- 17 -
Zásada č. 8
Výplata a splatnost věrnostního přídavku
1. Věrnostní přídavek se vyplácí jednou ročně ke Dni horníků
a energetiků za uplynulý hornický rok.
2. Věrnostní přídavek za dobu výkonu základní (náhradní)
vojenské služby je splatný do jednoho měsíce po skončení
této služby.
Odůvodnění:
Podle zákona č. 177/1968 Sb. se věrnostní přídavek vyplácí
jednou ročně ke Dni horníků a energetiků. Vzhledem k tomu,
že věrnostní přídavek byl vyplácen k tomuto dni i podle
dřívějších předpisů, stala se výplata tohoto přídavku k uve-
denému dni již hornickou tradicí. Z tohoto důvodu se navrhuje
i nadále ponechat výplatu věrnostního přídavku ke Dni horníků
a energetiků, tj. v záři každého kalendářního roku.
Za účelem zabezpečení stability pracovních poměrů u mla-
dých pracovníků, zejména vyučených horníků, se navrhuje, aby
těmto pracovníkům byl i po dobu výkonu základní (náhradní)
vojenské služby přiznáván nárok na věrnostní přídavek za
podmínky, že po skončení výkonu služby v ozbrojených silách
nastoupl opět zaměstnáni v organizaci, ve které před nástupem
výkonu vojenské služby pracovali a za předpokladu, že před
dnem výplaty věrnostního přídavku neučinili zrušovací projev
vůle směřující ke skončení pracovního poměru výpovědí. Výplata
věrnostního přídavku za období vojenské služby se provede
nejpozději do jednoho měsíce po skončení této služby.
- 18 -
Zásada č. 9
Náklady na věrnostní přídavek
Zdroje úhrady výdajů na věrnostní přídavek stanoví
zvláštní předpis.
Odůvodnění:
Navrhované zdroje úhrady výdajů na věrnostní přídavek
jsou v podstatě totožné s dosavadním platným právním stavem
s tím rozdílem, že návrh zásad zákona neuvažuje s možností
rozšiřovat poskytování věrnostního přídavku i dalším pracov-
níkům, u nichž by výplata tohoto přídavku byla hrazena z ostat-
ního použiti zisku (§ 5 odst. 1 písm. d/. § 10 odst. 1 písm. e/
nařízení vlády ČSSR č. 161/1980 Sb., o finančním hospodaření
výrobních hospodářských jednotek a podniků/. Podle navrhované
právní úpravy bude věrnostní přídavek jak v hornických tak
i v jiných než hornických organizacích hrazen vždy z nákladů.
V rozpočtových organizacích, kde půjde o malý počet pracovníků,
kteří budou splňovat podmínky pro přiznáni věrnostního přídavku,
se věrnostní přídavek bude hradit k tíži výdajů na ostatní
výplaty fyzickým osobám.
Bližší pokyny pro účtování nákladů na věrnostní přídavek
horníků stanoví účtová osnova a směrnice k účtové osnově
vydané podle § 35 odst. 3 zák. č. 21/1971 Sb., o jednotné
soustavě sociálně ekonomických informací a § 11 odst. 2
nař. vlády ČSSR č. 153/1971 Sb., o informační soustavě
organizaci.
- 19 -
Zásada č. 10
Závěrečná ustanoveni
1. Vláda československé socialistické republiky po projednání
s Ústřední radou odborů nařízením stanoví
a) které další vybrané nerosty se těží hornickým způsobem,
b) která další díla se považují za podzemní stavby
(zásada č. 2 písm. a) bod 5),
c) výši věrnostního přídavku a podmínky pro jeho posky-
tování při střídání pracovních činností a při zrněné
zaměstnání z vážných důvodů v průběhu hornického roku.
2. Zrušuje se
a) zákon č. 177/1968 Sb., o věrnostním přídavku horníků',
b) § 13 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociál-
ních věcí č. 129/1979 Sb., o pracovním uplatnění a
hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví trvale nezpů-
sobilých k dosavadní práci, ve znění vyhlášky federál-
ního ministerstva práce a sociálních věci č. 145/1982 Sb.
3. Nový zákon nabude účinnosti dnem 1. července 1983. Věrnostní
přídavek podle těchto zásad se poprvé vyplatí za hornický
rok 1983 - 1984 ke Dni horníků a energetiků 1984.
