- 75 -
151. § 391 zní:
"§ 391
/1/ Federální ministerstvo financí vydá předpisy
a/ 1. o správě národního majetku, včetně sankcí
za jejich porušení,
2, o úpravě finančního hospodaření státních
hospodářských organizací, včetně sankcí za jejich poruše-
ní,
b/ o úpravě finančního hospodaření organizací za-
hraničního obchodu, včetně sankcí za jejich porušení,
c/ o fakturování a placení; v případě potřeby mů-
že odchylně upravit majetkové sankce stanovené za porušení
platební a fakturační kázně.
/2/ Federální ministerstvo financí v dohodě s minister-
stvem financí České socialistické republiky a ministerstvem
financi Slovenské socialistické republiky vydá předpisy o
rozsahu a podmínkách pojištění socialistických organizaci.
/3/ Federální ministerstvo zemědělství a výživy v do-
hodě s federálním ministerstvem financí vydá podle potřeby
k § 69 odst. 3 prováděcí předpis o podmínkách prodeje země-
dělských výrobků pracovníkům státních organizací se země-
dělskou výrobou,
/4/ Ministerstvo lesního a vodního hospodářství České
socialistické republiky a ministerstvo lesního a vodního
hospodářství Slovenské socialistické republiky vydají v do-
hodě se zúčastněnými ministerstvy předpis k provedení § 260a.
- 76 -
/5/ Předseda Státní banky československé vydá prová-
děcí předpisy k části jedenácté hlavě druhé a čtvrté. "
152. § 392. odst. 1 zní:
"/1/ Federální dodavatelská ministerstva v dohodě se
zúčastněnými ústředními orgány a Státní arbitráží Českoslo-
venské socialistické republiky vydají podle potřeby k prove-
dení části šesté, šesté A, sedmé, osmé a části desáté hlavy
třetí základní podmínky dodávky pro určitou skupinu výrob-
ků, prací, výkonů, popřípadě jiných plnění. Obdobně vydá
základní podmínky
a/ o dodávkách výrobků, prací a výkonů pro vývoz
a z dovozu, o dovozu investičních celků a o obstarání zále-
žitostí prováděných podniky zahraničního obchodu federální
ministerstvo zahraničního obchodu,
b/ o dodávkách vývozních investičních celků fede-
rální ministerstvo zahraničního obchodu, federální mini-
sterstvo hutnictví a těžkého strojírenství, federální mi-
nisterstvo všeobecného strojírenství a federální minister-
stvo elektrotechnického průmyslu,
c/ o dodávkách pro zajištění obranyschopnosti stá-
tu federální ministerstvo národní obrany,
d/ o dodávkách státních hmotných rezerv Správa fe-
derálních hmotných rezerv,
e/ o dodávkách zemědělských výrobků a potřeb fe-
derální ministerstvo zemědělství a výživy. "
153. V § 392 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3,
které zní:
"/2/ Na úsecích, kde působí jako dodavatelská minister-
- 77 -
stva jen ministerstva republik, vydá základní podmínky dodáv-
ky na základě jejich návrhů a po projednání se zúčastněnými
ústředními orgány Státní arbitráž Československé socialistic-
ké republiky.
