- 37 -
vyšších družstevních organizací a pokud družstevní or-
ganizace, která je vydala, sama nezjedná nápravu v při-
měřené lhůtě, kterou jí vyšší družstevní organizace sta-
novila s upozorněním, že jinak bude usnesení zrušeno,
c/ odvolat funkcionáře družstva nebo svazu družstev,
d/ odvolat orgán družstva nebo svazu družstev a jmenovat na
dobu do zvolení nového orgánu orgán náhradní.
§ 88
/1/ V zájmu rozvoje národního hospodářství podporuje
stát činnost družstevních organizací také tím, že jim odevzdá-
vá části národního majetku do trvalého užívání nebo jim
poskytuje jinou hospodářskou pomoc.
/2/ Stavebním bytovým družstvům poskytuje stát též
příspěvek a přiměřený úvěr na výstavbu bytových domů, ja-
kož i daňové a poplatkové výhody.
/3/ Družstevní organizace plní své úkoly a uspokojují
potřeby pracujících v úzké součinnosti s národními výbory.
Zřizování a právní postavení
Ke zřízení družstva nebo svazu družstev je třeba
a/ schválení stanov ustavující členskou schůzí družstva
nebo sjezdem /konferencí/ svazu družstev,
b/ zvolení orgánů,
c/ souhlasu vyšší družstevní organizace.
§ 90
/1/ Ve své činnosti se družstva a jejich vyšší orga-
nizace řídí především stanovami. Stanovy upravují zejména
a/ název a sídlo družstevní organizace,
b/ předmět činnosti,
- 38 -
c/ vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů,
d/ složení orgánů, způsob jejich volby, jejich pravomoc a
způsob jednání,
e/ zásady hospodaření, zejména jak se nakládá se ziskem
a uhrazuje případná ztráta,
f/ bližší ustanovení o zrušování, jakož i slučování a roz-
dělování družstevní organizace.
/2/ K platnosti usnesení o změnách stanov je zapotřebí
souhlasu vyšší družstevní organizace.
§ 91
/1/ Družstva a svazy družstev se mohou slučovat, roz-
dělovat nebo zrušovat usnesením členské schůze družstva ne-
bo sjezdu /konference/ svazu družstev; k platnosti usnesení
je třeba souhlasu vyšší družstevní organizace.
/2/ Vyžaduje-li to důležitý společenský zájem, mohou
být družstva a jejich vyšší organizace sloučeny, popřípadě
zrušeny rozhodnutím příslušného svazu družstev nebo Ústřed-
ní rady družstev.
/3/ O právních důsledcích spojených se sloučením nebo
rozdělením družstev nebo jejich vyšších organizací platí
obdobně ustanovení § 49 odst. 1 a 2.
§ 92
Po zrušení družstevní organizace se provede likvidace.
Likvidátory jmenuje a o způsobu likvidace rozhoduje orgán,
který se na zrušení usnesl, popřípadě svaz družstev nebo
Ústřední rada družstev. V případě likvidace stavebního by-
tového družstva použije se zbylého čistého jmění k podpoře
družstevní bytové výstavby.
§ 93
/1/ Družstevní organizace, která zřídila družstevní
podnik, vydá zřizovací listinu a určí družstevní majetek,
- 39 -
který se podniku svěřuje do správy. O obsahu této listiny
platí obdobně ustanovení § 43.
/2/ V čele družstevního podniku je jediný vedoucí / ře-
ditel/, který řídí činnost podniku a je oprávněn jednat je-
ho jménem ve všech věcech; jmenuje jej a odvolává, po vy-
jádření příslušného odborového svazu, družstevní organiza-
ce, která družstevní podnik zřídila.
/3/ Člení - li se družstevní podnik na závody, může druž-
stevní organizace, která jej zřídila, stanovit, které závo-
dy se zapíší do podnikového rejstříku jako odštěpné závody
družstevního podniku; vedoucí odštěpného závodu je oprávněn
činit jménem družstevního podniku všechny právní úkony tý-
kající se závodu,
/4/ Vnitřní organizaci, způsob řízení a činnost druž-
stevního podniku upravuje statut vydaný organizací, která
podnik zřizuje.
/5/ Družstevní podnik neodpovídá za závazky organizace,
která jej zřídila; tato organizace neodpovídá za závazky pod-
niku.
