnění, která jsou nutná k zajištění
uvedených úkolů, tedy i na poddodávky.
- 25 -
K bodu 66 /§ 162 až 164/
Zavádí se nová skupina hospodářských smluv, smlouvy
přípravné. Jako přípravné smlouvy se upravuje smlouva o pří-
pravě dodávek a smlouva o spolupráci /viz též např. § 280/.
V souladu s dosavadními zkušenostmi se zjednodušuje
úprava vzniku smlouvy o přípravě dodávek a řeší se situace,
kdy v době plnění závazku ze smlouvy o přípravě dodávek od-
běratel již příslušné dodávky nepotřebuje a odmítá předložit
návrh smlouvy o dodávce. Předpokládá se, že pro tyto přípa-
dy bude navíc v prováděcích předpisech stanoveno nebo ve
smlouvách o přípravě dodávek sjednáváno odpovídající pená-
le.
Závazek ze smlouvy o přípravě dodávek, pokud tuto smlou-
vu uzavírá orgán hospodářského řízení, směřuje k tomu, že
smluvní strana zajistí uzavření budoucí smlouvy o dodávce
nebo vydání dodávkového příkazu podřízenou organizací. Záva-
zek ze smlouvy o přípravě dodávek bude však v takovém přípa-
dě splněn teprve uzavřením budoucí smlouvy o dodávce, popří-
padě vydáním dodávkového příkazu. Nestačí, jestliže by nad-
řízený orgán zajišťoval uzavření budoucí smlouvy o dodávce
/vydání dodávkového příkazu/ pouhým příkazem podřízené or-
ganizaci. Pokud by podřízená organizace příkazu neuposlechla,
byl by arbitrážní spor veden proti orgánu hospodářského ří-
zení, který v takovém případě vystupuje vůči druhému orgánu
hospodářského řízení, s nímž uzavřel smlouvu o přípravě do-
dávek, jako socialistická organizace.
Smlouva o spolupráci se upravuje tak, aby se jednak
vztahovala na smlouvy o spolupráci specificky upravené zá-
konem /viz zejména smlouvu podle § 280/ a jeho prováděcími
předpisy, jednak aby byla právním podkladem pro žádoucí do-
- 26 -
hody organizací i orgánů hospodářského řízení o spolupráci
při průzkumu trhu, při inovaci výrobního sortimentu apod.
V tomto směru se předpokládá zvýšená aktivita orgánů střed-
ního článku řízení. Proto se v zákoně upravuje závaznost do-
hod orgánů hospodářského řízení pro podřízené organizace.
K bodu 68 /§ 166/
Doplněním se zdůrazňuje povinnost dodavatelů znát trend
potřeby u odběratelů a připravovat si výrobu tak, aby v rám-
ci úkolů stanovených plánem byli schopni tyto potřeby uspo-
kojovat.
K bodu 69 /§ 166a/
Povinnost se ukládá dodavatelským výrobním organizacím,
protože odbytové organizace by měly podstatnou část potřeby
uspokojovat ihned, z pohotových skladů. Výjimky se předpo-
kládají v rozsahu nutné rezervy, účelné výroby na sklad a
pro případy, kdy z hlediska charakteru příslušných dodava-
telsko-odběratelských vztahů by pevné smluvní zabezpečení
v rozsahu celého čtvrtletí nebylo vhodné.
Fa zvláštní předpis se odkazuje vzhledem k tomu, že kro-
mě důsledků stanovených zákonem /§ 384a/ bude zejména nutno
upravit důsledky v oblasti hmotné zainteresovanosti.
K bodu 70 /§ 171 odst. 3/
Zdůrazňuje se povinnost dodavatele plnit i skluzové
dodávky, což má význam pro vymáhání reálného plnění. Výjim-
ka se připouští jen na základě rozhodnutí bilančního orgá-
nu učiněného po projednání postupem stanoveným předpisem
o hmotném bilancování a projednávání dodavatelsko-odběratel-
ských vztahů v plánovacím procesu. Tato právní úprava za-
- 27 -
jistí, aby ze schválené bilance a z jejího rozpisu bylo
zřejmé rozhodnutí bilančního orgánu o způsobu řešení sklu-
zů.