/3/ Federální ministerstvo pro technický a investiční
rozvoj v dohodě se Státní arbitráží Československé socia-
listické republiky a po projednání se zúčastněnými ústřed-
ními orgány vydá základní podmínky
a/ o dodávkách projektových prací,
b/ o poskytování odborné pomoci a obstarání zále-
žitostí v investiční výstavbě,
c/ o zabezpečení vědeckotechnického rozvoje. "
154. V § 392 se odstavec 2 označuje jako odstavec 4 a zní:
"/4/ Základní podmínky dodávky obsahují podrobnější
úpravu dodavatelsko-odběratelských vztahů včetně majetkových
sankcí; vztahují se na všechny dodávky a jiná plnění přísluš-
ného odvětví, i když některé dodavatelské organizace nejsou
řízeny ministerstvem, které tyto základní podmínky dodávky
vydalo. "
155. V § 392 se odstavec 3 označuje jako odstavec 5 a zní:
"/5/ Federální ministerstvo dopravy v dohodě se zúčast-
něnými ústředními orgány podrobně upraví v přepravních řá-
dech hospodářské závazky obsažené v části deváté a vydá
předpisy, kterými podrobněji upraví smlouvu o přípravě
přeprav, smlouvu zasilatelskou a smlouvu o hromadné pře-
pravě osob. "
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6 a v
něm slovo "ministerstvy" se nahrazuje slovy "ústředními or-
gány. "
- 78 -
156. § 393 zní:
"§ 393
Vláda československé socialistické republiky nařízením
stanoví
a/ formy výrobních hospodářských jednotek, způsob
jejich vytváření, zásady vydávání a schvalování
jejich statutů a vydávání a schvalování organizač-
ních řádů státních hospodářských organizací říze-
ných ministerstvy;
b/ další podmínky pro zřizování státních hospodář-
ských organizací řízených ministerstvy a může od-
chylně upravit jejich zřizování a právní postave-
ní;
c/ v kterých případech a za jakých podmínek mohou
organizační jednotky státní hospodářské organi-
zace řízené ministerstvem vystupovat v hospodář-
ských vztazích svým jménem;
d/ podrobnosti o podnikovém rejstříku a upraví způ-
sob vedení rejstříků obchodních a společenstvích;
e/ zásady organizace a výkonu kontroly hospodářské
činnosti a jejího řízení. "
157. § 394 zní:
"§ 394
/1/ Státní arbitráž Československé socialistické re-
publiky vydá předpisy
a/ k provedení § 115 spolu se Státní plánovací
komisí,
- 79 -
b/ k provedení těch ustanovení, u nichž zákon pro-
váděcí předpisy předpokládá, pokud jejich vydání nepříslu-
ší jiným orgánům.
/2/ Státní arbitráž Československé socialistické repub-
liky může podle zásad schválených vládou Československé so-
cialistické republiky
a/ vydat předpisy k provedení jiných ustanovení,
než těch, u nichž hospodářský zákoník vydání prováděcích
předpisů předpokládá,
b/ upravit na přechodnou dobu hospodářské závazky
pro jednotlivá odvětví / obory / nebo organizace odchylně od
ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho prove-
dení, vyžadují - li to naléhavé potřeby národního hospodář-
ství.
/3/ Pokud předpisy uvedené v odstavci Z se týkají sou-
stavy plánovitého řízení národního hospodářství, vydává je
Státní arbitráž Československé socialistické republiky spo-
lu se Státní plánovací komisí. "
158. § 395 zní:
"§ 395
/1/ Základní podmínky dodávky a ostatní prováděcí před-
pisy, jejichž vydání zákon předpokládá, se mohou odchylovat
od ustanovení tohoto zákona, pokud to tento zákon připouští;
nestanoví-li zákon v jednotlivých ustanoveních podmínky a
meze odchylek, mohou obsahovat odchylky, jen pokud nutnost
odchylné úpravy je odůvodněna zvláštnostmi upravovaného od-
větví nebo upravovaného oboru činnosti.
- 80 -
/2/ Organizace se mohou dohodnout odchylně od ustanove-
ní základních podmínek dodávky, pokud to základní podmínky
dodávky nebo jiné právní předpisy nevylučují. Dohodou však
nemůže být snížena odpovědnost za škodu a odpovědnost za va-
dy. "
Čl. II
A/ Lhůty pro uplatnění práva na náhradu škody vzniklé
vadným plněním, které začaly běžet před 1. lednem 1983, se
posuzují podle dosavadního ustanovení § 131 odst. 3 druhá
věta.
