Federální shromáždění ČSSR 1981 – 1986

10

Na řešení všech výše uvedených problémů
kádrové struktury bezpečnostního aparátu a
dalších problémů ve služebním poměru přísluš-
níků měla vliv (v některých případech i rozho-
dující) řada opatření politického, organizační-
ho a kádrového charakteru. Především to byla
aplikace a důsledná realizace usnesení nejvyš-
ších stranických orgánů v oblasti práce s ká-
dry, zejména usnesení předsednictva ústřední-
ho výboru Komunistické strany Československa
ze dne 6. listopadu 1970 o kádrové a personální
práci, usnesení ke komplexnímu hodnocení,
usnesení ke kádrovým rezervám, spolupráce a
pomoc stranických orgánů, orgánů a organiza-
cí Socialistického svazu mládeže a orgánů Li-
dových milicí při výběru nových příslušníků,
zvýšení společenské prestiže povolání přísluš-
níka, zlepšení nástupních podmínek nově přijí-
maných příslušníků, zlepšení bytové situace a
rekreační péče, zvýšení úrovně politickový-
chovné práce včetně zavedení marxisticko-le-
ninské přípravy a zřízení politickovýchovného
aparátu Veřejné bezpečnosti, opatření na úse-
ku rozvoje resortního školství a zvyšování kva-
lifikace příslušníků. Je však nesporné, že zá-
konná úprava služebního poměru příslušníků
vytvořila k tomu nezbytné právní předpoklady.

Přestože výsledky rozboru potvrdily, že zá-
kon ve svém celku odpovídá potřebám výkonu
služby, je účelné provést v něm některé dílčí
úpravy. Cílem navrhovaných úprav je v prvé
řadě další prohloubení účinnosti působení zá-
kona v souladu se zkušenostmi z výkonu služby
a z dosavadní praktické aplikace při vytváření
právních předpokladů pro zkvalitňování výko-
nu služby příslušníků.

K tomu má přispět navrhované zvýšení hor-
ní hranice zkušební doby z 18 měsíců na 24 mě-
síce, rozšíření podmínek pro jmenování přísluš-
níka v praporčícké hodnosti do hodnosti pod-
poručíka, rozšíření druhů odměn o mimořádné
jmenování do důstojnické hodnosti, rozšíření
možnosti uzavírání dohod s příslušníky o zís-
kání nebo zvýšení kvalifikace studiem při vý-
konu služby.

Další návrhy vyplývají z některých změn
v úpravě služebních poměrů vojáků provede-
ných zákonem č. 65/1978 Sb., kterým se mění a
doplňuje zákon č. 76/1959 Sb. Jde o změnu
v úpravě preventivní rehabilitace, o úpravu
možnosti odnětí příspěvku za službu a úpravu
možnosti odstraňovat tvrdosti při uplatňování
ustanovení o platovém vyrovnání.

Konečně je také třeba promítnout do záko-
na některé dílčí změny, k nimž došlo v zákoní-
ku práce jeho novelou v roce 1975 (zákon č. 20/
/1975 Sb.), především v úpravě odškodňování
pracovních úrazů.

Zbývající drobnější navrhované změny
směřují k odstranění dílčích problémů, které
se v praxi vyskytují.

Návrh zákona byl vypracován na základě
zásad, které byly schváleny dne 18. března 1981
vládou Československé socialistické republiky.
Počátkem roku 1982 byly zásady projednány
ústavně právními výbory, výbory brannými a
bezpečnostními a výbory pro sociální politiku
Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federální-
ho shromáždění, které s nimi vyslovily souhlas
bez připomínek. Výbory pro plán a rozpočet
obou sněmoven Federálního shromáždění rov-
něž vyslovily se zásadami souhlas a doporučily,
aby bylo přihlédnuto k dvěma návrhům týkají-
cím se otázky zvýhodnění postavení příslušníků
činných v okresech Severočeské (popř. i jiné)
uhelné pánve a postupu při předkládání žádostí
o uvolnění ze služebního poměru. První dopo-
ručení bylo realizováno resortním předpisem
v souladu s obecnou úpravou na základě usne-
sení vlády Československé socialistické repu-
bliky č. 52 z 25. března 1982. K druhému dopo-
ručení bude přihlédnuto při zpracování prová-
děcího předpisu k zákonu.