Rozhodnutí bilančního orgánu o tom, že úkol předchozí-
ho roku nemá být plněn, nemá charakter změny státního plánu
nebo změny hospodářského plánu ani změny hmotných bilancí
materiálně technického zásobování.
K bodu 71 /§ 172/
Úprava umožňuje uzavírání smluv o dodávce výrobků též
v případech likvidace nevyužitých zásob, kdy výrobky nemusí
být někdy zcela bezvadné.
K bodu 73 /§ 192/
Účelem tohoto ustanovení je napomáhat prevenci vzniku
dodávek vykazujících vady jakosti. Úplný zákaz plnění dodáv-
ky výrobků, u nichž bylo předem, zjištěno, že vykazují vady,
by nebyl vhodný. V určitých případech totiž mohou být dů-
sledky spojené s plněním dodávky vykazující vady menší ve
srovnání s důsledky, které by nastaly, kdyby dodávka nebyla
splněna ve sjednaném termínu vůbec. Proto se umožňuje odbě-
rateli, aby souhlasil s plněním výrobků, u nichž bylo pře-
dem zjištěno, že vykazují vady, bude-li pro to mít závažné
důvody. Odběratel ovšem není oprávněn udělit souhlas, pokud
by tím porušil právní předpis, protože takový úkon by byl
neplatný. Případný odběratelův souhlas s plněním dodávky vý-
robků, u nichž bylo předem zjištěno, že vykazují vady, ani
nebude mít vliv na odběratelova práva z dodavatelovy odpo-
vědnosti za vady, ani nebude znamenat odběratelův souhlas
se změnou závazku ze smlouvy.
Povinnost dodavatele umožnit odběrateli provedení vstup-
ní kontroly stanoví základní podmínky dodávky.
- 28 -
K bodu 77 /§ 202/
Odstraňují se pochybnosti při používání dosavadního u-
stanovení.
K bodu 79 /§ 212 odst. 3/
Postup podle tohoto ustanovení bude účelný zejména teh-
dy, kdy bude třeba v zájmu získání zahraniční zakázky za-
bezpečit, aby odběratel mohl urychleně zaujmout závazné
stanovisko vůči zahraničnímu zákazníkovi. Za podmínek uve-
dených v tomto ustanovení vzniká dodavateli povinnost k
uzavření smlouvy o dodávce výrobků, popřípadě smlouvy o
přípravě dodávek. Je třeba, aby součinnost podle tohoto
ustanovení poskytoval pracovník, který je oprávněn jednat
jako orgán dodavatelské organizace ve věcech, jichž se sou-
činnost týká, anebo pracovník, který za tímto účelem obdrží
písemnou plnou moc.
K bodu 81 /§ 217 odst. 2/
Vydání dodávkového příkazu na dodávku výrobků o jiné
jakosti nebo o jiném provedení, než stanoví technická norma,
bude účelné zejména u jednotlivých, neopakovaných dodávek
do zahraničí, u nichž odběratel předpokládá, že jejich rea-
lizace nebude činit dodavateli technické potíže a u nichž
je ze zahraničně-obchodních důvodů žádoucí, aby došlo k u-
rychlenému vzniku tuzemského závazkového vztahu. Pokud by
však na dodávkovém příkazu nebylo vyznačeno, že jím odběra-
tel požaduje bez předchozí dohody jinou jakost nebo jiné
provedení výrobku, než stanoví technická norma, nebyl by
platně vydán.
K bodu 82 /§ 220 odst. 4/
Toto ustanovení upravuje v souladu s potřebami praxe
přechod tzv. rizik u dodávek odesílaných do zahraničí ve
- 29 -
více zásilkách, které netvoří samostatná dílčí plnění, aniž
by měnilo podmínky, za kterých dojde ke splnění podle § 168
odst. 1. Obdobnou úpravu pro dovoz výrobků stanoví § 248a
/viz bod 93/.