/6/ Při zrušení družstevního podniku může organizace,
která podnik zřídila, rozhodnout, na koho bez likvidace pře-
chází majetek a závazky zrušeného podniku.
Hlava druhá
DRUŽSTEVNÍ SOCIALISTICKÉ VLASTNICTVÍ
§ 94
Družstevní vlastnictví je formou socialistického spole-
čenského vlastnictví; spočívá především na společné činnosti
soudružského kolektivu členů družstva.
- 40 -
§ 95
/1/ Družstevní majetek je ve vlastnictví jednotlivých
družstevních organizací s výjimkou těch, kterým se majetek
svěřuje do správy.
/2/ Svazy družstev a Ústřední rada družstev svěřují svůj
družstevní majetek do správy družstevním podnikům, které zří-
dí, popřípadě jiným družstevním organizacím, které zřídí na
základě zvláštních předpisů, a svazy družstev též územním
orgánům, které vystupují v hospodářských vztazích svým jmé-
nem.
§ 96
S družstevním majetkem může družstevní organizace na-
kládat, zejména jej převádět, jen k plnění svých úkolů,
nebo vyžaduje-li to důležitý společenský zájem. Toto omeze-
ní se nevztahuje na neupotřebitelný a přebytečný majetek.
ČÁST ČTVRTÁ
HOSPODAŘENÍ SPOLEČENSKÝCH
ORGANIZACÍ
§ 97
Společenské organizace pracujících působí zejména v ob-
lasti politické, kulturní a sociální a přispívají svou čin-
ností k rozvoji socialistických společenských vztahů. Tento
zákon upravuje jen zásady, jimiž se společenské organizace
řídí v hospodářských vztazích.
§ 98
Vlastnictví společenských organizací je formou socia-
listického společenského vlastnictví. V tomto vlastnictví
jsou zejména předměty společenské potřeby; výrobní prostřed-
ky mohou být ve vlastnictví společenských organizací, jen
pokud je potřebují k zajištění vlastní činnosti.
- 41 -
§ 99
/1/ Společenské organizace hospodaří s vlastním majet-
kem; mohou též hospodařit 3 národním majetkem, který jim
byl státem odevzdán do trvalého užívání nebo do dočasného
užívání,
/2/ V souvislosti s převedením některých úkolů stát-
ních orgánů na společenské organizace může stát poskytovat
tomto organizacím k využití národní majetek, který je určen
k zajištění převedeného úkolu, a to zejména i finanční pro-
středky ze státního rozpočtu. S tímto národním majetkem
hospodaří pak společenská organizace, avšak může ho pou-
žít jen k určenému účelu a za stanovených podmínek.
§ 100
/1/ Vlastní majetek společenských organizací se vytvá-
ří zejména z příspěvků členů a z činnosti organizací.
/2/ Majetek společenských organizací je ve vlastnictví
organizace jako celku, pokud stanovy neurčí jinak.
§ 101
Stanovy společenských organizací určují, které nižší
organizační složky a orgány společenských organizací mohou
svým jménem nabývat práv a zavazovat se. Nemají-li tyto or-
ganizační složky nebo orgány majetek ve svém vlastnictví,
určují stanovy nebo opatření ústředních orgánů společenských
organizací, jakým způsobem a v jakém rozsahu je jim svěřo-
ván do správy majetek společenské organizace, potřebný k pl-
nění jejich úkolů.
§ 102
/1/ K obstarávání hospodářské činnosti společenských
organizací mohou jejich ústřední orgány zřizovat podniky
nebo hospodářská zařízení / dále jen "hospodářská zařízení"/.
- 42 -
/2/ Hospodářská zařízení nabývají práv a zavazují se
vždy svým jménem; hospodaří s majetkem společenské orga-
nizace, který jim byl svěřen do správy.
/3/ Vnitřní organizaci, způsob řízení a činnost hospo-
dářských zařízení upravují statuty, které schvaluje ústřed-
ní orgán společenské organizace.
/4/ Hospodářské zařízení zrušuje orgán, který je zřídil,
§ 103
Organizační složky a orgány společenských organizací,
jakož i jejich hospodářská zařízení, jimž byl majetek spo-
lečenské organizace svěřen do správy, mohou s tímto majet-
kem nakládat a užívat jej k plnění svých úkolů a mají sa-
mostatnou majetkovou odpovědnost.
§ 104
/1/ Jednání jménem společenské organizace a jejích
nižších organizačních složek nebo orgánů upravují stanovy.
