- 50 -
Dodržování povinností plynoucích
z právních předpisů o veterinární péči
spočívá dosud převážně jen na odborné
autoritě veterinárních pracovníků a na
odpovědnosti a uvědomělém přístupu ve-
doucích hospodářských pracovníků chová-
telských organizací a organizací zachá-
zejících se živočišnými produkty a krmi-
vy.
To se mnohdy pociťuje jako nedosta-
tek, Z toho důvodu se přistupuje i k re-
gulování sankcí za porušení povinností
stanovených tímto zákonem a předpisy po-
dle něho vydanými, jakož i povinností u-
ložených podle tohoto zákona a předpisů
podle něho vydaných.
Při určení výše pokuty organizacím
se přihlíží hlavně k obdobnému ustanove-
ní právních předpisů o plemenitbě hospo-
dářských zvírat
(srov. § 23 odst. 1 zá-
kona České národní rady č. 86/1972 Sb.,
o plemenitbě hospodářských zvířat, a § 25
odst. 1 zákona Slovenské národní rady č.
110/1972. Sb., o plemenitbě hospodářských
zvířat).
O uložení pokuty rozhodne národní vý-
bor zpravidla na návrh příslušného orgánu
veterinární péče.
54.
Řízení o uložení pokuty může být zahájeno nejpozději
do jednoho roku ode dne, kdy došlo ke skutečnostem odůvod-
ňujícím její uložení.
Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí
o jejím uložení nabylo právní moci.
Uložením pokuty organizaci zůstává nedotčena odpo-
vědnost organizace, popřípadě jejích pracovníků a členů
podle zvláštních předpisů.
Stanoví se jen hlavní zásady pro ří-
zení o uložení pokuty (počítá se s tím,
že se tu uplatní obecné předpisy o správ-
ním řízení, jmenovitě zákon č. 71/1967
Sb., o správním řízení).
- 51 -
55.
Občanovi, který se zaviněným porušením povinnosti
stanovené tímto zákonem a předpisy podle něho vydanými
dopustí přestupku, lze uložit důtku nebo pokutu.
Pokutu až do výše 5.000 Kčs lze uložit občanovi,
který se dopustí přestupku tím, že
a) poruší povinnost vyplývající pro něho ze stano-
vených ochranných a zdolávacích opatření, veterinárních
hygienických opatření, opatření k zabezpečení zdravotní
nezávadnosti krmiv a opatření k veterinární ochraně stát-
ního území,
b) poruší důležitou povinnost stanovenou tímto zá-
konem a předpisy podle něho vydanými k předcházení vzni-
ku a zamezení šíření nákaz a jiných hromadných onemocně-
ní zvířat i nemocí přenosných ze zvířat na člověka a
k zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produk-
tů a krmiv.
Pokutu až do výše 3.000 Kčs lze uložit občanovi,
který se dopustí přestupku tím, že
a) nedodrží veterinární podmínky stanovené pro do-
voz, průvoz a vývoz zvířat, živočišných produktů, krmiv
a předmětů, které mohou být nositeli původců nakaz,
b) ztěžuje nebo maří výkon veterinárního dozoru a
provádění veterinárních preventivních, profylaktických,
diagnostických, léčebných a asanačních úkonů,
c) neprovede v určené lhůtě opatření uložená mu zá-
vazným pokynem orgánu veterinární péče k odstranění zjiš-
těných závad a nedostatků,
d) týrá zvířata.
Pokutu až do výše 1.000 Kčs lze uložit občanovi,
který se dopustí přestupku tím, že poruší jinou povin-
nost stanovenou tímto zákonem a předpisy podle něho vy-
danými.
- 52 -
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o pře-
stupcích a o jejich projednávání obecné předpisy.
K potřebě zavedení sankcí za porušení
povinností stanovených tímto zákonem a
předpisy podle něho vydanými srov. odůvod-
nění k zásadě Č. 53.
Přestupkem podle tohoto zákona není
jednání, které má povahu trestného činu
nebo přečinu.
Při určení výše pokuty občanovi -
včetně její diferenciace - se bere zřetel .
jednak na celní předpisy (srov. § 85 odst.
2 a § 86 odst. 2 celního zákona č. 44/1974
Sb.), jednak na připravovanou novou práv-
ní úpravu přestupku.
Obecnými předpisy jsou v této souvis-
losti zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech ná-
rodních výborů při zajišťování socialis-
tického pořádku, a zákon č. 71/1967 Sb.,
o správním řízení.
