- 19 -
Hlava pátá
ZAJIŠTĚNÍ PRÁV A POVINNOSTÍ
Ručeni
§ 52
Pohledávku lze zajistit ručením. Ručení vzniká písemným
prohlášením, jímž ručitel bere na sebe vůči věřiteli povinnost,
že pohledávku uspokojí, jestliže ji neuspokojí dlužník.
§ 53
Věřitel je povinen kdykoli a bez zbytečného dokladu sdě-
lit ručiteli na požádání výši své pohledávky.
§ 54
(1) Ručitel je povinen dluh splnit, nesplnil-li jej dluž-
ník, ačkoli byl k tomu věřitelem písemně vyzván.
(2) Ručitel může proti věřiteli uplatnit všechny námitky,
které by měl proti věřiteli dlužník.
§ 55
Ručitel může splnění odepřít, pokud věřitel zavinil,
že pohledávka nemůže být uspokojena dlužníkem.
§ 56
Ručitel, který dluh splnil, je oprávněn požadovat na
dlužníkovi náhradu za plnění poskytnuté věřiteli.
- 20 -
Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů
§ 57
(1) Uspokojení pohledávky lze zajistit písemnou doho-
dou mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy; srážky
ze mzdy nesmějí činit více, než by činily srážky při výkonu
rozhodnutí.
(2) Proti plátci mzdy nabývá věřitel práva na výplatu
srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda předložena.
(3) Ustanovení odstavce 1 a 2 platí i pro jiné příjmy,
s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou.
Omezení převodu nemovitosti
§ 58
(1) Věřitel může uspokojení své pohledávky zajistit
písemnou smlouvou uzavřenou s dlužníkem, kterou dlužník
bere na sebe povinnost, že neprovede svou nemovitost bez
souhlasu věřitele na jiného, i dokud pohledávka nebude uspo-
kojena. Má-li mít omezení převodu nemovitosti právní účin-
ky i pro dědice, musí to být ve smlouvě uvedeno.
(2) Ke smlouvě je třeba její registrace státním notář-
stvím. Omezení převodu vznikne okamžikem registrace.
§ 59
(1) Dokud omezení trvá, je převod bez souhlasu věřite-
le neplatný.
- 21 -
(2) Došlo-li k omezení pro více věřitelů, Je k pře-
vodu třeba souhlasu všech.
§ 60
Pořadí a způsob uspokojení pohledávek zajištěných
omezením převodu nemovitosti při výkonu rozhodnutí upravu-
je občanský soudní řád.
§ 61
Zánikem pohledávky nebo Jejím promlčením omezení převo-
du nemovitosti zanikne.
Složení do úschovy
§ 62
Připouští-li to povaha dluhu, může být plnění požado-
vané věřitelem složeno do notářské úschovy, zejména jde-li
o pohledávku nesplatnou nebo jde-li o pohledávku, Jejíž výše
Je sporná. Tím zaniknou Jiné způsoby zajištění pohledávky.
Hlava šestá
ZMĚNA PRÁV A POVINNOSTÍ
Postoupení pohledávky
§ 63
(1) Věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužní-
ka postoupit písemnou smlouvou Jinému.
- 22 -
(2) S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušen-
ství a všechna práva s ní spojená.
§ 64
(1) Postoupit nelze pohledávku, která zaniká nejpozději
smrtí věřitele nebo jejíž obsah by se změnou věřitele změnil.
Postoupit nelze ani pohledávku, pokud nemůže být postižena
výkonem rozhodnutí.
(2) Rovněž nelze postoupit pohledávku, jestliže by
postoupení odporovalo dohodě 8 dlužníkem.
§ 65
Dlužník musí být o postoupení pohledávky vyrozuměn.
Dokud se tak nestane, může dlužník plnit původnímu věřiteli
nebo se s ním jinak vypořádat.
§ 66
Byla-li pohledávka postoupena za úhradu, odpovídá věři-
tel, který ji postoupil, tomu, komu byla postoupena, za to,
že v době postoupení trvala. Za její dobytnost odpovídá věři-
tel pouze tehdy, bylo-li to smluveno, a to jen do výše přija-
té úhrady s příslušenstvím.
§ 67
I po postoupení pohledávky zůstávají dlužníkovi zacho-
vány námitky, které měl proti pohledávce v době postoupení.