Je-li k platnosti právního úkonu předepsána písemná forma,
je třeba podpisu nejméně dvou oprávněných osob.
/2/ Jednání a podepisování u hospodářských zařízení spo-
lečenských organizací upravují jejich statuty.
§ 105
/1/ Povinností společenské organizace i všech jejích
organizačních složek, orgánů a hospodářských zařízení je
využívat jak majetek společenské organizace, tak i svěře-
ný národní majetek co nejhospodárněji a všemožně ho chrá-
nit.
/2/ Vyžaduje-li to ochrana majetku společenské orga-
nizace, mohou za nižší organizační složky a orgány vykonat
příslušné úkony a opatření orgány vyšší.
- 43 -
§ 106
/1/ Po zrušení společenské organizace jako celku se
provede majetková likvidace.
/2/ Při zrušení nižší organizační složky nebo orgánu
společenské organizace určí vyšší orgán, příslušný podle
stanov, zda tyto složky zanikají s likvidací, nebo bez lik-
vidace; u hospodářského zařízení učiní toto opatření orgán,
který rozhodl o jeho zrušení.
/3/ Nedojde-li k likvidaci, určí orgán uvedený v od-
stavci 2 zároveň, na koho přechází majetek a závazky zru-
šené organizační složky nebo hospodářského zařízení.
ČÁST PÁTÁ
PODNIKOVÝ REJSTŘÍK
§ 107
/1/ Do podnikového rejstříku se zapisují státní hos-
podářské organizace, družstevní organizace a hospodářská
zařízení společenských organizací, a stanoví-li tak práv-
ní předpis, i jiné organizace. Do podnikového rejstříku se
zapisují též odštěpné závody.
/2/ Podnikový rejstřík vede okresní soud v sídle kraj-
ského soudu /rejstříkový soud/ pro organizace, které mají
sídlo v obvodu tohoto krajského soudu. Vláda může stano-
vit, že podnikový rejstřík vede jiný orgán.
§ 108
/1/ Do podnikového rejstříku se zapisuje způsob zříze-
ní organizace, den jejího vzniku, název, sídlo, označení
statutárních orgánů /s uvedením funkcí a jmen/ a způsob,
jak za organizaci podepisují, U družstevních organizací se
do podnikového rejstříku zapisuje též, jak jejich členové
přispívají k úhradě vzniklých ztrát.
- 44 -
/2/ U odštěpných závodů se do podnikového rejstří-
ku zapisuje označení závodu, jeho sídlo, název a sídlo or-
ganizace, jejíž součástí závod je, a jméno vedoucího. Má-li
odštěpný závod sídlo mimo obvod rejstříkového soudu přísluš-
ného pro zápis organizace, zapíše se též u rejstříkového
soudu příslušného podle sídla odštěpného závodu.
/3/ Do podnikového rejstříku se zapisuje i změna nebo
zánik skutečností uvedených v odstavcích 1 a 2, zrušení or-
ganizace, vstup organizace do likvidace a likvidátor.
§ 109
/1/ Zápisy do podnikového rejstříku provede rejstří-
kový soud na návrh organizace, jíž se zápis týká, popřípa-
dě na návrh orgánu, který je jí nadřízen. V žádosti o zá-
pis organizace do podnikového rejstříku nelze požadovat zá-
pis se zpětnou účinností.
/2/ Rejstříkový soud je oprávněn provádět v rejstříku
zápisy též bez návrhu, zejména aby byla dosažena shoda me-
zi zápisy v rejstříku a skutečným stavem; organizace jsou
povinny sdělit rejstříkovému soudu skutečnosti potřebné k
provedení těchto zápisů.
§ 110
Do podnikového rejstříku je oprávněn nahlížet a vyžá-
dat si z něho úřední opisy nebo potvrzení ten, kdo osvědčí
právní zájem na skutečnostech v něm uvedených.
§ 111
Skutečnosti zapsané v podnikovém rejstříku jsou účin-
né vůči všem organizacím a osobám ode dne, kdy zápis byl
proveden. Nebyla-li určitá skutečnost /její změna nebo zá-
nik/ do podnikového rejstříku zapsána, nelze se jí dovolá-
vat vůči jiným organizacím a osobám, ledaže by o těchto ne-
zapsaných skutečnostech věděly.