/2/ Ustanovení § 131 odst. 4 věty druhé se nepoužije u
smluv, na něž bylo poskytnuto první samostatné /dílčí/ pl-
nění před 1. lednem 1983.
/3/ Ustanovení § 142 odst. 4 se nepoužije, došlo-li
k zániku práva na penále před 1. lednem 1983.
/4/ Pokud zákon připouští odchylnou úpravu, zůstává
odchylná úprava uvedená v prováděcích předpisech platných
k 1. lednu 1983 nedotčena; úprava vzniku smluv o přípravě
dodávek, kterou stanoví prováděcí předpisy, se však zru-
šuje.
Čl. III
Zrušují se:
1. Čl. III. zákona č. 138/1970 Sb., kterým se mění a dopl-
ňují některá ustanovení hospodářského zákoníku,
2. vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické
republiky č. 34/1975 Sb., o hospodářských závazcích při
vývozu, dovozu a při zajišťování hospodářské kooperace
se zahraničím,
- 81 -
3. vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické
republiky č. 35/1975 Sb., o hospodářských závazcích ve
výzkumu a vývoji,
4. vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické
republiky, federálního ministerstva pro technický a in-
vestiční rozvoj a federálního ministerstva zahraniční-
ho obchodu č. 98/1976 Sb., o dovozu investičních celků
a stavebních prací.
Čl. IV
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby
ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění hospodářského záko-
níku, jak vyplývá z pozdějších předpisů.
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1983.
Důvodová zpráva
Všeobecná část
Na XIV. sjezdu Komunistické strany Československa
bylo řečeno, že současně s rozvíjením soustavy plánovitého
řízení národního hospodářství je nutné zdokonalovat sousta-
vu hospodářských právních předpisů. Plnění tohoto úkolu ne-
může spočívat jen na zkvalitňování jednotlivých dílčích ú-
prav, nýbrž je třeba zdokonalovat soustavu hospodářskopráv-
ních předpisů jako celek. Hospodářskoprávní předpisy musí
tvořit jednotný, vnitřně skloubený a sladěný systém, vychá-
zející ze základů socialistického hospodářského zřízení, ze
společenského vlastnictví výrobních prostředků a plánovi-
tého řízení hospodářství státem a zaměřený na konečný cíl
výroby, tj. uspokojování potřeb společnosti.
XV. sjezd Komunistické strany Československa vyzvedl
zvlášť výrazně požadavek, že jedinou možnou cestou dalšího
rozvoje společenské výroby za nových náročnějších vnitřních
a vnějších ekonomických podmínek je důslednější využívání
intenzivních faktorů růstu a zabezpečování rostoucích po-
třeb společnosti na základě růstu efektivnosti výroby a kva-
lity veškeré práce. To klade vyšší nároky na plánování a ří-
zení rozvoje ekonomiky, na řízení a organizaci hmotných vzta-
hů v národním hospodářství a na výkonnost a kvalitu práce
na všech stupních řízení.
Ke zvládnutí náročných úkolů současného vývoje byla na
XVI. sjezdu Komunistické strany Československa zdůrazněna
úloha socialistického práva, zvláště byla vyzvednuta úlo-
ha hospodářského zákonodárství, které musí přispět k důsled-
nému uplatnění Souboru opatření a mimo jiné k posilování plá-
novací, smluvní a finanční kázně. V zájmu zlepšení dodává-
- 2 -
telsko-odběratelských vztahů byla zdůrazněna potřeba roz-
šiřovat účinnost a závaznost hospodářských smluv, které by
měly hrát důležitou úlohu již v etapě přípravy plánu vý-
robních hospodářských jednotek a podniků.
Vydání hospodářského zákoníku v roce 1964 bylo výsled-
kem integračních tendencí působících v hospodářské legisla-
tivě ČSSR a bylo rozhodujícím momentem ve vývoji právní ú-
pravy hospodářských vztahů ČSSR. Hospodářský zákoník od sa-
mého počátku hrál a dosud hraje velmi výraznou úlohu při o-
vlivňování hospodářských vztahů socialistických organizací.
