FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ
SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1983
IV. volební období
80
HOSPODÁŘSKÝ ZÁKONÍK
Úplné znění
FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1983
IV. volební období
80
PŘEDSEDNICTVO FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ
vyhlašuje
úplné znění hospodářského zákoníku ze dne 4. června 1964
č. 109 Sb., jak vyplývá ze změn a doplňků provedených zá-
konem ze dne 25. října 1966 č. 82 Sb., zákonným opatřením
předsednictva Národního shromáždění ze dne 15. února 1967
č. 13 Sb., zákonem ze dne 29. června 1967 č. 69 Sb., záko-
nem ze dne 8. července 1970 č. 72 Sb., zákonem ze dne 21.
prosince 1970 č. 138 Sb., zákonem ze dne 17. prosince 1975
č. 144 Sb. a zákonem ze dne 15. prosince 1982. č. 165 Sb.
HOSPODÁŘSKÝ ZÁKONÍK
- 2 -
Pracující lid Československé socialistické republiky
v čele s dělnickou třídou vybudoval pod vedením Komunistic-
ké strany Československa socialismus. Ekonomickým základem
Československé socialistické republiky je socialistická hos-
podářská soustava. Zespolečenštění výrobních prostředků u-
možňuje, aby uvědomělá, plánovitě řízená společenská práce
se stala zdrojem mohutného rozvoje výroby a zabezpečovala
vzestup životní úrovně pracujících. Úsilí socialistické spo-
lečnosti směřuje, v souladu se zákonitostí společenského vý-
voje, ke konečnému cíli - komunismu.
Orgány socialistického státu i všechny socialistické
organizace uplatňují při plánovitém řízení národního hospo-
dářství i při své hospodářské činnosti zákonitosti společen-
ského vývoje a socialistické ekonomiky tak, aby na základě
rozvoje vědy a techniky a využívání vědeckých poznatků ve
výrobních procesech i v organizaci práce, včetně dělby prá-
ce mezi zeměmi světové socialistické soustavy, na základě
růstu politické, odborné i kulturní úrovně pracujících byly
účinně využívány všechny zdroje a rezervy a rostla společen-
ská produktivita práce.
Veškerá činnost státních i jiných socialistických or-
ganizací je řízena podle zásady demokratického centralismu.
Tato zásada se uskutečňuje jednotou stále upevňovaného a zdo-
konalovaného ústředního státního řízení, nezbytného k zabez-
pečení, plánovitého proporcionálního rozvoje národního hospo-
podářství a tvořivé aktivity pracujících, kteří se účastní
na řízení hospodářství na všech jeho stupních.
K tomu jsou vytvářeny předpoklady účelnou operativní
hospodářskou samostatností a zvyšováním odpovědnosti všech
státních orgánů a socialistických organizací za plnění je-
- 3 -
jich úkolů. Významnou úlohu při rozvíjení účasti pracujících
na řízení hospodářství má Revoluční odborové hnutí, které
tuto účast organizuje.
Tvořivá iniciativní práce občanů v socialistické spo-
lečnosti vychází z poznání, že rozvoj a zájmy každého její-
ho příslušníka jsou v základním souladu s rozvojem a zájmy
celé společnosti; práce je proto prací ve prospěch celku i
ve prospěch pracovníka samého. Spojování zájmů jednotlivých
pracujících a jejich pracovních kolektivů se zájmy rozvoje
celé společnosti se uskutečňuje zejména odměňováním za prá-
ci podle jejího množství, jakosti a společenského významu
a uspokojováním některých potřeb občanů společností bezplat-
ně.
Vycházejíc z nutnosti upevňovat socialistický právní
řád zejména zdokonalováním právních norem upravujících hos-
podářsko-organizátorskou činnost, dále z významu a zvlášt-
ností vztahů vznikajících při řízení národního hospodářství
a při hospodářské činnosti socialistických organizací a z
toho, že vítězství socialismu v naší zemí a dosažený stu-
peň rozvoje národního hospodářství vytvořily možnost i vy-
volaly potřebu komplexní úpravy těchto vztahů,
a vycházejíc z toho, že vztahy vznikající při účasti
ve společenské práci a při uspokojování osobních potřeb ob-
čanů jsou upravovány zákoníkem práce a občanským zákoníkem,
usneslo se Národní shromáždění Československé socialistické
republiky na tomto zákoně:
- 4 -
ZÁSADY HOSPODÁŘSKOPRÁVNÍCH VZTAHŮ
Článek I
Národní hospodářství Československé socialistické re-
publiky tvoří nedílný celek řízený pod vedením Komunistic-
ké strany Československa státem podle zásady demokratického
centralismu.