- 45 -
§ 112
Prováděcí předpisy mohou stanovit, že se do podnikové-
ho rejstříku některé organizace nebo údaje nezapisují, ane-
bo Že se do podnikového rejstříku zapisují i jiné skuteč-
nosti; tyto předpisy mohou též stanovit, že podnikový rej-
střík pro obvody několika krajských soudů vede jediný soud.
ČÁST ŠESTÁ,
SPOLEČNÉ USTANOVENÍ
O HOSPODÁŘSKÝCH ZÁVAZCÍCH
Hlava první
PLÁNY A HOSPODÁŘSKÉ ZÁVAZKY
Oddíl první
Poměr plánu a závazku
§ 113
K zabezpečení organizované spolupráce vznikají mezi
socialistickými organizacemi, mezi orgány hospodářského
řízení, popřípadě též mezi orgány hospodářského řízení a
socialistickými organizacemi hospodářské závazky, které
musí být v souladu s právními předpisy a se zásadami hos-
podářské politiky československé socialistické republiky,
zejména s potřebami plánovitého proporcionálního rozvoje
národního hospodářství.
§ 114
/1/ Hospodářské závazky zajišťují především plnění
úkolů vyplývajících ze státního plánu rozvoje národního
hospodářství a konkretizují je ve vzájemných vztazích mezi
socialistickými organizacemi.
/2/ Hospodářské závazky mezi organizacemi vznikají
nejčastěji z hospodářských smluv.
- 46 -
§ 114a
/1/ Organizace jsou povinny provádět soustavně průzkum
potřeb a vzájemnou spoluprací vytvářet předpoklady pro řád-
né uzavírání hospodářských smluv na takový rozsah, struktu-
ru a časové členění dodávek, jaké v souladu s připravovaný-
mi úkoly plánu budou nejlépe uspokojovat potřeby společnos-
ti. Proto jsou v období přípravy a tvorby střednědobých plá-
nů a při zajištování úkolů těchto plánů při přípravě prová-
děcích plánů zejména povinny
a/ projednávat vzájemné dodavatelsko-odběratelské vztahy
podle naléhavosti potřeb a stavu jejich zabezpečení,
b/ informovat dlouhodobé odběratele a dodavatele v potřeb-
ném předstihu o záměrech v rozvoji výrobních, popřípa-
dě odbytových programů, v inovaci sortimentu a o výraz-
nějších změnách v předpokládaném rozsahu, sortimentu ne-
bo časovém členění dodávek a odběrů a v závažnějších
případech je s nimi projednávat.
/2/ V případech, kdy je právním předpisem jmenovitě
stanovena povinnost projednat dodavatelsko-odběratelské
vztahy, nebo kdy takovou povinnost uloží příslušné orgány
hospodářského řízení, jsou organizace, popřípadě orgány hos-
podářského řízení, povinny na základě podkladů určených pro
vypracování návrhu státního plánu uzavřít jednání pořízením
protokolu o projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů,
popřípadě uzavřením smlouvy o přípravě dodávek.
/3/ Orgány hospodářského řízení jsou povinny organizo-
vat projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů a v pří-
padech, kdy je toto projednání stanoveno jako povinnost po-
dle odstavce 2, řešit rozpory postupem a ve lhůtách stano-
vených právním předpisem nebo opatřením příslušné vlády.
- 47 -
/4/ Po schválení státního plánu jsou organizace i or-
gány hospodářského řízení povinny provést nezbytné úpravy
dodavatelsko-odběratelských vztahů, pokud vyplynou z potře-
by zajistit úkoly státního plánu.
/5/ Prováděcí předpis stanoví podrobnější postupy or-
ganizací, popřípadě orgánů podle odstavců 1 až 4; může též
stanovit, zda a v kterých případech mají povinnosti stano-
vené v odstavcích 1, 2 a 4 organizační jednotky nebo organi-
zační složky socialistických organizací.
§ 115
Plánovací akty
/1/ Plánovací akt, na jehož základě vzniká povinnost
uzavřít hospodářskou smlouvu nebo právo vydat dodávkový pří-
kaz, je plánovací rozhodnutí vydané oprávněným orgánem v
souladu s právním předpisem, které shodně po linii dodava-
telské i odběratelské vymezuje budoucí dodávky výrobků, pra-
cí nebo výkonů mezi organizacemi, popřípadě i jinou jejich
spolupráci / dále jen "plánovací akt"/. Plánovací akt musí
stanovit alespoň základní určení předmětu a období plnění
určité organizace vůči jiné organizaci; vydává se zpravidla
na roční nebo víceleté období. Prováděcí předpis může sta-
novit další náležitosti plánovacího aktu.
