- 127 -
§ 386
Kdo při poskytování občanské výpomoci převezené věc
druhého, je povinen nahradit mu škodu, která vznikla její
ztrátou, poškozením nebo zničením, podle ustanovení tohoto
zákona o odpovědnosti za škodu.
Půjčka
§ 387
(1) Jde-li o půjčky peněz, lze požadovat úroky, jen
byly-li smluveny. Úroky nesmějí přesahovat výši, kterou stano-
ví prováděcí předpis. Dohoda o jiných majetkových výhodách
je neplatná.
(2) Není-li dohodnuta doba vrácení, je občan povinen
splatit půjčku na požádání.
§ 388
(1) Kdo si vypůjčí věci určené podle druhu, je povinen
vrátit věci téhož druhu a jakosti ve stejném množství. Doho-
da o vrácení věci ve větším množství nebo o jiných majetko-
vých výhodách je neplatná.
(2) Není-li dohodnuta doba vrácení, je občan povinen
vrátit věci na požádání.
§ 389
(1) Nebylo-li dohodnuto jinak, smí ten, kdo 3i vypůjčí
určitou movitou věc, ji užívat jen obvyklým způsobem a k úče-
lu, kterému věc slouží. Jinému ji může půjčit jen se svole-
- 128 -
ním toho, od něhož byla vypůjčena.
(2) Není-li dohodnuta doba vrácení, je ten, kdo si
věc vypůjčil, povinen ji vrátit na požádání; byl-li však
dohodnut účel půjčky, lze požadovat věc zpět teprve, když
mohl být účel půjčky splněn. Vrácení věci lze požadovat ihned
také, je-li věci užíváno v rozporu s dohodnutým nebo s obvy-
klým způsobem.
(3) Náhrada za opotřebení věci smí být požadována, jen
pokud to bylo dohodnuto.
Hlava druhá
JINÉ SMLOUVY
Oddíl první
Přenechání bytu v rodinném
domku
§ 390
(1) Nemůže-li vlastník rodinného domku být v něm sám
obývat, může jej přenechat k bydlení jinému občanovi.
(2) Na užívání bytu v rodinném domku přenechaného k bydle-
ní jinému občanovi se vztahují přiměřeně ustanovení § 153 až
189 s výjimkou ustanovení § 159, 184 písm. a/ a § 187 a s vý-
jimkou ustanovení týkajících se družstevního bytu.
§ 391
Na návrh vlastníka rodinného domku zruší místní národní
výbor za podmínek stanovených předpisy o hospodaření s byty
užívací právo toho, jemuž byl být přenechán, chce-li se
- 129 -
vlastník do bytu ve svém rodinném domku nastěhovat nebo
jestliže jej potřebuje pro své ženaté nebo vdané děti.
V odůvodněných případech může místní národní výbor uložit
vlastníku rodinného domku povinnost nahradit dosavadnímu
uživateli stěhovací náklady.
Přenechání jiné místnosti v rodinném domku
§ 392
(1) Nemůže-li vlastník rodinného domku místnost, která
slouží k bydlení, sám užívat, může ji přenechat k užívání
jinému.
(2) Na užívání místnosti v rodinném domku přenechané
k užívání jinému se vztahují přiměřeně ustanovení § 196 a 197.
§ 393
Na návrh vlastníka rodinného domku zruší místní národ-
ní výbor právo užívat místnost nesloužící k bydlení, jestliže
ji vlastník potřebuje pro sebe nebo pro své ženaté nebo vda-
né děti a vznikla-li tato potřeba až po uzavření smlouvy
o přenechání místnosti.
Oddíl druhý
Přenechání části bytu
§ 394
(1) Uživatel bytu může jeho část přenechat k užívání
jinému občanovi. Jde-li o být trvale určený pro ubytování
- 130 -
pracovníka organizace, může tak učinit jen se souhlasem
této organizace; prováděcí předpisy stanoví, v kterých
jiných případech je k přenechání části bytu třeba souhlasu
příslušné organizace.
(2) Smlouvu o přenechání části bytu lze uzavřít jen
s přivolením místního národního výboru nebo jiného orgánu
příslušného podle předpisů o hospodaření s byty. Tohoto
přivolení není třeba, jde-li o být družstevní.
