- 18 -
technické zásobováni a za organizaci dodávatelsko-odběra-
telských vztahů.
/2/ Ministerstva jsou povinna běžně kontrolovat zajiš-
těnost a plnění stanovených úkolů, provádět rozbory a hod-
nocení hospodářské činnosti podřízených organizací a svou
hospodářsko-organizátorskou prací zajišťovat odstranění zjiš-
těných nedostatků; jsou povinna též pečovat o to, aby v ji-
mi řízených organizacích byly základní prostředky plně vy-
užívány. Obdobně postupují i ostatní orgány hospodářského
řízení.
§ 31
Státní hospodářské organizace řízené ministerstvy jsou
organizovány zpravidla podle odvětví a hlavních oborů. Vy-
žaduje-li to povaha hospodářské činnosti nebo jiná důleži-
tá potřeba, jsou organizovány i podle jiných hledisek, ze-
jména územních, nebo podle účelné kombinace hospodářských
činností.
§ 32
/1/ Hospodářská činnost v jednotlivých odvětvích ne-
bo oborech národního hospodářství se zpravidla soustřeďu-
je do výrobních hospodářských jednotek nebo jiných obdobně
uspořádaných hospodářských jednotek /dále jen "výrobní hos-
podářská jednotka"/, které jsou vybaveny prostředky k za-
jištění uceleného hospodářského procesu a rozvoje soustředě-
né výroby, popřípadě jiné hospodářské činnosti.
/2/ Při vytváření výrobních hospodářských jednotek se
vychází z hlediska hospodářské účelnosti, zejména příbuz-
nosti a návaznosti hospodářských činností, z technologické
návaznosti výrob, sepětí výzkumu s výrobou, plánovaných zá-
kladních změn struktury výroby a z obchodně technických a
územních hledisek.
- 19 -
§ 33
Výrobní hospodářská jednotka je přímo řízena minister-
stvem. Může být organizována jako jedna státní hospodářská
organizace nebo jako seskupení několika státních hospodář-
ských organizací, tvořící organizační, ekonomický a popří-
padě též právní celek, Prováděcí předpis stanoví, v jakých
formách se výrobní hospodářské jednotky vytvářejí.
§ 34
Výrobní hospodářská jednotka odpovídá v rámci úkolů
stanovených státním plánem za zásobování národního hospodář-
ství výrobky a pracemi stanoveného oboru a za rozvoj oboru
v souladu s vývojem potřeb; je proto povinna soustavně zvy-
šovat technickou, technologickou, ekonomickou i organizač-
ní úroveň oboru a zajišťovat nepřetržitý růst produktivity
práce, zvyšování jakosti výrobků a prací a snižování vlast-
ních nákladů.
§ 35 - zrušen
§ 36 - zrušen
§ 37 - zrušen
Státní hospodářské organizace
řízení národními výbory
§ 38
Státní hospodářské organizace řízené národními výbory
jsou organizovány a řízeny tak, aby v příslušných odvětvích
a oborech uspokojovaly kvalitně, pohotově a hospodárně pře-
devším místní potřeby obyvatelstva zejména službami, výro-
bou, dopravou, výstavbou obcí a měst, údržbou bytového fon-
du, zdravotnických, školských a kulturních zařízení a aby
svou činností přispívaly k rozvoji národního hospodářství.
- 20 -
§ 39
Příslušná ministerstva vykonávají v oblasti hospodářství
řízeného národními výbory působnost vymezenou právními před-
pisy.