S ohledem na úlohu, kterou má plnit hospodářský záko-
ník v budoucím vývoji naší společnosti, nelze však nevidět,
že tento kodex byl připravován a zpracováván v letech 1962
až 1963 a tedy na jiném stupni rozvoje naší socialistické
společnosti. Hospodářský zákoník neobsahuje úpravu některých
v současné době důležitých ekonomických vztahů, protože ty-
to vztahy se v době vydání hospodářského zákoníku ještě ne-
rozvíjely tak, aby jejich další vývoj vyžadoval komplexní
úpravu, popřípadě v této době ještě ani neexistovaly. Jde
především o hospodářské vztahy v oblasti vědecko-technické-
ho rozvoje, o hospodářské vztahy zabezpečující výrobní spe-
cializaci a kooperaci a vědecko-technickou spolupráci se za-
hraničím, a o hospodářské vztahy na úseku dovozu investič-
ních celků. Hospodářský zákoník dále do potřebné hloubky
neupravuje hospodářské vztahy vznikající v etapě přípravy
a tvorby plánu. Tím v této základní normě chybí náležité a
potřebám praxe odpovídající organické sepětí úpravy verti-
kálních a horizontálních vztahů. Účinnějšímu působení hos-
podářských smluv ve směru lepšího uspokojování potřeb dále
brání, že socialistické organizace nejsou s dostatečnou ú-
- 3 -
činností motivovány k řádnému uzavírání a plnění hospodář-
ských smluv. Proto novela hospodářského zákoníku má za cíl
vyplnit tyto mezery a tím působit ke zvyšování kvality hos-
podářských vztahů socialistických organizací.
V návrhu se věnuje pozornost především hospodářským
vztahům vytvářejícím se v období přípravy a tvorby plánu,
tedy v období, ve kterém se smluvní vztahy již počínají
formovat. Úprava zejména propojuje uzavírání hospodářských
smluv s pracemi na přípravě plánu, vede účastníky dodava-
telsko-odběratelských vztahů k důslednějšímu dodržení sta-
novených povinností a posiluje smluvní disciplínu.
K prohloubení úlohy hospodářských smluv se v návrhu
upravují přípravné smlouvy, rozšiřuje se okruh případů,
kdy uzavírání hospodářských smluv včetně smluv o přípra-
vě dodávek je vynutitelné, a umožňuje se též uzavírání
smluv přípravných na úrovni orgánů hospodářského řízení.
Vytváří se předpoklad pro účinnou ekonomickou zaintereso-
vanost organizací na včasném a řádném uzavírání hospodář-
ských smluv.
Do systému úpravy hospodářských závazků se nově zařa-
zuje úprava hospodářských závazků při vědeckotechnickém roz-
voji. Úprava je zaměřena tak, aby působila nejen k zabezpe-
čení cyklu výzkumu a vývoje, ale zejména též k zabezpečení
navazující fáze realizace a užití.
Systém hospodářských závazků se dále doplňuje o úpra-
vu nových forem československé účasti na vnějších ekonomic-
kých vztazích. Upravují se hospodářské závazky
- z účasti na mezinárodní specializaci a kooperaci a
vědeckotechnické spolupráci se zahraničím,
- při dovozu investičních celků,
- při vývozu a dovozu prací a výkonů.
- 4 -
Ve svém celku se nové úpravy v dané oblasti zaměřují na po-
sílení exportní způsobilosti a na posílení ochrany hospodář-
ských, zejména devizových zájmů státu.
Na úseku investiční výstavby se vytvářejí lepší před-
poklady pro realizaci staveb vyššími dodavatelskými for-
mami, V souladu s potřebami praxe a předpokládaným dalším
vývojem se dále zavádějí nové smluvní typy: smlouva o dodáv-
ce rekonstrukce nebo modernizace a smlouva o dodávce stav-
by "na klíč".