Odůvodnění :
V návrhu zásad zákona je obsažena zmocňovací doložka
pro vládu československé socialistické republiky k vydáni
prováděcího předpisu, který má mít formu vládního nařízeni.
Vzhledem k tomu, že prováděcím předpisem mají být upraveny
otázky týkající se důležitých zájmů pracovníků v hornictví,
navrhuje se, aby vláda československé socialistické republiky
vydala toto nařízení po projednání s Ústřední radou odborů.
- 20 -
Protože v návrhu zásad (zásada č. 2) jsou vyjmenovány
jen základní nerostné suroviny, při jejichž těžbě a úpravě
se navrhuje poskytování věrnostního přídavku, je nutné v pro-
váděcím předpise uvést taxativní výčet dalších nerostů
těžených hornickým způsobem, pří jejichž těžbě a úpravě se
má věrnostní přídavek poskytovat. Ode vesměs o nerudné suro-
viny, které jsou těženy v organizacích v působnosti federálního
ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství a ministerstev
stavebnictví republik.
Zákonné zmocnění k určení dalších podzemních staveb je
v návrhu zásad obsaženo pro případ, že by se v budoucnu
vyskytla potřeba rozšířit okruh v zákoně vymezených podzem-
ních
staveb.
Vzhledem k tomu, že v průběhu hornického roku dochází
a bude docházet u téhož pracovníka ke střídání pracovních
činnosti, popřípadě ke změně zaměstnáni z vážných důvodů,
je nutné v prováděcím předpise stanovit, v jaké výši a za
jakých podmínek má být v těchto případech věrnostní přídavek
poskytován.
Účinnost nové právní úpravy se navrhuje ode dne 1. čer-
vence 1983 s tím, že první výplata věrnostního přídavku podle
navrhovaných zásad se uskuteční v roce 1984 za období hornického
roku 1983/1984. Dosud platný zákon č. 177/1968
Sb., o věrnost-
ním přídavku horníků se navrhuje zrušit v plném rozsahu.
Dále se navrhuje zrušit příslušné ustanovení vyhlášky
č. 129/1979 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení
pracovníků v hornictví trvale nezpůsobilých k dosavadní
práci, ve znění vyhl. č. 145/1982 Sb., protože věcně se
tato úprava má převzít do nového zákona (zásada č. 6 odst. 3).
Politický a ekonomický rozbor
I.
V hospodářské politice Československé socialistické
republiky je věnována mimořádná pozornost rozvoji palivo-
energetické a nerostné surovinové základny. V období
5. až 7. pětiletky se výrazně změnily podmínky při
zabezpečováni potřeb národního hospodářství palivy.
energii, rudnými a nerudnými surovinami. Zatímco
v minulosti bylo možno v celkové palivoenergetické
bilanci snižovat podíl tuhých paliv zvyšujícími se
dovozy ropy a zemního plynu, současnou situaci v ČSSR
bezprostředně ovlivňuje prudké zvýšení světových cen
palivoenergetických zdrojů a tím je i limitován jejich
dovoz, jakož i zhoršováni bansko - technických a ekono-
mických podmínek rozvoje vlastní palivoenergetické
základny a stále nedostatečné snižováni vysoké energe-
tické náročnosti reprodukčního procesu národního
hospodářství.
Hospodářská politika státu vyjádřená v závěrech
XVI. sjezdu Komunistické strany Československa je proto
orientována vedle maximálního snižováni energetické
náročnosti na využívání vlastni palivoenergetické a
nerostné surovinové základny zejména tím, že zintenziv-
ňuje využíváni zdrojů pevných paliv a rud. zabezpečuje
potřebný rozsah geologického průzkumu ložisek uhlí, rud
a ropy a využívá vlastni zásoby nerudných surovin pro
zvýšení průmyslové výroby kovů.
Vláda Československé socialistické republiky dne
20, dubna 1982 usnesením č. 131 schválila další perspek-
tivu pro rozvoj palivoenergetické základny státu do roku 2000,
- 2 -
V dalších pětiletkách se počítá s těžbou uhlí na úrovni
cca 120 mil, tun v kalendářním roce, z toho cca 95 mil. tun
hnědého uhlí za rok. Tento cil zabezpečující nezbytnou
tvorbu národního důchodu vyžaduje náročnou přestavbu uhelné-
ho průmyslu v důsledku postupného vyuhlováni řady stávají-
cích dolů a nutnosti otvírek nových kapacit v rozsahu
cca 60 mil. tun, což je zhruba polovina současně dosahované
těžby.