Článek II
Hlavním nástrojem řízení je státní plán rozvoje národ-
ního hospodářství, z něhož vychází a s nímž musí být v sou-
ladu veškerá řídící a hospodářská činnost všech orgánů a
socialistických organizací.
Článek III
K plnění úkolů hospodářské a kulturní výstavby zřizuje
socialistický stát státní organizace a svěřuje jim do sprá-
vy části národního majetku.
Družstevní a společenské organizace hospodaří s majet-
kem vlastním a mimoto také s majetkem národním, který jim
stát svěřil do užívání. Jednotná zemědělská družstva hospo-
daří též s půdou, která je v jejich společenském užívání.
Článek IV
Úkoly hospodářské výstavby plní především státní hos-
podářské organizace.
Významný podíl na plnění úkolů hospodářské výstavby
mají organizace družstevní, zejména jednotná zemědělská
družstva.
Hospodářskou činnost vyvíjejí též společenské organi-
zace, pokud je to třeba k plnění jejich úkolů.
- 5 -
Článek V
Všechny socialistické organizace jsou povinny pečovat
o to, aby majetek v socialistickém společenském vlastnictví
byl plně, účelně a hospodárné využíván, stále rozmnožován
a všemožně chráněn.
Článek VI
Všechny orgány a socialistické organizace jsou povinny
vynaložit nejvyšší úsilí a vyvinout co největší iniciativu,
aby úkoly státního plénu rozvoje národního hospodářství by-
ly splněny co nejlépe. Splnění úkolů státního plénu rozvoje
národního hospodářství zajišťují socialistické organizace v
plánech své hospodářské činnosti.
Článek VII
Důležitým nástrojem organizace, konkretizace a zajišťo-
vání vzájemné spolupráce socialistických organizací při pl-
nění plánovaných úkolů jsou hospodářské smlouvy. Jednání o
nich je významnou součástí plánovacích prací.
Článek VIII
Za neplnění svých povinností, zejména závazků z hospo-
dářských smluv, jsou socialistické organizace majetkově od-
povědny. Tato odpovědnost má vést socialistické organizace
především k řádnému a včasnému plnění jejich společenských
úkolů.
Článek IX
Aktivní a iniciativní účast pracujících na řízení ná-
rodního hospodářství, zejména na vytváření plánů, zvyšování
hospodárnosti, uzavírání hospodářských smluv a na kontrole
plnění plánů i hospodářských smluv, je předpokladem trvalé-
ho rozvoje národního hospodářství. Tuto účast pracujících
organizují především společenské organizace, zejména Revo-
- 6 -
luční odborové hnutí. Orgány socialistických organizací jsou
povinny vytvářet vhodné předpoklady pro rozšiřování účasti
pracujících na řízení národního hospodářství.
Článek X
Při řízení a při hospodářské činnosti socialistických
organizací, zejména též při jejich vzájemné spolupráci, ne-
smějí být uplatňovány na úkor celospolečenských zájmů zájmy
resortní, podnikové nebo místní. Všechna ustanovení tohoto
zákoníku musí být uskutečňována tak, aby byl zajišťován pře-
devším zájem celé společnosti a aby úkoly plánované k uspo-
kojení potřeb národního hospodářství byly plněny s největší
možnou úsporou společenské práce.
- 7 -
ČÁST PRVNÍ
OBECNÉ USTANOVENÍ
Hlava první
HOSPODÁŘSKOPRÁVNÍ VZTAHY
§ 1
Hospodářský zákoník upravuje ze vztahů vznikajících
při řízení národního hospodářství a při hospodářské činnos-
ti socialistických organizací:
plánovité řízení národního hospodářství a socialistic-
ké společenské vlastnictví,
organizaci hospodářské činnosti, postavení socialistic-
kých organizací a jejich hospodaření,
spolupráci socialistických organizací a jejich majetko-
vou odpovědnost za porušení stanovených povinností,
platební a úvěrové vztahy socialistických organizací.
