- 51 -
zákazníků, šizení spotřebitelů, byl vydán státu. Národní
výbory, znalé poměrů v místě svého působení, by mohly mít
v těchto ustanoveních občanského zákoníku účinný nástroj
v boji proti těmto protispolečenským jevům, znepokojují-
cím poctivé občany a narušující jejich důvěru v účinnost
zákonné úpravy.
2. Z věcí práva rodinného, jichž ročně projednají soudy
téměř okolo 250 tisíc, má zásadní význam rozhodování o roz-
vodu manželství a o výchově a výživě nezletilých dětí. Po-
drobněji se touto problematikou zabývala zpráva Nejvyšší-
ho soudu ČSSR a Generální prokuratury ČSSR o stavu socia-
listické zákonnosti v oblasti občanskoprávních vztahů,
projednávaná Federálním shromážděním 22. 10. 1980, jejíž
-závěry jsou i nadále platné. I když po řadě let počet roz-
vodů v roce 1982 ve srovnání s předcházejícím rokem poně-
kud poklesl a to o 224 případů, je rozvodovost v ČSSR
v dlouhodobém pohledu, přes všechnu péči společnosti o tr-
valost manželství, na nepříznivé úrovni. Zvláště v České
socialistické republice, kde v posledních letech připadá
okolo 80 procent rozvodů, se každoročně rozvádí značný
počet manželství; také ve Slovenské socialistické repub-
lice má rozvodovost stoupající tendenci. Ze získaných po-
znatků je třeba připomenout, že přes 90 procent rozvodů
je povolováno se souhlasem obou manželů a že většina roz-
vodů se týká manželů ve věku do 40 let a dopadá tedy ješ-
tě do doby, kdy pečují o děti. Závažné je, že z celkové-
ho počtu rozvedených manželství připadají trvale dvě tře-
tiny na manželství s nezletilými dětmi. I když soudy si
- 52 -
většinou svou odpovědnost za povolení rozvodu uvědomují a
postupně svou činnost, zaměřenou v jednotlivých případech
k odstranění příčin rozvratu a k usmíření manželů, zlep-
šují /o čemž svědčí skutečnost, že počet povolených roz-
vodů neroste takovým tempem jako počet návrhů na rozvod/,
neznamená to, že by jejich možnosti, být omezené, byly
vždy vyčerpány. I nadále ovšem platí, že příčinám, které
vedou k rozvratu manželství, je nutno čelit již daleko
dříve a předcházet tak narušování vztahů mezi manžely.
V tomto dlouhodobém preventivně výchovném procesu připa-
dá významná úloha národním výborům, které prostřednictvím
manželských a předmanželských poraden ve spolupráci se
společenskými organizacemi a školami doplňují přípravu
mladých občanů na manželství a vedou je k odpovědnému
rodičovství.
Převážnou část rodinněprávní agendy soudů tvoří vě-
ci týkající se nezletilých dětí. Ročně se rozhodnutí sou-
dů v celé ČSSR týkají okolo 150 tisíc dětí. Potřebnou po-
zornost věnují soudy úpravě výchovy dětí a pokud to vy-
žaduje zájem dětí, svěřují je jiným osobám, nebo nařizují
ústavní výchovu, popř. zabezpečují umístění v náhradní ro-
dinné výchově osvojením nebo pěstounskou péčí. Někdy se
ještě vyskytují problémy s umístěním dětí, u nichž byla
nařízena ústavní výchova.
Proces výchovy dětí soudy ovlivňují v občanském soud-
ním řízení také ukládáním výchovných opatření, zaměřených
proti nepříznivým vlivům rodičů nebo jiných osob, popř.
i vůči nezletilému. Na tuto jejich činnost má však do znač-
né míry vliv skutečnost, že občané i společenské organiza-
- 53 -
ce málo využívají oprávnění dané jim ustanovením § 42
odst. 1 zákona o rodině upozornit včas soud na závad-
né jednání dětí anebo na vážné porušení práv a povinnos-
tí rodičů k dětem a projevují někdy dokonce značnou
lhostejnost. Určitým nedostatkem je, že soudy někdy,
i když ojediněle, význam některých méně závažných výchov-
ných opatření plně nedoceňují, neukládají je, nebo jejich
plnění nekontrolují a proto často vyzní formálně. Zákonem
stanovenou možnost zapojit do této činnosti společenské
organizace téměř nevyužívají.