/2/ Plánovacími akty, pokud splňují náležitosti podle
odstavce 1, jsou úkol státního plánu a jeho rozpis, opatře-
ní vlády stanovící úkoly k zajištění naléhavých společen-
ských potřeb a další druhy plánovacích rozhodnutí, stanove-
né prováděcím předpisem.
§ 116
Hospodářské smlouvy
/1/ Socialistické organizace jsou povinny v plánovacím
procesu využívat hospodářské smlouvy jako nástroje k orga-
- 8 -
nizování vzájemné spolupráce. Hospodářské smlouvy zejména
konkretizují a zabezpečují plánované úkoly; jsou též jedním
z podkladů pro přípravu a tvorbu plánů.
/2/ Organizace jsou povinny promítnout do smluv odpo-
vídajícím způsobem plánovací rozhodnutí a dohody uzavřené
při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plá-
novacím procesu; závazky z těchto smluv jsou pro organiza-
ce závazným podkladem pro zpracování jejich hospodářského
plánu, zejména plánu výroby.
/3/ Orgány hospodářského řízení a orgány, popřípadě or-
ganizace pověřené hmotným bilancováním a rozdělováním, jsou
povinny při rozpisu úkolů určených pro vypracování návrhů
plánů, při rozpisu bilancí a při rozpisu úkolů plánu vy-
cházet ze smluv uzavřených na základě plánovacích rozhod-
nutí.
/4/ Organizace uzavírají hospodářské smlouvy za účelem
přípravy budoucích plnění /přípravné smlouvy/ nebo o dodáv-
ce výrobků, prací, výkonů nebo o jiném plnění /smlouvy o
dodávce/.
/5/ Je-li to účelné k zabezpečení vzájemné spolupráce,
uzavírají hospodářské smlouvy i orgány hospodářského říze-
ní, V těchto případech platí pro orgány hospodářského ří-
zení přiměřeně ustanovení o socialistických organizacích.
§ 117
Závazky z plánovacích aktů a z jednostranných úkonů
/1/ V prováděcích předpisech může být stanoveno, že
hospodářské závazky vznikají přímo z plánovacích aktů,
jestliže jejich další zpřesnění v hospodářské smlouvě ne-
ní nutné.
- 49 -
/2/ Za podmínek stanovených tímto zákonem nebo prová-
děcím předpisem mohou mezi organizacemi vznikat hospodář-
ské závazky k dodávce a odběru i na podkladě právního úko-
nu jedné z organizací.
/3/ Pro hospodářské závazky podle odstavců 1 a 2 platí
ustanovení o závazcích z hospodářských smluv.
§ 118
Opatření nadřízených orgánů
a hospodářské arbitráže
/1/ Vyžadují-li to potřeby plánovitého proporcionál-
ního rozvoje národního hospodářství nebo jsou-li pro to ji-
né důležité důvody, mohou ústřední orgány, národní výbory
nebo orgány /organizace/ jimi pověřené uložit organizacím,
které řídí, aby uzavřely hospodářskou smlouvu, nebo jim
přímo uložit hospodářské závazky, popřípadě jejich závazky
změnit nebo zrušit. Jde-li o závazky organizací, které jsou
řízeny různými orgány, je k tomu třeba předchozí do-
hody těchto orgánů. Ze stejných důvodů může založit, změ-
nit nebo zrušit závazky mezi organizacemi hospodářská ar-
bitráž; u závazků k dodávce zvláště přitom přihlédne též k
vyjádření příslušných nadřízených orgánů,
/2/ Pro závazky uložené podle odstavce 1 platí ustano-
vení o závazcích z hospodářských smluv. Přípustnost odchyl-
né úpravy stanovená v tomto zákoně pro prováděcí předpisy
platí i pro opatření ústředních orgánů nebo rozhodnutí hos-
podářské arbitráže.