(3) Na přenechání části bytu se vztahují přiměřeně
ustanovení § 153 až 186 s výjimkou ustanovení § 159 a 185
písm. a/ a s výjimkou ustanovení týkajících se družstevní-
ho bytu.
§ 395
Na návrh uživatele bytu zruší místní národní výbor
právo užívat část bytu též, jestliže uživatel bytu i tuto
část potřebuje pro sebe, pro své ženaté nebo vdané děti
anebo pro své rodiče a vznikla-li tato potřeba až po uzavře-
ní smlouvy o přenechání části bytu.
§ 396
Bylo-li právo užívat část bytu rozhodnutím soudu nebo
místního národního výboru zrušeno, stačí zajistit náhradní
ubytování; to neplatí, byla-li část bytu přenechána do
užívání rodiny.
- 131 -
Oddíl třetí
Přenechání nemovitosti
k dočasnému užívání
§ 397
(1) Nemovitost nebo Její část lze dohodou přenechat
jinému k dočasnému užívání.
(2) Ten, jemuž byla nemovitost k dočasnému užívání
přenechána, smí ji užívat jen dohodnutým způsobe a není-
li nic dohodnuto, obvyklém způsobem odpovídajícím účelu,
kterému nemovitost slouží.
(3) Za užívání lze dohodnout přiměřenou náhradu.
(4) Vláda České socialistické re publiky a vláda Sloven-
ské socialistické republiky může stanovit nařízne ním, ve
kterých případech a za jakých podmínek lze přenechat nemovi-
tost nebo její část k dočasnému užívání jen s předchozím
souhlasem národního výboru.
§ 398
Užívání skončí uplynutím doby, na kterou bylo dohodnu-
to. Není-li doba určena, skončí užívání uplynutím doby, v níž
bylo anebo mohlo být dosaženo účelu, ke kterému byla nemovi-
tost do užívání přenechána. Je-li však nemovitosti užíváno
v rozporu s dohodnutým nebo s obvyklým způsobem, lze požado-
vat, aby užívání bylo skončeno ihned.
- 132 -
Oddíl čtvrtý
Koupě, výměna a darování
Koupě a výměna
§ 399
(1) Z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost
věc kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost věc převzít
a zaplatit za ni prodávajícímu dohodnutou cenu.
(2) Dohodnutá cena koupené věci nesmí přesahovat cenu
stanovenou podle cenových předpisů. Nelze-li cenu takto
určit, nesmí dohodnutá cena koupené věci překročit cenu téhož
nebo srovnatelného druhu nové věci, za níž se věc prodává
v obchodě v době uzavření smlouvy; v ostatních případech
nesmí dohodnutá cena podstatně překročit obvyklou cenu, odpo-
vídající povaze věci.
§ 400
Má-li věc vady, o nichž prodávající ví, je povinen
kupujícího při sjednávání smlouvy na ně upozornit.
§ 401
(1) Jestliže dodatečně vyjde najevo vada, na kterou
prodávající kupujícího neupozornil, má kupující právo na
slevu z kupní ceny odpovídající povaze a rozsahu vady;
jde-li o vadu, která činí věc neupotřebitelnou, má též právo
od smlouvy odstoupit.
(2) Právo odstoupit od smlouvy má kupující i tehdy,
jestliže jej prodávající ujistil, že věc má určité vlastno-
- 133 -
sti, zejména vlastnosti kupujícím vymíněné, anebo že nemá
žádné vady, a toto ujištění se ukáže nepravdivým.
§ 402
Kupující má právo na úhradu nutných nákladů, které mu
vznikly v souvislosti s uplatněním práv z odpovědnosti za
vady.
§ 403
(1) Vady musí kupující vytknout prodávajícímu bez
zbytečného odkladu. Práva z odpovědnosti za vady může kupu-
jící uplatnit u soudu, jen jestliže vady vytkl nejpozději
do šesti měsíců, jde-li o vady krmiv, do tří týdnů, a jde-li
o vady zvířat, do šesti týdnů od převzetí věci.
(2) Právo na náhradu nutných nákladů (§ 402) může kupu-
jící uplatnit u soudu, jen jestliže náklady prodávajícímu
oznámí ve lhůtě uvedené v odstavci 1.
§ 404
Uplatněním práv z odpovědnosti za vody není dotčeno
právo na náhradu škody.
§ 405
Podmínky nákupu zemědělských a lesních výrobků mohou
upravit zvláštní předpisy.