56.
Za méně závažné přestupky, které zjistili při plně-
ní svých úkolů, mohou orgány veterinární péče i veteri-
nární lékaři pověření výkonem veterinárního dozoru bez
dalšího projednání ukládat pokuty do výše 200 Kčs, je-li
přestupek spolehlivě zjištěn, nestačí-li napomenutí a
je-li občan, který se jej dopustil, ochoten pokutu za-
platit (blokové řízení).
Již v současné době jsou někteří ve-
terinární lékaři oprávněni ukládat a vy-
bírat pokuty v blokovém řízení, a to na
základe pověření okresním národním výbo-
rem (§
2 vyhlášky ministra vnitra č. 61/
1961 Sb,, o blokovém řízení, ve znění po-
zdějších předpisů). Toto řešení je však
nedůsledné (pověřování ne nejednotné a
v nedostatečném rozsahu).
Při určení výše pokuty ukládané
v blokovém řízení se rovněž bere zřetel
na připravovanou novou právní úpravu pře-
stupků.
- 53 -
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
57.
Úkony prováděné orgány veterinární péče a organi-
zacemi státní veterinární služby podle tohoto zákona a
předpisů podle něho vydaných jsou bezplatné, není-li
předpisen vydaným podle tohoto zákona stanoveno jinak.
Za vzorky odebrané veterinárními pracovníky k vy-
šetření a posouzení se neposkytuje náhrada.
Také podle nynějšího stavu jsou úko-
ny prováděné "odborně způsobilými veteri-
nárními pracovníky" bezplatné, pokud práv-
ní předpis nebo příslušný ústřední orgán
státní správy nestanovily jinak,
V případech, v nichž půjde o úkon ú-
platný, bude cena tohoto úkonu určena způ-
soben upraveným cenovými předpisy.
53.
Kde se v tomto zákoně mluví o
a) zvířatech, rozumí se tím: hospodářská zvířata,
jiná chovaná zvířata, zvěř a volně žijící živočichové;
b) hospodářských zvířatech, rozumí se tím: skot,
prasata, ovce, kozy, hrabavá a vodní drůbež, koně, osli
a jejich kříženci, králíci, kožešinová zvířata, včely
a ryby, popřípadě další zvíráte, využívaná k hospodář-
ským účelům,
c) jatečných zvířatech, rozumí se tím: skot, prasa-
ta, ovce, kozy, hrabavá a vodní drůbež, koně, osli a je-
jich kříženci a králíci, popřípadě další zvířata určená
k jatečným účelům;
d) chovateli, rozumí se tím: každý (organizace i
občan), kdo k jakémukoli účelu - třeba jen přechodně -
chová nebo přepravuje zvíře (zvířata);
- 54 -
e) konfiskátech živočišného původu, rozumí se tím:
celá těla zvířat uhynulých, nedonešených, mrtvě naroze-
ných nebo utracených, plodové blány a líhňařský odpad
a živočišné produkty nepoživatelné, popřípadě vylouče-
né z použití k obvyklému účelu podle příslušných před-
pisů nebo podle rozhodnutí příslušného veterinárního
lékaře.
Uvedené pojmy se vysvětlují ve shodě
s nynější praxí.
Pojem "zvěře" vymezují právní přeď-
pisy o myslivosti (srov. zejména ustano-
vení § 19 odst. 1 zákonu č. 23/1962 Sb.,
o myslivosti), pojem "volně žijících ži-
vočichů" právní předpisy o státní ochra-
ně přírody
(srov. zejména vyhlášku mini-
sterstva školství u kultury č. 80/1965
Sb., o ochraně volně žijících živočichů).
Z nákazových i ekonomických důvodů
se pro účely veterinární péče vymezuje
pojem "hospodářská zvířata" poněkud šir-
ším způsobem ve srovnání s vymezením to-
hoto pojmu v zákonech České národní rady
č. 86/1972 Sb. a Slovenské národní rady
č. 110/1972 Sb., o plemenitbě hospodář-
ských zvířat (pro účely plemenitby se za
hospodářská zvířata považují jen skot,
prasata, koně, ovce a kozy, popřípadě
i slepice, krůty, perličky, husy a kach-
ny, pokud jsou chovány socialistickou or-
ganizací).
59.