Ekonomický dopad:

Z hlediska nároku na rozpočtové krytí lze
návrh zákona rozdělit do dvou skupin.

Do první skupiny patří ta navrhovaná opa-
tření, jejichž finanční důsledky nelze v součas-
né době vyčíslit a která ve srovnání s dosavad-
ním stavem

a) v podstatě nevyžadují zvýšené náklady ne-
bo se projeví v příštích letech jako dílčí zvý-
šené náklady (např. rozšíření druhů odměn
o mimořádné jmenování příslušníka v pra-
porčické hodnosti do důstojnické hodnosti,
náhrada věcné škody při smrtelném úrazu,
náhrada za ztrátu na důchodu v souvislosti
se služebním úrazem, rozšíření ustanovení
§ 135 odst. 1 zákona o použití ustanovení
§ 143 odst. 5 zákoníku práce apod.); nákla-
dy na tato opatření nepřekročí dále uvede-
né předpokládané úspory a budou proto po-
kryty v rámci schválených rozpočtů resortů
ministerstev vnitra;

b) vytvářejí předpoklady pro účelnější vyna-
kládání finančních prostředků, což se pro-
jeví v příštích letech jako dílčí úspory
(např. zvýšení horní hranice zkušební doby
z 18 měsíců na 24 měsíce, rozšíření mož-
nosti uzavírání dohod při zvyšování kvalifi-
kace příslušníků, zvýšení jednorázového mi-
mořádného odškodnění při současné úspoře
na pojistném v důsledku již zrušených po-
jistných smluv uzavřených ve smyslu vy-
hlášky č. 17/1978 Sb., o úhradě pojistného
z pojistných smluv uzavíraných o pojištění
osob socialistickými organizacemi, navrho-
vaná úprava výplaty příspěvku za službu a
možnosti jeho odnětí ve stanovených přípa-
dech apod.).

Do druhé skupiny (finanční dopad lze od-
hadem vyčíslit) patří předpokládané snížení

11

počtu příslušníků, kteří se budou zúčastňovat
preventivní rehabilitace, čímž dojde v resor-
tech ministerstev vnitra k úspoře cca těchto
nákladů ročně:

Z uvedeného vyplývá, že ve smyslu § 18
zákona č. 134/1970 Sb., o pravidlech státního
rozpočtu československé federace a o zásadách
hospodaření s rozpočtovými prostředky stát-
ních rozpočtů federace a republik (rozpočtová
pravidla), si realizace navrhovaných změn ne-
vyžádá v žádném z resortů ministerstev vnitra
zvýšení požadavků na státní rozpočet, ani na
plán pracovních sil a nebude mít za následek
zvýšení rozpočtových výdajů ani snížení roz-
počtových příjmů (rozpočtů národních výborů
se navržená opatření nedotýkají).

Stejně tak tomu bude i ve Sboru nápravné
výchovy České socialistické republiky a Sboru
nápravné výchovy Slovenské socialistické re-
publiky.

II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K jednotlivým ustanovením

Vznik a změny služebního poměru,
služební kázeň

K bodu 1 (§ 4odst. 3)

Služební poměr vzniká podle dosavadní
úpravy dnem, který je stanoven v rozhodnutí
o přijetí uchazeče do služebního poměru jako
den nástupu služby, nastoupí-li ji uchazeč
v tento den.

Uchazeči jsou přijímáni do služebního po-
měru zásadně k prvnímu dni kalendářního mě-
síce. Jestliže tento den připadne na svátek ne-
bo den nepřetržitého odpočinku v týdnu, kte-
rým je pro většinu pracovišť sobota a neděle,
je problém v tom, jak zajistit, aby uchazeč mohl
v určený den nastoupit do služby. Stanovit
v rozhodnutí o přijetí uchazeče do služebního
poměru jiný než první den v měsíci by nebylo
výhodné např. pro počítání zkušební doby,
doby výsluhy let v hodnosti a pro některé ná-
roky podmíněné délkou trvání služebního po-
měru. Navrhované doplnění § 4 odst. 3, které
je v zájmu jak Sboru národní bezpečnosti, tak
uchazečů o přijetí do služebního poměru, dosa-
vadní problém odstraní. Nastoupí-li tedy pří-
slušník službu v nejblíže následující den služby
(tj. v nejblíže následující pracovní den) po dni

nepřetržitého odpočinku v týdnu nebo po svát-
ku, bude se za den vzniku služebního poměru
považovat první den v měsíci stanovený v roz-
hodnutí o přijetí do služebního poměru jako
den nástupu služby.