§ 40 - zrušen
§ 41 - zrušen
Zřizování a právní postavení
státních hospodářských organizací
§ 42
/1/ Státní hospodářské organizace zřizuje příslušný
ministr nebo vedoucí ústředního orgánu statni správy /dále
jen "ministr"/ po projednání s příslušným krajským národním
výborem, popřípadě Národním výborem hlavního města Prahy,
nebo Národním výborem hlavního města Slovenské socialistic-
ké republiky Bratislavy /dále jen "krajský národní výbor"/
a příslušným odborovým svazem. Jestliže jde o státní hos-
podářskou organizaci řízenou federálním ministerstvem, či-
ní tak ministr po projednání i s příslušným ústředním plá-
novacím orgánem republiky. Ustanovení zvláštních předpisů
zůstávají nedotčena,
/2/ Na úsecích řízených národními výbory zřizuje stát-
ní hospodářské organizace příslušný národní výbor. Úpravu
zřizování, řízení a vnitřní organizaci těchto státních hos-
podářských organizací stanoví zvláštní předpisy.
§ 43
Orgán, který státní hospodářskou organizaci zřizuje,
vydá zřizovací listinu a určí majetek, který se organizaci
svěřuje do správy. Zřizovací listina musí obsahovat
a/ název organizace a její sídlo; název musí vylučovat mož-
nost záměny s názvy jiných organizací a má vyjadřovat,
o jakou formu státní hospodářské organizace jde,
- 21 -
b/ předmět Činnosti,
c/ označení orgánu, který organizaci zřídil, a označení
orgánu přímo nadřízeného,
d/ den, ke kterému má být organizace zapsána do podnikové-
ho rejstříku.
§ 44
/1/ V čele státní hospodářské organizace je jediný ve-
doucí /ředitel/, který řídí činnost organizace a jedná je-
jím jménem ve všech věcech.
/2/ Ředitel rozhoduje ve věcech státní hospodářské or-
ganizace samostatně, pokud rozhodnutí není vyhrazeno nadří-
zenému orgánu.
/3/ Ředitele státní hospodářské organizace řízené mi-
nisterstvem jmenuje a z funkce odvolává příslušný ministr
po vyjádření odborového svazu; u hospodářských organizací,
které nejsou přímo podřízeny ministerstvu, přísluší toto
právo řediteli nadřízené organizace, pokud si je nevyhra-
dil ministr. Ředitele státní hospodářské organizace říze-
né národním výborem jmenuje a z funkce odvolává národní vý-
bor po vyjádření příslušného odborového orgánu.
§ 45
Člení-li se státní hospodářská organizace na závody,
může její ředitel se souhlasem nadřízeného orgánu stanovit,
které závody se zapíší do podnikového rejstříku jako odštěp-
né závody; vedoucí odštěpného závodu je oprávněn činit jmé-
nem organizace všechny právní úkony týkající se závodu.
§ 46
/1/ Vztahy uvnitř výrobních hospodářských jednotek,
které tvoří organizace nebo organizační jednotky výstupu-
- 22 -
jící v hospodářských vztazích svým jménem, upravují v sou-
ladu s právními předpisy jejich statuty. Zásady statutů sta-
noví a jejich vydávání a schvalování upraví prováděcí před-
pisy.
/2/ Vnitřní organizaci jednotlivých státních hospodář-
ských organizací, popřípadě jejich organizačních jednotek,
upravují jejich organizační řády, které vydává podle zásad
stanovených ve statutech, popřípadě v prováděcích nebo zvlášt-
ních předpisech vedoucí organizace,
§ 47
/1/ Státní hospodářské organizace neodpovídají za zá-
vazky státu ani za závazky jiných státních organizací. Stát
neodpovídá za závazky státních hospodářských organizací.
Výjimky mohou stanovit zvláštní předpisy.
/2/ Organizační jednotka státní hospodářské organizace,
vystupující v hospodářských vztazích svým jménem, neodpoví-
dá za závazky státní hospodářské organizace, jejíž je sou-
částí. Státní hospodářská organizace však odpovídá za zá-
vazky své organizační jednotky, k jejichž úhradě nestačí
prostředky, s nimiž organizační jednotka hospodaří.
§ 48
/1/ Orgán, který je oprávněn státní hospodářskou orga-
nizaci zřídit, může organizaci nebo její část převést do
působnosti jiného orgánu /ministerstva nebo národního výbo-
ru/ po dohodě s tímto orgánem; může též organizace sloučit,
rozdělit nebo zrušit.