Předpisy vydané podle tohoto zákona
a) stanoví,
1. které odborné činnosti a za jakých podmínek
vykonávají veterinární lékaři a veterinární technici
socialistických zemědělských organizací a jaké jsou je-
jich vztahy k orgánům veterinární péče a organizacím
státní veterinární služby,
2. co jsou velmi nebezpečné a nebezpečné nákazy
- 55 -
a jiná hromadná onemocněná zvířat, které látky nesní být
obsaženy v krmivech a ve kterých případech je třeba sou-
hlasu příslušného veterinárního lékaře k přemístění zví-
řete,
3. požadavky veterinární péče na chov zvířat, na
výrobu, zpracovávání, ošetřování, skladování a přepravu
živočišných produktů a na výrobu, konzervaci a jiné způ-
soby ošetřování, další úpravy, skladování, přepravu a
používání krmiv,
4. podmínky prodeje živočišných produktů na tr-
žištích a v tržnicích, prodeje potravin živočišného půvo-
du vyžadujících zvláštní péči a porážení a veterinárního
vyšetřování jatečných zvířat určených ke spotřebě ve vlast-
ní domácnosti nebo ve vlastním závodním stravování orga-
nizace ,
5. postup při vydávání povolení k dovozu, průvo-
zu a vývozu zvířat, živočišných produktů, krmiv a před-
mětů, které mohou být nositeli původců nákaz, a při pro-
vádění pohraniční veterinární kontroly a veterinární kon-
troly v místech určení, jakož i veterinární podmínky pro
dovoz, průvoz a vývoz zvířat, živočišných produktů, kr-
miv a předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz,
podle jednotlivých druhů, kategorií apod.,
6. zásady povolování výroby, dovozu, ověřování a
uvádění do oběhu, jakož i kontroly veterinárních léčiv a
jejich používání,
7. které úkony orgánů veterinární péče, organiza-
cí státní veterinární služby a jejich veterinárních pra-
covníků se provádějí za úplatu a ve kterých případech a
za jakých podmínek se poskytují ze státních prostředků
náhrady a podpory k úhradě nebo zmírnění škod, popřípadě
k úhradě nákladů způsobených organizacím a občanům pro-
váděním opatření podle tohoto zákona a předpisů podle ně-
ho vydaných,
- 56 -
b) upraví blíže
1. povinnosti chovatelů, organizací zacházejí-
cích se živočišnými produkty a krmivy a Jejich pracov-
níků a členů z hlediska uplatňování požadavků veteri-
nární péče, provádění a dodržování stanovených veteri-
nárních opatření,
2. povinnosti dovozců, průvozců, vývozců, pří-
jemců, dopravních organizací a pošty při dovozu, průvo-
zu a vývozu zvířat, živočišných produktů, krmiv a předmě-
tů, které mohou být nositeli původců nákaz,
3. úkoly a postup orgánů veterinární péče a or-
ganizací státní veterinární služby, popřípadě i dalších
orgánů a organizací v péči o zdraví zvířat a jeho ochra-
nu a při zabezpečování hygienické jakosti živočišných
produktů a zdravotní nezávadnosti krmiv, jakož i při or-
ganizování, odborném řízení a kontrole, popřípadě i pro-
vádění ochranných a zdolávacích opatření, veterinárních
hygienických opatření, opatření k zabezpečení zdravotní
nezávadnosti krmiv a opatření k veterinární ochraně stát~
ního území,
4. hlášení, třídění, ošetřování, ukládání, svoz,
zužitkování a neškodné odstraňování konfiskátů živočiš-
ného původu, jakož i odchyt, karanténu a zneškodňování
toulavých, popřípadě i jiných zvířat ve veřejném zájmu.
Širší zmocnění vyplývá z šíře upra-
vovaná problematiky.
Počítá se s tím, že toto zmocnění bu-
de realizováno vydáním nejvýše pěti prová-
děcích předpisů: tří odpovídajících základ-
ním úsekům veterinární péče (vyhlášek o pé-
či o zdraví zvířat a jeho ochranu, o zabez-
pečování hygienické jakosti živočišných pro-
duktů a o veterinární ochraně státního úze-
mí), jednoho upravujícího činnost veteri-
nárních lékařů a veterinárních techniků so-
cialistických zemědělských organizací a jed-
noho upravujícího poskytování náhrad a pod-
- 57 -
por při některých škodách vzniklých z o-
patření k zamezení vzniku a šíření a ke
zdolaní nakaz a jiných hromadných onemoc-
nění zvířat.