K bodu 2 (§ 6 odst. 1)

Zvýšením horní hranice zkušební doby
z dosavadních 18 měsíců na 24 měsíce se sle-
duje prohloubení právních předpokladů pro
další zkvalitňování výkonu služby příslušníků.
Umožní se jím především, aby příslušníci, kteří
jsou po přijetí do služebního poměru vysláni
ke studiu na praporčické školy pro nematuran-
ty, absolvovali tuto školu ještě před skončením
zkušební doby. Ve zbývající době budou mít
služební orgány větší možnost ověřit, zda pří-
slušník vyhovuje potřebám služby a na druhé
straně též příslušník bude moci lépe posoudit,
zda služba ve Sboru národní bezpečnosti odpo-
vídá jeho představám.

K bodu 3 (§ 7)

Vzhledem k tomu, že na rozdíl od Česko-
slovenské lidově armády nemá Sbor národní
bezpečnosti zálohy, nemají příslušníci po skon-
čení služebního poměru žádný právní vztah
k bezpečnostnímu aparátu. Přitom však řada
z nich, zejména ti, kteří jsou ze služebního po-
měru uvolněni nebo propuštěni po dlouholeté
službě v důsledku vzniku nároku na starobní
nebo invalidní důchod, si plně zachovávají
svůj vztah k povolání příslušníka. Navrhovanou
úpravou bude ministrům vnitra Československé
socialistické republiky, České socialistické re-
publiky a Slovenské socialistické republiky
umožněno povolit propuštěným nebo uvolně-
ným příslušníkům, kteří se zvlášť zasloužili
o budování socialistického bezpečnostního apa-
rátu, nošení služebního stejnokroje s označe-
ním hodnosti dosažené ve služebním poměru
příslušníka, a to při určitých slavnostních pří-
ležitostech. V prováděcím předpise vydaném
ministrem vnitra Československé socialistické
republiky budou stanoveny podrobnější pod-
mínky.

K bodu 4 (§ 11)

Dosud stanovené podmínky pro jmenování
příslušníka v praporčické hodnosti do hodnos-
ti podporučíka vzhledem k zvyšujícím se náro-
kům již dostatečně nevyjadřují význam důstoj-
nické hodnosti a plně neumožňují regulovat
složení důstojnického sboru. Při doplňování dů-
stojnického sboru je třeba důsledně posuzovat
celkové předpoklady příslušníka v praporčické
hodnosti stát se důstojníkem, zejména z hledis-
ka jeho politického profilu, dosaženého stupně
odborného a všeobecného vzdělání, praktic-
kých zkušeností z výkonu služby, morálních
vlastnosti a osobních schopností. Proto se na-
vrhuje doplnit dosavadní dvě podmínky další

12

podmínkou - splnění kvalifikačních předpo-
kladů pro hodnost podporučíka. Jako kvalifi-
kační předpoklad bude v prováděcím předpise
stanoveno především úspěšné absolvování dů-
stojnické školy nebo vykonání důstojnické
zkoušky.

Navrhovaná změna dosavadní podmínky,
kterou je požadavek úspěšně vykonávat po do-
bu dvou let funkci, pro niž je stanovena důstoj-
nická hodnost, je rovněž odůvodněna dosavad-
ními zkušenostmi. Vyplývá z nich, že na jedné
straně je pro některé případy doba dvou let
krátká a na druhé straně takto striktně stano-
vená podmínka působí problémy v případech,
kdy důstojnickou školu absolvuje příslušník,
který předtím vykonával funkci, pro niž je sta-
novena praporčická hodnost. Proto se navrhuje
stanovit dobu až tří let výkonu funkce. V pro-
váděcím předpise bude doba, po kterou musí
příslušník úspěšně vykonávat funkci, stanovena
diferencovaně v rozsahu odpovídajícím druhu
služby a kvalifikaci příslušníka.

K bodu 5 (§ 15 odst. 3)

Navrhovanou změnou § 15 odst. 3 se rea-
lizuje jeden z úkolů vyplývajících z usnesení
předsednictva ústředního výboru Komunistické
strany Československa ze dne 2. prosince 1977,
kterým byly schváleny změny v dalším postupu
při provádění komplexního hodnocení. Tato
úprava mimo jiné předpokládá provádět slu-
žební hodnocení jednou za pět let.