§ 406
Ustanovení o koupi platí přiměřeně i o výměně věci
za věc.
- 134 -
Darování
§ 407
(1) K darování je třeba, aby obdarovaný nabídku daru
přijal.
(2) Darovací smlouva musí být písemná, nedojde-li
k odevzdání a převzetí věci již při darování.
(3) Neplatná je darovací smlouva, podle níž má být plně-
no až po dárcově smrti.
§ 408
Dárce je povinen při nabídce daru upozornit na vady,
o nichž ví. Má-li věc vady, na které dárce neupozornil, je
obdarovaný oprávněn věc vrátit,
§ 409
Dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obda-
rovaný chová k němu nebo k členům jeho rodiny tak, že tím
hrubě porušuje pravidla socialistického soužití.
Oddíl pátý
Obstarání záležitosti jiného
§ 410
(1) Jestliže má občan podle dohody obstarat záležitost
jiného, je povinen se řídit danými příkazy. Odchýlit se od
- 135 -
nich může jen tehdy, jestliže je to nutné v zájmu toho, jehož
záležitost obstarává, a nemůže-li včas dosáhnout jeho souhla-
su.
(2) Není-li dohodnuto jinak, musí být obstarání záležitos-
stí provedeno osobně. Bez dohody je možno obstarání záleži-
tosti svěřit jinému, jen jde-li o záležitost, jejíž obsatará-
ní nestrpí odkladu a nelze-li včas dosáhnout souhlasu.
§ 411
Kdo byl pověřen záležitost obstarat, má právo na náhra-
du nutných nákladů s obstaráním spojených. Na odměnu má právo,
pokud byla dohodnuta a odpovídá výsledku vynaloženého přičině-
ní.
Hlava třetí
VEŘEJNÁ SOUTĚŽ
§ 412
Vyhlásí-li organizace veřejnou soutěž na určité dílo
nebo výkon, musí ve vyhlášení uvést přesné vymezení předmětu
a lhůty soutěže, výši cen a ostatní soutěžní podmínky; rovněž
je třeba vyhlásit, kdo a podle jakých měřítek posoudí splnění
podmínek soutěže a provede ocenění.
§ 413
(1) Organizace je povinna ceny vyhlášené veřejnou soutěží
poskytnout těm, kteří podle provedeného ocenění splnili podmín-
ky soutěže pro udělení cen stanovené.
- 136 -
(2) Byl-li výsledek dosažen činností několika soutěží-
cích, rozdělí se cena, nebyl-li vyhlášen jiný postup a není-
li dohody, podle toho, v jakém poměru se každý na dosaže-
ném výsledku podílel.
§ 414
(1) Veřejnou soutěž lze odvolat jen ze závažných důvodů.
Odvolání musí být provedeno týmž způsobem, jakým došlo
k vyhlášení soutěže, nebo jiným, stejně účinným způsobem.
(2) Dojde-li k odvolání veřejné soutěže, je organiza-
ce povinna poskytnout přiměřené odškodnění soutěžícím, kte-
ří před odvoláním soutěže její podmínky zcela nebo zčásti
již splnili. Na toto právo musí organizace soutěžící při
odvolání soutěže upozornit.
ČÁST ŠESTÁ
ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
A ZA NEOPRÁVNĚNÝ MAJETKOVÝ
PROSPĚCH
Hlava první
PŘEDCHÁZENÍ HROZÍCÍM ŠKODÁM
A NEOPRÁVNĚNÉMU MAJETKOVÉMU PROSPĚCHU
§ 415
Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke
škodám na zdraví a na majetku ani k neoprávněnému majetkové-
mu prospěchu na úkor společnosti nebo jednotlivce.
- 137 -
§ 416
(1) Každý je povinen upozornit příslušné orgány na
hrozící závažnou Škodu. Zakročit je povinen, je-li k odvrá-
cení škody zákroku neodkladně třeba; nemusí tak učinit,
brání-li mu v tom důležitá okolnost nebo jestliže by tím
vystavil vážnému ohrožení sebe nebo osoby sobě blízké.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí i o hrozícím závažném
neoprávněném majetkovém prospěchu.
§ 417
(1) Komu škoda hrozí, je povinen k jejímu odvrácení
zakročit způsobem přiměřeným okolnostem ohrožení.