Vytváří se zákonný podklad pro činnost koncernových
podniků a obdobných organizačních složek. Umožňuje se se-
skupení socialistických hospodářských organizací do výrob-
ní hospodářské jednotky jako právního celku. Podrobnější
úprava se ponechává nařízení vlády ČSSR.
K upevnění plánovací, smluvní a finanční kázně se za-
vádí nový institut hospodářských pokut, jimiž budou posti-
hovány organizace a orgány hospodářského řízení chozrasčot-
ní sféry za závažné nebo soustavné jednání proti zájmům spo-
lečnosti. K tomuto cíli směřuje též povinnost odvést do stát-
ního rozpočtu penále, které nebylo včas vyúčtováno a vymá-
háno.
V souvislosti s uvedenými základními směry nových úprav,
jimiž se ve svém celku též zvyšuje odpovědnost orgánů a or-
ganizací za zásobování národního hospodářství, je pak no-
velizace využíváno k tomu, aby byla provedena řada dalších
dílčích úprav, které jednak odstraňují nebo nově formulují
ustanovení vývojem nebo právními úpravami překonaná, jed-
nak prohlubují působení hospodářského zákoníku ve směru
lepšího uspokojování potřeb.
- 5 -
Vydání novely je nezbytné též z toho důvodu, aby záko-
ník vytvořil dostatečný prostor i meze pro podrobné úpravy
v prováděcích předpisech a aby tak v souladu s ústavními
principy plnil úlohu integrujícího faktoru i na úsecích,
kde tomu vzhledem k chybějícím úpravám dosud nebylo.
Přijetí novely hospodářského zákoníku si nevyžádá zvý-
šení výdajů ze státního rozpočtu.
- 6 -
Zvláštní část
K čl. I návrhu
K bodu 1 až 4 a 8/§ 6 a 7 a § 30 odst. 2/
S ohledem na význam a na funkci, kterou má kontrola,
jako součást řízení, vkládají se do hospodářského zákoníku
samostatná ustanovení o funkci kontroly v řízení národního
hospodářství. Vyjadřují v konkrétní podobě její aktivní ro-
li, tj. funkci ovlivňovací, preventivní a výchovnou.
V návaznosti na toto posílení funkce kontroly se dopl-
ňuje povinnost ministerstev a ostatních orgánů hospodářské-
ho řízení o to, aby svou běžnou kontrolní a rozborovou čin-
ností předcházela vzniku nedostatků a přispívala ke zkvalit-
nění řízení.
Obsah ustanovení § 2 odst. 2 se přeřazuje do nového
ustanovení § 7 a zpřesňuje se vzhledem k právním předpi-
sům, které byly vydány v mezidobí /např. zákon o národohos-
podářském plánování/.
Novela používá pojem "právní předpis" v souladu se zně-
ním těch ustanovení zákona, která novelou nebudou měněna,
vždy jen ve smyslu obecně závazného právního předpisu.
K bodu 5 /§ 17 odst. 2/
Hospodářský zákoník přiznává právní subjektivitu zásad-
ně socialistickým organizacím, nikoliv jejich organizačním
útvarům. Výjimku tvoří územní nebo oborové orgány družstev-
ních svazů /§ 78 odst. 3/ a orgány a organizační složky spo-
lečenských organizací /§ 101/. Vládní nařízení č. 91/1974 Sb.