Prognostický výhled je doprovázen potřebou exploatace
uhelných zásob ve větších hloubkách se zhoršujícími se
podmínkami tlakovými a klimatickými, růstem těžby ze sloji
nebezpečných horskými otřesy a průtržemi uhlí a plynu.
To bude vyžadovat náročnou přípravu dělníků i technicko-
hospodářských pracovníků, odpovědnou prevenci v oblasti
bezpečnosti a hygieny práce a řešení celé řady problémů
na úseku technického rozvoje a technologie dobýváni.
Na lomových provozech je hlavním cílem především spolehlivý
provoz velkostrojové techniky a úspěšné vyřešení a včasné
zavádění inovovaných technologických komplexů a přípravy
nových těžebních kapacit.
Podobně je tomu i v odvětvi rudného a nerudného hor-
nictví, kde se těží rudy, magnezit, fluorit a řada dalších
nerostných surovin hornickým způsoben ve ztížených geolo-
gických, bezpečnostních a hygienických podmínkách.
Nadále je nutné prohlubovat také řídicí a organizátor-
skou činnost v oblasti těžby uhlí, rud i nerudných surovin,
ve včasném zabezpečováni
otvírkových a přípravných prací,
skrývkových prací v lomových provozech a ve výrobe tříděných
druhů uhlí především vyšším využitím strojních základních
fondů a rozvojem pracovní iniciativy k zajištění stanove-
ných těžebních a výrobních úkolů.
- 3 -
Jedním ze základních činitelů dalšího rozvoje hornictví
v letech 8. a 9. pětiletky bude řešení problematiky pracovních
sil. Plánovaný přírůstek počtu pracovníků v uhelném průmyslu,
a to i s přihlédnutím ke zhoršeným důlně-geologickým podmínkám
v hlubinném dobýváni, má činit v 8. pětiletce cca 11 tisíc
a v 9. pětiletce cca 6 tisíc pracovníků.
Specifické podmínky hornické práce, zejména její namá-
havost, nepřetržitost provozu, přesčasová práce, pracovní
prostředí a rizika vyplývající z charakteru hornického
povolání, nepříznivě působí na situaci v pracovních silách.
Vezme-li se v úvahu také rychle postupující modernizační
a inovační proces v ostatních odvětvích národního hospodář-
ství a naproti tomu současný a i výhledově předpokládaný
náročný charakter hornické práce, je pro získáni a stabilizaci
pracovních sil nezbytné i nadále prohlubovat společenský
význam hornického povolání a jeho všestrannou preferenci
ve hmotné zainteresovanosti i v komplexním sociálním
rozvoji.
V souladu se závěry XVI. sjezdu Komunistické strany
Československa, vyjádřenými v hlavních směrech hospodářského
a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1981 - 1985, které mimo
jiné uložily nadále zlepšovat pracovní a životni podmínky
horníků, byl usnesením vlády Československé socialistické
republiky ze dne 14, ledna 1982 č. 41 přijat soubor opatřeni
k dalšímu prohloubení sociální péče, životních a pracovních
podmínek pracujících v hornictví. Schválený soubor opatření
velmi účinně zvýraznil společenský význam hornické práce
jak ve mzdové oblasti, tak i v důchodovém zabezpečení a
v dalších otázkách sociálního rozvoje. Tato opatření byla
již v roce 1982 zákonnými i prováděcími předpisy upravena.
Postupná realizace závěrů XVI. sjezdu KSČ ve vztahu
k prohloubení hmotného a sociálního zabezpečení horníků
- 4 -
je přijímána hornickou veřejnosti velice pozitivně a jedno-
značně ovlivňuje nábor pracovních sil i pracovní iniciativu
horníků. Ve všech hornických revírech (s výjimkou severo-
českého hnědouhelného revíru) byly v r. 1982 splněny
náročné úkoly státního plánu a je zajišťováno plynulé záso-
bováni národního hospodářství a obyvatelstva uhlím. Daří
se i plnění úkolů v uranovém průmyslu a v rudném a nerudném
hornictví. Přijatá opatření svoji Intenzitou vytvářejí
v sociální oblasti horníků potřebnou preferenční základnu
nejen pro období 7. pětiletky, ale i v dlouhodobějším
výhledu.