/2/ Tato opatření nadřízených orgánů mohou být prove-
dena jen po vyjádření příslušného odborového orgánu a po
řádné přípravě a rozboru, který prokáže, že změna přinese
zřejmý celospolečenský prospěch.
- 23 -
/3/ Změny mohou být prováděny jen k počátku příštího
roku, pokud vláda výjimečně nestanoví jinak.
§ 49
/1/ Slučovaná státní hospodářská organizace zaniká
dnem, ke kterému bylo sloučení zapsáno do podnikového rej-
stříku. Tímto dnem přecházejí její majetek a závazky na
přejímající organizaci,
/2/ Rozdělená státní hospodářská organizace zaniká a
její majetek a závazky přecházejí na nové organizace dnem,
ke kterému byly tyto organizace zapsány do podnikového rej-
stříku, a to v rozsahu určeném orgánem, který o rozdělení
organizace rozhodl.
/3/ Orgán, který státní hospodářskou organizaci zrušil,
učiní zpravidla opatření o veškerém jejím majetku a závaz-
cích. Neučiní-li tak, provede se její likvidace. Likvidaci
upravují prováděcí předpisy /§ 391/.
§ 50
Ředitel přejímající státní hospodářské organizace, no-
vě vzniklé organizace, popřípadě organizace, na niž přešel
majetek a závazky zrušené organizace, odpovídá za to, že bu-
dou neprodleně vyrozuměny všechny organizace, jež budou u-
vedenými změnami dotčeny; je povinen požádat o provedeni
příslušných zápisů v podnikovém rejstříku. Při likvidaci má
tyto povinnosti likvidátor.
Převody a změny výrobních programů
§ 51
Výrobní program je dovoleno převést mezi státními hos-
podářskými organizacemi jen, byla-li bezpečně zjištěna účel-
nost a hospodárnost převodu a bylo-li zajištěno plynulé zá-
sobování národního hospodářství alespoň v dosavadním rozsa-
- 24 -
hu a jakosti a řádné plnění závazků vůči zahraničí.
§ 52 - zrušen
§ 53
/1/ Převody výrobních programů lze provést bučí doho-
dou, která ke své účinnosti vyžaduje souhlas nadřízeného
orgánu, popřípadě nadřízeného ústředního orgánu nebo kraj-
ského národního výboru, jestliže si souhlas vyhradil, ane-
bo opatřením nadřízeného orgánu /ústředního orgánu nebo
krajského národního výboru/, Jde-li o organizace řízené
různými orgány, je k tomu třeba dohody těchto orgánů.
/2/ Dohoda, popřípadě opatření nadřízeného orgánu mu-
sí vymezit druh a rozsah převáděné výroby, rozsah převádě-
ných práv a závazků a potřebné spolupráce a určit den, ke
kterému se převod výrobního programu provádí.
/3/ Má-li být při převodu výrobního programu převede-
na též správa národního majetku, postupuje se podle usta-
novení § 68.
§ 54
Ředitelé zúčastněných státních hospodářských organi-
zací odpovídají za to, že všechny organizace, jež budou
převodem výrobního programu dotčeny, budou o změně včas
vyrozuměny.
§ 55
Ustanovení o převodu a změně výrobních programů pla-
tí obdobně též pro převody a změny jiných hospodářských
činností.
Hospodaření státních hospodářských organizací
§ 56
Státní hospodářské organizace jsou vybaveny základními
- 25 -
a oběžnými prostředky. Odpovídají za jejich řádné využívá-
ni, zachování, jakož i za jejich účelné rozmnožování; hos-
podaří tak,
že zásadně uhrazují své výdaje ze zdrojů, kte-
ré vytvoří,
§ 57
/1/ Prostředky z finančních zdrojů vytvářených stát-
ními hospodářskými organizacemi se jednak odvádějí ve sta-
noveném rozsahu do státního rozpočtu, jednak se jich pou-
žívá ve prospěch těchto organizací, a to buď přímo těmito
organizacemi, nebo jejich nadřízenými orgány.