Těmito prováděcími předpisy budou na-
hrazeny:
- vyhláška ministerstva zemědělství,
lesního a vodního hospodářství č. 154/1961
Sb., kterou se prováděcí některá ustanove-
ní zákona o veterinární péči, ve znění vy-
hlášky federálního ministerstva zeměděl-
ství a výživy č. 69/1974 Sb.,
- vyhláška ministerstva zemědělství a
výživy č. 156/1968 Sb., o veterinárním vy-
šetření domácích porážek některých jateč-
ných zvířat ve znění pozdějších předpisů,
- vyhláška ministerstva zemědělství,
lesního a vodního hospodářství č. 49/1963
Sb., o poskytování náhrad a podpor při ně-
kterých škodách vzniklých opatřeními proti
nákazám a jiným hromadným onemocněním hos-
podářských zvířat,
- registrované směrnice federálního
ministerstva zemědělství a výživy ze dne
22. 2. 1980 o veterinární péči v chovech
zvířat,
- registrované směrnice federálního
ministerstva zemědělství a výživy ze dne
7. 12. 1978 o veterinární- péči při zabez-
pečování zdravotní nezávadnosti a biolo-
gické hodnoty potravin a surovin živočiš-
ného původu,
- registrovaný výnos federálního mi-
nisterstva zemědělství a výživy ze dne 18.
8. 1977, jímž se stanoví veterinární pod-
mínky pro dovoz, průvoz a vývoz zvířat,
potravin a surovin živočišného původu a
krmiv, popřípadě předmětů, které mohou být
nositeli původců nákaz.
Z toho plyne, že počet předpisů vy-
daných podle tohoto zákona - byť se nově
upravují některé oblasti veterinární péče
- nejen nepřevýší počet nynějších předpi-
sů vydaných k provedení zákona č. 66/1961
Sb., o veterinární péči, ale bude dokonce
nižší.
Předběžně se počítá s tím, že předpi-
sem vydaným podle tohoto zákona (vyhláškou
o zabezpečování hygienické jakosti živočiš-
ných produktů) bude omezeno veterinární vy-
- 58 -
šetřování jatečných zvířat určených ke
spotřebě ve vlastní domácnosti v podsta-
tě jen na případy, kdy bude odůvodněno
nákazovou situací, kdy o ně požádá cho-
vatel (např. z toho důvodu, ze bude mít
pochybnosti o zdravotním stavu zvířete
či použivatelnosti jeho masa), a kdy půjdu
o nutnou porážku. V této souvislosti bu-
de řešeno zajištění evidence a vykazová-
ní počtu domácích porážek některých ja-
tečných zvířat.
60.
Zrušují se:
1. zákon č. 66/1961 Sb., o veterinární péči;
2. vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vod-
ního hospodářství č. 154/1961 Sb., kterou se provádějí
některá ustanovení zákona o veterinární péči, ve znění
vyhlášky federálního ministerstva zemědělství a výživy
č. 69/1974 Sb., jíž se mění a doplňuje vyhláška č. 154/
1961 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
o veterinární péči.
Předpokládá se, že zrušení dalších
obecně závazných právních předpisů uve-
dených v odůvodnění zásady č. 59 bude
provedeno věcně korespondujícími předpi-
sy vydanými
podle tohoto zákona.
POLITICKOEKONOMICKÝ ROZBOR
K NÁVRHU ZÁSAD ZÁKONA O VETERINÁRNÍ PÉČI
I.