K bodu 85 /§ 232 odst. 4/
Nelze připustit, aby případný zánik práv z odpovědnosti
za vady v tuzemském závazkovém vztahu mohl ohrozit včasné
a rádné vyřízení oprávněné reklamace zahraničního zákazní-
ka. Proto za podmínek uvedených v tomto ustanovení vzniká
povinnost k uzavření hospodářské smlouvy, a to nejen ve vzta-
hu mezi dodavatelem výrobků pro vývoz a jeho odběratelem,
nýbrž i v navazujících tuzemských subdodavatelských vztazích.
Předpokladem však je, že se odběratelův požadavek týká va-
dy, za niž by dodavatel odpovídal, pokud by odběratel rekla-
moval včas.
K bodu 86 /§ 235/
Úprava odpovědnosti za právní vady vyvážených výrobků
se prohlubuje a upřesňuje zejména v zájmu posílení vývozní
způsobilosti výrobků čs. strojírenství.
K bodu 87 /§ 235a/
Nově se stanoví povinnost poskytnout závazné vyjádření
o tom, zda vývozem výrobků do určité země nebudou porušena
práva zahraničních subjektů. Tuto povinnost bude mít výrob-
ce. Oprávnění požadovat vyjádření bude příslušet organizaci,
která ho potřebuje pro svou hospodářskou činnost.
Též účelem tohoto ustanovení, obdobně jako ustanovení
§ 235, je posílit vývozní způsobilost zejména výrobků čs.
strojírenství.
- 30 -
K bodu 88 /§ 237 /
Odběratel může využít svého oprávnění požadovat buď skla-
dování vrácených, popřípadě odmítnutých výrobků anebo náhrad-
ní dodávku jen za předpokladu, že tento svůj požadavek vyslo-
ví současně při vrácení, popřípadě při odmítnutí dodávky a
nikoliv tedy i později.
Ustanovení § 237 odst. 2 se vypouští jako nadbytečné,
protože z nové formulace § 237 povinnost platit penále vy-
plývá zcela jednoznačně.
K bodu 90 /§ 239/
Úprava dovozní gesce se soustřeďuje a současně prohlu-
buje. Pokud by dodavatel uzavřel hospodářskou smlouvu na
dodávku výrobků z dovozu, pro niž je zřízena dovozní odby-
tová gesce, s organizací, která není dovozním gestorem, byl
by právní úkon neplatný. To se však nevztahuje na dodávky,
jejichž odběratelem je organizace, která prodává dovezené
výrobky za devizové prostředky.
Ustanovení odstavce 2 se týká též zajišťování nezbyt-
ných náhradních dílů k výrobkům z dovozu, na něž se vztahu-
je dovozní odbytová gesce.
K bodu 91 /§ 241a, § 241b/
Ustanovení § 241a vytváří podmínky pro ochranu hospodář-
ských, zejména devizových zájmů státu. Nebylo by účelné vy-
nucovat dodávku z dovozu, pokud její potřeba dodatečně od-
padne. To však platí pouze do doby, než dojde k uzavření za-
hraniční smlouvy. Stejně tak nelze tento princip uplatnit
v těch případech, kdy byl ve smlouvě o hospodářské spolu-
práci se zahraničím sjednán závazek k uzavírání budoucích
smluv na odběr produkce, která je předmětem této smlouvy.
- 31 -
Otázku, co rozumí § 241b dovozem s nežádoucím časovým
předstihem, je nutno posuzovat podle okolností konkrétního
případu. Po této stránce půjde zejména o zajištění vyhovu-
jící vazby na lhůty stanovené pro realizaci výstavby, pro
niž je dovážený stroj určen, o hlediska technická a v nepo-
slední řadě např. i o trend vývoje cen na zahraničních trzích
atp. Tato hlediska je třeba zvažovat jednak v rámci prací
na dokumentaci staveb, především v rámci prací na projekto-
vém úkolu a při schvalování této dokumentace, jednak při
řízení o uvolňování devizového krytí potřebného pro reali-
zaci zamýšleného dovozu.
K bodu 92 /§ 246/
Ustanovení odstavce 2 vytváří podmínky potřebné pro
zajištění žádoucího souladu mezi zahraničním a tuzemským
závazkovým vztahem v těch případech, při nichž by jinak
v tuzemském závazkovém vztahu došlo k splnění dříve než v
zahraničním závazkovém vztahu. Ustanovením odstavce 3 se
vyplňuje mezera dosavadní úpravy.