/2/ Státním hospodářským organizacím a jejich nadříze-
ným orgánům mohou být ze státního rozpočtu poskytovány pří-
děly ke stanoveným účelům,
/3/ K doplnění vlastních peněžních prostředků může být
státním hospodářským organizacím poskytován úvěr.
/4/ Státní hospodářské organizace jsou povinny prová-
dět stanovené odpisy základních prostředků,
§ 58
K zajišťování hospodárného plnění plánovaných úkolů
ve vnitropodnikových útvarech používají hospodářské organi-
zace vnitropodnikového chozrasčotu, který zaměřuje vnitropod-
nikové útvary na plánovité odkrývání rezerv, snižování ná-
kladů, na zvyšování produktivity práce a efektivnosti výro-
by a podněcuje tvůrčí iniciativu pracujících,
§ 59
/1/ K zajištění nejlepších výsledků v práci organizací,
kolektivů pracujících i jednotlivců se využívá hmotné zain-
teresovanosti tak, aby hmotná zainteresovanost organizací
byla založena na zásadách chozrasčotu a hmotná zaintereso-
vanost pracujících na zásadě odměňování podle množství, ja-
kosti a společenského významu vykonané práce.
- 26 -
/2/ Všechny hospodářské organizace a jim nadřízené
orgány jsou povinny účelně spojovat hmotnou zaintereso-
vanost s morálními podněty k práci, jako je například ve-
řejné uznání dosažených výsledků a rozvíjení pocitu odpo-
vědnosti kolektivů pracujících a každého pracovníka za
společnou věc, a všestranně podporovat rozvoj socialis-
tického soutěžení.
Hlava třetí
ROZPOČTOVÍ A JINÉ STÁTNÍ ORGANIZACE
§ 60
/1/ Rozpočtové organizace se zřizují k plnění úkolů
zejména na úseku státní správy a řízení hospodářství, na
úseku kultury a zdravotnictví. Tyto organizace vykonávají
hospodářskou činnost jen v rozsahu nezbytném pro plnění
svých úkolů. Pouze výjimečně lze zřídit rozpočtové orga-
nizace k plnění hospodářských úkolů, jde-li o činnosti,
které vzhledem k jejich rozsahu nebo charakteru není účel-
né zajisťovat formou státních hospodářských organizací.
/2/ Rozpočtovými organizacemi jsou státní organizace,
které jsou svými příjmy a výdaji zapojeny na státní rozpo-
čet federace nebo republiky nebo rozpočet národního výbo-
ru /dále jen "příslušný rozpočet"/ a hospodaří samostat-
ně podle schválených rozpočtů.
§ 61
/1/ Rozpočtová organizace může v hospodářských vzta-
zích svým jménem nabývat práv a zavazovat se ode dne zří-
zení.
/2/ Zvláštní předpisy mohou stanovit, že rozpočtové
organizace vystupují ve všech nebo jen v některých hospo-
dářských vztazích jménem státu nebo že vystupují jménem
jiné rozpočtové organizace.
- 27 -
§ 62
Jinými státními organizacemi jsou zejména
a/ příspěvkové organizace, které jsou na příslušný
rozpočet zapojeny finančními vztahy /příspěvkem nebo odvo-
dem/; platí pro ně obdobně ustanovení § 61 odst. 1,
b/ federální fondy a státní fondy republik.
Hlava čtvrtá
STÁTNÍ SOCIALISTICKÉ VLASTNICTVÍ,
NÁRODNÍ MAJETEK A JEHO SPRÁVA
§ 63
Státní socialistické vlastnictví je vlastnictvím
všeho lidu. Jediným vlastníkem všech věcí ve státním so-
cialistickém vlastnictví je stát.