Hlava druhá
ŘÍZENÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
§ 2
Všestranný, plynulý a proporcionální rozvoj národního
hospodářství, jako základní předpoklad uspokojování stále
rostoucích potřeb společnosti, je zabezpečován rozšířenou
socialistickou reprodukcí. Tento proces, který uvádí v sou-
lad výrobní vztahy s rozvojem výrobních sil, je socialistic-
kým státem cílevědomě řízen.
§ 3
Hlavním nástrojem řízení rozvoje národního hospodář-
ství je státní plán, který zajišťuje, aby se národní hospo-
dářství rozvíjelo proporcionálně na základě optimálního vy-
užívání přírodních a ekonomických zdrojů a podmínek země
a na základě mezinárodní socialistické dělby práce.
- 8 -
§ 4
/1/ Státní plán rozvoje národního hospodářství se vy-
pracovává na základě směrnic Komunistické strany Českoslo-
venska. Na vypracování státního plánu rozvoje národního hos-
podářství se podílejí ústřední orgány, národní výbory, hos-
podářské a ostatní organizace; všechny tyto orgány i orga-
nizace jsou povinny neustále prohlubovat perspektivnost, vě-
deckost a nepřetržitost plánování.
/2/ Vypracování a provádění státního plánu rozvoje ná-
rodního hospodářství se opírá o nejširší aktivní účast pra-
cujících.
§ 5
Finanční hospodaření státu a socialistických organiza-
cí zajišťuje, aby se finančních vztahů plánovitě využívalo
k rychlému rozvoji výrobních sil, k maximální tvorbě všech
zdrojů a jejich nejefektivnějšímu využívání, k zvýšení tvůr-
čí účasti pracujících na řízení hospodářství a k upevňová-
ní jednoty zájmů pracujících, socialistických organizací a
celé společnosti.
§ 6
/1/ Kontrola hospodářské činnosti socialistických or-
ganizací a orgánů hospodářského řízení jako součást hos-
podářského řízení poskytuje příslušným orgánům objektiv-
ní informace o zajištěnosti a plnění úkolů, o základních
příčinách odchylek a o využívání a účinnosti stanovených
přímých a nepřímých nástrojů řízení. Zjišťuje nedostatky
v hospodářské činnosti a jejich základní příčiny, prosazu-
je jejich trvalé odstranění a aktivně působí k tomu, aby
orgány hospodářského řízení a socialistické organizace cí-
levědomě uskutečňovaly hospodářskou politiku státu. Půso-
- 9 -
bí ke zvyšování úrovně a účinnosti hospodářského řízení a
k předcházení nedostatkům.
/2/ Kontrola se zaměřuje též na výchovné působení
na pracující k prohlubování jejich vědomí společenské od-
povědnosti, upevňování pracovní kázně a státní disciplí-
ny a k rozvíjení jejich úsilí o ochranu celospolečenských
zájmů.
§ 7
Plánování, financování, kontrolu a organizaci hospo-
dářské Činnosti upravují tento zákon a jiné právní předpi-
sy; zvláštní předpisy upravují další nástroje jednotné sou-
stavy řízení, zejména mzdovou soustavu, tvorbu cen a jednot-
nou soustavu sociálně ekonomických informací.
Hlava třetí
SOCIALISTICKÉ SPOLEČENSKÉ VLASTNICTVÍ
§ 8
/1/ Hlavním zdrojem rozvoje socialistického společen-
ského vlastnictví je plánovitě řízená hospodářská činnost
pracovních kolektivů socialistických organizací.
/2/ Socialistickým společenským vlastnictvím je státní
vlastnictví, družstevní vlastnictví, jakož i vlastnictví
společenských a jiných socialistických organizací.
§ 9
Na výkonu socialistického společenského vlastnictví se
aktivně podílejí všichni pracující. V jejich zájmu je chrá-
nit majetek v socialistickém společenském vlastnictví a
podílet se v největší možné míře na jeho plném a hospodárném
využívání.
- 10 -
§ 10
Právo na ochranu socialistického společenského vlast-
nictví proti neoprávněným zásahům, zejména právo na vydání
věci vůči tomu, kdo ji neoprávněně zadržuje, nezaniká uply-
nutím času.