K bodu 95 /§ 251a/
Ustanovení odstavce 1 umožňuje zamezit vznik rekla-
mačních sporů, které jsou podle dosavadní úpravy odběratelé
nuceni vyvolat v zájmu toho, aby nedošlo k prekluzi jejich
práv z odpovědnosti za vady, ačkoliv by jinak vyčkali na
výsledek projednání reklamace se zahraničním dodavatelem,
popřípadě na výsledek zahraničního reklamačního sporu.
K bodu 96 /§ 252/
Toto ustanovení prohlubuje a nahrazuje úpravu dosud
obsaženou v § 250 odst. 4. Ochrana hospodářských, zejména
devizových zájmů státu vyžaduje, aby byly u zahraničního
- 32 -
dodavatele reklamovány vady jím dodaných výrobků i tehdy,
kdy již zanikla jeho odpovědnost za vady. Z těchto důvodů
je obzvlášť důležité, aby byla využita možnost reklamovat
vůči zahraničnímu dodavateli v těch případech, kdy již si-
ce dodavatelova odpovědnost za vady v tuzemském závazkovém
vztahu zanikla, avšak kdy lze ještě oprávněně reklamovat vů-
či zahraničnímu dodavateli.
Ustanovení § 252 odst. 2 je třeba chápat tak, že doda-
vatel je povinen uplatnit nárok z odpovědnosti za vady /zá-
ruky/ vůči svému zahraničnímu dodavateli u soudu nebo roz-
hodčího orgánu pouze za předpokladu, že vedení takového spo-
ru je z hlediska ochrany hospodářských, zejména devizových
zájmů státu účelné.
K bodu 99 /§ 257/
Dodavatelova povinnost uhradit odběrateli škodu, kte-
rou způsobil zahraniční dodavatel, vzniká objektivně a ne-
závisle na vypořádání způsobené škody v zahraničním závaz-
kovém vztahu. Vzhledem k ustanovení druhé věty odstavce 1
však dodavatel nebude škodu hradit, pokud zahraniční smlou-
va, nebo předpis, jimiž se tato smlouva řídí, uplatnění ná-
roku na náhradu škody vůči zahraničnímu dodavateli vylučuje.
Dodavatel je ve smyslu odstavce 1 povinen uplatnit vůči
zahraničnímu podniku nárok na náhradu škody u soudu nebo
rozhodčího orgánu pouze za předpokladu, že vedení takového
sporu je z hlediska ochrany hospodářských, zejména devizo-
vých zájmů státu účelné.
K bodu 100 /§ 258/
Není správné, aby povinností platit penále podle § 206
a § 208 byl postihován dodavatel dovážených výrobků, který
- 33 -
z objektivních příčin nemá možnost dovezené výrobky prově-
řovat /§ 134/.
K bodu 102 /§ 260a/
Úpravou se vytváří zákonný podklad pro podrobnější práv-
ní úpravu, která určí, co jsou vybrané lesní výrobky a dří-
ví z vybraných stromů rostoucích mimo les a které organizace
jsou oprávněny k jejich nákupu.
K bodu 105 až 107 a 111 /§ 269 až 271 a § 280/
Jde o legislativně-technické úpravy a o úpravy vyvola-
né pozdějšími předpisy nebo souvisejícími ustanoveními no-
vely.
K bodu 108 /§ 275 odst. 1/
Možnost stanovit nejdelší lhůtu pro reklamaci vad pro-
jektových prací prováděcím předpisem se upravuje shodně s u-
stanovením § 332d odst. 6 /reklamace vadného výsledku řeše-
ní výzkumných a vývojových prací/.
K bodu 113 /§ 285/
Dosavadní obsah odstavce 2 se převádí do § 125 odst. 5
v zájmu toho, aby toto ustanovení platilo pro všechny zá-
vazkové vztahy.
K bodu 114 /§ 293 odst. 2/
Možnost upravit odchylně přechod správy /vlastnictví/
prováděcím předpisem vytváří předpoklad vhodného řešení
pro případ, že provádění zkušebního provozu bude upraveno
jako součást předmětu plnění vyššího dodavatele.