§ 64
/1/ Národním majetkem jsou veškeré věci ve státním
socialistickém vlastnictví /hmotný národní majetek/ a veške-
ré pohledávky a jiná majetková práva státu, včetně práva
státu využívat v rozsahu a způsobem stanoveným v právních
předpisech výsledky výzkumné, vývojové, projektové a jiné
obdobné činnosti.
/2/ Jednotlivé části národního majetku jsou ve správě
státních organizací. Organizační jednotky státní organi-
zace vystupující svým jménem v hospodářských vztazích, vy-
konávají svým jménem, v rozsahu své způsobilosti nabývat
práv a zavazovat se, též správu národního majetku, který
je ve správě státní organizace a s nímž tyto jednotky hos-
podaří; svým jménem činí též právní úkony týkající se toho-
to národního majetku. Pokud není stanoveno jinak provádě-
cím předpisem nebo za podmínek v něm uvedených statutem,
mají přitom stejná oprávnění a povinnosti jako organizace,
spravující národní majetek.
- 28 -
Hmotný národní majetek
§ 65
/1/ Národní majetek spravuje zásadně organizace, kte-
rá je pověřena úkoly, k jejichž plnění majetek zcela nebo
převážně slouží.
/2/ Vzniknou-li pochybnosti o tom, která organizace
má určitý národní majetek spravovat, rozhodne nejbližší or-
gán společně nadřízený organizacím, mezi nimiž pochybnosti
vznikly; nemají - li společně nadřízený orgán, rozhodují v do-
hodě příslušné ústřední orgány, popřípadě krajské národní
výbory; nedojde-li k dohodě, rozhoduje ministerstvo finan-
cí
x/ na žádost některého z nich.
/3/ Národní majetek, u něhož při jeho nabytí státem
není z právního úkonu nebo úředního rozhodnutí patrno,
která státní organizace jej má spravovat, je v prozatímní
správě příslušného okresního národního výboru, pokud práv-
ní předpis nestanoví, že tento majetek je v prozatímní sprá-
vě jiného státního orgánu nebo organizace. Totéž platí o
národním majetku, o němž se zjistí, že není ve správě žád-
né organizace.
§ 66
/1/ Organizace, která spravuje národní majetek, je o-
právněna a povinna využívat tohoto majetku ke splnění svých
úkolů a nakládat s ním v souladu s těmito úkoly; má-li ve
správě majetek, který pro plnění svých úkolů nepotřebuje
nebo který je pro ni neupotřebitelný, musí se postarat, aby
majetek byl využit jinde, popřípadě aby s ním bylo nalože-
no co nejúčelněji.
/2/ Organizace spravující národní majetek je povinna
vést tento majetek v evidenci, udržovat jej v řádném stavu,
x/ Viz § 34 písm. e/ zákona č. 133/1970 Sb.
- 29 -
provádět soustavně a důsledně všechna opatření potřebná k
jeho ochraně a dbát zejména, aby se předešlo jeho poško-
zení, ztrátě, zneužití a rozkrádání.
/3/ Organizace spravující národní majetek může požado-
vat jeho vydání od jiné státní organizace, která jej má ne-
oprávněně u sebe; toto právo zaniká, nebude-li uplatněno do
jednoho roku /§ 131 odst. 5/. Neuplatní-li organizace své
právo včas, rozhodne příslušný orgán /§ 65 odst. 2/, která
ze státních socialistických organizací má tento majetek spra-
vovat.
§ 67
Pro převody správy národního majetku mezi státními or-
ganizacemi, k nimž dochází při plnění závazku k dodávce vý-
robků, k provedení prací nebo k poskytnutí jiného plnění v
rámci vymezeného předmětu činnosti nebo v souvislosti s ním
/obvyklé hospodaření/, platí ustanovení tohoto zákona a pro-
váděcích předpisů o příslušných druzích hospodářských závaz-
ků.