V rámci komplexního řešení sociální oblasti a proble-
matiky pracovních sil vyslovila vláda československé
socialis-
tické republiky citovaným usnesením rovněž souhlas, aby
pro pracovníky v hornictví bylo zvýrazněno posláni věrnostní-
ho přídavku horníků ve prospěch pracovníků hlubinných dolů
a pracovníků lomů a skrývek. Současně uložila ministrům
příslušných resortů ve spolupráci s federálním ministerstvem
práce a sociálních věci a republikovými orgány předložit
vládě návrh zásad nového zákona o věrnostním přídavku
horníků.
Navrhované zásady nového zákona o věrnostním přídavku
horníků jsou výrazem konkrétního naplnění závěrů XVI. sjezdu
Komunistické strany Československa přijatých k prohloubeni
hmotného a sociálního rozvoje v hornictví a posiluji
společenský význam hornické práce tím, že zvýrazňují
nosná zaměstnáni v hornictví, která zabezpečuji rozvoj a
využíváni nerostné surovinové základny státu a spolu-
vytvářejí prostor k dalšímu získáváni a stabilizaci
pracovních sil pro pracovní činnosti v hornictví.
Předkládaný návrh na druhé straně představuje náročné
omezení okruhu pracovníků, jimž se na základě platného
- 5 -
zákona č. 177/1968 Sb. věrnostní přídavek horníků poskytuje.
Počet pracovníků s nárokem na věrnostní přídavek horníků
podle předkládaných zásad se sníží cca o 60 tisíc (o 50 tisíc
v resortu paliv a energetiky a o 10 tisíc v ostatních
odvětvích). Jde zejména o pracovníky koksoven, bánských
strojírenských organizací, povrchových stavebních a stavebně-
montážních
organizací, bytového hospodářství, rekultivaci
a o další okruh pracovníků hornických organizací, v jejichž
pracovní náplni není přímá návaznost na hlavní výrobní
proces (administrativní pracovníci, pracovnici stravovacích,
ubytovacích, rekreačních a sportovních zařízeni, v osobni
silniční dopravě apod.).
S ohledem na důsledky cenových opatření minulých let
a tím vzniklé zvýšené průměrné rodinné výdaje se považuje
za nezbytné zachovat současnou úroveň celkových příjmů těch-
to pracovníků. Proto se uvažuje řešit ztrátu věrnostního
přídavku horníků přiznáváním stabilizačních odměn v hornictví
podle zásad, které by schválila vláda Československé
socialistické republiky. Připravované zásady jsou pro
informaci uvedeny v příloze č. 2. V tomto směru se počítá
s tím* že prostředky dosud vynakládané na poskytováni
věrnostního přídavku horníků. převážně hrazené z ostatního
použiti zisku, by byly použity ve mzdové oblasti.
II.
Věrnostní přídavek horníků je zvláštní formou hmotného
ocenění hornické práce. Je peněžní odměnou sui generis.
která se poskytuje pracovníkům v hornictví vedle mzdy za
věrnost hornickému povolání. Podmínkou vzniku nároku na
věrnostní přídavek horníků je splnění čekací doby.
- 6 -
Výše věrnostního přídavku se stanoví podle obtížnosti
a rizikovosti vykonávané práce a podle počtu odpracovaných
let v hornictví. Věrnostní přídavek horníků se vyplácí jednou
ročně za uplynulý hornický rok (od 1. července předchozího
kalendářního roku do 30. června běžného kalendářního roku)
ke Oni horníků a energetiků.
Věrnostní přídavek horníků byl u nás zaveden poprvé
v roce 1949. Zákon č. 248/1949 Sb. vycházel z koncepce
věrnosti k hornickému povoláni a zásluh o hospodářskou
výstavbu státu, jakož i věrnosti, prokázané pracovním
úsilím o hospodárné plnění úkolů závodu. Pozdější právní
úprava provedená vládním nařízením č. 21/1952 Sb. akcepto-
vala kromě věrnosti hornickému povoláni také věrnost závodu,
ve kterém se horník svou prací podílí na úspěšné výstavbě
socialismu v naši vlasti. Věrnostní přídavek horníků se
tak stal účinným prostředkem ke zvyšování těžby, hospodárnému
plnění plánu a k snižování fluktuace a absence.