Zajišťování vysoké úrovně výživy lidu je úkolem
zásadního politického významu jak se zřetelem k její-
mu vlivu na vzestup životní úrovně, tak se zřetelem
k rostoucí politickostrategické úloze potravin ve svě-
tovém měřítku,
z toho důvodu věnují Komunistická strana
Československa u orgány socialistického státu trvalou po-
zornost proporcionálnímu rozvoji socialistické zeměděl-
ské velkovýroby i potravinářského průmyslu z hlediska dů-
sledného uplatňování kursu XV. a XVI. sjezdu strany na
zvyšování soběstačnosti ve výrobě potravin i dalších ze-
mědělských výrobků,
V zájmu úspěšného naplňování tohoto strategického
cíle orientují závěry
XV. a XVI. sjezdu KSČ a 4. zasedá-
ní ÚV KSČ k současným úkolům rozvoje zemědělství a výži-
vy i Hlavní směry hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR
na léta 1981 až 1985 naši socialistickou zemědělskou vel-
kovýrobu - jmenovitě živočišnou - na urychlený růst její
intenzity a efektivnosti, především na zlepšování její
struktury, zvyšování užitkovosti hospodářských zvířat a
snižování ztrát se zvláštním důrazem na rozvoj chovu sko-
tu. Vyžadují důsledné zabezpečování přijatého bílkovin-
ného programu i postupné uskutečňování programu bioche-
nizace. Našemu potravinářskému průmyslu ukládají hlavně
zdokonalování procesu zhodnocování surovin včetně odpa-
dů a vedlejších produktů, dosažení vyšší kvality a nut-
riční hodnoty i širšího sortimentu výrobků odpovídají-
cích pravidlům racionální výživy a zájmům spotřebitelů
ti soustavné snižování (vyloučení) ztrát jak ve výrobě,
tak při skladování surovin i hotových výrobků.
Nemalý a nezastupitelný podíl na plnění těchto ná-
- 2 -
ročných úkolů zemědělsko potravinářského komplexu -
také z toho vyplývající spoluodpovědnost za ně - mají
technické a biologické služby včetně veterinární. Ve
zprávě o činnosti strany a vývoji společnosti od XV.
sjezdu KSČ a dalších úkolech strany se výslovně zdůraz-
ňuje potřeba, aby organizace technických a biologických
služeb - vedla vědeckovýzkumné a vývojové základny -
výraznější měrou přispívaly k efektivnímu růstu zeměděl-
ské i potravinářské výroby. Také zpráva předsednictva
ÚV KSČ k současnýn úkolům rozvoje zemědělství a výživy,
přednesená na 4. zasedání ÚV KSČ, poukazuje na naléha-
vost podstatného zvýšení úrovně práce zejména organiza-
cí biologických služeb v zájmů rychlejší intenzifikace
zemědělství, lepšího využívání vstupů, zvyšování výnosů
a užitkovosti.
To předpokládá, aby organizace technických a biolo-
gických služeb nejen prováděly různé specializované čin-
nosti, jimiž bezprostředně "vstupují" do výroby a ovliv-
ňují její výsledky, ale také prohlubovaly svou aktivní
roli z hlediska rychlejšího a důslednějšího uplatňování
poznatků vědy a technického pokroku, postupující specia-
lizace a koncentrace výroby a rozvíjení účelných koope-
račních a integračních vztahů, zavádění progresivních
velkovýrobních metod a forem výroby i racionálních sys-
témů řízení. Organizace těchto služeb musí být nejen po-
mocníkem, ale i stimulátorem rozvoje moderní a efektiv-
ní velkovýroby.
Základní poslání veterinární služby je dáno zejmé-
ně, jejími úkoly v péči o zdraví hospodářských zvířat,
které je rozhodujícím předpokladem racionálního využí-
vání jejich biologického potenciálu a v tomto smyslu i
jedním z rozhodujících faktorů intenzifikace živočišné
výroby, a v péči o zdravotní i hygienickou nezávadnost
- 3 -
a biologickou hodnotu potravin živočišného původu. S tím
souvisí i zajišťování veterinární ochrany státního území
před zavlečením původců nákaz a jiných hromadných onemoc-
nění zvířat nebo látek škodlivých zdraví lidí a zvířat,
Prohlubují a rozšiřují se úkoly, jimiž veterinární služ-
bu přispívá ke společenskému úsilí o tvorbu a ochranu
zdravého životního prostředí (především z hlediska event.
znečišťování" zdroji živočišného původu). Ve svém koneč-
ném ufektu se tuk mnohostranné působení veterinární služ-
by stává nejen důležitým nástrojem dalšího rozvoje našeho
socialistického zemědělství a realizace strategické linie
zvyšování soběstačnosti ve výrobě potravin i dalších ze-
mědělských výrobků, ale také specifickou složkou komplex-
ní péče socialistické společnosti o zdraví lidu.
Veterinární péče jako souhrn činností na úsecích pé-
če o zdraví zvířat a jeho ochranu, zabezpečování zdravot-
ní i hygienické nezávadnosti a biologické hodnoty živočiš-
ných produktů a krmiv a ochrany státního území před zavle-
čením původců nákaz a jiných hromadných onemocnění zvířat
však není a nemůže být jen záležitostí veterinární služby
a jejích odborných pracovníků. Je záležitostí celé spo-
lečnosti, především také organizací, které chovají zví-
řata nebo jakkoli zacházejí s potravinami, ostatními vý-
robky a surovinami živočišného původu a krmivy.