K bodům 6 a 7 (§ 26 odst. 1 a odst. 2)

Důvodem pro navrhované rozšíření odměn
je zejména skutečnost, že ve Sboru národní
bezpečnosti vykonávají službu věkově starší
příslušníci v praporčických hodnostech, kteří
se intenzívně podíleli na výstavbě bezpečnost-
ního aparátu a svou dlouholetou příkladnou po-
litickou a služební činností prokázali oddanost
a věrnost Sboru národní bezpečnosti. Tito pří-
slušníci však nemohou dosáhnout důstojnické
hodnosti stanovené pro funkci, kterou vykoná-
vají, protože nesplňují podmínku dosažení
úplného středního vzdělání a pro svůj věk ne-
mají už předpoklady pro studium. Zavedením
navrhovaného druhu odměny bude možno v jed-
notlivých zvlášť odůvodněných případech oce-
nit jejich dlouholeté příkladné plnění služeb-
ních povinností a záslužnou politickou činnost
a odměnit je mimořádným jmenováním do dů-
stojnické hodnosti. Zpravidla půjde o jmenová-
ní do první důstojnické hodnosti, tj. do hod-
nosti podporučíka.

Kromě toho se v praxi vyskytují případy,
že příslušník v praporčické hodnosti vykoná,
mnohdy i s nasazením vlastního života, mimo-
řádně záslužný čin (např. dopadne zvlášť ne-
bezpečného pachatele apod.); udělení odměny

- mimořádné povýšení do vyšší hodnosti (pra-
porčické) by v daném případě nebylo úměrné

záslužnému činu, který příslušník vykonal,
popřípadě by mu tato odměna nemohla být vů-
bec udělena, jestliže již nejvyšší praporčické
hodnosti dosáhl.

Možnost udělení navrhovaně odměny bude
vázána na podmínku, že příslušník vykonává
funkci, pro kterou je stanovena důstojnická
hodnost.

Navrhovaná odměna bude udělována pří-
slušníkům výhradně ministry vnitra.

Péče o příslušníky

K bodům 8 až 10 (§ 61 odst. 1, odst. 2 písm. c)
a odst. 5)

Navrhovanou úpravou se rozšiřuje možnost
uzavřít dohodu též v případě studia při výkonu
služby. V dohodě musí být podle navrhovaného
doplnění uvedena nejvyšší celková částka, do
které lze na příslušníku požadovat náhradu ná-
kladů, jestliže nesplní svůj závazek. Doba zá-
vazku příslušníka setrvat ve služebním poměru
po skončení studia se stanoví v prováděcím
předpise diferencovaně především podle stupně
poskytovaného vzdělání a formy studia.

Podle navrhovaného doplnění ustanovení
bude možno uzavřít dohodu, že příslušník má
povinnost uhradit Sboru národní bezpečnosti
odpovídající část nákladů na získání nebo zvý-
šení kvalifikace i tehdy, jestliže před získáním
kvalifikace nebo jejím zvýšením bude uvolněn
ze služebního poměru, popřípadě sám zaviní,
že jeho služební poměr skončí před ukončením
studia. Oprava sleduje, aby v těchto případech
nebyl mařen cíl uzavřené dohody, tj. setrvání
ve služebním poměru nebo případná úhrada ná-
kladů vynaložených Sborem národní bezpeč-
nosti na získání nebo zvýšení kvalifikace.
V prováděcím předpise se stanoví, kdy lze ná-
hradu nákladů zcela nebo zčásti prominout.

K bodu 11 (§ 63)

Navrhovanou změnou § 63 se realizuje
usnesení Rady obrany státu ze dne 22. dubna
1976 přijaté k návrhu zásad zákonných úprav
průběhu vojenské služby důstojnického a pra-
porčického sboru ozbrojených sil Českosloven-
ské socialistické republiky, jímž bylo ministru
vnitra Československé socialistické republiky
uloženo, aby při novelizaci zákona byl upraven
§ 63 tak, že preventivní rehabilitace bude udě-
lována i ve Sboru národní bezpečnosti ve smy-
slu zásady č. 4 výše citovaných zásad zákon-
ných úprav (§ 28a zákona č. 76/1959 Sb., o ně-
kterých služebních poměrech vojáků, ve znění
pozdějších předpisů).