O vyživovací povinnosti k nezletilým dětem rozhodu-
jí soudy v ČSSR asi ve 100 tisíci případech za rok. K ob-
tížím nadále dochází při vymáhání výživného pro nezleti-
lé děti cestou soudního výkonu rozhodnutí, kde jde o vy-
soký počet i časovou náročnost. Potíže způsobují osoby,
proti nimž byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy,
které maří výkon rozhodnutí tím, že stále mění zaměstná-
ní nebo vůbec nepracují, takže je lze jen stěží anebo vů-
bec výkonem rozhodnutí postihnout, ale i socialistické
organizace, které někdy nedbají důsledně všech svých po-
vinností plátců mzdy.
Ve věcech vzájemné vyživovací povinnosti manželů
soudy vesměs dodržují požadavek zákona, aby životní úroveň
obou manželů byla zásadně stejná, přičemž současně při-
hlížejí k péči o společnou domácnost. Jde přibližně o
3-4 tisíce případů ročně, přičemž jen zcela ojediněle
jsou návrhy podávány ve prospěch muže.
Rozhodování o návrzích na příspěvek na výživu roz-
vedeného manžela není časté. Zcela výjimečné byly návrhy
- 54 -
na prodloužení povinnosti platit příspěvek na výživu roz-
vedené manželky; tato skutečnost potvrzuje oprávněnost
nové úpravy, jíž bylo vypuštěno ze zákona o rodině časo-
vé omezení trvání této povinnosti.
3. Také v pracovněprávních vztazích projednávají soudy
více sporů, i když v roce 1982 bylo zaznamenáno jejich ne-
patrné snížení. Vzrůstá počet věcí, ve kterých se organi-
zace domáhají náhrady škody z důvodů hmotné odpovědnosti
pracovníka i z důvodů obecné odpovědnosti pracovníka za
vzniklou škodu a také počet případů, ve kterých soudy
přezkoumávají kárná opatření. Naproti tomu klesá počet spo-
rů o vznik, trvání a skončení pracovního poměru. Z uvede-
ných změn ve vývoji agendy lze usuzovat na společensky
příznivé tendence.
Nejpočetnější skupinu tvoří spory zahájené na návrh
socialistických organizací o neexistenci důvodu výpovědi
z pracovního poměru, dané pracovníkem nějčastěji pro ne-
využívání odborné kvalifikace. Asi v jedné čtvrtině z nich
je návrhům organizace vyhověno a určeno, že pracovníkem
použitý výpovědní důvod není dán. Za důvodnou výpověď z
pracovního poměru pro nevyužívání odborné kvalifikace se
považuje okolnost, že pracovník chce využít kvalifikace
společensky a ekonomicky významnější než je ta, která se
využívá podle pracovní smlouvy. Toto omezení při použití
výpovědního důvodu vyšlo z poznatků, že někteří pracov-
níci využívali zákonnou možnost skončit pracovní poměr,
aby v nově navázaném pracovním poměru odčerpali výhody,
které jsou jim nabízeny bez ohledu na to, zda jejich dru-
hé odborné kvalifikace bude využito či nikoliv. Této sna-
- 55 -
ze čelí soudy i za pomoci základních zásad zákoníku prá-
ce, podle nichž výkon práv a povinností vyplývajících z
pracovněprávních vztahů, musí být v souladu s pravidly
socialistického soužití.
Z nároků organizací na vrácení neprávem vyplacené
mzdy je 90 procent u soudů české socialistické republiky
a jsou důvodné v posledních letech asi v 75 procentech.