Oddíl druhý
Zásady spolupráce socialistických organizací
§ 119
/1/ "Organizace jsou povinny při zajišťování plánova-
ných úkolů spolupracovat a pomáhat si tak, aby byly co nej-
lépe zajištěny potřeby národního hospodářství. Zejména jsou
povinny zavazovat se při uzavírání hospodářských smluv k do-
- 50 -
dávkám výrobků, prací nebo výkonů v jakosti, sortimentu, a
ve lhůtách, které jsou z hlediska celého národního hospo-
dářství pro plnění plánovaných úkolů nejvhodnější, své zá-
vazky řádně plnit a důsledně kontrolovat plnění závazků,
které vůči nim mají druhé organizace.
/2/ Jestliže organizace včas neinformuje druhou orga-
nizaci o výraznějších změnách v předpokládaném rozsahu,
sortimentu nebo časovém členění dodávek nebo odběrů /§ 114a/,
je u dlouhodobých dodavatelsko-odběratelských vztahů dodava-
tel povinen při uzavírání hospodářských smluv se zavazovat
v návaznosti na dosavadní vývoj rozsahu, struktury a sor-
timentu dodávek a odběratel je oprávněn prosazovat jen ta-
kové dodávky.
/3/ Organizace dodávající průmyslové výrobky jsou po-
vinny zajišťovat v nezbytném rozsahu servisní službu a do-
dávky náhradních dílů, pokud to vyžaduje povaha těchto vý-
robků. Tato povinnost trvá i po zastavení výroby nadále po
dobu, v níž je obvyklé a účelné výrobky opravovat. Obdob-
nou povinnost má při dovozu podnik zahraničního obchodu.
§ 119 a
/1/ Organizace nesmějí v rozporu s požadavky odběrate-
lů omezovat výrobu nebo vypouštět z výrobního programu vý-
robky, práce nebo výkony, pokud jim k tomu nedá souhlas nad-
řízený ústřední orgán, nebo u organizací řízených národními
výbory krajský národní výbor; souhlas dává po projednání s
rozhodujícími odběratelskými ústředními orgány. Jde-li o vý-
robky určené pro potřeby obrany a bezpečnosti státu, nelze
provést omezení výroby nebo vypuštění výrobků z výrobního
programu, pokud nadřízený orgán nedosáhne dohody s federál-
ním ministerstvem národní obrany nebo s federálním minister-
- 51 -
stvem vnitra, a jde-li o výrobky určené pro komplexní by-
tovou výstavbu, dohody s ministerstvy výstavby a techniky
republik. Vláda Československé socialistické republiky mů-
že stanovit další případy, kdy k omezení výroby nebo k vy-
puštění výrobků z výrobního programu může být dán souhlas
jen po dohodě s odběratelskými ústředními orgány, popřípa-
dě stanovit, s kterými dalšími ústředními orgány musí být
omezení nebo zrušení výroby projednáno. Ustanovení § 51 pla-
tí obdobně,
/2/ Organizace nesmějí zneužívat svého hospodářského
postavení k získání neoprávněných nebo nepřiměřených výhod
na úkor jiných organizací nebo na úkor spotřebitelů, anebo
jiným způsobem jednat proti zájmům společnosti. Zejména ne-
smějí
a/ vynucovat nepřiměřené podmínky při uzavírání hospodář-
ských smluv nebo jiných dohod / prohlašovat nepřiměřené
množství jednostranně výhodných ustanovení za náleži-
tosti nutné pro vznik smlouvy, podmiňovat uzavření hos-
podářské smlouvy převzetím závazku k plnění, který s po-
žadovaným plněním nesouvisí, nebo jehož zabezpečení ná-
leží do jejich hospodářské činnosti apod. /;
b/ zastavit nebo omezit prodej výrobků, zatajovat nebo hro-
madit výrobky nebo jiným způsobem vyvolávat jejich nedo-
statek za účelem získání neoprávněného hospodářského pro-
spěchu;
c/ znevýhodňovat organizace za to, že uplatňují majetkovou
odpovědnost, zejména vymáhají majetkové sankce.
/3/ Organizace se nesmějí samy nebo v dohodě s jinými
organizacemi ve své hospodářské činnosti dopouštět jednání,
které by v rozporu se zájmy národního hospodářství omezova-
- 52 -
lo nebo jinak nepříznivě ovlivňovalo činnost jiných organi-
zací anebo bylo na újmu spotřebitelů,
/4/ Organizace, která má právní zájem, může se u hos-
podářské arbitráže domáhat toho, aby organizace, která jed-
ná v rozporu s ustanoveními odstavců 1 až 3, se zdržela ta-
kového jednání, popřípadě, aby byl odstraněn protiprávní
stav. Organizace, která takovým jednáním způsobila jiné or-
ganizaci škodu, je povinna nahradit jí tuto škodu včetně
ušlého zisku,
§ 120
Zjistí-li organizace, že nebude moci svoji povinnost
včas nebo stanoveným způsobem splnit, musí to ihned písem-
ně s uvedením důvodu oznámit druhé organizaci; zároveň musí
uvést, kdy, popřípadě jakým způsobem závazek splní. Tímto
oznámením se nemění obsah závazku ani majetková odpovědnost
za jeho nesplnění.