§ 68
/1/ Převody správy národního majetku mimo obvyklé hos-
podaření mohou být prováděny jen ze závažných důvodů, zejmé-
na při reorganizacích, převodech výrobních programů, nebo
jde-li o majetek přebytečný nebo neupotřebitelný. Takové
převody se provádějí hospodářskými smlouvami o převodu sprá-
vy národního majetku /§ 347/ nebo opatřeními nadřízených or-
gánů. Tato opatření musí mít stejné podstatné náležitosti
jako hospodářské smlouvy o převodech správy národního majet-
ku.
/2/ Prováděcí předpis může stanovit, ve kterých přípa-
dech se majetek přebytečný nebo neupotřebitelný převádí v
rámci obvyklého hospodaření.
- 30 -
§ 69
/1/ Pro převody národního majetku do vlastnictví ji-
ných organizací než státních, k nimž dochází při obvyklém
hospodaření, platí ustanovení tohoto zákona a prováděcích
předpisů o příslušných druzích hospodářských závazků.
/2/ Převody věcí určených k osobní spotřebě do vlast-
nictví občanů při prodeji v obchodě a při poskytování ji-
ných služeb socialistickými organizacemi se řídí ustanove-
ními občanského zákoníku.
/3/ Jiné převody vlastnictví k věcem, které jsou v
národním majetku, jsou možné, jen pokud to připouštějí
prováděcí předpisy. V těchto případech převody do vlast-
nictví družstevních nebo jiných socialistických organi-
zací než státních se provádějí smlouvou podle ustanovení
§ 349; převody do vlastnictví občanů se provádějí podle
ustanovení občanského zákoníku.
§ 70
/1/ Části národního majetku mohou být odevzdány bez-
platně do trvalého užívání jiným socialistickým organiza-
cím než státním, zejména družstevním nebo společenským.
/2/ Organizace, které byl majetek odevzdán do trvalé-
ho užívání, je oprávněna užívat majetku jen k účelu, ke
kterému jí byl odevzdán. Je povinna majetek udržovat a
chránit. Mohou jí být uložena zvláštní omezení práva tr-
valého užívání.
/3/ Majetek odevzdaný do trvalého užívání může být
organizaci odňat, neplní-li své povinnosti trvalého uživa-
tele; jinak jen tehdy, vyžaduje-li to vyšší společenský zá-
jem.
- 31 -
§ 71
/1/ Státní socialistická organizace může, pokud je to
účelné, národní majetek, který má ve správě a který dočasně
nepotřebuje k plnění svých úkolů, přenechat smlouvou k uží-
vání jiné socialistické organizaci /§ 348/
/2/ Užívání národního majetku občany upravuje občanský
zákoník, popřípadě zvláštní předpisy.
Pohledávky a jiná majetková práva státu
§ 72
/1/ Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, přísluší
správa pohledávek té státní organizaci,
a/ z jejíž činnosti pohledávka vznikla, nebo
b/ do jejíž působnosti patří ochrana majetkových
zájmů státu, jejichž poškozením pohledávka
vznikla, anebo
c/ která má ve správě majetek, s nímž pohledávka
souvisí.
/2/ Není-li podle odstavce 1 příslušná žádná státní
organizace, je příslušný ústřední orgán, jehož oboru působ-
nosti se pohledávka týká, popřípadě ta z podřízených orga-
nizací, kterou určí tento orgán,
/3/ Nelze-li určit příslušnost ani podle odstavce 2,
je příslušné ministerstvo financí, x/ popřípadě ta z orga-
nizací, kterou určí.
§ 73
/1/ Organizace, která má pohledávku státu ve správě,
je povinna jménem státu pečovat o to, aby všechny povinnos-
ti dlužníka byly včas a řádně splněny, popřípadě, aby po-
x/ Viz § 34 písm. e/ zákona č. 133/1970 Sb.
- 32 -
hledávka státu byla včas uplatněna u příslušných orgánů a
aby rozhodnutí těchto orgánů byla včas vykonána.