- 23 -
Převzetí dluhu
§ 68
(1) Za souhlasu věřitele muže být dluh převzat písemnou
smlouvou, kterou občan nebo organizace uzavřou s dlužníkem.
(2) Ten, kdo převzal dluh, Je povinen jej splnit místo
původního dlužníka.
§ 69
Je-li převzatý dluh zajištěn ručením, trvá ručení dále,
jen jestliže ručitel k převzetí dluhu přivolil.
Přistoupení k dluhu
§ 70
Kdo bez dohody s dlužníkem písemně prohlásí věřiteli,
že splní za dlužníka jeho dluh, stane se dlužníkem vedle
původního dlužníka.
Hlava sedmá
ZÁNIK PRÁV A POVINNOSTÍ
Splnění dluhu
§ 71
(1) Splněním dluh zanikne.
(2) Dluh musí být splněn řádně a včas.
- 24 -
§ 72
Lze-li dluh splnit několikerým způsobem, má právo volby
splnění dlužník, není-li právním předpisem stanoveno nebo
účastníky dohodnuto jinak. Od vykonané volby nelze odstoupit.
§ 73
Má-li splnit témuž věřiteli dlužník několik dluhů a plně-
ní nestačí na vyrovnání všech. Je vyrovnán dluh, o němž dluž-
ník při plnění prohlásí, že jej chce splnit; jinak je plněním
uhrazen dluh nejdříve splatný, a to nejprve jeho příslušenství.
§ 74
(1) Jestliže je právním předpisem stanoveno nebo účastní-
ky dohodnuto, že více dlužníků má témuž věřiteli splnit dluh
společně a nerozdílně, je věřitel oprávněn požadovat plnění
na kterémkoli z nich. Jestliže dluh splní jeden dlužník, povin-
nost ostatních zanikne.
(2) Není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky
dohodnuto jinak, jsou podíly na dluhu všech dlužníků ve
vzájemném poměru stejné. Dlužník, proti němuž byl uplatněn
nárok vyšší, než odpovídá jeho podílu, je povinen bez zbyteč-
ného odkladu vyrozumět o tom ostatní dlužníky a dát jim příle-
žitost, aby uplatnili své námitky proti pohledávce. Může na
nich požadovat, aby dluh podle podílů na ně připadajících
splnili nebo aby jej v tomto rozsahu dluhu jinak zbavili.
(3) Jestliže dlužník v rozsahu uplatněného nároku dluh
sám splnil, je oprávněn požadovat náhradu na ostatních podle
- 25 -
jejich podílů. Pokud nemůže některý z dlužníků svůj podíl
splnit, rozvrhne se tento podíl stejným dílem na všechny
ostatní.
§ 75
(1) Má-li dlužník splnit dluh více věřitelům, a jde-
li o plnění dělitelné, může každý věřitel požadovat jen
svůj díl; není-li jiné dohody, je dlužník oprávněn plnit
každému z věřitelů stejný díl,
(2) Jde-li o plnění více věřitelům, které je nedělitel-
né, je dlužník oprávněn plnit kterémukoli z věřitelů, nebylo-
li dohodnuto něco jiného. Splněním jednomu z věřitelů dluh
zanikne.
§ 76
Mají-li si ze smlouvy zároveň plnit účastníci navzájem,
může se domáhat plnění jen ten, kdo již sám dluh splnil anebo
je ochoten a schopen jej splnit.
§ 77
Dlužník splní dluh i tehdy, jestliže plní tomu, kdo
předloží věřitelovo potvrzení o přijetí plnění; to však
neplatí, jestliže dlužník věděl, že ten, kdo potvrzení
předložil, není oprávněn plnění přijmout.
§ 78
Není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním
předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen
- 26 -
splnit dluh prvního dne po tom, kdy byl o splnění věřite-
lem požádán.
§ 79
Je-li doba splnění ponechána na vůli dlužníka, určí
ji na návrh věřitele soud podle okolností případu tak, aby
to bylo v souladu s pravidly socialistického soužití.
§ 80
Jde-li o plnění ve splátkách, muže věřitel žádat
zaplacení celé pohledávky pro nesplnění některé splátky,
jen bylo-li to dohodnuto nebo v rozhodnutí určeno. Toto
právo však může věřitel použít nejpozději do splatnosti
nejblíže příští splátky.