Dochází tedy k zásadní změně v tom, že na
rozdíl od dosavadní úpravy, podle níž mají pří-
slušníci při splnění stanovených podmínek ná-
rok na preventivní rehabilitaci, navrhovaná
úprava stanoví, že příslušníkům může být
k upevnění jejich tělesné zdatnosti, tělesného

13

a duševního zdraví poskytnuta preventivní re-
habilitace.

Odpovědnost za škodu při služebních
úrazech a nemocech z povolání

K bodům 12 až 14 (§ 88, § 89)

Při vyměření invalidního nebo starobního
důchodu podle zákona č. 121/1975 Sb., o sociál-
ním zabezpečení, se nepřihlíží k částce, která
se vyplácí příslušníku, popřípadě občanu, který
byl příslušníkem, jako náhrada za ztrátu na
služebním příjmu (výdělku) vzniklou násled-
kem služebního úrazu nebo nemoci z povolání.
Proto při vyměření některého z uvedených dů-
chodů může vzniknout příslušníku (občanu,
který byl příslušníkem) ztráta spočívající
v tom, že jeho důchod byl vyměřen nižší část-
kou jen proto, že měl v době rozhodné pro vy-
měření důchodu v důsledku služebního úrazu
(nemoci z povolání) nižší služební příjem (vý-
dělek) než před tímto poškozením na zdraví.
Tuto újmu nelze přímo zahrnout pod žádný
z druhů škod uvedených v § 88, ačkoliv jde
o důsledek ztráty na služebním příjmu. Aby se
odstranily pochybnosti, jak v těchto případech
postupovat, navrhuje se výslovně v zákoně tou-
to nárok příslušníkům přiznat.

Podle dosavadní úpravy náleží příslušníku,
jehož schopnost k výkonu služby byla změněna
nebo který byl uznán invalidním v důsledku
služebního úrazu (nemoci z povolání], v přípa-
dech taxativně uvedených v § 89 odst. 4 jedno-
rázové mimořádné odškodnění ve výši 10 000
Kčs až 45 000 Kčs.

Vyhláška federálního ministerstva práce a
sociálních věcí č. 17/1978 Sb., o úhradě pojist-
ného z pojistných smluv uzavíraných o pojiš-
tění osob socialistickými organizacemi, umož-
ňuje na základě pojištění uzavřeného ze strany
organizací vyplatit stanovenému okruhu pra-
covníků v případě pracovního úrazu vedle od-
škodnění podle zákoníku práce jednorázové
odškodnění až do výše 80000 Kčs. Z této vy-
hlášky vycházejí též resortní předpisy federál-
ního ministerstva národní obrany a federálního
ministerstva vnitra upravující jednorázové mi-
mořádné odškodnění pro vojáky z povolání.

To znamená, že uvedená úprava je v řadě
srovnatelných činností výhodnější než dosavad-
ní úprava platná pro příslušníky Sboru národní
bezpečnosti.

Dosavadní úprava rovněž neumožňuje po-
skytnout příslušníku toto odškodnění při celé
řadě Činností, kdy lze v socialistických organi-
zacích pracovníky podle cit. vyhlášky pojistit
(potápěčské práce, záchranné a havarijní prá-
ce při živelních pohromách, požárech, výbu-
ších, práce s rizikem pádu z velkých výšek
apod.), ani poskytnout odškodnění do výše
80 000 Kčs, kdy k úrazu příslušníka dojde za
zvlášť nebezpečných podmínek (zákroky proti

teroristům nebo zvlášť nebezpečným pachate-
lům, pyrotechnické práce při likvidaci výbušnin
včetně válečných apod.).

Se zřetelem k uvedeným skutečnostem se
navrhuje změnit a doplnit ustanovení § 89.

K bodům 15 až 17 (§ 90 a § 91)

Náhradu věcné škody vzniklé v souvislosti
se služebním úrazem bylo možno podle dosa-
vadní úpravy poskytnout jen v případě, kdy
příslušník služební úraz přežil; jestliže později
zemřel, stal se jeho nárok na náhradu škody
součástí dědictví po něm. Zemřel-li příslušník
přímo při úrazu, jeho osobní nárok na náhradu
škody zanikl. Navrhovanou úpravou se zabez-
pečuje tento nárok dědicům i v těchto přípa-
dech.