(2) Jde-li o vážné ohrožení, má ohrožený právo se
domáhat, aby soud uložil provést vhodné a přiměřené opatře-
ní k odvrácení hrozící škody.
§ 418
(1) Kdo způsobil škodu, když odvracel přímo hrozící
nebezpečí, které sám nevyvolal, není za ni odpovědný, ledaže
bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit
jinak anebo jestliže je způsobený následek zřejmě stejně
závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil,
(2) Rovněž neodpovídá za škodu, kdo ji způsobil v nutné
obraně proti hrozícímu nebo trvajícímu útoku. O nutnou obra-
nu nejde, byla-li zřejmě nepřiměřená povaze u nebezpečnosti
útoku.
§ 419
Kdo odvracel hrozící škodu nebo bránil neoprávněnému
majetkovému prospěchu, má právo na náhradu účelně vynalože-
- 138 -
ných nákladů a na náhradu škody, kterou přitom utrpěl,
i proti tomu, v jehož zájmu jednal, a to nejvýše v rozsahu
odpovídajícím škodě nebo neoprávněnému majetkovému prospě-
chu, které byly odvráceny.
Hlava druhá
ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
Oddíl první
Obecná odpovědnost
Odpovědnost občanů
§ 420
(1) Občan odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením
právní povinnosti.
(2) Odpovědnosti se občan zprostí, jestliže prokáže,
že Škodu nezavinil.
Odpovědnost organizací
§ 421
(1) Organizace odpovídá občanovi za škodu, kterou mu
způsobila porušením právní povinnosti.
(2) škoda je způsobena organizací, jestliže byla způso-
bena v rámci plnění jejích úkolů těmi, kteří tyto úkoly
plnili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle
tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovně-
právních předpisů není tím dotčena.
- 139 -
(3) Organizace se odpovědnosti zprostí, jestliže
prokáže, že škodě nemohla zabránit ani při vynaložení
veškerého úsilí, které lze na ni požadovat. Své odpověd-
nosti se však nemůže zprostit poukazem na to, že plnila
opatření nadřízených orgánů.
Oddíl druhý
Případy zvláštní odpovědnosti
Odpovědnost za škodu způsobenou těmi, kteří
nemohou posoudit následky svého jednání
§ 422
(1) Nezletilý nebo ten, kdo je stižen duševní poru-
chou, odpovídá za škodu jím způsobenou, je-li schopen
ovládnout své jednání a posoudit jeho následky; společně
a nerozdílně s ním odpovídá, kdo je povinen vykonávat
nad ním dohled. Není-li ten, kdo způsobí škodu, pro nezle-
tilost nebo pro duševní poruchu schopen ovládnout své
jednání nebo posoudit jeho následky, odpovídá za škodu
ten, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled.
(2) Kdo je povinen vykonávat dohled, zprostí se od-
povědnosti, jestliže prokáže, že náležitý dohled nezanedbal.
(3) Vykonává-li dohled organizace, její pracovníci
dohledem pověření sami za škodu takto vzniklou podle toho-
to zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovně-
právních předpisů není tím dotčena.
- 140 -
§ 423
Kdo se uvede vlastní vinou do takového stavu, že
není schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho násled-
ky, je povinen nahradit škodu v tomto stavu způsobenou;
společně a nerozdílně s ním odpovídají ti, kteří jej do
tohoto stavu úmyslně přivedli.
Odpovědnost za jednání proti pravidlům
socialistického soužití
§ 424
Za škodu odpovídá i ten, kdo ji způsobil úmyslným
jednáním proti pravidlům socialistického soužití.
Odpovědnost za nesplnění povinnosti
k odvrácení škody
§ 425
Občanovi, který nesplnil povinnost uvedenou v usta-
novení § 416 odst. 1, ačkoli by jejím splněním bylo zabrá-
něno bezprostřednímu vzniku škody, může soud uložit, aby
přispěl k úhradě škody v rozsahu přiměřeném okolnostem
případu, pokud ji není možno uhradit jinak. Přitom soud
přihlédne zejména k tomu, co bránilo splnění povinnosti
a jaký je společenský význam škody, jakož i k osobním
a majetkovým poměrům občana, který povinnost nesplnil.
- 141 -
Odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným
rozhodnutím
§ 426 - zrušen x/
Odpovědnost za škodu způsobenou provozem
dopravních prostředků
§ 427
(1) Organizace provozující dopravu odpovídají za škodu
vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu.