§ 81
Věřitel je povinen přijmout i částečné plnění, ne odpo-
ru je-li to dohodě nebo povaze pohledávky.
§ 82
(1) Dluh se plní na místě určeném dohodou účastníků.
Není-li místo splnění takto určeno, je jím bydliště nebo
sídlo dlužníka.
(2) Plní-li dlužník peněžitý dluh prostřednictvím pošty
nebo peněžního ústavu, je dluh splněn okamžikem, kdy byla
částka poukázána, není-li dohodnuto jinak.
§ 83
Připouští-li to povaha dluhu, lze jej z důležitých
důvodů týkajících se věřitele splnit uložením do notářské
- 27 -
úschovy, zejména odpírá-li věřitel přijmout plnění, je-li
věřitel neznám nebo nepřítomen.
§ 84
(1) Věřitel je povinen vydat dlužníkovi na jeho požá-
dání písemné potvrzení o tom, že dluh byl zcela nebo zčásti
splněn.
(2) Dlužník je oprávněn splnění odepřít, nevydá-li mu
věřitel zároveň potvrzení.
§ 85
(1) Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je
v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené
lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy
odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věři-
tele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění.
(2) Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má
věřitel právo požadovat od dlužníka vedle splnění úroky
z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit popla-
tek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení
stanoví prováděcí předpisy.
(3) Jde-li o prodlení s plněním věci, odpovídá dlužník
za její ztrátu, poškození nebo zničení, ledaže by k této
škodě došlo i jinak.
§ 86
Byla-li ve smlouvě stanovena přesná doba splnění a ze
smlouvy nebo z povahy věci vyplývá, že na opožděném splnění
- 28 -
nemůže mít věřitel zájem, musí věřitel, chce-li trvat na
splnění, oznámit to dlužníkovi bez zbytečného odkladu;
jestliže tak neučiní, smlouva se ruší.
§ 87
Právo věřitele na náhradu škody způsobené prodlením
dlužníka není dotčeno; při prodlení s plněním peněžitého
dluhu lze však náhradu škody požadovat, jen pokud není kryta
úroky z prodlení nebo poplatkem z prodlení.
§ 88
K prodlení dlužníka nedojde, jestliže věřitel včas
a řádně nabídnuté plnění od něho nepřijme nebo mu neposkytne
součinnost potřebnou ke splnění dluhu. Jde-li o plnění věci,
nese věřitel nebezpečí její ztráty, zničení nebo poškození.
§ 89
Dojde-li k dohodě o tom, že bude ve splátkách plněn
dluh již splatný, a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách
plnil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto.
Dohoda
§ 90
Jestliže dlužník s věřitelem dohodne, že mu místo toho,
co byl povinen plnit, poskytne plnění jiné, původní dluh
zanikne. Není-li dohodnuto jinak, zanikne s dluhem i Jeho
- 29 -
zajištění. K dalšímu trvání ručení je třeba souhlasu ruči-
tele.
§ 91
(1) Věřitel se může s dlužníkem dohodnout, že se vzdá-
vá svého práva nebo že dluh promíjí; tato dohola musí mít
písemnou formu.
(2) Dohoda, kterou se někdo vzdává práv, jež mohou
v budoucnosti teprve vzniknout, je neplatná.
§ 92
(1) Dohodou mohou účastníci upravit práva mezi nimi
sporná. Dohoda, kterou mají být mezi účastníky upravena
veškerá práva, netýká se práv, na něž účastník nemohl
pomýšlet.
(2) Zajištění práv, jichž se dohoda týká, trvá nadále.
Jestliže však k dohodě došlo bez souhlasu ručitele, může
proti věřiteli namítat vše, co by mohl namítat, kdyby dohody
nebylo.
Nemožnost plnění
§ 93
(1) Stane-li se plnění nemožným, povinnost dlužníka
plnit zanikne.
(2) Týká-li se nemožnost jen části plnění, zanikne
povinnost, jen pokud jde o tuto část; věřitel má však právo
stran zbývajícího plnění od smlouvy odstoupit.
- 30 -
(3) Právo na náhradu škody ani právo na vydání ne-
oprávněně získaného majetkového prospěchu není dotčeno.