/2/ Dlužník nemůže svůj závazek vůči státu uhradit za-
počtením své pohledávky za státem.
§ 73a
/1/ Pro příslušnost ke správě jiných majetkových práv
státu platí ustanovení § 72 obdobně.
/2/ Organizace jsou povinny spravovat, využívat a za-
bezpečovat další účelné využívání jiných majetkových práv
státu včetně výsledků výzkumné, vývojové, projektové a ji-
né obdobné činnosti způsobem stanoveným právními předpisy.
Společná ustanovení
§ 74
Zjistí-li nadřízené orgány závady při správě národní-
ho majetku, mohou omezit organizaci spravující národní ma-
jetek ve výkonu správy.
§ 75
/1/ Prováděcí předpisy zejména stanoví
a/ co se rozumí generálními opravami, v kterých případech
jsou organizace povinny provádět generální opravy a kdy
mohou státní organizace provádět generální opravy a in-
vestiční práce na majetku, který není ve státním socia-
listickém vlastnictví,
b/ postup při převodech správy národního majetku nebo při
převodech vlastnictví k věcem v národním majetku, jejich
schvalování a kdy se převody správy nebo vlastnictví pro-
vádějí úplatně nebo bezplatně,
c/ podmínky pro nabývání věcí do státního vlastnictví,
d/ způsob vymáhání, popřípadě prominutí pohledávek státu
a státních organizací.
- 33 -
/2/ Prováděcí předpisy mohou též stanovit omezení a
podmínky pro úplatné nabývání věcí socialistickými organi-
zacemi od občanů a jiných organizací než socialistických.
ČÁST TŘETÍ
HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST
DRUŽSTEVNÍCH ORGANIZACÍ
Hlava první
DRUŽSTEVNÍ ORGANIZACE
§ 76
/1/ Družstevní organizace se významně podílejí na pl-
nění úkolů hospodářské výstavby a svou činností v oblasti
politické, kulturní a sociální přispívají k rozvoji socia-
listických společenských vztahů jako dobrovolné společen-
ské organizace družstevníků.
/2/ Družstevními organizacemi jsou zejména lidová druž-
stva, jejich vyšší organizace / svazy družstev, Ústřední ra-
da družstev/ a družstevní podniky.
§ 77
/1/ V lidových družstvech se dobrovolně sdružují pra-
cující, aby společnou činností a společnými prostředky při-
spívali k rozvoji socialistického národního hospodářství
a
tím i k růstu vlastní hmotné a kulturní úrovně, členy druž-
stevních organizací mohou být výjimečně i socialistické or-
ganizace.
/2/ Lidovými družstvy jsou zejména jednotná zeměděl-
ská družstva, výrobní družstva, spotřební družstva, sta-
vební bytová družstva a družstva vzájemné občanské pomoci.
/3/ Z dalších ustanovení této části platí pro jednot-
ná zemědělská družstva, meliorační družstva a jiné družstev-
- 34 -
ní zemědělské organizace její ustanovení § 88 a § 94 až
96.
§ 78
/1/ Lidová družstva mohou k zajištění svého rozvoje,
k prohloubení vzájemné pomoci a spolupráce a v zájmu jed-
notného řízení vytvářet vyšší organizace, zejména svazy
družstev.
/2/ Svazy družstev plánují, řídí a kontrolují v rozsa-
hu své působnosti činnost družstev ve svém oboru, svých
družstevních podniků, popřípadě dalších družstevních or-
ganizací.
/3/ Svazy družstev mohou ve své působnosti v zájmu zdo-
konalování plánovitého řízení družstevních organizací vytvá-
řet územní nebo oborové orgány /dále jen "územní orgány"/.
Vytváření, zejména způsob volby a základní působnost územ-
ních orgánů upravují stanovy svazu družstev. Územní orgány
mohou svým jménem vystupovat v hospodářských vztazích jen
tehdy a v tom rozsahu, pokud tak určují stanovy příslušného
svazu.