- 7 -
přiznává v § 8 odst. 2 právní subjektivitu též organizačním
jednotkám koncernu /koncernovým podnikům a koncernovým úče-
lovým organizacím/. Pro vzrůstající četnost a význam těch-
to výjimek u státních organizací je nutné obecně v hospodář-
ském zákoníku vyjádřit, že subjektem hospodářskoprávních
vztahů tu mohou být za určitých podmínek a popřípadě jen v
určitém omezeném rozsahu /např. jen pro určité vztahy/ or-
ganizační jednotky státních organizací, pokud mohou vystupo-
vat v těchto vztazích svým jménem, tj, v případech a za pod-
mínek uvedených v zákoníku nebo v jiném obecně závazném práv-
ním předpise. Tyto subjekty nejsou socialistickými organiza-
cemi a proto je třeba výslovně stanovit, jaký právní režim
platí pro jejich právní úkony a závazkové vztahy.
K bodu 6 /§ 23 odst. 2/
Navržená úprava umožňuje, aby organizace využívaly vý-
početní techniky, popřípadě jiné techniky zpracování nebo
přenosu dat i k provádění právních úkonů, avšak jen za před-
pokladu, že právní úkon bude učiněn za podmínek stanovených
prováděcím předpisem. Je nutno předpokládat další technický
vývoj v dané oblasti a proto je třeba ponechat podrobnou ú-
pravu této formy prováděcímu předpisu.
K bodu 7 /§ 24 odst. 2/
Dosavadní úprava, která ukládala odvést do státního
rozpočtu celou částku, která měla být na základě neplatné-
ho právního úkonu plněna, se ukázala v praxi jako nepřimě-
řená. Rovněž názory na otázku, zda nastaly právní skuteč-
nosti, s nimiž byla spojena povinnost odvodu, byly často roz-
dílné. Proto se stanoví, že odvod může být ukládán jen na
základě skutečností zjištěných při projednávání sporu. Tím,
je současně zajištěno, že odvod bude ukládán jen v době,
- 8 -
kdy jeho uložení může ještě plnit sledovaný účel. Částka,
která může být jako odvod ukládána, se stanoví určením hor-
ní hranice.
K bodu 9 a 11 /§ 32, § 37 /
Ustanovení je formulováno tak, aby zákon umožňoval
vytváření výrobních hospodářských jednotek i na jiných ú-
secích, než je průmyslová a stavební výroba. Pro vytváření
těchto hospodářských jednotek /např. obchodních, dopravních/
platí kritéria stanovená v § 32 odst. 2 v plné šíři a niko-
li jen přiměřeně, jako dosud podle § 37. Přijetím této úpra-
vy ztratí ustanovení § 37 o přiměřeném použití své odůvod-
nění. Odkaz na zvláštní předpisy je rovněž nepotřebný vzhle-
dem k tomu, že v mezidobí byla zrušena ustanovení § 35 a 36.
K bodu 10 /§ 33/
Navrhovaná úprava umožňuje další vývoj trustové formy
výrobní hospodářské jednotky směřující k tomu, aby se výrob-
ní hospodářská jednotka stala základním článkem řízení; umož-
ňuje, aby i výrobní hospodářská jednotka vytvořená ve formě
trustu mohla být v případě potřeby jako celek právním sub-
jektem.
K bodu 12 /§ 38 a § 39/
Hospodářství národních výborů je významnou součástí
národního hospodářství. Organizace řízené národními výbo-
ry plní úkoly zejména ve výstavbě měst a obcí, v rozšiřo-
vání a zkvalitňování služeb, v péči o zdravé prostředí, v
místní výrobě a v oblasti zdravotnictví, školství, kultury
a sociálního zabezpečení. Proto je žádoucí doplnit hospodář-
ský zákoník jako základní normu upravující řízení národní-
ho hospodářství o úpravu základních otázek organizace a
- 9 -
řízení státních hospodářských organizací v působnosti ná-
rodních výborů.
Návrh vychází z toho, že podniky v hospodářství národ-
ních výborů je správné organizovat podle území národních vý-
borů, ale ze je třeba zvažovat možnosti specializace na ur-
čité obory, popřípadě i skupiny oborů.
Působnost odvětvových ministerstev vůči organizacím ří-
zeným národními výbory vymezují právní předpisy /např. zá-
kon o národních výborech/.