§ 121
/1/ Zjistí-li organizace, že druhá organizace jí udě-
lila nesprávné příkazy nebo předala nevhodné hmoty, výrob-
ky, zařízení nebo obaly, je povinna ji na to upozornit,
/2/ Hrozí-li nebezpečí vzniku škody, jsou organizace
povinny učinit opatření, aby škodě bylo zabráněno; vznikne-li
škoda, jsou povinny usilovat o to, aby se dále nezvětšovala,
a podle svých možností přispět k jejímu odstranění,
§ 122
Organizace, které vznikly náklady plněním povinností
podle § 15 nebo § 121, může od organizace, v jejíž prospěch
jednala, požadovat náhradu odůvodněně vynaložených nákladů,
a to i když tento prospěch nenastal nebo byl zmařen. Šlo-li
o jednání ve prospěch několika organizací, rozdělí se náklady
poměrně.
- 53 -
§ 123
/1/ Jestliže organizace přijala plnění nebo jinak zís-
kala majetkový prospěch, které jí nenáleží, musí je nepro-
dleně vydat organizaci, na jejíž úkor byly získány; přitom
je povinna se řídit jejími pokyny.
/2/ Organizace, která způsobila, že došlo k neoprávně-
nému plnění, popřípadě jinému majetkovému prospěchu, je po-
vinna nahradit jiným organizacím všechny náklady, které jim
v souvislosti s tím vznikly.
/3/ Není-li možné nebo účelné vydat to, co bylo neo-
právněně získáno, nebo věc téhož druhu, je organizace po-
vinna nahradit cenu podle doby získání.
Oddíl třetí
Vznik, změna a zrušení hospodářských závazků
§ 124
Závazky mezi organizacemi vznikají především uzavře-
ním hospodářských smluv, déle opatřením nadřízených orgá-
nů a rozhodnutím hospodářské arbitráže; vznikají též jako
důsledek porušení povinností nebo z jiných skutečností, u-
vedených v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech.
§ 125
/1/ Organizace se mohou dohodnout na změně nebo zrušení
závazku, pokud to nevylučuje právní předpis nebo povaha závaz-
ku; mohou se též dohodnout o tom, že jedna z nich požádá o
rozhodnutí hospodářskou arbitráž,
/2/ Organizace je povinna přistoupit na změnu nebo zruše-
ní závazku z hospodářské smlouvy, požádá-li o to druhá organi-
zace do jednoho měsíce po uplynutí lhůty pro předložení návrhu
smlouvy na příslušné dodávkové období,
a/ jestliže podkladem je plánovací akt nebo později vzniklý zá-
vazek, popřípadě jiný závěr přijatý při jednání o mezinárod-
- 54 -
ních hospodářských vstáních vedeném orgány k tomu oprávně-
nými,
b/ jestliže druhá organizace prokáže, že by v důsledku obsa-
hu závazku nemohla zabezpečit plnění úkolů uložených jí
pozdějším plánovacím aktem; povinnost přistoupit na změnu
nebo zrušení závazků organizace však nemá, pokud by poža-
dovanou úpravou bylo u ní znemožněno plnění úkolu uložené-
ho plánovacím rozhodnutím alespoň stejná síly.
/3/ Na podkladě souladných opatření nadřízených orgá-
nů, vydaných podle právních předpisů, jsou organizace po-
vinny přistoupit na změnu nebo zrušení závazku z hospodář-
ské smlouvy i po uplynutí lhůty podle odstavce 2.