To ukazuje, že při vlastním provádění mzdové agendy nepo-
stupují organizace dost odpovědně.
Nejčastější spory o náhradu škody způsobenou pra-
covníkem pocházejí ze škody vzniklé schodkem na svěře-
ných hodnotách při kolektivní a individuální hmotné od-
povědnosti. Asi v jedné třetině nejsou organizace úspěš-
né. Důvody, pro které soudy nepřiznávají organizacím ná-
hradu škody za schodek, spočívají zejména v nedostatečném
obsazení provozoven pracovními silami, v obsazení pro-
vozoven nekvalifikovanými pracovníky, v nedostatečném
vybavení prodejen, v nedůsledné kontrole, dále pro ne-
provádění inventur a pro nedostatek skladovacích prosto-
rů. V podstatě tedy přetrvávají známé nedostatky. Orga-
nizace i nadále uplatňují nároky nedostatečně doložené,
popřípadě i promlčené. V takových případech jim jde jen
o získání soudního rozhodnutí jako podkladu pro účetní vy-
pořádání věci, aniž by na sebe braly riziko z vypořádání
sporu na podkladě vlastního rozhodnutí.
Náhrada škody za zmetek není prakticky u soudů uplat-
ňovánaj v období let 1978 - 1982 bylo takových návrhů
u soudů v ČSSR podáno jen 94, z toho jen 7 návrhů u sou-
- 56 -
dů Slovenské socialistické republiky. Nepatrné počty spo-
rů jsou i ve věcech odškodňování pracovních úrazů a nemo-
cí z povolání. Pozitivní je poznatek, že organizace od-
škodňují pracovní úrazy a nemoci z povolání zřejmě ke
spokojenosti poškozených.
Naproti tomu počet soudem přezkoumávaných návrhů
na zrušení kárného opatření zaznamenává podstatný vzestup.
Vzhledem k nedostatku evidence o uložených kárných opatře-
ních lze se pouze domnívat, že růst návrhů na přezkoumání
kárných opatření je důsledkem jejich častějšího ukládání
v zájmu upevnění pracovní kázně. Z poznatků soudů i proku-
ratury vyplývá , že nejčastějšími důvody uložení kárného
opatření je neuposlechnutí příkazů nadřízeného pracovníka,
absence a pozdní příchody na pracoviště, porušování bezpeč-
nostních předpisů a požívání alkoholických nápojů v pra-
covní době. Ve 40 až 50 procentech projednávaných případů
je rozhodnutí kárného orgánu zrušeno pro pochybení kárných
orgánů. Tato pochybení spočívají v častém překročení pre-
kluzivních lhůt k uložení kárného opatření, nedostatečně
zjištěném skutkovém stavu, nepřiměřenosti uloženého kárné-
ho opatření a také v tom, že kárná opatření ukládají pra-
covníci nebo orgány, které k tomu nejsou oprávněné.
Pozornosti si zasluhuje poznatek, že návrhy podávané
v pracovněprávních věcech nejsou důvodné ve více než v
50 procentech. Vyjma případů, kdy jsou nedůvodné návrhy
podávané socialistickými organizacemi jen proto, aby bylo
vydáno soudní rozhodnutí pro účetní vypořádání věci /od-
pisy apod./, nízký podíl úspěšných návrhů naznačuje, že
v oblasti pracovního práva není právní vědomí pracovníků
- 57 -
na žádoucí výši. Totéž platí i o úrovni právní služby v so-
cialistických organizacích. V jakém poměru se na tomto sta-
vu podílí složitost právní úpravy by mělo být zhodnoceno
v analýze účinnosti zákoníku práce před jeho případnou no-
velizací.
I v pracovněprávních věcech dochází někdy k tomu, že
se na soud obracejí socialistické organizace dříve, než
se pokusily o mimosoudní vyřešení sporu se svým vlastním
pracovníkem. Vyplývá to zejména z poznatků některých soudů
ve Slovenské socialistické republice.