§ 11
/1/ Nabývá-li se do socialistického společenského vlast-
nictví smlouvou věc, přechází vlastnické právo, není-li sta-
noveno nebo dohodnuto jinak, převzetím věci,
/2/ Nabýt věc do socialistického společenského vlast-
nictví rozhodnutím státního orgánu lze jen v případech sta-
novených zákonem. Vlastnictví přechází dnem určeným v roz-
hodnutí, a není-li určen, dnem právní moci rozhodnutí,
/3/ Není-li stanoveno nebo dohodnuto něco jiného, na-
bývá se s věcí i jejího příslušenství a práv s vlastnictvím
věci spojených, pokud nejsou omezena na dřívějšího vlastní-
ka.
/4/ Stavba je ve vlastnictví té socialistické organiza-
ce, která ji pořídila, popřípadě ve vlastnictví státu, jde-li
o státní organizace.
§ 12
/1/ Věc může náležet společně státu a družstevním nebo
jiným socialistickým organizacím, anebo společně několika
družstevním nebo jiným socialistickým organizacím /spolu-
vlastnictví/.
/2/ Spoluvlastníci se podílejí na právech a povinnos-
tech vyplývajících ze spoluvlastnictví podle svých podílů.
V pochybnostech se má za to, že podíly všech spoluvlastníků
jsou stejné.
- 11 -
/3/ Užívání společné věci a nakládání s ní se řídí do-
hodou spoluvlastníků. K převodu spoluvlastnického podílu je
třeba souhlasu všech spoluvlastníků.
§ 13
/1/ Spoluvlastníci se mohou dohodnout o zrušení spolu-
vlastnictví a o vzájemném vypořádání.
/2/ Dojde-li mezi spoluvlastníky k neshodě o vzájemných
právech a povinnostech nebo o zrušení spoluvlastnictví, roz-
hodne na návrh některého spoluvlastníka hospodářská arbitráž.
Jde-li o zrušení spoluvlastnictví, rozdělí hospodářská ar-
bitráž věc mezi spoluvlastníky podle výše podílů, a není-li
rozdělení možné, přikáže ji za přiměřenou náhradu některému
z nich nebo některým z nich; přitom dbá, aby bylo zajištěno
co nejúčelnější využití věci.
Hlava čtvrtá
SOCIALISTICKÉ ORGANIZACE
§ 14
Socialistickými organizacemi jsou státní, družstevní
a společenské organizace, jakož i jiné organizace, jejichž
činnost přispívá k rozvoji socialistických vztahů.
§ 15
Při své činnosti socialistické organizace vzájemně
spolupracují a poskytují si potřebnou pomoc, aby byly nej-
účinněji zajištěny zájmy celé společnosti. Je-li třeba, jsou
povinny podle svých poměrů a hospodářských možností přispí-
vat k provádění státního plánu rozvoje národního hospodář-
ství, i když nejde o jejich vlastní úkoly, a chránit před-
měty socialistického vlastnictví před poškozením, ztrátou,
zneužitím a rozkrádáním, i když nejsou v jejich správě
/vlastnictví/
- 12 -
§ 16
Úkoly socialistické organizace plní kolektiv jejích
pracovníků nebo členů; jejich činnost je organizována na
základě statutů, stanov nebo organizačních řádů.
§ 17
/1/ Socialistické organizace vystupují v hospodář-
ských vztazích svým jménem a nesou také majetkovou odpo-
vědnost z těchto vztahů vyplývající, pokud tento zákon ne-
bo zvláštní předpisy nestanoví jinak,
/2/ V případech a za podmínek stanovených v tomto
zákoně nebo v jiném právním předpise vystupují v hospodář-
ských vztazích svým jménem a nesou majetkovou odpovědnost
z těchto vztahů vyplývající též organizační jednotky stát-
ních organizací, územní a oborové orgány družstevních orga-
nizací, orgány a organizační složky společenských organiza-
cí / dále jen "organizační jednotky socialistických organi-
zací"/; pro jejich způsobilost nabývat práv a zavazovat se,
pro jejich právní úkony a závazkové vztahy platí obdobně u-
stanovení tohoto zákona a jiných právních předpisů, týkají-
cí se socialistických organizací. Pro jejich hospodářskou
činnost platí obdobně též ustanovení § 18a, § 119 a § 119a.