Zákonem č. 20/1975 Sb., kterým se mění a
doplňují některá další ustanovení zákoníku
práce, bylo v § 199 odst. 3 zákoníku práce vy-
puštěno ustanovení druhé věty, podle něhož se
při výpočtu náhrady nákladů na výživu odečí-
tala od dávek důchodového zabezpečení částka
odpovídající výši přídavku na děti, které byly
dříve na děti vypláceny.

Vzhledem k tomu, že výchovné je přísluš-
níkům poskytováno za stejných podmínek jako
jsou poskytovány přídavky na děti (§ 33 zá-
kona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské do-
volené, o dávkách v mateřství a o přídavcích
na děti z nemocenského pojištění), není žád-
ných důvodů pro odlišnou úpravu v posuzování
výchovného při výpočtu náhrady nákladů na
výživu pozůstalých.

K bodu 18 (§ 92 odst. 2)

Taxativní výčet případů (činností), ve kte-
rých se poskytne jednorázové mimořádné od-
škodnění, přímo v zákoně není s přihlédnutím
ke specifickým podmínkám činnosti Sboru ná-
rodní bezpečnosti vhodný ani účelný. Proto se
v souvislosti s navrhovanou změnou ustanove-
ní § 89 odst. 4 navrhuje rozšířit v tomto směru
zmocnění dané ministru vnitra Československé
socialistické republiky v § 92 odst. 2.

K bodu 19 (§ 94)

Zapracování obdoby ustanovení § 202 odst.
2 zákoníku práce do zákona je odůvodněno
obecně platnou úpravou platnou nejen pro pra-
covníky, ale i jiné osoby uvedené v § 206 zá-
koníku práce. Podle § 202 odst. 2 zákoníku prá-
ce může vláda Československé socialistické re-
publiky vzhledem ke změnám, které nastaly ve
vývoji mzdové úrovně, upravit podmínky, výši
a způsob náhrady za ztrátu na výdělku příslu-
šející pracovníkům po skončení pracovní ne-
schopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo ne-
mocí z povolání.

K takové úpravě došlo již v roce 1976 vy-
dáním nařízení vlády Československé socialis-
tické republiky č. 138/1976 Sb., o úpravě někte-

14

rých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení
pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úra-
zem nebo nemocí z povolání, podle něhož sa
náhrada za ztrátu na výdělku v uvedeném pří-
padě upravila tak, že průměrný výdělek roz-
hodný pro výpočet této náhrady se zvýšil o 2 %
za každý kalendářní rok následující po vzniku
nároku na tuto náhradu do 31. prosince 1971.
Tato úprava se vzhledem k ustanovení § 133
odst. 2 č. 3 na příslušníky nevztahovala.

Účelem navrhovaného opatření je zajistit
do budoucna v této oblasti pro příslušníky stej-
nou úpravu jako pro pracovníky a jiné osoby
uvedené v § 206 zákoníku práce.

Skončení služebního poměru a nároky
s ním souvisící

K bodu 20 (§ 100 odst. 2)

Onemocní-li příslušník, který má být pro-
puštěn proto, že byl při služebním hodnocení
hodnocen jako nevyhovující a není způsobilý
zastávat jinou, méně odpovědnou funkci (§ 100
odst. 1 písm. d) ), po seznámení se schváleným
služebním hodnocením, nebude se doba jeho
dočasné neschopnosti k službě pro nemoc nebo
úraz - podle navrhované úpravy - počítat do
lhůty dvou měsíců stanovené pro vydání a
oznámení rozhodnutí o propuštění. Tím nedo-
jde k zániku práva propustit příslušníka (§ 129
odst. 2). Zároveň zůstane zachována ochranná
doba (§ 102), která je jedním z důležitých pro-
středků zabezpečení právních a sociálních jis-
tot příslušníků.

K bodům 21 a 22 (§ 109)

K vyloučení pochybnosti, zda příslušník
má možnost zvolit si výplatu platového vyrov-
nání namísto příspěvku za službu nebo důcho-
du ze sociálního zabezpečení, se navrhuje upra-
vit poskytování platového vyrovnání tak, že pla-
tové vyrovnání náleží příslušníku při splnění
stanovených podmínek tehdy, nemá-li nárok na
důchod ze sociálního zabezpečení nebo na pří-
spěvek za službu.