Významný článek řešení pracovněprávních sporů předsta-
vují rozhodčí komise v socialistických organizacích. Pro-
jednají ročně 15 až 20 tisíc pracovních sporů, z nichž
pouze 7-15 procent postupují k soudnímu projednání. Po-
moc soudců a prokurátorů těmto komisím je ze strany odbo-
rových orgánů vysoce hodnocena.
4. Zvláštní zájem socialistické společnosti na zabezpe-
čování sociálních práv pracujících se projevuje i v tom,
že soudům je svěřeno přezkoumávání rozhodnutí orgánů důcho-
dového zabezpečení o zákonných nárocích z tohoto zabezpe-
čení. Rozhodování soudů na tomto úseku je náročné z hlediska
společenské závažnosti této agendy. Jde o dlouhodobou úpra-
vu nároků pracujících, zajištujících jejich existenční po-
třeby, na které společnost vynakládá značné materiální pro-
středky.
Počet rozhodnutí, které úřady důchodového zabezpečení
republik vydávají, se nepatrně zvyšuje. I když pracující
využívají práva navrhnout soudu přezkoumání rozhodnutí o
- 58 -
dávkách důchodového zabezpečení, počet opravných prostřed-
ků proti těmto rozhodnutím se i přes určité zvýšení roz-
hodnutí úřadů důchodového zabezpečení podstatně snížil.
Snížil se rovněž podíl rozhodnutí, kterými krajské soudy
zrušily přezkoumávaná rozhodnutí. Naproti tomu se poněkud
zvýšil podíl věcí, v nichž krajské soudy potvrdily jako
správné přezkoumávané rozhodnutí. O odvoláních, která pra-
cující podali proti rozhodnutím krajských soudů, rozho-
dují nejvyšší soudy republik. I počet těchto odvolání se
snížil a snížila se rovněž úspěšnost odvolání. Tyto sku-
tečnosti, vedle dalších poznatků, svědčí o zvýšení úrov-
ně rozhodnutí o dávkách důchodového zabezpečení úřady dů-
chodového zabezpečení i úrovně rozhodování krajských soudů
o opravných prostředcích, podaných proti těmto rozhodnutím.
Ojedinělá rozhodnutí nejvyšších soudů republik ve věcech
důchodového zabezpečení, která byla zrušena Nejvyšším sou-
dem ČSSR na základě stížnosti pro porušení zákona podaných
proti těmto rozhodnutím generálním prokurátorem ČSSR, do-
kládá velmi dobrou úroveň rozhodování nejvyšších soudů re-
publik v těchto věcech.
5. V činnosti státních notářství, která je svým rozsahem
značná, společensky závažná a která přispívá k jistotě a
zákonnosti důležitých vznikajících právních vztahů, nejsou
vykazovány výrazné odchylky od ustálené úrovně kvantity a
kvality. Státní notářství bez větších výkladových a aplikač-
ních problémů projednávají dědické věci a rozhodují o nich.
V agendě registrace smluv se zlepšuje přezkoumávání smluv
o převodu nemovitostí a dohod o zřízení práva osobního uží-
vání pozemků, a to zejména z hlediska větší náročnosti po-
- 59 -
kud jde o vyžadování listinných podkladů pro toto pře-
zkoumávání platnosti smluv před jejich registrací. V pra-
xi státních notářství je ještě třeba dosáhnout větší kom-
plexnosti při posuzování právních náležitostí vznikajících
právních úkonů, aby byla plně zajištěna určitost právních
vztahů.
Na dobré úrovni je poskytování rozsáhlé právní pomo-
ci občanům a organizacím při sepisování notářských zápi-
sů o právních úkonech a jiných písemností, při osvědčo-
vání právně významných skutečností, při ověřování atd.
Nemalý je finanční přínos činnosti státních notář-
ství. Na notářských poplatcích bylo vybráno např. v roce
1982 přes 466 milionů Kčs.