Uplynutí doby
§ 94
Práva i povinnosti zaniknou uplynutím doby, na kte-
rou byly omezeny.
Smrt dlužníka nebo věřitele
§ 95
(1) Smrtí dlužníka povinnost nezanikne, ledaže jejím
obsahem bylo plnění, které mělo být provedeno osobně dlužní-
kem.
(2) Smrtí věřitele právo zanikne, bylo-li plnění omeze-
no jen na jeho osobu; zanikne i právo na bolestné a na náhra-
du za ztížení společenského uplatnění.
Započtení
§ 96
Mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž
plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se
vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníka učiní projev
směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se
pohledávky setkají.
§ 97
(1) Proti pohledávce státu není započtení přípustné.
Rovněž není přípustné započtení proti pohledávce na náhradu
- 31 -
škody způsobené na zdraví, ledaže by šlo o vzájemnou
pohledávku na náhradu škody téhož druhu. Započtení není
přípustné ani proti pohledávkám, které nelze postihnout
výkonem rozhodnutí.
(2) Započíst nelze pohledávky promlčené, pohledávky,
kterých se nelze domáhat u soudu, jakož i pohledávky
z vkladů. Proti splatné pohledávce nelze započíst pohledáv-
ku, která ještě není splatná.
(3) Dohodou účastníků lze započtením vyrovnat i pohle-
dávky uvedené v odstavci 1 a 2.
§ 98
Započtení proti pohledávkám na výživné upravuje zákon
o rodině.
Neuplatnění práva
§ 99
K zániku práva proto, že nebylo ve stanovené době uplat-
něno, dochází jen v případech v zákoně uvedených. K zániku
soud přihlédne, i když to dlužník nenamítne.
Hlava osmá
PROMLČENÍ
§ 100
(1) Právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době
v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud
- 32 -
přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník
promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.
(2) Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou
práva vlastnického, práv osobního užívání bytů a pozemků,
omezení převodu nemovitosti, jakož i práva z vkladů na
vkladní knížce nebo běžném účtu, pokud vkladový vztah trvá.
Nepromlčuje se také právo na uzavření dohody o osobním uží-
vání pozemku podle § 135a odst. 2.
Promlčecí doba
§ 101
Pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je
promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být
vykonáno poprvé.
§ 102
U práv, která musí být uplatněna nejprve u organizace,
počíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy bylo právo takto
uplatněno.
§ 103
Bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet
promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatno-
sti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatným
celý dluh (§ 80), počne běžet promlčecí doba ode dne splatno-
sti nesplněné splátky.
§ 104
U práv na plnění z pojištění počíná běžet promlčecí
doba za rok po pojistné události.
- 33 -
§ 105
Je-li o právo oprávněného dědice na vydání dědictví
(§ 485), počne běžet promlčecí doba od právní moci rozhodnu-
tí, jímž bylo potvrzeno nabytí dědictví, schválena dohoda
dědiců o vypořádání dědictví nebo provedeno vypořádání mezi
dědici státním notářstvím.
§ 106
(1) Právo na náhradu škody se promlčí za dva roky
ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni
odpovídá.
(2) Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za
tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let
ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to ne-
platí, jde-li o škodu na zdraví.
§ 107
(1) Právo na vydání neoprávněně získaného majetkového
prospěchu se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný
dozví, že byl majetkový prospěch neoprávněně získán a kdo
jej získal.
(2) Nejpozději se právo na vydání neoprávněně získané-
ho majetkového prospěchu promlčí za tři roky, a jde-li o pro-
spěch získaný úmyslně, za deset let ode dne, kdy k neoprávně-
ně získanému majetkovému prospěchu došlo.
(3) Jsou-li účastníci neplatné nebo zrušené smlouvy
povinni vzájemně si vrátit vše, co podle ní dostali, přihlédne
- 34 -
soud k námitce promlčení jen tehdy, jestliže by i druhý
účastník mohl promlčení namítat.
§ 106
Práva z přepravy se promlčují za jeden rok s výjimkou
práv na náhradu škody u přepravy osob.
§ 109
Právo zajištěné omezením převodu nemovitosti se pro-
mlčuje za deset let. Právo odpovídající věcnému břemenu
se promlčí, není-li po dobu deseti let vykonáváno.