K bodu 13 /§ 42/
Dosavadní ustanovení § 42 se doplňuje tak, aby zřizo-
vání státních hospodářských organizací federálními minister-
stvy odpovídalo federálnímu uspořádání a aby při tom byla
zajištěna potřebná součinnost a ingerence republik. Návrh
vychází z úpravy obsažené v zákoně č. 133/1970 Sb., o pů-
sobnosti federálních ministerstev; tuto úpravu dovádí do
dalších podrobností.
Pokud jde o zřizování a způsob řízení státních hospo-
dářských organizací zřizovaných a řízených národními výbo-
ry, omezuje se návrh pouze na základní ustanovení. Úpravu
rozsahu, způsobu a bližších podmínek zřizování a řízení
těchto organizací ponechává návrh zákonodárství republik v
souladu s čl. 91 Ústavy a čl. 38 odst. 2 ústavního zákona
o čs. federaci.
Zvláštními předpisy se míní např. stavební zákon a zá-
kon o vnitřním obchodě.
- 10 -
K bodu 14 /§ 46/
Prováděcí předpis, kterému se ponechává stanovení fo-
rem výrobních hospodářských jednotek, upraví též zásady je-
jich statutů. Zakotvení stávajících forem výrobních hospo-
dářských jednotek a zásad jejich statutů přímo v zákoně by
nebylo účelné.
V návaznosti na obsah statutů výrobních hospodářských
jednotek a zásady v nich obsažené vydává vedoucí organiza-
ce organizační řády upravující vnitřní organizaci výrobních
hospodářských jednotek. Smyslem toho je přispět k zajiště-
ní a sjednocení postupu v úpravě základních otázek v orga-
nizačních řádech a zvýšení předpokladů zajištění úrovně
vnitropodnikového řízení.
K bodu 15 /§ 47 odst. 2/
Doplnění § 47 o odpovědnosti státní hospodářské orga-
nizace za závazky její organizační jednotky vystupující v
hospodářských vztazích svým jménem je účelné vzhledem k zá-
važným majetkoprávním důsledkům, které takové uspořádání mů-
že mít.
K bodu 16 a 17 /§ 60 odst. 2, § 62/
Návrh uvádí úpravu hospodářského zákoníku do souladu
se zákonem č. 134/1970 Sb., o rozpočtových pravidlech.
Zapojením na příslušný rozpočet se rozumí též zapoje-
ní rozpočtových a příspěvkových organizací uskutečněné pro-
střednictvím vyšších orgánů.
- 11 -
K bodu 18 /§ 64/
Výslovné ustanovení, že mezi jiná majetková práva stá-
tu patří zejména právo státu využívat výsledky výzkumné, vý-
vojové a projektové činnosti zdůrazňuje význam této části
národního majetku vytvářené státními organizacemi.
V rozsahu, v němž organizační jednotky státní hospodář-
ské organizace /např. koncernové podniky/ vystupují svým jmé-
nem, vykonávají svým jménem též příslušné právní úkony sou-
visející se správou národního majetku, s nímž hospodaří a je-
hož správce je státní hospodářská organizace /např. koncern/.
V hospodářském zákoníku se tak má vyjádřit stupňovitý výkon
státního vlastnictví v koncernu novou institucí označovanou
jako výkon správy národního majetku koncernovými podniky.
Jiná úprava znamenající omezení oprávnění a povinností or-
ganizačních jednotek při výkonu správy může být uskutečněna
v obecně závazném právním předpise nebo za podmínek v něm
stanovených statutem.
K bodu 19 /§ 65 odst. 3/
Doplnění je potřebné pro případy, kdy je vhodné, aby
prozatímní správu vykonával jiný státní orgán /např. celní/
nebo socialistická organizace /např. n. p. Sběrné suroviny/.