Posláním soudů v občanském soudním řízení je posky-
tovat rychlou a účinnou ochranu ohroženým nebo narušeným
právům občanů, organizací a státu. Z povahy socialistic-
kých vztahů vyplývá, že k zásahu soudů jako mocenských
orgánů státu by mělo docházet až po vyčerpání všech mož-
ností výchovného působení, směřujícího k tomu, aby ob-
čané dobrovolně splnili převzaté závazky a jiné z právní-
ho řádu vyplývající povinnosti. Zobecněné zkušenosti z
průzkumu věcí projednávaných soudy však přesvědčují o tom,
že tomu tak vždy není. Poznatky dokládají, že ze strany
některých socialistických organizací dochází k nežádoucí-
mu přenášení povinností i odpovědnosti na soud i ve věcech,
kde nebyly využity možnosti působit na vyřešení věci vy-
- 60 -
světlením důvodu i obsahu závazku a důsledků spojených
s vynuceným vymáháním. Zkušenosti některých soudů v Slo-
venské socialistické republice dokládají, že odpovědní
pracovníci socialistických organizací nevynaloží větší úsi-
lí k předejití soudnímu sporu ani ve vztazích k svým
vlastním pracovníkům. Z podávání nedoložených návrhů,
uplatňování promlčených nároků lze dovodit, že v nich ani
nejde o úspěch ve sporu, ale jen o podklad pro administra-
tivní vyřízení věci, získaný bez rizika odpovědnosti za
své vlastní rozhodnutí.
Je ještě stále dost občanů, kteří musí být nuceni
k splnění svých závazků. Mnozí z nich se do této situace
dostávají pro své vysoké nároky na životní úroveň, neod-
povídající ohodnocení jejich přínosu společnosti, který
je i pod úroveň jejich schopností a možností.
Společenské organizace, ačkoliv to je jejich poslá-
ním, se ještě ne dost účinně zabývají otázkami právní vý-
chovy pracujících; v tomto směru je i na soudech působit
na to, aby dosavadní, jinak osvědčené formy, jimiž lze
působit na tvorbu a upevňování právního vědomí občanů,
nabyly větší konkretizace, zejména aktuálnějším zaměřením
k problémům pracoviště nebo místa bydliště občana, větší
přitažlivosti, přesvědčivosti a tím i účinnosti. S myšlen-
kami, na kterých je vybudován princip socialistické zákon-
nosti, třeba pracovat siřeji, nejen z hlediska pouhého vý-
kladu a uplatňování právních norem. Účinnost této práce
by kromě jiného bylo možné ověřovat i na tom, jak dalece
se v organizacích daří upevňovat postoje pracovníků, jako
- 61 -
je poctivost a svědomitost při plnění úkolů, odpovědnost
vedoucích pracovníků za zákonný a hospodárný postup a
zejména za dosažené výsledky práce. Je třeba lidi přes-
vědčovat o tom,že právní řád a na něm založená právní a
sociální jistota spočívá na závislosti práv i povinností,
že práva i výhody s tím spojené musí být v rovnováze s
ekonomickým obsahem povinností.