§ 110
(1) Bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím
soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne,
kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Bylo-li právo dlužní-
kem písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za
deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uzná-
ní uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí
této lhůty.
(2) Stejná promlčecí doba platí i pro jednotlivé splát-
ky, na něž bylo plnění v rozhodnutí nebo v uznání práva
rozloženo; promlčecí doba u jednotlivých splátek počíná ode
dne jejich splatnosti. Stane-li se nesplněním některé ze
splátek splatným celý dluh (§ 80), počne běžet desetiletá
promlčecí doba od splatnosti nesplněné splátky.
(3) Úroky a opětující se plnění se promlčují ve třech
letech; jde-li však o práva pravomocně přiznaná nebo písemně
- 35 -
uznaná, platí tato promlčecí doba, jen pokud jde o úroky
a opětující se plnění, jejichž splatnost nastala po právní
moci rozhodnutí nebo po uznání.
Běh promlčecí doby
§ 111
Změna v osobě věřitele nebo dlužníka nemá na běh
promlčecí doby vliv.
§ 112
Uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu ne-
bo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně
pokračuje, promlčecí doba od tohoto uplatnění po dobu řízení
neběží. To platí i o právu, které bylo pravomocně přiznáno
a pro které byl u soudu nebo u jiného příslušného orgánu
navržen výkon rozhodnutí.
§ 113
Jde-li o práva osob, které musí mít zákonného zástup-
ce, nebo o práva proti těmto osobám, promlčení nepočne,
dokud jim zástupce není ustanoven. Již započaté promlčení
probíhá dále, avšak neskončí, dokud neuplyne rok po tom,
kdy těmto osobám bude zákonný zástupce ustanoven nebo kdy
překážka jinak pomine.
§ 114
Jde-li o právo mezi zákonnými zástupci na jedné straně
a nezletilými dětmi a jinými zastoupenými osobami na druhé
- 36 -
straně, promlčení ani nepočíná ani neběží, nejde-li o úro-
ky a opětující se plnění. To platí i o právech mezi manžely.
Hlava devátá
VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ
Domácnost
§ 115
Domácnost tvoří občané, kteří spolu trvale žijí
a společně uhrazují náklady na své potřeby.
Osoby blízké
§ 116
Osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec
a manžel; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se
pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu,
kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako
újmu vlastní.
§ 117
Stupeň příbuzenství dvou osob se určuje podle počtu
zrození, jimiž v řadě přímé pochází jedna od druhé a v řadě
pobočné obě od nejbližšího společného předka.
Věci a práva
§ 118
Předmětem občanskoprávních vztahů Jsou věci a práva,
pokud to povaha práva připouští.
- 37 -
§ 119
(1) Věci jsou movité nebo nemovité.
(2) Nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí
pevným základem.
§ 120
Součásti věci je vše, co k ní podle její povahy náleží
a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila.
§ 121
(1) Příslušenstvím věci jsou věci, které náležejí vlast-
níku věci hlavní a jsou jim určeny k tomu, aby byly s hlavní
věcí trvale užívány.
(2) Příslušenstvím bytu jsou vedlejší místnosti a prosto-
ry určené k tomu, aby byly s bytem užívány.
(3) Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodle-
ní, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.
Počítání času
§ 122
(1) Lhůta určená podle dni počíná dnem, který následu-
je po události, jež je rozhodující pro její počátek. Polovi-
nou měsíce se rozumí patnáct dní.
(2) Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let
připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje
- 38 -
se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná.
Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhů-
ty na jeho poslední den.
(3) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli
nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující
pracovní den.
ČÁST DRUHÁ
SOCIALISTICKÉ
SPOLEČENSKÉ VLASTNICTVÍ
A OSOBNÍ VLASTNICTVÍ
Hlava první
SOCIALISTICKÉ SPOLEČENSKÉ VLASTNICTVÍ
A USPOKOJOVÁNÍ POTŘEB OBČANŮ
§ 123
Věci, které jsou určeny k osobní potřebě občanů, se
převádějí ze socialistického společenského vlastnictví do
jejich osobního vlastnictví, nebo se jim přenechávají do
osobního užívání.
§ 124
Společenskému užívání občanů slouží veřejná zařízení,
jako zařízení dopravní, zdravotní, kulturní, sociální,
tělovýchovná a rekreační.