Zdokonalení a zvýšení účinnosti veterinární péče je
závislé na všestranném vytváření podmínek pro úspěšné pl-
nění jejích náročných úkolů. Nezbytnou součástí těchto
podmínek je také taková právní úprava, která je zárukou
aktivního působení práva jako nástroje regulování spole-
čenských vztahů v oblasti veterinární péče ve shodě s cí-
li zemědělské politiky a politiky výživy lidu stanovenými
Komunistickou stranou Československa, ve shodě s potřeba-
mi dalšího rozvoje zemědělskopotravinářského komplexu.
- 4 -
II.
Veterinární péče v Československé socialistické re-
publice je nyní právně upravena zákonem č. 66/1961 Sb.,
o veterinární péči, a řadou nižších právních předpisů vy-
daných k jeho provedení, zejména
- vyhláškou ministerstva zemědělství, lesního a vod-
ního hospodářství č. 154/1961 Sb., kterou se provádějí ně-
která ustanovení zákona o veterinární péči (ve znění vy-
hlášky federálního ministerstva zemědělství a výživy č.
69/1974
Sb. , jíž se mění a doplňuje vyhláška, č. 154/1961
Sb.),
- vyhláškou ministerstva zemědělství, lesního a vod-
ního hospodářství č. 49/1963 Sb., o poskytování náhrad a
podpor při některých škodách vzniklých opatřeními proti
nákazám a jiným hromadným onemocněním hospodářských zví-
řat,
- vyhláškou ministerstva zemědělství a výživy č.
156/1968 Sb., o veterinárním vyšetření domácích porážek
některých jatečných zvířat (ve znění pozdějších předpisů),
- směrnicemi federálního ministerstva zemědělství a
výživy ze dne 22. 2. 1980, čj. FM 015 - 194/1980, o ve-
terinární péči v chovech zvířat,
- směrnicemi federálního ministerstva zemědělství
a výživy ze dne 7. 12. 1978, čj. FM 015 - 849/1978, o ve-
terinární péči při zabezpečování zdravotní nezávadnosti
a biologické hodnoty potravin a surovin živočišného pů-
vodu,
- výnosem federálního ministerstva zemědělství a
výživy ze dne 18. 8. 1977, čj. FM 015 - 664/1977, jímž
se stanoví veterinární podmínky pro dovoz, průvoz a vý-
voz zvířat, potravin a surovin živočišného původu a kr-
miv, popřípadě předmětů, které mohou být nositeli původ-
ců nákaz.
- 5 -
Základy nynější právní úpravy veterinární péče (zá-
kon o veterinární péči a vyhláška, kterou se provádějí
některá ustanovení zákona o veterinární péči) byly tedy
položeny v době ukončení prvé etapy výstavby naší vete-
rinární služby na socialistických principech (zahájené
vydáním zákona č. 187/1950 Sb., o zdokonalení živočišné
výroby, u vládního nařízení č. 99/1952 Sb., o organiza-
ci veterinární služby a o některých veterinárních opa-
třeních) , v době upevňování a rozvíjení socialistických
výrobních vztahů v naseti zemědělství.
Tyto právní předpisy plnily po svém přijetí úspěš-
ně svou úlohu a napomáhaly rozvoji socialistické vete-
rinární péče i socialistické veterinární služby v sou-
ladu s potřebami socialistické společnosti, zemědělství
i potravinářské výroby. Svědčí o tom konkrétní výsledky
práce na úseku veterinární péče, jako např. ozdravení
chovů hospodářských zvířat od
brucelózy a tuberkulózy,
snížení výskytu dalších nebezpečných nebo velmi nebez-
pečných
nákaz zvířat, ochrana státního území před slin-
tavkovými vlnami, omezení výskytu nemocí přenosných ze
zvířat na člověka i nemocí z potravin, přenesení těžiště
z oblasti pasivní léčby do oblasti aktivní prevence, pro-
hloubení veterinárního hygienického dozoru a specializace
ve veterinární činnosti i v součinnosti s ostatními bio-
logickými službami apod.