Další zákonná úprava byla provedena v roce 1968 zákonem
č. 177/1968
Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. února 1969
a platí dosud. Výše věrnostního přídavku horníků byla tímto
zákonem stanovena s ohledem na mzdovou úroveň dosaženou
horníky a pracovníky ostatních odvětvi koncem 60. let.
Při uplatňováni tohoto zákona se projevuji již delší dobu
některé závažné problémy, které spočívají především v tom,
že věrnostní přídavek je vyplácen od roku 1969 v pevných
ročních sazbách, které ve vztahu k meziročnímu nárůstu
mezd za období uplynulých 13 let značně zaostaly. Platná
právní úprava poskytováni věrnostního přídavku horníků.
která byla připravována v letech 1966 - 1968, obsahuje
navíc i prvky tehdejší oportunistické politiky, které
porušily do značné míry preferenční relace v hornictví.
- 7 -
zejména tím, že bylo umožněno rozšířit okruh příjemců věr-
nostního přídavku i o pracovníky, vykonávající činnosti,
které s hornickou prací bezprostředně nesouvisejí. Z tohoto
důvodu je v navrhované úpravě uplatněna zásada, že věrnostní
přídavek horníků bude poskytován výhradně při výkonu za-
městnání v hornických činnostech. Nepovažuje se však za
účelné, aby omezením okruhu příjemců byla snížena příjmová
hranice pracovníků, kteří vykonávají práce navazující na
nosné hornické činnosti.
Právní úprava z roku 1952 umožňovala výpočet výše
věrnostního přídavku horníků ze základní mzdové sazby
a počtu odpracovaných hodin. Tímto postupem by bylo dnes dosaženo
zhruba dvojnásobné úrovně základu pro výpočet věrnostního pří-
davku horníků oproti stávajícím sazbám stanoveným podle plat-
ného zákona z roku 1968. Současná situace je z toho hlediska
považována za pokles preference hornického povolání.
Od hornického roku 1981/1982 již došlo na základě u-
stanovení § 4 odst. 2 zákona č. 177/1968 Sb. ke zvýšeni
rozpěti sazeb věrnostního přídavku horníků úpravou provedenou
v kolektivních smlouvách hornických organizací, a to pro
pracovníky vybraných povoláni a funkcí (u horníků v podzemí
až o 1 500,- Kčs a u pracovníků na lomech a skrývkách
povrchových dolů a v úpravnách uranové rudy až o 1 000,- Kčs
ročně). Potřebné prostředky na úhradu (cca 100 mil. Kčs)
byly kryty z jedné poloviny ze státního rozpočtu a z druhé
poloviny z vlastních zdrojů příslušných organizací.
Od přijeti platného zákona č. 177/1968 Sb., o věrnostním
přídavku horníků, došlo u nás ke změně politických, ekono-
mických a sociálních podmínek. Za účelem prohloubení podmínek
k získáváni potřebného počtu nových pracovníků a pro posíleni
hmotné zainteresovanosti stávajících pracovníků se považuje
- 8 -
za nutné vytvořit nový právní základ pro poskytování věrnost-
ního přídavku horníků s výraznou preferencí nosných činností
v hlubinných dolech a na lomech a skrývkách povrchových
dolů.
Předkládaný návrh zásad zákona o věrnostním přídavku
horníků vychází z toho, že zákonem budou upraveny všechny
základní vztahy na sledovaném úseku, a to jednotně na území
obou republik. Půjde o základní otázky, jako jsou okruh
příjemců, právní podmínky vzniku a výše nároku, zápočet
rozhodných dob a splatnost věrnostního přídavku horníků.
Na rozdíl od dosavadní právní úpravy předkládaný návrh
zásad zákona uvažuje s tím, že k připravovanému zákonu bude
na základě zmocňovací doložky vydáno nařízení vlády Českoslo-
venské socialistické republiky jako prováděcí předpis, jímž
se stanoví podrobnější podmínky pro poskytováni věrnostního
přídavku horníků.
Přenechání podrobnější úpravy prováděcímu nařízení
vlády československé socialistické republiky se navrhuje
především z toho důvodu, aby zákon dával určitou volnost
se zřetelem na budoucí vývoj, zejména pokud jde o výši
věrnostního přídavku horníků, okruh pracovních činnosti
a případně další otázky. Přitom se předpokládá, že prová-
děcí předpis nabude účinnosti současně se zákonem.