(2) Stejně odpovídá i jiný provozovatel motorového
vozidla, motorového plavidla, jakož i provozovatel letadla.
§ 426
Své odpovědnosti se nemůže provozovatel zprostit,
jestliže škoda byla způsobena okolnostmi, které mají původ
v provozu. Jinak se odpovědnosti zprostí, jen jestliže
prokáže, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení
veškerého úsilí, které lze požadovat.
§ 429
Provozovatel odpovídá jak za škodu způsobenou na zdraví
a věcech, tak za škodu způsobenou odcizením nebo ztrátou
věcí, pozbyl-li občan při poškození možnosti je opatrovat.
x/ Zákon č. 38/1969 Sb.. o odpovědnosti za škodu způsobenou
rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním
postupem
- 142 -
§ 430
(1) Místo provozovatele odpovídá ten, kdo použije
dopravního prostředku bez vědomí nebo proti vůli provozova-
tele. Provozovatel odpovídá společně s ním, jestliže takové
užití dopravního prostředku svou nedbalostí umožnil.
(2) Je-li dopravní prostředek v opravě, odpovídá po
dobu opravy provozovatel podniku, v němž se opravu provádí,
a to stejně jako provozovatel dopravního prostředku,
§ 431
Střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů
a jde-li o vypořádání mezi těmito provozovateli, odpovídají
podle účasti na způsobení vzniklé škody.
Odpovědnost za škodu způsobenou provozem
zvlasť nebezpečným
§ 432
Za škodu vyvolanou povahou provozu zvlášť nebezpečného
odpovídá provozovatel stejně jako provozovatel dopravního
prostředku.
Odpovědnost za škodu způsobenou na vnesených
nebo odložených věcech
§ 433
(1) Organizace poskytující ubytovací služby odpovídá
za věci, které byly ubytovanými občany nebo pro ně do prostor
- 143 -
organizace vneseny, ledaže by ke škodě došlo i jinak.
Vnesené jsou věci, které byly přineseny do prostor vyhra-
zených k ubytování občana nebo určených k uložení věci
anebo které byly za tím účelem odevzdány některému z pracov-
níků organizace.
(2) Je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla
spojeno odkládání věcí, odpovídá ten, kdo ji provozuje,
občanovi za škodu na věcech odložených na místě k tomu
určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají, ledaže
by ke škodě došlo i jinak.
(3) Odpovědnosti podle odstavce 1 a 2 se nelze zprostit
jednostranným prohlášením ani dohodou.
§ 434
(1) Za klenoty, peníze a jiné cennosti se takto odpoví-
dá jen do výše stanovená prováděcím předpisem. Byla-li však
škoda na těchto věcech způsobena těmi, kteří v provozu pra-
cují, hradí se bez omezení.
(2) Bez omezení se hradí škoda i tehdy, jestliže byly
věci převzaty do úschovy,
§ 435
Stejně jako organizace poskytující ubytovací služby
odpovídají i provozovatelé garáží a jiných podniků podobné-
ho druhu, pokud jde o dopravní prostředky v nich umístěné
a jejich příslušenství.
§ 436
Právo na náhradu škody musí být uplatněno u provozova-
tele bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li úplatně-
- 144 -
no nejpozději patnáctého dne po dni, kdy se poškozený o ško-
dě dozvěděl.
§ 437
Za škodu způsobenou na věcech odložených v dopravních
prostředcích hromadné dopravy se odpovídá jen podle ustanove-
ní o náhradě škody způsobené jejich provozem (§ 427 až 431).
Oddíl třetí
Společná ustanovení o náhradě
škody
Společná odpovědnost
§ 438
(1) Způsobí-li škodu více občanů nebo organizací nebo
občan spolu s organizací, odpovídají za ni společně a nerozdíl-
ně.
(2) V odůvodněných případech muže soud rozhodnout, že
ti, kteří škodu způsobili, odpovídají za ni podle své účasti
na způsobení škody.
§ 439
Kdo odpovídá za škodu společně a nerozdílně s jinými,
vypořádá se s nimi podle účasti na způsobení vzniklé škody.
- 145 -
§ 440
Kdo odpovídá za škodu způsobenou zaviněním jiného, má
proti němu postih.