K bodu 20 a 22 /§ 67 a § 69/
V těchto ustanoveních se přesněji formuluje, co se ro-
zumí "obvyklým hospodařením".
K bodu 21 /§ 68 odst. 2/
Zmocnění k odchylné úpravě je potřebné z toho důvodu,
- 12 -
aby bylo možno pružněji likvidovat nadnormativní zásoby a
využívat je v národním hospodářství; tyto převody je účel-
né zabezpečovat smlouvami o dodávce výrobků.
K bodu 23, 24 a 25 /§ 72, § 73a/
Toto doplnění hospodářského zákoníku je potřebné. Zá-
kon v rámci úpravy národního majetku a jeho správy se zamě-
řuje v podstatě jen na hmotný národní majetek a na pohledáv-
ky státu, V § 72 se sice používá legislativní zkratky "po-
hledávky" i pro jiná práva státu, další ustanovení však u-
pravují pouze nakládání s typickými peněžními pohledávkami.
Národním majetkem ve správě organizací jsou však i jiná ma-
jetková práva státu, např. právo využívat vynálezy, na něž
bylo vydáno autorské osvědčení, zlepšovací návrhy a průmys-
lové vzory, na něž bylo vydáno osvědčení / zákon č. 84/1972
Sb. / a právo státu využívat výsledky řešení vědecko-technic-
kých prací, některých projektových a jiných obdobných prací
státních organizací.
K bodu 26 /§ 76 odst. 2/
Na rozdíl od dosavadní úpravy se mezi družstevními or-
ganizacemi neuvádějí společné družstevní podniky, které již
od 1. ledna 1976 neexistují; na místo nich nastoupily společ-
né zemědělské podniky, jejichž právní poměry jsou upraveny
ve zvláštních předpisech a ustanovení třetí části hospodář-
ského zákoníku se na ně prakticky nevztahují. Není proto ú-
čelné zde je uvádět.
K bodu 27 /§ 77 odst. 2/
Úprava je žádoucí vzhledem k právnímu vývoji, k němuž
došlo zákonem č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví
- 13 -
podle něhož jednotná zemědělská družstva mohou od 1. 1. 1976
zřizovat meliorační podniky, nikoli meliorační družstva.
K bodu 28 /§ 78/
Podle dosavadního § 78 odst. 1 svazy družstev plánují
a kontrolují činnost svých členských družstev. Navrženým do-
plněním se vyjadřuje řídící funkce svazu družstev a stanoví
se působnost svazu vůči všem družstvům v oboru jejich působ-
nosti a jeho družstevním podnikům, tedy nejen vůči členským
družstvům, jak tomu bylo dosud. Tato úprava bude odpovídat
též dosavadním ustanovením § 87, § 89 písm. c/, § 90 odst. 2
a § 91 odst. 2, předpokládajícím působnost vyšších družstev-
ních organizací v oboru jejich působnosti, nikoli jen ve
vztahu k členským organizacím.
Potřeba praxe vyžaduje, aby zákon upravil v základních
rysech vytváření územních a oborových orgánů zřizovaných v
působnosti svazů družstev a dal základ pro způsob jejich vol-
by a pro vymezení jejich postavení a působnosti. Podrobnější
řešení těchto otázek se ponechává stanovám svazu družstev,
které určí zejména, zda a které územní a oborové orgány bu-
dou mít právní subjektivitu a další náležitosti s tím souvi-
sející.
K bodu 29 /§ 83 odst. 2/
Ústřední výbory svazů družstev a výbor Ústřední rady
družstev jsou dosud konstituovány jako "další orgány" podle
§ 86. Jsou to však orgány, které v období mezi sjezdy /schá-
zejí se jednou za pět let/ řídí v zásadních otázkách druž-
stevní odvětví a čs. družstevnictví jako celek. Proto je
žádoucí, aby postavení a funkce těchto orgánů tak, jak se
v praxi vyvinuly a osvědčily, byly vyjádřeny v zákoně.