/4/ Organizace jsou dále povinny přistoupit na změnu
nebo zrušení závazků v případech, kdy
a/ nebylo vydáno opatření, které je právním předpisem sta-
noveno jako předpoklad pro plnění závazku,
b/ plnění závazku alespoň jedné z organizací by se dostalo
do rozporu s opatřením příslušného orgánu učiněným podle
právních předpisů,
c/ po uzavření přípravné smlouvy nastaly nové skutečnosti,
pro které nelze spravedlivě požadovat plnění příslušných
závazků; změny nebo zrušení závazku ze smlouvy o přípra-
vě dodávek, kterou organizace byly povinny uzavřít, se
však lze domáhat jen podle odstavců 2 a 3.
/5/ Na změnu závazku je organizace povinna přistoupit
též v případě, kdy splnění závazku je závislé na jejím spo-
lupůsobení a včasné plnění závazku je znemožněno tím, že
své povinnosti v dohodnuté lhůtě řádně nesplnila.
/6/ V případech uvedených v odstavcích 4 a 5 je ta or-
ganizace, na jejíž straně vznikl důvod pro změnu nebo zru-
šení závazku, povinna nahradit druhé organizaci nutné ná-
- 55 -
klady, které jí v souvislosti s přípravou na plnění závaz-
ku, se změnou závazku nebo s jeho zrušením vznikly.
/7/ Organizace není povinna přistoupit na změnu nebo
zrušení závazku podle odstavců 2 až 5, jestliže o to druhá
organizace nepožádala bez zbytečného odkladu poté, kdy zjis-
tila nebo mohla zjistit skutečnost rozhodnou pro změnu nebo
zrušení závazku. Podnik zahraničního obchodu není dále po-
vinen přistoupit na změnu nebo zrušení závazku, pokud ne-
ní zajištěno devizové krytí na úhradu nákladů, bez jejichž
vynaložení nelze zajistit odpovídající změnu nebo zrušení
závazku ve vztahu k zahraničí.
/8/ Další případy, kdy jsou organizace povinny přistou-
pit na změnu nebo zrušení závazku a případy, na které se
povinnost přistoupit na změnu nebo zrušení závazku nevzta-
huje, mohou stanovit prováděcí předpisy,
§ 126
Socialistické závazky pracovních kolektivů směřující
k včasnějšímu a kvalitnějšímu plnění plánovaných výrobních
úkolů, jsou podkladem, na jehož základě jsou organizace po-
vinny projednat možnost odpovídajících změn hospodářských
smluv. Změnu hospodářských smluv lze však provést, jen sou-
hlasí-li s tím kolektiv, který socialistický závazek při-
jal.
§ 127
Je-li obsah závazku sporný nebo pochybný a není-li
hospodářsky účelné jej přesně zjišťovat, může být obsah
tohoto závazku stanoven dohodou organizací.
§ 128
/1/ Nevylučuje-li to právní předpis, dohoda organiza-
cí nebo povaha závazku, mohou být práva ze závazku postou-
- 56 -
pena dohodou na jinou organizaci. Dokud organizace, které
má povinnost plnit, neví o postupu, může plnit organizaci
původně oprávněné.
/2/ Povinnost ze závazku může být dohodou převzata ji-
nou organizací jen se souhlasem oprávněné organizace, pokud
nejde o převzetí na základě rozhodnutí nebo se souhlasem
nadřízených orgánů.
/3/ Mezi státními organizacemi mohou být práva a povin-
nosti ze závazku převedeny přímo opatřením nadřízeného orgá-
nu: jde-li o organizace řízené různými orgány, je k takové-
mu opatření třeba dohody těchto orgánů.
§ 129
/1/ Povinnost ze závazku zaniká jejím splněním.
/2/ Čas, kdy musí být závazek splněn, určuje provádě-
cí předpis nebo právní úkon, zejména hospodářská smlouva,
Není-li čas plnění takto určen, může oprávněné organizace
požadovat splnění a povinná organizace plnit ihned. Před
stanoveným nebo sjednaným časem může být plněno jen se sou-
hlasem oprávněné organizace, nestanoví-li prováděcí před-
pis jinak.
/3/ Pokud to neodporuje právnímu předpisu nebo povaze
závazku, nesmí být odmítnuto plnění částečné.
§ 129a
Organizace, která uzavřela smlouvu nebo jinou dohodu
na neurčitou dobu, je oprávněna ji vypovědět nejméně šest
měsíců předem, pokud z povahy závazku, z právního předpisu
nebo z dohody nevyplývá o možnosti výpovědi, popřípadě o vý-
povědních lhůtách něco jiného.
§ 129b
/1/ Závazek zaniká, stane-li se jeho plnění nemožným