Zavinění poškozeného
§ 441
Byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného, nese
škodu poměrně; byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním,
nese ji sám.
Způsob a rozsah náhrady
§ 442
(1) Hradí se jen skutečná škoda, a to uvedením v předešly
stav; není-li to dobře možné nebo účelné, hradí se v penězích.
(2) Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může soud přiznat
náhradu i jiné škody, jestliže by nepřiznání této další náhra-
dy odporovalo pravidlům socialistického soužití.
(3) Byla-li škoda způsobena úmyslným trestným činem,
z něhož měl pachatel majetkový prospěch, může soud rozhodnout,
že je možno právo na náhradu škody uspokojit z věcí, které
z majetkového prospěchu nabyl, a to i tehdy, jestliže jinak
podle ustanovení občanského soudního řádu výkonu rozhodnutí
nepodléhají. Dokud není právo na náhradu škody uspokojeno,
nesmí dlužník s takovými věcmi v rozhodnutí uvedenými naklá-
dat.
- 146 -
§ 443
Při určení výše škody na věci se vychází z ceny v době
poškození.
§ 444
Při škodě na zdraví se jednorázově odškodňují bolesti
poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění.
§ 445
Ztráta na výdělku, k níž došlo při škodě na zdraví, se
hradí peněžitým důchodem; přitom se vychází z průměrného
výdělku poškozeného, kterého před poškozením dosahoval.
§ 446
Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschop-
nosti poškozeného činí rozdíl mezi jeho průměrným výdělkem
před poškozením a nemocenským.
§ 447
(1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní
neschopnosti nebo při invaliditě činí rozdíl mezi průměrným
výdělkem před poškozením a výdělkem dosahovaným po poškození
s připočtením případného invalidního důchodu nebo částečného
invalidního důchodu.
(2) Náhrada za ztrátu na výdělku spolu s výdělkem poško-
zeného a s případným invalidním důchodem nebo částečným invalid-
- 147 -
ním důchodem nesmí přesahovat částku stanovenou předpisy pra-
covního práva pro náhradu škody při pracovních úrazech a nemocech
z povolání. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena
úmyslně; z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud určit
vyšší částku náhrady též tehdy, byla-li škoda způsobena hrubou
nedbalostí.
(3) Vláda Československé socialistické republiky může
vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně,
upravit nařízením podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu
na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě.
§ 447a
Náhrada za ztrátu na důchodu náleží v částce, která činí
rozdíl mezi výší důchodu, na který poškozenému vznikl nárok,
a výší důchodu, na který by mu vznikl nárok, kdyby nedošlo
ke snížení Jeho výdělku následkem škody na zdraví.
§ 448
(1) Při usmrcení se hradí peněžitým důchodem náklady
na výživu pozůstalým, kterým zemřelý výživu poskytoval nebo
byl povinen poskytovat. Náhrada nákladů na výživu náleží
pozůstalým, pokud tyto náklady nejsou hrazeny dávkami důcho-
dového zabezpečení poskytovanými z téhož důvodu.
(2) Při výpočtu náhrady se vychází z průměrného výdělku
zemřelého; náhrada nákladů na výživu všech pozůstalých nesmí
však úhrnem převýšit částku, do které by náležela zemřelému
náhrada za ztrátu na výdělku podle ustanovení § 447 odst. 2.
- 148 -
§ 449
(1) Při škodě na zdraví se hradí též účelné náklady
spojené s léčením.
(2) Při usmrcení se hradí též přiměřené náklady spoje-
né s pohřbem, pokud nebyly uhrazeny pohřebným poskytnutím
podle předpisů o nemocenském pojištění.
(3) Náklady léčení a náklady pohřbu se hradí tomu,
kdo je vynaložil.
Snížení náhrady
§ 450
Z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody
přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména ke společenské-
mu významu škody, k tomu, jak k ní došlo, jakož i k osobním
a majetkovým poměrům občana, který ji způsobil; přihlédne při-
tom také k poměrům občana, který byl poškozen. Snížení nelze
provést, jde-li o škodu způsobenou úmyslně.
Hlava třetí
ODPOVĚDNOST ZA NEOPRÁVNĚNÝ MAJETKOVÝ PROSPĚCH
§ 451
Kdo na úkor občana nebo organizace neoprávněně získá
majetkový prospěch, musí jej vydat.