§ 18
Socialistické organizace mohou nabývat práv a zavazo-
vat se, jen pokud to není v rozporu s plněním jejich spo-
lečenských úkolů,
§ 18a
Socialistické organizace mohou vyvíjet hospodářskou čin-
nost jen v rozsahu vymezeném předmětem činnosti stanoveným
ve zřizovací listině, ve statutu nebo ve stanovách, anebo
v jiném aktu, kterým jim byla určité hospodářská činnost
- 13 -
povolena; pro rozsah hospodářské činnosti rozpočtových or-
ganizací platí ustanovení § 60 odst. 1. Organizace nesmějí
vymezený rozsah předmětu činnosti překračovat nebo jinak vy-
víjet hospodářskou činnost neoprávněně. Pokud v právních
předpisech není stanoveno něco jiného, není překračováním
předmětu činnosti maloobchodní prodej výrobků, které organi-
zace vyrábí, úprava nebo jiné zpracování prodávaných výrob-
ků a poskytování prací nebo výkonů s prodejem souvisejících,
doplňkový prodej výrobků souvisejících s poskytovanými pra-
cemi nebo výkony a popřípadě též jiné dodávky, práce nebo
výkony, pokud jsou prováděny jen příležitostně, ojediněle
a krátkodobě.
§ 19
Ode dne zřízení mohou nabývat práv a zavazovat se so-
cialistické organizace, které se do podnikového rejstříku
nezapisují.
Hlava pátá
PRÁVNÍ ÚKONY SOCIALISTICKÝCH ORGANIZACÍ
§ 20
Socialistické organizace jednají svými /statutárními
i jinými/ orgány nebo prostřednictvím svých zástupců.
§ 21
/1/ Statutárním orgánem socialistické organizace je je-
jí pracovník nebo člen, který je podle tohoto zákona nebo
podle příslušných organizačních předpisů /např. statutů, sta-
nov, organizačních řádů/ oprávněn jednat jménem organizace
ve všech věcech. Je-li statutární orgán kolektivní, určují
organizační předpisy, jakým způsobem jedná navenek.
- 14 -
/2/ Jiní pracovníci nebo členové socialistické organi-
zace jsou jako její orgány oprávněni činit jménem organiza-
ce právní úkony nutné ke splnění uložených pracovních úkolů
v případech, kdy je to stanoveno v organizačních předpisech
nebo je to v hospodářském styku obvyklé.
/3/ Právní úkon, při němž orgán překročil rozsah svého
oprávnění, zavazuje socialistickou organizaci jen tehdy,
jde-li o překročení, o němž druhá organizace nemohla vědět.
Překročí-li rozsah svého oprávnění jiný orgán než statutár-
ní, zavazuje právní úkon organizaci též tehdy, pokud k tomu
dala dodatečný souhlas nebo pokud na základě právního úkonu
jedná.
§ 22
Zastoupení
/1/ Zástupcem socialistické organizace je zpravidla je-
jí pracovník /člen/ nebo jiná socialistická organizace. O-
právnění zastupovat socialistickou organizaci vzniká uděle-
ním písemné plné moci statutárním orgánem; v plné moci musí
být vymezen rozsah zmocnění.
/2/ Právní úkon, při němž zástupce překročil rozsah své-
ho zmocnění, zavazuje zastoupenou organizaci jen tehdy, po-
kud k tomu dala dodatečný souhlas nebo pokud na základě práv-
ního úkonu jednala. Totéž platí i o právním úkonu, jejž jmé-
nem organizace učinil někdo, kdo k tomu nebyl oprávněn.
§ 23
Písemná forma
/1/ K platnosti smluv a jiných dohod socialistických
organizací se vyžaduje písemné forma, není-li v dalších u-
stanoveních tohoto zákona nebo prováděcích předpisech sta-
noveno jinak. K platnosti ostatních právních úkonů socialis-
tických organizací se vyžaduje písemná forma jen v přípa-
dech stanovených právními předpisy.
- 15 -
/2/ Požadavek písemné formy je splněn i tehdy, byly-li
projevy vůle učiněny v různých listinách, zejména v dopi-
sech, nebo byly-li učiněny dálnopisem anebo za podmínek a
způsobem, které stanoví prováděcí předpis, prostředky vý-
početní techniky, popřípadě jiné techniky zpracování nebo
přenosu dat. Telegram se pokládá za písemné sdělení jen
tehdy, jestliže jej odesílatel bez zbytečného odkladu dopi-
sem potvrdí,
/3/ Ten, kdo za organizaci podpisuje, uvede též funkci,
která ho k jednání opravňuje, popřípadě uvede, že jedná ja-
ko zástupce; nesplnění této povinnosti nemá však za následek
neplatnost právního úkonu. Nahrazení podpisu mechanickými
prostředky stačí jen tam, kde je to stanoveno právními před-
pisy nebo je to obvyklé.