S odstupem více než dvaceti let se však výrazně změ-
nily výrobně ekonomické podmínky v zemědělskopotravinář-
ském komplexu a v konfrontaci s nimi se ukazuje stále ví-
ce, že byla některá ustanovení zákona č. 66/1961 Sb.,
o veterinární péči, i právních předpisů vydaných k jeho
provedení postupně překonána. Stalo se tak zejména v dů-
sledku
a) rychlého rozvoje výrobních sil, širšího proniká-
- 6 -
ní vědeckotechnického pokroku do výroby, postupujícího
procesu koncentrace, specializace a industrializace so-
cialistické zemědělské (jmenovitě živočišné) velkovýro-
by a vyššího stupně zhodnocování surovin v potravinář-
skéni průmyslu,
b) vytvoření nové soustavy orgánů státního hospo-
dářského řízení zemědělství a "autonomní" (od národních
výborů oddělené) organizační struktury organizací stát-
ní veterinární služby.
III.
Zásadní přeměny, které směřují k integraci zeměděl-
ství s průmyslem na základě vyšší úrovně výrobních sil
a širšího uplatnění poznatků vědy a techniky, k růstu
koncentrace výroby cestou specializace a k prohloubení
společenské dělby práce a mezipodnikové kooperace, jakož
i nové způsoby zpracovávání a hospodárného zhodnocování
surovin v potravinářském průmyslu soustředěném do velko-
výrobních provozů, ovlivnily všechny stránky výroby.
Podstatně se změnily podmínky, v nichž žijí a pro-
dukují hospodářská zvířata. Technická a technologická
rekonstrukce socialistické živočišné velkovýroby vedla
ke vzniku nových sociologických režimů s vyšší "zrani-
telností" hlavně v industrializovaných provozech ve vel-
kokapacitních stavbách. Zdravotní stav hospodářských sví-
rat, v posledním období zlepšený z nákazového hlediska,
je v nich vystaven novým rizikům souvisejícím s rostou-
cími nároky na odolnost zvířat ve vztahu k jejich spe-
cifickému zatížení plynoucímu ze změněného životního pro-
středí a změněného životního rytmu. To vyžaduje mj. zvý-
šení úrovně řízení celé biologické části živočišné výro-
by, užší sepětí veterinární péče s plněním výrobních ú-
kolů a aktivní přístup k tvorbě zdraví hospodářských zví-
- 7 -
řat, závislý stále více na vskutku komplexním pojetí
a uskutečňování prevence jako vědecky zdůvodněného
sys-
tému společenských (nejen veterinárních) opatření směru-
jících k upevnění a ochraně zdraví hospodářských zvířat,
jakož i účinnější kontrolu všech činitelů, které působí
na zdravotní stav a užitkovost hospodářských zvířat, na
rozsah celkových a specifických ztrát,
Z rozšíření způsobů zpracovávání surovin a jejich
maximálního zhodnocování i zvýšeného nebezpečí intoxika-
cí a reziduí cizorodých látek vyplývá potřeba prohloube-
ní nedělitelné kontroly zdravotní i hygienické nezávad-
nosti a biologické hodnoty ve všech fázích výrobního pro-
cesu v živočišné výrobě i potravinářském průmyslu s důra-
zem na kvalitu základní potravinářské suroviny, hygienu
provozu a tav, chemickou zdravotní nezávadnost. Zdokona-
lení této kontroly je v zájmu zvyšování výroby hygienic-
ky jakostních potravin a předcházení ztrátám, důsledněj-
šího uplatňování požadavků racionální výživy i včasného
využívání poznatků z této kontroly v živočišné výrobě.
Zejména v důsledku těchto okolností dochází k mo-
difikaci obsahu, rozsahu, metod a forem veterinární pé-
če. Před veterinární službu byly postaveny novo veteri-
nárně zdravotní a hygienické otázky, kvantitativně i
kvalitativně nové úkoly, které nemají - a nemohly mít
- adekvátní vyjádření již v zákoně č. 66/1361 ob., o ve-
terinární péči.
Organizace a řízení veterinární péče, působnost a
odpovědnost při plnění jejích úkolů jsou podle platné
právní úpravy založeny na tom, že nositeli úkolů vete-
rinární péče v místech, okresech a krajích jsou národní
výbory, že okresní a krajská veterinární zařízení jsou
vlastně zařízeními okresních a krajských národních vý-
borů a že odbornou činnost směřující k plnění úkolů ve-
terinární péče zajišťují okresní národní výbory odborně