Ze zkušeností z poskytování platového vy-
rovnání dále vyplývá, že je potřeba stanovit ně-
které podrobnosti pro poskytování platového
vyrovnání, zejména způsob výpočtu jeho výše
a výplaty, a to v prováděcím předpise. Proto se
navrhuje doplnit ustanovení příslušným zmoc-
něním pro ministra vnitra Československé so-
cialistické republiky. Dále se ustanovení do-
plňuje tvrdostní klauzulí.

K bodům 23 a 24 (§113)

Podmínky pro poskytování příspěvku za
službu a výpočet jeho výše byly do 31. prosince
1978 v podstatě shodné jak pro příslušníky, tak
pro vojáky z povolání. Zákonem č. 65/1978 Sb.,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 76/1959 Sb.,
o některých služebních poměrech vojáků, ve

znění pozdějších předpisů, byly pro vojáky z po-
volání stanoveny odlišné podmínky a jiný způ-
sob výpočtu příspěvku za službu. Protože v pra-
xi dochází k přijímání propuštěných vojáků
z povolání do služebního poměru příslušníka a
naopak, je potřeba přímo v zákoně upravit sou-
běh nároků na příspěvek za službu tak, aby při
propuštění ze služebního poměru příslušníka
náležel příspěvek jen jeden, a to vyšší. Způsob
uplatnění nároku na příspěvek za službu v těch-
to případech, jakož i v případech souběhu ná-
roků na příspěvek za službu ve stejné výši bude
upraven v rámci podrobností v prováděcím
předpise.

Zákonem č. 121/1975 Sb., o sociálním za-
bezpečení, byl od 1. ledna 1976 obnoven dů-
chod za výsluhu let i pro některé vojáky z po-
volání a příslušníky. Aby byla vyloučena mož-
nost pobírat současně obě dávky, bylo zákonem
o sociálním zabezpeční zmocněno federální mi-
nisterstvo národní obrany a federální minister-
stvo vnitra upravit v souladu se zásadami

o souběhu nároku na příspěvek za službu s ná-
rokem na starobní nebo invalidní (částečný in-
validní ) důchod souběh nároku na příspěvek za
službu s nárokem na důchod za výsluhu let
(částečný důchod za výsluhu let). Při příleži-
tosti novelizace zákona se navrhuje upravit
souběh nároků přímo v zákoně, obdobně jako
to bylo provedeno při novelizaci zákona č. 76/
/1956 Sb., o některých služebních poměrech vo-
jáků.

K bodu 25 (§ 113a, § 113b, § 113c)

Ze zkušeností z uplatňování ustanovení §
110 až 114 vyplývá, že je žádoucí přímo v záko-
ně upravit výplatu příspěvku za službu v pří-
padech, kdy se příjemce příspěvku za službu
zdržuje v cizině, kdy je ve výkonu trestu odnětí
svobody nebo ve vazbě, a to v podstatě obdob-
ným způsobem, jakým je v těchto případech
upravena výplata důchodu zákonem č. 121/1975
Sb., o sociálním zabezpečení (§ 69, § 64
odst. 2).

Praktické provádění ustanovení § 113 odst.

1 upravujícího souběh příspěvku za službu s vý-
dělkem ze zaměstnání vyžaduje součinnost jak
příjemce příspěvku za službu, tak i organizace,
u níž je příjemce příspěvku za službu zaměst-
nán, s plátcem tohoto příspěvku. Povinnosti pří-
jemce příspěvku za službu vůči plátci tohoto
příspěvku jsou upraveny obdobně jako povin-
nosti příjemce dávky sociálního zabezpečení
(§ 61 odst. 1 a 2 zákona č. 121/1975 Sb. ), a. to
v prováděcím předpise na základě zmocnění
obsaženého v § 114 odst. 1 zákona. Příjemce
příspěvku za službu se o povinnosti oznamovat
plátci tohoto příspěvku skutečnosti rozhodné
pro trvání nároku na dávku nebo její výplatu
informuje v rozhodnutí o nároku na příspěvek.
Povinnosti organizací a jejich odpovědnost však
nejsou v zákoně výslovně stanoveny. Proto se
navrhuje doplnit ustanovení o příspěvku za