/4/ Hospodářská arbitráž může rozhodnout, že je platný
od počátku i právní úkon, u něhož nebyly splněny náležitosti
písemné formy, jestliže již bylo na jeho základě započato
s plněním.
§ 24
/1/ Právní úkony socialistických organizací jsou neplat-
né, jsou-li v rozporu s právními předpisy nebo jejich účel
obcházejí nebo jsou v rozporu se zásadami hospodářské poli-
tiky Československé socialistické republiky anebo jestliže
jejich předmětem je plnění nemožné. Plnění není nemožné,
lze-li je uskutečnit jen za ztížených podmínek nebo s větší-
mi náklady, anebo až po určeném času.
/2/ Zjistí-li hospodářská arbitráž při projednávání
sporu, že právní úkon je neplatný proto, že jeho obsah se
příčí právnímu předpisu nebo jeho účel obchází, může orga-
nizaci, která v době právního úkonu o neplatnosti věděla
- 16 -
nebo vědět musela, uložit odvod do příslušného státního
rozpočtu až do výše toho, co plnila nebo měla plnit, jest-
liže již bylo započato s plněním na základě takového práv-
ního úkonu. Místo nepeněžitého plnění se odvádí jeho peně-
žitá hodnota.
/3/ Týká-li se důvod neplatnosti jen části právního ú-
konu, není tím dotčena platnost zbývající části mimo přípa-
dy, kdy vztah, který by vznikl na základě této části práv-
ního úkonu, by byl hospodářsky neodůvodněný.
/4/ Organizace, která věděla nebo vědět musela, že práv-
ní úkon je neplatný, je povinna nahradit škodu, které vznik-
la v důsledku neplatnosti právního úkonu organizaci, jež dů-
věřovala v platnost právního úkonu.
§ 25
Právní úkon je třeba vždy vykládat v souladu se zájmem
celé společnosti na rozvoji národního hospodářství a v sou-
ladu s požadavky soudružské spolupráce socialistických or-
ganizací.
§ 26
Ustanovení o právních úkonech se nevztahují na jednání,
v nichž socialistická organizace vystupuje jako řídící or-
gán.
ČÁST DRUHÁ
HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST STÁTNÍCH
ORGANIZACÍ
Hlava první
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 27
/1/ Socialistický stát vytváří k plnění svých úkolů
soustavu státních organizací.
- 17 -
/2/ Státní organizace jsou zpravidla hospodářské nebo
rozpočtové.
Hlava druhá
STATNÍ HOSPODÁŘSKÉ ORGANIZACE
§ 28
/1/ Základním úkolem státních hospodářských organizací
je provozovat na svěřených úsecích stanovenou hospodářskou
činnost a tím zabezpečovat uspokojování potřeb společnosti
výrobky, pracemi a službami vysoké technické úrovně, při
nejúčelnějším využívání materiálových i ostatních zdrojů
a výrobních zařízení a při neustálém zvyšování společenské
produktivity práce,
/2/ Státní hospodářské organizace hospodaří podle zá-
sad podnikového chozrasčotu.
/3/ Ustanovení tohoto zákona o státních hospodářských
organizacích se vztahují i na státní peněžní ústavy a Stát-
ní pojišťovnu, pokud zvláštní předpisy neobsahují úpravu
odchylnou,
§ 29
Státní hospodářské organizace jsou řízeny ministerstvy,
popřípadě jinými ústředními orgány /dále jen "ministerstva"/,
nebo národními výbory.
Státní hospodářské organizace řízené
ministerstvy
§ 30
/1/ Ministerstva odpovídají za to, že jimi řízené orga-
nizace budou v rámci stanovených úkolů plnit svou základní
povinnost maximálně uspokojovat potřeby národního hospodář-
ství; přitom odpovídají zejména za ústřední řízení rozvoje
a uplatňování nové techniky a technologie, za materiálně