§ 79
/1/ Vrcholnou organizací československého družstevnictví
je Ústřední rada družstev. Ústřední rada družstev pečuje o
všestranný rozvoj družstevnictví a dbá, aby družstevní orga-
nizace plnily svou společenskou funkci. Projednává společ-
né záležitosti družstevních organizací a v těchto věcech
je zastupuje navenek. Organizuje mezinárodní styky a podle
zvláštních předpisů i zahraniční obchod družstevních organi-
zací.
/2/ Vůči družstvům, která nevytvořila svou vyšší druž-
stevní organizaci, přísluší Ústřední radě družstev oprávně-
ní
svazu družstev.
- 35 -
§ 80
Svazy družstev a Ústřední rada družstev mohou zřizovat
k plnění svých hospodářských úkolů družstevní podniky.
Činnost a zásady řízení družstevních organizací
§ 81
Plány družstevních organizací jsou sestavovány tak, aby
zajišťovaly plnění úkolů státního plánu rozvoje národního
hospodářství,
§ 82
Vedoucí zásadou řízení a organizační výstavby socia-
listického družstevnictví je zásada socialistické demokra-
cie. O všech zásadních otázkách se usnášejí volené kolek-
tivní orgány družstev a jejich vyšších organizací. Usnesení
vyšších orgánů jsou závazná pro orgány nižší.
§ 83
/1/ Nejvyššími orgány Ústřední rady družstev a svazů
družstev jsou sjezdy, popřípadě konference; delegáty na
sjezdy a konference volí orgány členských organizací.
/2/ Stanovy Ústřední rady družstev nebo svazu družstev
mohou určit, že v těchto organizacích může být zřízen orgán,
vykonávající v období mezi zasedáními jejich nevyšších or-
gánů působnost těchto orgánů v rozsahu vymezeném stanovami.
/3/ Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze, na
níž členové uplatňují své právo řídit a kontrolovat činnost
družstva, Není-li vzhledem k rozsahu družstva možno svolá-
vat členské schůze, mohou stanovy určit, že se svolává shro-
máždění /konference/ delegátů volených členy družstva.
§ 84
/1/ Výkonnými orgány družstev a jejich vyšších organi-
zací jsou představenstva, která jsou oprávněna jednat jejich
- 36 -
jménem ve všech věcech. Způsob, jakým představenstva jedna-
jí navenek, upravují stanovy; je-li však pro právní úkon,
který činí představenstvo, předepsána písemná forma, je tře-
ba podpisů nejméně dvou členů představenstva.
/2/ Činnost představenstva organizuje a řídí předseda
volený podle stanov. Působnost představenstva a předsedy u-
právují stanovy, popřípadě jednací řády.
§ 85
Kontrolní orgány družstev a jejich vyšších organizací
jsou kontrolní komise, které kontrolují veškerou jejich čin-
nost, zejména i činnost představenstva.
§ 86
K lepšímu plnění svých úkolů mohou si družstva a jejich
vyšší organizace zřizovat další orgány.
§ 87
/1/ Svazy družstev a Ústřední rada družstev vydávají
v souladu s právními předpisy a potřebami národního hospo-
dářství v oboru své působnosti závazné směrnice, zejména
v otázkách organizace, plánování, hospodaření s majetkem,
financování, úvěrování a likvidace družstevních organiza-
cí; plánování, financování a úvěrování družstevní bytové
výstavby upravují však prováděcí, popřípadě zvláštní před-
pisy.
/2/ Vyžaduje-li to důležitý společenský zájem, mohou
svazy družstev nebo Ústřední rada družstev ve své působnos-
ti
a/ zastavit výkon usnesení orgánů družstva nebo svazu druž-
stev,
b/ zrušit usnesení, jehož výkon byl zastaven, pokud odporu-
je právním předpisům, stanovám nebo závazným směrnicím