Podle čl. 8 odst. 1 písm. j) ústavního zákona č. 143/1968
Sb., o československé federaci, ve znění ústavního zákona
č. 125/1970 Sb., patři práce, mzdy a sociální politika
do společné působnosti Československé socialistické republiky
a obou republik. Upravovaná problematika náleží k otázkám
mzdové a sociální politiky, která podle čl.
22 téhož zákona
patří mezi věci svěřené do působnosti federace.
- 9 -
Podle čl. 37 odst. 1 písm. b) ústavního zákona o čs.
federaci má Federální shromáždění zákonodárnou pravomoc
ve věcech patřících do společné působnosti (čl. 8 a čl. 10
až 28a), a to v části svěřené Československé socialistické
republice.
Ve smyslu uvedených ustanovení ústavního zákona o čs.
federaci je tedy úprava zákonem Federálního shromáždění
odůvodněná.
III.
Podle dosud platného zákona č. 177/1968 Sb., o věrnostním
přídavku horníků, a na základě kolektivních smluv byl
v hornickém roce 1981/82 vyplacen přibližně 260 tisícům
pracovníků věrnostní přídavek horníků ve výši cca 554
mil. Kčs.
Předkládaný návrh uvažuje se snížením počtu pracovníků
- příjemců věrnostního přídavku horníků o 60 tisíc, tj.
na 200 tisíc pracovníků.
Navrhovaná úprava představuje tento finanční dopad:
|
v mil, Kčs |
z nákladů |
z ostatního |
celkem |
|
výplata VPH v roce 1982 |
369 |
185 |
554 |
|
přesun zvýšení v r. 1982 do nákladů |
100 |
-100 |
0 |
|
upravený rok 1982 |
469 |
85 |
554 |
|
návrh od roku 1984 |
629 |
0 |
629 |
|
zvýšení |
160 |
-85 |
75 |
- 10 -
Kromě toho se doporučuje posílit mzdová prostředky
o cca 75 mil. Kčs (přesun z ostatního použití zisku
do mzdových prostředků) vzhledem k tomu, že k zachování
současné úrovně příjmů těch pracovníků v hornictví, kterým
od účinnosti nového zákona nebude vyplácen věrnostní
přídavek (cca 60 000 pracovníků) se budou vyplácet stabi-
lizační odměny v hornictví.
Navrhovaná úprava věrnostního přídavku horníků včetně
stabilizačních odměn v hornictví představuje tedy předpoklá-
daný dopad na státní rozpočty v roce 1984 150 mil. Kčs,
z toho na státní rozpočet federace 138 mil. Kčs, státní
rozpočet ČSR 9 mil. Kčs a státní rozpočet SSR 3 mil. Kčs.
V Praze dne 27. ledna 1983
Předseda vlády ČSSR:
v. z. R. Rohlíček v.r.
Příloha č. 1
Zásady nařízení vlády Československé socialistické republiky,
kterým se provádí zákon o věrnostním přídavku horníků
1. Dalšími nerostnými surovinami těženými hornickým způsobem
jsou:
magnezit, tuha, jíly, lupky, osinek (azbest), mastky;
sádrovec, téživec (baryt), živec, křemeny křemenec,
křemelina (diatomit), skarny, vápenec, dolomit, fluority,
granáty, sůl, spongility, kaolín, sklářské a slévárenské
pisky, bentonit, živcový pegmatit, břidlice, halloysity,
perlit, znělec a malířské hlinky.
2. Pro určení výše věrnostního přídavku horníků (dále jen
"věrnostní přídavek") se zařazuji pracovní činnosti
vykonávané v hornických organizacích do čtyř skupin
takto:
I, skupina
a/ Dělnici hlubinné těžby tuhých paliv, rudných a nerud-
ných surovin a při výstavbě hlubinných dolů/podtřida
21 jednotné klasifikace zaměstnání
x) /, dělníci při
geologickém a hydrologickém průzkumu prováděném
v podzemí /241/,
b/ Báňští technici řízení výroby /včetně dispečerů,
báňských záchranářů a záchranářů - lékařů, provádějících
zásahy v dole - /624/, báňští technici bezpečnosti
práce /626/ a báňští investiční technici /628/, mistři
odborného výcviku včetně vrchních mistrů provádějících
výchovu učňů
při hlubinné těžbě tuhých paliv, rudných a nerudných
surovin a při výstavbě hlubinných dolů.
c/ Vedoucí pracovnici /ředitelé podniků a závodů a jejich
náměstci řídící výrobu a investice v činnostech
uvedených pod písm. a/-/73l/,
x) uvedena podtřída podle vyhl. FSÚ č. 129/1971 Sb.,
o zavedení a využíváni jednotné klasifikace zaměstnání
a jednotné klasifikace studijních a učebních oborů.