V hodnocení úrovně rozhodovací činnosti soudů a stát-
ních notářství z hlediska respektování principu dodržová-
ní socialistické zákonnosti převládají ve svém souhrnu
pozitivní rysy. Okresní /obvodní/ soudy pravomocně rozho-
dují okolo čtyř pětin všech projednávaných věcí. Svými
rozhodnutími odstraňují spory a právům a oprávněným záj-
mům účastníků poskytují účinnou ochranu a jejich rozhod-
nutí jsou účastníky v uvedeném rozsahu se souhlasem při-
jata. Na podkladě odvolání je přezkoumávána asi jedna pě-
tina rozhodnutí soudů prvého stupně. Na podkladě tohoto
přezkoumávání je přibližně 50 procent rozhodnutí okresních
/obvodních/ soudů, proti nimž bylo podáno odvolání, potvr-
zeno jako správná, ostatní jsou měněna nebo zrušena. Opě-
tovně dochází k takovým chybám při zjišťování skutečného
stavu věci, které negativně ovlivňují výsledky řízení a
vedou k nesprávnému nebo nepřesvědčivému rozhodnutí. K ná-
pravě vad dochází až před vyššími soudy, někdy až před
nejvyššími soudy republik a to v řadě případů až za pou-
žití mimořádného opravného prostředku. Zbytečné průtahy,
které oddalují konečné rozhodnutí o právu nebo právním
vztahu v konkrétních případech a také zvyšují náklady a
nároky nejen na hmotné prostředky, ale i na využívání pra-
covního času účastníků soudních sporů, soudců z povolání,
- 62 -
soudců z lidu a dalších osob zúčastněných na řízení, včet-
ně svědků, znalců
apod., je třeba připsat především na vrub
nižších soudů. Prostředky k nápravě tedy nespočívají jen
v usměrňování výkladu zákonů a ostatních právních předpisů,
ale zejména v efektivnějším využívání všech forem a metod
účinné řídící práce. Důslednější musí být kontrola práce
a intenzivnější by mělo být výchovné působení, zejména
prostřednictvím dalšího politického a odborného vzdělá-
vání soudců a státních notářů, cílevědomější by měla být
i příprava mladých kádrů a to nejen justičních čekatelů,
ale i dalšího odborného a správního aparátu. Co je však
naprosto nezbytné u všech článků soudní soustavy, které
provádějí dozor nad rozhodováním nižších soudů, je sou-
stavná péče o široký rozhled v justiční problematice, po-
drobná znalost progresivních tendencí v celospolečenských
potřebách, pěstování schopnosti zobecňovat poznatky z roz-
hodovací a ostatní činnosti a závěry přenášet zpět do roz-
hodovací a preventivní činnosti. Je třeba ještě lépe ovlá-
dat nejen správný výklad a uplatňování právních předpisů,
ale i přesvědčivě zdůvodňovat přijaté závěry, výchovně pů-
sobit na účastníky řízení i ostatní občany, opírajíce se
o argumenty z konkrétních, správně a přesvědčivě projedna-
ných případů. Konkretizaci vyžaduje i preventivní činnost
soudců a státních notářů, protože právní vědomí občanů
se vytváří nejen na základě určitého minima znalostí a vě-
domostí o právním řádu, ale především pozitivními zkušeno-
stmi, zejména též o neodvratitelném prosazení práva a zá-
konnosti i v občanskoprávních vztazích. Jen tím lze posí-
lit právní jistotu a úctu k právům spoluobčanů.
Zvyšování úrovně práce soudů a státních notářství,
projevující se jak v kultuře a výchovném působení vlast-
- 63 -
ního řízení a rozhodnutí, tak i ve vnější, technické
stránce, má mimořádný význam zejména v současné době,
kdy úsilí celé společnosti musí být zaměřeno na potí-
rání všech protispolečenských jevů, jimž je třeba účin-
něji a důsledněji čelit, zejména na boj proti rozkrádá-
ní a protiprávnímu zneužívání a nedovoleného získávání
majetku v socialistickém vlastnictví jednotlivci nebo ji-
nému obohacování jednotlivců na úkor společnosti a spo-
luobčanů .
Za tím účelem je třeba řešit a odstraňovat příčiny
všech problémů, které zatím nepříznivě ovlivňují kvalitu
a účinnost práce soudů a státních notářství; promyšle-
nými organizačními opatřeními na jednotlivých pracoviš-
tích je třeba pečovat i o rovnoměrnější rozdělování prá-
ce
mezi soudci a státními notáři, dbát o to, aby se ne-
opakovaly průtahy a jiné chyby a je také třeba soustavněji
kontrolovat práci ostatního odborného a administrativní-
ho aparátu.
V následujícím období bude mít na účinnost rozhodo-
vací a ostatní činnosti soudů a státních notářství vliv
také skutečnost, jak rychle a pohotově si soudci a stát-
ní notáři osvojí správný výklad a uplatňování novelizo-
vaných ustanovení občanskoprávních kodexů. Soustavná pé-
če o shromažďování poznatků z praktického používání změně-
ných nebo doplněných ustanovení, o jejich předávání or-
gánům soudního dozoru a o rychlé zprostředkování všech
opatření, směřujících ke sjednocení rozhodování, musí
se stát trvalou součástí řídící práce. S tím souvisí
i zvyšování úrovně dozorových opatření vydávaných k us-
- 64 -
měrňování správného výkladu a používání zákona nejvyšší-
mi soudy republik, které musí působit na další růst po-
litického a odborného rozhledu soudců a státních notářů.
Soudy i státní notářství plní svou funkci v sousta-
vě orgánů socialistického státu. Postupné a účinné ře-
šení všech otázek, ovlivňujících jejich činnost, odstra-
ňování nedostatků a náročnější měřítka na práci jednot-
livců i celých kolektivů, je cestou ke konkrétní reali-
zaci závěrů XVI. sjezdu Komunistické strany Českosloven-
ska při uskutečňování její právní politiky.
- 65 -
IV.
Všeobecný a občanskosoudní dozor prokuratury
Při upevňování socialistické zákonnosti náleží význam-
ná úloha všeobecnému dozoru a občanskosoudnímu dozoru.
Výkonem všeobecného dozoru přispívá prokuratura k dů-
slednému provádění a zachovávání zákonů a jiných právních
předpisů všemi ministerstvy i jinými orgány státní správy,
národními výbory, hospodářskými a jinými organizacemi i
jednotlivci. Dbá přitom o ochranu celospolečenských zájmů
i ochranu práv a oprávněných zájmů občanů.
Metodami a prostředky občanskosoudního dozoru proku-
ratura působí k dodržování zákonnosti v postupu a rozho-
dování soudů a státních notářství, náležitému uplatňování
výchovného poslání občanského soudního řízení a k účinnému
překonávání těch jevů v občanských, rodinných a dalších
vztazích, které škodí socialistické společnosti a jejímu
rozvoji. Prokurátor vstupuje za tím účelem do řízení před
soudy a státními notářstvími, podává návrhy na zahájení
řízení a uplatňuje další svá oprávnění, jestliže to vyža-
duje zájem společnosti nebo ochrana práv občanů. Významné
je i oprávnění generálních prokurátorů podávat stížnosti
pro porušení zákona, jimiž byl porušen zákon proti pravo-
mocným rozhodnutím soudů a státních notářství.
Všeobecný a občanskosoudní dozor prokuratury jsou ne-
dílnou součástí činnosti prokuratury a jsou v mnoha směrech
spjaty s dozorem prokuratury v trestním řízení. Jsou i dů-
ležitými nástroji boje proti příčinám a podmínkám krimina-
lity, přispívají
i k odstranění či návratnosti škod, které
- 66 -
vznikly trestnou činností nebo jiným porušováním právních
předpisů. Signály o porušování zákonnosti, zjišťované pro-
středky a metodami všeobecného dozoru, jsou důležitým či-
nitelem při prevenci trestné činnosti. Naopak poznatky
z konkrétních trestních věcí o příčinách a podmínkách
trestné činnosti jsou využívány při výkonu všeobecného
dozoru k odstranění porušování zákonnosti i v širším mě-
řítku, v neposlední řadě i při výkonu občanskosoudního
dozoru.
Významné jsou úkoly všeobecného dozoru prokuratury
i v oblastech, které nemají přímou věcnou souvislost s čin-
ností prokuratury v trestním řízení. Týkají se zejména na-
příklad upevňování zákonnosti v oblasti ochrany životního
prostředí, ochrany zemědělského půdního fondu, investiční
výstavby a stavebnictví a v dalších Úsecích státní správy.
Také občanskosoudní dozor prokuratury plní důležitou
roli při upevňování zákonnosti v oblasti ekonomiky a dále
v pracovněprávních vztazích, v některých otázkách z oblas-
ti rodinného práva atd.