- 2 -
II. skupina
a/ Dělníci pracující na podzemních stavbách /41 a 42/,
dělníci povrchové těžby tuhých paliv, rudných a nerudných
surovin, při výstavbě povrchových dolů a při chemické
těžbě radioaktivních surovin a těžbě léčivé radioaktivní
vody /22/.
b/ Báňští technici pro vývoj, rozvoj a pro technickou
normalizaci /621/, báňští technici přípravy výroby
/623/ a ostatní báňští technici /629/
při hlubinné těžbě tuhých paliv, rudných a nerudných
surovin a při výstavbě hlubinných dolů.
c/ Techničtí pracovníci při řízení výroby a investic pracu-
jící na podzemních stavbách, v povrchové těžbě tuhých
paliv, rudných a nerudných surovin, při výstavbě těchto
provozů, při chemické těžbě radioaktivních surovin a
těžbě léčivé radioaktivní vody.
d/ Mistři odborného výcviku včetně vrchních mistrů provádě-
jících výchovu učňů na pracovištích uvedených pod písm.
C/-/8146/.
e/ Báňští technici obvodních báňských úřadů, kteří přímo
vykonávají státní odborný dozor.
f/ Vedoucí pracovníci - ředitelé podniků a závodů a jejich
náměstci řídící výrobu a investice v činnostech uvedených
pod písm. c/-/731/.
III. skupina
a/ Dělníci briketáren a úpraven tuhých paliv, rudných a
nerudných surovin včetně úpravy a pálení lupků a výroby
vysokopecních pelet a chrommagnezitových a dinasových
staviv /23/.
b/ Dělnici při geologickém a hydrologickém průzkumu /24/,
těžaři a ostatní zaměstnání při těžbě ropy, zemního
plynu a solanky /25/, dělnici při výrobě plynu v tlako-
vých plynárnách přímo navazujících na těžbu a úpravu
uhlí /274/, laboranti pro rudné doly /2911/.
- 3 -
c/ Dělníci - zpracovatelé / opraváři a údržbáři hornických
organizací /, kteří provádějí dílenské opravy a údržbu
zařízení /31, 32, 33 a 39/.
d/ Techničtí pracovníci vykonávající zaměstnání v organi-
zacích, závodech, střediscích nebo provozech uvedených
ve II, skupině /písm. a/, pro něž se vyžaduje odborné
vzdělání technického směru /62, 64, 65, 66, 67, 69/.
e/ Techničtí pracovníci při řízení výroby a investic
pracující v briketárnách a úpravnách tuhých paliv,
rudných a nerudných surovin /vč. úpravy a pálení lupků,
výroby vysokopecních pelet a chrommagnezitových a dina-
sových staviv /, v geologickém a hydro logickém průzkumu,
při těžbě ropy, přírodního plynu a solanky a v tlakových
plynárnách přímo navazujících na těžbu a úpravu uhlí.
f/ Vedoucí pracovníci - ředitelé podniků a závodů a jejich
náměstci řídicí výrobu a investice v činnostech uvedených
pod písm. e/-/731/.
IV. skupina
a/ Dělníci povrchových pracovišť v hornických organizacích
pracující
- při redeponizaci a těžbě uhelných kalů,
- na skládkách vytěžených nerostů a na odvalech hlušin,
- při obsluze a údržbě základkového a zaplavovacího
zařízení,
- v kotelnách technického provozu,
- v technologické dopravě a na vlečkách,
- při přípravě, nakládání, vykládáni a přesunu materiálů
potřebných pro technický provoz,
- při údržbě a opravách zařízení a dopravních prostředků
určených pro dopravu vydobytých neros túr, hlušiny a
a materiálů potřebných pro technický provoz,
- v provozních skladištích včetně skladišť ochranných
pomůcek a výbušnin.