Významným zdrojem poznatků o stavu socialistické zá-
konnosti jsou podněty občanů a organizací, na jejichž zá-
kladě přezkoumávají prokurátoři obvykle zákonnost postupu
a rozhodování orgánů a organizací v jednotlivých přípa-
dech. Na prokuraturu jich ročně dochází kolem 7 000. Pře-
vládají podněty občanů, kteří se domáhají přezkoumání pra-
vomocných rozhodnutí správních orgánů. Podíl důvodných
podnětů se zvyšuje i při delší dobu trvajícím celkovém
poklesu podnětů. Přibližně polovina z došlých podnětů je
důvodná.
- 67 -
Důležitou a stále v širší míře uplatňovanou metodou
všeobecného dozoru jsou prokurátorské prověrky dodržování
zákonnosti. Prokurátoři je provádějí z vlastní iniciativy
u národních výborů i dalších orgánů a organizací. Neomezu-
jí se při nich pouze na přezkoumání jednotlivých věcí, ale
zabývají se dodržováním zákonnosti v širším rozsahu. Na zá-
kladě jejich výsledků jsou obvykle činěna komplexní opatře-
ní k upevnění zákonnosti a odstranění příčin jejího porušo-
vání. Počet prokuratorských prověrek se od roku 1971 téměř
ztrojnásobil.
Proti rozhodnutím a opatřením, jakož i proti obecně
závazným předpisům, které odporují právnímu řádu, podávají
prokurátoři protesty. Největší počet protestů byl podán
proti rozhodnutím o přestupcích a rozhodnutím vydaným v re-
gresním a stavebním řízení. Příčinou zjištěných nezákon-
ností bývá nějčastěji nedobrá znalost právních předpisů,
účelovost v rozhodování a nedostatky ve správním řízení.
Za účelem odstranění jiného porušování zákonnosti i
příčin, které vedly k porušování zákonů nebo právních před-
pisů, podávají prokurátoři upozornění. Převážná část poda-
ných upozornění poukazovala na nedostatky v ochraně majetku
v socialistickém vlastnictví. Při jejich projednávání byla
soustavná pozornost věnována i tomu, aby příslušné orgány
vyvozovaly odpovídající závěry proti osobám odpovědným za
porušení zákonnosti.
- 68 -
1. Ochrana životního prostředí
Poznatky prokuratury o činnosti orgánů, do jejichž
působnosti kontrola ochrany životního prostředí spadá,
zejména orgánů hygienického dozoru, jsou sice v souhrnu
pozitivní, avšak celkový stav ochrany životního prostředí
uspokojivý není. Týká se to zejména čistoty vod. Nedodr-
žuje se zákaz výstavby obytných komplexů a jiných staveb
bez současné výstavby zařízení na zachycení a čištění
odpadových vod, překračují se limity přípustného znečiště-
ní a neprovádí se údržba čistících zařízení. Na jedné
straně orgány vodohospodářského dozoru sice vyvíjejí po-
třebnou aktivitu a zvyšuje se i počet sankcí ve formě
pokut, ale na druhé straně stále je vysoký počet povolo-
vaných výjimek na zvýšené vypouštění odpadových vod.
K největším znečišťovatelům patří zemědělské organizace.
Nepříznivý je také stav ochrany lesního fondu před
škodlivými imisemi.
2. Ochrana zemědělského půdního fondu
Podle poznatků prokuratury není aktivita příslušných
orgánů na žádoucí úrovni. Ministerstvo zemědělství a výži-
vy SSR po dlouhou dobu po vydání zákona o ochraně země-
dělského půdního fondu neprovedlo ani jedinou prověrku roz-
hodování krajských a okresních orgánů. Důsledkem pasivity
ústředního orgánu mimo jiné bylo, že řada národních výborů
neprověřila, zda zemědělské organizace racionálně a inten-
zívně využívají půdu. A když taková prověrka provedena byla,
byla intenzifikační opatření uložena jen v omezeném počtu.